Projekt Solar Process Heat Závěrečná konference k projektu Solární technologické teplo (So-Pro) a kulatý stůl Využití solárního tepla v průmyslu 21. září 2011, České Budějovice Ing. Zdeněk Krejčí, technik ECČB
Projekt So-Pro Trvání projektu: 28 měsíců 1.6.2009 30.9.2011 Financování projektu: IEE: 75% vlastní zdroje ECČB: 25%
Koordinátor: O.Ö. Energiesparverband Partneři projektu: ESCAN (ES - Regiony Kastilie a Madrid) Energy Centre České Budějovice (CZ) GERTEC (DE Severní Porýní - Westfálsko) SAENA (DE - Sasko) Energap (SI - region Podravje) ISE (DE Fraunhoferova společnost pro podporu aplikovaného výzkumu Ústav pro solární energetické systémy ve Freiburgu)
Solární technologické teplo do 100 C oblasti využití např. průmysl: potravinářský textilní kovozpracující strojírenský elektronický chemický Potenciál pro výrobu solárního procesního tepla je ohromný: v Evropě tvoří teplo spotřebované v průmyslu až 27 % z celkové konečné spotřeby energie. Z toho 30 % tvoří poptávka po teplotách nižších než 100 C a dalších 27 % je požadováno v teplotách 100 C 400 C. Výrazná část této spotřeby, zejména v teplotách pod 100 C, může být vyráběna solárními termickými systémy.
Předpokládané výsledky projektu: 140 proškolených osob kulaté stoly - 180 účastníků informováno 4.000 zástupců prům. podniků screening a konzultace - více než 100 firem 21 publikací v 5 jazycích (13.000 výtisků) V roce 2010 bylo na celém světě registrováno asi 200 zařízení pro solární technologické teplo (včetně vytápění hal) o inst. výkonu 42 MW, 60 000 m 2. Znatelný nárůst vykazují tato zařízení v Číně, Indii a Rakousku.
Pracovní program projektu: WP 1 řízení projektu (spolupráce partnerů projektu, zprávy, práce online) WP 2 analýza (energetický screening ve firmách, výběr 3 hlavních oblastí vhodných pro využití procesního tepla v 6 regionech) WP 3 nástroje (příprava dotazníků pro firmy, vypracování pokynů v 6 regionálních verzích + anglická verze) WP 4 regionální kampaně (6 regionálních kampaní, 6 regionálních konferencí, 6 publikací)
WP 5 pilotní projekty (pilotní projekty v každém regionu, vyplnění dotazníků firmami) WP 6 nové služby (solární contracting, informační schůzky, poradenství na téma solárního contractingu) WP 7 komunikace na evropské úrovní, šíření informací (webová stránka projektu, Evropský tréninkový seminář, letáky a newsletter, stánek na veletrhu v Hannoveru ) WP 8 aktivity spojené se šířením informací a poznatků (pravidelná aktualizace informací o projektu, prezentace, informační materiály )
WP1 Regionální průzkum
Roční dávky slunečního záření
Roční dávky slunečního záření Německo a Česká republika podobné podmínky: 1000 až 1200 kwh/m2 (s výjimkou jižního Německa) podobné solární soustavy podobné typy solárních kolektorů podobné roční tepelné zisky
Průmyslové obory a procesy vhodné pro využití solárního tepla Potravinářský průmysl sušení 30 90 C mytí 40 80 pasterizace 80 110 vaření 95 105 sterilizace 140 150 tepelné zpracování 40 60 Textilní průmysl mytí 40 80 bělení 60 100 barvení 100 160 Chemický průmysl vaření 95 105 destilace 110 300 různé chemické procesy 120-180 Ostatní obory předehřev napájecí vody 30 100 vytápění výrobních hal 30 80 vyhřívání lázní 30 80 Průmysl stavebních hmot, výroba nápojů, dřevozpracující průmysl, kovozpracující průmysl, papírenský průmysl
Avila 252 plochých kolektorů (21 x 12 ks), 530 m 2, 2 x 20 m 3
Schema zapojení E S Q UESQUEMA E M A DDE E PRINCIPIO P R I N C I P I O P I S C I N A C A T A F O R E S I S C U B A : 9 0 m 3 P IS C IN A P R E D E S E N G R A S E C U B A : 3 0 m 3 I N T E R C A M B I A D O R C A T A F O R E S I S C i rc u it o d e a g u a s o b re c a le n t a d a V A P I S C I N A F O S F A T A D O C irc u i to d e a g u a s o b re c a le n t a d a I N T E R C A M B I A D O R P R E D E S E N G R A S E C U B A : 9 0 m 3 V.C. À R E A T O T A L P A N E L E S 5 3 0 m 2 V A S o n d a T ª V A V.C. V A 1 3 2 C O L E C T O R E S G S 5 0 0 0 S T C o b r e 2 " I N T E R C A M B I A D O R F O S F A T A D O I N T E R C A M B I A D O R C A L E N T A M I E N T O S1 F O S F A T A D O Y C A T A F O R E S IS ( C irc u ito d e c a le n t a m ie n to ) 4 0 C - > 5 5 C S 1 1 V A S 1 2 V A S 1 3 V A V A S 1 4 1 2 0 C O L E C T O R E S G S 5 0 0 0 S T A G U A + P R O P I L E N G R I C O L ( 3 5 % ) I N T E R C A M B I A D O R F & C 3 2 4 K w I N T E R C A M B I A D O R P R E D E S E N G R A S E 1 8 6 K w S 9 S1 0 C o b r e 3 " V 1 V 2 C o b r e 3 " S 8 S 3 S 4 S 6 S 5 C o b r e 3 " ~ 4 5 C A C U M U L A D O R S O L A R 1 Cobre 3" ~ 4 5 C A C U M U L A D O R S O L A R 2 C o b r e 3 " C o b r e 3 " 2 0. 0 0 0 ltr s 2 0.0 0 0 lt rs S 2 B 1.1 B 1.2 Q P R I M A R I O = 1 8.9 0 0 l /h V a c ia d o C o b r e 3 " V A S O D E E X P A N S I Ó N 1 d e 5 0 0 l trs Q S E C U N D A R I O = 1 8. 9 0 0 l/ h B 2.1 B 3. 1 Q A P O R T E S O L A R = 2 0.0 0 0 l/h F Q A C o b r e 3 " S 1 S 3 S5 S 9 S1 1 S 1 3 V a c ia d o S 2 S4 S 6 S 8 S 1 0 S1 2 S 1 4 L L E N A D O A F B 2.2 B 3. 2 P S H L L S L P L C D E C O N T R O L I N S T. S O L A R F Q A L S L N INS SI SA SN AMN O MT OR T IO B R É RI IB CÉA R, S IC. A., S.A. - P L-P A NL TA A N DT E A AD VE I LA V- I L A - B 1 1 B 1 2 B 2 1 B 2 2 B 3 1 B 3 2 V 3 V V 1 V 2 P S H L S I S T E M A D E L L E N A D O A U T O M Á T I C O C IR C U I T O S O L A R C IR C U I T O S E C U N D A R IO C IR C U I T O P R E D E S E N G R A S E C IR C U I T O F O S F A T A D O Y C A T A F O R E S I S A.F. V A S O D E E X P A N S I Ó N 2 d e 5 0 0 lt r s I N S T A L A C I Ó N S O L A R P L A N T A D E P I N T U R A F e c h a N o m b r e F ir m a s I N S T A L A D O R D ib u ja d o 2 7-0 9-0 7 P.C. C o m p r o b. G a m e s a S o la r & E L Y O Ib é ric a
Avila
Nissan Avila
Jatka Montesano 290 m 2 s akumulační nádrží o objemu 23 m 3 45% potřeby teplé vody o požadované teplotě 40 a 60 C. 314 MWh rok (1083 kwh / m 2 ). Náklady činily 200 000 EUR Ploché kolektory na střeše výrobní haly Montesano na ostrově Tenerife, La Esperanza, Španělsko.
Marburg (Německo) prádelna Laguna v obchodní čtvrti (textilní průmysl, úprava a mytí vodou). 57 m 2 a akumulační nádrží 3,3 m 3. Voda pro doplňování napájecí vody parních kotlů z 20 na 90 C, technologická voda pro praní z 20 na 80 C. Možno až na 125 C Plocha s prototypy vylepšených plochých kolektorů (ve stavbě). Kolektory mají dvě krycí vrstvy (solární sklo a plastová fólie) a jsou vybaveny vnějšími reflektory.
Heiligenhaus - Německo Vakuové trubicové kolektory na střeše firmy Steinbach & Vollmann, 400 m 2, akumulační nádrž o velikosti 9 m 3, 16 galvanických van (celkem 21 m 3 ) 60 80 C náklady 240 000 EUR dotace od oblastní vlády ve výši 300 EUR/m 2 Doba návratnosti je odhadnuta na 7 let (včetně dotací)
Neumarkt Německo Lammsbräu (pivovar, konvektivní sušení se vzduchovými kolektory). Systém vzdušných kolektorů předehřívá čerstvý vzduch na vysoušení ve sladovně. Jelikož vzduch je užíván přímo, není třeba akumulační nádrže. Na sušení je potřeba teplot do výše 60 C Ploché vzdušné kolektory na střeše firmy (potrubí ventilace horkého vzduchu je vpravo).
Solar Installation in ALPINO S.A., Thessaloniki Mlékárna 324 + 324 m 2 15 + 10 m 3 Financování z úspor
Styl Studená
Styl Studená
WP2 Analýza Povrchové úpravy - ohřev lázní 8 vakuovaných plochých kolektorů, 14 m2, zásobník 2000 l
Domov důchodců příprava TV 16 plochých kolektorů, 28 m2, zásobník 2 x 750 l STAVAJÍCÍ OHŘEV (AKUSET) PŘEDEHŘEV PŘI AOV PŘÍPRAVĚ TEPLÉ VODY TUV KK T TOPNÁ VODA SOLÁRNÍ KOLEKTORY T T 20 m2 T W CIRKULACE P STUDENÁ VODA PV DN 32 KK 800 kg/hod TW TW KK VV M ZK W T TW OČ1 VK VK KK M 2 x AKUMULAČNÍ NÁDRŽ 750 LITRŮ P STUDENÁ VODA EN VE PRÁDELNĚ
Strojírenství příprava TV 10 plochých kolektorů, 18 m2, zásobník 1000 l AOV PŘÍPRAVA TEPLÉ VODY KK SOLÁRNÍ KOLEKTORY 18 m2 T W STÁVAJÍCÍ OHŘÍVAČ PV DN 32 KK 800 kg/hod KK VV M ZK W T OČ1 VK VK M KK AKUMULAČNÍ NÁDRŽ 1000 LITRŮ (PUFER PSR 1000) P STUDENÁ VODA EN VE STROJOVNĚ
Potraviny - laboratoře 24 plochých kolektorů, 42,5 m2, zásobník 3 000 l AOV PROPLACHOVÁNÍ KK SOLÁRNÍ KOLEKTORY 42,5 m2 T W PV DN 32 1600 kg/hod KK STÁVAJÍCÍ TECHNOLOGICKÁ LINKA KK VV M ZK W T OČ1 VK VK M KK NEREZOVÁ AKUMULAČNÍ NÁDRŽ 3000 LITRŮ (PUFER PSR 3000) P STUDENÁ VODA EN V MÍSTNOSTI PŘÍPRAVA SMĚSI MÍSTO ZÁSOBNÍ NÁDRŽE NA STUDENOU VODU
Strojírna ohřev lázně 20 plochých kolektorů, 35 m2, zásobník 2 000 l A OV KK SOLÁRNÍ KOLEKTORY 35 m2 TW STÁ VAJÍCÍ OHŘÍVAČ TOPNÁ VODA Z KOTLŮ PV 4000 kg/hod DN 40 2000 kg/hod DN 25 75 C KK V V OČ1 V K VK M M KK DN 32 1000 kg/hod ZK KK EN T W T W AKUMULAČNÍ NÁDRŽ 2000 LITRŮ (REGULUS HSK 2000) ALTERNATIVNÍ ZA POJENÍ AKUMULAČNÍ NÁDRŽE P3V P 65 C STUDENÁ VODA M KK EN KK OČ2 F ZK KK 2000 kg/hod KK OČ2 F ZK KK M M T W ZAPOJENÍ S EXTERNÍM VÝMĚNÍKEM V1,2 TW LÁZEŇ 2 LÁZEŇ 1 60 C 60 C TW TW M P
Masna 48 plochých kolektorů, 85 m2, zásobník 2 000 l AOV KK PŘÍPRAVA TEPLÉ VODY NEBO PŘEDEHŘEV NAPÁJECÍ VODY SOLÁRNÍ KOLEKTORY 88 m2 STÁVAJÍCÍ OHŘÍVAČ T W PV DN 40 M KK M 2000 kg/hod W T V1 KK KK VV M ZK OČ1 VK VK KK P STUDENÁ VODA M AKUMULAČNÍ NÁDRŽ 2000 LITRŮ (PUFER PS 2000) EN V KOTELNĚ
Strojírenství ohřev lázně 24 plochých kolektorů, 42,5 m2, zásobník 3 x 1 000 l AOV KK SOLÁRNÍ KOLEKTORY 42,5 m2 TW PV TW DN 25 KK TW stávající kotle 560 kg/hod TW TW TW KK OČ2 F ZK KK vytápění lázní M KK VV ZK OČ1 VK VK KK M M 3 x AKUMULAČNÍ NÁDRŽ 1000 LITRŮ EN EN
Technologické procesy Příprava teplé vody... 7 Ohřev lázní... 4 Mytí technologie... 3 Předehřev napájecí vody... 2 Sušení... 1* Vytápění hal... 1*
Provozy podle druhu výroby Strojírenství kovoprůmysl... 7 Povrchové úpravy... 4 Potravinářský průmysl... 4 Elektrotechnický průmysl... 2 Služby... 2 Papírenský průmysl... 1 Textilní průmysl... 1
Přehled výsledků screeningů Firma provoz počet kolektorů (ks) plocha klektorů (m2) akumulace (m3) produkce (kwhod) nahrazuje palivo cena paliva (Kč/kWh) úspora (Kč/rok) inv. náklady (Kč) návratnost (rok) 1 ohřev lázní 8 14 2 8000 elektřina 3,75 30000 350000 12 2 prádelna 16 28 1,5 12000 elektřina 3,31 40000 450000 11 3 4 5 6 ohřev lázní + TV příprava TV příprava TV předehřev vody 20 35 2 12650 elektřina 2,8 35420 480000 28 10 18 1 10000 pára 0,7 7000 300000 43 10 18 1 7850 plyn 1,4 10990 300000 27 50 88 2 50000 plyn 1,3 65000 1300000 20 7 ohřev lázní 24 42 3 21000 plyn 1,9 39900 700000 18 8 ohřev lázně 12 20 1 6500 elektřina 3 19500 360000 18 9 10 11 příprava TV příprava TV příprava TV 22 40 2 15700 elektřina 3 47100 630000 13 44 78 4 30600 plyn 1,6 50000 1320000 26 25 45 3 21000 plyn 1,4 29400 700000 24
Přehled výsledků screeningů Postavení hlavního energetika podniku Nízká energetická účinnost procesů Odpadní teplo Malý podíl energie v celkových nákladech Příznivé ceny energií Dlouhá doba návratnosti opatření na úsporu energií Podíl výrobků pro automobilový průmysl
Doporučení Dotace na solární termická zařízení v průmyslu EFEKT-EKOENERGIE, OPPI MPO Navrhovat jen zařízení pro předehřev teplé vody (45 50 C, pokrytí do 50 %, ploché kolektory) Trvalá a nepřerušovaná potřeba TV (Malý nárok na velikost AN) Začlenit zařízení do jiné investice (Zvýšení účinnosti energetických auditů)
WP3 Dotazník Solární technologické teplo v podniku - Vyřazovací kritéria Vyskytuje se ve vašem podniku výrobní technologický proces vyžadující teplotu nejlépe pod 80 C? Máte k dispozici dostatek místa (střešních či jiných ploch) k instalaci solárně termických kolektorů? Je tato plocha orientovaná na jih, jihovýchod, jihozápad a je bez zastínění?
Předpoklady pro solární technologické teplo Potřebujete technologické teplo od března do září? Potřebujete technologické teplo přinejmenším 5 dní v týdnu? Máte dostatek místa/ploch pro instalaci akumulačních nádrží (např. suterén, skladiště, venkovní prostory)? Plánujete v příštích letech přestavbu nebo rozšíření podniku? Je zapotřebí renovovat/rozšířit zásobování teplem nebo plánujete z nějakého jiného důvodu změnu v příštích letech? Můžete vyloučit využívání odpadního tepla (např. z kompresoru, z chladicí jednotky nebo ekonomizéru)? Je pro vás přijatelná návratnost investice do solárního systému okolo 10 let? Očekáváte růst cen energií v příštích letech? Jsou stabilní ceny energií zásadní pro váš podnik? Je ve vašem podniku zásadní zájem na využívání obnovitelné energie (např. z důvodu ochrany životního prostředí, image, snižování CO2)?
Příručka pro navrhování Analýza podmínek pro instalaci v dané budově a provozu Nárys budovy, orientace a sklon střech, jeřáb, statika Analýza vlastností výrobního procesu a tepelné distribuční sítě Otevřené a nepřetržité, bez rekuperace, teploty, množství, schemata zapojení Analýza možností optimalizace procesu a opatření na úsporu energie Modernizace výrobního zařízení, výměna starého otopného systému, využívání kondenzačního tepla, rekuperace odpadního tepla
Předběžný návrh Šikmá střecha nezastíněná plocha = hrubá plocha kolektorů Plochá střecha nezastíněná plocha/2,5 Plocha apertury x 500 kwh/m 2 / potřeba tepla, Výsledek 10 50 % Potřeba tepla x 0,4 / 500 kwh/m 2 Akumulační nádrž 50l/m 2 Simulace systému
Návrh systému Simulace systému Softwarové nástroje TRNSYS Studio 16, http://sel.me.wisc.edu/trnsys SHW-Win, http://www.iwt.tugraz.at Polysun 4, http://www.solarenergy.ch www.velasolaris.com/download/polysun/polysundemo.exe T*Sol, http://www.tsol.de www.valentin.de/produkte/solarthermie/0/tsol-onlinerecner
Ohřev vody pro MYTÍ / ČIŠTĚNÍ
Uživatelský profil velký podnik
Diagram pro solární systém
Uživatelský profil malý podnik
Diagram pro solární systém Platí pro Ploché kolektory: η ο =0,83, a 1 =3,8; a 2 =0,012 Trubkové vakuové kolektory: η ο =0,64, a 1 =0,75; a 2 =0,005 Vzduchové kolektory: η ο =0,82, a 1 =4,2; a 2 =0,034
Diagram pro solární systém dodavatel typ hrubá plocha plocha apertury η0 a1 a2 Solar Power SKR 500 2,57 2,56 0,820 3,821 0,0108 Regulus KPA1 ALP 2,00 1,85 0,750 3,350 0,0160 Buderus SKN 30 2,37 2,26 0,770 3,681 0,0173 Herz CS 100 F 2,08 1,90 0,800 3,340 0,0075 Bohdalice EKS 3000 2,53 2,27 0,850 3,580 0,0149 Viessmann 100 F 2,51 2,32 0,743 4,160 0,0124 Stiebel Eltron SOL 27 0,810 3,560 0,0137 Animatrans SKF 21 2,00 1,88 0,800 3,250 0,0177 KTO SOL 120 2,02 1,97 0,761 4,000 0,0100 KKH TOPSON F3-1 2,30 2,00 0,804 3,235 0,0117 Protherm SRD 2,3 2,51 2,35 0,810 3,760 0,0120 0,793 3,612 0,0131 0,83 3,8 0,012
Předehřev přídavné napájecí vody pro výrobu páry
Vytápění průmyslových lázní
Vytápění průmyslových lázní
Konvektivní sušení horkým vzduchem
Rozdělení nákladů
WP4 konference, publikace, kampaň
WP5 pilotní projekty Typ 1 (dokončené & funkční): ESV (1): Asamer (Lambach sušení dřeva) ESCAN (2): Montesano, Vaporizados Palencia GERTEC (2): Hustert Galvanik, Priogo ENERGAP (1): Soven Typ 2 (kladné rozhodnutí, ale ještě není postaveno): ESV (1): Fixkraft ENERGAP (1): Tovarna močnih krmil (výrobna krmiv pro zvířata) Typ 3 (pravděpodobně bude provedeno) - technická a ekonomická proveditelnost & v podstatě kladné rozhodnutí ze strany společnosti, konečné rozhodnutí záleží např. na způsobu financování - technická data & případová studie musí být k dispozici: Zvažovány jsou: ESV Milchprüfring ESCAN: L'Oreal GERTEC: Ahrens, Winkelmann,
Článek, leták WP6 nové služby
WP7 Evropský rozměr Internetová stránka projektu: www.solar-proces-heat.eu Kulaté stoly o specifických tématech a setkání účastníků (Linec, Madrid, Essen, Maribor, Hamburg, Brusel) Evropský tréningový seminář 9.6. 2011Mnichov Zpravodaj, leták Mezinárodní seminář Wels (WSED, Veletrh úspor energie) Stánek na veletrhu v Hanoveru Spolupráce s jihoevropskými zeměmi Souhrnná zpráva Politická doporučení
AEE INTEC Institut pro udržitelné technologie Gleisdorf
Energy Centre České Budějovice Děkuji Vám za pozornost Ing. Zdeněk Krejčí technik ECČB Energy Centre České Budějovice Telefon: 387 312 580 zdenek@eccb.cz www.eccb.cz
Možnosti využití sluneční energie v průmyslu a ve veřejných budovách Tomáš Matuška Ústav techniky prostředí Fakulta strojní, ČVUT v Praze 1/82
Solární teplo ve veřejných budovách ústavy sociální péče, domovy důchodců vzdělávací zařízení (školy, výuková centra) hotely, ubytovací zařízení sportovní centra, veřejné bazény administrativní budovy (kanceláře, banky) příprava teplé vody 20 až 60 C vytápění 30 až 60 C větrání 15 až 25 C chlazení 80 až 120 C 2/82
Solární teplo v průmyslu potravinářský průmysl textilní průmysl papírnický průmysl chemický průmysl 30 % průmyslového tepla < 100 C potenciál v EU25: 100 až 125 GW t bariéry: ekonomika, nedostatek informací (investor, projektant), nevyužitý potenciál odpadního tepla předehřev napájecí vody 30 až 80 C sušení 30 až 80 C čištění, mytí, praní 40 až 80 C pasterizace 80 až 110 C 3/82
Solární kolektory vhodné typy a použití účinnost zkoušení a certifikace 4/82
Solární kolektory Jaké kolektory jsou vhodné pro využití sluneční energie? druh teploty nezasklené do 30 C ploché selektivní 50 až 80 C trubkové vakuové 80 až 120 C stacionární koncentrační 80 až 150 C koncentrační s naváděním 150 až 250 C volba závisí na aplikaci! 5/82
Ploché atmosférické kolektory ploché zasklení solární sklo, prizmatické sklo plochý absorbér selektivní, neselektivní celoplošný, dělený (lamely) měděný, hliníkový trubkový registr lyrový, dvojlyra, serpentina skříň rámová (větraná), lisovaná vana (těsná) 6/82
Ploché vakuové kolektory podtlak pro omezení tepelných ztrát (absolutní tlak 1 až 10 kpa) zatížení plochého krycího skla (opěrky) zdroj: Thermosolar 7/82
Trubkové vakuové kolektory I. válcové zasklení (vakuová trubka) solární sklo zdroj: Viessmann plochý absorbér měděná lamela, selektivní povrch přenos tepla do kapaliny přímo protékaný: U-trubka koncentrická trubka tepelná trubice: suché napojení mokré napojení (absolutní tlak 1 mpa) 8/82
Trubkové vakuové kolektory II. válcové zasklení (vakuová trubka) solární sklo válcový absorbér (skleněná trubka) napařený selektivní povrch přenos tepla do kapaliny teplosměnná lamela: hliník, měď reflektor přímo protékaná U-trubka tepelná trubice plochý, válcový, parabolický (absolutní tlak 1 mpa) 9/82
Koncentrační CPC kolektory zdroj: Solarfocus nízký stupeň koncentrace C < 2 10/82
Koncentrační kolektory s reflektory vysoký stupeň koncentrace C = 10 až 40 100 až 250 C 11/82
Koncentrace přímého slunečního záření 160 kwh/(m 2.měs) 120 80 40 přímé (50 %) difúzní (50 %) 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 měsíc 12/82
Koncentrační kolektory s čočkou přechod mezi aktivními a pasivními prvky 13/82
14/82 Účinnost solárního kolektoru ( ) 2 2 1 0 G t t a G t t a e m e m = η η k k k s k A G t t c M Q Q = = ( 1) 2 & & & η η protokol o zkoušce podle ČSN EN 12975 t k1 t k2 G M.
Vztažná plocha kolektoru A k η = Q& k G A k hrubá plocha: A G plocha apertury: A a plocha absorbéru: A A 15/82
Typické křivky účinnosti 16/82
Plocha solárního kolektoru A a = 0,9 A G A a = 0,75 A G A a = 0,6 A G A a = 0,8 A G 17/82
Účinnost solárního kolektoru A a A G 1,0 plochý 0,8 trubkový s plochým absorbérem trubkový s válcovým absorbérem 0,6 η [-] 0,4 0,2 0,0 0,00 0,05 0,10 0,15 0,20 (t m - t e )/G [m 2.K/W] 18/82
Výkonnost solárního kolektoru 700 600 k ploše apertury A a t m = 40 C 500 kwh/m 2.rok 400 300 200 100 0 PK1 PK2 PK3 PK4 TP1 TV1 TV2 TV3 TV4 TR1 TR2 TR3 19/82
Výkonnost solárního kolektoru 700 600 t m = 40 C k hrubé ploše A G 500 kwh/m 2.rok 400 300 200 100 0 PK1 PK2 PK3 PK4 TP1 TV1 TV2 TV3 TV4 TR1 TR2 TR3 20/82
Výkonnost solárního kolektoru 700 600 k ploše apertury A a t m = 80 C k hrubé ploše A G 500 kwh/m 2.rok 400 300 200 100 0 PK1 PK2 PK3 PK4 TP1 TV1 TV2 TV3 TV4 TR1 TR2 TR3 21/82
Porovnání ceny solárních kolektorů 25000 Kč/m 2 bez DPH 22 000 Kč/m 2 18 200 Kč/m 2 20000 15000 ploché atmosférické kolektory trubkové vakuové s plochým absorbérem trubkové vakuové Sydney bez reflektoru trubkové vakuové Sydney s reflektorem 14 000 Kč/m 2 10000 7 000 Kč/m 2 5000 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 22/82
Zkoušení solárních kolektorů (podle EN) protokol o zkouškách v souladu s ČSN EN 12975 křivka výkonu a účinnosti vnitřní přetlak odolnost proti vysokým teplotám vystavení vnějším vlivům vnější tepelný ráz vnitřní tepelný ráz průnik deště (zasklené) mechanické zatížení odolnost proti nárazu žádné jiné certifikáty k prokázání vlastností nejsou potřeba! 23/82
Solar Keymark Certifikační značka kvality (vlastník CEN) průmyslově vyráběné solární kolektory, solární soustavy dobrovolná certifikace třetí stranou, komplexní shoda s danou EN nejde o CE značku! (shoda s evropskými směrnicemi nebo normami), u běžných kolektorů nelze získat zdokumentovaná inspekce výroby (ISO 9000) inspektor vybírá jakýkoli kolektor ze skladu / výroby kontinuální shoda (stálý dohled - revize výrobku v časových intervalech) cca 30 laboratoří zmocněných pro udělování značky informace: kolektor prošel VŠEMI zkouškami požadovanými EN 12975 neříká, zda kolektor JE nebo NENÍ účinný, pouze neměnnost účinnosti 24/82
Modrý anděl Ekologická známka obecně pro výrobky, v Německu nejznámější značka zavádí minimální zisk 525 kwh/m 2.rok stanovený simulací (!) v přesně definovaném modelu solární soustavy pro přípravu teplé vody zásobník: objem, tl. izolace, vodivost izolace potrubí: délka, průměr, tl. izolace, vodivost izolace spotřeba teplé vody: množství, denní profil,... klimatické údaje: lokalita Wurzburg požadavek: plocha kolektorů pro solární pokrytí 40 % 99,99 % soustav pracuje v odlišných podmínkách! 25/82
Simulační model solární soustavy 26/82
Solární soustavy parametry aplikace zisky zapojení příklady 27/82
Bilance solární soustavy 28/82
Parametry solární soustavy Roční solární zisk [kwh/rok] dodaný do solárního zásobníku Q k dodaný do odběru (spotřebiče) využitý zisk soustavy Q ss,u Roční úspora energie Q u [kwh/rok] závisí na skutečné provozní účinnosti nahrazovaného zdroje tepla η nz jak ji určit? je známa? spotřeba provozní el. energie pro pohon solární soustavy podklad pro výpočet úspory primární energie, úspory emisí 29/82
Parametry solární soustavy Měrný roční solární zisk q ss,u [kwh/(m 2.rok)] vztažený k ploše apertury kolektoru A a měrná roční úspora nahrazované energie ekonomické kritérium: úspora / m 2 x investice / m 2 Solární pokrytí, solární podíl f [%] f = 100 * využitý zisk / potřeba tepla (procentní krytí potřeby tepla) Spotřeba pomocné elektrické energie Q pom,el [kwh/rok] odhad: provoz 2000 h x příkon el. zařízení (čerpadla, pohony, reg.) běžně do 1 % ze zisků ~ COP solární soustavy > 100 30/82
31/82 Solární soustavy základní parametry měrné využité solární zisky q ss,u [kwh/m 2.rok] solární podíl [-] d u s u ss c p d c p u ss Q Q Q Q Q Q Q f + = = =,,,,, 1
Bilance solární přípravy teplé vody q ss,u = 400 kwh/m 2 f = 60 % 32/82
Bilance solární přípravy teplé vody q ss,u = 600 kwh/m 2 f = 40 % 33/82
Bilance solární přípravy teplé vody q ss,u = 300 kwh/m 2 f = 65 % s rostoucím solárním pokrytím klesají měrné zisky soustavy 34/82
Bilance solární přípravy teplé vody 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 Q TV, Q k [kwh] 65 % 60 % 40 % 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 měsíc 35/82
Navrhování solárních soustav snížení spotřeby tepla - úsporná opatření provádět jako první analyzovat skutečnou spotřebu tepla návrh solární soustavy předimenzovaná solární soustava: zbytečně vysoká investice nízké zisky, špatné ekonomické parametry problematický provoz 36/82
diskuze s technikem Analýza podmínek pro instalaci audit energetického hospodářství podniku / budovy rozlišit procesy podle teplotní úrovně toky tepla, hmotnostní toky, teploty na vratných větvích otevřené, uzavřené, přerušované, nepřerušované provozy druh stávajících zdrojů tepla, spotřeby tepla (měření), účinnosti soustav ceny paliv a energie smysluplná integrace solárního tepla nízké teploty, vysoké využití v letních měsících 37/82
Úsporná opatření jako první! zpětné získávání energie z odpadního tepla změna technologie, instalace úsporných zařízení zvýšení účinnosti zdroje tepla změna zdroje tepla (kondenzační, výkonově modulované kotle) regulace omezení tepelných ztrát rozvodů úpravy provozní doby a využití 38/82
Návrh plochy kolektorů Návrh plochy solárních kolektorůa k pro zajištění určitého stupně pokrytí f pro typický návrhový den v návrhovém měsíci (okrajové podmínky) stanovení potřeby tepla v dané aplikaci Q p,c stanovení využitelných zisků ze solárních kolektorů Q k,u z porovnání vyplývá potřebná plocha kolektorů A k pro zvolené pokrytí potřeby tepla (nejčastěji 100 % v návrhovém měsíci) 39/82
Potřeba tepla bilance potřeby teplaq p,c v daném období (den, měsíc, rok), která má být kryta solární soustavou (nebo její část f. Q pc ) vlastní potřeba tepla v dané aplikaci Q p tepelné ztráty soustavy (rozvody, zásobníky) v daném období Q z roční profily, letní odstávky pro návrh plochy kolektorů denní profily pro návrh akumulace, strategie nabíjení 40/82
Bilancování tepelných zisků Bilancování solární soustavy (TNI 73 0302) pro danou plochu solárních kolektorů A k pro všechny měsíce roku (referenční dny, okrajové podmínky roku) Q ss,u = min (Q k,u ; Q p,c ) = min (teoretických zisků; celkové potřeby tepla) z porovnání v jednotlivých měsících vyplývá využitelnost zisků z kolektorů pro krytí potřeby tepla přebytky nelze započítat (!) bilančních výpočtů je možné výhodně využít pro návrh plochy (optimalizace návrhu z hlediska ekonomických parametrů) 41/82
Simulační nástroje (návrh, bilance) simulace s hodinovým krokem a menším, dynamické modely prvků (zásobník, kolektor), hodinové klimatické údaje pro různé oblasti náročné na vstupní údaje, které často nejsou k dispozici (modifikátor úhlu dopadu, rozměry potrubí, tloušťky izolací, profily spotřeby, atd.) nutná zkušenost cena (x0.000 Kč) Polysun (Professional, Designer) T-Sol (Professional, Expert) GetSolar 42/82
Navrhování s nomogramy? vypracovány pouze pro konkrétní: solární kolektor (typ: křivka účinnosti, optická charakteristika) podmínky (sklon, orientace, klimatická oblast, aj.) aplikaci (izolace, rozvody,...) odběrové charakteristiky nedoporučuje se... 43/82
rodinné domy Solární soustavy pro přípravu TV (3 až 6 m 2 ; 250 až 400 l), solární podíl 50 až 70 % solární zisky 300 až 400 kwh/m 2.rok bytové domy, ústavy, hotely,... (od 25 až 200 m 2 ; 1 až 8 m 3 ), solární podíl 40 až 50 % solární zisky 400 až 500 kwh/m 2.rok předehřev teplé vody solární podíl 20 až 40 % solární zisky 500 až 600 kwh/m 2.rok 44/82
Solární příprava se zásobníky TV objem rozdělený do více zásobníků přívod z výměníku rozdělen podle teploty, cirkulace do nejteplejšího zásobníku ochrana proti legionelle termickou desinfekcí (čerpadlo ČL) 45/82
Solární příprava se zásobníky tepla objem rozdělený do více zásobníků přívod z výměníku rozdělen podle teploty, cirkulace do pohotovostního zás. ochrana proti legionelle není nutná: průtokový ohřev 46/82
Solární soustavy pro přípravu TV DD Hvízdal České Budějovice, 127 m 2 DPS Ostrava, 165 m 2 DPS Jihlava, 120 m 2 47/82
Solární soustavy pro přípravu TV Výukové a rekreační středisko Herbertov, 100 m 2 Rehabilitační zařízení Slapy (SS+TČ pro TV+BV), 48 m 2 Výzkumná stanice Antarktida, 12 m 2 (TV) + 36 m 2 (vzduch) Hotel Liberec, 96 m 2 48/82
Kombinované solární soustavy (TV+VYT) malé soustavy - rodinné domy) (6 až 12 m 2 ; 500 l až 1 m 3 ) solární podíl: standardní domy 10 až 20 % nízkoenergetické, pasivní domy 20 až 40 % solární zisky 250 až 350 kwh/m 2.rok velké soustavy - pensiony, ústavy,... (nad 20 m 2 ; více než 1 m 3 ) solární podíl 10 až 20 % solární zisky 350 až 450 kwh/m 2.rok 49/82
Solární vytápění centrální příprava TV čtyřtrubkový rozvod (přívodní + zpětné, teplá + cirkulace) menší budovy, kratší rozvody 50/82
Solární kombinované soustavy TV+VYT dvojtrubkový rozvod (přívodní + zpětné) tlakově závislé lokální předávací stanice, regulace OS a příprava TV v místě spotřeby 51/82
Příprava teplé vody a vytápění Pension u Bártů, Soběslav, 14 m 2 teplá voda, vytápění MŠ Proskovice, Ostrava, 120 m 2 SS+DK, teplá voda, vytápění SOU Zelený Pruh, Praha, 209 m 2 teplá voda, vytápění, bazén 52/82
Sezónní akumulace pro vytápění solární kolektory: 148 m 2 sezónní zásobník: 1100 m 3 Dům sociální péče Slatiňany 53/82
Ohřev bazénové vody celoroční využití kryté bazény sezónní využití otevřené, venkovní bazény pokrytí tepelných ztrát z hladiny bazénu, ohřev přiváděné čerstvé vody bazén jako akumulátor tepla kombinace přípravy teplé vody a ohřevu bazénové vody solární zisky nad 500 kwh/m 2.rok 54/82
Solární soustavy pro ohřev bazénu nekryté sezónní bazény plastové nezasklené kolektory bazénová voda ohřívána v kolektorech kryté bazény, celoroční provoz zasklené kolektory oddělené okruhy: nemrznoucí směs/voda 55/82
Ohřev bazénové vody Aquapark Ostrava Zábřeh, 157 m 2 Hotel Jezerka, Ústupky, 240 m 2 příprava TV, venkovní a vnitřní bazén Plavecký bazén, Jindřichův Hradec, 256 m 2 Koupaliště Rusava, 550 m 2 56/82
Solární soustavy pro chlazení soulad mezi potřebou chladu a dostatkem solárního tepla použití teplem poháněných chladicích zařízení absorpční : LiBr/voda, voda/nh 3 jednostupňové 80 až 120 C COP = 0,6 až 0,8 dvojstupňové 120 až 170 C COP = 0,8 až 1,4 celoroční využití sluneční energie vyšší využitelnost zisků, solárních kolektorů (vytápění / chlazení) možnost zvýšení plochy kolektorů pro vyšší pokrytí vytápění v zimním období bez problémů s nárůstem stagnace v letním období 57/82
Hotel DUO v Praze - Prosek rekonstrukce: nedostatečný el. příkon pro kompresorové chlazení x levné teplo z horkovodu 282 kolektorů VK180, celkem 448 m 2 akumulace tepla 15 m 3 absorpční chladicí jednotka 560 kw Carrier 16 LJ 21 (jednostupňová) + akumulace chladu 4 m 3 58/82
Hotel DUO v Praze - Prosek chlazení (6 / 12 C), teplá voda, bazén (říjen až duben) celkové zisky z kolektorů: 973 GJ (chlazení 592 GJ / 61 %) měrné roční zisky soustavy 533 kwh/(m 2.rok) 59/82
Obchodní dům TESCO Jaroměř cíl: nulová uhlíková stopa = soběstačná výroba el. energie, tepla a chladu kogenerační jednotka (řepkový olej) + akumulace tepla 135 kolektorů OPC15, celkem 288 m 2 : instalace na světlících budovy absorpční chladicí jednotka BROAD BDH20X 168 kw, akumulace chladu 3 x 2 m 3 60/82
Obchodní dům TESCO Jaroměř trubkové kolektory 288 m 2 absorpční jednotka 168 kw 61/82
Solární teplovzdušné soustavy větrání a vytápění skladů průmyslových hal obytných budov zasklené kolektory 62/82
Solární teplovzdušné soustavy Tržnice, Fürth Vnitřní plavecký bazén Ingolstadt Opravna aut Großreuth, Norimberk Sklad - kanceláře TRUMA, Putzbrunn 63/82
Solární teplovzdušné soustavy větrání administrativních a obytných budov sušení nezasklené kolektory (Solarwall) 64/82
Solární teplovzdušné soustavy Bombardier's Canadair Division (CA) Service Enroute, Vaudreuil (CA) 65/82
Solární soustavy pro průmysl rozmanité využití solárního tepla originální řešení vycházející z místních podmínek typ technologického procesu (otevřený, uzavřený, přerušovaný, nepřerušovaný) profil potřeby tepla (denní, roční) teplotní úroveň směnnost provozu, aj. solární zisky nad 250 až 500 kwh/m 2.rok 66/82
Solární soustavy pro průmysl běžné aplikace: teplá voda, vytápění technologické teplo: lázně, produkce páry,... 67/82
ETA Hlinsko příprava teplé vody solární kolektory 20 m 2 zásobník teplé vody 1000 l 68/82
ETA Hlinsko 69/82
ETA Hlinsko 6000 kwh tepelné zisky solární soustavy 5000 potřeba energie na přípravu TV 4000 3000 2000 1000 0 70/82 I.06 IV.06 VII.06 X.06 I.07 IV.07 VII.07 X.07 I.08 IV.08 VII.08 X.08 I.09 IV.09 VII.09 X.09 měsíc 350 až 450 kwh/(m 2.rok)
Feifer kovovýroba Holice ohřev teplé vody vytápění ohřev černicí lázně 9 x Suntime 2.5 (plocha 90 m 2 ) plochá střecha orientace jih realizace 2008 71/82
Fotobioreaktor Nové Hrady Foto-bioreaktor pro pěstování řas Ústav fyzikální biologie Jihočeské univerzity Nové Hrady Fresnellovy čočky 120 m 2 ploché kolektory 32 m 2 72/82
Fotobioreaktor Nové Hrady Fotobioreaktor v Nových Hradech 73/82
Vězeňská jatka Rimavská Sobota (SK) teplá voda pro technologické účely (60 C) 60 x TS400 (plocha 120 m 2 ) akumulace 3 x 1.5 m 3 zisky 68 MWh (předpoklad 65 MWh) realizace 2008 74/82
Vězeňská jatka Rimavská Sobota (SK) 75/82
Děkuji za pozornost http://www.solarnispolecnost.cz http://www.solar-info.cz 76/82
Kontakty Československá společnost pro sluneční energii (ČSSE) Novotného lávka 5, 116 68 Praha 1 Česká republika info@solarnispolecnost.cz Tomáš Matuška Ústav techniky prostředí, Fakulta strojní, ČVUT v Praze Technická 4, Praha 6 tomas.matuska@fs.cvut.cz 77/82
Poskytování energetických služeb, vývoj metody EPC v ČR a možnosti jejího využití Ing. Jaroslav MAROUŠEK, CSc. SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s. Solární energie, Energy Centre České Budějovice, 21. září 2011 1
Charakteristika metody EPC Energy Performance Contracting (EPC) smlouva na poskytování konkrétních služeb souvisejících se spotřebou energie, kdy celková výše plateb závisí na výši zefektivnění těchto služeb, tj. na konkrétních úsporách u zákazníka (Performance Contracting = smlouva o výsledku) EPC zahrnuje technické i finanční aspekty v jednom kontraktu EPC poskytuje komplexní servis EPC snižuje riziko pro zákazníka tím, že GARANTUJE VÝSLEDEK (zaručí objem úspor energie) => Energetické služby se zaručeným výsledkem 2
Charakteristika metody EPC výhoda pro zákazníka bez použití PFC provozní náklady zaručené úspory jako objem investic s použitím EPC úspory instalace opatření vypršení smlouvy čas 3
Oblasti uplatnění energetických služeb původní zaměření na veřejnou sféru (vznik v době ropné krize v USA a Velké Británii) v ČR nejširší uplatnění u objektů v majetku měst (školská, zdravotnická, sportovní a kulturní zařízení) poměrně časté využití i v privátním sektoru (úspora investice pro své hlavní aktivity) 4
Energetické služby a EPC v České republice již poměrně dlouhá doba existence první projekt řešený metodou EPC v roce 1993 celkem přes 150 realizovaných projektů investiční prostředky v objemu téměř 3 miliardy Kč celkové úspory lze odhadnout ve výši až 800 TJ 5
EPC a česká legislativa nutnost přizpůsobení v oblasti veřejných zakázek první znění zákona o veřejných zakázkách (1995) metodický pokyn pro EPC ve státním sektoru (1999) terminologie dodavatelského úvěru zákon 218/2000 o rozpočtových pravidlech registr ISPROFIN (nyní EDS = Evidenční dotační systém) jednací řízení s uveřejněním (používání od 2005) V současnosti se jedná o zakotvení energetických služeb do 406/2000 a 218/2000 6
Proces výběrového řízení vyhlášení veřejné zakázky formou jednacího řízení s uveřejněním obvykle oznámením v Informačním systému o veřejných zakázkách (dříve centrální adresa) žádost o účast v soutěži (podání obvykle 37 dnů od oznámení) zadávací dokumentace a prohlídka místa plnění podání nabídek uchazečů (obvykle pevný termín v zadávací dokumentaci lhůtu stanoví zadavatel) jednání s uchazeči (minimálně jedno kolo jednání) konečné znění smlouvy (jednání) podpis smlouvy 7
Výběr firmy ESCO v soutěži - KRITERIA hodnocení nabídek podle ekonomické výhodnosti vícekriteriální hodnocení (v zadávací dokumentaci) vyjádření úspor specifikace zaručených úspor v technickém i ve finančním vyjádření výše úspor energie budoucí výše dosažených úspor se obtížně kvantifikuje nutno stanovit jasně definované a srovnatelné podmínky investice a úspory nákladů na energii spojité nádoby technická kvalita nabídek kombinace úsporných opatření, zajištění financování, kvalita záruk 8
Základní typy úsporných opatření v budovách lze realizovat v zásadě dva typy opatření: stavební opatření (zateplení pláště budov, výměna oken) technologická opatření (rekonstrukce energetických systémů) pro stavební opatření je základem nalezení financování nebo spolufinancování projektu (obvykle se nezaplatí za dobu trvání EPC kontraktu) technologická opatření realizovatelná z budoucích úspor energie (omezení=doba návratnosti) Solární zdroj je typ opatření, které může být spláceno z budoucích úspor energie 9
Poskytování energetických služeb A + B EPC A strana výroby EC B strana spotřeby EPC 10
ESCO firma energetických služeb ESCO = vžitá zkratka pro firmu poskytující energetické služby (z angličtiny) Energy Services COmpany 11
Obvyklé schéma struktury financování Zákazník financování a realizace investice platby za služby a investici záruky fin. úspor záruky splátek ESCO poskytnutí úvěru splácení úvěru Investor (Banka) 12
Převzetí rizik u energetických služeb Podstata energetické služby typu EPC spočívá v tom, že přebírá rizika NE v dodavatelském úvěru, který zákazníkovi poskytne nebo ve zprostředkování koupě technologie Příklady přebíraných rizik v kontraktech s ESCO: chyby v projektu nespolehlivost technologie nevhodné provozování a organizace práce nekvalitní údržba zvýšení emisí, vliv na ŽP, hygienické normy neočekávané cenové výkyvy změny trhu (nižší odběry energie, ) nedosažení plánovaných úspor nákladů 13
Proces přípravy a realizace projektu Zákazník = vlastník nebo správce objektu Přijetí konceptu řešení projektu Rozhodnutí pro metodu EPC Podpis smlouvy Spolupráce na realizaci dalších opatření Identifikace projektu Předběžná analýza Veřejná zakázka Nabídka / návrh smlouvy Dojednání smlouvy Instalace opatření Období záruk za úspory Sběr dat o spotřebě energie Podrobná studie proveditelnosti Řízení realizace projektu Monitorování úspor a vyhodnocování ESCO = poskytovatel energetických služeb 14
Obsah smluv o poskytování energetických služeb důkladná analýza současného stavu energetického hospodářství a návrh úsporných opatření příprava projektu a jeho financování realizace navržených opatření (projekt, výstavba, uvedení do provozu, případně provozování zařízení) dlouhodobé záruky na provoz a účinnost zařízení (úspory) provoz a údržba (zaškolení a dohled a/nebo provozování) sledování a vyhodnocování spotřeby energie 15
Smlouva o energetických službách praktické poznatky v jedné smlouvě průnik tří typů smluv do jedné (smlouvu nelze příliš zjednodušit, lépe je při výběru firmy ESCO spolupracovat s nezávislým expertem, který má s tímto typem smluv zkušenosti) návrh smlouvy bývá obvykle součástí zadávací dokumentace obsáhlost smlouvy celková smlouva včetně příloh bývá přibližně na 40 až 100 stránek rozdílný obsah smluv při různě poskytovaných službách 16
Subjekty působící na českém trhu zadavatelé (zákazníci) zájemci z veřejného i z privátního sektoru vlastníci nebo správci objektů firmy energetických služeb (ESCO) první ESCO v roce 1993, nyní cca 10 firem se zkušenostmi Asociace poskytovatelů energetických služeb vznikla 2010 subdodavatelé dodavatelé energeticky úsporných zařízení a komponentů poradenské společnosti pomoc s přípravou projektů, organizace soutěží 17
Příklady projektů Národní divadlo cílem projektu je dlouhodobé snížení nákladů zejména na vytápění, přípravu teplé vody, vzduchotechniku a klimatizaci v objektech ND smluvní vztah na 10 let instalovaná opatření využití odpadního tepla tlakové stanice jevištní technologie pro předehřev teplé vody instalace nové reversní chladicí jednotky rekuperace tepla z klimatizovaných prostor rekonstrukce centrální kotelny instalace kondenzačních kotlů modernizace systému měření a regulace instalace frekvenčních měničů celkové investiční náklady ve výši 30,2 mil. Kč očekávaná roční úspora ve výši 22% 18
Příklady projektů Psych. léčebna Kosmonosy rekonstrukce topného systému podpis smlouvy srpen 2003 počátek záruk za úspory od května 2004 celková investice 14,4 mil. Kč roční úspory 15 576 GJ (29,7%) využití vlastního zdroje vody + prádelna podpis smlouvy červen 2006 počátek záruk za úspory od října 2007 celková investice 34,5 mil. Kč roční úspory 4,8 mil. Kč (32%) 19
Příklady projektů Pardubický kraj 15 škol 4 nemocnic 3 domovů důchodců 1 specialní škola 1 hostel veřejná zakázka jaro 2006 realizace 2007 počátek záruk za úspor od ledna 2008 celková investice 97,6 mil. Kč roční úspory 17,4 mil. Kč (23%) 20
Kombinace finančních zdrojů Rekonstrukce technologických zařízení doba návratnosti 4-10 let ověřené řešení je cestou využití energetických služeb (EPC) Stavební opatření doba návratnosti celkového zateplení bývá 15 let i déle vhodné využití dotací (např. Operační program Životní prostředí) kombinace obou způsobů Vlastník objektů se podílí na spolufinancování v objemu 20-40% z celkové investice 21
Příklady projektů Střední odborné učiliště v Praze - rekonstrukce technologických zařízení metodou EPC + provozování kotelny investice 7,8 mil. Kč (financování z budoucích úspor provozních nákladů) - zateplení objektu + výměna zbývajících oken investice 13,5 mil. Kč (spolufinancování z dotace z OPŽP) spolufinancování vlastníka objektu ve výši maximálně 36,4 % 22
Příklady projektů 15 škol v městské části Praha 13 - rekonstrukce technologických zařízení metodou EPC investice 96 mil. Kč (financování z budoucích úspor provozních nákladů) - zateplení objektů + výměna zbývajících oken investice 460 mil. Kč (spolufinancování z dotace z OPŽP) spolufinancování vlastníka objektu ve výši maximálně 48 % 23
Energetické služby v ČR na špičce vývoje v Evropě Evropské ceny pro energetické služby (udělovaná od roku 2005) za rok 2009 nejlepší poskytovatel energetických služeb ENESA a.s. nejlepší projekt v komerčním sektoru projekt společnosti SIEMENS s.r.o. (v závodě Siemens Elektromotory Mohelnice) za rok 2008 nejlepší projekt v osvětlení pražský Hotel Marriott za rok 2005 nejlepší podporovatel SEVEn soutěž E.ON Energy Globe Award ČR 2010 vítěz v kategorii Oheň projekt v Národním divadle řešený metodou EPC 24
Děkuji za pozornost Ing. Jaroslav MAROUŠEK, CSc. SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s. Solární energie, Energy Centre České Budějovice, 21.září 2011 jaroslav.marousek@svn.cz 25
ZELENÝ MARKETING
1. Vybrané marketingové teze. Marketing a jeho poslání. Exkurz do myšlení spotřebitelů. Marketingové trendy. 2. Principy zeleného marketingu. Zelený marketing. Greenwashing a jeho důsledky. 3. Situace v České republice studie mather 2011. 4. Závěr.
VYBRANÉ MARKETINGOVÉ TEZE
ZÁKLADNÍ KONKURENČNÍ KONCEPCE MANAGEMENTU
VÝROBNÍ KONCEPCE Spotřebitelé budou mít rádi ty produkty, které jsou široce dostupné a za nízkou cenu. Manažeři výrobně orientovaných organizací se zaměřují na dosahování vysoké produktivity výroby a široké distribuce.
VÝROBKOVÁ KONCEPCE Vychází z toho, že zákazníci si oblíbí ty produkty, které mají vyšší jakost, výkonnost nebo zcela nové vlastnosti. Manažeři ve výrobkové orientovaných organizacích soustřeďují svoji energii na vyrábění dokonalých výrobků a na jejich nepřetržité zdokonalování.
PRODEJNÍ KONCEPCE Prodejní koncepce vychází z předpokladu, že kdyby byli spotřebitelé ponecháni sami sobě, pravděpodobně by si nekoupili dost produktů organizace. Manažeři proto musí vyvíjet agresivní prodejní a propagační úsilí.
MARKETINGOVÉ KONCEPCE Marketingová koncepce zastává názor, že klíč k dosahování cílů organizace spočívá ve schopnosti být efektivnější než konkurence v určování potřeb a přání cílových trhů a v jejich uspokojování.
SPOLEČENSKÁ MARKETINGOVÁ KONCEPCE humánní marketing, ekologický marketing Tato koncepce vyzývá podnikatele, aby ve své praxi uplatňovali sociální a etická hlediska aby udržovali rovnováhu mezi konfliktními zájmy zisk organizace uspokojení požadavků zákazníků - potřeby společnosti.
EXKURZ DO MYŠLENÍ SPOTŘEBITELŮ
CO POSUZUJE ZÁKAZNÍK? KDO KDE CO KDY PROČ JAK
RYCHLOST ADOPCE - ROGERS
VNÍMÁNÍ SELEKTIVNÍ PAMĚŤ pamatuji si to, co posiluje moje názory SELEKTIVNÍ ZKRESLENÍ vnímám to, co chci slyšet a vidět SELEKTIVNÍ POZORNOST vnímám jenom část toho, čemu jsem vystaven SELEKTIVNÍ EXPOZICE výběr informací
FÁZE KUPNÍHO PROCESU 1. 1. poznání problému 2. 2. hledání informací (dostupné, známé, uvažované) 3. 3. vyhodnocení informací 4. 4. rozhodnutí ke koupi 5. 5. zkušenost po koupi 6. 6. opakované nakupování nebo zamítnutí
iniciátor kupující ovlivňovatel uživatel rozhodovatel
TRENDY V EKONOMICE
vyčerpání zakuklení předstírání mladšího věku jedinečnost fantastické dobrodružství 99 životů malá trpělivost sos ochraňujme naši společnost zůstat naživu ochránci spotřebitelů
ZELENÝ MARKETING
ZELENÝ MARKETING je marketing produktů, které jsou považovány za bezpečné pro životní prostředí zahrnuje širokou škálu aktivit, včetně úpravy produktu, změny ve výrobním procesu, změny v balení a stejně tak i úpravu reklamy Americká marketingová společnost
POČÁTKY ZELENÉHO MARKETINGU 1975 první seminář na téma ekologický marketing, (AAA) 1987 Světová komise pro životní prostředí udržitelný rozvoj jako jednání orientované na potřeby současnosti, aniž by byla ohrožena schopnost budoucích generací uspokojovat své vlastní potřeby
UDRŽITELNÝ ROZVOJ (Trvale) udržitelný rozvoj je takový způsob rozvoje, který uspokojuje potřeby přítomnosti, aniž by oslaboval možnosti budoucích generací naplňovat jejich vlastní potřeby.
UDRŽITELNÝ ROZVOJ Podmínkou rozvoje je zachování možností rozvoje; základní možností je přitom zachování přírodních podmínek v místním měřítku i v celé biosféře.
UDRŽITELNÝ ROZVOJ Udržitelný rozvoj znamená především rovnováhu. Rovnováhu mezi třemi základními oblastmi našeho života (ekonomikou, sociálními aspekty a životním prostředím). Rovnováhu mezi zeměmi, různými společenskými skupinami, dneškem a budoucností apod. Světová komise OSN pro životní prostředí a rozvoj (WCED) nazvané Naše společná budoucnost, 1987
ROZVOJ ZELENÉHO MARKETINGU 2002 Summit Země v Johannesburgu oslovil zástupce reklamního průmyslu, aby podpořili strategii podpory udržitelného rozvoje zaznamenáváme prudký nárůst zelené reklamy globálních i lokálních průmyslových značek
GREEN MARKETING MIX Produkt: Výrobce by měl nabídnout takové produkty, jejichž výroba ani užití nepoškozují životní prostředí a i jejich likvidace je bez negativního vlivu na životním prostředí. Cena: Ceny za tyto produkty mohou být o něco vyšší než tradiční alternativy. Existují cílové skupiny, které jsou ochotny si za ekologické produkty připlatit.
GREEN MARKETING MIX Místo: Hlavní důraz je kladen na ekologické balení a přepravu. Komunikace: Důraz na environmentální aspekty. Příkladem je certifikát ISO 14 000. Společnosti ve svém PR uvádějí realizované i plánované aktivity na ochranu životního prostředí. Nedílnou součástí je i komunikace sponzoringu potřebných subjektů sociálního, zdravotního, školského, kulturního a životního prostředí. Specifická podpora prodeje ekologických výrobků.
GREENWASHING
GREENWASHING jednání, při kterém je spotřebitel uváděn v omyl, co se týče ekologických přínosů určitého výrobku nebo služby dezinformace šířená organizací za účelem prezentovat environmentálně zodpovědný veřejný obraz sama sebe
STUDIE TerraChoice listopad 2008-leden 2009 98% výrobků plně nesplňovalo označení environmentální (hračky a výrobky pro děti všeobecně, kosmetiku a čisticí výrobky, potraviny)
ŠEST HŘÍCHŮ GREENWASHINGU zatajený háček tvrzení bez důkazu vágní tvrzení irelevantní tvrzení menší zlo lhaní (57 % zkoumaných výrobků) (26 % výrobků) (11 % výrobků) (4 % výrobků) (1 % výrobků) (2% výrobků) TerraChoice 2007
SPOTŘEBITEL A ENVIRONMENTÁLNÍ VÝROBKY Mnoho spotřebitelů preferuje ekologicky příznivé výrobky. Ať už z důvodu zodpovědnosti péče o sebe nebo svou rodinu. V mnoha případech jsou zákazníci ochotni za takové výrobky zaplatit i vyšší ceny. TerraChoice, 2007
PĚT KATEGORIÍ ZELENÝCH SPOTŘEBITELŮ MODŘÍ True Blues Věří, že mohou osobně zpomalit environmentální krizi. ZELENÍ Greenbacks Jsou ochotni zaplatit až o 20% více za environmentálně šetrné výrobky. VÝHONKY Sprouts Zapojují se jen tehdy, když to nevyžaduje mnoho námahy.
PĚT KATEGORIÍ ZELENÝCH SPOTŘEBITELŮ REPTAJÍCÍ Grousers Věci jsou a budou stále špatné, tak nač se starat. HNĚDÍ Basic Browners Mají příliš jiných vážnějších problémů. Roper 1996
Česká republika červen 2011
JAK SE ORIENTOVAT?
Vlastní environmentální tvrzení (VET ) je prohlášení, značka nebo obrazec, který poukazuje na nějaký prvek činnosti, výrobků nebo služeb organizace a který může ovlivňovat životní prostředí. Je určitým druhem reklamy. Vztahuje se na výrobek, součástku nebo obal. Může mít podobu sdělení, značek nebo obrazců na výrobku nebo na obalu výrobku, v dokumentaci k výrobku, v technických bulletinech, v reklamě nebo propagaci, v telemarketingu, případně prostřednictvím digitálních nebo elektronických médií jako je internet.
Vlastní environmentální tvrzení (VET ) Vydat jej mohou výrobci, dovozci, distributoři, maloobchodníci nebo jakékoli další osoby, které by pravděpodobně mohli mít z takového tvrzení prospěch. Parametry, environmentální aspekty, které příznivost produktu k životnímu prostředí mají dokázat, si vybírá firma-vyhlašovatel sama.
EKOZNAČKY
EKOZNAČKY EMAS A CP
EKOZNAČKY
ENVIRONMENTAL PRODUCT DECLARATION objektivita důvěryhodnost neutralita porovnatelnost otevřenost pro všechny produkty a služby otevřenost pro všechny zájemce zaměření na dopad na životní prostředí
EDP V ČESKÉ REPUBLICE V ČR bylo dosud zpracováno 15 environmentálních prohlášení o produktu Spolek pro chemickou a hutní výrobu, akciová společnost, Ústí nad Labem Techo, a.s. KB-BLOK systém, s.r.o. ETA, a.s. VSM Production, s.r.o. HBABio s.r.o.
A CO DÁL? 76 % respondentů ve věku 17-24 let je přesvědčeno, že je třeba změnit současný životní styl západní civilizace Forum for the Future, 2007
AKTIVITY PRO ZMĚNU
do roku 2012 určovat nové standardy etického obchodování pomáhat zákazníkům a zaměstnancům žít zdravějším životním stylem Plan A, Marks and Spencer
marie.princlova@centrum.cz Mgr. Marie Princlová, Budějovická 425, Ledenice KDO MÁLO ZNÁ, MUSÍ VŠEMU VĚŘIT. MARIA EBNER ESCHENBACH