KLAUZURNÍ PRÁCE NOSP2 (1. termín) 17. 5. 2012 jméno, příjmení, ročník I. Teoretická část Každý student odpovídá na níže uvedené otázky samostatně. Při porušení tohoto pravidla je výsledek testu hodnocen jako nevyhovující a bude dán děkanovi a disciplinární komisi podnět k projednání disciplinárního přestupku podle 64 a násl. zákona o vysokých školách. 1. Kde je v občanském zákoníku upraveno a co znamená pravidlo contra proferentem? 2. Co znamená výraz culpa in contrahendo? 3. Vysvětlete rozdíl mezi dobou a lhůtou a uveďte ke každému jeden příklad. 4. Uveďte minimálně dva rozdíly mezi absolutní a relativní neplatností právního jednání.
II. Praktická část František jednou v neděli v pravé poledne navštívil svého dlouholetého souseda Václava v jeho rodinném domku. Prošel brankou a vešel na zahradu, kde Václav zrovna pečoval o svůj záhon deseti růží. Václav Františkovi již dlouho dlužil 300.000,- Kč, které mu František půjčil na nákup zahradního bazénu. Václav mu je slíbil vrátit již před třemi měsíci, ale dosud mu nedal ani korunu. František byl sice starý dobrák, ale nyní mu již došla trpělivost. Rozkřikl se na Václava, že chce své peníze zpět, a to hned, nebo že podnikne příslušné kroky. Václav se roztřásl, neboť byl bázlivý, ale Františkovi řekl, že momentálně žádné peníze nemá, ačkoli zrovna před týdnem prodal svoji sbírku známek a doma v trezoru měl schovanou v hotovosti částku 400.000,- Kč. František se však s takovou odpovědí nespokojil a se zálibou se podíval na Václavovu nablýskanou, dva roky starou Škodu Fabii, která stála u domu. Pak mu řekl, že pokud mu na místě nepodepíše smlouvu na prodej tohoto auta za 300.000 Kč, rozdupe mu všechny růže na záhonku (znal totiž Václavovu slabost pro růže). Václav, pro něhož byly květiny vším (dokonce kvůli nim před léty rozvedl s manželkou), se zalekl a se smlouvou souhlasil. Nedovedl si představit, jak by bez růží, i když to byly jen obyčejné růže, mohl žít. Na místě oba společně sepsali a pak i podepsali kupní smlouvu. František smlouvu vzal a kvapně s ní odešel. Za deset minut se vrátil a přinesl Václavovi peníze za auto, celkem 300.000 Kč. Pak nasedl do auta a odjel s ním do blízké garáže. Teprve při vystupování zjistil, že z oken zmizela stínítka proti vnikání slunečního světla, ve tvaru žáby, která tam při uzavírání smlouvy ještě byla. Úkol: Zkoumejte případné nároky jednotlivých osob vyplývající z obecné části OZ. Zkoumejte tedy, která z uvedených osob má nárok na co, vůči komu a z jakého právního důvodu. Zkoumejte dále, zda nárok nezanikl a zda je prosaditelný. Skutečnosti, které ze zadání nevyplývají, neexistují! I. Václav by mohl mít proti Františkovi nárok na námitku (dovolání se) neplatnosti kupní smlouvy na auto dle 587 odst. 1. II. Václav by mohl mít proti Františkovi nárok na náhradu újmy způsobené neplatností smlouvy dle 587 odst. 2. III. František by mohl mít proti Václavovi nárok na dodání příslušenství auta (stínítek) dle 510 odst. 2. I. Václav by mohl mít proti Františkovi nárok na námitku (dovolání se) neplatnosti kupní smlouvy na auto dle 587 odst. 1. A. VZNIK NÁROKU K tomu, aby Václavovi vznikl proti Františkovi nárok na námitku neplatnosti kupní smlouvy dle 587 odst. 1, muselo by zde být právní jednání, k němuž byl Václav přinucen hrozbou tělesného nebo duševního násilí vyvolávající vzhledem k významu a pravděpodobnosti hrozícího nebezpečí i k osobním vlastnostem toho, jemuž bylo vyhrožováno, jeho důvodnou obavu a toto právní jednání by navíc nesmělo trpět jinou vadou, způsobující případné těžší následky než relativní neplatnost (např. absolutní neplatnost či neexistenci). 1. Existence právního jednání (smlouvy) K tomu, aby existovalo právní jednání, musí být:
a) splněny pojmové znaky právního jednání, kterými jsou: projev vůle, zaměřenost projevu vůle, aprobace právním řádem; a b) a musí být splněny náležitosti právního jednání, kterými jsou náležitosti subjektu, vůle, projevu, možnost a dovolenost. Ad a) Pojmové znaky PJ: Ze zadání plyne, že Václav s Františkem uzavřeli kupní smlouvu (že ji oba podepsali). Jde tedy o projev vůle, její zaměření směřuje k uzavření kupní smlouvy, což je právním řádem (NOZ) aprobováno. Jde tedy o právní jednání. Ad b) i. Náležitost subjektu K tomu, aby byly splněny náležitosti subjektu, musí mít subjekt právní osobnost a být svéprávný. Ze zadání nevyplývá žádná skutečnost, že by jednající neměli právní osobnost nebo byli ve svéprávnosti omezeni. ii. Náležitost vůle K tomu, aby bylo právní jednání bezvadné, musí být vůle svobodná a bez omylu. Svobodu vůle vylučuje vis compulsiva, vis absoluta způsobuje, že se nejedná o právní jednání vůbec (jde o zdánlivé PJ). K tomu, aby se jednalo o vis compulsiva (bezprávná výhružka, musí být naplněn 587 NOZ, dle kterého: Kdo byl k právnímu jednání přinucen hrozbou tělesného nebo duševního násilí vyvolávající vzhledem k významu a pravděpodobnosti hrozícího nebezpečí i k osobním vlastnostem toho, jemuž bylo vyhrožováno, jeho důvodnou obavu, má právo namítnout neplatnost právního jednání. 1. Přinucení hrozbou tělesného nebo duševního násilí k uzavření smlouvy Aby vznikl Václavovi výše uvedený nárok, je třeba zkoumat, zda byl k právnímu jednání (smlouvě) přinucen proti své vůli (zda se jednalo o bezprávnou výhrůžku). Aby se jednalo o právně relevantní přinucení k uzavření smlouvy, musela by zde být protiprávní hrozba tělesného či duševního násilí, tato hrozba by musela být dostatečně intenzivní, aby v jednajícím vyvolala důvodnou obavu, mezi výhrůžkou a protiprávním jednáním by musela být příčinná souvislost (tedy skutečně došlo k právnímu jednání, které bylo vynucováno). a. Hrozba tělesného či duševního násilí. František vyhrožoval Václavovi zničením záhonu jeho růží. Ze zadání plyne, že růže byly pro Václava vším a že kvůli nim i opustil svoji manželku. Krom toho ze zadání plyne, že Václav si nedovedl představit, jak by bez růží přežil. František věděl o tom, že Václav má růže ve velké oblibě. Lze tedy dovodit, že se jednalo o hrozbu duševního násilí. b. Protiprávnost výhrůžky. Hrozilo se následkem (zničení cizí věci), který je v rozporu s právem a ke kterému František nebyl nijak oprávněn. c. Intenzita hrozby. František vynucoval uzavření kupní smlouvy na auto hrozbou rozdupání záhonu deseti růží. V kontextu zadání lze považovat intenzitu hrozby na nedostatečnou. O tomto závěru svědčí následující argumenty. - Uzavření smlouvy bylo vynuceno v neděli v poledne, tedy v obvyklou denní dobu. Nejednalo se tedy např. o využití specifického okamžiku
(nočního), který by byl způsobilý vyvolat ve Václavovi zvýšenou obavu. - Hrozba byla učiněna na Václavově pozemku. Václav byl tedy ve známém prostředí, což jistě spíše podporovalo svobodu jeho volby, než aby ji omezovalo. - Ze zadání plyne, že František byl starý dobrák vzhledem k tomu, že Václav byl jeho dlouholetý soused, mohl jeho povahu znát a hrozbu proto mohl vnímat s určitou rezervou. - Hrozba zničení obyčejných růží nepředstavovala ve srovnání s prodejem drahého vozu objektivně tak závažný zásah do majetkových práv. Reakce Václava proto byla zcela neadekvátní. - Ze zadání plyne, že Václav byl bázlivý. Osobní vlastnosti toho, jehož jednání se vynucuje, jsou sice relevantní (samo i podle zákona), ale na druhé straně není možné chránit osobu, které se pohrozí rozšlapáním obyčejných růží, i tady je potřeba zachovat určitou proporcionalitu. Výhrůžka proto nebyla natolik intenzivní, aby mohla ve Václavovi vyvolat důvodnou obavu. Lze říci, že Václav této hrozbě podlehl jen díky své velké bázlivosti a že průměrný člověk v jeho postavení by se hrozby jistě nezalekl. d. Vynucení jednání, ke kterému Václav nebyl povinen. Splněno. František vynucoval uzavření kupní smlouvy, k čemuž Václav nebyl povinen. e. Příčinná souvislost (kauzální nexus) mezi výhrůžkou a učiněním právního jednání. Splněno. Účelem výhrůžky bylo donutit Václava k uzavření smlouvy, což se taky stalo. Všechny předpoklady bezprávné výhrůžky dle 587 odst. 1 (a dle závěrů právní teorie a judikatury) nebyly splněny. Výhrůžka tedy není právně relevantní a nezpůsobuje neplatnost smlouvy. Vůle prostá omylu: Ze zadání neplyne žádná skutečnost, která by nasvědčovala tomu, že by jednající jednali v omylu. i. Náležitost projevu Náležitostmi projevu jsou srozumitelnost, určitost, forma. Ze zadání lze dovodit, že František byl oferentem (učinil nabídku) a Václav tuto ofertu akceptoval. Smlouva proto byla uzavřena v okamžiku úplné shody o jejím obsahu. Pro kupní smlouvu na movitou věc zákon nevyžaduje žádnou specifickou formu a je možno ji proto uzavřít v jakékoli formě. Zde byla smlouva uzavřena písemně. ii. Možnost a dovolenost Plnění z kupní smlouvy je plněním možným a dovoleným, neboť se nejedná o PJ, které by svým obsahem a účelem odporovalo dobrým mravům i zákonu. Absence jiných vad smlouvy
Ze zadání neplynou žádné skutečnosti svědčící o tom, že by smlouva trpěla jinými vadami. Blíže je potřeba zaměřit se na výši úplaty za auto, s ohledem na možnost aplikace 1796 (lichva). Dle uvedeného ustanovení neplatná je smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru. Otázkou je proto porovnání obou dvou protiplnění vozu zn. Škoda Superb (stáří 2 roky) a úplaty 600.000,- Kč. Lze říci, že obvyklá cena uvedeného vozu se řádově pohybuje v těchto částkách. V žádném případě proto nelze mluvit o hrubém nepoměru vzájemných plnění a aplikace 1796 je proto vyloučena. Dílčí závěr ke vzniku nároku: Václavovi nevznikl vůči Františkovi nárok na námitku (dovolání se) neplatnosti kupní smlouvy dle 587 odst. 1. B. ZÁNIK NÁROKU Vzhledem k tomu, že nárok nevznikl, není třeba zkoumat jeho zánik. C. PROSADITELNOST NÁROKU Vzhledem k tomu, že nárok nevznikl, není třeba zkoumat jeho prosaditelnost. Celkový závěr: Václav nemá proti Františkovi nárok na námitku (dovolání se) neplatnosti kupní smlouvy na auto dle 587 odst. 1. II. Václav by mohl mít proti Františkovi nárok na náhradu újmy způsobené neplatností smlouvy dle 587 odst. 2. A. VZNIK NÁROKU Aby Václavovi vznikl proti Františkovi nárok na náhradu újmy dle 587 odst. 2, muselo by zde být právní jednání vadné dle 587 odst. 1 a Václavovi by v důsledku takového jednání musela vzniknout újma, která by musela být v příčinné souvislosti s vadným právním jednáním, a muselo by zde existovat zavinění. 1. Právní jednání s kvalifikací dle 587 odst. 1 Nesplněno (viz řešení u nároku č. I). Vzhledem k tomu, že nevznikla jedna z obligatorních složek, není třeba zkoumat složku druhou (vznik újmy). Ze zadání navíc neplyne žádná okolnost, která by svědčila o vzniku újmy. Dílčí závěr ke vzniku nároku: Václavovi nevznikl proti Františkovi nárok na náhradu újmy způsobené neplatností kupní smlouvy na auto dle 587 odst. 2. B. ZÁNIK NÁROKU Vzhledem k tomu, že nárok nevznikl, není třeba zkoumat jeho zánik. C. PROSADITELNOST NÁROKU Vzhledem k tomu, že nárok nevznikl, není třeba zkoumat jeho prosaditelnost.
Celkový závěr: Václav nemá proti Františkovi nárok na náhradu újmy způsobené neplatností kupní smlouvy na auto dle 587 odst. 2. III. František by mohl mít proti Václavovi nárok na dodání příslušenství auta (stínítek) dle 510 odst. 2. A. VZNIK NÁROKU K tomu, aby Františkovi vznikl proti Václavovi nárok na dodání příslušenství, musela by být uzavřena platná smlouva s povinností dodat stínítka a tato povinnost by musela být porušena. 1. Platná smlouva. Splněno. Viz řešení nároku ad I. 2. Porušení povinnosti dodat stínítka. Předmětem kupní smlouvy bylo auto. Je otázkou, zda předmět koupě měl vadu tehdy, pokud spolu s ním nebyla dodána i stínítka, která v něm byla v okamžiku uzavření smlouvy, byť stínítka nebyla obsahem ujednání. Na danou situaci lze aplikovat ustanovení o příslušenství. 3. Právní povaha stínítek. Stínítka by mohla být podle zákona příslušenstvím auta. Pojem příslušenství ( 510 odst. 1): Příslušenství věci je vedlejší věc vlastníka u věci hlavní, je-li účelem vedlejší věci, aby se jí trvale užívalo společně s hlavní věcí v rámci jejich hospodářského určení. Byla-li vedlejší věc od hlavní věci přechodně odloučena, nepřestává být příslušenstvím. U stínítek jsou pojmové znaky příslušenství splněny jsou to samostatné věci v právním smyslu, jsou ve vlastnictví Václava (stejně jako auto) a byly jím určeny k trvalému užívání s autem v rámci jejich hospodářského určení. Je nepochybné, že stínítka (věci vedlejší) slouží k lepšímu, prospěšnějšímu využívání auta (věci hlavní). 4. Přechod příslušenství spolu s věcí hlavní na základě smlouvy. Ze zadání je patrné, že se právní osud stínítek ve smlouvě nijak neřešil a že žádná ze stran neprojevila vůli, aby se smlouva na stínítka nevztahovala. Lze proto aplikovat pravidlo 510 odst. 2, dle něhož má se za to, že se právní jednání a práva i povinnosti týkající se hlavní věci týkají i jejího příslušenství. Závěr je proto takový, že předmětem koupě bylo auto včetně stínítek. Pokud tedy Václav dodal pouze auto bez příslušenství, porušil svoji smluvní povinnost plnit s věcí hlavní i příslušenství. Dílčí závěr ke vzniku nároku: Františkovi vznikl proti Václavovi nárok na dodání příslušenství (stínítek) dle 510 odst. 2. B. Zánik nároku Ze zadání neplyne žádná skutečnost, jež by svědčila o případném zániku nároku. Dílčí závěr k zániku nároku:
Nárok Františka proti Václavovi na dodání příslušenství nezanikl. C. Prosaditelnost nároku Ze zadání neplyne žádná skutečnost, jež by svědčila o případném zániku prosaditelnosti nároku. Dílčí závěr k prosaditelnosti nároku: Nárok Františka proti Václavovi na dodání příslušenství je prosaditelný. Celkový závěr: František má proti Václavovi nárok na dodání příslušenství (stínítek) dle 510 odst. 2.