Návrh ROZHODNUTÍ RADY,

EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 2.3.2016 COM(2016) 108 final 2016/0061 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY, kterým se povoluje posílená spolupráce v oblasti příslušnosti, rozhodného práva, uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech majetkových poměrů mezinárodních párů, zahrnujících jak majetkové poměry v manželství, tak majetkové důsledky registrovaného partnerství CS CS

1. ÚVOD DŮVODOVÁ ZPRÁVA 1. Dne 16. března 2011 přijala Komise návrh 1 nařízení Rady o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech majetkových poměrů v manželství a návrh 2 nařízení Rady o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech majetkových důsledků registrovaného partnerství 3. 2. Právním základem navrhovaných nařízení Rady je čl. 81 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie. Návrhy se týkají justiční spolupráce v občanských věcech zahrnujících aspekty rodinného práva. Tento právní základ stanoví, že opatření jsou přijímána Radou, která rozhoduje jednomyslně po konzultaci s Evropským parlamentem. 3. Od prosince 2012 byly návrhy Komise projednávány v Radě Pracovní skupinou pro otázky občanského práva (majetkové poměry v manželství a majetkové důsledky registrovaného partnerství). V prosinci 2012 byly návrhy projednávány na zasedání Rady a ministři se dohodli na určitých pokynech, které měly za cíl usnadnit jednání o obou návrzích. 4. Evropský parlament vydal kladné stanovisko a připomínky k těmto dvěma návrhům dne 10. září 2013 4. Připomínky Evropského parlamentu byly zohledněny, zejména pokud jde o zachování řízení o prohlášení vykonatelnosti v obou návrzích, zařazení ustanovení o vykonatelnosti, jež jsou rovnocenná ustanovením obsaženým v nařízení o dědictví 5, a také o začlenění ustanovení o příslušnosti založené na účasti odpůrce na řízení. Na žádost Evropského parlamentu byla do návrhu týkajícího se majetkových důsledků registrovaného partnerství začleněna ustanovení o volbě rozhodného práva a o volbě soudu. 5. Do prosince 2014 byla většina technických otázek vyřešena a dokumenty byly připraveny k politické dohodě. Velká většina členských států se v té době k přijetí návrhů stavěla kladně. Některé členské státy však měly problémy vzhledem k politicky citlivé povaze návrhů. Italské předsednictví předložilo záležitost Radě pro spravedlnost a vnitřní věci, která rozhodla, že členským státům, u nichž přetrvávaly problémy, poskytne do prosince 2015 lhůtu na rozmyšlenou. Tyto problémy souvisely zejména s tím, že v řadě členských států nejsou instituce manželství osob stejného pohlaví anebo registrovaného partnerství známy. Některé z těchto členských států zastávaly názor, že kompromisní znění, v podobě předložené Radě, nabízela dostatečné záruky pro to, aby se jejich soudy nemusely zabývat cizími institucemi, které jejich právní systém nezná. Avšak jiné členské státy vyjádřily obavu v tom smyslu, že i když by od nich budoucí nástroje nevyžadovaly, aby do svého vnitrostátního práva neznámé instituce zavedly, měla by skutečnost, že by byly 1 2 3 4 5 KOM(2011) 126. KOM(2011) 127. V souladu s články 1 a 2 Protokolu o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvám, se Dánsko neúčastnilo přijímání navrhovaného nařízení a uvedené nařízení pro ně nebylo závazné ani použitelné. V souladu s články 1 a 2 Protokolu o postavení Spojeného království a Irska, připojeného ke Smlouvám, Spojené království a Irsko neoznámily své přání účastnit se přijímání a používání navrhovaných nařízení. A7-0253/2013 a A7-0254/2013. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 650/2012 ze dne 4. července 2012 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a přijímání a výkonu veřejných listin v dědických věcech a o vytvoření evropského dědického osvědčení. CS 2 CS

majetkové důsledky takovýchto cizích institucí v jejich zemi uznávány, nepřímý dopad na jejich vnitrostátní rodinné právo a politiku. Pro většinu členských států bylo zásadní, aby byly oba návrhy přijaty jako balíček, a zajistilo se tak rovné zacházení s páry v rámci Unie. 6. V průběhu roku 2015 probíhaly intenzivní konzultace, zejména v rámci lucemburského předsednictví. Do návrhů byly zapracovány změny, tak aby byly přijatelné pro všechny členské státy. Nicméně po projednání revidovaných kompromisních znění dospěla Rada na zasedání ze dne 3. prosince 2015 k závěru, že dosažení dohody pro přijetí těchto dvou nařízení nebude v rámci celé EU v přiměřené lhůtě možné 6. Mnohé delegace však vyjádřily ochotu posoudit navázání posílené spolupráce v záležitostech, na něž se tato nařízení vztahují. 7. V období od prosince 2015 do února 2016 Komisi předložilo sedmnáct členských států (Švédsko, Belgie, Řecko, Chorvatsko, Slovinsko, Španělsko, Francie, Portugalsko, Itálie, Malta, Lucembursko, Německo, Česká republika, Nizozemsko, Rakousko, Bulharsko a Finsko) žádost, v níž se uvádělo, že si mezi sebou přejí navázat posílenou spolupráci v oblasti příslušnosti, rozhodného práva, uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech majetkových poměrů v manželství a příslušnosti, rozhodného práva, uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech majetkových důsledků registrovaného partnerství, a požádaly, aby Komise za tímto účelem předložila návrh Radě. 8. Tento návrh je reakcí Komise na tyto žádosti. 2. PRÁVNÍ ZÁKLAD POSÍLENÉ SPOLUPRÁCE 9. Posílenou spolupráci upravuje článek 20 Smlouvy o Evropské unii (SEU) a články 326 až 334 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU). 10. Komisí předložený návrh rozhodnutí Rady, kterým se povoluje posílená spolupráce v oblasti příslušnosti, rozhodného práva, uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech majetkových poměrů mezinárodních párů, zahrnujících jak majetkové poměry v manželství, tak majetkové důsledky registrovaného partnerství, se zakládá na čl. 329 odst. 1 SFEU. 3. OPATŘENÍ PROVÁDĚJÍCÍ POSÍLENOU SPOLUPRÁCI 11. Komisí předložený návrh rozhodnutí Rady se týká povolení posílené spolupráce v jediné oblasti příslušnosti, rozhodného práva, uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech majetkových poměrů mezinárodních párů, zahrnujících jak majetkové poměry v manželství, tak majetkové důsledky registrovaného partnerství. Návrhy zvláštních opatření provádějících posílenou spolupráci se předkládají společně s tímto návrhem. Hlavní prvky těchto opatření jsou uvedeny níže. 12. S ohledem na závěry Rady ze dne 3. prosince 2015 a na žádosti členských států, které si mezi sebou přály v této oblasti navázat posílenou spolupráci, by opatření provádějící posílenou spolupráci měla obsahovat tyto prvky: a) návrh nařízení Rady o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech majetkových poměrů v manželství. Tento návrh by se 6 CS-PRES/2015/14937. CS 3 CS

měl zakládat na kompromisním znění předloženém Radě pro spravedlnost a vnitřní věci dne 3. prosince 2015 7 ; b) návrh nařízení Rady o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech majetkových důsledků registrovaného partnerství. Tento návrh by se měl zakládat na kompromisním znění předloženém Radě pro spravedlnost a vnitřní věci dne 3. prosince 2015 8. 13. Ustanovení o majetkových poměrech v manželství a o majetkových důsledcích registrovaného partnerství sledují rovnocenné cíle. Vzhledem k specifičnostem každé z těchto institucí, a zejména s ohledem na skutečnost, že registrované partnerství neexistuje ve všech členských státech, však tato ustanovení nelze formulovat stejně. V této souvislosti bylo v rámci posouzení dopadů, které doprovázelo návrhy Komise z roku 2011 9, zjištěno, že přeshraniční páry, jež uzavřely registrované partnerství, čelí zvláštním obtížím, jelikož tato instituce není známa ve všech členských státech. Proto musí být pro manželství a registrované partnerství vypracována uzpůsobená pravidla, kvůli kterým je obtížné upravit obě instituce v rámci jediného nástroje. Aby se orgánům členských států usnadnil výklad a uplatňování těchto nařízení, jsou tyto dvě instituce upraveny ve dvou návrzích provádějících posílenou spolupráci v oblasti příslušnosti, rozhodného práva, uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech majetkových poměrů mezinárodních párů, zahrnujících jak majetkové poměry v manželství, tak majetkové důsledky registrovaného partnerství. Tento přístup také odpovídá žádosti členských států o to, aby posílená spolupráce odpovídala v podstatě dvěma kompromisním zněním předloženým Radě dne 3. prosince 2015, aby se zajistila účast co největšího počtu členských států. 14. Již ve sdělení, které doprovázelo návrhy Komise z roku 2011, se zdůrazňovalo, že oblastí působnosti dotčené justiční spolupráce v občanských věcech jsou majetkové poměry mezinárodních párů. Rada i Evropský parlament se rovněž zabývaly oběma původními návrhy Komise jako balíčkem. V neposlední řadě členské státy, jež o posílenou spolupráci požádaly, v souladu s čl. 329 odst. 1 SFEU, podle něhož musí členské státy, které si přejí mezi sebou navázat posílenou spolupráci, upřesnit oblast této posílené spolupráce, uvedly, že si přejí navázat posílenou spolupráci v oblasti příslušnosti, rozhodného práva, uznávání a výkonu rozhodnutí jak ve věcech majetkových poměrů v manželství, tak i ve věcech majetkových důsledků registrovaného partnerství. 15. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem návrhy nařízení provádějí posílenou spolupráci v jediné oblasti příslušnosti, rozhodného práva, uznávání a výkonu majetkové poměry v manželství, tak majetkové důsledky registrovaného partnerství. Aby byl zajištěn zákaz diskriminace občanů, měla by být navrhovaná nařízení přijata současně a pro účely navázání posílené spolupráce a budoucí účasti na ní by se k nim mělo přistupovat jako k balíčku. 7 8 9 Dokument Rady č. 14651/15 + COR1 REV1. Dokument Rady č. 14652/15. SEC(2011) 327 final. CS 4 CS

4. POSOUZENÍ PRÁVNÍCH PODMÍNEK PRO POSÍLENOU SPOLUPRÁCI 4.1 Rozhodnutí o povolení jako poslední prostředek a podmínka účasti nejméně devíti členských států 16. Ustanovení čl. 20 odst. 2 SEU stanoví, že rozhodnutí o povolení posílené spolupráce může být přijato Radou až jako poslední prostředek, pokud shledá, že cílů této spolupráce nelze dosáhnout v přiměřené lhůtě Unií jako celkem, a za podmínky, že se jí účastní nejméně devět členských států. 17. Jak je uvedeno výše, Rada dospěla na zasedání ze dne 3. prosince 2015 k závěru, že dosažení dohody ohledně obou nařízení nebude v rámci celé EU v přiměřené lhůtě možné 10. Rada tedy konstatovala, že pro Unii jako celek nelze najít žádné jiné řešení a posílenou spolupráci lze použít jako poslední prostředek. 18. Komise dosud obdržela žádosti od sedmnácti členských států (Švédska, Belgie, Řecka, Chorvatska, Slovinska, Španělska, Francie, Portugalska, Itálie, Malty, Lucemburska, Německa, České republiky, Nizozemska, Rakouska, Bulharska a Finska), které uvedly, že si přejí navázat mezi sebou posílenou spolupráci v oblasti příslušnosti, rozhodného práva, uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech majetkových poměrů v manželství a majetkových důsledků registrovaného partnerství. 4.2 Oblast uvedená ve Smlouvách 19. Ustanovení čl. 20 odst. 1 SEU uvádí, že posílenou spolupráci lze navázat pouze v rámci nevýlučné pravomoci Unie, a čl. 329 odst. 1 SFEU stanoví, že posílenou spolupráci lze navázat v jedné z oblastí uvedených ve Smlouvách, s výjimkou oblastí výlučné pravomoci. 20. Sedmnáct členských států žádajících o posílenou spolupráci požádalo o to, aby jim bylo povoleno navázat mezi sebou tuto spolupráci v oblasti příslušnosti, rozhodného práva, uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech majetkových poměrů v manželství a majetkových důsledků registrovaného partnerství, a tím v této oblasti stanovit kolizní normy. Kolizní normy nejsou obsaženy na seznamu výlučných pravomocí podle čl. 3 odst. 1 SFEU. Jsou uvedeny jako zvláštní bod na seznamu opatření podle čl. 81 odst. 2 SFEU, přičemž čl. 81 odst. 3 SFEU rozlišuje mezi kolizními normami v občanských a obchodních věcech obecně a kolizními normami týkajícími se rodinného práva. 21. Kolizní normy v oblasti rodinného práva tudíž představují dobře definovanou oblast, jež nespadá do výlučných pravomocí Unie ve smyslu Smluv a v níž lze navázat posílenou spolupráci. 4.3 Podpora cílů Unie, ochrana jejích zájmů a posilování procesu integrace 4.3.1 Obecné souvislosti 22. S ohledem na posouzení dopadu a důvodovou zprávu doprovázející návrhy Komise z roku 2011 je účelem posílené spolupráce poskytnout jasný a ucelený právní rámec, který se bude vztahovat na příslušnost, rozhodné právo, uznávání a výkon rozhodnutí ve věcech majetkových poměrů mezinárodních párů, zahrnujících jak majetkové poměry v manželství, tak majetkové důsledky registrovaného partnerství. V souladu se současnými trendy v rodinném právu je cílem návrhů zejména umožnit stranám určitou autonomii při volbě rozhodného práva. 10 CS-PRES/2015/14937. CS 5 CS

23. V roce 2003 Komise zadala vypracování studie zaměřené na majetkové poměry v manželství a majetek nesezdaných párů v mezinárodním právu soukromém a ve vnitrostátním právu 11, která poukázala na výskyt problémů v této oblasti. Tyto problémy se objevují zejména v situacích, kdy občané využívají svého práva na volný pohyb v Evropské unii, čímž své majetkové poměry vystavují potenciální kolizi právních předpisů. V roce 2006 přijala Komise zelenou knihu 12 o kolizním právu v oblasti úpravy majetkových poměrů v manželství, zabývající se převážně otázkou soudní příslušnosti a vzájemného uznávání, která blíže určila nedostatky stávající situace. 24. Komise rovněž založila skupinu odborníků, jejímž cílem bylo pomáhat Komisi při práci na budoucích legislativních návrzích a která byla složena z odborníků jednajících nezávisle na členských státech. Dne 28. září 2009 se uskutečnilo veřejné slyšení s 99 účastníky z členských států. Fóra se zúčastnila skupina odborníků a dále akademičtí pracovníci, právníci, notáři a představitelé občanské společnosti, aby hovořili o potřebě nástroje Unie v oblasti majetkových poměrů mezinárodních párů. 25. Stockholmský program 13 vyzval k tomu, aby bylo vzájemné uznávání rozšířeno na oblasti, na které se toto uznávání doposud nevztahuje a které však mají zásadní význam pro každodenní život, jako jsou majetková práva plynoucí z manželských vztahů a majetkové důsledky rozluky partnerů. 26. Návrhy Komise z roku 2011 se obecně považovaly za nezbytné pro to, aby se majetkové poměry párů řešily uceleně v rámci jednoho rozhodného práva a jedním orgánem; aby mezinárodní sezdané páry měly možnost zvolit si pro svůj majetek rozhodné právo; aby se zvýšila právní jistota registrovaných partnerství s mezinárodním prvkem tím, že se pro majetek registrovaných párů jako rozhodné právo obecně použije právo státu registrace; aby se občanům umožnilo vést svá různá řízení před stejným soudem, a tím se zabránilo souběžným řízením a protichůdným soudním rozhodnutím; a aby se díky zjednodušení postupů pro uznávání a výkon rozhodnutí a pro pohyb veřejných listin v Evropské unii zvýšila předvídatelnost z pohledu mezinárodních párů. 27. Návrhy rovněž významným způsobem doplňují nařízení č. 650/2012 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a přijímání a výkonu veřejných listin v dědických věcech a o vytvoření evropského dědického osvědčení. To proto, že vypořádání majetkových poměrů je otázkou, která velmi často předchází vypořádání pozůstalosti. Pokud by se na majetkové poměry párů použily v celé Evropské unii jednotné kolizní normy, značně by se tím zlepšila účinnost evropského dědického osvědčení. 28. Návrhy Komise z roku 2011 byly významné, jelikož se dotýkaly přibližně 16 milionů mezinárodních sezdaných párů v EU, které například žijí v jiném členském stát, než ze kterého pocházejí, nebo v jiném členském státě vlastní majetek. 29. V roce 2007 bylo v EU uzavřeno okolo 300 000 mezinárodních manželství a přibližně 500 000 jich zaniklo (rozvodem nebo úmrtím jednoho z manželů). Zánik mezinárodních manželství se každoročně pojí s vypořádáním majetku v hodnotě 11 12 13 Consortium ASSER-UCL, Study in comparative law on the rules governing conflicts of jurisdiction and laws on matrimonial property regimes and the implementation for property issues of the separation of unmarried couples in the Member States. Viz: http://europa.eu.int/comm/justice_home/doc_centre/civil/studies/doc_civil_studies_en.htm KOM(2006) 400 v konečném znění. Úřední věstník C 115, 4.5.2010. CS 6 CS

přesahující 460 milionů EUR. V roce 2007 mělo více než 41 000 nových registrovaných partnerství v EU mezinárodní prvek s ohledem na jejich majetek. Každým rokem zanikne z důvodu rozluky nebo úmrtí jednoho z partnerů přibližně 10 000 registrovaných partnerství. Počet registrovaných partnerství navíc rovnoměrně roste, a to především proto, že se počet členských států, které instituci registrovaného partnerství zavedly, zvýšil ze 17 členských států v roce 2011 na současných 20. Tím se zvyšuje i počet vypořádání majetku partnerů z důvodu rozpadu partnerství nebo úmrtí jednoho z partnerů. 4.3.2 Aktuální situace v oblasti příslušnosti, rozhodného práva, uznávání a výkonu rozhodnutí v oblasti majetkových poměrů mezinárodních párů, zahrnujících jak majetkové poměry v manželství, tak majetkové důsledky registrovaného partnerství 30. V současné době se občané, kteří jsou v mezinárodním manželství či partnerství, setkávají s různými praktickými problémy spojenými s plánováním majetku. Občané Unie se stále častěji stěhují za hranice svého státu, což s sebou přináší rostoucí počet mezinárodních párů nebo párů s mezinárodním prvkem: manželé s různou státní příslušností, páry, které žijí v členském státě, jehož nejsou státními příslušníky, páry, které vlastní majetek v různých členských státech, nebo se rozvádějí či umírají v jiné zemi, než ze které pocházejí. Problém spočívá v tom, že pro lidi je velmi obtížné zjistit, které soudy jsou příslušné a jaké právo je rozhodné v případě jejich osobní situace a majetku. Výsledkem je, že čelí nechtěným a nevýhodným důsledkům, a to nejen při každodenní správě majetku, ale i dojde-li k rozluce či k úmrtí jednoho z partnerů. 31. Přestože existují pravidla Unie upravující příslušnost a rozhodné právo v občanských a obchodních věcech a v některých oblastech rodinného práva, neexistují momentálně žádná taková pravidla pro majetkové poměry nebo mezinárodní páry. Tuto otázku tudíž upravuje vnitrostátní právo a ve velmi omezeném rozsahu také mezinárodní dohody uzavřené mezi členskými státy. 32. Důvody současných problémů párů, které uzavřely registrované partnerství, jsou totožné jako v případě manželských párů. U párů v registrovaném partnerství se však přidávají další podstatné problémy, jelikož pojem registrovaného partnerství existuje pouze ve 20 členských státech, ne všechny členské státy mají hmotné právo, které by upravovalo jejich majetkové poměry, a ještě méně jich přijalo pravidla pro určení příslušnosti a kolizní normy. 33. Navrhovaná nařízení se vztahují na páry, které uzavřely formální instituci rodinného práva, konkrétně manželství a registrované partnerství. Nesezdané svazky zahrnuty nejsou. 34. Cílem této posílené spolupráce je vytvořit v zúčastněných členských státech jasný právní rámec, který bude sloužit k určení příslušnosti a rozhodného práva ve věcech majetkových poměrů mezinárodních párů, zahrnujících jak majetkové poměry v manželství, tak majetkové důsledky registrovaného partnerství, a usnadňovat pohyb příslušných rozhodnutí a veřejných listin mezi členskými státy. 4.3.3 Přínosy posílené spolupráce v oblasti příslušnosti, rozhodného práva, uznávání a výkonu rozhodnutí v oblasti majetkových poměrů mezinárodních párů, zahrnujících jak majetkové poměry v manželství, tak majetkové důsledky registrovaného partnerství 35. Sedmnáct členských států požádalo o posílenou spolupráci v oblasti majetkových poměrů mezinárodních párů, zahrnujících jak majetkové poměry v manželství, tak CS 7 CS

majetkové důsledky registrovaného partnerství: Švédsko, Belgie, Řecko, Chorvatsko, Slovinsko, Španělsko, Francie, Portugalsko, Itálie, Malta, Lucembursko, Německo, Česká republika, Nizozemsko, Rakousko, Bulharsko a Finsko. V těchto sedmnácti členských státech, které o posílenou spolupráci požádaly, žije celkem 340 milionů obyvatel. To představuje 67 % obyvatel Unie 14. To znamená, že z této posílené spolupráce bude mít prospěch značný počet ze zhruba 16 milionů mezinárodních manželství v EU 15. Čím více členských států se posílené spolupráce zúčastní, tím více občanů z ní bude mít prospěch. 36. Posílená spolupráce v oblasti příslušnosti, rozhodného práva, uznávání a výkonu majetkové poměry v manželství, tak majetkové důsledky registrovaného partnerství, by pro občany byla přínosná v těchto ohledech: a) majetkové poměry párů by mohly být řešeny uceleným způsobem v rámci jednoho rozhodného práva a jedním orgánem; b) mezinárodní páry by měly možnost zvolit si pro svůj majetek rozhodné právo; c) zvyšovala by právní jistotu mezinárodních párů tím, že rozhodným právem by obecně bylo právo státu, k němuž má pár nejtěsnější vazbu; d) umožnila by občanům, aby jejich různá řízení projednával stejný soud, a tím se zabránilo souběžným řízením a protichůdným soudním rozhodnutím, a e) díky zjednodušení postupů pro uznávání a výkon rozhodnutí a pro pohyb veřejných listin v EU by se zvýšila předvídatelnost z pohledu mezinárodních párů. 4.3.4 Splnění požadavků čl. 20 odst. 1 SEU 37. Podle čl. 20 odst. 1 SEU se musí posílená spolupráce zaměřovat na to, aby podporovala cíle Unie, chránila její zájmy a posilovala její proces integrace. 38. Jedním z úkolů Unie je nabídnout svým občanům prostor svobody, bezpečnosti a práva bez vnitřních hranic, ve kterém je zajištěn volný pohyb osob (čl. 3 odst. 2 SEU). Oblast práva zahrnuje rozvoj justiční spolupráce v občanských věcech s mezinárodním prvkem založené na zásadě vzájemného uznávání soudních rozhodnutí (č. 81 odst. 1 SFEU). Pro tyto účely může Unie přijímat opatření s cílem zajistit jednak vzájemné uznávání a výkon soudních rozhodnutí mezi členskými státy, a jednak slučitelnost kolizních norem a pravidel pro určení příslušnosti platných v členských státech (čl. 81 odst. 2 písm. a) a c) SFEU). 39. Harmonizace kolizních norem a pravidel pro určení příslušnosti usnadňuje vzájemné uznávání soudních rozhodnutí. Skutečnost, že soudy různých členských států uplatňují v případě kompetenčních konfliktů a kolize norem stejná pravidla pro 14 15 Údaje Eurostatu ke dni 1. ledna 2015. (http://ec.europa.eu/eurostat/tgm/table.do?tab=table&language=en&pcode=tps00001&tableselection= 1&footnotes=yes&labeling=labels&plugin=1) Informace obsažené v těchto odstavcích vycházejí ze závěrečné zprávy studie o posouzení dopadů zaměřené na nástroje Společenství týkající se majetkových poměrů v manželství a majetku nesezdaných párů s mezinárodním prvkem, kterou v roce 2010 vypracovalo Konsorcium pro hodnocení evropských politik (EPEC). CS 8 CS

určení rozhodného práva a soudu příslušného k projednávání daného případu, posiluje vzájemnou důvěru v soudní rozhodnutí vynesená v jiném členském státě 16. 40. Posílená spolupráce v oblasti příslušnosti, rozhodného práva, uznávání a výkonu majetkové poměry v manželství, tak majetkové důsledky registrovaného partnerství, mezi členskými státy, které o tuto spolupráci požádaly, by podporovala cíl Unie, jímž je zajistit slučitelnost kolizních norem a pravidel pro určení příslušnosti platných v členských státech. Posílená spolupráce v této oblasti by zvýšila úroveň slučitelnosti pravidel členských států pro určení soudu příslušného k projednávání věcí majetkových poměrů mezinárodních párů a práva, které by měl daný soud použít, a také pro uznávání a výkon rozhodnutí, která byla v této věci vydána v jednom členském státě, v jiném členském státě, na rozdíl od současného stavu, kdy v oblasti majetkových poměrů mezinárodních párů neexistují žádné harmonizované kolizní normy a žádná harmonizovaná pravidla pro určení příslušnosti a pro uznávání a výkon rozhodnutí. 4.4 Soulad se Smlouvami a právem Unie 41. Podle článku 326 SFEU musí být posílená spolupráce v souladu se Smlouvami a právem Unie. 42. Posílená spolupráce by neměla vliv na platné acquis. Byla by navázána v oblasti, na kterou se vztahují sdílené pravomoci Unie, avšak kde doposud neexistují žádná společná pravidla na úrovni Unie. První nástroj Unie přijatý v oblasti rodinného práva, nařízení Rady (ES) č. 1347/2000 17, stanovil pravidla týkající se příslušnosti, uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti obou manželů k dětem v souvislosti s řízením ve věcech manželských. Neobsahoval však pravidla pro určení rozhodného práva, pokud jde o rozvod nebo majetkové důsledky párů. Přijetí nařízení (ES) č. 2201/2003 18, které ke dni 1. března 2005 zrušilo a nahradilo nařízení (ES) č. 1347/2000, v tomto ohledu nepřineslo žádné změny. Kolizní normy týkající se rozvodu a rozluky byly přijaty šestnácti členskými státy formou posílené spolupráce prostřednictvím nařízení (EU) č. 1259/2010 19. Kolizní normy týkající se závětí a dědění byly přijaty nařízením (EU) č. 650/2012 20. Otázka kolizních norem v oblasti majetkových poměrů mezinárodních párů, zahrnujících jak majetkové poměry v manželství, tak majetkové důsledky registrovaného partnerství, by měla doplnit právní rámec platný pro mezinárodní páry v Unii. 43. Posílená spolupráce v oblasti příslušnosti, rozhodného práva, uznávání a výkonu majetkové poměry v manželství, tak majetkové důsledky registrovaného partnerství, 16 17 18 19 20 Program opatření k provádění zásady vzájemného uznávání rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, přijatý dne 30. listopadu 2000 (Úř. věst. C 12, 15.1.2001, s. 1). Nařízení Rady (ES) č. 1347/2000 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozsudků ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti obou manželů k dětem (Úř. věst. L 160, 30.6.2000, s. 19). Nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 ze dne 27. listopadu 2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1347/2000. Nařízení (EU) č. 1259/2010 ze dne 20. prosince 2010, kterým se zavádí posílená spolupráce v oblasti rozhodného práva ve věcech rozvodu a rozluky. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 650/2012 ze dne 4. července 2012 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a přijímání a výkonu veřejných listin v dědických věcech a o vytvoření evropského dědického osvědčení. CS 9 CS

by nevedla k diskriminaci na základě státní příslušnosti, zakázané článkem 18 SFEU, jelikož navrhované kolizní normy by byly univerzální povahy a vztahovaly by se na všechna řízení projednávaná soudy zúčastněných členských států bez ohledu na státní příslušnost nebo bydliště stran. Na druhou stranu soudy nezúčastněných členských států budou i nadále uplatňovat své vnitrostátní kolizní normy podle vlastního mezinárodního práva soukromého. 4.5 Zákaz narušení vnitřního trhu a hospodářské, sociální a územní soudržnosti; zákaz vytváření překážek nebo diskriminace v obchodu; nenarušování hospodářské soutěže 44. Článek 326 SFEU stanoví, že posílená spolupráce nesmí narušovat vnitřní trh ani hospodářskou, sociální a územní soudržnost a nesmí vytvářet překážku ani diskriminaci v obchodu mezi členskými státy, ani mezi nimi vyvolávat narušení hospodářské soutěže. 45. Pokud jde o tyto právní podmínky, posílená spolupráce v oblasti majetkových poměrů mezinárodních párů, zahrnujících jak majetkové poměry v manželství, tak majetkové důsledky registrovaného partnerství, nepředstavuje problém. Návrhy, které provádějí posílenou spolupráci v této oblasti, ve skutečnosti povedou k usnadnění řádného fungování vnitřního trhu tím, že odstraní překážky volného pohybu osob, jež v současnosti čelí problémům vzhledem k rozdílům mezi vnitrostátními právními předpisy o majetkových důsledcích párů. Právní jistota, již v této oblasti přinese harmonizace kolizních norem, by tak měla pozitivní dopad na páry, které vykonávají své právo na volný pohyb mezi zúčastněnými členskými státy. 46. S ohledem na povahu návrhů nařízení, které se týkají pouze vztahů mezi dvěma fyzickými osobami, by posílená spolupráce neovlivnila podniky ani právní vztahy na trhu, ani obchod či hospodářskou soutěž v Unii. Posílená spolupráce by rovněž neměla vliv na územní soudržnost mezi regiony Unie. 47. Vzhledem k tomu, že tyto návrhy stanoví harmonizaci kolizních norem, usnadnily by občanům (a právníkům) podstatným způsobem život, jelikož by jim v zúčastněných členských státech umožnily určit příslušnost a právo rozhodné pro jejich majetkové poměry a využívat zjednodušeného pohybu rozhodnutí a veřejných listin souvisejících s touto problematikou. 48. Přestože z právní jistoty a zjednodušení, jež přinese posílená spolupráce, nebudou mít prospěch všechny mezinárodní páry v Unii, situace mezinárodních párů v rámci soudních řízení v nezúčastněných členských státech se oproti dnešnímu stavu nezhorší. Nezúčastněné členské státy si totiž zachovají status quo a stejně jako v současnosti budou na přeshraniční situace týkající se majetkových poměrů v manželství a majetkových důsledků registrovaného partnerství i nadále uplatňovat své vnitrostátní právo (včetně svých pravidel mezinárodního práva soukromého), podle něhož budou určovat, který soud by měl být pro projednávání těchto věcí příslušný a jaké právo by měl uplatňovat. Nezúčastněné členské státy budou také stejně jako v současnosti i nadále uplatňovat své vnitrostátní právo (včetně svých pravidel mezinárodního práva soukromého) na uznávání a výkon rozhodnutí vynesených v některém ze zúčastněných členských států. Stejně tak budou zúčastněné členské státy jako v současnosti i nadále uplatňovat své vnitrostátní právo (včetně svých pravidel mezinárodního práva soukromého) na uznávání a výkon rozhodnutí vynesených v některém z nezúčastněných členských států. Situace v oblasti majetkových poměrů v manželství a majetkových důsledků registrovaného partnerství tak bude ekvivalentní situaci, která panuje u dalších nástrojů občanského CS 10 CS

práva, jichž se neúčastní všechny členské státy, jako například v případě nařízení č. 1259/2010, kterým se zavádí posílená spolupráce v oblasti rozhodného práva ve věcech rozvodu a rozluky, a nařízení č. 650/2012 týkajícího se závětí a dědění. 49. Použití nařízení o majetkových poměrech v manželství a majetkových důsledcích registrovaného partnerství, jimiž se provádí posílená spolupráce, nebude závislé na státní příslušnosti členů páru, tedy na tom, zda jsou státními příslušníky zúčastněného členského státu. Orgány zúčastněných členských států (například notáři či soudy), pro něž je použití těchto nařízení závazné, je uplatní na všechny občany, které jim předloží věc týkající se majetkových poměrů v manželství nebo majetkových důsledků jejich registrovaného partnerství, a to bez ohledu na státní příslušnost těchto občanů. Stejně tak, předloží-li pár tvořený jedním nebo dvěma občany zúčastněného členského státu věc orgánu nezúčastněného členského státu, nepoužijí orgány takového nezúčastněného členského státu při projednávání mezinárodních procesních aspektů majetkových poměrů v manželství nebo majetkových důsledků registrovaného partnerství tato nařízení, nýbrž své vnitrostátní právo (včetně svého mezinárodního práva soukromého). 50. Posílená spolupráce tak nepovede k bezdůvodnému rozdílnému zacházení s občany. 4.6 Zachování práv, pravomocí a povinností nezúčastněných členských států 51. Článek 327 SFEU stanoví, že každá posílená spolupráce musí zachovávat pravomoci, práva a povinnosti členských států, které se jí neúčastní. 52. Přijetí společných kolizních norem sedmnácti členskými státy, které o posílenou spolupráci požádaly, by neovlivnilo normy nezúčastněných členských států. Nezúčastněné členské státy budou i nadále uplatňovat vlastní pravidla mezinárodního práva soukromého pro určení příslušnosti, rozhodného práva a uznávání a výkon rozhodnutí ve věcech majetkových poměrů mezinárodních párů. 53. Na úrovni mezinárodního práva veřejného mezi zúčastněnými a nezúčastněnými členskými státy neexistují žádné mezinárodní dohody o příslušnosti, rozhodném právu a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech majetkových poměrů mezinárodních párů (zahrnujících majetkové poměry v manželství a majetkové důsledky registrovaného partnerství), na něž by posílená spolupráce měla dopad. 4.7 Závěr o splnění právních podmínek 54. Na základě výše uvedených skutečností Komise shledává, že všechny právní podmínky stanovené Smlouvami pro povolení posílené spolupráce jsou splněny. 4.8 Dodržování základních práv 55. Posílená spolupráce v oblasti majetkových poměrů mezinárodních párů, zahrnujících jak majetkové poměry v manželství, tak majetkové důsledky registrovaného partnerství, respektuje základní práva stanovená v Listině základních práv Evropské unie, zejména v článku 9 týkajícím se práva uzavřít manželství a práva založit rodinu v souladu s vnitrostátními zákony a článku 21 o právu na zákaz diskriminace. Kolizní normy navrhované v nařízeních, jimiž se provádí posílená spolupráce, se v zúčastněných členských státech uplatní na všechny mezinárodní páry v institucionálním svazku, jako je například manželství a registrované partnerství, bez diskriminace na základě jakéhokoliv důvodu. CS 11 CS

4.9 Závěr o posílené spolupráci 56. Komise má za to, že přínosy navázání posílené spolupráce v oblasti příslušnosti, rozhodného práva, uznávání a výkonu rozhodnutí týkajících se majetkových poměrů mezinárodních párů, zahrnujících jak majetkové poměry v manželství, tak majetkové důsledky registrovaného partnerství, jsou v porovnání s možností zachovat stávající stav značné a výhody navázání posílené spolupráce v této oblasti převažují nad případnými nevýhodami. 57. Společné kolizní normy v oblasti majetkových poměrů mezinárodních párů podstatně usnadní život mnoha párům v zúčastněných členských státech. To je v souladu se Stockholmským programem, ve kterém Evropská rada uvedla, že proces harmonizace kolizních norem na úrovni Unie by měl v oblastech, ve kterých to je nezbytné, jako jsou například...majetková práva plynoucí z manželských vztahů a majetkové důsledky rozluky partnerů 21, pokračovat. 58. Proto Komise navrhuje povolit navázání posílené spolupráce mezi členskými státy, které o ni požádaly. Komise zdůrazňuje, že posílená spolupráce v oblasti příslušnosti, rozhodného práva, uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech majetkových poměrů mezinárodních párů, zahrnujících jak majetkové poměry v manželství, tak majetkové důsledky registrovaného partnerství, je podle článku 328 SFEU vždy otevřena všem členským státům, a vyzývá členské státy, které doposud nepředložily žádost, aby se do posílené spolupráce zapojily, čímž se podpoří její přínos a výhody. Návrh ROZHODNUTÍ RADY, 2016/0061 (NLE) kterým se povoluje posílená spolupráce v oblasti příslušnosti, rozhodného práva, uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech majetkových poměrů mezinárodních párů, zahrnujících jak majetkové poměry v manželství, tak majetkové důsledky registrovaného partnerství RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 329 odst. 1 této smlouvy, s ohledem na žádosti předložené Belgií, Bulharskem, Českou republikou, Německem, Řeckem, Španělskem, Francií, Chorvatskem, Itálií, Lucemburskem, Maltou, Nizozemskem, Rakouskem, Portugalskem, Slovinskem, Finskem a Švédskem, s ohledem na návrh Evropské komise, s ohledem na souhlas Evropského parlamentu 22, vzhledem k těmto důvodům: 21 22 Úřední věstník C 115, 4.5.2010. Úřední věstník C [ ], [ ], s. [ ]. CS 12 CS

(1) Unie si stanovila za cíl zachovávat a rozvíjet prostor svobody, bezpečnosti a práva, ve kterém je zaručen volný pohyb osob. Pro postupné vytváření tohoto prostoru má Unie přijímat opatření týkající se justiční spolupráce v občanských věcech s mezinárodním prvkem. (2) Podle článku 81 Smlouvy o fungování Evropské unie mají uvedená opatření zahrnovat podporu slučitelnosti kolizních norem platných v členských státech, včetně opatření týkajících se rodinného práva s mezinárodním prvkem. (3) Dne 16. března 2011 přijala Komise návrh nařízení Rady o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech majetkových poměrů v manželství a návrh nařízení Rady o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech majetkových důsledků registrovaného partnerství. (4) Na svém zasedání dne 3. prosince 2015 dospěla Rada k závěru, že pro přijetí těchto nařízení není možné dosáhnout dohody v přiměřené lhůtě Unií jako celkem. (5) Za těchto okolností následně Komisi předložily žádosti Malta dopisem ze dne 14. prosince 2015, Chorvatsko dopisem ze dne 15. prosince 2015 a Belgie dopisem ze dne 17. prosince 2015, a dále Švédsko, Řecko, Slovinsko, Španělsko, Francie, Portugalsko, Itálie, Lucembursko a Německo dopisy ze dne 18. prosince 2015, v nichž se uvádělo, že si mezi sebou přejí navázat posílenou spolupráci v oblasti příslušnosti, rozhodného práva, uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech majetkových poměrů v manželství a majetkových důsledků registrovaného partnerství, a požádaly, aby Komise předložila za tímto účelem návrh Radě. Totožné žádosti Komisi předložily Česká republika dopisem ze dne 28. ledna 2016, Nizozemsko dopisem ze dne 2. února 2016, Bulharsko dopisem ze dne 9. února 2016, Rakousko dopisem ze dne 16. února 2016 a Finsko dopisem ze dne 26. února 2016. O posílenou spolupráci požádalo celkem sedmnáct členských států. (6) Posílená spolupráce by měla poskytnout jasný a ucelený právní rámec v oblasti majetkových poměrů mezinárodních párů, zahrnujících jak majetkové poměry v manželství, tak majetkové důsledky registrovaného partnerství, v zúčastněných členských státech, zajistit občanům odpovídající řešení, pokud jde o právní jistotu, předvídatelnost a flexibilitu, a usnadnit pohyb rozhodnutí a veřejných listin mezi zúčastněnými členskými státy. (7) V souladu se žádostmi členských států o navázání posílené spolupráce předkládá Komise návrhy dvou hmotněprávních aktů, jimiž se provádí posílená spolupráce, z nichž jeden se týká majetkových poměrů v manželství a druhý majetkových důsledků registrovaného partnerství. Aby byla pokryta celá oblast působnosti posílené spolupráce v oblasti majetkových poměrů mezinárodních párů a aby se zajistil zákaz diskriminace občanů, měly by být oba hmotněprávní prováděcí akty přijaty současně. (8) Podmínky stanovené v článku 20 Smlouvy o Evropské unii a v článcích 326 až 329 Smlouvy o fungování Evropské unie jsou splněny. (9) Oblast posílené spolupráce, konkrétně příslušnost, rozhodné právo, uznávání a výkon majetkové poměry v manželství, tak majetkové důsledky registrovaného partnerství, je v čl. 81 odst. 2 písm. a) a c) a v čl. 81 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie označena jako jedna z oblastí, na kterou se vztahují Smlouvy. Nejedná se o oblast výlučné pravomoci Unie. CS 13 CS

(10) Požadavek posledního prostředku podle čl. 20 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii je splněn, protože Rada dne 3. prosince 2015 dospěla k závěru, že cílů navrhovaných nařízení nelze dosáhnout v přiměřené lhůtě Unií jako celkem. (11) Cílem posílené spolupráce v oblasti příslušnosti, rozhodného práva, uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech majetkových poměrů mezinárodních párů, zahrnujících jak majetkové poměry v manželství, tak majetkové důsledky registrovaného partnerství, je rozvíjet justiční spolupráci v občanských věcech s mezinárodním prvkem založenou na zásadě vzájemného uznávání soudních rozhodnutí a zajistit slučitelnost kolizních norem platných v členských státech. Podporuje tedy cíle Unie, chrání její zájmy a posiluje její proces integrace podle požadavků čl. 20 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii. (12) Posílená spolupráce v oblasti příslušnosti, rozhodného práva, uznávání a výkonu majetkové poměry v manželství, tak majetkové důsledky registrovaného partnerství, je v souladu se Smlouvami a právem Unie a nenarušuje vnitřní trh ani hospodářskou, sociální a územní soudržnost. Nevytváří překážku ani diskriminaci v obchodu mezi členskými státy a nevyvolává mezi nimi narušení hospodářské soutěže. (13) Posílená spolupráce v oblasti příslušnosti, rozhodného práva, uznávání a výkonu majetkové poměry v manželství, tak majetkové důsledky registrovaného partnerství, je zejména v souladu s právem Unie o justiční spolupráci v občanských věcech, jelikož nemá vliv na dosavadní acquis. (14) Posílená spolupráce v oblasti příslušnosti, rozhodného práva, uznávání a výkonu majetkové poměry v manželství, tak majetkové důsledky registrovaného partnerství, respektuje pravomoci, práva a povinnosti členských států, které se jí neúčastní. Společná pravidla pro určování příslušnosti, kolizní normy a uznávání a výkon v zúčastněných členských státech neovlivňují pravidla nezúčastněných členských států. Soudy nezúčastněných členských států budou i nadále při určování příslušnosti a rozhodného práva i při uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech majetkových poměrů mezinárodních párů, zahrnujících jak majetkové poměry v manželství, tak majetkové důsledky registrovaného partnerství, uplatňovat svá platná vnitrostátní pravidla. (15) Toto rozhodnutí respektuje zásady zakotvené v Listině základních práv Evropské unie, a zejména v článcích 9 a 21 této listiny. (16) Posílená spolupráce v oblasti příslušnosti, rozhodného práva, uznávání a výkonu majetkové poměry v manželství, tak majetkové důsledky registrovaného partnerství, je v souladu s článkem 328 Smlouvy o fungování Evropské unie vždy otevřena všem členským státům, PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ: Článek 1 Belgickému království, Bulharské republice, České republice, Spolkové republice Německo, Řecké republice, Španělskému království, Francouzské republice, Chorvatské republice, Italské republice, Lucemburskému velkovévodství, Republice Malta, Nizozemskému CS 14 CS

království, Rakouské republice, Portugalské republice, Republice Slovinsko, Finské republice a Švédskému království se povoluje navázat mezi sebou posílenou spolupráci v oblasti příslušnosti, rozhodného práva, uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech majetkových poměrů mezinárodních párů, zahrnujících jak majetkové poměry v manželství, tak majetkové důsledky registrovaného partnerství, při použití příslušných ustanovení Smluv. Článek 2 Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí. V dne Za Radu předseda/předsedkyně CS 15 CS