VOL IPOSPRAVEDLNOSTI. Bude vyslyseno?

!"#2 KV ETEN 2012 AN VOL IPOSPRAVEDLNOSTI Bude vyslyseno?

!"#2 PRUM ERN YN AKLAD 41 042 000 VYCH AZ ICELKEMV84 JAZYC ICH VOL AN I PO SPRAVEDLNOSTI Bude vyslyseno? 3 Bezpr av ı bol ı 4 Ko reny bezpr av ı 6 Con am pomu ze b yt spravedliv ı 8 Skutecn a spravedlnost pod Boz ıvl adou 10 Co r ık abible Pravda v as osvobod ı Jak? 12 To je ale nos! 15 Bible Kniha presn ych proroctv ı 1. c ast 19 Mlad ılid eseptaj ı Procm erodi ce nech apou? 22 D ılo n ahody? Hydrofiln ıkrovkypou stn ıch potemn ıku 23 V Malawi uzstoj ı 1 000 s al ukr alovstv ı! 26 Pozor, kybernetick y utok! 29 Pozorujeme svet 30 Kv ız pro celou rodinu 32 Dr ıvej s ıv eci... nevstoup ıdosrdce

BEZPR AV IBOL I M ICHAEL byl v roce 2010 propusten z ve- zen ıvamerick em Texasu pot e, co si tam odsedel 27 let za zn asiln en ı zlo cin, kter ynikdynesp achal. Osvobozen byl na z akladetest udna,kter evdob e, kdy byl odsou- zen, nebyly k dispozici. Policie pozdeji nasla skutecn evin ıky, ale protoze byl jizzlo cin promlcen, nebyli st ıh ani. Spravedlnosti unik a mnoho krimin aln ık u. Napr ıklad v Brit anii se pocet nevyre sen ych vrazd za posledn ıch deset let zdvojn asobil, atakrostouobavy, ze si policie a soudy nedok a zou s n asiln ymi zlociny poradit, uv ad ıse vnovin ach The Telegraph. V srpnu 2011 se britsk a policie pot ykala sdal s ı formou kriminality v ytr znictv ım v Birminghamu, Liverpoolu, Lond yn eadal- s ıch oblastech. Rozv a sn en edavyzakl adaly ohen, rozb ıjely v ylohy a rabovaly, c ımzni cily nejen obchody, obydl ıadopravn ıprost redky, ale tak ezdrojob zivy mnoha lid ı. Proctod e- laly? Nekte r ızcist e chamtivosti, ale jin ıtak zrejm ereagovalinabezpr av ı, kter epoci ovali. Podle n azoru nekter ych koment ator u byli v ytr zn ıky frustrovan ı mlad ı lid e, kter ıvyrustali v chudinsk ych ctvrt ıch, nevideli pred sebou z adnou budoucnost a meli pocit, ze se o ne vl ada nezaj ım a. Job, muz, o kter em se zminuje Bible, rekl: St ale vol am o pomoc, ale z adn epr avo nen ı. (Job 19:7) I dnes mnoz ıvolaj ıpospravedlnosti, ale zd ase, ze je nikdo neslys ı. Je ale v ubec vlidsk ych sil ach bezpr av ıodstranit?nen ı naivn ıv erit, ze to nekdy bude leps ı? Abychom z ıskali uspokojuj ıc ıodpov edi, mus ıme odhalit koreny bezpr av ı. Probu te se! kv eten 2012 3

Ko reny BEZPR AV I P RED t em e rdv ema tis ıci lety byl do Bible zaps an pozoruhodnep resn yprofilspolecnosti v nas ıdob e. Je tam uvedeno: V po- sledn ıch dnech tu budou kritick e casy, s nimiz bude te zk esevyrovnat.lid etoti z budou milovat sami sebe, budou milovat pen ıze, budou... nevde cn ı, nevern ı, bez prirozen en aklonnosti, nepr ıstupn ıjak ekoli dohode,... bez l asky kdobru,zr adci, sv ehlav ı, nadut ıp ychou, budou sp ı se milovat rozkose nez milovat Boha. (2. Timoteovi 3:1 4) M alokdo by neco nam ıtal proti tomu, ze tyto negativn ırysyjsoupr avevdne sn ıdob evelmi rozs ı ren e. Projevuj ısemnohazp usoby, napr ıklad chamtivost ı, predsudky, spolecensky skodliv ym chov an ım, korupc ıaextr emn ımi rozd ıly mezi bohat ymi a chud ymi. Postupnesi tyto projevy rozebereme. CHAMTIVOST. Obcas mu zeme slyset slogany typu Bu trochu sobec nebo Uz ıvej si, zije sjen jednou, kter e jako by naznacovaly, ze chamtivost je neco dobr eho. Opak je vsak pravdou. Chamtivost je skodliv a. Casto stoj ızatakov ymi vecmi, jako jsou u cetn ıpodvody,nepr uhledn e investicn ıpl any a nezodpovedn ep ujcov an ı. N a- sledky, jako napr ıklad kolaps ekonomiky, ublizuj ı mnoha lidem. Je pravda, ze poskozen ymi jsou casto ti chamtiv ı, ale patr ıknimitvrd epra-!"#2 4 TENTO CASOPIS slouz ıkpou cen ıcel e rodiny. Ukazuje, jak je mozn e re sit dnesn ıprobl emy. Prin a s ızpr avy, vypr av ı o lidech z mnoha zem ı, zab yv aseot azkami n abo zenstv ıiv edy. Jde vsak d al. Pronik a pod povrch a poukazuje na hlubs ıv yznam soucasn ych ud alost ı, pri cem zjev zdycky politicky neutr aln ı a nevyvysuje jednu rasu nad druhou. Tento casopis vsak predev s ım povzbuzuje k duv e re ve Stvoritel uv slib, ze soucasn yni cemn yanez akonn ysyst em vec ı bude brzy nahrazen pokojn ym abezpe cn ym nov ym svetem. cuj ıc ı lid e, z nichzn ekter ıp risli o sv ebydlen ı a uspory. PREDSUDKY. Lid e, kter ımaj ıp redsudky, druh e nespravedlivesoud ı, nebo je dokonce diskriminuj ınaz aklade jejich etnick ep r ıslusnosti, barvy pleti, pohlav ı, spolecensk eho postaven ı ci n abo zenstv ı. Jeden v ybor OSN napr ıklad zjistil, ze v jist ejihoamerick ezemizem rela vnemocnicit ehotn a zena proto, ze j ıkv uli jej ımu puvodu a ekonomick e situaci nebyla v jin em zdravotnick em zar ızen ıv enov ana dostatecn ap ece. Predsudky vedly i k extr emn ım projevum bezpr av ıp ri etnick ych cistk ach a genocid ach. SPOLECENSKY SKODLIV ECHOV AN I. Vpojedn an ıoknizehandbook of Antisocial Behavior (Pr ıru cka o antisoci aln ım chov an ı) bylo naps ano: V dusledku spolecensky skodliv eho chov an ıseka zd yrokrozpadnoudes ıtky tis ıc rodin, jsou naruseny stovky tis ıc lidsk ych zivotu a je znicen majetek v hodnote milionudo- laru. N asil ıaagresivitajsouprona si spolec- nost pr ıznacn e, a tak nen ıt ezk esip redstavit, ze konec 20. stolet ı budouc ıhistorikov eoznac ınejako kosmick yv ek nebo vek informac ı, ale jako vek antisoci aln ıho chov an ı tedy ob- Tato publikace nen ıur cena k prodeji. Je poskytov ana v r amci celosvetov e biblick evzd el avac ı cinnosti, kter a je podporov ana dobrovoln ymi dary. Pokud nen ı uvedeno jinak, jsou biblick ecit aty prevzaty ze Svat eho P ısma Prekladu nov eho sveta (se studijn ımi pozn amkami). Tisk a vyd av an ı: Wachtturm Bibel- und Traktat-Gesellschaft der Zeugen Jehovas, e. V., Selters/Taunus. Odpovedn y redaktor: Ramon Templeton, Selters/Taunus. 2012 Watch Tower Bible and Tract Society of Pennsylvania. Vsechna pr ava vyhrazena. May 2012 Vol.93, No. 5 Monthly CZECH Printed in Germany A Naho re vlevo: Adam Dean/Panos Pictures; naho re uprost red: Matthew Aslett/Demotix/CORBIS; naho re vpravo: David Turnley/CORBIS

C B A. C ınsk a policie zat yk amu ze, kter y se zapojil do etnick eho n asil ı. B. Rabov an ıani cen ımajetkuvlond yne. C. Zalostn epom ery v uprchlick em t abo re ve Rwande. dob ı, kdy spolecnost vstoupila do v alky sama proti sobe. Od roku 1997, kdy tato kniha byla vyd ana, nedoslo k z adn emu zlepsen ıvpostoj ıch ani chov an ı lid ı. KORUPCE. Zpr ava o korupci v Jizn ıafrice uvedla, ze z 25,2 miliardy randu(co ztehdyodpov ıdalo 4 miliard am americk ych dolaru) poskytnut ych zdravotn ımu resortu v jedn ezprovinci ıbylozasedmletv ıce nez81procent zneuzito. Tyto pen ıze mely puvodn ej ıt na udr z- bu m ıstn ıch nemocnic, klinik a zdravotnick ych center, psalo se v casopise The Public Manager. EXTR EMN IROZD ILY MEZI BOHAT YMI A CHU- D YMI. Casopis Time uvedl, ze v roce 2005 slo peti procentum obyvatel Brit anie t em e r30 procent z celkov eho rocn ıho pr ıjmu zeme. Na druh estran e Atlantiku, ve Spojen ych st atech, za stejn eobdob ı slo peti procentum lid ıv ıce nez 33 procent rocn ıho pr ıjmu. Na cel em sve- te je asi 1,4 miliardy lid ı, kter ımaj ınaden1,25 dolaru ci m en e,anan asledky chudoby um ır a denne 25 000 det ı. Bude nekdy bezpr av ıodstran eno? Vroce1987p redseda vl ady v Austr alii vytycil c ıl, ze do roku 1990 nebude z ıt v chudobe z adn em ıstn ıd ıte. Tento c ıl se nikdy nepodari- lo naplnit a predseda vl ady pozdeji dokonce li- toval, ze neco takov eho sl ıbil. Je z toho videt, ze bez ohledu na to, jak mocn y, bohat y nebo vlivn yn ekdo je, st ale je to jen clovek, a tak nen ıschopenbezpr av ıjakotakov eodstranit.nav ıc i tito lid esesamist avaj ı obe mi bezpr av ı, st arnou a um ıraj ı. Uveden e skutecnosti jsou v souladu s n asleduj ıc ımi biblick ymi versi: Muzi, kter ykr ac ı, ani nepatr ı, aby r ıdil svuj krok. (Jeremj a s 10:23) Nespol ehejte na mocn e smrteln ık nikoho spasit nemu ze. ( Zalm 146:3, Bible21) Kdyzsiuv edom ıme pravdivost techto slov, nebudeme prekvapeni t ım, ze lidsk esnahy odstranit bezpr av ıselh avaj ı. Znamen ato, ze se se soucasnou situac ımus ıme sm ırit? Ne. Jak uvid ıme v posledn ım cl anku t eto s erie, jiz brzy ve svet enastanouspravedliv epodm ınky. Nezktomudojde,m uzeme pracovat sami na sobe. Polozte si tyto ot azky: Mohl bych pri jedn an ısdruh ymi b yt spravedlivej s ı? Jsou vm em zivot en ejak eoblasti,vekter ych bych se mohl zlepsit? To je n am etem n asleduj ıc ıho cl anku. JE K DISPOZICI V TECHTO JAZYC ICH: afrik an stina, alb an stina, amharstina, anglictina, arabstina, arm en stina, barmstina, bembstina, bislama, bulharstina, cebu an- stina, ce stina, cev stina, c ınstina (tradicn ı) (audionahr avky pouze v mandar ınsk e c ınstine), c ınstina (zjednodusen a), cwan stina, d an stina, estonstina, evestina, fidzij stina, finstina, francouzstina, gruz ınstina, gudzar at stina, hebrejstina, hiligaynonstina, hindstina, chorvatstina, igbostina, ilok an stina, indon e stina, islandstina, italstina, japonstina, jorubstina, kannadstina, korejstina, kyrgyzstina, litevstina, lotystina, lozi, ma arstina, makedonstina, malaj alam stina, malgastina, maltstina, nem cina, ngalstina, nizozemstina, norstina, pand z ab stina, pedi, polstina, portugalstina, rarotongstina, rumunstina, rundstina, rustina, rwandstina, re ctina, samojstina, sinh al stina, slovenstina, slovinstina, sothstina, srbstina, svahilstina, son stina, span el stina, sv ed stina, tagalstina, tamilstina, thajstina, tok pisin, tonga, tongstina, tsonga, turectina, wistina, ukrajinstina, urdstina, vietnamstina, xhostina, zulustina Tak enacd Tak enamp3cd-rom Audionahr avky tak e na www.jw.org M ATE Z AJEM O DALS I INFORMACE NEBO SI PREJETE, ABY S V AMI NEKDO BEZ- PLATNE STUDOVAL BIBLI? Napiste svedk um Jehovov ym na pr ıslusnou adresu. Upln y seznam adres najdete na www.watchtower.org/address. Brit anie: The Ridgeway, London NW7 1RN. Cesk a republika: PO Box 90, 198 00 Praha 9. Ma arsko: Budapest, Pf 20, H-1631. Nemecko: 65617 Selters. Polsko: ul. Warszawska 14, PL-05830 Nadarzyn. Rusko: PO Box 182, 190000 St. Petersburg. Slovensko: PO Box 2, 830 04 Bratislava 34. Spojen e st aty americk e: 25 Columbia Heights, Brooklyn, NY 11201-2483. Srbsko: PO Box 173, SRB 11080 Beograd/Zemun. Sv edsko: PO Box 5, SE-732 21 Arboga. Ukrajina: PO Box 955, 79491 Lviv - Briukhovychi. Probu te se! kveten 2012 5

Co n am pomu ze B YT SPRAVEDLIV I N ASStvo ritel si preje, abychom se ze zivota radovali, zaz ıvali vnitrn ı klid a pri- sp ıvali ke st est ıdruh ych. Proto vyzaduje, aby kazd yzn as uplatnoval pr avo a miloval laskavost. (Miche a s6:8) Jak to m uzeme de- lat? T ım, ze budeme pracovat na vlastnostech, kter en am zabr an ı jednat nespravedlive. Pod ıvejme se, jak n am v tom mu ze pomoci Bible. BRANMESECHAMTIVOSTI.Nejmocn ej s ı zbran ıvbojiprotichamtivostijel aska. Ne ne- jak ysentiment aln ı nebo milostn y cit, ale obe- tav eprojevyl asky vu ci druh ym. V 1. Korin- anum 13:4, 5 se p ıse, ze takov a l aska je... dobrotiv a a nehled asv uj prospech. ( Cesk y studijn ıp reklad) Nav ıc se neomezuje pouze na rodinu a pr atele. Jez ıssesv ych posluchac u zeptal: Jestlize... milujete ty, kdo miluj ıv as, jakou m ate odmenu? Potom dodal, ze i bezbozn ı lid emaj ıl asku k tem, kdo maj ır adi je. (Matous5:46) BRANMESEP REDSUDKUM. Ve Skutc ıch 10:34, 35 je re ceno: Buh nen ıstranick y, ale vka zd em n arodu je mu prijateln yten,kdose ho boj ıap usob ı spravedlnost. Buh lidi neposuzuje podle rasy, spolecensk eho postaven ı nebo pohlav ı. Z jeho pohledu nejde... o to, kdo je Zid nebo Rek, otrok nebo svobodn y, muznebo zena. (Gala anum 3:28, Bible21) Predsudk um se tedy mu zeme br anit t ım, ze Boha napodobujeme. Zamysleme se nad pr ı- kladem Dorothy, kter a zila ve Spojen ych st a- tech. 6 Probu te se! kv eten 2012 Nad predsudky zv ıt ez ıme, kdyzbudeme jednat laskavejakob uh Dorothy tak vadily rasov ep redsudky, ze se chtela z u castnit ozbrojen eho povst an ı, jez melo prin est ulevu utlacovan ym cernoch um. Vt edob ev sak navst ıvila shrom a zd en ısv edkujehovov ych. Hluboce na ni zapusobilo, jak vrele ji priv ıtali cerno si i belo si, a uvedo- mila si, ze postoje lid ım uze zmenit pouze Buh. Kdyzpoc ıtila opravdovou l asku b ıl ych svedk u tedy lid ı, kter ejak rekla, by v z a- jmu revoluce bez v ah an ı zabila, tak ji to dojalo, ze se usedave rozplakala. Firuddin s man zelkou Zahrou

BRANMESESPOLE CENSKY SKODLIV YM PO- STOJUM. Nekte r ızje z ı sov ych prvn ıch n asledovn ık usep red t ım, nezsestalik res any, op ıjeli, vyd ırali druh e, zili nemravneamluvi- li hrube. S Boz ı pomoc ıv sak tyto negativn ı rysy nahradili l askou, laskavost ıadobrotou. (1. Korin anum 5:11; 6:9 11; Gala anum 5:22) Podobne i dnes miliony lid ıud elaly v zivotezm eny k leps ımu d ıky tomu, ze poznali Boha. Jedn ım takov ym clov ekem je Firuddin, kter y zije v Azerb ajd z anu. Firuddin vyrustal v sirotcinci a casto se tam pral s ostatn ımi chlapci. Jako dospel yse stal instruktorem bojov eho umen ı. R ık a: Byl jsem drsn yakrut yachovaljsemsen asilne. Kdyzman zelka Zahra behem obedanan e- co zapomnela, treba i jen na p ar atko, zml atil jsem ji. Kdyzjsme sli venku spolu a nekdo se po n ıd ıval, zml atil jsem i jeho. Pri jedn ep r ıle zitosti se Firuddin dozve- del, ze Jez ı s prosil Boha, aby odpustil voj a- kum, kter ı ho popravili. Hluboce to na nej zapusobilo. (Luk a s 23:34) Pomyslel si: Takhle mohl jednat pouze Boz ı Syn. Firuddin si pr al l epe poznat Boha, a tak kdyzmusv edkov e Jehovovi nab ıdli pomoc, bez v ah an ıza- cal studovat Bibli. Zanedlouho se jeho osobnost zacala menit. Stal se z nej tak laskav y clovek, ze to ke studiu Bible povzbudilo i Zahru. Dnes oba spolecn e slouz ıbohuamaj ı hezk yvztah. T ım, ze udel ame zmeny ve sv em zivot e, samozrejm enezm en ıme svet. Co kdyby to ale udelal Buh? Moc na to urcit em a. A je tu jes- tejednav ec, nad kterou se mu zeme zamyslet. Zver su ve 2. Timoteovi 3:1 4, kter ebylycitov any na zac atku predchoz ıho cl anku, jsme videli, ze Buh presn ep redpoved el, c ım se budou vyznacovat lid evna s ıdob e. Splnilo se to do posledn ıho p ısmene, stejnejakomnoh a dals ı biblick a proroctv ı. Je proto zcela nam ıstevz ıt v a zn eibo z ı slib, ze ukonc ıve sker e bezpr av ı. Jak ym zpusobem toho chce dos ahnout? JAK HEIDE NASLA SPRAVEDLNOST Rozciloval merasismus,v alky, chudoba a dals ıprojevybezpr av ı, a tak jsem hledala nejak e re sen ı, vzpom ın aheide ze Spojen ych st at u. Zapojila jsem se do hnut ızaob cansk apr avaanakonec jsem vstoupila i do jedn e politick estrany, ale poznala jsem, ze to k nicemu nevede. R ıkala jsem si, ze je potreba nejak a radik aln ızm enaatujsemsislibovala od hnut ı hippies. Ale i to me zklamalo. Videla jsem, ze mnoha temto lidem jde v ıc o sex, drogy a rokenrol nezozm enu syst emu. Kdyzjsemsitouv edomila, upadla jsem do hlubok edeprese. Pak jsem potkala jednu svedkyni Jehovovu, kter amizbibleuk azala, jak e zmeny zam y sl ıud elat Buh. Pre cetla mi napr ıklad Zjeven ı 21:3, 4, kde se p ı se, ze Buh lidem setre slzy a zar ıd ı, aby uz nebylo z adn etr apen ı, krik ani bolest, cozjsouobvykled usledky nejak eho bezpr av ı. Pomyslela jsem si: Mohlo by se to opravdu st at? Moje pochybnosti se rozpt ylily, kdyz jsem si v Bibli cetla o Boz ımocial asce a zazila, jak ev rel e vztahy maj ımezi sebou svedkov e Jehovovi. Nemu zu se dockat, azb uh sv e sliby spln ı.

SKUTECN A SPRAVEDLNOST pod Boz ı vl adou B IBLICK A proroctv ıukazuj ı, ze soucas- n ysv etov ysyst em Buh nahrad ıtakov ym, kter ys am vytvor ı. Na cel em svet enav ıc bude pouze jedna vl ada, Boz ıkr alovstv ıv cele s Jez ı sem Kristem. (Zjeven ı11:15)jaktatovl a- da odstran ıbezpr av ı? Udel atodv ema zpu- soby. 1. Boz ıkr alovstv ı odstran ı nespravedliv eaneschopn elidsk evl ady. V Danielovi 2:44 je re- ceno: Za dnut ech kr al u[vl ad] zr ıd ınebesk yb uh kr alovstv ı... [To] rozdrt ıaukon c ı vsechna tato [lidsk a] kr alovstv ı a samo bude st at na neurcit e casy. 2. Boz ıkr alovstv ıvyhlad ıni cemn elidianech a na zemi pouze ty spravedliv e. V Zalmu 37:10 se p ı se: Jest e chvilku, a nicemn yji z nebude. A ve versi 28 cteme: Jehova... miluje pr avo a neopust ısv ev erne oddan e. Na neurcit y cas jiste budou stre zeni. Tito vern e oddan ı zazij ıspln en ın asleduj ıc ıho v yroku z Jez ı sovy vzorov e modlitby: A prijde tv ekr alovstv ı. A se stane tv av ule, jako v nebi, tak i na zemi. (Matous6:10)Co je Boz ıv ul ı vzhledem k zemi? AzBo z ıkr alovstv ıbude panovat nad zem ı... Korupce a utlak skonc ı. VHebrejc um 1:9 je ohledneje z ı se Krista naps ano: Miloval jsi spravedlnost a nen avid el jsi nez akonnost. Jez ı sjako zto spravedliv ypanovn ık osvobo- 8 Probu te se! kv eten 2012 d ı chud eho, volaj ıc ıho o pomoc, tak eztr apen eho a kazd eho, kdo nem a pomocn ıka.... Z utlaku a z n asil ıvyplat ıjejichdu si, a jejich krev bude v jeho oc ıch drahocenn a. ( Zalm 72:12 14) Vsichni budou m ıt dostatek potravy. Sama zemejist evyd asv uj v ynos; Buh, n a sb uh, n am bude zehnat. ( Zalm 67:6) Na zemi bude spousta obil ı; na vrcholku hor bude nadbytek. ( Zalm 72:16) Jez ı sp ri jedn ep r ıle zitosti z azra cn eobstaralj ıdlo pro tis ıce lid ı. Vmal em me r ıtku tak uk azal, co udel ajako Kr al Boz ıho Kr alovstv ı. (Matous 14:15 21; 15:32 38) Spravedlnost nebude potlacov ana kvuli omezen ym schopnostem lid ı. Nen ıstvo ren ı, kter enen ızjevn e[bo z ımu] zraku, ale vsechno je obnazen eaotev renevystaven eo c ım toho, jemuzm ame skl adat ucty. (Hebrejcum 4:13) O Jez ı si Kristu zase cteme: Nebude soudit podle pouh eho zd an ısv ych oc ı ani k arat prostepodletoho,cosly s ıjeho usi. A pon ı zen ebudesouditsespravedlnost ıasp r ımost ı bude muset ud ılet po- k ar an ıveprosp ech m ırn ych zeme. (Izaj a s 11:3, 4)

Pod vl adou Boz ıho Kr alovstv ıbudoum ıt vsichni lid ehojnostj ıdlaabudouz ıt ve spravedliv ych podm ınk ach bez jak ychkoli predsudk u Boz ıvl ada je bl ızko Zhorsuj ıc ısepodm ınky kolem n as sved c ı otom, ze soucasn ysv etov ysyst em speje ke sv emu konci. Zalm 92:7 to vyjadruje takto: Kdyzni cemn ıra s ı jako rostlinstvo a rozkv e- taj ıv sichni, kdo konaj ı to, co ublizuje, je to proto, aby byli navzdy vyhlazeni. Co mu zeme udelat pro to, abychom byli mezi lidmi, kter ız ıskaj ıbo z ıschv alen ıabudouzachr ane- ni? Jez ıskristus rekl: To znamen av ecn y zivot, ze prij ımaj ıpozn an ıotob e, jedin em pra- v em Bohu, a o tom, kter eho jsi vyslal, Jez ısi Kristu. (Jan 17:3) Pr ali byste si toto drahocenn epozn an ız ıskat? Pokud ano, udel ate dobre, kdyzsepo- dobne jako Heide, Dorothy a Firuddin spoj ı- te se svedky Jehovov ymi. R adi v am zdarma anez avazne reknou v ıc. KDYZSE ZIVOT ZD AB YT NESPRAVEDLIV Y Emily, kter a zije ve Spojen ych st atech, se vsedmiletechdozv edela, ze m a leukemii. Zat ımco jej ı kamar adi obcas meli r ymu nebo chripku, ona musela vydrzet nekolik let n aro c- n el ecby vcetn e chemoterapie. Leukemie je strasn a, r ık a. Presto ze zivot ust ed ril Emily te zkou r anu, nevzdala se nadeje. Te s ı se na dobu, kdy bude panovat Boz ıkr alovstv ıa z adn yusedl ık nerekne: Jsem nemocn y. (Izaj a s 33:24) Emily vypr av ı: M ym nejobl ıben ej s ım versem je Marek 12:30: Budes milovat Jehovu, sv eho Boha, cel ym sv ym srdcem a celou svou dus ıacelousvou mysl ı a celou svou silou. Kdyzsemodl ım k Jehovovi, d av amis ılu. Moc mu dekuju za to, jakou mi dal rodinu, sbor a nadeji na ve cn y zivot vr aji. Tahle nadeje mi hodnepom ah a.

CO R IK A BIBLE Pravda v as osvobod ı Jak? M ILIONY lid ısicemaj ıpocit, ze jsou svobodn ı, ale ve skutecnosti to tak nen ı. Mnoz ıjsounap r ıklad zotroceni povera- mi. Jin ımaj ıstrachzmrtv ych a snaz ıseje usmirovat n akladn ymi obe mi. Dals ısizase nejsou jisti, co se stane, kdyz clov ek zemre, a proto se smrti des ı. Mohou b yt tito lid e osvobozeni od takov edu sevn ı, citov e, a dokonce i financn ız ate ze? Ano. Jez ısova slova uveden avnadpiseukazuj ı, ze kl ı cem ke svobodejepravda.cojetozapravdu?je to pravda v obecn em smyslu, nebo se jedn a on ejak ykonkr etn ıdruhpravdy? Jez ıssevyj adril jasne. Jestlize zustanete vm em slovu, rekl, pozn ate pravdu a pravda v as osvobod ı. (Jan 8:31, 32) T ım slovem bylo jeho ucen ı, kter e dnes najdeme v Bibli. KdyzJe z ı s rekl pravda v as osvobod ı, mel na mysli predev s ım osvobozen ıodh r ı- chu a smrti. Nicm en epozn an ıpravdyzbo- z ıho Slova n as osvobozuje tak eodtakov ych vec ı, jako jsou povery, strach z mrtv ych a neprim e ren y strach ze smrti. Jak? 1. Osvobozen ıodpov er. Mnoz ı lid ejsou presv ed ceni, ze urcit ep redmety nebo c ısla prin a sej ısm ulu. Jin ızasep ri z ava zn ych rozhodnut ıch cekaj ınadobr aznamen ınebonahl ı zej ı do horoskopu ci se rad ısm ediem. Jak n as biblick a pravda osvobozuje: V biblick ych dob ach nekte r ıp r ıslusn ıci Boz ıho lidu zacali ve rit pover am azdot em ıry, ze uct ıvali boha St est ı a boha Osudu. Jak se na jejich jedn an ıd ıval Jehova Buh? 10 Probu te se! kv eten 2012 Prohl asil: St alejsted elali, co je v m ych oc ıch spatn e. (Izaj a s 65:11, 12) Stejn yn a- zor mel na to, kdyzn ekdo v zivot ehledalveden ıum edia. Kdo se rad ısespiritistick ym m ediem, cteme v Bibli, je... ne c ım odporn ym Jehovovi. (5. Mojz ısova 18:11, 12) Ve rit pover am a obracet se na m edia je nebezpecn e, protoze oboje patr ık D ablov ym pletich am a o D ablovi Jez ıs rekl, ze je otec lzi. (Efezanum 6:11; Jan 8:44) Pokud byste potrebovali poradit v ne cem, co je pro v as dule zit e, sli byste za lh a rem? Urcit ene.bude tedy moudr e, kdyzsevyhnetev semu, co m a jakoukoli spojitost s otcem lzi. Kl ı cem k tomu, aby clov ek mohl udelat v zivot edobr arozhodnut ı, je moudrost zalozen anap resn em pozn an ı biblick ych z asad abo z ıho z am eru s lidstvem. V Pr ıslov ıch 2:6 se r ık a: Jehova s am totizd av a moudrost; zjeho ust je pozn an ıarozli sovac ıschopnost. 2. Osvobozen ı od strachu z mrtv ych. Mnoz ı lid ev er ı, ze na ziv emaj ı vliv duchov emrtv ych predk u. Domn ıvaj ıse, ze tyto duchy mus ıusmi rovat pomoc ır uzn ych obe- t ı, protoze jinak by se rozhnevali. Nekte r ı lid esekv uli tomu, aby mohli zaplatit obeti aok azal eob rady, velmi zadluz ı. Jak n as biblick a pravda osvobozuje: Z Bible se dozv ıd ame pravdu o tom, v jak em stavujsoumrtv ı. Jez ı snap r ıklad rekl, ze mrtv ısp ı. (Jan 11:11, 14) Co t ım myslel? Odpove najdeme v Kazateli 9:5, kde se p ı se:

Biblick apravdalidi osvobozuje od pover, strachu zmrtv ych a neprim e ren eho strachu ze smrti. Ziv ısitoti zuv edomuj ı, ze zemrou; ale pokud jde o mrtv e, ti si neuvedomuj ınaprosto nic. Ano, mrtv ıjsoujakobyvhlubok em sp anku nebo v bezvedom ı. Prestali totizexi- stovat, a tud ı zn am nemohou nijak pomoct ani uskodit. Nekte r ı lid ev sak tvrd ı, ze s mrtv ymi mluvili. Jak je to mozn e? I na to d av a Bible odpove. P ı se se v n ı, ze na poc atku lidsk ych dejin se proti Bohu vzbouril znac- n ypo cet andel u. (2. Petra 2:4) Tito nicem- n ıduchov e, kter ym se r ık ad emoni, se snaz ı lidi oklamat. (1. Timoteovi 4:1) Delaj ıtonapr ıklad tak, ze se vyd avaj ızamrtv e, a tud ı z podporuj ıle zotom, ze mrtv ıexistuj ıvjin e podobenebovjin e r ısi. 3. Osvobozen ı od neprim e ren eho strachu ze smrti. Bible r ık a, ze smrt je nepr ıtel. (1. Korin anum 15:26) Opr avn en esej ıtedy boj ıme a snaz ıme se j ıuniknout.p resto vsak nemus ıme m ıt ze smrti neprim e ren ystrach. Jak n as biblick apravdaosvobozuje:bible nejen odhaluje pravdu o stavu mrtv ych, ale tak e r ık a, ze Buh zam y sl ımrtv evzk r ısit avr atit jim tak zivot. P ı se se tam: Prich a- z ıhodina,kdytiv sichni v pametn ıch hrobk ach uslys ı[krist uv] hlas a vyjdou. (Jan 5:28, 29; Skutky 24:15) Vjak epodob e vyjdou? To vypl yv az rady situac ı, kdy Jez ı sn ekoho vzkr ısil. Kazd y zt echto lid ım elstejnoupodobujakop redt ım.(marek5:35 42;Luk as 7:11 17; Jan 11:43, 44) Tento fakt je v souladu s v yznamem reck ehoslovapro vzk r ı sen ı, kter eznamen a vst an ı. KdyzB uh mluvil se sv ym letit ym sluzebn ıkem Danielem, rekl mu: Budesod- poc ıvat [neboli sp at ve smrti], ale vstanes ke sv emu losu na konci dnu. (Daniel 12:13) Tato slova musela prin est Danielovi velkou ut e- chuapomohlamup rijmoutsmrtsodvahou ad ustojnost ı. Jez ısbylpov eren kromejin eho t ım, aby k azal propust en ızajat ym, kter ıbylispout ani falesn ymi naukami. (Luk a s 4:18) JelikozJe z ısovo ucen ıbylozaps anodobible, osvobozuje lidi azdodnes.up r ımnesip rejeme, aby biblick apravdap rinesla trval eosvobozen ıiv am. ZAJ IMALO BY V AS? Jak n as biblick apravdaosvobozujeod pover? (Izaj a s 8:19, 20; 65:11, 12) strachu z mrtv ych? (Kazatel 9:5; Jan 11:11, 14) strachu ze smrti? (Jan 5:28, 29; Skutky 24:15) Probu te se! kv eten 2012 11

Tojeale nos! Kahauov emaj ıv yrazn y nos i bricho 12 Probu te se! kv eten 2012 Peter Lilja/age fotostock T AKHLE obvykle reaguj ılid e, kter ıpoprv euvid ısamcekahauanosat eho a jeho houpaj ıc ı se bambulovit ynos. Un ekter ych samcum uze me rit az18centimetr u, coz odpov ıd a zhruba ctvrtin ev ysky t eto opice. Sah ajima zpobradu,ataksihomus ıp ri zran ıdr zet na strane. Kdybychom meli nos ve stejn em pomeru k v y sce tela, sahal by n am t em e rdopolovinyhrudn ıku. K cemu m asameckahauatakvelk ynos? Teorie se ruzn ı. Je mozn e, ze nosem unik a prebyte cn et elesn eteplo.nosnav ıc zesiluje zvuky, kter e kahau vyd av a. Mu ze b yt tak eviditeln ym varov an ım pro ostatn ısamce.kdy z se totiz kahau rozc ıl ınebojerozru sen y, jeho nos nabehne a zcerven a. Jin ateorie r ık a, ze kahauuv nos slouz ıkupout an ıpozornosti samicek. Nejpravdepodobn ej s ıv sak je, ze nos pln ıv ıce funkc ı, z nichzn ekter emo zn a zn ame jen m alo, nebo zat ım vubec. Brichojakobalon Kahauov enosat ıtak emaj ıpo r adn e pandero. Obsah zaludku mu ze tvorit az ctvrti- nu jejich hmotnosti. Jak samci, tak samice proto neust ale vypadaj ı, jako by byli tehotn ı. Procm a kahau tak velk eb richo? Podobnejakojetomuukrav, zaludek kahaua je naplnen hustou smes ı rostlin a bakteri ı. Tyto bakterie zajis uj ıkva sen ıpotravy arozkl adaj ıcelul ozu a tak eur cit e rostlinn e toxiny, kter ebyprojin edruhyzv ırat byly Kahauov e zij ınaostrov e Borneo. Domorodci tuto opici naz yvaj ı orang belanda neboli Holan an. Isamicemaj ıvelk y nos, ale ten nedosahuje takov ych rozmer ujakousamc u.

Juniors Bildarchiv/Alamy smrtelnejedovat e. D ıky sv emu u zasn emu tr avic ımu ustroj ı jsou kahauov eschopn ı zivit se listy, nesladk ym ovocem, lust eninami a semeny palem a dals ıch rostlin, tedy potravou, kterou by prim ati s jin ym zaludkem str avit nedok azali. Kahauovo pozoruhodn etr avic ı ustroj ım a vsak i sv enev yhody. Tyto opice se mus ıvyh ybat cukernat emu ovoci, kter erychlekva- s ı. Sladk eovocebytoti zmohlozp usobit, ze se jim bricho nafoukne, a dokonce by jim to mohlo privodit bolestivou smrt. Kvuli stravebohat enacelul ozu a slozit e stavbe zaludku potrebuj ı kahauov ehodn e casu na to, aby potravu mohli str avit. A tak si po vydatn esn ıdani daj ıt reba i mnohahodinovou siestu, nezsena zerou znovu. Spolecensk ytvor A uz kahauov e zerou, nebo odpoc ıvaj ı, m alokdy jsou u toho sami. Dominantn ısamci dohl ı zej ınasv ehar emy c ıtaj ıc ıa z osm sa- mic, kter esenav ıc staraj ıosv aml a ata, jez prich azej ınasv et s tmavemodr ym oblice- jem. Samec, kter ysevtakov etlup enarod ı, je vypuzen, jakmile je dostatecn estar ynato, aby se o sebe mohl postarat. Spolu s dals ı- mi mlad ymi samci pak vytv a rej ıskupinky,ve kter ych tak edominuj ı jeden azdvavzrost- l ısamci.nezku sen ypozorovatelbytakovou skupinu mohl pokl adat za har em. Kahauov enosat ımaj ızvl astn ıspole censk ezvyklosti.jejichhar emy se casto prom ıchaj ı, a to zvl a st epove cerech, kdy se shromaz uj ıu rek. Pokud m an ejak ysamec pocit, ze jin y kahau se zaj ım aosamicizjeho har emu, zacne stavet na odiv svou s ılu. Tento samec, kter ym uze v a zit zhruba 20 kilogramu, se spust ınav sechny cty ri a s tlamou siroce otevrenou z ır anasv eho soka. Pokud to neprinese z adouc ıv ysledek, p ı se se v jedn e knize o kahauech, samec pak najednou necekanevyraz ıdokorunstrom u, casto s ohlusuj ıc ım revem, a opakovanedopad anasuch e vetve, kter esr amusem praskaj ı, cozp risp ıv a khlasit emu pozdvizen ı. (Proboscis Monkeys of Borneo) Ob cas dojde i k boji, ale st av ase to jen zr ıdka. Kahauov enosat ı nejen zvl a stn e vypadaj ı, ale tak evyd avaj ıcelou sk alu bizarn ıch zvuku, pokracuje zm ın en a kniha. Zvl a st eve cer je mozn esly set je brucet, troubit, rv at a vr ıskat. Uprostred t eto disharmonie samice tise krm ısv aml a ata a pecuj ıon e. Kdyzseza- cne stm ıvat, kahauov esivyhledaj ı pohodln e m ısto na nejak em vysok em strome obvykle vbl ızkosti reky a uchystaj ısekesp anku. Nohy s plovac ıbl anou Kromesv eho nosu kahauov edisponuj ı jest ejinouzvl astnost ı maj ımeziprstyna noh ach bl any. To jim umoz nuje nejen dobre Nos samcum vis ıp res tlamu. Kdyz zerou, mus ı si ho drzet na strane Probu te se! kv eten 2012 13

A uz zerou, nebo odpoc ıvaj ı, m alokdy jsou kahauov esami plavat, ale tak esejist epohybovatmangrovov ymi bazinami. V oblastech, kde rostou tropick emangrovy,se casto vyskytuj ıkrokod y- li a nejinak tomu je na Borneu. Tam, kde kahauov e zij ı, se to krokod yly jenom hemz ı. Co kdyz se opice potrebuj ıdostatp res reku? Jak to delaj ı, aby neskoncily v zaludku tech- to pred ator u? Jednou taktikou je, ze potichu vklouznou do vody a cubi ckou plavou v rad ezasebou na druhou stranu, anizbyp ri tom zce rily hladinu. Kdyzje reka uzk a, pouz ıvaj ıjinou taktiku. Vysplhaj ı do koruny stromu, rozebehnou se po vetvi, kter am uze b yt tak devet metru nad hladinou, skoc ıpob rise do vody azbytekvzd alenosti co nejrychleji doplavou. Tuto taktiku pouz ıvaj ı i samice, kter e nesou sv aml a ata. Nekdy do reky nask a ce cel a tlupa a spolecn euh anej ıkeb rehu. Nejvet s ım nepr ıtelem kahauuv sak nejsou krokod yli. Ohrozen ydruh Kahau nosat yjenaseznamuohro zen ych druhu. V prirozen em prostred ıjich zije jen nekolik tis ıc a toto c ıslo prev a zn evd usled- 1. Stan pro truhlu smlouvy. 2. Harfa. 3. Trubka. 4. 91 000. 5. C. AM 30 A 31 ODPOVEDI KE STRAN 14 Probu te se! kv eten 2012 ku lidsk e cinnosti neust ale kles a. Pr ı cinou jsou poz ary, te zba dreva, nekontrolovan yturismus a k acen ıles ukv uli pestov an ıpalmy olejn e. Dals ım faktorem je lov. Nekte r ı lid e zab ıjej ı kahauy pouze pro z abavu, jin ıkv uli j ıdlu nebo pro pouzit ıvtradi cn ımedic ıne. Kahauov esp ıc ı na stromech pod el rek jsou dobre videt, a tak se st avaj ısnadnouko rist ı. Vjedn e oblasti, kde se pohybuje hodnelov- cuvmotorov ych clunech, se populace opic behem peti let sn ı zila na polovinu. Ochran a ri se snaz ıinformovatoneut ese- n e situaci tohoto zv ı rete. V soucasn edob eje kahau nosat ynaborneuchr anen z akonem. Bude to stacit? To uk a ze cas. Pokud by mel tento tvor z pr ırody vymizet, byla by to velk a skoda. Kahau je totizv r ı si zv ı rat skutec- nou raritou. Nav ıc se pr ıli sneda r ıchovatho vzajet ı. Kahau nosat yjesamoz rejmepouzejed- n ım z mnoha zv ı rat, jejichz budoucnost vy- pad achmurn e. A bezpocet dals ıch druhu uz vyhynulo. Dobrou zpr avou je, ze Buh se chyst ap revz ıt plnou kontrolu nad zem ı. Odstran ıni cemn e lidi a bude ucit ty spravedliv e, jak co nejl epe pecovat o svuj domov. (Pr ıslov ı2:21,22) Nebudou nijak skodit ani pu- sobit zk azu na cel em esvat eho re, slibuje Jehova Buh, protoze zemejist ebudenaplnena pozn an ım Jehovy, jako vody pokr yvaj ısamotn emo re. (Izaj a s11:9) Peter Lilja/age fotostock

AST C 1 2 3 4 5 6 7 8 BIBLE KNIHA P RESN YCH PROROCTV I Ucin ım z tebe velk yn arod Vtomtoc ısle Probu te se! zac ın as erie osmi cl ank u, ve kter ych budeme rozeb ırat jeden v yzna cn yrys Bible jej ı proroctv ı neboli to, co predpov ed ela do budoucnosti. Cl anky v am pomohou z ıskat odpovedinatytoot azky: Jsou biblick a proroctv ı pouze v ymyslem chytr ych lid ı? Nebo jsou inspirov ana Bohem? Vyb ız ıme v as, abyste prozkoumali dukazy. P RO postoj dnesn ıch lid ıjsoutypick epochybnosti a skepse a to se projevuje i vzhledem k Bibli. Mnoz ısinikdyneud elali cas, aby tuto knihu nezaujate prozkoumali. Sv en azory zakl adaj ıp rev a zn enatom,co r ı- kaj ıdruz ı. Douf ame, ze vy k takov ym lidem nepatr ıte. Vydejte se tedy s n ami na cestu do minulosti, kter aodhal ıd ukazy o tom, ze Bible je verohodn a. Nase cesta zac ın aumu ze, kter eho azdo- dnes maj ıv uct ek res an e, zid e i muslimo- v e. Tento Hebrejec zil v letech 2018 az1843 pr. n. l. Jmenoval se Abraham. Abrahama se t ykaj ın ekter azprvn ıch proroctv ı, kter ajsouzaznamen ana v Bibli. Tato proroctv ısevztahuj ıdokonceinan as dnes. (Viz r ame cek Pozehn an ıpro v sechny n a- rody.) Podle Prvn ıknihymoj z ı sovy neboli Genesis se jedn aon asleduj ıc ıp redpovedi: Nejd r ıv m el jm eno Abram. (1) Abrahamovi potomci se stanou mocn ym n arodem. (2) Nez k tomu dojde, budou otroky v ciz ı zemi.(3) Budou osvobozeni a dostanou do vlastnictv ızemikana an. Prozkoumejme tyto v yroky adresovan e Abrahamovi podrobneji. Tri v yzna cn a proroctv ı 1. proroctv ı: Ucin ım z tebe velk yn arod. (1. Mojz ı sova 12:2) Splnen ı: Potomci Abrahamova syna Iz aka avnukaj akoba (kter ysetak ejmenovalizrael) se stali starovek ym izraelsk ym n arodem nez avisl ym kr alovstv ım, kter em elo sv evlastn ıpanovn ıky. Co ukazuj ıd ejiny: Bible podrobne popisuje Abrahamovu rodovou linii, kter a sla pres Iz aka, J akoba a dvan act J akobov ych synu. Do tohoto Probu te se! kv eten 2012 15

rodokmenu patrilo tak e mnoho kr al u, kter ı panovali nad Izraelem nebo Judou. O sedmn acti z nich existuj ınez avisl e mimobiblick e zpr avy, kter e jsou v souladu s biblick ym z a- znamem o tom, jak se z Abrahamov ych potomkustaln arod. 2. proroctv ı: Tv e potomstvo bude cizincem v zemi, kter a nebude jejich, a budou tam otrocit...a z ctvrt a generace se sem navr at ı. (1. Mojz ı sova 15:13, 16, Cesk y studijn ıp reklad) Splnen ı: Kvuli hladomoru v Kana anu zily ctyri generace Abrahamov ych potomku vegypt e. Zpoc atku tam byli jako prist ehovalci, ale pozdeji se stali otroky, jejichz uko- lem bylo vyr ab et cihly z hl ıny a sl amy. Kdyz Viz 1. Paralipomenon 1:27 34; 2:1 15; 3:1 24. Behem vl a- dy SalomounovasynaRechoboamaseizraelsk yn arod rozdelil na severn ıaji zn ıkr alovstv ı. V Izraeli pak vl adli soucasn edva kr alov e. (1. Kr alovsk a 12:1 24) vezmeme v uvahu jen jednu rodovou linii, totiz linii Abrahamova pravnuka Leviho, kter ysedoegyptap restehoval se sv ym letit ym otcem, pak cty ri generace byly: Levi, jeho syn Kehat, jeho vnuk Amram a pravnuk Mojz ı s. (2. Mojz ı sova 6:16, 18, 20) A Mojz ı s vroce1513p r. n. l. vyvedl Izraelity z Egypta. (Viz casovou osu a r ame cek Presn e casov e udaje.) Co ukazuj ıd ejiny: PodleJameseK.Hoffmeiera,profesora Star eho z akona a archeologie Bl ızk e- ho v ychodu, vypl yv a jak z egyptsk ych spisu, tak z archeologick ych dokladu, ze Semit e (k nimzpat rili starovec ıhebrejci)sm eli be- hem hladomoru vstoupit se sv ymi st ady do Egypta. Opravdu se tam ale stali otroky, jejichz ukolem bylo vyr ab et cihly? Vegyptsk ych z aznamech sice nen ıkonkr etn ızm ınka o Izraelitech, ale malby a svit- ABRAHAMOVO POTOMSTVO (p r. n. l.) 1843 1728 1711 1657 1593 1513 1473 Abraham um ır a J akob se s rodinou stehuje do Egypta J akob um ır a Josef um ır a narozen ı Mojz ı se Mojz ı s vyv ad ı Izrael z Egypta Mojz ı s um ır a. Jozue vede Izraelity do zeme Kana an ctyri generace Abrahamov ych potomku Levi Kehat Amram Mojz ı s 16 Probu te se! kv eten 2012

Israel Museum, Jerusalem/The Bridgeman Art Library International ky, kter e byly nalezeny v tamn ıch hrobk ach, potvrzuj ı, ze Egyp an epou z ıvali cizince kv yrobecihelzhl ıny a sl amy. Egyptsk ez a- znamy tak eukazuj ı, ze poh an e ci si prub e z- ne zapisovali mnozstv ıvyroben ych cihel. Itentofaktjevsouladusezpr avou v Bibli. (2. Mojz ı sova 5:14, 19) Profesor Hoffmeier r ık a: Egyptsk ezdrojepotvrzuj ı, ze cizinci byli vyuz ıv ani pro otrockou pr aci... b ehem stejn eho obdob ı, kdy doch azelo k utisku Izraelitu. Strucn e re ceno to, ze starovec ıhebrejci pri slidoegypta...vdob ehladomoru a ze byli pozdeji zotroceni, se zd ab yt vero- hodn e. 3. proroctv ı: D am...tv emu semeni... celou zemi Kana an. (1. Mojz ı sova 17:8) Splnen ı: Mojz ı svyvedlvznikaj ıc ıizraelsk y n arod z Egypta a v roce 1473 pr. n. l. ho Jozue, syn Nunuv, privedl do zemekana an. POZEHN AN IPRO VSECHNY N ARODY Buh dal slib, ze prostrednictv ım Abrahamova semene si budou zehnat lid e ze vsech n arod u. (1.Moj z ı sova 22:18) Z Abrahamov ych potomkub uh udelal n arod predev s ım proto, ze z nej mel vzej ıt Mesi a s, kter yd a zivot za cel e lidstvo. Boz ı slib Abrahamovi se tud ı zt yk aiv as! UJana3:16sep ıse: Buh totiztak velice miloval svet, ze dal sv eho jedin eho zplozen eho Syna, aby z adn y, kdo v nej projevuje v ıru, nebyl zahuben, ale mel ve cn y zivot. O proroctv ıch, kter aset ykaj ımesi ase, bude pojedn avat 3. a 4. c ast t eto s erie. A E X O D U S I Z R A E L E doba soudc u 1117 1107 1070 1034 Samuel pomaz av a Salomoun zac ın a Saulazaprvn ıho kr ale se stavbou chr amu Izraele narozen ı David se st av a Davida izraelsk ym kr alem V yraz Daviduv dum na t eto st ele je jednou ze zm ınek o kr al ıch, kter ıvl adli v Izraeli nebo Judeabyli Abrahamov ymi potomky PRESN E CASOV E UDAJE Uk azkou toho, jakou hodnotu m ap resn y casov y udaj v Bibli, je text v 1. Kr alovsk e6:1, kter yset yk adoby,kdy Salomoun zah ajil pr ace na stavbejeruzal emsk eho chr amu. Cteme tam: Stalo se ve cty rst em osmdes at em roce [479 cel ych roku] po tom, co izraelst ısynov evy sli zegyptsk ezeme, ve ctvrt em roce [ Salomounovy vl ady], v mes ıci zivu, to je ve druh em mes ıci, potom, co se stal Salomoun kr alem nad Izraelem, ze pristoupil k tomu, aby postavil dum Jehovovi. Podle biblick e chronologie byl ctvrt ym rokem Salomounovy vl ady rok 1034 pr. n. l. Vr at ıme-li se od tohoto data o 479 cel ych let zp atky, pak zjist ıme, ze Izraelit evy sli z Egypta v roce 1513 pr. n. l.

Co ukazuj ıd ejiny: Archeologov esesicerozch azej ıvdatech, ale s jistotou mu zeme mluvit o tom, ze Izraelit edokana anu vstoupili a os ıdlili ho, napsal emeritn ı profesor egyptologie K. A. Kitchen. Bible uv ad ı, ze Jozue [kananejsk em esto] Chacor sp alil ohnem. (Jozue 11:10, 11) V jeho rozvalin ach archeologov eodkrylit ri kananejsk echr amy, kter ebyly upln ezni ceny. Nasli tak e doklady o tom, ze v 15. stolet ı pr. n. l. bylo mesto vyp aleno. Tato fakta jsou v souladu s Bibl ı. Dals ızaj ımav e kananejsk em esto je Gibeon, kter yle zel necel ych deset kilometruod Jeruzal ema. Archeologov etotom esto identifikovali, kdyz objevili asi 30 uch od dzb a- nu, na kter ych byl vyryt n azev tohoto mesta. Starovec ıgibeo nan enarozd ıl od obyvatel Chacoru uzavreli s Jozuem m ır. On pak ustanovil, ze maj ı slouzit jako cerpa ci vody. (Jozue 9:3 7, 23) Proc dostali tuto pr aci? Z popisu ve 2. Samuelove 2:13 a u Jeremj a se 41:12 vypl yv a, ze v Gibeonu byla spousta vody. ABRAHAM JE HISTORICK APOSTAVA Na hlinen ych tabulk ach ze zac atku druh e- ho tis ıcilet ıp r. n. l. jsou uvedena mesta, jejichz n azvy se shoduj ısejm eny Abrahamov ych pr ı- buzn ych. Jedn asenap r ıklad o mesta Peleg, Serug, Nachor, Terach a Charan. (1. Mojz ısova 11:17 32) V1.Moj z ısov e 11:31 cteme, ze Abrahamova rodina odesla z Uru Chaldejcu. Zr ıceniny tohoto mesta byly nalezeny na jihov ychod e Ir aku. Bible tak euv ad ı, ze Abrahamuv otec Terach zemrel v Charanu, kter ypravd epodobne lezel na uzem ınyn ejs ıho Turecka. Abrahamova manzelka S ara zemrela v Hebronu, cozje jedno z nejstars ıch dodnes ob yvan ych mest na Bl ızk em v ychod e. (1. Mojz ısova 11:32; 23:2) V souladu s biblickou zpr avou d ılo Archaeological Study Bible, New International Version uv ad ı: Nejv yzna cn ej s ım rysem Gibeonu je skutecn ehojnostvodn ıch zdroju: jeden velk y a sedm mens ıch pramenu. To, ze des ıtky lid ı, o kter ych je v Bibli zm ınka, skutecn e existovaly, bylo potvrzeno z nez avisl ych historick ych zdroju. Jak jizbylouvedeno,pat r ımezin eisedmn act kr al u, kter ıbylipotomkyabrahamaavl adli vizraelinebojud e.byltonap r ıklad Achab, Achaz, David, Ezekj a s, Manasse a Uzzij a s. Existence kr alovsk ych dynasti ıjejist e siln ym argumentem pro to, ze izraelsk yn arod jednak do zemekana an vstoupil, a jednak ji ob yval. Vroce1896badatel ena sli v egyptsk ych Th eb ach Merenptahovu st elu. V textu na tomto reli efu se faraon Merenptah chlub ıvojensk ym tazen ım proti Kana anu, kter epod- nikl kolem roku 1210 pr. n. l. Je tam prvn ı zn am a mimobiblick azm ınka o Izraeli, tedy doklad o existenci tohoto n aroda. Konkr etn ızm ınky jsou uzite cn e Videli jsme, ze Bible obsahuje mnozstv ı konkr etn ıch detailu o lidech, m ıstech a ud a- lostech. Tyto podrobnosti n am umoz nuj ı srovnat biblickou zpr avu se svetsk ymi zdroji ataksep resved cit o splnen ı biblick ych proroctv ı. Co se t y ce Abrahama a jeho semene, fakta ukazuj ı, ze Boz ı sliby se splnily Abrahamovo semeno se stalo n arodem, ten byl zotrocen v Egypteapozd eji ob yval zemi Kana an. Potvrzuj ıset ım slova biblick eho pisatele Petra, kter ypokorn euznal: Vz adn edob e nebylo proroctv ı proneseno z lidsk ev ule, ale lid e mluvili z Boha, jak byli un a seni svat ym duchem. (2. Petra 1:21) Ve stalet ıch, kter apovstupuizraeledo Kana anu n asledovala, doslo v historii tohoto n aroda k radik aln ımu zvratu s tragick ymi n asledky. Tak etyton asledky pisatel e Bible predpov ed eli. O tom bude pojedn avat dals ı cl anek nas ıs erie.

MLAD I LID E SE PTAJ I Procm erodi ce nech apou? PREDSTAV SI N ASLEDUJ IC I SITUACI: Je p atek, sest hodin vecer, a 17let yjakub se r ıt ıkedve r ım. Tak zat ım! zavol ana rodice a douf a, ze se zapomenou zeptat. To se ale spletl. Kdy se, Kubo, vr at ı s? pt asemamka. Jakub se zastav ı. Ehm... no... souk a ze sebe, nemus ıte na me cekat. Prudce otevre dvere a uzjeskoropry c, kdyztu zaslechne t atu: Jakube, pockej! Jakub zustane st at a t ata pr ısn ym hlasem pokracuje: V ı s, jak em ame pravidlo! V deset hodin nejpozdeji. Ale tati, za up ıjakubaoto c ısena t atu, v ı s jak mi je trapne, kdyzmus ım kamar ad um r ıct, ze m am b yt doma tak brzo? T ata se ale nenech aobm ekcit a pouze zopakuje: V deset hodin nejpozdeji a bez debat. A SI uzjsin eco takov eho zazil i ty. A uzsejednalooto,kdy m a sb yt doma, jakou hudbu mu ze sposlouchatnebosk ym se budes kamar adit a co budes nosit, rodice zrejm e stanovili nejak a pravidla a nebyli ochotn ıznichustoupit.tadyjen ekolik pr ıklad u: Kdyz se mamka znovu vdala, nevlastn ıt ata mi zak azal poslouchat moje obl ıben ehudebn ıstyly.v ysledkem bylo, ze jsem musel vyhodit vsechny c ed e cka. (Brandon) N ekter ajm ena v tomto cl anku byla zm en ena. Probu te se! kv eten 2012 19

JAK SPR AVN E KOMUNIKOVAT Mnohem leps ıne zk ricet je naslouchat. Kdyzsirodi ce vyslechnesabude ssesna zit je pochopit, pravdepodobn e pak to sam eud elaj ıoni pro tebe. (Rianne) Pre cti si Filipanum 2:3, 4. Neodmlouvej. Dr ıv jsem to delala, ale doslo mi, ze se pak kvuli tomu akor at poh ad ame (a jest edostanu). Tomu vsemu jsem se mohla vyhnout, kdybych prostedr zela jazyk za zuby. (Danielle) Pre ctisip r ıslov ı 17:27; 21:23. Pockej, azsesituace uklidn ıarodi ce budou ochotn ı ti naslouchat. (Collette) Pre ctisip r ıslov ı 25:11. Rodice mus ıc ıtit, ze je respektujesa ze opravdu poslouch a s, kdyztin eco r ıkaj ı. Atakne zza cnesmluvitotom, jak to vid ısty,ujistije, ze jsi vn ımal, co ti rekli, a ze jsi to pochopil. (Emily) Pre ctisip r ıslov ı 23:22; Jakuba 1:19. Mamka mi vyc ıt a, ze nem am z adn ep r atele. Kdyz se pak ale zept am, jestli mu zu za nek ym j ıt, rekne, ze ne, protoze toho clov eka nezn a. Je to na nervy. (Carol) Ta ka s nevlastn ımamkoubysnadbylinejrad si, kdybych nosila vsechny tricka o c ıslo vet s ı. A ta ka tvrd ı, ze kra asy nad kolena jsou pr ıli skr atk e. (Serena) Co mu ze sd elat, kdyzsesesv ymi rodici nedok a- zesnan ecemshodnout?mohlbysisotomsnimi popov ıdat? Rodice mev etsinou ani nevyslechnou, ste zuje si 17let ajoanne.patn actilet aamyzase r ık a: Kdyzm am pocit, ze mena si nech apou, tak jsem radsi zticha. Nevzd avej to ale tak rychle. Rodice jsou mozn a v ıc ochotn ıtinaslouchat,ne zbysrekl. Zamysli se: I Buh naslouch a, kdyzkn emu lid e mluv ı. Napr ıklad si vyslechl Mojz ı se, kdyzsep rimlouval za vzpurn e Izraelity. (2. Mojz ı sova 32:7 14; 5. Mojz ı sova 9:14, 19) Mozn am aspocit, ze tv ırodi ce nereaguj ıtakrozumnejakob uh. A pravda tak eje, ze mezi Mojz ı so- v ym rozhovorem o osudu cel eho n arodaatvou z a- dost ıoto,abysmohlvenkuz ustat d ele, je velk y rozd ıl. Princip je ale stejn y: Pokud nekomu s autoritou v tomhle pr ıpad erodic um predlo z ı slogick y argument, bude ti pravde- podobnev enovat pozornost. Tajemstv ı usp echu spoc ıv avtom,jak svuj pr ıpad predlo z ı s. N asleduj ıc ıpodn ety ti pomohou udelat to co nejefektivneji. 1. Identifikuj probl em. Napissi,na cem se s rodici zat ım nemu ze sshodnout. KDY ML CET Ne vsechny neshody je treba re sit. V nekter ych pr ıpadech je rozumn e uplatnit tuto vyb ıdku: Vypov ıdejte se ve sv em srdci... aml cte. ( Zalm 4:4) Dvan actilet abeatrice r ık a: Nekdy si predstav ım, jak mal ymitenprobl em asi bude pripadat z ıtra, a uvedom ım si, ze vubec nestoj ızatoho re sit. Prostetopust ım z hlavy.

2. Pojmenuj sv epocity.napi sv yraz, kter ynejl e- pe vystihuje, jak ypocitvtob evyvol av a postoj rodic u. C ıt ı ssezran en y? Smutn y? Zahanben y? Nebo m a spocit, ze ti neve r ı? (Jakub z pr ıkladu popsan eho v uvodu cl anku se kvuli tomu, ze rodice chteli, aby byl doma brzo, c ıtil pred sv ymi kamar ady trapne.) 3. Vzij se do role sv ych rodic u. Predstav si, ze m a s dosp ıvaj ıc ıd ıte, kter e re s ıstejn yprobl em, jak yjsinapsal v prvn ım bode. Kdybys byl jeho rodicem, co by ti delalo nejvet s ı starost a proc? (V pr ıkladu na zac atku cl anku se rodice o Jakuba pravdepodobn e b ali.) 4. Znovu se nad sv ym probl emem zamysli. Zkus si odpoved et na tyto ot azky: V cem je pro me postoj rodic uu zitecn y? Co bych mohl udelat, abych jejich obavy zm ırnil? 5. S rodici si o tom popov ıdej a pokuste se spolecn enaj ıt re sen ı. Kdyzuplatn ısuveden epodn ety avezme sv uvahu doporucen ızr amecku Jak spr avnekomunikovat,mo zn asesrodi ci dok a ze srozum- ne domluvit. Kellie se to dar ı. R ık a: H adat se k nice- mu nevede. Situace se t ım jenom zhors ı. S rodici se snaz ım o probl emu v klidu popov ıdat a nakonec se vzdycky dohodneme na nejak em kompromisu. CO R IKAJ I TVOJI VRSTEVN ICI Wyndia: Nezn eco reknu, promysl ım si to. Uvazuju o n azoru sv ych rodic u, a nez zacnu mluvit, pomodl ım se. Kdyzv ım, ze to, co bych rekla, by odstartovalo h adku, zu- stanu zticha, dokud probl em nedok a zu resit bez emoc ı. Ross: Kdyzseto ve mneza c ın ava rit, snaz ım se myslet na to, ze nejak a zbytecn ah adka by mi mohla pokazit cel yden.v ysledkem je, ze se te rozci- luju mnohem m ı n nezd r ıv. Dals ı cl anky z rubriky Mlad ı lid eseptaj ı jsou k dispozici na internetov eadrese www.watchtower.org/ypb ZKUS SE ZEPTAT RODI C U Jakjstekonfliktysesv ymi rodici re sili vy? Udelali byste dnes neco jinak? A pokud ano, tak co? Ramona: Zjistila jsem, ze vzdycky se vyplat ısirodi ce nejdr ıv vyslechnout. Treba se nase n azory na neja- kou vec zas tak nelis ı a dohodneme se snadneji, nezjsemsi puvodn e myslela. Probu te se! kv eten 2012 21

Hydrofiln ıkrovky D ILO N AHODY? poustn ıch potemn ıku Na krovk ach potemn ıka se tvor ı kapky vody a st ekaj ıdo ustn ıho otvoru Pribli zn e 900 milionu lid ınasv etenem a pr ıstup k nez avadn epitn evod e. V mnoha oblastech se zeny a deti mus ıtrm acet velk e vzd alenosti, aby ji prinesly do sv ych domovu. Je hrozn e, ze chud ımus ıtr avit radu hodin dennechozen ım pro neco, co je z akladn ı lidskou potrebou, r ık a Shreerang Chhatre, inzen yr na Massachusettsk em technick em institutu. Chhatre a jeho kolegov esesna z ıtento probl em re sit, a proto zkoumaj ımo znost z ısk av an ı vody z mlhy. Inspiraci k tomu nasli upou stn ıho potemn ıka. Zaj ımav e udaje: Kazd er ano se na pous Namib sn a s ımlha.pou stn ıpotemn ıci vyuz ıvaj ı tuto kr atkou pr ılezitost k tomu, aby se ve spr avn em uhlu postavili proti vetru. Na krovk ach Podobn ym zp usobem sb ıraj ı vodu i jin edruhybrouk u. maj ıv ystupky z hydrofiln ıl atky, kter ap ritahuje vlhkost. Jak vlhkosti prib yv a, zacnou se tvorit st ale vet s ıkapi cky. Ty pak vlastn ıvahoust e- kaj ıvezl abc ıch, kter ejsoumeziv ystupky a naopak vodu odpuzuj ı, azk ustn ımu otvoru brouka. Chhatre a jeho spolupracovn ıci chtej ı podobn yprincipvyu z ıt ke sberu pitn e vody pro lidi. Clovek pochopitelnepot rebuje k tomu, aby pre zil, daleko v ıce vody nezpou stn ıpotemn ık, atakjetakov y projekt financn evelmin arocn y. Na tom, aby se z mlhy z ısk avala voda pro potreby lid ı, se podle inzen yra Chhatrea por ad jest epracuje. Co si o tom mysl ıte? Jsou hydrofiln ıkrovky potemn ıka v ysledkem evoluce, nebo jsou d ı- lem inteligentn ıho Stvoritele? Fotografie: Chris Mattison Photography/photographersdirect.com

1 000 1 V 000 M A L s A al W I U N IKDY bychom si nepomysleli, ze se vmalawistanen eco takov eho, zvolal Augustine. Mluvil o tom, ze byl postaven velk ypo cet s al ukr alovstv ı, jak svedkov ejehovovi naz yvaj ım ısta, kde uct ıvaj ı Boha. V roce 1993 bylo v Malawi, mal ezeminajihov ychodeafriky,p riblizn e 30 000 svedk u Jehovov ych a nemeli z adn avhodn am ısta, kde by se mohli sch azet k uct ıv an ıbohaastudiu Bible. Dnes je ale situace upln ejin a. V z a r ı2010 svedkov evmalawidokon cili ve mest eblantyre stavbu tis ıc ıho s alu Kr alovstv ı. Proc svedkov e Jehovovi stavbu techto budov zah a- jili, azkdy zjejichpo cet dos ahl 30 000? A jak je mozn e, ze jich pak postavili 1 000 v relativnekr atk em obdob ı a v zemi s omezen ymi prostredky? A konecn e, jak y vliv mel tento uzasn ystavebn ıprogramnasamotn esv edky a na lidi v jejich okol ı? Obt ı zn eobdob ı Svedkov e Jehovovi, dr ıve zn am ıjakobadatel e Bible, zacali v Malawi ucit biblickou pravdu poc atkem 20. stolet ı. Do roku 1967 vzrostl jejich pocet na asi 17 000. Podobneja- ko kres an ev1.stolet ıbyliionizn am ıt ım, ze dodrzuj ız akony, maj ı uctu ke st atn ım u redn ık um a tak esizachov avaj ıneutr aln ıpostoj Po cet s al ukr alovstv ınyn ıp rekro cil 1 030. Z S T O J I ukr alovstv ı! v politick ych z ale zitostech. (Jan 18:36; Skutky 5:29) Avsak v polovine60.letseprosv uj postoj zalozen y na Bibli svedkov e dostali do konfliktu s vl adou a v roce 1967 byla jejich cinnost zak az ana. Netrvalo dlouho a mnoz ıbylibez jak ehokoli duvodu propust eni z pr ace a jejich majetek byl zabr an nebo znicen. Kvuli prudk emu pron asledov an ıazestrachuzp r ı- padn e genocidy tis ıce svedk uuteklodosousedn ıho Mosambiku a Zambie. Nakonec se vsak v Malawi situace pro svedky zlepsila a vet sina se jich zac atkem 90. let vr atila domu. Meli velkou radost, kdyz 12. srpna 1993 byl po 26 letech z akaz jejich cinnosti zrusen. Museli vsak re sit nov y probl em. Svedk ubylov ıce nez 30 000 v 583 sborech a nemeli z adn avhodn am ısta, kde by se sch azeli. Co meli delat? Kres ansk al aska v praxi Prvn ıch sest let po zrusen ız akazu m ıstn ı svedkov eodvedlivynikaj ıc ıpr aci pri stavbe s al ukr alovstv ızvlastn ıch omezen ych prostredk u. Byl to vsak n aro cn y ukol, protoze kazd yrokstoupalpo cet svedk urychlejine z pocet postaven ych s al u. Jak byl tento probl em nakonec vyre sen? Uplatnen ım biblick e z asady z 2. Korin anum 8:14. Prostrednic- tv ım vyrovn an ı financn ıp rebytek v jin ych Probu te se! kv eten 2012 23