Globální oteplení po 20 letech: Body zvratu nadosah

Podobné dokumenty
Změna klimatu: příčiny, dopady, zpětné vazby, projekce. Jan Hollan, Hvězdárna v Brně a Ekologický institut Veronica

Globální klimatický rozvrat

Změna klimatu, její příčiny, dopady a projekce

Změna klimatu: příčiny, dopady, zpětné vazby, projekce a cesty k nápravě. Jan Hollan, Hvězdárna v Brně a Ekologický institut Veronica

Změna klimatu, její příčiny, dopady a projekce

Příčiny a dopady globálního ohřívání Země. projevy jím vyvolané klimatické změny. Jan Hollan Centrum výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i.

Klimatická změna základy i nejnovější poznatky

Klimatická změna ve světle vědeckých poznatků

Současný stav poznání klimatické změny (+ 5. zpráva IPCC)

5. hodnotící zpráva IPCC. Radim Tolasz Český hydrometeorologický ústav

Změna klimatu, její dopady a možná opatření k její eliminaci

Klimatická změna její příčiny, mechanismy a možné důsledky. Změna teploty kontinentů ve 20. století


Co je to CO 2 liga? Víš, co je to CO 2??? Naučil/a jsi se něco nového???

Pravděpodobný vývoj. změn n klimatu. a reakce společnosti. IPCC charakteristika. Klimatický systém m a. Teplota jako indikátor. lní jev.

Oxid uhličitý, biopaliva, společnost

Klimatická změna minulá, současná i budoucí: Příčiny a projevy

Možné dopady klimatické změny na dostupnost vodních zdrojů Jaroslav Rožnovský

Změna klimatu dnes a zítra

Laudato si' : O péči o společný domov:

Laudato si' : O péči o společný domov:

KLIMA A CHUDOBA - DOPADY NA ROZVOJOVÝ SV Ě. Jan Doležal, Glopolis Globální změna klimatu fikce a fakta Brno,

udržitelný rozvoj území (rovnováha mezi ekonomickou, sociální a environmentální oblastí)

Paříž a co dál? Dr. Alexander Ač Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i.

11. PROJEKCE BUDOUCÍHO KLIMATU NA ZEMI

Představení tématu. Viktor Třebický CI2, o. p. s.

Nejnovější vědecké poznatky o změně klimatů

Jan Pretel Český hydrometeorologický ústav. Workshop on Atopic Dermatitis Hvězdárna a púlanetarium hl.m.prahy

Globální oteplování máme věřit předpovědím?

Česká arktická vědecká infrastruktura Stanice Josefa Svobody

Využití sluneční energie díky solárním kolektorům Apricus

Klima a chudoba - dopady na rozvojový svět. Globální změna klimatu fakta a fikce Liberec, 15. června Jan Doležal, Glopolis dolezal@glopolis.

PŘÍČINY ZMĚNY KLIMATU

Změny klimatu za posledních 100 let

Výskyt extrémů počasí na našem území a odhad do budoucnosti

Globální oteplování. Vojtěch Dominik Orálek, Adam Sova

Zkrácený obsah učiva a hodinová dotace

Jak jej omezit. Jan Hollan, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně. srpen 2007

Změny v rozložení klimatických pásem podle modelových projekcí projektu CMIP5

Klimatická změna, resilience a udržitelné zemědělství

Možné dopady měnícího se klimatu na území České republiky

Změna klimatu, bezpečnost potravin a zdraví člověka

Jak se projevuje změna klimatu v Praze?

CO JE TO GLOBÁLNÍ OTEPLOVÁNÍ

SVĚTOVÝ VÝHLED ENERGETICKÝCH TECHNOLOGIÍ DO ROKU 2050 (WETO-H2)

Nabídka vybraných pořadů

Výsledky konference OSN o ochraně klimatu v Paříži

Adaptace měst na změnu klimatu: metodika pro města a obce

Jak učit o astronomických vlivech na zemské klima

Vodohospodářské důsledky změny klimatu Úvod - Klima & počasí. Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel: ,

Jak učit o změně klimatu?

Koncentrace CO 2 v ovzduší / 1 ppmv

ENERGIE A GLOBÁLNÍ OTEPLOVÁNÍ

Vliv klimatu na vývoj člověka

extrémní projevy počasí

MATURITNÍ TÉMATA Z GEOGRAFIE 2017/2018

Obnovitelné zdroje energie

PROGRAM NÍZKOEMISNÍCH UHELNÝCH ZDROJŮ SKUPINY ČEZ TISKOVÁ KONFERENCE,

Geologie kvartéru. Jaroslav Kadlec. Geofyzikální ústav AVČR, v.v.i. Oddělení geomagnetizmu. tel

PODPORA PRO EVROPSKÉ PARLAMENTÁRNÍ ÚŘADNÍKY

Vodohospodářské důsledky změny klimatu Pozorované změny

Klima se měnilo i v minulosti

Možné dopady měnícího se klimatu na území České republiky

Obnovitelné zdroje energie

Globální problémy, vlivy antropogenních aktivit na biosféru a antroposféru

Awareness posters Osvětové postery. A2 polar bear_hr

Energetické problémy

Možné dopady měnícího se klimatu na území České republiky

Vyučovací předmět: Zeměpis Ročník: 6.

Klimatické modely a scénáře změny klimatu. Jaroslava Kalvová, MFF UK v Praze

POLITIKA OCHRANY KLIMATU V ČESKÉ REPUBLICE

Záznam klimatických změn v mořském prostředí. a) oscilace mořské hladiny b) variace izotopického složení hlubokomořských sedimentů

Průmysl, růst, klima a politika

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Martin Hanel DOPADY ZMĚN KLIMATU NA NEDOSTATKOVÉ OBJEMY A MOŽNOST JEJICH KOMPENZACE POMOCÍ TECHNICKÝCH OPATŘENÍ

Vodohospodářské důsledky změny klimatu

Vliv emisí z měst ve střední Evropě na atmosférickou chemii a klima

Pozemský klimatický systém a jeho proměny

Podklady poznámky pro PPT1

Sluneční energie. Základní energie - celkové množství přiváděné k Zemi cca 1350 W.m % se odrazí do kosmického prostoru 15 % pohlceno atmosférou

Odhady růstu spotřeby energie v historii. Historické období Časové zařazení Denní spotřeba/osoba kj (množství v potravě)

Vysvětlí strukturu vesmíru. Vyjmenuje, která tělesa tvoří sluneční soustavu a porovná planety sluneční soustavy.

Výbor - Téma. Komise pro udržitelný rozvoj. Klimatická

Příloha 1: Porovnání globální teploty s růstem koncentrací CO 2

Maturitní otázky do zeměpisu

Mezipředmět. vazby. Metodická poznámka. Průřezová témata. Období splnění. Rozsah vyžadovaného učiva. Návrhy učiva pro nadané žáky

Geologie kvartéru. Jaroslav Kadlec. Geofyzikální ústav AV ČR, v. v. i. Laboratoř geomagnetizmu. tel

Maturitní témata. Školní rok: 2018/2019. Předmětová komise: Předseda předmětové komise: Mgr. Ivana Krčová

Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině. Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel: , dockal@fsv.cvut.cz

Průřezové téma Environmentální výchova Základní podmínky života ovzduší význam pro život na Zemi; ohrožování ovzduší a klimatické změny

R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S

Otázky k předmětu Globální změna a lesní ekosystémy

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ OBOR GEODÉZIE A KARTOGRAFIE. GLOBÁLNÍ OTEPLOVÁNÍ Možné příčiny a jeho důsledky

Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola

ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů

Modrá kniha biodiverzita

VY_32_INOVACE_Z6 15. Téma: Lidé v ohrožení. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda. Vzdělávací obor: Zeměpis. Tematický okruh: Přírodní krajiny Země

Dopady změny klimatu na zemědělství

Globální změna a oceány

Vliv klimatu na vývoj člověka

Transkript:

Globální oteplení po 20 letech: Body zvratu nadosah Global Warming 20 Years Later: Tipping Points Near Jim Hansen 23 June 2008 National Press Club, and House Select Committee on Energy Independence & Global Warming Washington, DC

svědectví 1988: Závěry 1. V roce 1988 je Země teplejší než kdykoliv dříve v období, z něhož existují měření 2. Globální oteplení je nyní dostatečně velké, abychom za jeho příčinu mohli označit s vysokým stupněm důvěry skleníkový jev 3. Skleníkový jev je již dost velký, aby ovlivnil pravděpodobnost extrémních jevů, jako letních vln vedra

Základ svědectví 1988 1. Základní fyzika, studia planet a paleoklimatu 2. Pozorované probíhající změny klimatu 3. Klimatické modely 2008 1. Paleoklima: historie zemského klimatu 2. Globální pozorování klimatických procesů 3. Klimatické modely

Hlavní chyby ve svědectví 1988 Nezdůraznilo oteplování oproti chaosu - proměny počasí >> trend klimatu - malá změna průměru má velké dopady Nezdůraznilo, že globální oteplování zvyšuje oba extrémy vodního cyklu - silnější sucha, vlny veder, požáry - prudší srážky, větší záplavy, silnější bouře poháněné latentním teplem (bouřky, tornáda, tropické bouře)

Status globálního oteplení 1. Vědomostní propast mezi tím - co se už zjistilo (věda) - co je známo (veřejnost) 2. Naléhavost planetárního rozsahu - setrvačnost přichystané oteplení - body zvratu vymkne se to z rukou 3. Dobré a špatné zprávy - bezpečná úroveň CO2 < 350 ppm - mnoho přínosů z řešení této úlohy

Stabilizovat na úrovni, která zamezí nebezpečnému lidskému zásahu do klimatického systému United Nations Framework Convention on Climate Change Aim is to stabilize greenhouse gas emissions at a level that would prevent dangerous anthropogenic interference with the climate system.

Rozměry nebezpečné změny Vyhynutí živočišných a rostlinných druhů 1. vyhynutí polárních a alpinských druhů 2. neudržitelná tempa migrace Rozpad ledových přikrovů: hladina oceánu 1. dlouhodobá změna dle paleodat 2. reakční doba ledových příkrovů Regionální poruchy klimatu 1. častější extrémní události 2. posun vegetačních pásem / nouze o vodu

Cíl pro CO2: < 350 ppm Pro záchranu světa, planety na níž se vyvinula civilizace

Definice bodů zvratu 1. Hladina zvratu - radiační působení (obsah skleníkových plynů) dosáhne úrovně, kdy i bez zvýšení radiačního působení mohou nastat velké klimatické změny a dopady 2. Bod, z něhož není návratu - klimatický systém ve stavu, kdy přijdou nezadržitelné nevratné klimatické dopady (nevratné v praktickém časovém měřítku) Příklad: rozpad velkého ledového příkrovu

9 8 7 6 5 41978 Rozloha v miliónech čtverečních kilometrů 1982 1986 1990 1994 1998 2002 2007 2006

Observations: Domingues, C.M. et al., Nature 453, 1090-1093, 2008. Model: Hansen, J. et al., Science 308, 1431-1435, 2005.

Kritérium pro arktický mořský led* 1. Obnovení energetické rovnováhy Země CO2: 385 ppm 325-355 ppm 2. Návrat mořského ledu: nutno -0,5 W/m2 CO2: 385 ppm 300-325 ppm Rozsah odhadů je působen nejistotou současné energetické bilance planety (mezi 0,5 W/m2 a 1 W/m2) *Za předpokladu, že se ostatní radiační působení vyvažují

Rozloha oblasti tání hodnota pro rok 2007 převyšuje minulé maximum o 10% 1998 Total Melt Area April - October 3.00E+07 2) 2007 1998 2.50E+07 1987 1991 2002 2005 2007 1995 ltd M a re A m (k 2.00E+07 1.50E+07 1983 1996 1.00E+07 1992 1996 5.00E+06 1978 1983 1988 1993 1998 2003 2008 Year Konrad Steffen and Russell Huff, CIRES, University of Colorado at Boulder

Tání na povrchu Grónska Vody klesající do mlýna, svislé šachty vedoucí na dno ledového příkrovu Zdroj: Roger Braithwaite, University of Manchester (UK)

Ledový proud Jakobshavn v Grónsku Odtok z velkých grónských ledových proudů se značně zrychluje Zdroj: Prof. Konrad Steffen, Univ. of Colorado

Úbytek ledu Grónska satelitní grav. měření

Kritérium hladiny oceánu* 1. Minulé meziledové doby CO2 <~ 300 ppm 2. Období třetihor CO2 <~ 300 ppm 3. Pozorování ledových štítů CO2 < 385 ppm *Předpokladem je přibližná rovnováha mezi non-co radiačními působeními 2

Molo na jezeru Mead.

Ledovec Rongbuk Ledovec v roce 1968 (nahoře) a 2007. Největší ledovec na severním svahu Mount Everestu napájí řeku Rongbuk.

Ice Loss 1973-1998 Černě: ztráta ledu od r. 1973 do 1998. Křivka: roky do zániku tímto tempem. Paul, F. et al., Geophys. Res. Lett. 31, L21402, 2004.

Stresy na korálové útesy Útes poblíž Fiji (Foto: Kevin Roland)

Posouzení cílové koncentrace CO2 Jev či úkol Cíl pro CO2 / ppm 1. Arktický mořský led 300-325 2. Ledové štíty / hladina moří 300-350 3. Posun klimatických zón 300-350 4. Zásobování vodou z hor 300-350 5. Zabránit okyselení oceánu 300-350 Počáteční cíl pro CO2 = 350* ppm *pokud ubude CH4, O3 a sazí

Podíl CO2 zůstávajícího v ovzduší poté, co je emitován z fosilních paliv, zprvu rychle klesá, ale 1/3 zůstává v ovzduší i za sto let a 1/5 i za tisíc let (Atmos. Chem. Phys. 7, 2287-2312, 2007).

Počáteční cíl CO2: 350 ppm Technicky splnitelný (ale ne v případě business-as-usual ) Kritický je rychlý ústup od uhlí (dlouhá životnost CO2 v ovzduší) (nutno zastavit budování nových uhelných elektráren, které CO2 nezachycují a neukládají)

Uplatnění svobodné vůle 1. Opuštění uhelných emisí CO2 - do 2025 / 2030 pro rozvinuté / rozvojové země 2. Stoupající cena uhlíku - působí proti využití nekonvenčních fosilních paliv a vytěžení veškeré ropy (v Arktidě atd.) 3. Ukládání CO2 v půdě a biosfére - zlepšené postupy zemědělské a lesnické 4. Snížení non-co2 radiačních působení - úbytek CH4, O3, stopových plynů, sazí

Uhlíková daň a 100% dividenda 1. Daň velká a rostoucí (ale nejdoucí pryč!) - využití potenciálu úspor a voleb životního stylu 2. Celá daň se vrací - všem stejné měsíční úložky na bankovní účty 3. Omezená role vlád - dát ruce pryč od těchto peněz! - vyloučit podpory fosilních paliv - nechat trh, ať vybere vítěze - změnit ziskovou motivaci elektráren - hledět, jak se USA modernizují a emise klesají!

Klíčové prvky při transformaci Elektrická síť s nízkými ztrátami Čistá energie 2020 (západ) až 2030 umožní, že obnovitelné zdroje převáží Uhlíková daň a 100% dividenda Daň při prvním prodeji uhlí/ropy/plynu Může růst a spustit transformace 100 % nebo boj! Ne botám z krokodýlí kůže!

Základní konflikt zájmy obchodu s fosilními palivy oproti mladým lidem a přírodě (zvířatům) Fosilní zájmy: shůry daný fakt, že všechna fosilní paliva budou spálena (žádná svoboda volby) Mládež: Hej! Ne tak zhurta! Nechte nám pěknou planetu!

Jaké jsou šance? Fosilní zájmy: mají vliv v hlavních městech celého světa Mladí lidé: musí se organizovat, přibrat další (rodiče aj.), ovlivnit volby Zvířata: stěží pomohou (nevolí, nemluví)

Výzva Můžeme se vyhnout zničení světa! (+ čistší planeta, + dobrá práce!) Někdy musíme přijít na to, jak žít bez fosilních paliv Proč ne teď?

Web Site www.columbia.edu/~jeh1 zahrnuje Globální oteplení po dvaceti letech: Body zvratu nadosah (toto vystoupení) (cz: http://amper.ped.muni.cz/gw/hansen) Target Atmospheric CO2: Where Should Humanity Aim?

Minulost Země dává ty nejdůležitější informace o globálním oteplování. Známá historie lidstva se odehrála v teplém období zvaném holocén.

Třetihory a čtvrtohory před 65 milióny let Radiační působení na globální klima vnější (oslunění Země): +1 W/m2 povrch (rozmístění kontinentů): ~1 W/m2 ovzduší (změny CO2): > 10 W/m2 současnost

Shrnutí: třetihory a čtvrtohory 1. Hlavní působení: přírodní ΔCO2 - tempo ~100 ppm/ma (0,0001 ppm za rok) - antropogenní tempo dnes: ~2 ppm za rok Pomalé geologické změny lze dnes zanedbat 2. Citlivost klimatu je vysoká - zalednění Antarktidy při CO2 < ~450 ppm - vznik ledového příkrovu není nevratný Lidé mohou vytvořit jinou planetu