MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra tělesné výchovy Plantografie u dětí mladšího školního věku - porovnání plantogramů Diplomová práce Forma presenční Brno 2015 Vedoucí diplomové práce: Mgr. Jaroslav Vrbas Ph. D Vypracoval: Lenka Máčková
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma:plantografie u dětí mladšího školního věku - porovnání plantogramů zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použila k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury. V Brně dne.. Lenka Máčková
V úvodu své práce bych chtěla upřímně poděkovat Mgr. Jaroslavu Vrbasovi, Ph.D za vedení, ochotu, trpělivost a konzultace při vypracování této diplomové práce. Dále bych chtěla poděkovat Mgr. Lucií Kinclové za ochotu, pomoc a zapůjčení podoskopu. Velké poděkování patří samozřejmě žákům a třídním učitelkám pátých tříd ze ZŠ a MŠ Chalabalova 2 za spolupráci a poskytnutí otisků chodidel pro potřeby praktické části v této práci. Dále bych ráda poděkovala své rodině za veškerou podporu a trpělivost, kterou mi při studiu projevovali.
Téma: Plantografie u dětí mladšího školního - porovnání plantogramů Abstrakt: Cílem diplomové práce je zjistit, zda plantogram vytvořený nanesením barvy na chodidlo (terénní metoda) je srovnatelný s plantogramem vytvořeným na podoskopu(laboratorní metoda). V práci jsem využila pět vybraných terénních metod pro diagnostiky stavu nožní klenby a vizuální škály Josefa Klementy. Výsledky jednotlivých terénních metod a vizuální škály u plantogramu vytvořeného nanesením barvy na chodidlo jsem porovnala s výsledky terénních metod a vizuální škály u plantogramu vytvořeného na podoskopu. Měřením byla zjištěna více než 63% podobnost mezi těmito odlišně vytvořenými plantogramy (podobnost ve výsledcích terénních metod a vizuální škále) a ve více než 73 % se plantogramy shodovaly ve vizuální škále (nejdůležitější je shoda ve tvaru plantogramu). Hlavním zjištěním je, že plantogramy mají shodný tvar ve více než 70 % a že se na plantogramech vytvořených pomocí barvy částečně nezobrazuje nebo nezobrazuje vysoká noha. Klíčová slova: plochá noha,, nožní klenba, plantogram, terénní metody, podoskop Bibliografický záznam: MÁČKOVÁ, L. Plantografie u dětí mladšího školního věku - porovnání plantogramů. Diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, Katedra tělesné výchovy. 2015. 114 l., 7 l. příl. Vedoucí práce Mgr. Jaroslav Vrbas, Ph. D
Theme: Plantography of children of primary school - comparing of plantograms Abstract: The objective of the thesis is to find out if plantogram formed by putting colour on foot (a terrain method) is comparable with plantogram formed on podoskop (a laboratory method). Five chosen terrain methods were used in solution of diagnostics of a state of foot arch and visual range created by Josef Klement. I had compared results of individual terrain methods and visual range of plantogram formed by putting colour on foot with results of individual terrain methods and visual range of plantogram formed by podoskop. More than 63% of similarity between these two differently formed plantograms (a similarity in results of terrain methods and visual range) as a result of measuring and more than 73% of plantograms was identical in visual range (the most important accordance is in shape of plantogram). The main finding is that plantograms have the same shape in more than 70 % and also that plantograms formed by putting a color on a foot partly don t show or don t show high foot. Key words: flat foot, normally arched foot, foot arch, plantogram, terrain methods, podoskop
Obsah ÚVOD... 1 1. CÍL PRÁCE... 3 2. TEORETICKÁ ČÁST... 4 2.1 POHYB... 4 2.2 BIOMECHANIKA POHYBU... 4 2.2.2 Fáze dvojí opory... 6 2.3 NOHA (PES)... 6 2.3.1 Dětská noha... 7 2.3.2 Funkce nohy (chodidla)... 7 2.3.3 Klenba nohy... 9 2.4 ZÍSKANÉ DEFORMITY NOHY... 12 2.4.1 Ploché nohy (pes planus, pedes plani)... 12 2.4.2 Noha lukovitá (pes cavus, pes excavatus, noha vyklenutá, dutá)... 13 2.4.3 Noha hákovitá (pes calcaneus, noha patní)... 13 2.4.4 Noha svislá (pes equinus, koňská noha)... 14 2.4.5 Vbočený palec (hallux valgus)... 14 2.5 ANATOMIE CHODIDLA... 15 2.5.1 Celkový přehled kostí nohy- ossa pedis... 16 2.6 REŠERŠE ZÁKLADNÍ LITERATURY... 20 2.7 PŘEHLED METOD HODNOCENÍ STAVU CHODIDLA... 23 2.7.1 Mayerova metoda... 24 2.7.2 Metoda segmentů... 24 2.7.3 Metoda indexu... 25 2.7.4 Chippaux Šmiřák... 26 2.7.5 Clarkův úhel... 28 2.7.6 Vizuální škála-klementa... 28 2.7.7 Profesionální Podografy... 30
3. VÝZKUMNÁ ČÁST... 35 3.1 CÍL VÝZKUMU... 35 3.2 VÝZKUMNÉ OTÁZKY... 35 4. METODIKA VÝZKUMU... 36 4.1 POPIS ZKOUMANÉHO SOUBORU... 36 4.1.1 Charakteristika školy... 36 4.1.2 Charakteristika třídy 5. A... 37 4.1.3 Charakteristika třídy 5. C... 37 4.2 POUŽITÉ METODY... 37 4.2.1 Hodnocení terénních metod... 38 4.3 ORGANIZACE PRÁCE... 42 4.3.1 Realizace plantogramu ve třídách... 44 5. VÝSLEDKY... 47 5.1 VÝSLEDKY HODNOCENÍ PLANTOGRAMŮ ZE ZÁŘÍ 2014... 47 5.1.1 Pravá noha... 47 5.1.2 Levá noha... 50 5.2 VÝSLEDKY HODNOCENÍ PLANTOGRAMŮ Z BŘEZNA 2015... 53 5.2.1 Pravá noha... 53 5.2.2 Levá noha... 56 5.3 VÝSLEDKY HODNOCENÍ PLANTOGRAMŮ VYTVOŘENÝCH NA PODOSKOPU Z BŘEZNA 2015... 60 5.3.1 Pravá noha... 60 5.3.2 Levá noha... 64 5.4 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ TERÉNNÍCH METOD... 68 5.5 POROVNÁNÍ PLANTOGRAMŮ Z PODOSKOPU S PLANTOGRAMY VYTVOŘENÝMI POMOCÍ BAREV.. 69 5.6 SHRNUTÍ POROVNÁNÍ PLANTOGRAMŮ Z PODOSKOPU S PLANTOGRAMY VYTVOŘENÝMI POMOCÍ BAREV 99 5.7 VÝSLEDEK MĚŘENÍ RŮSTU CHODIDLA OD ZÁŘÍ 2014 DO BŘEZNA 2015... 102 ZÁVĚR... 103 RESUMÉ... 105
RESUME... 105 6. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY... 106 SEZNAM OBRÁZKŮ... 109 SEZNAM GRAFŮ... 110 SEZNAM TABULEK... 112 SEZNAM PŘÍLOH... 114
Úvod Plochá noha je jedna z nejčastějších vad chodidla a ortopedických vad vůbec. Podle údajů ortopedů, trpí zhruba 80% našeho obyvatelstva chybnou stavbou nohy, jako je právě snížená klenba nožní nebo její úplná ztráta, podlomeným kotníkem, příčně plochou nohou atd. S touto vadou je seznámena naše společnost již odjakživa. Například Josef Klement zpracoval publikaci, ve které se zabýval výskytem ploché nohy jak u dětí mladšího školního věku, tak u dospělých jedinců vykonávající různé profese, čímž zkoumal vliv prostředí na plochou nohu. Již v době, kdy prováděl tento výzkumu, plochou nohou trpělo více jak 30% probandů. Ačkoli problém ploché nohy je všeobecně známým, stále je velmi podceňována vážnost tohoto onemocnění. V mém nejbližším okolí, v mé rodině, trpí téměř všichni členové rodiny sníženou klenbou nožní již od raného dětství. Lidé si obecně neuvědomují, že nohy jsou velmi důležitá část těla, která je složitě funkčně provázána s celým tělem. Do oblasti kolena a nohy zasahují dlouhé funkční řetězce probíhající od horních končetin přes záda až do dolních končetin, kde mohou způsobit nejen bolestivé potíže, ale mohou ovlivnit i funkci nohy. Tyto bolesti nohou a změna funkce mohou ovlivnit nejen pohybovou aktivitu člověka, která ovlivňuje stav mysli, tudíž může docházet jak k uspokojení, tak i k únavě nebo depresi (Véle, 2006). Člověk průměrně ujde za život 100 000 km, denně 8 000 10 000 kroků, proto bychom měli nohám věnovat velkou péči. V současnosti je upřednostňována estetická funkce obuvi před funkcí zdravotní. Snížení klenby nožní je možné, podle některých autorů zabývající se plochonoží, rozpoznat již ve čtvrtém roku dítěte, podle jiných až v šestém či sedmém roku. Podle Přidalové (2006) je formování nožní klenby ukončeno okolo šestého roku věku dítěte a od tohoto věku by noha měla fyziologicky fungovat stejně jako noha dospělého. V každém případě bychom měli pravidelně sledovat růst a formování nohy dítěte, která roste skokem, neboť následky poškození nohou v dětském věku se mnohdy projeví za 30 40 let. Děti mají snížený práh bolestivosti, tudíž si většinou nestěžují na malé boty, které je tlačí (Přidalová, 2006). 1
Abychom mohli pravidelně sledovat formování a růst nohy u dětí mladšího školního věku, je třeba znát způsob, jakým budeme získávat otisky chodidla (plantogramy) a hodnotit stav plosky nohou. Jedním z cílů mé diplomové práce bude zjištění, zda otisk chodidla vytvořený natřením barvy na chodidlo je stejně kvalitní jako otisk chodidla vytvořený plantografem, konkrétně statickým plantografem-podoskopem. Současně mezi sebou porovnám pět terénních metod s vizuální škálou, za účelem zjištění, která z terénních metod je nejvhodnější pro diagnostiku nožní klenby pro pedagogy a žáky mladšího školního věku. Vzhledem k tomu, že jsem vytvořila plantogramy pomocí nanesením barvy na chodidlo v září 2014 a v březnu 2015, mohu porovnat, jak se chodidla žáků změnila během půl roku především, jak jim noha vyrostla. Bohužel i já trpím sníženou klenbou nožní již od útlého věku a tím, že jsme spolu se svými rodiči tuto vadu podcenili, jí trpím dodnes. Díky této diplomové práci a po konzultaci s ortopedem a fyzioterapeutkou jsem se rozhodla, že se tuto vadu pokusím odstranit nebo alespoň zmírnit. 2
1. Cíl práce Otisk chodidla neboli plantogram lze získat mnoha způsoby, za pomocí plantografů (statický, dynamický) nebo známým a osvědčeným způsobem, tedy nanesením barvy na chodidlo (především na základních školách). Laická veřejnost tyto dva způsoby od sebe neodlišuje. Cílem mé diplomové práce je zjistit, zda plantogram vytvořený nanesením barvy na chodidlo je srovnatelný (kvalitativně)s plantogramem vytvořeným podoskopem. Při řešení tohoto problému použiji plantogramy 30 žáků z pátých tříd, které budu hodnotit pomocí pěti různých terénních metod (Chippaux Šmiřák, metoda segmentů, metoda indexu, Mayerova metoda, Clarkův úhel) a vizuální škály Josefa Klementy. 3
2. Teoretická část 2.1 Pohyb Lokomoce, schopnost pohybu v prostoru za pomocí svalů, může probíhat různým způsobem od plížení, plazení, běhání až po tanec nebo sportovní hry. Nejběžnějším typem lokomoce je však bipedální chůze, tedy chůze po dvou končetinách. Pohyby při lokomoci jsou ovládány centrální nervovou soustavou. Základní složkou lidské činnosti ve vztahu k okolí je chůze. Jedinečnost či osobitost chůze lze vysvětlit jednotlivými individuálními detaily lokomočního pohybu, které vznikají jak učením ve spojení s adaptačními mechanismy na vlivy vnějšího a vnitřního prostředí tak i různými patogenními vlivy (Véle, 2006). 2.2 Biomechanika pohybu Aktivní pohyb je základním projevem života probíhající podle fyzikálních zákonů, který je účelově ovládán nervovou soustavou, reagující na podměty z vnitřního i vnějšího prostředí. Charakteristickým znakem lidského pohybu, je rytmické, pravidelné střídání pohybových fází, jako je například flexe (ohýbání) a extenze (natahování) apod. (Véle, 2006). V průběhu posturální ontogeneze (svalový vývoj) se vyvíjí lokomoce postupně od starších jednodušších vzorů kvadrupedální lokomoce (chůze po čtyřech) až po svislý bipedální vzor chůze (Vařeka, Vařeková, 2009). Chůze je rytmický pohyb těla kyvadlového charakteru, který začíná v určité výchozí poloze, prochází obloukem přes nulové postavení od jedné krajní polohy a pokračuje do druhé krajní polohy, nikoli zpět jako kyvadlo, nýbrž dopředu, protože se jeho upevnění mezi tím posunulo a tím se posunuje celý rytmický systém vpřed (Véle, 2006). Chůze má tři hlavní části zahajovací fáze, cyklická fáze a fáze ukončení. Cyklickou fázi vykonává dolní končetina opakovaně (cyklické pohyby) a lze ji popsat v rámci krokového cyklu (Vařeka, Vařeková, 2009). 4
Existují tři výrazně oddělené fáze krokového cyklu, kdy v první fázi noha postupuje vpřed a není v kontaktu s opornou bází a je nazývána fází švihovou. Druhá fáze krokového cyklu nastává v době, kdy je končetina po celou dobu ve styku s opornou bází, tato fáze je nazývána fáze oporná. Poslední, třetí fáze probíhá právě tehdy, když jsou obě končetiny zároveň ve styku s opornou bází, tedy fáze dvojí opory. Rytmus a charakter pohybů těla při chůzi se pokládá za strojově stejný, ale zároveň individuálně natolik odlišný, že lze zjistit totožnost chodce na základě jeho chůze (Véle, 2006). 2.2.1.1 Švihová fáze Švihová fáze je náročná na udržení vodorovné polohy pánve, která má tendenci na straně švihové nohy poklesnout z důvodu ztráty jedné ze dvou opěrných bodů a tím, že se švihová noha odpoutá od země, je pánev podepřena pouze opornou nohou. Při poklesu pánve na straně švihové nohy, je nutné tento pokles vyrovnat aktivitou nejen abduktorů (svaly, které umožňují odtažení) oporné nohy, ale i aktivitou m. quadratus lumborum (čtyřhranný sval bederní) a m. iliopsoas (bedrokyčelní sval na straně švihové nohy. Možnému pádu zabrání dotyk patou švihové nohy s opornou plochou (Véle, 2006). 2.2.1.2 Oporná fáze Oporná fáze je náraz paty švihové nohy na opornou plochu. Spojení nohy s opornou bází se postupně rozšiřuje z paty na celou plosku nohy a nožní klenbou se dynamicky uchopuje členitá plocha oporné báze tak, aby vznikl pevný a spolehlivý kontakt. To se projevuje střídáním supinace (kontakt paty s podložkou) a pronace (dotek celé plosky nohy s podložkou) nohy a tedy i změnami nožní klenby tak, aby se zajistila pevná opora pro působení reaktivní síly (Véle, 2006a). Končetina původně zabraňující pádu se od tohoto okamžiku stává opěrnou končetinou. Navazujícím rychlým pohybem dopředu provázeným odvinutím paty plantární flexí (ohýbání kotníků směrem na plosku) nohy dochází ke změně z oporné končetiny na končetinu odrazovou, která je zdrojem propulzní (rychle dopředu jdoucí/zvyšující) síly zvedající tělo mírně vzhůru a dopředu. Tato fáze končí odvinutím palce, které 5
zakončuje propulzní část pohybu a oporná končetina se stává končetinou švihovou (Véle, 2006b). 2.2.2 Fáze dvojí opory Fáze dvojí opory nastává právě tehdy, když se obě končetiny dotýkají oporné báze a tvoří tak přechod mezi fází švihovou a opornou, spojenou s propulzí. Odvíjení špičky na stojné noze se kryje s kontaktem paty na švihové noze a tato fáze odlišuje chůzi od běhu, neboť při běhu k fázi dvojí opory nedojde. Při chůzi popisujeme jednotlivé úseky jako kroky, trvající od kontaktu paty ke kontaktu druhé paty s opornou bází nebo dvojkroky trvající od kontaktu jedné paty ke kontaktu stejné paty s opornou bází (Véle, 2006). 2.3 Noha (pes) Noha je část lidské dolní končetiny uložena pod hlezenním neboli zánártním kloubem (art. Talocruralis), která nám poskytuje bezprostřední styk se zevním prostředím, především se zemí, po které chodíme, běháme, skáčeme. Její onemocnění může ovlivnit i další části těla (Jaroš, 1954). Stav a funkce nohy jsou ovlivněny několika faktory, jako jsou genetické predispozice, chronické přetěžování a zatěžování bez dostatečné kompenzace, vhodná či nevhodná pohybová aktivita a samozřejmě i anatomicky vhodná či nevhodná obuv (Přidalová, 2006). Noha je napojena na cévní a nervovou soustavu, proto je považována za jednu z nejdůležitějších součástí celého našeho těla a taktéž za živý orgán, který zprostředkovává spojení našeho těla se zevním prostředím. Ať už je noha obuta nebo bosa, vždy nás informuje o stavu zevního prostředí, tedy jestli je povrch, po kterém se pohybujeme, nepravidelný, kluzký, blátivý nebo je-li zima či vlhko (Jaroš, 1954b). Ve své diplomové práci se zaměřím pouze na jednu část dolní končetiny, konkrétně chodidlo. Vzhledem k tomu, že celá noha je velmi složitě funkčně provázána s ostatními částmi těla. 6
2.3.1 Dětská noha Každé dítě se rodí s vytvořenou podélnou a příčnou klenbou nožní, které jsou však málo odolné vůči zatížení. V nožních klenbách se nachází tukové polštářky, které plní funkci přírodní ortopedické vložky a chrání tak dětskou nohu před možným přetížením, deformacemi a tepelnými výkyvy. Z tohoto důvodu vypadá dětská noha jako plochá. Proces zanikání tuku je ukončen mezi čtvrtým až šestým rokem a v tomto věku by noha již měla fungovat jako noha dospělého jedince (Přidalová, 2006). Vazivové polštářky pod hlavičkami metatarzů přenáší zatížení a současně tak chrání šlachy flexorů (ohýbačů). Cévy a nervy jsou taktéž chráněny tukovou tkání. V ontogenetickém vývoji (vývoj jedince) prochází dolní končetina přirozeně varózním (vybočeným) stádiem zhruba do 3 let věku dítěte. Následuje valgózní (vbočené) stádium trvající do 6 let, po kterém pak nastává vyrovnání osy dolní končetiny a vytváří se normální dotyk chodidel s podložkou. Dětská noha potřebuje ke svému vývoji volnost a možnost neustále procvičovat svalovinu bérce a nohy. Chůze a běh po přírodním terénu jsou nejpřirozenějším cvičením, a proto je důležité dbát na vhodnou obuv (Přidalová, 2006). 2.3.2 Funkce nohy (chodidla) Jak jsem již uvedla, celá noha, včetně chodidla je důležitý orgán lidského těla, která plní funkci jak statickou (nosnou), tak i dynamickou. Noha slouží jak k zabezpečení stabilního postoje, tak i k bipedální lokomoci (chůze na obou nohou) a tím se noha stala spíše orgánem podpůrným než uchopovacím (Véle, 2006). Na každou nohu ve stoji připadá přibližně polovina váhy celého těla. Zatížení na jednotlivém chodidlu je rozděleno mezi zadní část chodidla (patu), a přední část nohy. Na přední části nohy je více zatížen palec, asi čtvrtinou váhy připadající na chodidlo, čtvrtina váhy přádající na chodidlo je rozdělena na zbylé čtyři prsty. Takové zatížení je do určité míry ideální, jeho předpokladem je však úplný klid těla. V běžném pohybu, ve kterém je naše tělo neustále, se jeho zatížení mění v závislosti na změně těžiště těla (Jaroš, 1954). Názor na rozložení hmotnosti těla na chodidlo není jednotný. 7
Poslední výsledky ukazují, že 60 % hmotnosti míří na zadní část chodidla a 40% na přední část chodidla (Dylevský, 2009). 2.3.2.1 Statická funkce nohy (chodidla) Chodidlo nese tíhu celého těla, umožňuje člověku stání a vzpřímený postoj. Tuto funkci chodidla a přizpůsobení se povrchu umožňuje podélná a příčná klenba, díky níž se chodidlo chová jako elastická pružina, která se podle potřeby napíná nebo naopak povoluje. Na této funkci se podílí značné množství krátkých a dlouhých svalů. Kosti a vazy jsou spíše pasivními ochránci kleneb (Novotná, 2001a). Chodidlo má tři základní opěrné body při stání na rovné a tvrdé podložce. Skládá se ze zadního opěrného bodu, předního mediálního opěrného bodu a předního laterálního opěrného bodu. Zadní opěrný bod je tvořený mediálním (středním) a laterálním (postranním) výběžkem kosti patní. Přední mediální opěrný bod je tvořen hlavou první nártní kostí, která je opřena o dvě sezamské kůstky, jež jsou vyvinuty v tětivě krátkého svalu na palci a podepírají hlavu první nártní kosti. Přední laterální (postranní) opěrný bod je tvořen hlavou páté nártní kosti (Novotná, 2001b). Obr. 1: Tři základní opěrné body 1 1 Dostupné z: http://www.ennyfive.blog.cz, vlastní úprava 8
2.3.2.2 Dynamická funkce nohy (chodidla) Umožňuje člověku pohyb, při kterém jsou zmírňovány údery o podložku při chůzi a zároveň dochází k přizpůsobení se tvaru podložky. Základní složkou pohybu člověka je chůze, tento druh pohybu je v celé živočišné říši zcela ojedinělý a každý jedinec má svoji individuální a rozpoznatelnou chůzi. Denně ujde člověk v průměru 10 až 15 tisíc kroků, což z nohy dělá důležitou část lidského těla (Šifta, 2007). Horní a dolní zánártní klouby, tvořící hlezenní kloub, umožňují pohyby v obou směrech, avšak zároveň stavba kloubů a vazů tyto pohyby omezuje, čímž zajišťuje pevnost a stabilitu chodidel (Novotná, 2001). 2.3.3 Klenba nohy Noha má několik funkcí od přenášení zatížení, tedy rozložení hmotnosti celého těla, tlumení nárazů, přizpůsobování se podložce až po předávání zpráv o zevním prostředí. Je tvořena příčnou a podélnou klenbou, které chodidlu umožňují vykovávat výše uvedené funkce. Dohromady vytváří opornou bázi celého lidského těla (Jaroš, 1954). 2.3.3.1 Podélná klenba nohy Podélná klenba nohy je tvořena vnitřním mediálním podélným obloukem a vnějšímlaterálním podélným obloukem. Vnitřní podélný oblouk vede od mediálního výběžku kosti patní (os calcaneus) přes hlezenní kost (os talus) a kost loďkovitou (os naviculare) na první klínovou kost (os cuneiforme mediale), podél první nártní kosti, na jejíž hlavě končí. Nejvyšší bod mediálního oblouku je umístěn na kosti loďkovité (os naviculare), jejíž dolní báze je vzdálena od země 15 20 mm a formuje tak prohloubení (prázdno) podogramu normálního chodidla (Novotná, 2001a). 9
Obr. 2: Vnitřní mediální podélný oblouk 2 Vnější podélný oblouk vede od laterálního výběžku kosti patní (calcaneus)přes krychlovou kost (os cuboideum) podél 5. nártní kosti, na jejíž hlavě končí. Nejvyšším bodem laterálního oblouku, tvoří kost krychlová (os cuboideum), jejíž dolní báze se nachází 3 5 mm nad zemí, avšak díky tloušťce masitého polštářku je vidět na podložce a vytváří vnější okraj podogramu (Novotná, 2001b). Oba oblouky mají za normálních okolností svou vnitřní stabilitu podmíněnou tvarem kostí plantárně (v oblasti chodidla, chodidlový) spojených silnými vazy a společně s plantární aponeurózou (tenká vazivová blána, která je plošně rozprostřenou šlachou) dovolují pouze částečný pokles klenby. Svaly se podílejí na udržení klenby pouze během dynamické zátěže (Adamec, 2005). Za významný sval udržující podélnou klenbu nožní je pokládán přední holenní sval, který svým úponem táhne vnitřní okraj nohy nahoru. V klasickém pojetí jsou obě klenby udržovány pasivně a aktivně. Pasivně jsou udržovány tvarem a architektonikou kostí, klouby a vazy. Aktivně jsou obě klenby udržovány pomocí svalstva nohy a bérce (Dylevský, 2009). 2 Dostupné z: http://www.fsps.muni.cz, vlastní úprava 10
Obr. 3: Vnější- laterální podélný oblouk 3 2.3.3.2 Příčná klenba nohy Příčnou klenbu nohy tvoří přední příčný oblouk a zadní příčný oblouk, přičemž přední příčný oblouk formují hlavy pěti nártních kostí, vrchol oblouku se nachází v místě hlavy třetí nártní kosti a zadní příčný oblouk formují tři klínové kosti a kost krychlová, kdy nejvyšší bod zadního oblouku tvoří báze třetí zánártní kosti (Novotná, 2001). Obr. 4. Přední příčný oblouk 4 Příčnou klenbu udržují všechny příčně probíhající struktury (především šlašitý třmen) a podélnou klenbu nožní udržují spíše struktury orientované souběžně s dlouhou osou nohy (Dylevský, 2009a, str. 215). 3 Dostupné z: http://www.fsps.muni.cz, vlastní úprava 4 Dostupné z: http://www.fsps.muni.cz, vlastní úprava 11
Medicínské zkušenosti ukazují, že bez aktivního svalového zajištění krátkými a dlouhými svaly se obě klenby bortí a vzniká některý typ ploché nohy (Dylevský, 2009b, str. 215). 2.4 Získané deformity nohy Deformity nohy vznikají v souvislosti se snížením odolnosti nohy k zátěži v průběhu života. (Koudela, 2004). Zhoubný vliv na nohu a na rozvoj deformit má špatná obuv, např. nošení podpatků ovlivňuje jak na statickou tak dynamickou funkci pohybového ústrojí (Lewit, 1975). Následkem pak těchto deformit jsou bolesti nohy (Koudela, 2004). 2.4.1 Ploché nohy (pes planus, pedes plani) Ploché nohy jsou nejčastější vadou na nohou a také nejčastější ortopedickou vadou (Eis, 1986). Plochá noha je termín, který označuje výrazné snížení nebo případně vymizení klenby nožní (Adamec, 2005). Stav plosky nohy (nožních kleneb) souvisí s postavením kolen, čímž dochází i k ovlivnění postavení pánve a páteře (Hošková, 2003). Plochá noha může být jak vrozená, tak i získaná. Vrozená plochá noha je však velmi vzácná, mnohem častější deformitou je získaná plochá noha. Získané vady vznikají čtyřmi možnými způsoby: - Nestabilní hlezenní kloub, - Porucha šlach v oblasti bérce a hlezenního kloubu, - Vzácné onemocnění kostních struktur způsobující zborcení klenby, - Propad příčné a podélné klenby z důvodu špatné funkce krátkých a dlouhých svalů nohy (Šifta, 2007). 12
2.4.1.1 Podélně plochá noha (pes planovalgus) V tomto případě dochází k abnormálnímu snížení mediální (vnitřní) podélné klenby nožní nebo k jejímu úplnému vymizení, dále dochází k valgóznímu (vbočenému) postavení paty, poklesnutí talu plantárně a mediálně a taktéž k abdukci (odtažení) přednoží (Sosna, Vavřík, Krbec, Pokorný a kol., 2001). 2.4.1.2 Příčně plochá noha (pes transversoplanus) Jako izolovaně příčně ploché nohy nazýváme pouze tu deformitu, kdy je nápadný pokles hlaviček středních metatarzů a oploštění předního příčného oblouku. Přední část nohy se už neopírá primárně o hlavičku I. a V. metatarzu, ale spočívá na podložce všemi hlavičkami. V horších případech jsou nejvíce zatěžovaná místa II. a III. metatarzální hlavičky a se zvýšeným tlakem na tuto oblast při stání a chůzi vznikají bolestivé otlaky (Eis, Křivánek, 1972). Příčně plochá noha není u malých dětí obvyklá. Velkou úlohu při vzniku příčně ploché nohy má časté nošení vysokých podpatků, kdy je přední část nohy více zatěžována než při chůzi, kdy je noha ve vodorovné poloze (Kubát, 1982). 2.4.2 Noha lukovitá (pes cavus, pes excavatus, noha vyklenutá, dutá) Noha lukovitá je charakteristická abnormálním zvednutím podélné nožní klenby, kdy nárt je výrazně zvýšený, prsty na noze zaujímají drápovité postavení a příčná klenba mezi hlavičkami nártních kostí je rozšířená a skleslá, při stoji a chůzi přetížená. V hlavičkách metatarsů (nártních kostí) se tak tvoří otlaky (Eis, 1986). 2.4.3 Noha hákovitá (pes calcaneus, noha patní) Noha hákovitá je opakem nohy svislé, špička nohy je zvednuta, nejnižším a taky jediným bodem, kterým se chodidlo dotýká podložky, je pata (Eis, 1986). 13
2.4.4 Noha svislá (pes equinus, koňská noha) Noha svislá je charakterizovaná trvalým sklonem nohy do plosky, do plantární flexe (ohnutí směrem od hřbetu nohy), našlapovat lze pouze na přední část nohy a došlápnutí na patu není možné (Eis, 1986). Při chůzi se prsty ohýbají do extrémní dorzální flexe (ohnutí směrem k hřbetu nohy), takže se celá hmotnost těla přenáší na hlavičky metatarsů (nártních kostí), (Sosna, Vavřík, Krbec, Pokorný a kol., 2001). Příčná klenba se bortí a na nášlapné ploše mohou vznikat otlaky. Anatomickou příčinou je zkrácení zadních lýtkových svalů, kdy vada vznikla následkem ochrnutí předních extenzorových svalů (bércové svaly, které provádějí extenzi, čili natažení) a při poruchách nervového systému u spastických obrn (svaly nohy jsou zvýšeně napjaté, čímž je porušena hybnost) Svislou nohu je možné vidět u žen, které jsou zvyklé nosit jen vysoké podpatky (Eis, 1986). 2.4.5 Vbočený palec (hallux valgus) Hallux valgus patří mezi statické deformity nohy, jež spočívá ve valgózním (vbočeném) postavení palce, nadměrné varozitě (vbočené klouby) prvního metatarzu (nártní kosti) a mediální prominenci jeho hlavice. Je to komplexní deformita skládající se z celé řady změn podle příčiny vzniku, délky trvání a závažnosti rozmístění (Fešar, 2008). Jedná se o deformitu, která postihuje zvláště ženy (méně častá je tato deformita u mužů), ale může se objevit i u dětí. Vada je spojena se syndromem příčně ploché nohy a progresivně se zhoršuje. Nevhodná obuv (špičaté boty a podpatky) spolu s trvalým přetížením přední části nohy má podstatný vliv na vznik této deformity (Kubát, 1975). 14
2.5 Anatomie chodidla Chodidlo je velmi složitý orgán lidského těla a její kostní struktura je velice komplikovaná. Skládá se z 26 kostí z toho je 7 tarzálních kostí čili zánártních, talus-kost hlezenní, calcaneus-kost patní, os naviculare-kost loďkovitá, os cuboideum-kost krychlová, ossa cuneiformia (I., II., III.)-tři kosti klínové, 5 metatarzů-kosti nártní a 14falang (Véle, 2006). Tyto kosti jsou mezi sebou spojeny klouby, vazy za účasti svalové síly a současně vše je příslušnými cévami zásobováno krví a řízeno centrální nervovou soustavou (Jaroš, 1954a). Nejdůležitějším kloubem chodidla je hlezenní kloub, který se nachází mezi kostmi hlezenní a holenní, díky němuž se noha ohýbá směrem na plosku nohy (plantární flexe) a směrem za hřbetem nohy (dorzální flexe). Dalším významný a velmi složitý kloub, pojmenovaný podle francouzského lékaře Choparta, je Chopartův kloub, který se nachází mezi kostí patní, hlezenní a loďkovou. Tento kloub dovoluje celému nártu se otáčet na zevní nebo vnitřní hranu, tím umožňuje chůzi po nerovném povrchu. Proto je velmi důležitý a ztráta jeho pohyblivosti je také spojena se ztrátou vyrovnávací schopnosti chodidla. Z ostatních kloubů je podstatný i kloub palce, neboť slouží k odrážení, umožňuje chůzi po špičkách, do kopce, schodů a podobně (Jaroš, 1954b). Součástí kloubů jsou i kloubní pouzdra zesílenými četnými, někdy mohutnými vazy, které celé noze dodávají na pevnosti a společně s kostmi tvoří kostru celé nohy. Kostra nohy je klenuta podélně i příčně a kosti těchto kleneb jsou udržovány ve vzájemném správném vztahu pomocí svalů nohy (Jaroš, 1954c). Svaly se dají rozdělit na dvě skupiny, na dlouhé zevní svaly a krátké vnitřní svaly, kdy dlouhé zevní svaly jsou umístěny v oblasti lýtka a bérce (zevní svaly nohy) a krátké svaly jsou umístěny v oblasti vlastní nohy (vnitřní svaly nohy), (Véle, 2006). Bércové svaly jsou funkčně podobné svalům předloktí, kdy přední skupina extenduje, neboli napíná nohu a prsty nohy. Lýtkové svaly na malíkovém okraji bérce mají stejnou funkci a obě tyto svalové skupiny svým napětím udržují především příčnou klenbu nožní. Nejmohutnější je zadní skupina lýtkových svalů, přičemž jsou zde svaly udrženy ve dvou vrstvách, hluboké svaly lýtka ohýbají prsty nohou a udržují podélnou klenbu nohy. V povrchové vrstvě je uložen trojhlavý lýtkový sval (m. triceps surae), který se 15
silnou tzv. Achillovou šlachou upíná k hrbolu patní kosti a je přitom nejsilnějším ohýbačem nohy (chůze, stoj na špičkách, výpony) a pomocným ohýbačem kolenního kloubu. Svaly nohy tvoří svalové skupiny palce, malíku a hluboké svaly nohy, které v porovnání s rukou jsou určeny především k zajištění podélné nožní klenby (Dylevský, 2011). 2.5.1 Celkový přehled kostí nohy- ossa pedis 2.5.1.1 Ossa tarsi (kosti zánártní) Sedm zánártních kostí nepravidelného tvaru skládá úsek nohy zvaný tarsus, zánártní. Zánártní kosti jsou talus-kost hlezenní, která je skloubená s kostmi bérce a je jediným spojením mezi bércem a nohou (Gross, Fetto, Rosen, 2005). Calcaneus-kost patní, která je zespodu přikloubená k talu a uskutečňuje jeho oporu, je posunutá fibulárně (laterálně-postranně, bočně), (Číhák, 2011). Kost hlezenní a kost patní patří k největším kostem nohy a tvoří zadní část chodidla. Tato část zaujímá jednu třetinu její celkové délky (Gross, Fetto, Rosen, 2005). Os naviculare-kost loďkovitá připojená vpředu k talu, os cuneiformia-tři kosti klínové, které jsou zepředu přikloubené ke kosti loďkovité, se nazývají podle jejich tvaru a polohy v tarsu (os cuneiforme mediale-největší klínová kost, os cuneiforme intermedium-nejkratší z klínových kostí, os cuneiforme laterále), os cuboideum-kost krychlová přikloubená zepředu ke kosti patní (Číhák, 2011). Tyto kosti tvoří střední část chodidla, která zabírá jednu šestinu celkové délky nohy. Klouby mezi těmito kostmi jsou málo pohyblivé a dovolují nepatrný skluzný pohyb (Gross, Fetto, Rosen, 2005). 16
Obr. 5: Ossa tarsi (kosti zánártní) 5 2.5.1.2 Ossa metatarsi (kosti nártní) Pět kostí dlouhého typu, tvoří střední část kostry nohy zvanou metatarsus a číslují se od palce I. směrem k malíku V. (Přidalová, Riegerová, 2008). Každá z těchto pěti nártních kostí má tří části: basis-širší proximální úsek, corpus-protáhlé štíhlé tělo a caput-hlavice nasedající na distální (okrajový) konec kosti, neboli base (Číhák, 2011). 5 Dostupné z: http://www.latinsky.estranky.cz, vlastní úprava 17
Obr. 6: Ossa metatarsi (kosti nártní) 6 2.5.1.3 Ossa digitorium(kosti prstů) Ossa digitorium čili phalanges tvoří kostru prstů na noze, články prstů (Číhák, 2011). Digitus primus-hallux palec, digitus secundus ukazováček, digitus tertius prostředníček, digitus quartus prsteníček, digitus quintus-minimi malíček. Palec má pouze 2 články, ostatní prsty mají články 3 (Přidalová, Riegerová, 2008). 6 Dostupné z: http://www.latinsky.estranky.cz, vlastní úprava 18
Obr. 7: Ossa digitorium (kosti prstů) 7 2.5.1.4 Ossa sesamoidea (sesamské kůstky) Drobné kůstky uložené ve šlachách, vyskytující se ve dvojici u metatarsofalangového kloubu palce. Jsou to oválné kůstky zanořené v úponových šlachách krátkých svalů palce a podobná dvojice sesamských kůstek se nachází i pod metatarsofalangovým kloubem 2. a 5. prstu (Číhák, 2011). 7 Dostupné z: http://www.latinsky.estranky.cz, vlastní úprava 19
Obr. 8: Ossa sesamoidea (sesamské kůstky) 8 2.6 Rešerše základní literatury Ve své diplomové práci jsme použila řadu lékařských knih s ortopedickou tématikou a anatomií vzhledem k vybranému tématu. 1. ČÍHÁK, Radomír, MED, Milan. Anatomie I. Vydání 2. Praha: Grada, 2001. 497 s. ISBN 978-80-7169-970-5. Jedná se o učebnici anatomie, která patří k obsáhlejším publikacím, vzhledem k její podrobnosti. Kniha je velmi přehledná a bohatá na názorné ilustrace. 2. DYLEVSKÝ, I. Základy funkční anatomie. Vydání 1. Olomouc : Poznání, 2011. 3232 s. ISBN 978-80-87419-06-9. Kniha je řazena dle témat do kapitol, které jsou seřazeny od obecných principů ke konkrétním faktům. Publikace je přehledná, vhodná pro začátečníky biomedicíny, kineziologie či fyziologie a velmi čtivou formou. Latinská slova mají český překlad ve 8 Dostupné z: http://www.latinsky.estranky.cz, vlastní úprava 20
slovníku, nacházející se na konci každé kapitoly, což umožňuje rychlou orientaci v textu. 3. EIS, E. Ortopedie pro speciální pedagogy. Vydání 1. Praha : SPN, 1986. 184 s. ISBN 14-324-86. Ortopedie pro speciální pedagogy je řazena do obecné po speciální části. V obecné části nalezneme vše potřebné o skeletu, kloubech, svalech a vazech včetně ukázek a popisu různých onemocnění. Speciální část je věnována vadám a léčbě různých oblastí lidského těla a jsou řazeny v kapitolách od krční oblasti k dolním končetinám. Kniha je přehledná a odborně správná. 4. GROSS, M. Jeffrey, FETTO, Joseph, ROSEN, Elain. Vyšetření pohybového aparátu. Vydání 1. Praha: Triton, 2005. 599 s. ISBN 80-7254-720-8. Kniha je přeložena z anglického originálu Muscoloskeletal Examination a typově je podobná publikaci Kineziologii od Františka Véle. Ačkoli je text velmi odborný, není náročný na pochopení, protože text neobsahuje značné množství cizích výrazů. Obrázky v knize jsou názorné, obsah a kapitoly stejně jako text jsou přehledné. 5. JAROŠ, M. Péče o nohy. Vydání 1. Praha : SPN, 1954. 76 s. ISBN 301-08-31. Péče o nohy je kniha staršího vydání, ale přesto stále dobře využitelná i v současné době. Anatomie a funkce nohy jsou zde odborně správně popsány. Zdravotní potíže spolu s nedostatečným pohybem a nošení nevhodné obuvi jsou aktuální i v současnosti. Problematická je nabízená obuv, která stejně jako obuvnické závody uvedené v této publikaci již nejsou zcela aktuální. 6. KLEMENTA, J. Somatometrie nohy: frekvence některých ortopedických vad z hlediska praktického využití v lékařství, školství a ergonomii. Vydání 1. Praha: SPN, 1987. 228 s. ISBN 978-80-7169-970-5. Somatometrie nohy se zabývá výzkumem stavu nožní klenby u dětí mladšího školního věku a u lidí s různými profesemi. Zkoumá vliv prostředí na plosku nohy. 7. KOUDELA K. a kol. Ortopedie. Vydání 1. Praha : Karolinum, 2004. 281 s. ISBN 80-246-0654-2. 21
Ortopedie je učebním textem Univerzity Karlovy v Praze. Učebnice je odborná a přehledná 8. KUBÁT, R. Ortopedie dětského věku. Vydání 1. Praha : Avicenum, 1982. 320 s. ISBN 18-047-82. Starší odborná a velmi přehledná publikace s adekvátním počtem cizích výrazů. Kniha se dělí na dvě části, obecnou a speciální. Obecná část obsahuje historii, vývoj ortopedie, vyšetřovací metody a terapie. Speciální část je zaměřená na jednotlivé části lidského těla, onemocnění a léčbu. 9. NOVOTNÁ, H. Děti s diagnózou plochá noha: ve školní a mimoškolní TV, ZTV a v mateřských školách. Vydání 1. Praha : Olympia, 2001. 38 s. ISBN 978-80-7033-699- 1. Publikace od Novotné Hany je přínosná svou jasností a stručností o daném tématu. Je však nutné si dávat pozor na některé chyby týkající se popisu podélné klenby, kdy místo páté nártní kosti je psána v několika případech zánártní, což je v rozporu s předchozím obrázkem kostry nohy. Současně je uváděn obrázek kostry nohy ve třech různých pohledech, kdy v obrázku pohledu seshora je v popisu napsána kost loďkovitá a v dalším obrázku je stejná kost popsaná jako kost člunkovitá. Názvy by se měly sjednotit pro větší přehlednost a srozumitelnost, neboť tato publikace není věnovaná ortopedům nýbrž laické veřejnosti. 10. SOSNA, Antonín, VAVŘÍK, Pavel, POKORNÝ, David et.al. Základy ortopedie.vydání 1. Praha : Triton, 2001. 175 s. ISBN 80-7254-202-8. Základy ortopedie patří mezi názornější knihy doplněné o velké množství fotografií a obrázků, díky nimž je odborný text lépe chápatelný. Publikace je přehledná a text je psán srozumitelně v kratších odstavcích. 11. VÉLE, F. Vyšetření hybných funkcí z pohledu neurofyziologie: Příručka pro fyzioterapeuty pracující v neurorehabilitaci. Vydání 1. Praha : Triton, 2012. 222 s. ISBN 978-80-7387-608-1. Složitější avšak přehledná publikace napsaná panem docentem Vélem, obsahující značné množství odborných termínů, názvů a mnoho doporučení pro praxi. Kniha je 22
určena pro kvalifikované, praktikující terapeuty v neurorehabilitaci (jak je již uvedeno v podnázvu knihy), jejíž hlavním tématem je zotavením pacienta po poranění nervové soustavy. Kniha obsahuje jen malé množství obrázků. 12. VÉLE, F. Kineziologie: Přehled klinické kineziologie a patokineziologie pro diagnostiku a terapii poruch pohybové soustavy. Vydání 2. Praha : Triton, 2006. 375 s. ISBN 80-7254-837-9. Kniha od téhož autora je odborného rázu. Pro neodbornou veřejnost je kniha složitější na porozumění, v textu se vyskytuje množství cizích výrazů. Publikace je přehledná svým uspořádáním do odstavců a rozdělením stran na dva sloupce. 2.7 Přehled metod hodnocení stavu chodidla Nejčastější metody, které se používají v odvětví ortopedie nebo podologie (podiatrie) jsou inspekce bérce a chodidla, palpace, rentgenografie, odlitek chodidla a podografie (Novotná, 2001). Inspekce-sledování otoků, otlaků, viditelných deformit a jizev (Vávra, 2009a). Palpace je součást základního lékařského vyšetření po hmatu. Palpací můžeme zjistit citlivost určité části těla. 9 Rentgenografie-vytvoření 3D modelu pomocí rentgenových snímků (Vávra, 2009b). Odlitek chodidla ve speciální krabici (25 40 cm) je tvarovatelný pěnový materiál, do kterého se vsune vyšetřovaná noha. Pěnový materiál je tlakem deformován dle tvaru nohy. Vznikne (negativní) odlitek nohy, do kterého je vylita řídká sádrová hmota (Vávra, 2009c). Podografie je objektivní metoda, která se využívá při určování stavu chodidel nejen jednotlivce, ale i při sledování skupin jako například v mateřských školkách, školách, zdravotnických zařízení a podobně. Podografie je dostupná metoda, na jejímž základě dostaneme dvou dimenzionální snímek povrchu chodidla. Otisk chodidla-podogram je objektivní a na jehož základě lze bez dalších klinických prohlídek a vyšetření určit 9 Dostupné z: http://www.lekarske.slovniky.cz 23
o jaký typ deformace se jedná, stejně jako v jakém stádiu se deformace nachází. Podograf může být statický a dynamický (Novotná, 2001). 2.7.1 Mayerova metoda Na základě Mayerovy metody je na nejširší části otisku paty určen střed, který je přímkou spojen s vnitřním okrajem otisku čtvrtého prstu, čímž získáme tzv. Mayerovu linii sloužící k hodnocení plochonoží. Pokud šíře otisku střední části nohy překrývá na vnitřní straně tuto Mayerovu linii, jedná se o sníženou podélnou klenbu nohy (Urban, Vařeka, Svajčíková, 2000). Obr. 9: Mayerova metoda 10 2.7.2 Metoda segmentů U metody segmentů jsou v nejširší části otisku paty a nejširší části otisku přední nohy spojeny dvojice protilehlých bodů a takto získané úsečky tzv. diametry by měly být rovnoběžné. Tyto dva vniklé diametry jsou rozděleny na pět stejných částí, které jsou označeny čísly 1 až 5, přičemž číslování je vedeno z laterální (vnější) strany. Příslušné dvojice bodů jsou pak spojeny podélnými přímkami, čímž je plantogram rozdělen na 5 podélných segmentů. Plantogram hodnotíme na základě šíře spojnice, která se nachází 10 Dostupné z: vlastní tvorba 24
mezi os cuboideum (kost krychlová) a os cuneiformia (kosti klínové) a odpovídá nejužšímu místu na plantogramu(urban, Vařeka, Svajčíková, 2000a). 1. Pokud otisk spojnice chybí nebo zasahuje jen do 1. segmentu, jedná se o pes excavatus neboli nohu lukovitou, která má zvýšenou podélnou klenbu nožní (Urban, Vařeka, Svajčíková, 2000b). 2. Pokud spojnice vyplňuje i 2. segment, je noha klenutá. 3. Otisk zasahující až do 4. segmentu značí 1. stupeň ploché nohy. 4. Otisk, který vyplňuje všech pět segmentů, patří ploché noze 2. stupně. 5. Otisk přesahující mediální (vnitřní) tečnu patří ploché noze 3. stupně (Urban, Vařeka, Svajčíková, 2000c). Obr. 10: Metoda segmentů 11 2.7.3 Metoda indexu K hodnocení klenby nohy se používá index nohy, který získáme výpočtem poměru mezi délkou otisku nohy bez otisků prstů a šířky nohy v úrovni base V. metatarsu (5. nártní kost). Šířku nohy vynásobíme deseti a vydělíme délkou nohy (v centimetrech). Pokud je 11 Dostupné z: vlastní tvorba 25
noha správně klenuta, je hodnota indexu do 1,6 plochá noha pak nabývá hodnot indexu 1,7 a vyšší (Urban, Vařeka, Svajčíková, 2000) Obr. 11: Metoda indexu 12 2.7.4 Chippaux Šmiřák U této metody se zjišťuje poměr mezi nejširším a nejužším místě plantogramu a tato místa se měří na kolmicích k laterální (vnější) tečně. Délka nejužšího místa na plantogramu (kolmého k laterální tečně) se vydělí délkou v nejširším místem plantogramu (kolmého k laterální tečně) a vynásobí se stem. Výsledná hodnota je uváděna v procentech. Tuto metodu využil ve svém výzkumu Klementa a stanovil normy pro jednotlivé stupně ploché nohy (Urban, Vařeka, Svajčíková, 2000a). Je-li vzájemný poměr do 45 %, jedná se o klenutou nohu (Urban, Vařeka, Svajčíková, 2000b). 12 Dostupné z: vlastní tvorba 26
Obr. 12: Chippaux Šmiřák 13 Noha plochá 1. stupeň ploché nohy: od 45,1% do 50% se jedná o mírně plochou nohu 2. stupeň ploché nohy: od 50,1 % do 60% se jedná o středně plochou nohu 3. stupeň ploché nohy: od 60,1 % do 100% se jedná o silně plochou nohu (Klementa, 1987). Klementa také doplňuje klasifikaci o vizuální škálu, ve které figurují i jednotlivé stupně vysoké nohy a nohy klenuté (Riegerová, 2000). U vysoké nohy se hodnotí velikost mezery mezi otisknutou patní a přední části plantogramu v centimetrech (Klementa, 1987a). Noha vysoká 1. stupeň: od 0,1 cm do 1,5 cm značí mírně vysokou nohu 2. stupeň: od 1,6 cm do 3,0 cm značí středně vysokou nohu 3. stupeň: od 3,1 cm a výše značí velmi vysokou nohu (Klementa, 1987b). 13 Dostupné z: vlastní tvorba 27
Noha klenutá 1. stupeň: od 0,1 % do 25 % 2. stupeň: od 25,1 % do 40 % 3. stupeň: od 40,1 % do 45 % (Klementa, 1987c). 2.7.5 Clarkův úhel Metoda Clarkova úhlu je definována jako úhel, který svírá vnitřní tečna otisku nohy s předním obloukem nožní klenby. Pokud naměřený úhel je menší než 44, jedná se o nohu plochou. Úhel v rozmezí od 45 do 55 značí nohu klenutou, úhel větší než 56 pak značí nohu vysokou (Urban, Vařeka, Svajčíková, 2000). Obr. 13: Clarkův úhel 14 2.7.6 Vizuální škála-klementa Metoda vizuálního škálování je založena na srovnání tvaru plantogramu s některou z mnoha dostupných škál, (Urban, Vařeka, Svajčíková, 2000). Vzhledem k tomu, že vizuální škála od Kapandjiho a Srdečného nezahrnuje grafické znázornění i vysoké 14 Dostupné z: vlastní tvorba 28
nohy, rozhodla jsem se pro svou diplomovou práci použít vizuální škálu od Josefa Klementy, který nejen stanovil normy pro jednotlivé stupně ploché, klenuté a vysoké nohy, ale taktéž je graficky znázornil. Vzhledem k tomu, že se mezi zkoumanými jedinci objevily plantogramy s vysokou nohu, vizuální škála od Josefa Klementy se pro mou práci jevila jako nejvhodnější. Obr. 14: Vizuální škála Josefa Klementy- stupně ploché nohy 15 Obr. 15: Vizuální škála Josefa Klementy- stupně vysoké nohy 16 15 Dostupné z: Klementa, 1987, str. 21 16 Dostupné z:klementa, 1987, str. 22 29
Obr. 16: Vizuální škála Josefa Klementy- stupně 17 2.7.7 Profesionální Podografy Podograf může být statický anebo dynamický. Statický podograf hodnotí stav chodidla jedince ve stoje při plném zatížení, kdežto dynamický podograf hodnotí stav chodidla při chůzi. 2.7.7.1 Podoskop Podoskop je přístroj, který slouží k vyšetření plochonoží. Umožňuje přímo pozorovat a hodnotit zatížení chodidla, a měřit hodnoty valgozity či varozity paty pomocí goniometrického měřidla. 18 Cena: 8.500 Kč (Medsport) 2.7.7.2 Podoskop s polarizovaným světlem (Sanomed) Diagnostický přístroj pro vyšetření plochonoží polarizovaným světlem, který umožňuje díky vysoké svítivosti pozorovat i oblasti s nejvyšším tlakem. Deska je vyrobena z akrylátu, což je odolný materiál s optimálním přenosem světla, vykazující výrazné 17 Dostupné z: Klementa, 1987, str. 23 18 Dostupné z: http://www.medsport.cz 30
variace intenzity barev v oblastech s větším či menším tlakem. Výsledkem je jasný obraz s vysokým rozlišením i ve velmi osvětlené místnosti. 19 Tento lehký přístroj má i kompaktními rozměry. Výška základny je poměrně malá (22 cm), což umožňuje snadné nastupování dětem i pacientům s motorickými problémy. Cena: 9.920 Kč 20 Obr. 17 : Podoskop s polarizovaným světlem 21 Footdisc Statický podograf Footdisc od firmy Sanomed má pevnou konstrukci, která neobsahuje žádná citlivá přídavná zařízení. Je rychlý a přesný (otisk nohy je okamžitě vidět). Tento podograf je přenosný bez potřeby elektrického napětí. Opakovatelnost použití je možná již po 30 sekundách. Termo podložky obsahující krystaly termo fólie, jsou kalibrovány na teplotu běžně prokrveného chodidla. V závislosti na teplotě chodidla lze získat otisk během 15 sekund odstupňovaný v různých barvách. Footdisc můžeme použít s ponožkami nebo na bosou nohu. Snadno se udržuje. 22 19 Dostupné z: http://www.sanomed.cz 20 Dostupné z: http://www.sanomed.cz 21 Dostupné z: http://www.sanomed.cz 22 Dostupné z: http://www.sanomed.cz 31
Postavením se na přístroj Footdisc lze změřit přesnou velikost obuvi (EU nebo UK) pomocí natisknuté velikostní tabulky. Získané otisky chodidla pomohou stanovit typ chodidla. Cena: 7.200 Kč 23 Obr. 18: Footdisc 24 Emed plošina Podografická senzorická plošina funguje jako elektronický systém pro získávání a hodnocení informací o rozložení tlaku chodidla ve statických i dynamických podmínkách (Jaroslav, 2010a). Práce s plošinou vyžaduje operační systém Windows XP nebo 2000. S prvním kontaktem nohy s plošinou se začínají automaticky snímat data (Jaroslav, 2010b). 23 Dostupné z: http://www.sanomed.cz 24 Dostupné z: http://www.sanomed.cz 32
Obr. 19: Emed plošina 25 Plantograf V12 Jedná se o kompaktní přenosný přístroj, který slouží k biomechanickému vyšetření a diagnostice rozložení tlaků na chodidle. Společně s připojeným PC nebo notebookem zpracovává v reálném čase signály o průběhu tlaků ve statickém a dynamickém režimu zatěžování. 26 Tento plantograf umožňuje analyzovat chůzi člověka, měří rozložení tlaku na plosce chodidla, určuje stav velkých kloubů a měří stabilitu (poruchy rovnováhy). Plantograf V12 diagnostikuje nejen plochou nohou, ortopedické vady chodidel, ale i vlastnosti svalově-kosterního systému člověka, dále poruchy chůze, držení těla, skoliózy páteře, stejně jako testovat a určovat poruchy nervově svalového systému člověka. Naměřená data slouží i pro výrobu přesných vložek do bot. Snímek rozložení tlaku je může být znázorněn ve 2D nebo 3D zobrazení. 27 25 Dostupné z: http://www.novelusa.com 26 Dostupné z: http://www.invento.cz 27 Dostupné z: http://www.invento.cz 33
Obr. 20: Plantograf V12 28 Obr. 21: Plantograf V12 29 28 Dostupné z: http://www.invento.cz 29 Dostupné z: http://www.invento.cz 34
3. Výzkumná část Výzkumná pasáž se skládá z třech hlavních částí. V jedné z částí výzkumu budu porovnávat výsledky jednotlivých terénních metod a vizuální škály (u plantogramů), a vzájemnou podobnost terénních metod s vizuální škálou. V závěru této části uvedu vyhodnocení nejvhodnější terénní metody pro využití ve školní praxi (z hlediska náročnosti rýsování, výpočtů a věrohodnosti). Další část je zaměřena na porovnání výsledků jednotlivých terénních metod a vizuální škály mezi dvěma odlišně vytvořenými plantogramy (podoskop, barva). V poslední části následuje vyhodnocení týkající se srovnání plantogramů a růstu chodidla u žáků pátých tříd. Vyhodnocení je jak slovní, tak grafické. 3.1 Cíl výzkumu Cílem výzkumu je zjistit, zda plantogram vytvořený nanesením barvy na chodidlo je srovnatelný s plantogramem vytvořeným na podoskopu. Cílem je zjistit jak rozdílné nebo podobné, jsou odlišně vytvořené plantogramy (podoskop, barva) z hlediska tvaru a výsledků jednotlivých terénních metod. 3.2 Výzkumné otázky 1. Je plantogram vytvořený nanesením barvy na chodidlo podobný plantogramu, který vznikl na statickém podografu podoskopu? 2. Která z terénních metod je nejvhodnější pro použití v praxi u žáků mladšího školního věku? 3. Došlo ke zvětšení chodidla žáků pátých tříd v období září 2014 březen 2015 (6 měsíců)? 35
4. Metodika výzkumu Plantogramy, vytvořené pomocí barev byly získány v září 2014 a v březnu 2015. Otisky nohou mi poskytlo v září 2014 33 žáků pátých tříd a v březnu 2015 mi otisky poskytlo 30 žáků pátých tříd (5. A a 5. C) ZŠ a MŠ Chalabalova 2. 4.1 Popis zkoumaného souboru Zkoumaný soubor neboli výzkumný vzorek se skládá z 30 žáků, kteří poskytli otisky chodidel v březnu 2015. Žáků, kteří poskytli plantogramy v září 2014 bylo 33. Z důvodu absence tří žáků v březnu 2015 je zkoumaný soubor složen pouze z 30 žáků. 4.1.1 Charakteristika školy Základní a Mateřská škola Chalabalova 2 se nachází v krásné a lesnaté městské části Brně-Kohoutovicích, v klidné části sídliště v blízkosti aquaparku. Zařízení navštěvuje celkem 650 žáků. Budova školy je rozlehlá a pronajímá další prostory škole pro budoucí maséry. Její součástí je i rozsáhlé hřiště, které bylo zrekonstruováno přibližně před osmi lety a dále je součástí areálu i atrium. Samozřejmě se zde nachází i školní jídelna společně se školní družinou. Škola má samostatné učebny pro výuku hudební výchovy, výtvarné výchovy, informačních technologií, přírodopisu, cizích jazyků, pracovní výchovy, fyziky, chemie a pro účely výuky tělesné výchovy má velkou a malou tělocvičnu. Celkově je budova školy výborně vybavena a nabízí výběr z mnoha zájmových kroužků od španělského jazyka, keramiky, flétny, anglické konverzace až po náboženství. Pořádá také výlety, exkurze, lyžařské kurzy a žáci pravidelně navštěvují divadelní představení. Pedagogický sbor je složen z 27 učitelů. Jejím ředitelem je výborný manažer PhDr. Vladimír Moškvan, díky němuž se škola může pyšnit inovativním daltonským vzděláním, které funguje již od roku 1992. ZŠ a MŠ Chalabalova 2 má partnerské školy v deseti zemích Evropy, s kterými aktivně delší dobu spolupracuje, a žáci se navzájem navštěvují. Je zde kladen silný důraz na organizaci vlastního učebního procesu. 36
4.1.2 Charakteristika třídy 5. A Třída 5. A je složena z 20 žáků a jejím třídním učitelem je Mgr. Petra Zamazalová, která žáky učí druhým rokem. Třída je velice živá a občas trochu nezvladatelná. Atmosféra třídy není příliš přátelská a v hodinách bývá často narušována některými žáky projevující se vulgárně. Kolektiv není příliš soudržný, je rozdělen do skupin. Třídu navštěvuje dívka s mentálním postižením a všichni žáci bez rozdílu jsou naučeni jí ochotně se vším pomáhat již od první třídy. Díky diplomové práci jsem měla možnost pracovat s těmito žáky a pracovalo se mi s nimi výborně, neboť byli nadšeni z vytváření otisků jejich nohou. 4.1.3 Charakteristika třídy 5. C Třída 5. C je složena z 22 žáků a jejím třídním učitelem je Mgr. Lenka Švecová, třídním učitelem 5. C je už pět let, což není v současnosti zcela běžné. Třída je energická a velmi ukázněná. Ve výuce panuje klidná, veselá a přátelská atmosféra, žáci se v hodině nebojí projevit. Kolektiv je ucelený, nikdo se nedrží v ústraní a nikdo není z kolektivu vylučován. Ve třídě je chlapec se specifickými poruchami učení, který má asistentku od září 2014a ostatní z žáků k tomu nic nenamítají. Ve čtvrtém ročníku nastoupil do třídy nový žák, který byl žáky od počátku přijat. V rámci výkonu mé praxe jsem žáky učila a práce s nimi mě bavila a naplňovala. 4.2 Použité metody Pro srovnání dvou odlišně vytvořených plantogramů je použito pět terénních metod spolu s vizuální škálou Josefa Klementy. Tyto metody byly vybrány, neboť jsou často v praxi využívány pro hodnocení stavu plosky nohy různými fyzioterapeuty a studenty, zabývající se problematikou plochonoží. Jedná se o metody Chippaux Šmiřák, Clarkův úhel, Mayerova metoda, metoda indexu a metoda segmentů. Plantogramy jsem mezi sebou srovnávala za pomocí pěti různých metod, protože ani jedna z nich není obecně 37
uznávanou za zcela správnou a bezchybnou. Pro objektivnější zhodnocení plantogramů použiji tedy výsledky více terénních metod. Vizuální škála Josefa Klementy byla vybrána pro vyhodnocení plantogramů z důvodu grafického znázornění jednotlivých stupňů vysoké nohy. 4.2.1 Hodnocení terénních metod 4.2.1.1 Clarkův úhel Metoda Clarkova úhlu není obtížná na provedení, skládá se pouze z vnitřní postranní tečny a úhlu, který vznikne spojením dvou bodů. První bod leží na vnitřní straně nejkrajnější části přední oblasti nohy a druhý bod leží na předním oblouku přední části nohy. V případech, kdy je noha už od prvního pohledu velmi plochá, je složité najít, kde se přesně nachází přední oblouk přední části nohy, protože splývá s otiskem střední části nohy. Pokud najdeme oblouk přední části nohy, vznikne nám úhel alfa, který snadno změříme pomocí úhloměru. Dle mého názoru se jedná o nepříliš přesnou metodu, neboť dle této metody má téměř 76 % probandů vyhodnocenou pravou nohu jako plochou a téměř 85 % probandů má levou nohu vyhodnocenou jako plochou. Pokud jde žáky, kteří dle této metody měli klenutou nohu, ve většině případů byl naměřený úhel 44 nebo 45, což je nejnižší hodnota pro klenutou nohu. Noha na první pohled vypadající jako klenutá (dle vizuální škály) stejně jako na základě použití ostatních metod byla u metody Clarkova úhlu vyhodnocena jako plochá. Vzhledem k možnosti vidět hned několik plantogramů a možnosti porovnat mezi sebou plantogramy vytvořených dle různých metod, došla jsem k názoru, že je tato metoda nejméně přesná (na základě výsledků ze září 2014). Z hlediska proveditelnosti této metody u žáků mladšího školního věku, hodnotím záporně vzhledem k tomu, že měřit a počítat úhly se žáci na 1. stupni základní školy ještě neučí. Na prvním stupni, se žáci učí pouze porovnávat a přenášet úhly a samozřejmě znají pravý úhel, který má 90. 38
Velmi podobných výsledků jsem dosáhla i za pomocí Mayerovi metody. 4.2.1.2 Mayerova metoda Mayerova metoda patří k těm méně náročným terénním metodám a dle mého názoru i nejméně přesným. Výsledek o stavu nožní klenby podle této metody je možno získat během dvou minut. Není třeba ani znalosti anatomie nohy. Určí se nejširší část otisku v oblasti paty, kde je narýsována úsečka. Úsečka je rozdělena na polovinu, vznikne střed S. Tímto středem prochází přímka, která se dotýká vnitřního okraje čtvrtého prstu. Přímka, která se dotýká vnitřního okraje čtvrtého prstu a prochází středem nejširší části otisku paty, se nazývá Mayerova linie. Pokud Mayerova linie prochází oblastí střední části plantogramu nebo se dotýká otisku střední části nohy, je noha vyhodnocena jako plochá. Mayerova metoda je známá díky své jednoduchosti a svému jasnému kritériu pro plochou či klenutou nohu. Téměř 67 % všech žáků mělo za pomocí této metody vyhodnocenou pravou nohu jako plochou a skoro 61 % probandů má levou nohu vyhodnocenou jako plochou. Podle Mayerovy metody mají žáci pravou nohu více plochou, stejně jako u metody segmentů a u metody indexu (podle výsledků ze září 2014). Náročnost vyhodnocení plantogramu touto metodou je minimální vzhledem k tomu, že používáme pouze základní geometrické útvary, jako je úsečka, přímka a střed úsečky. Žáci třetího ročníku jsou schopni sami touto metodou vyhodnotit vlastní plantogram. 4.2.1.3 Metoda indexu Metoda indexu je složitější metoda, co se týče provedení podle návodů různých internetových stránek, knih i časopisů. Nejjednodušší je změřit délku nohy bez prstů pomocí vedlejší přímky a kolmic. Vedle plantogramu se narýsuje přímka, kterou prochází dvě kolmice ležící na obou krajích plantogramu (na konci paty a přední části nohy). Délka nohy se uvádí v centimetrech. Dále se změří šířka plantogramu v místě base V. metatarsu pomocí narýsované úsečky v této oblasti. 39
I když místo base V. metatarsu není nalezeno zcela přesně, výsledky i přes to nebudou zkreslené. Po důkladném prostudování anatomie jsem zjistila, že base V metatarsu, nebo base metatarsů jsou zhruba v polovině délky nohy bez prstů. Velikost base V. metatarsu je naměřená v centimetrech. Změřením délky nohy a šířky plantogramu v oblasti base V. metatarsu vypočítáme index nohy. Ten se vypočítá tak, že se vydělí šířka base V. metatarsu (v centimetrech) délkou nohy bez prstů (v centimetrech) a vynásobí deseti. V návodu pro výpočet tohoto indexu je napsáno, že index do 1,6 patří klenuté noze a pokud je index větší než 1,7, je noha plochá. Vzhledem k tomu, že výsledkem může být index 1,65, nastává otázka, zda tento index patří noze klenuté nebo již ploché. Já jsem se přiklonila k noze klenuté. Pokud bych ale brala plochou nohu opravdu od 1,6 výše, změnilo by to výsledky až o 27 %. Metoda indexu vyhodnotila žáky takto: pravou nohu má plochou 45 % probandů a levou nohu má plochou téměř 52 % (podle výsledků ze září 2014). Metoda indexu se mi zdá nejpřijatelnější, i když podle mého názoru není stanovena přesná hranice, kdy ještě nohu můžeme považovat za klenutou a kdy už ne. Považuji to za negativní stránku této metody. Proveditelnost u žáků mladšího školního věku je vyhovující vzhledem ke znalostem geometrie u žáků již na prvním stupni. Je nutná znalost základních geometrických útvarů, jako je přímka, úsečka a kolmice. Pří výpočtu indexu, kde se vyskytují zlomky a desetinná čísla (učivo páté třídy), jsou žáci mladšího školního věku schopni sami vypočítat a změřit nohu dle této metody za použití kalkulačky. Nejlépe by to zvládli žáci pátého ročníku. 4.2.1.4 Metoda segmentů Metoda segmentů patří k náročnějším metodám pro vyhodnocení plantogramu. Tato metoda je časově náročnější, neboť je zapotřebí provést více úkonů. Na plantogramu se určí nejširší část přední oblasti nohy, v této oblasti se narýsuje úsečka. Určí se také nejširší část paty a opět se v tomto místě narýsuje úsečka. Vzniklé protější úsečky musí být navzájem rovnoběžné. Každá úsečku, jak na přední části nohy, tak na patě, se 40
rozdělí na pět stejných částí. Navzájem se protější body na protějších úsečkách spojí přímkami. Vzniknou segmenty, které se číslují od vnější strany plantogramu od jedničky do pětky. Na některých internetových stránkách není uvedeno u této metody, že úsečky na přední části nohy a na patě musí být navzájem v rovnoběžné poloze. Výsledky nejsou příliš zkreslené, ale přesto chceme vyhodnotit plantogram co nejpřesněji. Metoda segmentů nerozlišuje pouze nohu plochou a klenutou, ale určuje i míru ploché nohy podobně jako u Klementa má tato metoda tři stupně ploché nohy. Vyhodnocení touto metodou není zcela jasné. Pokud otisk spojnice (linie mezi os cuboideum a os cuneiforme mediale- obvykle nejužší místo plantogramu) zasahuje do druhého segmentu, jedná se o nohu klenutou. Když otisk spojnice zasahuje až do čtvrtého segmentu, jedná se o plochou nohu prvního stupně. Spojnice vyplňující i pátý segment značí druhý stupeň ploché nohy. Spojnice přesahující pátý segment pak značí třetí stupeň ploché nohy. Co když otisk spojnice vyplňuje i třetí segment? Do třetího segmentu nebo mezi druhým a třetím segmentem zasáhl otisk spojnice téměř u 64 % probandů. Pokud otisk spojnice zasahoval i do třetího segmentu, vyhodnotila jsem nohu jako klenutou. U této metody vyšlo, že pravou plochou nohu má pouze 12 % probandů. Pokud bych ale měla vyhodnotit nohu, jejíž otisk spojnice zasahuje do třetího segmentu, jako plochou, výsledky by to zcela změnilo a to by pak plochou nohu mělo 88 % probandů (podle výsledků ze září 2014). Z výše uvedeného vyplývá, že může docházet k značnému rozptylu, toho co je možné vyhodnotit jako nohu plochou případně jako nohu klenutou. Z tohoto důvodu považuji metodu za ne zcela jednoznačnou. Co se týká náročnosti této metody pro žáky mladšího školního věku, hodnotím kladně. Opět se u této metody používají pouze základní geometrické útvary jako je úsečka a přímka, také žáci znají vzájemnou polohu přímek. I když jsou výpočty jednoduché (délka úsečky se dělí pouze na pět stejných částí), žáci mladšího školního věku ještě neumí dělit desetinná čísla i když už se s nimi seznámili. V tomto případě by byla na místě kalkulačka a počítat v milimetrech. Tuto metodu by zvládli žáci pátého ročníku. 41
4.2.1.5 Chippaux Šmiřák Metoda Chippaux Šmiřák je často užívaná metoda pro hodnocení plantogramů. Využil ji ve svých výzkumech Klementa a stanovil také normy pro jednotlivé stupně ploché nohy. S touto metodou jsem se setkala i v učebnici anatomie. Je zajímavé, že na mne metoda působí jako nejméně přesná z toho důvodu, že otisk nohy, na kterém je vizuálně jednoznačně znát propadlá podélná klenba, je vyhodnocena touto metodou jako noha klenutá. Tato metoda není náročná na vyhodnocení, jedná se zde o poměr mezi nejširším a nejužším místem plantogramu. Ze všeho nejdříve se narýsuje laterální (postranní, boční) vnější tečna. Nejširší a nejužší místa plantogramu musí být kolmá k laterální tečně. Samozřejmě nejširší a nejužší místo plantogramu znázorňují úsečky. Délky úseček měříme v centimetrech. Důležitý je následný výpočet. Jak jsem již zmínila, u této metody je důležitý poměr mezi nejužším a nejširším místem plantogramu, tudíž je třeba nejužší místo (v centimetrech) vydělit nejširším místem plantogramu (v centimetrech). Výsledek vynásobíme stem, aby byl výsledek vyjádřen v procentech. Pokud je poměr mezi nejširším a nejužším místem do 45 %, je noha vyhodnocena jako klenutá. U této metody vyšlo, že má klenutou pravou nohu 97 % probandů a levou nohu 94 % probandů (podle výsledků ze září 2014). Metoda Chippaux Šmiřák je snadno proveditelná u žáků mladšího školního věku. Opět jsou zde základní geometrické útvary, jako je úsečka, přímka a kolmice. Složitější je počítání, ale pokud si žáci převedou centimetry na milimetry, budou tak počítat s celými čísly a na výsledek mohou žáci použít kalkulačku. Podle mého názoru jsou žáci čtvrtého a pátého ročníku základní školy schopni sami vyhodnotit svůj plantogram pomocí této metody. 4.3 Organizace práce 1. Prvním krokem je shromáždění potřebné literatury k nastudování problematiky plochonoží (anatomie chodidla, funkce, deformace, apod.) a vyzkoušení postupu pro 42
měření a vyhodnocení plantogramů jednotlivých terénních metod. Zhotovila jsem si vlastní otisky chodidel, které jsem za pomoci pěti vybraných terénních metod změřila a následně vyhodnotila. 2. Pro realizaci výzkumné části diplomové práce jsem si vybrala ZŠ a MŠ Chalabalova 2. Žáci, kteří se zúčastnili výzkumu, se sami ochotně přihlásili. 3. Žákům jsem ze všeho nejdříve vysvětlila, co je diplomová práce, jaký výzkum chci realizovat, jaká bude odměna za účast ve výzkumu a podobně. 4. Společně s učiteli jsme vybrali vhodný den na vytváření plantogramů pomocí barvy (září 2014). 3. Sepsala jsem si všechny nezbytné potřeby pro zhotovení otisků chodidel a tyto potřeby jsem nakoupila. 4. Ve stejný den jsem realizovala plantogramy v obou třídách (popis v kapitole Realizace plantogramu ve třídách). 5. Vyrobené plantogramy (otisky) jsem změřila a vyhodnotila pomocí pěti terénních metod a vizuální škálou Josefa Klementa (1 proband 10 výpočtů a měření). 6. Výsledky měření a vyhodnocení stavu nožní klenby jsem zapsala do tabulky. 7. Totožný postup jsem využila i při vytváření otisků chodidel pomocí barvy v březnu 2015. 8. Součástí organizace práce bylo i zajištění statického podografu-podoskopu, který mi zapůjčila Mgr. Lucie Kinclová. 9. S učiteli jsme se opět domluvili na vhodném dni pro vytvoření plantogramů na podoskopu, tyto otisky vznikly v březnu 2015 ve stejném týdnu jako barevné otisky. 10. Žáky jsem seznámila s podoskopem a vysvětlila jsem, jak otisk vzniká, co všechno na něm je možné vypozorovat. Plantogramy jsem fotila. 11. Vytvořené fotografie plantogramů jsem upravila v Microsoft Office Picture Manager a následně změřila a vyhodnotila. Porovnala jsem i velikost otisku nohy (bez prstů) barevného plantogramu ze září 2014 s barevným plantogramem z března 2015. 43
12. Výsledky měření a vyhodnocení jsem opět zapsala do tabulky. Každému žákovi byla založena jeho vlastní složka se všemi otisky. 13. Každý žák, který se zúčastnil výzkumu, byl odměněn diplomem s jeho vlastními otisky chodidel a Tatrankou a samozřejmě poděkováním za ochotu a spolupráci. 14. Práce s výsledky měření. 4.3.1 Realizace plantogramu ve třídách Pomůcky 1. Houbičku pro nanášení barvy (každý žák). 2. Dva výkresy o velikosti A3 (každý žák). 3. Jedna temperová barva (do dvojice/ menší skupiny). 4. Kelímek se studenou vodou (do dvojice/ menší skupiny). 5. Malířské plachty pro realizaci otisků ve třídě. 6. Mýdlo, hadříky a nádobu na následné umytí nohou. Podogram neboli plantogram je otisk povrchu chodidla na papíru. Tyto otisky chodidla jsem realizovala na Základní a Mateřské škole Chalabalova 2 v Brně-Kohoutovicích ve třídách 5. A a 5. C (celkem 33 žáků). Otisky u žáků jsem prováděla ve stejný den v září 2014, kdy jsem na této škole vykonávala praxi. V 5. C jsem měla k dispozici 19 žáků, třídního učitele a asistentku na pomoc. Vzhledem k tomu, že jsem dlouho přemýšlela, jak nejlépe vyrobit otisky chodidel u žáků, v této třídě se mi to zcela nepovedlo i přes všechnu pomoc učitele a asistentky. Podogram jsem záměrně chtěla vyrobit v pátých třídách z důvodu vyspělosti žáků. Bohužel se mi tato myšlenka nepotvrdila. Na vytváření podogramu jsem si všechny potřebné pomůcky obstarala sama kromě barev. Předpokládala jsem, že temperové barvy patří k základnímu vybavení každého žáka. Prvním krokem bylo přenesení židlí do přední části třídy. Na podlaze v přední části třídy byly nataženy malířské plachty, aby barva neušpinila podlahu, čímž se usnadnil úklid. Žáci měli rozmístěné židle na okrajích rozprostřených 44
malířských plachet. Žákům byly rozdané tvrdé papíry o velikosti A3, každý žák měl nachystané dva výkresy. Každý žák obdržel houbičku, která usnadnila nanášení barvy na chodidlo, a každý žák si měl vzít jakoukoli temperovou barvu. V této chvíli nastal menší problém. Žáci u sebe neměli temperové barvy z toho důvodu, že společné barvy zakoupené učitelem do výtvarné výchovy byly umístěny v učebně výtvarné výchovy. Dva žáci byli vysláni, aby poprosili paní učitelku výtvarné výchovy o zapůjčení barev. Žáci přišli až po delší době se zbytky tekuté barvy, která nestačila ani na natření chodidel dvou žáků. Třídní učitelka mi zapůjčila své vlastní temperové barvy, žáci používali jednu barvu ve skupině po čtyřech až pěti. Každé dvojici byl přidělen kelímek s vodou pro lepší nanášení barvy na plosku nohy pro kvalitnější otisk. Žákům byl vysvětlen postup při vytváření otisku nohy a bylo jim doporučeno, aby si navzájem pomáhali. Ze všeho nejdříve si žáci měli namočit houbičku do vody a po té na ni nanést barvu. Houbičkou si žáci měli natřít barvu na plosku u obou nohou (zároveň) a co nejrychleji si stoupnout oběma nohama na výkres. Při vytváření otisku nohy je velmi důležité, aby si žák obtiskl nohy ve stoje, nikoli vsedě. Důvodem je, aby na plosku nohy působila celá hmotnost těla. První plantogramy se žákům nepovedly, tak jsem žáky rozdělila do menších skupin, kterým jsem se věnovala a pomáhala. V této třídě žáci vytvářeli otisky vlastních končetin poprvé. V další třídě (5. A- 14 žáků poskytlo otisky chodidel) žáci vyráběli otisky už mnohokrát, což bylo poznat po skončení byla třída čistší a otisky se povedly hned napoprvé. Plantogramy, žáci pátých tříd základní školy, vytvářeli opět i v březnu 2015. Rozdíl byl patrný, otisky byly vytvořeny za kratší dobu a zdařilejší. Plantogramy, které byly vytvořeny na podoskopu (v rozmezí dvou dnů od vytvoření barevných plantogramů v březnu 2015), byly také zhotoveny velmi rychle. Každý žák si stoupl na skleněnou desku podoskopu a na sklopeném zrcadlu se promítl otisk chodidla, včetně znázornění největšího (nejmenšího) zatížení chodidla. Každý otisk byl vyfotografován několikrát. Z počátku měli žáci obavy, že je skleněná deska na 45
podoskopu neunese, ale po názorné ukázce a vysvětlení byli žáci nadšeni z takto vytvořených otisků. Vyrábění otisků v březnu 2015 se zúčastnilo 30 žáků z původních 33 žáků. Podoskop mi zapůjčila Mgr. Lucie Kinclová z Fakulty sportovních studii Masarykovy univerzity v Brně. 46
5. Výsledky 5.1 Výsledky hodnocení plantogramů ze září 2014 Plantogramy jsou zhotoveny pomocí barev a tvrdého papíru. 5.1.1 Pravá noha Plantogram jsem zhotovila u 33 žáků a hodnotila jsem plosku nohy podle pěti různých metod: Clarkův úhel, Chippaux Šmiřák, metoda indexu, metoda segmentů, Mayerova metoda a vizuální škála Josefa Klementy. Pravou nohu jsem hodnotila samostatně. Graf 1:Metoda segmentů Metoda segmentů Graf 2: Vizuální škála-klementa Vizuální škála- Klementa 12,10% 87,90% Plochá noha 81,80% 18,20% Plochá noha klenutá Ačkoli se každá metoda měří jinak, u dvou metod hodnocení plantogramů (metoda segmentů a vizuální škály Josefa Klementy) se vyskytují podobné výsledky. U Metody segmentů se vyskytuje u 29 probandů, z toho otisk spojnice zasahuje pouze do druhého segmentu u 8 probandů, u 5 probandů se otisk spojnice nachází mezi druhým a třetím segmentem a 16 probandů má otisk spojnice ve třetím segmentu. Plochou nohu mají diagnostikovanou 4 probandi, z kterých 2 probandi mají plochou nohu 1. stupně otisk spojnice zasahuje do čtvrtého segmentu a 2 probandi mají plochou nohu 2. stupně otisk spojnice zasahuje i pátý segment. 47
Vizuální škála Josefa Klementy hodnotí plantogram jako klenutou nohu u 27 probandů, z toho u 22 probandů se vyskytuje 2. stupeň. 1. stupeň je diagnostikován pouze u 2 probandů a 3. stupeň se objevuje u 3 probandů. Plochá noha je diagnostikována u 6 probandů, z toho polovina probandů má 1. stupeň ploché nohy a druhá polovina má 2. stupeň ploché nohy. Graf 3: Chippaux Šmiřák Chippaux Šmiřák Graf 4: Metoda indexu Metoda indexu 3% 97% Plochá noha 54,50% 45,50% Plochá noha U metody Chippaux Šmiřák (další z metod, která má podobné výsledky s vizuální škálou a metodou segmentů) má pravou nohu klenutou 32 probandů. U metody Chippaux Šmiřák se objevuje 1. stupně u 3 probandů, 26 probandů má 2. stupeň a 3 probandi mají 3. stupeň. Pouze jeden žák má plochou nohu a to 2. stupně. Metoda indexu má výrazně odlišné výsledky od všech ostatních metod, 18 probandů má klenutou pravou nohu. Hodnota indexu se nejvíce pohybovala okolo hodnoty 1,50 (6 probandů) a 1,60 (4 probandi), dále okolo 1,20 (3 probandi), 1,30 (2 probandi), 1,40 (2 probandi) a nejméně okolo indexu 1,10 (1 proband). Plochá pravá noha je diagnostikována u 15 probandů, z toho 6 probandů má index vyšší než 2,00 a jeden proband má index vyšší než 3,00. 48
Graf 5: Clarkův úhel Clarkův úhel Graf 6: Mayerova metoda Mayerova metoda 24,20% 75,80% Plochá noha 33,30% 66,70% Plochá noha Další podobné výsledky se vyskytují u metody Clarkova úhlu a Mayerovy metody. Obě tyto metody mají jednoduchá kritéria pro hodnocení a nohy ploché. U metody Clarkova úhlu má klenutou nohu pouze 8 probandů z toho se nejčastěji vyskytuje velikost úhlu kolem 44 nebo 45. U Mayerovy metody má klenutou nohu diagnostikováno 11 probandů. Graf 7: Výsledky hodnocení plantogramů pravé nohy 35 30 25 20 15 10 5 0 25 8 32 29 27 22 18 15 11 6 4 0 1 0 0 0 0 0 Plochá noha Noha klenutá Vysoká noha 49
Vizuální škála má nejvíce podobné výsledky s metodou segmentů a poté s metodou Chippaux Šmiřák. Podle vizuální škály má klenutou nohu 27 probandů a u metody segmentů 29 probandů (metoda Chippaux Šmiřák 32 probandů má klenutou nohu). 5.1.2 Levá noha Levou nohu jsem hodnotila samostatně, stejně jako pravou. Opět jsou výsledky některých metod podobné, ale některé už méně. Graf 8: Clarkův úhel Clarkův úhel Graf 9: Mayerova metoda Mayerova metoda 15,20% 84,80% Plochá noha 39,40% 60,60% Plochá noha Výsledky metody Clarkova úhlu jsou podobné s výsledky Mayerovy metody. u metody Clarkova úhlu je vyhodnocena pouze u 5 probandů (velikosti úhlů se pohybovaly okolo 47 ), což je méně než u pravé nohy a u Mayerovy metody má klenutou nohu 13 probandů, což je naopak více než u pravé nohy. 50
Graf 10: Metoda segmentů Metoda segmentů Graf 11: Chippaux Šmiřák Chippaux Šmiřák 9,10% 6,10% Plochá noha Plochá noha 90,90% 93,90% Metoda segmentů a metoda Chippaux Šmiřák mají i u levé nohy podobné výsledky. U metody Chippaux Šmiřák má klenutou nohu 31 probandů. klenutou nohu 2. stupně má 24 probandů, což je méně než u pravé nohy. 1. stupně se objevuje u 3 probandů, stejně jako u pravé nohy a 3. stupeň se vyskytuje u 4 probandů, tedy více než u pravé nohy. Plochá noha vyhodnocena u 2 probandů jako plochá noha 1. stupně. U metody segmentů má 30 probandů klenutou nohu, z toho do druhého segmentu zasahuje otisk spojnice u 6 probandů, méně než u pravé nohy. Do druhého až třetího segmentu zasahuje otisk spojnice u 5 probandů, stejně jako u pravé nohy. Třetí segment vyplňuje otisk spojnice u 19 probandů, tedy více než u pravé nohy a do pátého segmentu zasahuje otisk spojnice u 3 probandů, více než u pravé nohy. 51
Graf 12: Metoda indexu Metoda indexu Graf 13:Vizuální škála-klementa Vizuální škála- Klementa 48,50% 51,50% Plochá noha 18,20% Plochá noha 81,80% Metoda indexu má podobné výsledky jako u pravé nohy, téměř polovina probandů má plochou levou nohu a druhá polovina má levou nohu klenutou. klenutou nohu má 16 probandů, méně než u pravé nohy. Index se nejvíce pohybuje okolo hodnoty 1,60 (8 probandů) a 1,50 (3 probandi). Dále se objevuje index okolo 1,20 (2 probandi), 1,30 (2 probandi), a nejméně se pohybuje index okolo 1,40 (1 proband). Plochou levou nohu má diagnostikováno 17 probandů, z toho 6 probandů má hodnotu naměřeného indexu vyšší než 2,00, index vyšší než 1,80 mají 3 probandi, 4 probandi mají index stejný nebo vyšší než 1,70 a 3 probandi mají index vyšší než 1,90. Jeden proband má hodnotu indexu vyšší než 3,00. Podle vizuální škály má klenutou levou nohu 27 probandů, z toho nejčastěji se objevuje 2. stupně (22 probandů). 1. stupně se vyskytuje ve výsledcích pouze dvakrát a 3. stupeň byl vyhodnocen u 3 probandů. Plochou nohu 1. stupně mají 4 probandi a 2. stupně 2 probandi. 52
Graf 14: Výsledky hodnocení plantogramů levé nohy 35 30 28 31 30 27 25 20 15 10 5 0 5 20 1716 13 6 2 3 0 0 0 0 0 0 Plochá noha Noha klenutá Vysoká noha Metoda segmentů má obdobné výsledky jako vizuální škála Josefa Klementy (u levé nohy). Vizuální škála má podobné výsledky také s metodou Chippaux Šmiřák, ale už méně. 5.2 Výsledky hodnocení plantogramů z března 2015 Plantogramy z března 2015 jsem zhotovila u 30 probandů, z důvodu absence třech žáků. Plantogramy byly zhotoveny stejným způsobem, nanesením temperové barvy na chodidla a následným otiskem na tvrdý papír o formátu A3. 5.2.1 Pravá noha Plantogram jsem zhotovila u 30 žáků a hodnotila jsem plosku nohy podle pěti různých metod: Clarkův úhel, Chippaux Šmiřák, metoda indexu, metoda segmentů a Mayerova metoda. Pravou nohu jsem hodnotila samostatně. 53
Graf 15: Clarkův úhel Clarkův úhel Graf 16: Mayerova metoda Mayerova metoda Plochá noha 43,30% Plochá noha 43,30% 56,70% 56,70% Vysoká noha Vysoká noha Objevily se podobné výsledky nebo i shodné mezi dvěma terénními metodami. Opět mají podobné, v tomto případě stejné výsledky metoda Clarkův úhel a Mayerova metoda. Jak jsem již zmínila, tyto metody patří k těm jednodušším na provedení. Mayerova metoda slouží k hodnocení ploché nohy ( ), metoda Clarkova úhlu má kritéria i pro nohu vysokou. U metody Clarkova úhlu má klenutou nohu 13 probandů, z toho u 3 probandů je naměřen úhel větší než 50 a úhel vyšší než 44 nebo 45 je naměřen u 7 probandů. U Mayerovy metody má též klenutou nohu 13 probandů a 17 probandů má nohu plochou. Graf 17: Metoda segmentů Metoda segmentů Graf 18 : Chippaux Šmiřák Chippaux- Šmiřák Plochá noha Plochá noha 100% 100% Vysoká noha Vysoká noha 54
Metoda Chippaux Šmiřák má podobné výsledky s metodou segmentů (jako u plantogramů ze září 2014). U metody segmentů má 30 probandů, tedy sto procent, klenutou nohu, stejně jako u metody segmentů. U této metody zasahuje otisk spojnice nejčastěji do třetího segmentu a to u 21 probandů, do druhého segmentu zasahuje otisk spojnice u 8 probandů a u jednoho žáka je otisk spojnice na hraně s třetím segmentem, čili otisk spojnice je mezi druhým a třetím segmentem. U metody Chippaux Šmiřák se nejčastěji vyskytuje 2. stupně u 19 probandů a následně 1. stupně u 9 probandů. 3. stupně je vyhodnocena u 2 probandů. Graf 19: Metoda indexu Metoda indexu Graf 20: Vizuální škála-klementa Vizuální škála- Klementa 16,70% Plochá noha 10,00% Plochá noha 83,30% Vysoká noha 90,00% Vysoká noha Velmi podobné výsledky, nikoli shodné, má metoda indexu a vizuální škála Klementy, která je stěžejní při hodnocení stavu nožní klenby. U metody indexu má klenutou nohu 25 probandů. Nejmenší naměřený index u metody indexu je 0,93. Nejčastěji se index v tomto případě pohybuje okolo hodnoty 1,60 (5 probandů) a 1,10 (5 probandů), dále pak okolo hodnoty 1,20 (4 probandi) a 1,40 (4 probandi). Plochá noha je vyhodnocena touto metodou u 5 probandů, z toho u dvou probandů je naměřený index vyšší jak 2,00. Vizuální škála Josefa Klementy hodnotí nohu jako klenutou u 27 probandů, z toho 14 probandů má klenutou nohu 1. stupně a 12 probandů má klenutou nohu 2. stupně. Jeden žák má klenutou nohu 3. stupně. Plochá noha 55
je vyhodnocena u 3 probandů, z toho 2 probandi mají plochou nohu 1. stupně a jeden proband má plochou nohu 2. stupně. Graf 21: Výsledky hodnocení plantogramů pravá nohy 30 25 30 25 30 27 20 15 17 13 17 13 10 5 0 5 3 0 0 0 0 0 0 0 0 Plochá noha Vysoká noha V tomto případě se s vizuální škálou Josefa Klementy nejvíce shoduje metoda indexu. 5.2.2 Levá noha Plantogram jsem zhotovila u 30 žáků a hodnotila jsem plosku nohy podle pěti různých metod: Clarkův úhel, Chippaux Šmiřák, metoda indexu, metoda segmentů a Mayerova metoda. Levou nohu jsem hodnotila samostatně. 56
Graf 22: Vizuální škála-klementa Vizuální škála- Klementa Graf 23: Metoda segmentů Metoda segmentů 6,70% 10,00% Plochá noha 6,70% 10% Plochá noha 83,30% Vysoká noha 83,30% Vysoká noha U levé nohy se shodují výsledky odlišných terénních metod, než tomu je u pravé nohy. Metoda segmentů má totožné výsledky s vizuální škálou Josefa Klementy. U metody segmentů má klenutou nohu 25 probandů. Nejvíce zasahuje otisk spojnice do třetího segmentu (21 probandů). Druhý segment vyplňuje otisk spojnice u 4 probandů. Plochá noha je klasifikována u 3 probandů, z toho 2 žáci mají plochou nohu 2. stupně a jeden žák má plochou nohu 3. stupně. Vysoká noha se objevuje u 2 probandů. Vizuální škála Josefa Klementy hodnotí nohu jako klenutou u 25 probandů, z toho 12 probandů má klenutou nohu 1. stupně a 12 probandů má klenutou nohu 2. stupně. Jeden žák má klenutou nohu 3. stupně. Plochá noha je vyhodnocena u 3 probandů, z toho 2 probandi mají plochou nohu 1. stupně a jeden proband má plochou nohu 2. stupně. Vysoká noha 1. stupně se objevuje u jednoho probanda a vysoká noha 2. stupně se objevuje taktéž u jednoho probanda. 57
Graf 24: Chippaux Šmiřák Chippaux Šmiřák Graf 25: Metoda indexu Metoda indexu 6,70% Plochá noha 26,70% Plochá noha 93,30% 73,30% Vysoká noha Vysoká noha Metoda indexu má podobné výsledky s vizuální škálou a metodou segmentů v oblasti četnosti výskytu. klenutou nohu, podle metody indexu, má 22 probandů a nejmenší naměřený index je 0. Index nižší než 1 se vyskytuje u 4 probandů a index okolo 1,10 se vyskytuje u 3 probandů. Nejčastěji naměřená hodnota indexu u je 1,20 (5 probandů) dále pak okolo hodnoty 1,00 (4 probandi) a 1,60 (4 probandi). Plochá noha se objevuje u 8 probandů, z toho 2 probandi mají index vyšší než 2,00 a u 4 probandů se objevuje index okolo 1,70. Metoda Chippaux Šmiřák má podobné výsledky s vizuální škálou co se týká frekvence výskytu. Chippaux Šmiřák hodnotí nohu jako klenutou u 28 probandů. Nejčastěji se vyskytuje u této metody 2. stupeň (15 probandů), hned potom 1. stupně (10 probandů) a 3. stupně (3 probandi). Objevuje se i vysoká noha, které částečně chybí střední oblast nohy u 2 probandů. Jednomu žákovi chybí 1,5 cm z otisku střední části nohy 1. stupeň vysoké nohy a druhý žák má mezeru 1,8 cm v oblasti nad patou 2. stupeň vysoké nohy. 58
Graf 26: Clarkův úhel Clarkův úhel Graf 27: Mayerova metoda Mayerova metoda 13,30% Plochá noha Plochá noha 86,70% 36,70% 63,30% Vysoká noha Vysoká noha Podobné výsledky, ale ne už shodné jak to bylo u pravé nohy, má metoda Clarkova úhlu a Mayerova metoda. Mayerova metoda hodnotí nohu jako klenutou pouze u 11 probandů, z toho u 2 probandů otisk spojnice částečně chybí, ale Mayerova metoda nemá kritéria pro vysokou nohu, rozlišuje pouze klenutou nohu a plochou. Mayerova linie pouze nesmí procházet střední částí nohy nebo se jí dotýkat, přičemž v tomhle případě se Mayerova linie střední části otisku nohy nedotýká ani ji neprochází. Plochá noha je vyhodnocena u 19 probandů. U metody Clarkova úhlu je vyhodnocena pouze u 4 probandů, z toho u 3 probandů je naměřen úhel 45 (téměř nejmenší možný úhel pro klenutou nohu). Plochá noha se objevuje u většiny 26 probandů. Nejmenší naměřený úhel je 20. 59
Graf 28: Výsledky hodnocení plantogramů levé nohy 30 25 20 26 28 22 25 19 25 15 10 5 0 4 0 0 2 8 0 3 2 11 0 3 2 Plochá noha Vysoká noha Výsledky hodnocení plantogramů u levé nohy jsou odlišné od výsledků hodnocení plantogramů u pravé nohy. Metoda segmentů má shodné výsledky s vizuální škálou Josefa Klementy. 5.3 Výsledky hodnocení plantogramů vytvořených na podoskopu z března 2015 Plantogramy v březnu 2015 jsem vytvořila pomocí podoskopu, který mi zapůjčila Fakulta sportovních studií Masarykovy univerzity v Brně. Tento druh plantogramu je vytvořen u stejné výzkumné skupiny 30 žáků. 5.3.1 Pravá noha Pravá noha je vyhodnocena samostatně a budu porovnávat mezi sebou výsledky pěti různých terénních metod (Chippaux Šmiřák, metoda indexu, metoda segmentů, Clarkův úhel, Mayerova metoda) a vizuální škály. 60
Graf 29: Clarkův úhel Clarkův úhel Graf 30: Mayerova metoda Mayerova metoda Plochá noha 46,70% Plochá noha 40% 60% 53,30% Vysoká noha Vysoká noha Clarkův úhel a Mayerova metoda mají shodné výsledky v hodnocení plantogramů z podoskopu. Clarkův úhel diagnostikuje klenutou nohu u 12 probandů, a nejvyšší naměřený úhel je 56. Mayerova metoda diagnostikuje klenutou nohu u 14 probandů. Graf 31: Chippaux Šmiřák Chippaux Šmiřák Graf 32: Metoda segmentů Metoda segmentů 10% 90% Plochá noha 10% 0 90% Plochá noha Vysoká noha Vysoká noha 61
Chippaux Šmiřák má identické výsledky s metodou segmentů. se vyskytuje u metody Chippaux Šmiřák ve většině případů 27 probandů. 1. stupně se vyskytuje u 15 probandů, 2. stupně se objevuje u 12 probandů. Vysoká noha je diagnostikovaná u 3 probandů, z toho jeden proband má vysokou nohu 1. stupně, jeden proband má vysokou nohu 2. stupně a jeden proband má vysokou nohu 3. stupně. Metoda segmentů má stejné výsledky s metodou Chippaux Šmiřák. 27 probandů má diagnostikovanou pravou nohu jako klenutou, téměř u poloviny probandů zasahuje otisk spojnice do 2. segmentu a druhé polovině probandů zasahuje otisk spojnice do 3. segmentu. Pravou nohu vyhodnocenou jako vysokou mají 3 probandi. Graf 33: Metoda indexu Metoda indexu Graf 34: Vizuální škála-klementa Vizuální škála- Klementa 6,70% Plochá noha 10% 10% Plochá noha 93,30% Vysoká noha 80% Vysoká noha 62
Metoda indexu má podobné výsledky s metodou Chippaux Šmiřák a metodou segmentů, co se týče četnosti výskytu. se vyskytuje u 28 probandů a nejnižší naměřená hodnota indexu je 0 a následně 0,58. Index nižší než 1 je naměřen u 7 probandů a index vyšší než 1,60 se vyskytuje pouze u 2 probandů. Plochá noha se objevuje u 2 probandů, index se v obou případech pohybuje okolo hodnoty 1,80. Vizuální škála Josefa Klementy nemá shodné výsledky s žádnou terénní metodou, má pouze podobné výsledky týkající se frekvence výskytu. se objevuje u 24 probandů, z toho nejčastěji je klenutá noha 1. stupně 16 probandů. klenutou nohu 2. stupně má 7 probandů a 3. stupně má jeden proband. Plochá noha se vyskytuje ve třech případech, plochá noha 2. stupně je diagnostikována u 2 probandů a plochou nohu 1. stupně má jeden proband. Vysoká noha je vyhodnocena u 3 probandů, 2. stupeň vysoké nohy má jeden proband a 1. stupeň vysoké nohy mají 2 probandi. Graf 35: Výsledky hodnocení plantogramů pravé nohy 30 25 27 28 27 24 20 15 18 12 16 14 10 Plochá noha 5 0 0 0 3 2 0 0 3 0 3 3 Vysoká noha 63
Metoda segmentů a metoda Chippaux Šmiřák má nejvíce podobné výsledky s vizuální škálou, jak v četnosti výskytu tak v četnosti výskytu vysoké nohy. Výsledky se neshodují v hodnocení ploché nohy. Metoda indexu má také podobné výsledky s vizuální škálou, ale ta nemá kritérium pro hodnocení vysoké nohy. 5.3.2 Levá noha Levá noha je taktéž vyhodnocena samostatně. Opět budu porovnávat mezi sebou výsledky pěti různých terénních metod (Chippaux Šmiřák, metoda indexu, metoda segmentů, Clarkův úhel, Mayerova metoda) a vizuální škály. Graf 36: Clarkův úhel Clarkův úhel Graf 37: Mayerova metoda Mayerova metoda Plochá noha Plochá noha 33,30% 66,70% 43,30% 56,70% Vysoká noha Vysoká noha Clarkův úhel má podobné výsledky s Mayerovou metodou. U Clarkova úhlu je vyhodnocena u 10 probandů, největší naměřený úhel je 49. Mayerova metoda hodnotí plantogramy podobně, je naměřena u 13 probandů. 64
Graf 38: Chippaux Šmiřák Chippaux Šmiřák Graf 39: Metoda segmentů Metoda segmentů 26,70% Plochá noha 26,70% Plochá noha 73,30% 73,30% Vysoká noha Vysoká noha Chippaux Šmiřák má identické výsledky s metodou segmentů, u obou metod se vyskytuje pouze a noha vysoká. Chippaux Šmiřák hodnotí plantogramy(ve většině případů), že patří klenutým nohám 22 probandů. klenutou nohu 2. stupně má 13 probandů, klenutou nohu 1. stupně má 8 probandů a jeden proband má klenutou nohu 3. stupně. Vysoká noha je diagnostikována u 8 probandů. Vysokou nohu 1. stupně mají 3 probandi, stejně tak jako vysokou nohu 3. stupně. je vyhodnocena metodou segmentů u 22 probandů, z toho otisk spojnice, který zasahuje do třetího segmentu, se vyskytuje u 16 probandů a druhý segment vyplňuje otisk spojnice u 6 probandů. Otisk spojnice chybí u 8 probandů, což značí nohu vysokou. 65
Graf 40: Metoda indexu Metoda indexu Graf 41: Vizuální škála-klementa Vizuální škála- Klementa 26,70% 6,70% Plochá noha 10% Plochá noha 93,30% Vysoká noha 63,30% Vysoká noha Metoda indexu se liší svými výsledky od všech ostatních metod četností výskytu ploché nohy, a vysoké nohy. se vyskytuje u 28 probandů, nejnižší naměřená hodnota indexu je 0 a druhá nejnižší hodnota indexu je 0,17. Index nižší než 1,00 má 10 probandů a 2 probandi mají index vyšší než 1,60. Plochá noha je diagnostikována u 2 probandů, v obou případech je index nižší než 2,00. Vizuální škála Josefa Klementy nemá shodné výsledky s žádnou terénní metodou. klenutou nohu podle této vizuální škály má 19 probandů a tento výsledek je nejvíce podobný s metodou segmentů a Chippaux Šmiřák. Z 19 probandů má klenutou nohu 2. stupně 10 probandů, o něco méně (8 probandů) má klenutou nohu 1. stupně a jeden proband má klenutou nohu 3. stupně. Četností výskytu vysoké nohy se vizuální škála naprosto shoduje s metodou segmentů a metodou Chippaux Šmiřák, tedy 8 probandů. Vysokou nohu 1. stupně mají 4 probandi, 2. stupně mají 2 probandi a 3. stupně mají 2 probandi. Plochá noha se vyskytuje u 3 probandů (podobně jako u metody indexu), z toho 2 probandi mají plochou nohu 1. stupně a jeden proband má plochou nohu 2. stupně. 66
Graf 42: Výsledky hodnocení plantogramů levé nohy 30 28 25 20 20 22 22 17 19 15 10 5 0 10 0 0 8 2 0 0 8 13 0 3 8 Plochá noha Vysoká noha U levého plantogramu vytvořeného podoskopem se nejvíce shodovaly výsledky metod segmentů a Chippaux Šmiřák, stejně jako u pravého plantogramu. 67
5.4 Shrnutí výsledků terénních metod Vzhledem ke všem výsledkům, ze září 2014 a z března 2015, se shoduje s vizuální škálou metoda segmentů, ze šesti vyhodnocených otisků chodidla se shodovala s vizuální škálou v pěti případech. Metoda Chippaux Šmiřák se shoduje s vizuální škálou také, ale už méně než metoda segmentů. Metoda indexu se s vizuální škálou shodovala pouze jednou. Metoda Clarkova úhlu a Mayerova metoda má naprosto odlišné výsledky od výsledků vizuální škály Josefa Klementy. Z těchto důvodu hodnotím tyto dvě metody jako nejméně využitelné pro praxi. Nejlépe využitelná metoda pro praxi je metoda segmentů a následně metoda Chippaux Šmiřák. Vzhledem k jednoduchosti provedení jednotlivých měření se více přikláním k metodě segmentů, kde žáci nemusí nic počítat, jen rýsovat základní geometrické útvary. Metoda segmentů se nejvíce svými výsledky podobá vizuální škále Josefa Klementy také u plantogramů pravé a levé nohy ze září 2014. Z tohoto důvodu se domnívám, že metoda segmentů je z pěti terénních metod (metoda segmentů, Chippaux Šmiřák, metoda indexu, Clarkův úhel a Mayerova metoda) nejvíce spolehlivá. Také metoda Chippaux Šmiřák a metoda indexu mají podobné výsledky s vizuální škálou, ale naprosto odlišné výsledky se objevují u Clarkova úhlu a Mayerovy metody. Metoda segmentů je nejvíce vyhovující pro praxi i z hlediska náročnosti pro žáky mladšího školního věku. 68
5.5 Porovnání plantogramů z podoskopu s plantogramy vytvořenými pomocí barev Ve své práci porovnávám plantogram z podoskopu, který byl vytvořen v březnu 2015 a plantogram vytvořený pomocí barev a tvrdého papíru také v březnu 2015. Oba typy plantogramů byly zhotoveny ve stejném týdnu v rozmezí dvou dnů. Tab. 1: Proband č. 1 Proband č. 1 Podoskop Barva Levá noha Pravá noha Levá noha Pravá noha Clarkův úhel 41 47 34 43 Chippaux Šmiřák 24,05 % 22, 35 % 23,51 % 29, 76 % Metoda indexu 1,20 1,09 1,11 1,26 Metoda segmentů 3. segment 3. segment 3. segment 3. segment Mayerova metoda Plochá noha Plochá noha Plochá noha Plochá noha Vizuální škála 1. stupeň 1. stupeň 1. stupeň 1. stupeň (Klementa) Otisky vytvořené podoskopem a otisky zhotovené pomocí barvy jsou téměř identické včetně nejužších a nejširších míst plantogramu. V tomto případě otisk, který vznikl na podoskopu je zřetelnější. Celkový výsledek shoduje. 19,2 cm délka chodidla bez prstů (září 2014), 19,8 délka chodidla bez prstů (březen 2015), rozdíl 6 mm. 69
Tab. 2: Proband č. 2 Proband č. 2 Podoskop Barva Levá noha Pravá noha Levá noha Pravá noha Clarkův úhel 49 56 45 47 Chippaux Šmiřák 24,73 % 21, 98 % 30, 86 % 26, 92 % Metoda indexu 1,48 1,4 1,69 1,20 Metoda segmentů 3. segment 2. segment 3. segment 3. segment Mayerova metoda Plochá noha Plochá noha Plochá noha Plochá noha Vizuální škála 1. stupeň 1. stupeň 1. stupeň 1. stupeň (Klementa) Otisky vzniklé na podoskopu a otisky získané natřením barvy jsou téměř identické nejen v nejužším a nejširším místě plantogramu. Oba plantogramy mají stejnou kvalitu a stejný tvar otisku. Plantogram zhotovený podoskopem nemá tak zřetelné okraje. Celkový výsledek shoduje. 19,1 cm délka chodidla bez prstů (září 2014), 18,3 délka chodidla bez prstů (březen 2015), rozdíl 2 mm. 70
Tab. 3: Proband č. 3 Proband č. 3 Podoskop Barva Levá noha Pravá noha Levá noha Pravá noha Clarkův úhel 41 44 42 40 Chippaux Šmiřák 30,12 % 25 % 26,25 % 21,79 % Metoda indexu 1,32 1, 34 1,21 1,03 Metoda segmentů 3. segment 3. segment 3. segment 2. segment Mayerova metoda Plochá noha Plochá noha Plochá noha Vizuální škála 2. stupeň 1. stupeň 2. stupeň 1. stupeň (Klementa) Velmi špatně čitelné okraje plantogramu vzniklého na podoskopu. Otisk vytvořený podoskopem má velmi podobný tvar jako barevný otisk jen s velmi malými odlišnostmi (v oblasti střední části nohy). Celkový výsledek shoduje. 18,5 cm délka chodidla bez prstů (září 2014), 19 cm délka chodidla bez prstů (březen 2015), rozdíl 5 mm. 71
Tab. 4: Proband č. 4 Proband č. 4 Podoskop Barva Levá noha Pravá noha Levá noha Pravá noha Clarkův úhel 44 41 40 46 Chippaux Šmiřák 1,5 cm 12,83 % 24,69 % 27,27 % Metoda indexu 0,8 1,25 1,59 1,42 Metoda segmentů Chybí otisk spojnice 2. segment 3. segment 3. segment Mayerova metoda Plochá noha Plochá noha Vizuální škála 1. stupeň 1. stupeň 1. stupeň 1. stupeň (Klementa) vysoké nohy Otisk z podoskopu neodpovídá barevnému otisku na tvrdém papíře. U pravé nohy je největší rozdíl v otisku přední části nohy, kdy je tato část užší na otisku z podoskopu něž na otisku vytvořeném barvou. Z tohoto důvodu je velký rozdíl výsledků u metody Chippaux Šmiřák, kdy porovnáváme nejužší a nejširší místo plantogramu. U levé nohy je rozdíl větší, kdy na otisku z podoskopu chybí část střední části nohy a na barevném otisku je střední část nohy úplná. V tomto případě jsou výsledky zcela odlišné. Celkový výsledek neshoduje. 17,4 cm délka chodidla bez prstů (září 2014), 17,65 cm délka chodidla bez prstů (březen 2015), rozdíl 2,5 mm. 72
Tab. 5: Proband č. 5 Proband č. 5 Podoskop Barva Levá noha Pravá noha Levá noha Pravá noha Clarkův úhel 47 52 48 54 Chippaux Šmiřák 15,85 % 21,42 % 21,33 % 21,71 % Metoda indexu 0,84 0,86 1,12 0,93 Metoda segmentů 2. segment 2. segment 2. segment 2. segment Mayerova metoda Vizuální škála 1. stupeň 1. stupeň 1. stupeň 1. stupeň (Klementa) Otisk chodidla z podoskopu odpovídá tvaru barevnému otisku včetně nejužších a nejširších míst plantogramu. Otisky jsou identické. Rozdíly nejsou velké a jsou dány pouze z důvodu špatně čitelných okrajů na plantogramu vytvořený podoskopem. Celkový výsledek shoduje. 17,9 cm délka chodidla bez prstů (září 2014), 18,2 cm délka chodidla bez prstů (březen 2015), rozdíl 3 mm. 73
Tab. 6: Proband č. 6 Proband č. 6 Podoskop Barva Levá noha Pravá noha Levá noha Pravá noha Clarkův úhel 38 44 34 38 Chippaux Šmiřák 40,24 % 35,96 % 38,75% 37,5 % Metoda indexu 1,85 1,82 1,88 1,87 Metoda segmentů 3. segment 3. segment 3. segment 3. segment Mayerova metoda Plochá noha Plochá noha Plochá noha Plochá noha Vizuální škála (Klementa) 2. stupeň 2. stupeň 2. stupeň 2. stupeň Plantogram vytvořený podoskopem odpovídá plantogramu vytvořenému za pomocí barev. Oblast přední části nohy na plantogramu z podoskopu je stejná jako na barevném plantogramu, stejně tak jako oblast střední části nohy a paty. Tyto odlišně vytvořené otisky lze k sobě snadno přiřadit. Celkový výsledek shoduje. 17,8 cm délka chodidla bez prstů (září 2014), 18,1 cm délka chodidla bez prstů (březen 2015), rozdíl 3 mm. 74
Tab. 7: Proband č. 7 Proband č. 7 Podoskop Barva Levá noha Pravá noha Levá noha Pravá noha Clarkův úhel 36 49 32 41 Chippaux Šmiřák 1,8 cm 4,7 cm 16,05% 14,94 % Metoda indexu 1,18 0 1,80 1,61 Metoda segmentů Chybí otisk Chybí otisk 3. segment 3. segment spojnice spojnice Mayerova metoda Plochá noha Plochá noha Vizuální škála (Klementa) 2. stupeň vysoké nohy 3. stupeň vysoké nohy 1. stupeň 1. stupeň Plantogram vytvořený podoskopem neodpovídá plantogramu vytvořenému pomocí barev. Otisky přední části nohy jsou identické, ale otisk spojnice u plantogramu z podoskopu u pravé nohy zcela chybí a u levé nohy chybí částečně. Na tvrdém papíru je otisk spojnice velmi zřetelný a nechybí. Z tohoto důvodu jsou výsledky u Mayerovy metody, metody indexu, segmentů a Chippaux Šmiřák velmi odlišné. U metody Clarkova úhlu nejsou výsledky tak významně rozdílné díky tomu, že otisk přední části nohy, jak jsem zmínila, má stejný tvar a odchylky jsou pouze z důvodu špatně čitelných okrajů na plantogramu vytvořeného podoskopem. Celkový výsledek neshoduje. 17,8 cm délka chodidla bez prstů (září 2014), 18 cm délka chodidla bez prstů (březen 2015), rozdíl 2 mm. 75
Tab. 8: Proband č. 8 Proband č. 8 Podoskop Barva Levá noha Pravá noha Levá noha Pravá noha Clarkův úhel 26 42 23 36 Chippaux Šmiřák 37,2 % 36,1 % 45 % 42,39 % Metoda indexu 1,62 1,86 1,77 2,01 Metoda segmentů 3. segment 3. segment 4. segment 3. segment Mayerova metoda Plochá noha Plochá noha Plochá noha Plochá noha Vizuální škála 2. stupeň 2. stupeň ploché 2. stupeň ploché 2. stupeň ploché (Klementa) ploché nohy nohy nohy nohy Plantogram vytvořený podoskopem zcela neodpovídá plantogramu vytvořenému pomocí barev. Otisk přední části nohy na plantogramu vytvořený podoskopem, je užší než na barevném plantogramu a také je užší otisk střední části nohy. Na barevném plantogramu se také objevil u střední části nohy ještě další otisk, který nám naznačuje v této oblasti sníženou podélnou klenbu. Otisky jsou podobné, ale ne identické. Celkový výsledek shoduje (z důvodu stejného výsledku vizuální škály a podobných výsledků u třech různých metod měření). 19 cm délka chodidla bez prstů (září 2014), 20,3 cm délka chodidla bez prstů (březen 2015), rozdíl 13 mm. U těchto otisků jde na první pohled vidět značný rozdíl, noha je užší a delší. 76
Tab. 9: Proband č. 9 Proband č. 9 Podoskop Barva Levá noha Pravá noha Levá noha Pravá noha Clarkův úhel 43 49 42 49 Chippaux Šmiřák 31,76 % 23,33 % 26,83 % 26,25 % Metoda indexu 1,44 1,25 1,49 1,18 Metoda segmentů 3. segment 2. segment 3. segment 2. segment Mayerova metoda Plochá noha Plochá noha Vizuální škála (Klementa) 2. stupeň 1. stupeň 1. stupeň 1. stupeň Plantogram vytvořený podoskopem odpovídá plantogramu vytvořenému pomocí barev. Výsledky jsou podobné, nevznikl mezi nimi žádný velký rozdíl. Nepatrné rozdíly jsou opět způsobeny neostrými (nejasnými) okraji plantogramu vzniklému na podoskopu. Celkový výsledek shoduje. 18,1 cm délka chodidla bez prstů (září 2014), 18,5 cm délka chodidla bez prstů (březen 2015), rozdíl 4 mm. 77
Tab. 10: Proband č. 10 Proband č. 10 Podoskop Barva Levá noha Pravá noha Levá noha Pravá noha Clarkův úhel 44 39 38 35 Chippaux Šmiřák 32,91 % 28,75 % 29,11 % 30,38 % Metoda indexu 1,51 1,39 1,23 1,23 Metoda segmentů 3. segment 3. segment 3. segment 3. segment Mayerova metoda Plochá noha Plochá noha Plochá noha Plochá noha Vizuální škála (Klementa) 2. stupeň 2. stupeň 2. stupeň 2. stupeň Plantogram vytvořený podoskopem zcela odpovídá plantogramu vytvořenému pomocí barev. Výsledky jsou podobné, vznikl jeden větší rozdíl a to ve výsledcích získaných měřením pomocí Clarkova úhlu. Plantogram levé nohy vytvořený podoskopem je klasifikován podle této metody jako (na hranici, kdy je noha ještě považována za klenutou). Rozdíly jsou opět způsobeny neostrými (nejasnými) okraji plantogramu vzniklému na podoskopu. Celkový výsledek shoduje. 18,4 cm délka chodidla bez prstů (září 2014), 18,7 cm délka chodidla bez prstů (březen 2015), rozdíl 3 mm. 78
Tab. 11: Proband č. 11 Proband č. 11 Podoskop Barva Levá noha Pravá noha Levá noha Pravá noha Clarkův úhel 38 43 27 44 Chippaux Šmiřák 37,5 % 36,14 % 37,93 % 36,05 % Metoda indexu 1,66 1,33 1,79 1,66 Metoda segmentů 3. segment 3. segment 3. segment 3. segment Mayerova metoda Plochá noha Plochá noha Plochá noha Plochá noha Vizuální škála (Klementa) 2. stupeň 2. stupeň 2. stupeň 2. stupeň Plantogram vytvořený podoskopem není zcela identický s plantogramu vytvořeným pomocí barev. Přední část otisku levé nohy vytvořená barvou má jiný tvar (je větší) než otisk přední části levé nohy vzniklý na podoskopu. Právě z tohoto důvodu jsou tak rozdílné výsledky u metody Clarkova úhlu (u plantogramů levé nohy). Výsledky jsou jinak podobné. Celkový výsledek shoduje. 18,9 cm délka chodidla bez prstů (září 2014), 19,6 cm délka chodidla bez prstů (březen 2015), rozdíl 7 mm. I když rozdíl není tak velký, na první pohled noha vyrostla a zúžila. 79
Tab. 12: Proband č. 12 Proband č. 12 Podoskop Barva Levá noha Pravá noha Levá noha Pravá noha Clarkův úhel 42 48 43 46 Chippaux Šmiřák 19,40 % 17,47 % 32,14 % 31,40 % Metoda indexu 0,81 0,63 1,51 1,65 Metoda segmentů 2. segment 2. segment 3. segment 3. segment Mayerova metoda Plochá noha Plochá noha Vizuální škála (Klementa) 1. stupeň 1. stupeň 2. stupeň 2. stupeň Plantogram vytvořený podoskopem neodpovídá plantogramu vytvořenému pomocí barev. Přední část otisku pravé a levé nohy vytvořená barvou má jiný tvar (je širší) než otisk přední části levé a pravé nohy vzniklý na podoskopu. Stejně tak jako střední část levé a pravé nohy je širší na barevném plantogramu než na plantogramu vytvořené podoskopem. Jediná zadní část je stejná na obou typech plantogramů. Z těchto důvodů jsou tak rozdílné výsledky u metody Chippaux Šmiřák (poměr mezi nejužším a nejširším místem plantogramu), Mayerovy metody (Mayerova linie nesmí procházet střední části nohy) a u metody segmentů. Celkový výsledek neshoduje. 18,7 cm délka chodidla bez prstů (září 2014), 19,4 cm délka chodidla bez prstů (březen 2015), rozdíl 7 mm. I když rozdíl není tak velký, na první pohled noha vyrostla. 80
Tab. 13: Proband č. 13 Proband č. 13 Podoskop Barva Levá noha Pravá noha Levá noha Pravá noha Clarkův úhel 46 42 43 42 Chippaux Šmiřák 4 cm 2,4 cm 1,5 cm 23,17 % Metoda indexu 0 0,58 0 1,13 Metoda segmentů Chybí otisk spojnice Chybí otisk spojnice Částečně chybí otisku spojnice 2. segment Mayerova metoda Plochá noha Plochá noha Vizuální škála (Klementa) 3. stupeň vysoké nohy 2. stupeň vysoké nohy 1. stupeň vysoké nohy 1. stupeň Plantogram vytvořený podoskopem neodpovídá plantogramu vytvořenému pomocí barev. Na plantogramu vytvořeném podoskopem zřetelně chybí střední část nohy. Na barevném plantogramu u pravé nohy nechybí střední část nohy, ale u levé nohy částečně chybí. Oba typy plantogramů jsou odlišné i v oblasti přední části nohy. Celkový výsledek neshoduje. 18,6 cm délka chodidla bez prstů (září 2014), 18,8 cm délka chodidla bez prstů (březen 2015), rozdíl 2 mm. 81
Tab. 14: Proband č. 14 Proband č. 14 Podoskop Barva Levá noha Pravá noha Levá noha Pravá noha Clarkův úhel 36 40 39 40 Chippaux Šmiřák 30,12 % 31,71 % 36,59 % 33,73 % Metoda indexu 1,49 1,64 1,76 1,89 Metoda segmentů 3. segment 3. segment 3. segment 3. segment Mayerova metoda Plochá noha Plochá noha Plochá noha Plochá noha Vizuální škála (Klementa) 2. stupeň 2. stupeň 2. stupeň 2. stupeň Plantogram vytvořený podoskopem odpovídá plantogramu vytvořenému pomocí barev. Rozdíly u metody Chippaux Šmiřák jsou způsobeny nejasnými okraji plantogramu vytvořeným podoskopem. Na hodnocení stavu nožní klenby to nemá vliv. Podle této metody hodnotíme oba typy plantogramů jako klenutou nohu. Rozdíly ve výsledcích u metody indexu má stejný důvod. Plantogram, zhotovený na podoskopu, metoda indexu hodnotí jako klenutou nohu a u barevného plantogramu je noha vyhodnocena jako plochá. Celkový výsledek shoduje. 18,3 cm délka chodidla bez prstů (září 2014), 18,7 cm délka chodidla bez prstů (březen 2015), rozdíl 4 mm. 82
Tab. 15: Proband č. 15 Proband č. 15 Podoskop Barva Levá noha Pravá noha Levá noha Pravá noha Clarkův úhel 43 41 41 38 Chippaux Šmiřák 9,09 % 15,79 % 36,25 % 28,21 % Metoda indexu 1,09 1,28 1,54 1,44 Metoda segmentů 2. segment 2. segment 3. segment 3. segment Mayerova metoda Vizuální škála (Klementa) 1. stupeň 1. stupeň 2. stupeň 2. stupeň Plantogram vytvořený podoskopem zcela neodpovídá plantogramu vytvořenému pomocí barev. Na plantogramu vytvořeném podoskopem je střední část nohy užší než na barevném plantogramu, zvláště v oblasti nad patní kostí. Oblast zadní části nohy a přední části nohy jsou stejné na obou typech plantogramů. I když jsou plantogramy v jedné části rozdílné, na celkové vyhodnocení to nemá vliv a v obou případech je noha vyhodnocena jako klenutá. Důležitá je vizuální škála, která hodnotí oba typy plantogramů stejně. Celkový výsledek shoduje. 17,9 cm délka chodidla bez prstů (září 2014), 18,2 cm délka chodidla bez prstů (březen 2015), rozdíl 3 mm. 83
Tab. 16: Proband č. 16 Proband č. 16 Podoskop Barva Levá noha Pravá noha Levá noha Pravá noha Clarkův úhel 38 40 31 42 Chippaux Šmiřák 26,19 % 27,16 % 25,68 % 32,05 % Metoda indexu 1,22 1,02 1,14 1,57 Metoda segmentů 3. segment 3. segment 3. segment 3. segment Mayerova metoda Plochá noha Plochá noha Plochá noha Plochá noha Vizuální škála (Klementa) 2. stupeň 2. stupeň 2. stupeň 2. stupeň Plantogram vytvořený podoskopem odpovídá plantogramu vytvořenému pomocí barev. Mírné odchylky jsou způsobeny špatně čitelným okrajem plantogramu zhotoveného podoskopem. Celkový výsledek shoduje. 19,5 cm délka chodidla bez prstů (září 2014), 19,7 cm délka chodidla bez prstů (březen 2015), rozdíl 2 mm. Noha se viditelně zúžila. 84
Tab. 17: Proband č. 17 Proband č. 17 Podoskop Barva Levá noha Pravá noha Levá noha Pravá noha Clarkův úhel 46 46 41 53 Chippaux Šmiřák 23,26 % 22,22 % 21,88 % 30,46 % Metoda indexu 1,30 1,32 1,29 1,56 Metoda segmentů 2. segment 3. segment 3. segment 3. segment Mayerova metoda Vizuální škála (Klementa) 1. stupeň 1. stupeň 1. stupeň 2. stupeň Plantogram vytvořený podoskopem zcela neodpovídá plantogramu vytvořenému pomocí barev. Přední část pravé a levé nohy na plantogramu z podoskopu je užší než přední část na barevném plantogramu. To způsobuje odchylky u výsledků metody Clarkova úhlu. Otisk střední a zadní části nohy je stejný na obou typech plantogramů. Vizuální škála hodnotí oba plantogramy stejně. Celkový výsledek shoduje. 20,5 cm délka chodidla bez prstů (září 2014), 20,9 cm délka chodidla bez prstů (březen 2015), rozdíl 4 mm. 85
Tab. 18: Proband č. 18 Proband č. 18 Podoskop Barva Levá noha Pravá noha Levá noha Pravá noha Clarkův úhel 42 48 43 47 Chippaux Šmiřák 24,7 % 16,7 % 13,41 % 18,99 % Metoda indexu 0,98 0,84 0,81 1,14 Metoda segmentů 2. segment 2. segment 2. segment 2. segment Mayerova metoda Vizuální škála (Klementa) 1. stupeň 1. stupeň 1. stupeň 1. stupeň Plantogram vytvořený podoskopem odpovídá plantogramu vytvořenému pomocí barev. Otisk přední, střední a zadní části nohy je stejný na obou typech plantogramů. Mírné odchylky jsou způsobeny špatně čitelným okrajem plantogramu zhotoveným podoskopem. Celkový výsledek shoduje. 17,3 cm délka chodidla bez prstů (září 2014), 17,6 cm délka chodidla bez prstů (březen 2015), rozdíl 3 mm. Noha se celkově se zúžila, i když vyrostla jen nepatrně. 86
Tab. 19: Proband č. 19 Proband č. 19 Podoskop Barva Levá noha Pravá noha Levá noha Pravá noha Clarkův úhel 43 41 40 45 Chippaux Šmiřák 32,5 % 32,34 % 22,62 % 23,53 % Metoda indexu 1,58 1,62 1,27 1,44 Metoda segmentů 3. segment 3. segment 3. segment 3. segment Mayerova metoda Plochá noha Plochá noha Plochá noha Vizuální škála (Klementa) 2. stupeň 2. stupeň 1. stupeň 1. stupeň Plantogram vytvořený podoskopem zcela neodpovídá barevnému plantogramu. Na plantogramu z podoskopu je střední část nohy širší než na barevném plantogramu, zvláště v oblasti nad patní kostí. Otisk přední části nohy je stejný na obou typech plantogramů. Vizuální škála hodnotí nohu jako klenutou. Celkový výsledek shoduje. 20,1 cm délka chodidla bez prstů (září 2014), 20,4 cm délka chodidla bez prstů (březen 2015), rozdíl 3 mm. 87
Tab. 20: Proband č. 20 Proband č. 20 Podoskop Barva Levá noha Pravá noha Levá noha Pravá noha Clarkův úhel 45,5 38 45 43 Chippaux Šmiřák 4 cm 18,5 % 24,65 % 30,38 % Metoda indexu 0,52 0,66 1,25 1,12 Metoda segmentů Chybí otisk spojnice 2. segment 3. segment 3. segment Mayerova metoda Plochá noha Plochá noha Vizuální škála (Klementa) 3. stupeň vysoké nohy 1. stupeň 1. stupeň 2. stupeň Otisk vytvořený podoskopem neodpovídá otisku vytvořenému pomocí barev. Na plantogramu zhotoveném podoskopem u levé nohy chybí střední část nohy a na barevném plantogramu nechybí. U metody segmentů, Mayerovy metody, Chippaux Šmiřák a u metody segmentů jsou velké rozdíly mezi plantogramem vytvořeným podoskopem a barevným plantogramem. Celkový výsledek neshoduje. 19,4 cm délka chodidla bez prstů (září 2014), 19,7 cm délka chodidla bez prstů (březen 2015), rozdíl 3 mm. 88
Tab. 21: Proband č. 21 Proband č. 21 Podoskop Barva Levá noha Pravá noha Levá noha Pravá noha Clarkův úhel 43 43 31 33 Chippaux Šmiřák 26,7 % 15,6 % 43,59 % 42,68 % Metoda indexu 1,3 1,01 2,86 1,94 Metoda segmentů 3. segment 2. segment 5. segment 3. segment Mayerova metoda Plochá noha Plochá noha Plochá noha Vizuální škála 1. stupeň 1. stupeň ploché 1. stupeň ploché 1. stupeň ploché (Klementa) ploché nohy nohy nohy nohy Otisk vytvořený podoskopem neodpovídá otisku vytvořenému barvou. Na barevném plantogramu u levé nohy v oblasti nártu je velmi široký otisk nohy oproti plantogramu levé nohy vytvořeného na podoskopu, kde oblast nártu nohy není příliš zřetelná, jen lehce naznačená. Přední části nohy je také širší na barevném plantogramu. Podle vizuální škály je plantogram z podoskopu vyhodnocen stejně jako barevný plantogram, tedy patřící ploché noze. Podle mého je v lepší kvalitě barevný plantogram. U otisku z podoskopu vidíme jen nepatrný náznak šířky střední části nohy. Celkové hodnocení neshoduje. 18,8 cm délka chodidla bez prstů (září 2014), 19,1 cm délka chodidla bez prstů (březen 2015), rozdíl 3 mm. 89
Tab. 22: Proband č. 22 Proband č. 22 Podoskop Barva Levá noha Pravá noha Levá noha Pravá noha Clarkův úhel 39 38 39 43 Chippaux Šmiřák 1,5 cm 18,5 % 16,67 % 23,46 % Metoda indexu 0,54 0,83 0,65 1,20 Metoda segmentů Chybí otisk spojnice 2. segment 2. segment 2. segment Mayerova metoda Vizuální škála (Klementa) 1. stupeň vysoké nohy 1. stupeň 1. stupeň 1. stupeň Otisk vytvořený podoskopem neodpovídá otisku vytvořenému pomocí barev. Barevný otisk nezaznamenal vysokou nohu jako plantogram z podoskopu. Barevný otisk pravé nohy se shoduje s otiskem pravé nohy zhotoveného na podoskopu. Levá noha má stejný otisk v oblasti přední i zadní části na obou typech podogramů. Celkový výsledek neshoduje. 19,4 cm délka chodidla bez prstů (září 2014), 19, 7 cm délka chodidla bez prstů (březen 2015), rozdíl 3 mm. 90
Tab. 23: Proband č. 23 Proband č. 23 Podoskop Barva Levá noha Pravá noha Levá noha Pravá noha Clarkův úhel 42 39 38 45 Chippaux Šmiřák 1,6 cm 22,50 % 36,36 % 21,95 % Metoda indexu 0,17 1,22 1,61 1,43 Metoda segmentů Chybí otisk spojnice 3. segment 3. segment 3. segment Mayerova metoda Vizuální škála (Klementa) 1. stupeň vysoké nohy 1. stupeň 2. stupeň 1. stupeň Otisk vytvořený podoskopem zcela neodpovídá otisku vytvořenému barvou. Na plantogramu vytvořeném podoskopem u levé nohy chybí značná část otisku ve střední oblasti nohy a na barevném plantogramu nechybí. Přední a zadní část nohy je stejná na obou typech podogramů, na pravé noze chybí v obou případech otisk malíčku (případ deformace chodidla). Celkový výsledek neshoduje. 17 cm délka chodidla bez prstů (září 2014), 17,4 cm délka chodidla bez prstů (březen 2015), rozdíl 4 mm. 91
Tab. 24: Proband č. 24 Proband č. 24 Podoskop Barva Levá noha Pravá noha Levá noha Pravá noha Clarkův úhel 28 36 20 33 Chippaux Šmiřák 30,3 26,1 % 37,97 % 25,93 % Metoda indexu 1,3 1,33 1,75 1,36 Metoda segmentů 3. segment 3. segment 4. segment 3. segment Mayerova metoda Plochá noha Plochá noha Plochá noha Plochá noha Vizuální škála 1. stupeň 1. stupeň ploché 1. stupeň ploché 1. stupeň ploché (Klementa) ploché nohy nohy nohy nohy Otisk vytvořený podoskopem není totožný s otiskem vytvořeným pomocí barev. Na barevném plantogramu je střední část levé nohy mnohem širší, což značí sníženou klenbu nožní a na plantogramu z podoskopu je střední část levé nohy užší. Pata na obou typech plantogramů nemá hruškovitý tvar, tedy se shodují. Přední část pravé a levé nohy barevného plantogramu je širší a má jiný tvar. Shoda otisku z podoskopu s barevným otiskem je, že na levé noze je přední část nohy spojená s palcem (druh deformace chodidla). Celkový výsledek neshoduje. 17,5 cm délka chodidla bez prstů (září 2014), 17,7 cm délka chodidla bez prstů (březen 2015), rozdíl 2 mm. 92
Tab. 25: Proband č. 25 Proband č. 25 Podoskop Barva Levá noha Pravá noha Levá noha Pravá noha Clarkův úhel 36 42 35 46 Chippaux Šmiřák 0,5 cm 27,83 % 22,78 % 27,5 % Metoda indexu 1,04 1,22 1,37 1,54 Metoda segmentů Částečně chybí otisk spojnice 2. segment 2. segment 2. segment Mayerova metoda Vizuální škála (Klementa) 1. stupeň vysoké nohy 1. stupeň 1. stupeň 1. stupeň Otisk vytvořený podoskopem neodpovídá otisku vytvořenému pomocí barev. Na plantogramu vytvořeném podoskopem u levé nohy chybí malá část otisku ve střední oblasti. Přední a zadní část je stejná na obou typech otisků nohy. Celkový výsledek neshoduje. 17,2 cm délka chodidla bez prstů (září 2014), 18 cm délka chodidla bez prstů (březen 2015), rozdíl 8 mm. 93
Tab. 26: Proband č. 26 Proband č. 26 Podoskop Barva Levá noha Pravá noha Levá noha Pravá noha Clarkův úhel 37 41 35 47 Chippaux Šmiřák 28,75 % 26,92 % 31,76 % 32,56 % Metoda indexu 1,43 1,21 1,64 1,60 Metoda segmentů 3. segment 2. segment 3. segment 3. segment Mayerova metoda Plochá noha Plochá noha Plochá noha Plochá noha Vizuální škála (Klementa) 2. stupeň 1. stupeň 2. stupeň 2. stupeň Otisk plantogramu z podoskopu odpovídá barevnému otisku jak v šířce, tak velikosti přední, střední a zadní části nohy, stejně tak i v otiscích jednotlivých prstů, kdy palec je spojen s přední části levé a pravé nohy a otisk malíčku chybí. Mírné odchylky ve výsledcích nemají vliv na celkové hodnocení stavu nožní klenby a jsou způsobeny neostrými okraji plantogramu vytvořeném podoskopem. Celkový výsledek shoduje. 18,4 cm délka chodidla bez prstů (září 2014), 18,7 cm délka chodidla bez prstů (březen 2015), rozdíl 3 mm. 94
Tab. 27: Proband č. 27 Proband č. 27 Podoskop Barva Levá noha Pravá noha Levá noha Pravá noha Clarkův úhel 46 45 38 42 Chippaux Šmiřák 28,99 % 28,79 % 30 % 28,75 % Metoda indexu 1,39 1,33 1,40 1,38 Metoda segmentů 3. segment 2. segment 3. segment 3. segment Mayerova metoda Plochá noha Plochá noha Plochá noha Plochá noha Vizuální škála (Klementa) 2. stupeň 2. stupeň 2. stupeň 2. stupeň Otisk plantogramu z podoskopu téměř odpovídá barevnému otisku v šířce a velikosti střední a zadní části nohy. Přední část barevného plantogramu je o něco širší než přední část plantogramu z podoskopu, ale objevuje se na obou typech plantogramů stejná deformace chodidla chybí otisk malíčku na levé a pravé noze. U metody Clarkova úhlu jsou způsobeny, díky odlišné šířce přední části nohy, rozdíly ve výsledcích. Levý a pravý otisk z podoskopu patří klenuté noze na rozdíl od barevného otisku, kdy levý a pravý otisk patří noze ploché. U dalších metod jsou výsledky podobné. Celkový výsledek shoduje. 18,5 cm délka chodidla bez prstů (září 2014), 18,9 cm délka chodidla bez prstů (březen 2015), rozdíl 4 mm. 95
Tab. 28: Proband č. 28 Proband č. 28 Podoskop Barva Levá noha Pravá noha Levá noha Pravá noha Clarkův úhel 37 42 35 42 Chippaux Šmiřák 12,99 % 21,33 % 30,59 % 27,59 % Metoda indexu 0,78 1,16 1,65 1,60 Metoda segmentů 2. segment 2. segment 3. segment 3. segment Mayerova metoda Vizuální škála (Klementa) 1. stupeň 1. stupeň 2. stupeň 2. stupeň Oba typy podogramů jsou téměř podobné až na střední část nohy, která je užší na plantogramu z podoskopu. Z tohoto důvodu jsou rozdílné výsledky u metody Chippaux Šmiřák, metody indexu a metody segmentů. Celkově to nemá vliv na hodnocení, v obou případech se jedná o nohu klenutou, jak podle hodnocení některých metod (Mayerovy metody, metody segmentů, metody indexu a Chippaux Šmiřák), tak podle vizuální škály. Celkový výsledek shoduje. 19,1 cm délka chodidla bez prstů (září 2014), 19,35 cm délka chodidla bez prstů (březen 2015), rozdíl 2,5 mm. 96
Tab. 29: Proband č. 29 Proband č. 29 Podoskop Barva Levá noha Pravá noha Levá noha Pravá noha Clarkův úhel 44 37 35 41 Chippaux Šmiřák 37,80 % 39 % 45,53 % 38,40 % Metoda indexu 1,77 1,56 2,07 2,01 Metoda segmentů 3. segment 3. segment 3. segment 3. segment Mayerova metoda Plochá noha Plochá noha Plochá noha Plochá noha Vizuální škála (Klementa) 3. stupeň 3. stupeň 3. stupeň 3. stupeň Tvar obou plantogramů je podobný, ale ne identický. Na plantogramu z podoskopu pravé nohy chybí otisky všech prstů (případ deformace chodidla) a otisk přední části pravé nohy je neúplný, má jiný tvar než na pravé noze barevného plantogramu. Otisk levé nohy z podoskopu se podobá barevnému otisku levé nohy. Podle vizuální škály je v obou případech noha hodnocena stále jako klenutá. Celkový výsledek shoduje. 19,7 cm délka chodidla bez prstů (září 2014), 20,1 cm délka chodidla bez prstů (březen 2015), rozdíl 4 mm. 97
Tab. 30: Proband č. 30 Proband č. 30 Podoskop Barva Levá noha Pravá noha Levá noha Pravá noha Clarkův úhel 46 56 45 52 Chippaux Šmiřák 2,25 cm 0,4 cm 1,8 cm 13,41 % Metoda indexu 0,8 1,04 0,78 1,12 Metoda segmentů Částečně chybí otisk spojnice Částečně chybí otisk spojnice Částečně chybí otisk spojnice 2. segment Mayerova metoda Vizuální škála (Klementa) 2. stupeň vysoké nohy 1. stupeň vysoké nohy 2. stupeň vysoké nohy 1. stupeň Plantogram vytvořený podoskopem neodpovídá barevnému plantogramu. Otisk pravé nohy zhotovený podoskopem v oblasti přední části má jiný tvar než na barevném otisku pravé nohy. Na plantogramu z podoskopu je přední část neúplná, otisk střední část nohy chybí v oblasti nad patní kostí. Střední část nohy na barevném plantogramu také chybí, ale pouze u levé nohy. Celkové hodnocení neshoduje. 20,5 cm délka chodidla bez prstů (září 2014), 20,7 cm délka chodidla bez prstů (březen 2015), rozdíl 2 mm. 98
5.6 Shrnutí porovnání plantogramů z podoskopu s plantogramy vytvořenými pomocí barev Porovnávala jsem 30 plantogramů vytvořených barvou na tvrdém papíru o velikosti A3 a 30 plantogramů vzniklých na podoskopu. Plantogramy jsem porovnávala jak vizuálně, tak podle výsledků pěti různých metod měření. Ve výsledcích jsem zohledňovala ostrost a zřetelnost plantogramu. Z 30 plantogramů se shodovalo 19 plantogramů v celkovém výsledku (63,3 %). I když plantogramy nebyly zcela identické, měly shodný výsledek měření u jednotlivých metod plochá noha nebo (minimálně shoda 3 terénních metod z 5). Nejdůležitější kritérium bylo, jak se shodují podogramy s vizuální škálou, jelikož se vizuální škálou řídí jak ortopedi, tak fyzioterapeuti a zároveň se jedná o nejčastější způsob jak rozeznat plochou nohu, klenutou nebo nohu vysokou. Ve zbylých 11 případech se plantogramy v celkovém hodnocení neshodovaly, a to nejvíce z důvodu špatného zobrazení nebo nezobrazení vysoké nohy na plantogramu vytvořeném barvou. Z 11 případů se vysoká noha na barevném plantogramu špatně zobrazila nebo nezobrazila v 8 případech (26,7 %), a tudíž se výsledky měření obou typů podogramů neshodovaly ve více terénních metodách a vizuální škále. Ve zbylých třech případech se též výsledky měření u obou plantogramů navzájem neshodovaly ve více terénních metodách, ale měly stejné výsledky v hodnocení pomocí vizuální škály.plantogramy vytvořené na podoskopu mají podobný tvar s plantogramy vytvořenými nanesením barvy na chodidlo a shodují s vizuální škálou ve 22 případech z 30 (73,3 %). Plantogram, který je vytvořený barvou na tvrdém výkresu je podle mého hodnocení stejně spolehlivý jako plantogram vytvořený podoskopem. Různé typy deformace chodidla byly zobrazeny jak na barevném plantogramu, tak na plantogramu z podoskopu. Bohužel na barevném otisku se nezobrazuje vysoká noha nebo její zobrazení zcela přesné, ale lépe se na tomto typu otisku počítají a tedy hodnotí jednotlivé terénní metody (kvalitnější otisk z hlediska zřetelných/ostrých okrajů a bez nutnosti další úprav). 99
Graf 43: Shoda plantogramu vytvořeného na podoskopu s plantogramem vytvořeným barvou na tvrdém papíru. Shoda plantogramu vytvořeného na podoskopu s plantogramem vytvořeným barvou na tvrdém papíru. 36,70% 63,30% Plantogramy se shodují Plantogramy se neshodují Graf 44: Plantogram vytvořený na podoskopu má podobné výsledky ve vizuální škále s plantogramem vytvořeným nanesením barvy na chodidlo. Plantogram vytvořený na podoskopu má podobné výsledky ve vizuální škále s plantogramem vytvořeným nanesením barvy na chodidlo 26,70% 73,30% Plantogramy mají podobné výsledky ve vizuální škále Plantogramy nemají podobné výsledky ve vizuální škále 100
Graf 45: Plantogram vytvořený na podoskopu se neshoduje ve vizuální škále s plantogramem vytvořeným nanesením barvy na chodidlo z důvodu špatného zobrazení nebo nezobrazení vysoké nohy či z jiného důvodu. Plantogram vytvořený na podoskopu se neshoduje ve vizuální škále s plantogramem vytvořeným nanesením barvy na chodidlo z důvodu: 100% Z důvodu špatného zobrazení nebo nezobrazení vysoké nohy Z jiného důvodu 101
5.7 Výsledek měření růstu chodidla od září 2014 do března 2015 Pomocí plantogramů vytvořených barvou na tvrdých výkresech (zhotovených v rozmezí šesti měsíců) jsem zjistila, jak se žákům zvětšilo nebo změnilo jejich chodidlo. Délku chodidla jsem měřila bez prstů z důvodu špatně čitelných otisků prstů nebo otisky prstů zcela chyběly. Žákům se za šest měsíců chodidlo zvětšilo všem. Nejvíce chodidlo vyrostlo o 13 mm a nejméně o 2 mm. Průměrně se žákům zvětšilo chodidlo (délka nohy bez prstů) o 3,9 mm. Nejčastěji se chodidlo žákům zvětšilo o 3 mm, 2 mm a 4 mm. Modus je 3 mm. Tab. 31: Růst chodidla, září 2014- březen 2015 Zvětšení chodidla absolutní četnost relativní četnost 2 mm 6 0,2 2,5 mm 2 0,066666666 3 mm 10 0,333333333 4 mm 6 0,2 5 mm 1 0,033333333 6 mm 1 0,033333333 7 mm 2 0,066666666 8 mm 1 0,033333333 13 mm 1 0,033333333 Celkem 30 1 Modus (hodnota vyskytující se nejčastěji) 3 mm. Průměr 3,9 mm. Graf 46: Růst chodidla, v období září 2014 březen 2015 10 8 6 4 2 0 6 2 mm 2 2,5 mm 10 3 mm 6 4 mm Počet žáků 1 1 5 mm 6 mm 2 7 mm 1 1 8 mm 13 mm Počet žáků 102
Závěr Cílem mé diplomové práce bylo zjistit podobnost plantogramu vytvořeného nanesením barvy na chodidlo (velmi často používaná metoda pro získání otisku chodidla u žáků mladšího školního věku) s plantogramem vytvořeným na statickém plantografu (podoskopu). Pro řešení tohoto problému byly použity otisky chodidel (plantogramy/podogramy) 30 žáků, které byly měřeny a hodnoceny pomocí pěti různých terénních metod a vizuální škály Josefa Klementy. Oba typy plantogramů byly porovnávány, jak se shodují mezi sebou ve výsledcích pěti různých terénních metod a vizuální škále. Také je hodnoceno, jak se shodují oba druhy plantogramů pouze ve vizuální škále z důvodu, že shoda ve tvaru u obou plantogramů je nejdůležitějším kritériem pro hodnocení kvality plantogramu vytvořeného nanesením barvy na chodidlo. Cíle diplomové práce se podařily naplnit na mém výzkumném vzorku (30 probandů). Bylo zjištěno, že plantogram vytvořený nanesením barvy na chodidlo je stejně kvalitní jako plantogram vytvořený na podoskopu, na základě podobnosti ve tvaru dvou odlišně vytvořených plantogramů. Ve většině případů byly tvary plantogramů podobné (ve vizuální škále) ve více jak 73 %. V případech, kdy tvar plantogramu vytvořeného nanesením barvy na chodidlo není podobný tvaru plantogramu vytvořeném na podoskopu více jak 26 %, je způsobeno nezobrazením nebo špatným zobrazením vysoké nohy. Na podoskopu se vždy zobrazila vysoká noha na rozdíl od nanesení barvy na chodidlo, kdy se vysoká noha nezobrazila. Na plantogramech vytvořených nanesením barvy na chodidlo velmi oceňuji jednoznačné okraje a čitelnost. Plantogram, který je vytvořený na podoskopu se dále musí opravovat a okraje jsou nejasné případně neostré. V diplomové práci je také vyhodnoceno, která z pěti terénních metod (Chippaux Šmiřák, Clarkův úhel, metoda indexu, Mayerova metoda, metoda segmentů) je nejlépe využitelná pro praxi u žáků mladšího školního věku. Metoda segmentů měla nejvíce podobné výsledky (v některých případech shodné) s vizuální škálou Josefa Klementy 103
a žáci na prvním stupni (konkrétně páté ročníky) jsou schopni sami touto metodou vyhodnotit stav svých chodidel konkrétně klenby nožní. Vzhledem k tomu, že chodidlo, stejně jako celý jedinec, se neustále vyvíjí (z výsledků diplomové práce průměrně žákům vyrostla noha o 3,9 mm za 6 měsíců), je dobré tyto plantogramy vytvářet a hodnotit s žáky častěji, abychom mohli sledovat formování a růst nohy. Doporučení pro teorii Vzhledem k malému počtu probandů ve výzkumném vzorku, nemohu tento výsledek pokládat za obecně platný. Abychom mohli s jistotou tvrdit, že plantogram vytvořený nanesením barvy na chodidlo je srovnatelný s plantogramem vytvořeným na statickém podografu (podoskopu), je třeba změřit a vyhodnotit plantogramy na mnohem větším výzkumném vzorku. Doporučení pro praxi Plantogramy, které vytvoří žáci mladšího školního věku, je vždy nutné pro účel zhodnocení stavu plosky nohy (nožní klenby) vhodně namotivovat. Z mé zkušenosti žáci velmi rádi vytváří otisky svých končetin (často ve výtvarné výchově). Aby žáci také chtěli sami zjistit stav jejich vlastního chodidla (např. pomocí měření), je důležité si o problematice týkající se plochonoží říci důležité informace. Doporučila bych diskusi na téma chodidel, například jak moc používáme naše chodidla (zajímavosti o počtu kroků za den nebo počtu kilometrů, které člověk ujde za celý život), funkce chodidla, příčiny vzniku plochých nohou, jak vypadá plochá noha a následky. Důležité je také žáky ocenit a vytvořit jim například diplom s jejich vlastními otisky. 104
Resumé: Cílem diplomové práce bylo zjistit, zda je srovnatelný plantogram vytvořený nanesením barvy na chodidlo s plantogramem vytvořeným na podoskopu. Oba typy plantogramů byly zhotoveny u 30 žáků (pátých tříd). K řešení problému bylo použito pět terénních metod (Chippaux Šmiřák, metoda indexu, metoda segmentů, Mayerova metoda, Clarkův úhel) a vizuální škála Josefa Klementy. Výsledky terénních metod a vizuální škály plantogramu vytvořeného na podoskopu byly porovnány s výsledky terénních metod a vizuální škálou plantogramu vytvořeného nanesením barvy na chodidlo. Shoda mezi dvěma odlišně zhotovenými plantogramy je vyjádřena procentuálně. Resume: The object of the thesis was to find out if plantogram formed by putting colour on foot and plantogram formed by podoskop are comparable. Both types of plantograms were tested on 30 children ( of fifth grade). Five terrain methods (Chippaux Šmiřák, method of index, method of segments, Mayer s method, Clark s angle) and visual range of Josef Klement were used to find a solution. The results of terrain methods and visual range of plantogram formed by podoskop were compared with the results of terrain methods and visual range of plantogram formed by putting colour on foot. Accordance between these two differently formed plantograms is expressed in percentage 105
6. Seznam použité literatury 1. ADAMEC, Ondřej. Plochá noha v dětském věku- diagnostika a terapie. Pediatrie pro praxi, 2005, roč. 7, č. 5, s. 194-196. 2. ČÍHÁK, Radomír, MED, Milan. Anatomie I. Vydání 2. Praha : Grada, 2001. 497 s. ISBN 978-80-7169-970-5. 3. DYLEVSKÝ, I. Základy funkční anatomie. Vydání 1. Olomouc : Poznání, 2011. 3232 s. ISBN 978-80-87419-06-9. 4. DYLEVSKÝ, I. Kineziologie : základy strukturální kineziologie. Vydání 1. Praha : Triton, 2009. 235 s. ISBN 978-80-7387-324-0. 5. EIS, Emil, KŘIVÁNEK, František. Ortopedie, traumatologie a ortopedická protetika : učebnice pro zdravotnické školy. Vydání 2. Praha : Avicenum, 1972. 384 s. ISBN 08-040-72. 6. EIS, E. Ortopedie pro speciální pedagogy : celostátní vysokoškolská učebnice pro studenty pedagogických fakult studijního obru 76-25-8 Učitelství pro školy pro mládež vyžadující zvláštní péči. Vydání 1. Praha : SPN, 1986. 184 s. ISBN 14-324-86. 7. FEŠAR, Jaroslav. Nohy, nožky, nožičky- z pohledu podiatra. Podiatrické listy : mezioborový zpravodaj České podiatrické společnosti, 2008, roč. 8, č. 2, s. 12-13. 8. GROSS, M. Jeffrey, FETTO, Joseph, ROSEN, Elain. Vyšetření pohybového aparátu. Vydání 1. Praha : Triton, 2005. 599 s. ISBN 80-7254-720-8. 9. JAROŠ, M. Péče o nohy. Vydání 1. Praha : SPN, 1954. 76 s. ISBN 301-08-31. 10. HOŠKOVÁ, B. Kompenzace pohybem. Vydání 1. Praha : Olympia, 2003. 64 s. ISBN 80-7033-787-7. 11. JAROSLAV, Petr. Diagnostika stavu nožní klenby a chodidla prostřednictvím systému Emed : diplomová práce. Brno : Masarykova univerzita, Fakulta sportovních studií, 2010. 76 l., 0 l. příl. Vedoucí diplomové práce Martin Zvonař. 106
12. KLEMENTA, J. Somatometrie nohy : frekvence některých ortopedických vad z hlediska praktického využití v lékařství, školství a ergonomii. Vydání 1. Praha : SPN, 1987. 228 s. ISBN 978-80-7169-970-5. 13. KOUDELA K. a kol. Ortopedie. Vydání 1. Praha : Karolinum, 2004. 281 s. ISBN 80-246-0654-2. 14. KUBÁT, R. Ortopedie dětského věku. Vydání 1. Praha : Avicenum, 1982. 320 s. ISBN 18-047-82. 15. KUBÁT, R. Ortopedie praktického lékaře. Vydání 1. Praha : Avicenum, 1975. 360 s. ISBN 08-036-75. 16. LEWIT, K. Bolesti v zádech : rady nemocným. Vydání 3. Praha : Avicenum, 1975. 128 s. ISBN 08-003-75. 17. NOVOTNÁ, H. Děti s diagnózou plochá noha : ve školní a mimoškolní TV, ZTV a v mateřských školách. Vydání 1. Praha : Olympia, 2001. 38 s. ISBN 978-80-7033-699- 1. 18. PŘIDALOVÁ, Miroslava, RIEGEROVÁ, Jarmila. Funkční anatomie. Vydání 1. Olomouc : Hanex, 1987. 209 s. ISBN 80-85783-38-X. 19. RIEGEROVÁ, Jarmila, PŘÍDALOVÁ, Miroslava, ULBRICHOVÁ, Marie. Aplikace fyzické antropologie v tělesné výchově : příručka funkční antropologie. Vydání 3. Olomouc : Hanex, 2006. 262 s. ISBN 80-85783-52-5. 20. SOSNA, Antonín, VAVŘÍK, Pavel, POKORNÝ, David et.al. Základy ortopedie. Vydání 1. Praha : Triton, 2001. 175 s. ISBN 80-7254-202-8. 21. ŠIFTA, Petr. Klenba nožní a ploché nohy. Podiatrické listy : mezioborový zpravodaj České podiatrické společnosti, 2007, roč. 7, č. 2, s. 14-15. 22. URBAN, Josef, VAŘEKA, Ivan, SVAJČÍKOVÁ, Jana. Přehled metod hodnocení plantogramu z hlediska diagnostiky plochonoží. In RIEGEROVÁ, J. Diagnostika pohybového systému : Metody vyšetření, primární prevence, prostředky pohybové terapie. Olomouc : UP, 2000, s. 191-192. 107
23. VÁVRA, Daniel. Kompenzace zatížení plosky nohy příslušníků speciálních policejních útvarů : diplomová práce. Praha : Univerzita Karlova, Fakulta tělesné výchovy a sportu, 2009. 61 l., 11 l. příl. Vedoucí diplomové práce Blanka Hošková. 24. VAŘEKA, Ivan, VAŘEKOVÁ, Renata. Kineziologie nohy. Vydání 1. Olomouc : UP, 2009. 189 s. ISBN 978-80-2442-432-3. 25. VÉLE, F. Vyšetření hybných funkcí z pohledu neurofyziologie : Příručka pro fyzioterapeuty pracující v neurorehabilitaci. Vydání 1. Praha : Triton, 2012. 222 s. ISBN 978-80-7387-608-1. 26. VÉLE, F. Kineziologie : Přehled klinické kineziologie a patokineziologie pro diagnostiku a terapii poruch pohybové soustavy. Vydání 2. Praha : Triton, 2006. 375 s. ISBN 80-7254-837-9. WWW. 1. Accurate. Reliable. Unique- emed Hardware. Dostupné z < www.novelusa.com >. [Citováno 3.2.2015]. 2. Biologie- kostra nohy. Dostupné z <www.ennyfive.blog.cz>. [Citováno 15.12.2014]. 3. Footdisc- diagnostika klenby chodidla. Dostupné z < www.sanomed.cz >. [Citováno 3.2.2015]. 4. Kosterní soustava. Dostupné z < www.latinsky.estranky.cz >. [Citováno 12.12.2014]. 5. Plantograf V12- kompaktní přenosný přístroj. Dostupné z < www.invento.cz >. [Citováno 3.2.2015]. 6. Podoskop. Dostupné z < www. medsport.cz >. [Citováno 18.7.2006]. 7. Podoskop s polarizovaným světlem. Dostupné z < www.sanomed.cz >. [Citováno 3.3.2015]. 8. Velký lékařský slovník. Dostupné z < www.lekarske.slovniky.cz >. [Citováno 10.12.2014]. 9. Východiska zkoumané nohy. Dostupné z <www.fsps.muni.cz >. [Citováno 18.12.2014]. 108
Seznam obrázků Obr. 1:Tři základní opěrné body. 8 Obr. 2:Vnitřní mediální podélný oblou...10 Obr. 3:Vnější laterální podélný oblouk... 11 Obr. 4:Přední příčný oblouk....11 Obr. 5:Ossa tarsi (kosti zánártní).....17 Obr. 6:Ossa metatarsi (kosti nártní).....18 Obr. 7:Ossa digitorium (kosti prstů).....19 Obr. 8:Ossa sesamoidea (sezamské kůstky)........20 Obr. 9:Mayerova metoda... 24 Obr. 10:Metoda segmentů...25 Obr. 11:Metoda indexu......26 Obr. 12:Chippaux Šmiřák.......27 Obr. 13:Clarkův úhel....28 Obr. 14:Vizuální škála Josefa Klementy stupně ploché nohy......29 Obr. 15:Vizuální škála Josefa Klementy stupně vysoké nohy.......29 Obr. 16:Vizuální škála Josefa Klementy stupně.....30 Obr. 17:Podoskop s polarizovaným světlem.......31 Obr. 18:Footdisc......32 Obr. 19:Emed plošina.. 33 Obr. 20:Plantograf V12...34 Obr. 21:Plantograf V12.......34 109
Seznam grafů Graf 1: Metoda segmentu....47 Graf 2: Vizuální škála-klementa.....47 Graf 3: Chippaux Šmiřák....48 Graf 4: Metoda indexu. 48 Graf 5: Clarkův úhel....49 Graf 6: Mayerova metoda...49 Graf 7: Výsledky hodnocení plantogramů pravé nohy...49 Graf 8: Clarkův úhel...50 Graf 9: Mayerova metoda....50 Graf 10: Metoda segmentu..51 Graf 11: Chippaux Šmiřák..51 Graf 12: Metoda indexu...52 Graf 13: Vizuální škála-klementa...52 Graf 14: Výsledky hodnocení plantogramů levé nohy...53 Graf 15: Clarkův úhel..54 Graf 16: Mayerova metoda..54 Graf 17: Metoda segmentu..54 Graf 18: Chippaux Šmiřák....54 Graf 19: Metoda indexu...55 Graf 20: Vizuální škála-klementa.....55 Graf 21: Výsledky hodnocení plantogramů pravé nohy....56 Graf 22: Vizuální škála-klementa...57 Graf 23: Metoda segmentu..57 110
Graf 24: Chippaux Šmiřák....58 Graf 25: Metoda indexu...58 Graf 26: Clarkův úhel..59 Graf 27: Mayerova metoda..59 Graf 28: Výsledky hodnocení plantogramů levé nohy....60 Graf 29: Clarkův úhel.. 61 Graf 30: Mayerova metoda....61 Graf 31: Chippaux Šmiřák.. 61 Graf 32: Metoda segmentu.. 61 Graf 33: Metoda indexu...62 Graf 34: Vizuální škála-klementa...62 Graf 35: Výsledky hodnocení plantogramů pravé nohy..63 Graf 36: Clarkův úhel..64 Graf 37: Mayerova metoda..64 Graf 38: Chippaux Šmiřák......65 Graf 39: Metoda segmentu...65 Graf 40: Metoda indexu...66 Graf 41: Vizuální škála-klementa...66 Graf 42: Výsledky hodnocení plantogramů levé nohy...67 Graf 43: Shoda plantogramu vytvořeného na podoskopu s plantogramem vytvořeným barvou na tvrdém papíru....100 Graf 44: Plantogram vytvořený na podoskopu má podobné výsledky ve vizuální škále s plantogramem vytvořeným nanesením barvy na chodidlo.....100 Graf 45: Plantogram vytvořený na podoskopu se neshoduje ve vizuální škále s plantogramem vytvořeným nanesením barvy na chodidlo z důvodu špatného zobrazení nebo nezobrazení vysoké nohy či z jiného důvodu...101 111
Graf 46:Růst chodidla, září 2014-březen 2015.. 102 Seznam tabulek Tabulka 1: Proband č. 1...69 Tabulka2: Proband č. 2...70 Tabulka 3: Proband č. 3...71 Tabulka 4: Proband č. 4...72 Tabulka 5: Proband č. 5...73 Tabulka 6: Proband č. 6...74 Tabulka7: Proband č. 7....75 Tabulka 8: Proband č. 8...76 Tabulka 9: Proband č. 9...77 Tabulka 10: Proband č. 10...78 Tabulka 11: Proband č. 11...79 Tabulka 12: Proband č. 12...80 Tabulka 13: Proband č. 13...81 Tabulka 14: Proband č. 14...82 Tabulka 15: Proband č. 15...83 Tabulka 16: Proband č. 16...84 Tabulka 17: Proband č. 17...85 Tabulka 18: Proband č. 18...86 Tabulka 19: Proband č. 19...87 Tabulka 20: Proband č. 20...88 Tabulka 21: Proband č. 21...89 Tabulka 22: Proband č. 22...90 112
Tabulka 23: Proband č. 23...91 Tabulka 24: Proband č. 24...92 Tabulka 25: Proband č. 25... 93 Tabulka 23: Proband č. 26...94 Tabulka 27: Proband č. 27...95 Tabulka 28: Proband č. 28...96 Tabulka 29: Proband č. 29...97 Tabulka 30: Proband č. 30...98 Tabulka 31: Růst chodidla, září 2014- březen..... 99 113
Seznam příloh Příloha č. 1:Diplom pro žáky pátých tříd za poskytnutí plantogramů a za účast ve výzkumu (každý žák má na diplomu svůj plantogram z podoskopu) Příloha č. 2: Tabulka výsledků měření plantogramů vytvořeného nanesením barvy září 2014 (1. část) Příloha č. 3: Tabulka výsledků měření plantogramů vytvořeného nanesením barvy září 2014 (2. část) Příloha č. 4: Tabulka výsledků měření plantogramů vytvořeného nanesením barvy březen 2015 (1. část) Příloha č. 5: Tabulka výsledků měření plantogramů vytvořeného nanesením barvy březen 2015 (2. část) Příloha č. 6: Tabulka výsledků měření plantogramů vytvořeného na podoskopu březen 2015 (1. část) Příloha č. 7: Tabulka výsledků měření plantogramů vytvořeného na podoskopu březen 2015 (2. část) 114
Příloha č. 1: Diplom pro žáky pátých tříd za poskytnutí plantogramů a za účast ve výzkumu. Diplom Za účast ve výzkumu a poskytnutí plantogramu. Komu: Třída: Škola: ZŠ a MŠ Chalabalova 2, Brno-Kohoutovice Diplom uděluje: Lenka Máčková Podpis:.. 115