Modul: VZTAH K INSTITUCÍM A ZAMĚSTNANCŮM

Žadatel: Název projektu: Registrační číslo: Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Liberec, Šamánkova 500/8, příspěvková organizace Otevřená škola CZ.1.07/3.2.01/03.0007 Modul: VZTAH K INSTITUCÍM A ZAMĚSTNANCŮM Název tématu Počet hodin Počet pracovních listů Počet průběžných testů Právní úprava mezd 3 2 1 Základní pojmy 2 1 0 Hrubá mzda 3 1 0 Zabezpečení zaměstnance v případě 2 1 1 nemoci Instituce 10 6 0 Evidence mezd 2 1 0 Účtování mezd zaměstnanců a 5 4 0 společníků Soubor příkladů 2 x x Závěrečný test* 1 x x Celkem 30 16 2 * Testy nejsou součástí tohoto materiálu 1

Obsah: 1. téma Právní úprava mezd 3 14 2. téma Základní pojmy 15-27 3. téma Hrubá mzda 28-44 4. téma Zabezpečení zaměstnance v případě nemoci 45-52 5. téma Instituce 53 87 6. téma Evidence mezd 88 99 7. téma Účtování mezd zaměstnanců a společníků 100 119 8. téma Soubor příkladů 120 126 9. téma Závěrečný test 127 10. Řešení pracovních listů 128 148 11. Řešení souboru příkladů 149 154 2

Metodický list Modul - podmodul: Vztah k institucím a zaměstnancům Počet vyučovacích hodin modulu: 30 Počet témat modulu (podmodulu) 7 Téma kursu: Právní úprava mezd Počet vyučovacích hodin tématu: 3 Počet pracovních listů: 2 Počet testů: 1 Autor: Ing. Ludmila Berešová Předpoklady pro studium tohoto modulu: - absolvování modulu Opatřování výrobních činitelů - absolvování modulu Účetnictví Seznam připravených materiálů: 1. Výkladová skripta Právní předpisy upravující mzdovou oblast 2. Výkladová skripta Právní předpisy upravující srážky z mezd 3. Odkaz na zákoník práce 4. Pracovní list 1 Hledání v zákoníku práce I. - zadání 5. Pracovní list 1 Hledání v zákoníku práce I. - řešení 6. Pracovní list 1 Hledání v zákoníku práce II. - zadání 7. Pracovní list 1 Hledání v zákoníku práce II. - řešení 8. 1. průběžný test Právní úprava mzdové problematiky Použití připravených materiálů: Při studiu postupujte v těchto krocích: 1. Prostudujte si výkladová skripta Právní předpisy upravující mzdovou oblast 2. Prostudujte si výkladová skripta Právní předpisy upravující srážky z mezd 3. Pro vypracování pracovních listů použijte odkaz na webové stránky, kde naleznete zákoník práce 4. Vypracujte určené úkoly v pracovním listu 1 5. Zkontrolujte si vypracované úkoly v pracovním listu 1 6. Vypracujte určené úkoly v pracovním listu 2 7. Zkontrolujte si vypracované úkoly v pracovním listu 2 8. Zopakujte si látku v opakovacím testu Poznámka: V modulu je zohledněna právní úprava této problematiky k 1. 1. 2012 3

Seznam použité literatury: Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád zákon č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání Vyhláška č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti Nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižší úrovni zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši přípatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí Nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci Nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamů o úrazu Libuše Neščáková, Jaroslav Jakubka: Zákoník práce 2012 v praxi, 2. vydání, Praha, Grada publising, a. s., 2012 Petr Klínský, Danuše Chromá, Otto Münch: Ekonomika a finanční gramotnost pro střední školy, Praha, Eduko, 2011 Petr Klínský, Otto Münch: Ekonomika pro ekonomická lycea a ostatní střední školy, 2. vydání, Praha, Fortuna, 2009 Schmied, Zdeněk Mgr. Z hlediska pracovněprávní úpravy vzory dohod. Mzdová účetní. 2012/3 http://czblog.cz/co-je-to-hruba-a-cista-mzda-vypocet-ciste-mzdy/ http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/cds/xsl/22.html?year=0 http://portal.mpsv.cz/upcr/oup http://www.cssz.cz/cz/o-cssz/profil-organizace/ http://www.mesec.cz/dane/socialni-pojisteni/pruvodce/ 4

TÉMA 1: PRÁVNÍ ÚPRAVA MEZD KNIHA 1: NEJDŮLEŽITĚJŠÍ PRÁVNÍ PŘEDPISY UPRAVUJÍCÍ MZDOVOU OBLAST 1 Nejdůležitější právní předpisy upravující mzdovou oblast Mezi nejdůležitější právní předpisy upravující mzdovou oblast patří: zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižší úrovni zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši přípatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamů o úrazu vyhláška č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání 2 Zákoník práce Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce upravuje právní vztahy vznikající při výkonu závislé práce mezi zaměstnavatelem a jeho zaměstnanci (pracovněprávní vztahy) upravuje některá práva a povinnosti zaměstnavatelů a zaměstnanců při dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce podle zákona o nemocenském pojištění a některé sankce za jeho porušení 5

3 Zákon o zaměstnanosti Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti 4 Občanský zákoník a občanský soudní řád Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (od 1. 1. 2014 bude platit nový občanský zákoník) definuje fyzickou a právnickou osobu řeší odpovědnost za způsobenou škodu a její případnou náhradu Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád definuje pojem čistá mzda 6

5 Nařízení vlády o minimální mzdě Nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižší úrovni zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši přípatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí výši základní sazby minimální mzdy a dalších sazeb minimální mzdy odstupňovaných podle míry vlivů omezujících pracovní uplatnění zaměstnance a podmínky pro poskytování minimální mzdy, nejnižší úrovně zaručené mzdy a podmínky pro její poskytování zaměstnancům, jejichž mzda není sjednána v kolektivní smlouvě, a pro zaměstnance, kterým se za práci poskytuje plat, vymezení ztíženého pracovního prostředí pro účely odměňování, výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí 6 Nařízení, které stanovuje důležité osobní překážky v práci Nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci v tomto nařízení jsou uvedeny důležité osobní překážky v práci, při kterých přísluší zaměstnanci od zaměstnavatele pracovní volno, toto volno může být buď s náhradou mzdy nebo platu anebo bez náhrady mzdy nebo platu 7 Nařízení vlády o pracovních úrazech Nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamů o úrazu upravuje způsob a obsah evidence úrazů hlášení a zasílání záznamu o úrazu hlášení smrtelného pracovního úrazu vzor záznamu o úrazu okruh orgán a institucí, kterým se ohlašuje pracovní úraz a zasílá záznam o úrazu 8 Vyhláška o zákonném pojištění odpovědnosti Vyhláška č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání stanoví konkrétní podmínky pojištění podmínky součinnosti zaměstnavatele s příslušnou pojišťovnou sazby pojistného dle charakteru činnosti zaměstnavatelů způsob výpočtu pojistného zaměstnavatelem termíny splatnosti a čísla účtů pro zasílání plateb pojistného 7

KNIHA 2: PRÁVNÍ PŘEDPISY UPRAVUJÍCÍ SRÁŽKY Z MEZD 1 Právní předpisy upravující srážky z mezd Mezi nejdůležitější právní předpisy upravující povinné srážky z mezd patří: zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění zákon č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník Všechny zákony je nutné studovat v aktuálním znění, protože jsou často novelizovány. 2 Zákoník práce 8

3 Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti Tento zákon upravuje pojistné na sociální zabezpečení, které zahrnuje: pojistné na důchodové pojištění pojistné na nemocenské pojištění příspěvek na státní politiku zaměstnanosti Co se týká zaměstnanců a zaměstnavatelů, dozvíme se z něj např.: kdo je plátcem a poplatníkem pojistného jak se stanoví vyměřovací základ pojistného sazby pojistného pro zaměstnance i zaměstnavatele rozhodné období (v případě zaměstnance je to měsíc) splatnost pojistného další povinnosti zaměstnavatele 4 Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění Tento zákon upravuje výši pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, penále, způsob jejich placení, kontrolu, vedení evidence plátců pojistného a zřízení zvláštního účtu všeobecného zdravotního pojištění. Co se týká zaměstnanců a zaměstnavatelů, dozvíme se z něj např.: kdo je plátcem a poplatníkem pojistného jak se stanoví vyměřovací základ pojistného sazby pojistného pro zaměstnance i zaměstnavatele rozhodné období (v případě zaměstnance je to měsíc) splatnost pojistného další povinnosti zaměstnavatele 5 Zákon č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů Tento zákon upravuje daň z příjmů fyzických a právnických osob. Co se týká zaměstnanců a zaměstnavatelů, dozvíme se z něj např.: kdo je plátcem a poplatníkem daně z příjmů fyzických osob definici příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků typ daně (zálohová nebo srážková) jak se stanoví základ daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti sazbu daně z příjmů fyzických osob zdaňovací období (zaměstnavatel strhává zálohy každý měsíc, ale zdaňovacím obdobím je kalendářní rok) splatnost daně z příjmů další povinnosti zaměstnavatele 9

6 Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění Tento zákon upravuje nemocenské pojištění pro případ dočasné pracovní neschopnosti, nařízené karantény, těhotenství a mateřství a ošetřování člena domácnosti nebo péče o něj a organizaci a provádění pojištění. Co se týká zaměstnanců a zaměstnavatelů, dozvíme se z něj např.: kdo je účasten nemocenského pojištění jaké existují druhy dávek nemocenského pojištění okruh pojištěných osob obecné podmínky nároku na dávky a jejich výplatu výpočet denního vyměřovacího základu kdy vzniká nárok na konkrétní druhy dávek nemocenského pojištění vyplácení dávek nemocenského pojištění 7 Občanský zákoník a občanský soudní řád Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník Tento zákon řeší problematiku dohody o srážkách ze mzdy a jiných příjmů. Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád Tento zákon řeší problematiku srážek ze mzdy a to: rozsah srážek nařízení a provádění srážek odklad a zastavení výkonu rozhodnutí výplata provedených srážek změna plátce mzdy několik plátců mzdy srážky z jiných příjmů 8 Právní úprava srážek ze mzdy na základě exekuce: Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád Zákon č. 119/2001 Sb., kterým se stanoví pravidla pro případy souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád Nařízení vlády č. 595/2006 o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení (nařízení o nezabavitelných částkách) Zákon č. 119/2001 Sb., kterým se stanoví pravidla pro případy souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře Všechny zákony je nutné studovat v aktuálním znění, protože jsou často novelizovány. Problematika srážek ze mzdy je velice problematická a překračuje rámec našeho výkladu. 10

9 Zadání úkolu v pracovních listech Vypracujte všechny úkoly v pracovních listech Hledání v zákoníku práce I. a Hledání v zákoníku práce II. Pro vypracování pracovních listů máte k dispozici odkaz na zákoník práce. Pracovní list 1 Zákoník práce I. Úkol č. 1: Vypište všechny části zákoníku práce Část první Část druhá Část třetí Část čtvrtá Část pátá Část šestá Část sedmá Část osmá Část devátá Část desátá Část jedenáctá Část dvanáctá Část třináctá Část čtrnáctá Úkol č. 2: Najděte v 3 zákoníku práce: Jak může být vykonávána závislá práce? Úkol č. 3: Odpovězte na otázku: Pokud pro pracovněprávní vztahy nelze použít zákoník práce, který jiný zákon použijeme ( 4) Úkol č. 4: Uveďte 2 podmínky, kdy fyzická osoba je způsobilá být zaměstnancem ( 6) Úkol č. 5: Přečtěte si definici zaměstnavatele z 7 a 10 a odpovězte na následující otázky: Může být zaměstnavatelem právnická osoba s. r. o.? ANO NE Může být zaměstnavatelem fyzická osoba 22 let? ANO NE Může být zaměstnavatelem fyzická osoba 17 let? ANO NE Může být zaměstnavatelem stát? ANO NE 11

Pracovní list 2 Hledání v zákoníku práce II. Úkol č. 1: Odpovězte na otázky týkající se pracovního poměru (část II. zákoníku práce): A) Co může požadovat zaměstnavatel před vznikem pracovního poměru? B) S čím musí zaměstnavatel zaměstnance seznámit? C) Jak může vzniknout pracovní poměr: D) Kdo může být v naší republice jmenován na vedoucí pracovní místo? Uveďte 2 příklady E) Jaké mohou nastat změny v pracovním poměru během jeho trvání? Obsah pracovního poměru je možné změnit jen tehdy, dohodnou-li se zaměstnavatel a zaměstnanec na jeho změně. Kdy to může nastat? F) Jak může pracovní poměr skončit? 1) u pracovního poměru na dobu neurčitou 2) u pracovního poměru na dobu určitou G) Jak může pracovní poměr zaniknout? 12

H) Co je to hromadné propouštění? Hromadným propouštěním se rozumí skončení pracovních poměrů v období 30 kalendářních dnů na základě výpovědí daných zaměstnavatelem (důvody zánik zaměstnavatele, přemístění zaměstnavatele, nadbytečnost zaměstnance z rozhodnutí zaměstnavatele) nejméně a)... b)... c)... Skončí-li za podmínek uvedených ve větě první pracovní poměr alespoň 5 zaměstnanců, započítávají se do celkového počtu zaměstnanců uvedených v písmenech a) až c) i zaměstnanci, s nimiž zaměstnavatel rozvázal pracovní poměr v tomto období z týchž důvodů dohodou. I) Co musí obsahovat pracovní smlouva? J) Jakou formou musí být pracovní smlouva vyhotovena? K) V kolika vyhotoveních? L) Co je to zkušební doba? M) Jaká je maximální délka zkušební doby, může být prodloužena? N) Kterým dnem vzniká pracovní poměr? O) Informování o obsahu pracovního poměru co se musí zaměstnanec do 1 kalendářního měsíce od vzniku pracovního poměru dozvědět? 13

Úkol č. 2: Odpovězte na otázky týkající se dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr: (část III. zákoníku práce) A) Jaké znáš dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr B) Musí v těchto dohodách rozvrhnout zaměstnavatel zaměstnanci pracovní dobu? C) DOHODA O PROVEDENÍ PRÁCE - 75 Rozsah práce, na který se dohoda o provedení práce uzavírá, nesmí být větší než... hodin v kalendářním roce. Do rozsahu práce se započítává také doba práce konaná zaměstnancem pro zaměstnavatele v témže kalendářním roce na základě jiné dohody o provedení práce. V dohodě o provedení práce musí být uvedena..., na kterou se tato dohoda uzavírá. D) DOHODA O PRACOVNÍ ČINNOSTI Na základě dohody o pracovní činnosti není možné vykonávat práci v rozsahu překračujícím... E) Dohody konané mimo pracovní poměr: mohou/musí být uzavřena ústně/písemně (nehodící se škrtněte) F) Je možné vyplácet zaměstnanci u dohod konaných mimo pracovní poměr cestovné? Odpovězte na otázky průběžného testu: Právní úprava mzdové problematiky 14

Metodický list Modul - podmodul: Vztah k institucím a zaměstnancům Počet vyučovacích hodin modulu: 30 Počet témat modulu (podmodulu) 7 Téma kursu: Základní pojmy Počet vyučovacích hodin tématu: 2 Počet pracovních listů: 1 Počet testů: 0 Autor: Ing. Ludmila Berešová Předpoklady pro studium tohoto modulu: - absolvování modulu Opatřování výrobních činitelů - absolvování modulu Účetnictví Seznam připravených materiálů: 1. Výkladová skripta Základní pojmy z pracovního práva 2. Ukázka pracovní smlouvy 3. Ukázka dohody o pracovní činnosti 4. Ukázka dohody o provedení práce 5. Výkladová skripta Základní mzdové pojmy 6. Pracovní list 3 Základní mzdové pojmy - zadání 7. Pracovní list 3 Základní mzdové pojmy - řešení Použití připravených materiálů: Při studiu postupujte v těchto krocích: 1. Prostudujte si výkladová skripta Základní pojmy z pracovního práva 2. Prohlédněte si ukázku pracovní smlouvy 3. Prohlédněte si ukázku dohody o pracovní činnosti 4. Prohlédněte si ukázku dohody o provedení práce 5. Prostudujte si výkladová skripta Základní mzdové pojmy 6. Vypracujte určené úkoly v pracovním listu 3 7. Zkontrolujte si vypracované úkoly v pracovním listu 3 Poznámka: V modulu je zohledněna právní úprava této problematiky k 1. 1. 2012 15

Seznam použité literatury: Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád zákon č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání Vyhláška č. 518/2004 Sb., kterou se provádní zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti Nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižší úrovni zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši přípatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí Nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci Nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamů o úrazu Libuše Neščáková, Jaroslav Jakubka: Zákoník práce 2012 v praxi, 2. vydání, Praha, Grada publising, a. s., 2012 Petr Klínský, Danuše Chromá, Otto Münch: Ekonomika a finanční gramotnost pro střední školy, Praha, Eduko, 2011 Petr Klínský, Otto Münch: Ekonomika pro ekonomická lycea a ostatní střední školy, 2. vydání, Praha, Fortuna, 2009 Schmied, Zdeněk Mgr. Z hlediska pracovněprávní úpravy vzory dohod. Mzdová účetní. 2012/3 http://czblog.cz/co-je-to-hruba-a-cista-mzda-vypocet-ciste-mzdy/ http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/cds/xsl/22.html?year=0 http://portal.mpsv.cz/upcr/oup http://www.cssz.cz/cz/o-cssz/profil-organizace/ http://www.mesec.cz/dane/socialni-pojisteni/pruvodce/ 16

TÉMA 2: ZÁKLADNÍ POJMY KNIHA 1: ZÁKLADNÍ POJMY Z PRACOVNÍHO PRÁVA 1 Zaměstnanec a zaměstnavatel 17

2 Pracovněprávní vztah 18

Ukázka pracovní smlouvy uzavírají tuto pracovní smlouvu: 1. Pracovní poměr vzniká dne 1. 7. 2012 2. Druh práce obsluha tiskařských strojů 3. Místo výkonu práce v sídle firmy 4. Pracovní poměr se sjednává na dobu neurčitou. 5. Sjednává se zkušební doba, která činí 3 měsíce. 6. Další ujednání: a) nárok na dovolenou na zotavenou je upraven příslušným vnitřním předpisem firmy, b) výpovědní doba se řídí zákoníkem práce, c) mzda je stanovena na základě mzdového výměru, který je nedílnou součástí této smlouvy, d) týdenní pracovní doba je stanovena na 40 hodin, denní pracovní doba je stanovena od 7:00 hodin do 15:30 hodin 19

7. Před uzavřením pracovní smlouvy zaměstnavatel seznámil zaměstnance s právy a povinnostmi, které pro něho z pracovní smlouvy vyplývají, pracovními a mzdovými podmínkami, za nichž má práci konat. Při nástupu do práce byl zaměstnanec seznámen s pracovním řádem platným u zaměstnavatele a s právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jež musí při své práci dodržovat. Zaměstnanec byl také řádně seznámen s kolektivní smlouvou a s vnitřními předpisy. 8. Ode dne vzniku pracovního poměru je zaměstnavatel povinen přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy, platit mu za vykonanou práci mzdu, vytvářet podmínky pro úspěšné plnění jeho pracovních úkolů a dodržovat ostatní pracovní podmínky stanovené právními předpisy nebo kolektivní či pracovní smlouvou. 9. Ode dne vzniku pracovního poměru je zaměstnanec povinen podle pokynů zaměstnavatele konat osobně práce podle pracovní smlouvy ve stanovené pracovní době a dodržovat povinnosti vyplývající pro zaměstnance z pracovního poměru. 10. Sjednaný obsah této pracovní smlouvy lze měnit, dohodne-li se zaměstnavatel a zaměstnanec na jeho změně. Změna musí být provedena písemně. Konat práce jiného druhu nebo v jiném místě, než byly sjednány v pracovní smlouvě, je zaměstnanec povinen jen výjimečně v případech uvedených v ust. 37 a 38 zákoníku práce. 11. Ostatní práva a povinnosti smluvních stran vyplývající z této pracovní smlouvy se řídí ustanoveními zákoníku práce a dalšími předpisy upravujícími pracovněprávní vztahy. Tato smlouva je sepsána ve dvou vyhotoveních, z nichž jedno převzal zaměstnavatel a druhé zaměstnanec. 20

Ukázka dohody o pracovní činnosti Kama, spol. s r. o. se sídlem ul. Dr. Milady Horákové 156, Liberec IČ: 19658422 zapsaná do OR vedeným Krajským soudem v Ústí nad Labem, v oddíle B, vložka 2563 zastoupená jednatelem Josefem Nedvědem (dále jen zaměstnavatel ) na straně jedné a pan Jiří Kolomazník narozen dne 14. dubna 1995 číslo občanského průkazu: 110642575 bytem Vlnařská 715, Liberec 1 (dále jen zaměstnanec ) na straně druhé uzavírají podle 74 a násl. zákoníku práce Dohodu o pracovní činnosti I. Zaměstnanec se na základě této dohody zavazuje vykonávat tyto sjednané práce: obsluha tiskařských strojů a to v rozsahu maximálně 8 hodin denně v pracovních dnech zaměstnavatele. V pracovní době od 14:00 do 22:00 hodin, nepravidelně dle požadavků firmy. Místem výkonu práce je sídlo firmy. II. Tato dohoda se uzavírá na dobu určitou, a sice od 1. dubna 2012 do 31. prosince 2012. III. Sjednaný rozsah pracovní doby nepřekračuje v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby u zaměstnavatele, která podle 79 činí 80 hodin měsíčně. IV. Za odvedenou práci bude zaměstnanci poskytnuta odměna ve výši 78,- Kč za hodinu. Odměna je splatná měsíčně pozadu ve výplatních termínech stanovených u zaměstnavatele. Mzda se na základě dohody zaměstnavatele a zaměstnance vyplácí na účet zaměstnance vedený u ČSOB v Liberci, č. účtu 100304522/0300 V. Zaměstnanec se zavazuje, že bude vykonávat práce osobně, svědomitě, hospodárně a v souladu s právními a ostatními předpisy vztahujícími se k výkonu této práce, zejména s předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, což potvrzuje podpisem této dohody. Dále se zavazuje, že nebude jednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele a bude chránit všechny informace, o kterých se dozvěděl při výkonu práce a které v zájmu zaměstnavatele mají zůstat utajeny. VI. Zaměstnavatel se zavazuje, že vytvoří zaměstnanci přiměřené pracovní podmínky zajišťující řádný a bezpečný výkon práce, seznámí jej před započetím prací s předpisy vztahujícími se k výkonu jeho práce, zejména s předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. 21

VII. V souladu s 76 odst. 5 zákoníku práce se sjednává, že tuto dohodu je možné zrušit dohodou účastníků ke sjednanému dni nebo jednostranně výpovědí z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu s 15 denní výpovědní dobou, která začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhému účastníku. Okamžité zrušení této dohody je možné jen v případech, kdy lze podle 55 a 56 okamžitě zrušit pracovní poměr VIII. Zaměstnanec se zavazuje, že bude zaměstnavateli oznamovat veškeré změny v osobních údajích, k nimž dojde za dobu trvání této dohody a které mohou mít vliv na práva a povinnosti a výkon činnosti vyplývající z této dohody IX. Ostatní práva a povinnosti vyplývající z této dohody se řídí ustanoveními zákoníku práce. X. Tato dohoda byla sepsána ve dvou vyhotoveních, z nichž jedno obdrží zaměstnanec. V Liberci dne 28. března 2012...... zaměstnanec jednatel firmy Jiří Kolomazník Ing. Josef Nedvěd 22

Ukázka dohody o provedení práce Kama, spol. s r. o. se sídlem ul. Dr. Milady Horákové 156, Liberec IČ: 19658422 zapsaná do OR vedeným Krajským soudem v Ústí nad Labem, v oddíle B, vložka 2563 zastoupená jednatelem Josefem Nedvědem (dále jen zaměstnavatel ) na straně jedné a pan Jiří Kolomazník narozen dne 14. dubna 1995 číslo občanského průkazu: 110642575 bytem Vlnařská 715, Liberec 1 (dále jen zaměstnanec ) na straně druhé uzavírají podle 74 a násl. zákoníku práce Dohodu o provedení práce I. Zaměstnanec se na základě této dohody zavazuje, že v době od 1. července 2012 do 31. 8. 2012 v celkovém rozsahu maximálně 300 hodin vykoná pro zaměstnavatele následující práce: pomocné práce ve skladu II. Za odvedenou práci bude zaměstnanci poskytnuta odměna ve výši 75,- Kč za hodinu. Odměna je splatná měsíčně pozadu ve výplatních termínech stanovených u zaměstnavatele. Mzda se na základě dohody zaměstnavatele a zaměstnance vyplácí na účet zaměstnance vedený u ČSOB v Liberci, č. účtu 100304522/0300 III. Zaměstnanec se zavazuje, že bude vykonávat práce osobně, svědomitě, hospodárně a v souladu s právními a ostatními předpisy vztahujícími se k výkonu této práce, zejména s předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Současně se zavazuje, že práci bude konat nejvýše v rozsahu 12 hodin v rámci 24 hodin po sobě jdoucích. IV. Zaměstnavatel se zavazuje, že vytvoří zaměstnanci přiměřené pracovní podmínky zajišťující řádný a bezpečný výkon práce, seznámí jej před započetím prací s předpisy vztahujícími se k výkonu jeho práce, zejména s předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. V. Tuto dohodu o provedení práce je možno vypovědět kteroukoliv ze smluvních stran písemnou výpovědí z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu doručenou druhé smluvní straně. Výpovědní doba činí 7 dní a počíná dnem doručení výpovědi. VI. Ostatní práva a povinnosti vyplývající z této dohody se řídí ustanoveními zákoníku práce. VII. Tato dohoda byla sepsána ve dvou vyhotoveních, z nichž jedno obdrží zaměstnanec. V Liberci dne 27. června 2012...... zaměstnanec jednatel firmy Jiří Kolomazník Ing. Josef Nedvěd 23

KNIHA 2: ZÁKLADNÍ MZDOVÉ POJMY 1 Odměna za vykonanou práci: mzda, plat, odměna z dohod konaných mimo pracovní poměr Odměna za vykonanou práci Každému zaměstnanci v pracovně právním vztahu náleží odměna za vykonanou práci mzda. Výši této mzdy určuje: pracovní smlouva platový (mzdový) výměr, který je součástí pracovní smlouvy Mzda = peněžité plnění a plnění peněžité hodnoty (naturální mzda) poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci za práci. Plat = peněžité plnění poskytované za práci zaměstnancům zaměstnavatelů, kteří na odměňování těchto zaměstnanců využívají zcela nebo převážně veřejné zdroje (prostředky ze státního rozpočtu, z ostatních veřejných rozpočtů nebo z veřejného zdravotního pojištění). Jedná se o zaměstnavatele, kterým je stát územní samosprávný celek (obecní zřízení, krajské zřízení, hl. m. Praha) státní fond (např. zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu, zákon č. 211/2000 Sb., o Státním fondu rozvoje bydlení) příspěvková organizace, jejíž výdaje na platy a odměny za pracovní pohotovost jsou plně zabezpečovány z příspěvků na provoz poskytovaného z rozpočtu zřizovatele nebo z úhrad podle zvláštních právních předpisů školská právnická osoba zřízená Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí podle školského zákona s výjimkou peněžitého plnění poskytovaného občanům cizích států s místem výkonu práce mimo území České republiky veřejné neziskové ústavní zdravotnické zařízení Odměna z dohody = peněžité plnění poskytované pouze za práci vykonanou na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti. 24

2 Minimální mzda, zaručená mzda Minimální mzda = nejnižší přípustná výše odměny za práci v základním pracovněprávním vztahu. Mzda, plat nebo odměna z dohody nesmí být nižší než minimální mzda. Do mzdy a platu se pro tento účel nezahrnuje mzda ani plat za práci přesčas, příplatek za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci v sobotu a v neděli. Výši základní sazby minimální mzdy a dalších sazeb minimální mzdy stanoví vláda nařízením zpravidla s účinností od počátku kalendářního roku. K 1. 1. 2012 činí základní sazba minimální mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin 8 000 Kč za měsíc nebo 48,10 Kč za hodinu. Zaručená mzda = mzda nebo plat, na kterou zaměstnanci vzniklo právo podle zákoníku práce, smlouvy, vnitřního předpisu, mzdového nebo platového výměru. Vláda stanoví nařízením nejnižší úroveň zaručené mzdy a podmínky pro její poskytování zaměstnancům, jejichž mzda není sjednána v kolektivní smlouvě a pro zaměstnance, kterým se za práci poskytuje plat. Podle nařízení vlády č. 567/2006 Sb. je nejnižší úroveň zaručené mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin odstupňována podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávaných prací do 8 skupin od 8 000 Kč do 16 100 Kč za měsíc a od 48,10 do 96,20 Kč za hodinu. 3 Hrubá mzda, čistá mzda, částka k výplatě Hrubá mzda je mzda zaměstnance bez provedených povinných srážek Čistá mzda je hrubá mzda, ze které je odečteno sraženo: zdravotní pojištění zaměstnance sociální pojištění zaměstnance záloha na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti zaměstnance. (v některých případech může nastat situace, že zaměstnanec nebude platit zálohu na daň z příjmů fyzických osob, ale naopak obdrží tzv. daňový bonus) V některých případech není čistá mzda konečnou částkou, která je vyplacená zaměstnanci. Částka k výplatě Některým zaměstnancům se z čisté mzdy ještě odečítá např. spoření (určuje zaměstnanec), exekuce (určuje soud) atp. V jiných případech se zase naopak k čisté mzdě připočítává náhrada mzdy za nemoc. 25

4 Mzdový náklad zaměstnavatele Mzdový náklad zaměstnavatele = hrubá mzda + sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem (někdy je v médiích používán pojem superhrubá mzda, ale to je termín, který není uveden v žádném právním předpisu) Pokud zaměstnavatel přijímá zaměstnance do pracovního poměru, uvádí v pracovní smlouvě nebo v její příloze hrubou mzdu. Musí si ovšem uvědomit, že jeho nákladem nebude tato mzda, ale částka v současné době o 34 % vyšší (což je právě to sociální a zdravotní pojištění zaměstnavatele). Pokud v pracovní smlouvě má zaměstnanec stanovenu mzdu ve výši Kč 17 000,-, celkový náklad zaměstnavatele bude tedy: 17 000 * 1,34 tj. 22 780,- Kč (Pokud bude některý ze zaměstnanců nemocen a bude dostávat náhradu mzdy za nemoc, jde vlastně také o mzdový náklad zaměstnance, který přičteme k hrubé mzdě a sociálnímu a zdravotnímu pojištění hrazenému zaměstnavatelem) 5 Zadání úkolu v pracovním listě Vypracujte všechny úkoly v pracovním listě Základní mzdové pojmy 26

Pracovní list 3 Základní pojmy Úkol č. 1: Určete, zda níže uvedení zaměstnanci dostávají mzdu nebo plat Zaměstnankyně firmy AHOLD, a. s. - prodavačka Zaměstnankyně Obchodní akademie Liberec - učitelka Zaměstnanec Hasičského záchranného sboru České republiky Zaměstnankyně zubní lékařky zdravotní sestra Zaměstnanec stavební firmy STAVO, s. r. o. Policejní prezident ČR Zaměstnanec Divadla F. X. Šaldy v Liberci - herec Zaměstnankyně Divadla F. X. Šaldy v Liberci - švadlena Zaměstnankyně firmy ERO, s. r. o., která se zabývá šitím spodního prádla - švadlena Úkol č. 2: Vypočtěte čistou mzdu a částku k výplatě paní Ptáčkové Firma SAMA, s. r. o. zaměstnává paní Jiřinu Ptáčkovou jako prodavačku. Údaje o mzdě paní Ptáčkové v tomto měsíci: hrubá mzda Kč 12 000,- sociální pojištění stržené ze mzdy Kč 780,- zdravotní pojištění stržené ze mzdy Kč 540,- daň z příjmů fyzických osob (zálohová) Kč 345,- náhrada mzdy za nemoc Kč 0,- srážky Kč 2 000,- Čistá mzda: Částka k výplatě: Úkol č. 3: Vypočtěte čistou mzdu a částku k výplatě paní Pejchalové Firma SAMA, s. r. o. zaměstnává ještě druhou prodavačku paní Karolínu Pejchalovou, která je zároveň vedoucí paní Ptáčkové. Paní Pejchalová byla v tomto měsíci nemocná. Údaje o mzdě paní Pejchalové v tomto měsíci: hrubá mzda Kč 8 000,- sociální pojištění stržené ze mzdy Kč 520,- zdravotní pojištění stržené ze mzdy Kč 360,- daň z příjmů fyzických osob (zálohová) Kč 0,- náhrada mzdy za nemoc Kč 915,- srážky Kč 1 000,- Čistá mzda: Částka k výplatě: Úkol č. 4: Vypočtěte mzdový náklad firmy SAMA, s. r. o. za tento měsíc: 27

Metodický list Modul - podmodul: Vztah k institucím a zaměstnancům Počet vyučovacích hodin modulu: 30 Počet témat modulu (podmodulu) 7 Téma kursu: Hrubá mzda Počet vyučovacích hodin tématu: 3 Počet pracovních listů: 1 Počet testů: 0 Autor: Ing. Ludmila Berešová Předpoklady pro studium tohoto modulu: - absolvování modulu Opatřování výrobních činitelů - absolvování modulu Účetnictví Seznam připravených materiálů: 1. Výkladová skripta Složky hrubé mzdy 2. Výkladová skripta Překážky v práci na straně zaměstnance 3. Výkladová skripta Překážky v práci na straně zaměstnavatele 4. Výkladová skripta Průměrný výdělek 5. Výkladová skripta Jednoduché výkladové příklady na výpočet hrubé mzdy 6. Shrnutí výpočtů mezd 7. Pracovní list 4 Základní výpočty hrubé mzdy - zadání 8. Pracovní list 4 Základní výpočty hrubé mzdy - řešení Použití připravených materiálů: Při studiu postupujte v těchto krocích: 1. Prostudujte si výkladová skripta Složky hrubé mzdy 2. Prostudujte si výkladová skripta Překážky v práci na straně zaměstnance 3. Prostudujte si výkladová skripta Překážky v práci na straně zaměstnavatele 4. Prostudujte si výkladová skripta Průměrný výdělek 5. Prostudujte si výkladová skripta Jednoduché výkladové příklady na výpočet hrubé mzdy 6. Prohlédněte si shrnutí výpočtů mezd 7. Vypracujte určené úkoly v pracovním listu 4 8. Zkontrolujte si vypracované úkoly v pracovním listu 4 Poznámka: V modulu je zohledněna právní úprava této problematiky k 1. 1. 2012 28

Seznam použité literatury: Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád zákon č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání Vyhláška č. 518/2004 Sb., kterou se provádní zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti Nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižší úrovni zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši přípatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí Nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci Nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamů o úrazu Libuše Neščáková, Jaroslav Jakubka: Zákoník práce 2012 v praxi, 2. vydání, Praha, Grada publising, a. s., 2012 Petr Klínský, Danuše Chromá, Otto Münch: Ekonomika a finanční gramotnost pro střední školy, Praha, Eduko, 2011 Petr Klínský, Otto Münch: Ekonomika pro ekonomická lycea a ostatní střední školy, 2. vydání, Praha, Fortuna, 2009 Schmied, Zdeněk Mgr. Z hlediska pracovněprávní úpravy vzory dohod. Mzdová účetní. 2012/3 http://czblog.cz/co-je-to-hruba-a-cista-mzda-vypocet-ciste-mzdy/ http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/cds/xsl/22.html?year=0 http://portal.mpsv.cz/upcr/oup http://www.cssz.cz/cz/o-cssz/profil-organizace/ http://www.mesec.cz/dane/socialni-pojisteni/pruvodce/ 29

TÉMA 3: HRUBÁ MZDA KNIHA 1: SLOŽKY HRUBÉ MZDY 1 Složky hrubé mzdy Hrubá mzda se skládá z několika složek: 2 Základní mzda 30

3 Pobídkové (motivační) složky mzdy osobní ohodnocení prémie příplatky odměny vyjadřuje kvalitu práce zaměstnance nebo důležitost jeho osoby pro firmu slouží ke zvýšení motivace zaměstnance přísluší za práci konanou za zvláštních podmínek slouží ke zvýšení motivace zaměstnance je stanoveno absolutní částkou jsou stanoveny v % (to se počítá ze základní mzdy) jsou stanoveny % (to se počítá z průměrného hodinového výdělku), někdy absolutní částkou jsou vypláceny jednorázově bývá pravidelnou složkou mzdy bývá pravidelnou složkou mzdy rozlišujeme: zákonné (upravené zákoníkem práce) ostatní (stanoví firma) nejde o pravidelnou složku mzdy Zákonné příplatky: za práci přesčas za práci v noci za práci ve svátek za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém prostředí za práci v sobotu a v neděli Jde o zákonné příplatky pro mzdu (pro plat platí jiné příplatky viz zákoník práce) 31

4 Náhrady mzdy V průběhu pracovního poměru se mohou vyskytnout skutečnosti, a to na straně zaměstnance nebo na straně zaměstnavatele, které zaměstnanci brání v plnění pracovního závazku. V některých případech vzniká zaměstnanci právo na náhradu mzdy za neodpracovanou dobu nebo na hmotné zabezpečení podle předpisů nemocenského pojištění. Náhrady mzdy se vyplácejí v případě, že zaměstnanec nepracoval, ale měl by nárok na mzdu: dovolená svátek připadající na pracovní den (jen v případě zaměstnanců pracujících v časové hodinové nebo v úkolové mzdě) překážky v práci (pouze některé) Pro výpočet náhrady mzdy se vychází z průměrného výdělku zaměstnance. Zákoník práce a na něj navazující právní předpisy rozděluje překážky v práci: překážky v práci na straně zaměstnance překážky v práci na straně zaměstnavatele Výklad překážek v práci je uveden v další výkladové části. KNIHA 2: PŘEKÁŽKY V PRÁCI NA STRANĚ ZAMĚSTNANCE 1 Překážky v práci na straně zaměstnance Překážky v práci jsou skutečnosti, které zaměstnanci brání ve výkonu práce ve stanovené a rozvržené pracovní době po časově omezenou dobu. Zákoník práce upravuje případy, kdy zaměstnavatel je povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci, případy, při kterých vzniká z vymezených důvodů zaměstnanci nárok na pracovní volno. Zpravidla je s nárokem na pracovní volno spojen nárok na náhradu mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku. Jaké známe překážky v práci na straně zaměstnance: důležité osobní překážky v práci jiné důležité osobní překážky v práci překážky v práci z důvodu obecného zájmu branná povinnost školení, jiné formy přípravy nebo studia stávka nebo výluka (není upravena zákoníkem práce) 32

2 Důležité osobní překážky v práci Důležité osobní překážky v práci a náhrady mzdy Překážka Co dostane zaměstnanec dočasná pracovní neschopnost prvních 21 kalendářních dní náhradu mzdy za nařízená karanténa nemoc, ale tato náhrada mzdy nepatří do hrubé mzdy!!! poté dávku nemocenského pojištění (nemocenská) od OSSZ mateřská nebo rodičovská dovolená dávku nemocenského pojištění (peněžitá pomoc v mateřství) od OSSZ rodičovský příspěvek (sociální dávka) ošetřování dítěte mladšího než 10 let nebo jiného člena domácnosti v případech podle 39 zákona o nemocenském pojištění péče o dítě mladšího než 10 let z důvodů stanovených v 39 zákona o nemocenském pojištění nebo z důvodu, kdy se fyzická osoba, která o dítě jinak pečuje, podrobila vyšetření nebo ošetření u poskytovatele zdravotních služeb, které nebylo možno zabezpečit mimo pracovní dobu zaměstnance, a proto nemůže o dítě pečovat dávku nemocenského pojištění (ošetřovné) od OSSZ 3 Jiné důležité osobní překážky v práci Okruh jiných důležitých osobních překážek v práci, při nichž se poskytuje pracovní volno, rozsah tohoto pracovního volna, ve kterém přísluší po dobu tohoto volna náhrada mzdy nebo platu, včetně případného spolurozhodování odborové organizace o vyslání zaměstnanců na pohřeb spoluzaměstnance stanovila vláda svým nařízením č. 590/2006 Sb., a to i pro zaměstnance, kteří nepracují na pracovištích zaměstnavatele, ale podle dohodnutých podmínek pro něj vykonávají práce v pracovní době, kterou si sami rozvrhují. 33

Jiné důležité osobní překážky v práci a náhrady mzdy Překážka Co dostane zaměstnanec vyšetření nebo ošetření u lékaře (nezbytně nutnou dobu) s náhradou mzdy pracovně lékařská prohlídka, vyšetření nebo očkování s náhradou související s výkonem práce (nezbytně nutnou dobu) přerušení dopravního provozu nebo zpoždění hromadných bez náhrady mzdy dopravních prostředků znemožnění cesty do zaměstnání (u invalidního zaměstnance) z povětrnostních důvodů nehromadným dopravním s náhradou mzdy prostředkem (nesjízdnost silnic, námraza) svatba (vlastní) 2 dny s náhradou mzdy za 1 den svatba (dítěte) 1 den bez náhrady mzdy svatba (rodiče) bez náhrady mzdy narození dítěte převoz manželky (družky) do zdravotnického zařízení s náhradou mzdy narození dítěte účast při porodu manželky (družky) bez náhrady mzdy úmrtí manžela, druha, dítěte s náhradou mzdy (2 dny) účast na pohřbu manžela, druha, dítěte s náhradou mzdy (1 den) účast na pohřbu rodiče, sourozence, rodiče a sourozence jeho manžela, manžela dítěte nebo manžela sourozence s náhradou mzdy (1 den) účast na pohřbu prarodiče nebo vnuka nebo prarodiče jeho manžela nebo jiné osoby, která žila se zaměstnancem v době úmrtí v domácnosti účast na pohřbu spoluzaměstnance (o účasti rozhoduje zaměstnavatel) doprovod rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení (za rodinného příslušníka se pro tento účel považuje manžel, druh, dítě, rodiče a prarodiče zaměstnance nebo jeho manžela) doprovod někoho jiného doprovod zdravotně postiženého dítěte do zařízení sociálních služeb nebo do školy nebo školského zařízení samostatně zřízených pro žáky se zdravotním postižením s internátním provozem a zpět doprovod dítěte do školského poradenského zařízení ke zjištění speciálních vzdělávacích potřeb dítěte přestěhování zaměstnance (soukromá záležitost) přestěhování zaměstnance (v zájmu zaměstnavatele) vyhledání nového zaměstnání vyhledání nového zaměstnání (pokud šlo výpověď danou zaměstnavatelem dle 52 zákoníku práce) s náhradou mzdy (1 den) s náhradou mzdy (1 den) s náhradou mzdy (1 den) bez náhrady mzdy s náhradou mzdy 6 pracovních dní v kalendářním roce bez náhrady mzdy 2 dny bez náhrady mzdy 2 dny s náhradou mzdy ½ den v týdnu ve výpovědní době bez náhrady mzdy ½ den v týdnu ve výpovědní době s náhradou mzdy 34

4 Překážky v práci z důvodu obecného zájmu Jiné důležité osobní překážky v práci a náhrady mzdy Překážka Co si pod tímto pojmem představit výkon veřejné funkce z funkce, která je vymezena funkčním nebo časovým obdobím a obsazovaná na základě přímé nebo nepřímé volby nebo jmenováním podle zvláštních právních předpisů. Např.: funkce poslance Poslanecké sněmovny Parlamentu senátora Senátu člena zastupitelstva územního samosprávného celku apod. výkon občanských povinností u svědků, tlumočníků, soudních znalců a jiných osob předvolaných k jednání u soudu, správního úřadu, jiného státního orgánu nebo orgánu úz. samosprávného celku, při poskytnutí první pomoci, při opatřeních proti infekčnímu onemocnění, při poskytnutí osobní pomoci při požární ochraně, živelních událostech nebo v obdobných mimořádných případech a v případech, kdy je fyzická osoba povinna podle právních předpisů osobní pomoc poskytnout V těchto případech nepřísluší zaměstnanci náhrada mzdy, pokud není ve vnitřní směrnici uvedeno jinak. jiné úkony v obecném zájmu jsou stanoveny v 203 zákoníku práce, který uvádí jejich výčet, maximální rozsah jednotlivých překážek a podmínky krátkodobého uvolnění, při nichž se poskytuje zaměstnanci pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu nebo bez náhrady mzdy nebo platu. Jde například o volno: k účasti na školení pořádaném odborovou organizací k činnosti dárce při odběru krve; k činnosti dárce dalších biologických materiálů; k činnosti zaměstnance při přednášce nebo výuce včetně zkušební činností k činnosti člena Horské služby a fyzické osoby, která na její výzvu a podle jejích pokynů osobně pomáhá při záchranné akci v terénu k činnosti vedoucích táborů pro děti a mládež, jejich zástupců pro věci hospodářské a zdravotní, oddílových vedoucích, vychovatelů, instruktorů, popřípadě středních zdravotnických pracovníků v táborech pro děti a mládež k činnosti zprostředkovatele a rozhodce při kolektivním vyjednávání k činnosti dobrovolného sčítacího orgánu při sčítání lidu, domů a bytů včetně doplňujících výběrových šetření obyvatelstva k činnosti dobrovolného zdravotníka Červeného kříže při zajišťování zdravotního dozoru při sportovní nebo společenské akci k činnosti při organizované zájmové tělovýchovné, sportovní nebo kulturní akci a nezbytné přípravy na ni 35

5 Branná povinnost Zaměstnanci přísluší od zaměstnavatele pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu je-li zaměstnanec povinen dostavit se k příslušnému vojenskému správnímu úřadu v souvislosti s výkonem branné povinnosti po dobu, kterou zaměstnanec potřebuje na cestu do místa povolání dobu výkonu vojenského cvičení nebo výjimečného vojenského cvičení. Náhradu mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku za pracovní volno související s brannou povinností zaměstnance nehradí zaměstnavatel, ale příslušný vojenský správní úřad. 6 Školení, jiné formy přípravy nebo studia Mezi překážky na straně zaměstnance patří i účast na školení, jiná forma přípravy nebo studium, v nichž má zaměstnanec získat předpoklady stanovené právními předpisy nebo požadavky nezbytné pro řádný výkon sjednané práce, které je v souladu s potřebou zaměstnavatele. Zasahuje-li do pracovní doby, přísluší zaměstnanci náhrada mzdy nebo platu. KNIHA 3: PŘEKÁŽKY V PRÁCI NA STRANĚ ZAMĚSTNAVATELE 1 Překážky v práci na straně zaměstnavatele Překážkami na straně zaměstnavatele jsou: prostoje přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy nebo živelní událostí jiné překážky v práci na straně zaměstnavatele. 2 Prostoje O prostoj se jedná, nemůže-li zaměstnanec konat práci pro přechodnou (krátkodobou) závadu způsobenou poruchou na strojním zařízení, kterou nezavinil, v dodávce surovin nebo pohonné síly, chybnými pracovními podklady, nebo jinými provozními příčinami a nebyl převeden na jinou práci. V takovém případě mu přísluší náhrada mzdy nebo platu ve výši nejméně 80 % průměrného výdělku. 36

3 Přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy nebo živelní událostí Nemůže-li zaměstnanec konat práci v důsledku přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy nebo živelní událostí a v případě, že nebyl převeden na jinou práci, přísluší mu náhrada mzdy nebo platu ve výši nejméně 60 % průměrného výdělku. 4 Jiné překážky na straně zaměstnavatele Nemohl-li zaměstnanec konat práci pro jiné překážky na straně zaměstnavatele, než je prostoj a přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy nebo živelní událostí, jde o jiné překážky v práci na straně zaměstnavatele, za které přísluší zaměstnanci náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku. 5 Stávka a výluka Zvláštním druhem překážky v práci jsou stávka a výluka, které však zákoník práce neupravuje. Právní úprava stávky a výluky včetně příslušejících náhrad je obsažena v zákoně č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, v platném znění. Stávka = částečné nebo úplné přerušení práce zaměstnanci V době účasti na stávce nepřísluší účastníku stávky mzda ani náhrada mzdy. Zaměstnanci, který není účastníkem stávky, umožní zaměstnavatel výkon práce. Pokud tento zaměstnanec nemůže v důsledku stávky konat práci, přísluší mu náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Výluka = částečné nebo úplné zastavení práce zaměstnavatelem. Výluka je považována za překážku v práci na straně zaměstnavatele a po její dobu přísluší zaměstnanci náhrada mzdy pouze ve výši poloviny průměrného výdělku ( 30 odst. 1 zákona o kolektivním vyjednávání). 37

KNIHA 4: PRŮMĚRNÝ VÝDĚLEK 1 Právní úprava průměrného výdělku (zákoník práce) 1. část Obecná ustanovení 351 Má-li být v základních pracovněprávních vztazích uvedených v 3 použit průměrný výdělek, musí se postupovat při jeho zjištění jen podle této hlavy. 352 Průměrným výdělkem zaměstnance se rozumí průměrný hrubý výdělek, nestanoví-li pracovněprávní předpisy jinak. 353 (1) Průměrný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z odpracované doby v rozhodném období. (2) Za odpracovanou dobu se považuje doba, za kterou zaměstnanci přísluší mzda nebo plat. (3) Dojde-li ke zúčtování mzdy nebo platu za práci přesčas ( 114 odst. 2 a 127 odst. 2) v jiném rozhodném období než v tom, ve kterém byla tato práce vykonána, zahrnou se do odpracované doby podle odstavce 2 také hodiny práce přesčas, za kterou je mzda nebo plat poskytnuta. Rozhodné období 354 (1) Není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak, je rozhodným obdobím předchozí kalendářní čtvrtletí. (2) Průměrný výdělek se zjistí k prvnímu dni kalendářního měsíce následujícího po rozhodném období. (3) Při vzniku zaměstnání v průběhu předchozího kalendářního čtvrtletí je rozhodným obdobím doba od vzniku zaměstnání do konce kalendářního čtvrtletí. (4) Při uplatnění konta pracovní doby ( 86 a 87) je rozhodným obdobím předchozích 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích před začátkem vyrovnávacího období ( 86 odst. 3). 2 Právní úprava průměrného výdělku (zákoník práce) 2. část Pravděpodobný výdělek 355 (1) Jestliže zaměstnanec v rozhodném období neodpracoval alespoň 21 dnů, použije se pravděpodobný výdělek. (2) Pravděpodobný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu, které zaměstnanec dosáhl od počátku rozhodného období, popřípadě z hrubé mzdy nebo platu, které by zřejmě dosáhl; přitom se přihlédne zejména k obvyklé výši jednotlivých složek mzdy nebo platu zaměstnance nebo ke mzdě nebo platu zaměstnanců vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty. 38

Formy průměrného výdělku 356 (1) Průměrný výdělek se zjistí jako průměrný hodinový výdělek. (2) Má-li být uplatněn průměrný hrubý měsíční výdělek, přepočítá se průměrný hodinový výdělek na 1 měsíc podle průměrného počtu pracovních hodin připadajících na 1 měsíc v průměrném roce; průměrný rok pro tento účel má 365,25 dnů. Průměrný hodinový výdělek zaměstnance se vynásobí týdenní pracovní dobou zaměstnance a koeficientem 4,348, který vyjadřuje průměrný počet týdnů připadajících na 1 měsíc v průměrném roce. (3) Má-li být uplatněn průměrný měsíční čistý výdělek, zjistí se tento výdělek z průměrného měsíčního hrubého výdělku odečtením pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pojistného na všeobecné zdravotní pojištění a zálohy na daň z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti, vypočtených podle podmínek a sazeb platných pro zaměstnance v měsíci, v němž se průměrný měsíční čistý výdělek zjišťuje. 3 Stanovení průměrného výdělku Průměrný výdělek se zjišťuje k prvnímu dni prvého měsíce následujícího rozhodného období (kalendářního čtvrtletí) z hrubé mzdy (platu) zúčtované zaměstnanci v předchozím rozhodném období a doby odpracované v předchozím rozhodném období. Např. pokud potřebuji průměrný výdělek pro výpočet v měsíci květnu, tak budeme počítat z hrubých mezd zúčtovaných v měsících leden, únor a březen (tedy I. kalendářní čtvrtletí). Používá se po dobu celého rozhodného období až do zjištění dalšího průměrného výdělku k prvému dni následujícího rozhodného období. Stanovený průměrný výdělek v rozhodném období nelze v průběhu čtvrtletí, pro který je určen, měnit. Při stanovení průměrného (hodinového) výdělku hrají roli 3 faktory: a) rozhodné období (většinou předcházející kalendářní čtvrtletí) b) hrubá mzda dosažená v rozhodném období (tzn. v minulém kalendářním čtvrtletí) (pouze hrubá mzda za vykonanou práci, tzn. že náhrady mzdy se musí odečíst) c) odpracovaná doba (počet hodin) v rozhodném období Zjednodušený vzoreček pro výpočet tedy je: Ø Úkolová a hodinová mzda = Součet hrubých mezd za min. čtvrtletí náhrady v min. čtvrtletí Odpracované hodiny v min. čtvrtletí (mimo svátků) Ø Měsíční mzda = Součet hrubých mezd za min. čtvrtletí náhrady v minulém čtvrtletí Odpracované hodiny v min. čtvrtletí (včetně svátků v pracovní den) Hodinová náhrada mzdy se zaokrouhlí na 2 desetinná místa. 39

4 Kalendářní čtvrtletí Ještě si připomeneme jednotlivá kalendářní čtvrtletí: Měsíce Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec Kalendářní čtvrtletí I. kalendářní čtvrtletí II. kalendářní čtvrtletí III. kalendářní čtvrtletí IV. kalendářní čtvrtletí 5 Výkladový příklad na stanovení rozhodného období Zaměstnanec A měl v květnu dovolenou. Z kterých měsíců se bude počítat průměr pro hodinovou náhradu mzdy? Květen patří do 2. kalendářního čtvrtletí, proto minulým kalendářním čtvrtletím je 1. kalendářní čtvrtletí, budeme tedy potřebovat údaje z prvního kalendářního čtvrtletí. Zaměstnanec B měl v prosinci dovolenou. Z kterých měsíců se bude počítat průměr pro hodinovou náhradu mzdy? Prosinec patří do 4. kalendářního čtvrtletí, proto minulým kalendářním čtvrtletím je 3. kalendářní čtvrtletí, budeme tedy potřebovat údaje z třetího kalendářního čtvrtletí. 40

KNIHA 5: JEDNODUCHÉ VÝKLADOVÉ PŘÍKLADY NA VÝPOČET HRUBÉ MZDY 1 Hrubá mzda Připomeneme si složky hrubé mzdy 2 Výpočet hrubé mzdy (základní mzda časová hodinová) 3 Výpočet hrubé mzdy (základní mzda úkolová) 41

4 Výpočet hrubé mzdy (základní mzda časová měsíční) 5 Výpočet hrubé mzdy (v tomto měsíci byl zaměstnanec nemocen) 6 Zadání úkolu v pracovním listě Vypracujte všechny úkoly v pracovním listě Základní výpočty hrubé mzdy Shrnutí 42

Pracovní list 4 Výpočty hrubé mzdy Ve vnitřní směrnici firmy je uvedeno, že jednotlivé složky mzdy nezaokrouhluje, vypočítá hrubou mzdu a teprve tu zaokrouhlí na celé Kč nahoru. Úkol č. 1: Vypočtěte hrubou mzdu zaměstnance A: Zaměstnanec A měl za leden tyto složky mzdy (pracovní doba 8 hodin): Základní měsíční mzdu ve výši Kč 16 500,- Osobní ohodnocení ve výši Kč 3 500,-, příplatky nemá, odměna Kč 500,- Odpracoval všechny pracovní dny Jaká bude jeho hrubá mzda v tomto měsíci: Úkol č. 2: Vypočtěte hrubou mzdu zaměstnance B: Zaměstnanec B měl za leden tyto složky mzdy (pracovní doba 8 hodin): Základní mzdu ve výši 65,- Kč za hodinu, odpracoval 168 hodin Prémie má 15 % ze základní mzdy, za 80 hodin měl příplatek 10,- Kč za hodinu (práce v odpolední směně), nárok na odměnu nemá 1 den, na který připadl na pracovní den, byl svátek (náhrada mzdy za 1 hodinu Kč 77,56) Jaká bude jeho hrubá mzda v tomto měsíci: Úkol č. 3: Vypočtěte hrubou mzdu zaměstnance C: Zaměstnanec C měl za leden tyto složky mzdy (pracovní doba 8 hodin): Základní mzdu ve výši 22 000,- za měsíc, protože odpracoval pouze polovinu pracovních dní v měsíci, byla mu tato zkrácena na Kč 11 000,- Prémie má 20 % ze základní mzdy, odměna Kč 2 000,-, příplatky nemá Neměl dovolenou Byl nemocen, za nemoc mu přísluší náhrada mzdy ve výši Kč 3 532,- Jaká bude jeho hrubá mzda v tomto měsíci: Úkol č. 4: Vypočtěte hrubou mzdu zaměstnance D: Zaměstnanec D měl za leden tyto složky mzdy (pracovní doba 8 hodin): Hodinová základní mzda zaměstnance je Kč 92,-, odpracoval 80 hodin Prémie má ve výši 25 %, odměna Kč 1 500,-, příplatky nemá 1 den byl svátek (8 pracovních hodin), má nárok na náhradu mzdy, hodinová náhrada Kč 99,45 Byl nemocen, za nemoc mu přísluší náhrada mzdy ve výši Kč 4 466,- Jaká bude jeho hrubá mzda v tomto měsíci: Úkol č. 5: Vypočtěte hrubou mzdu zaměstnance E: Zaměstnanec E měl za leden tyto složky mzdy (pracovní doba 8 hodin): Základní měsíční mzdu ve výši Kč 14 500,- Osobní ohodnocení ve výši Kč 2 500,-, příplatky nemá, odměna Kč 1 000,- Odpracoval všechny pracovní dny Jaká bude jeho hrubá mzda v tomto měsíci: 43

Úkol č. 6: Vypočtěte hrubou mzdu zaměstnance F: Zaměstnanec F měl za leden tyto složky mzdy (pracovní doba 8 hodin): Základní mzdu ve výši 82,- Kč za hodinu, odpracoval 168 hodin Prémie má 10 % ze základní mzdy, za 40 hodin měl příplatek 16,- Kč za hodinu (práce v noční směně), nárok na odměnu nemá 1 den, na který připadl na pracovní den, byl svátek (náhrada mzdy za 1 hodinu Kč 84,32) Jaká bude jeho hrubá mzda v tomto měsíci: Úkol č. 7: Vypočtěte hrubou mzdu zaměstnance G: Zaměstnanec G měl za leden tyto složky mzdy (pracovní doba 8 hodin): Základní mzdu ve výši 18 000,- za měsíc, protože odpracoval pouze polovinu pracovních dní v měsíci, byla mu tato zkrácena na Kč 9 000,- Prémie má 20 % ze základní mzdy, odměna Kč 800,-, příplatky nemá Neměl dovolenou Byl nemocen, za nemoc mu přísluší náhrada mzdy ve výši Kč 3 532,- Jaká bude jeho hrubá mzda v tomto měsíci: Úkol č. 8: Vypočtěte hrubou mzdu zaměstnance H: Zaměstnanec H měl za leden tyto složky mzdy (pracovní doba 8 hodin): Základní mzdu ve výši 18 000,- za měsíc, protože odpracoval pouze polovinu pracovních dní v měsíci, byla mu tato zkrácena na Kč 9 000,- Prémie má 20 % ze základní mzdy, odměna Kč 800,-, příplatky nemá Měl dovolenou 10 pracovních dní (náhrada mzdy za 1 hodinu Kč 141,79) Jaká bude jeho hrubá mzda v tomto měsíci: 44

Metodický list Modul - podmodul: Vztah k institucím a zaměstnancům Počet vyučovacích hodin modulu: 30 Počet témat modulu (podmodulu) 7 Téma kursu: Zabezpečení zaměstnance v případě nemoci nebo jiné sociální události Počet vyučovacích hodin tématu: 2 Počet pracovních listů: 1 Počet testů: 1 Autor: Ing. Ludmila Berešová Předpoklady pro studium tohoto modulu: - absolvování modulu Opatřování výrobních činitelů - absolvování modulu Účetnictví Seznam připravených materiálů: 1. Výkladová skripta Náhrada mzdy za nemoc nebo dávka nemocenského pojištění 2. Ukázka Přílohy k žádosti o dávku 3. Pracovní list 5 Základní výpočty hrubé mzdy - zadání 4. Pracovní list 5 Základní výpočty hrubé mzdy - řešení 5. Průběžný test Základní pojmy z mzdové oblasti Použití připravených materiálů: Při studiu postupujte v těchto krocích: 1. Prostudujte si výkladová skripta Náhrada mzdy za nemoc nebo dávka nemocenského pojištění 2. Prohlédněte si Přílohu k žádosti o dávku 3. Vypracujte určené úkoly v pracovním listu 5 4. Zkontrolujte si vypracované úkoly v pracovním listu 5 5. Zopakujte si látku v opakovacím testu Poznámka: V modulu je zohledněna právní úprava této problematiky k 1. 1. 2012 45

Seznam použité literatury: Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád zákon č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání Vyhláška č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti Nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižší úrovni zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši přípatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí Nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci Nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamů o úrazu Libuše Neščáková, Jaroslav Jakubka: Zákoník práce 2012 v praxi, 2. vydání, Praha, Grada publising, a. s., 2012 Petr Klínský, Danuše Chromá, Otto Münch: Ekonomika a finanční gramotnost pro střední školy, Praha, Eduko, 2011 Petr Klínský, Otto Münch: Ekonomika pro ekonomická lycea a ostatní střední školy, 2. vydání, Praha, Fortuna, 2009 Schmied, Zdeněk Mgr. Z hlediska pracovněprávní úpravy vzory dohod. Mzdová účetní. 2012/3 http://czblog.cz/co-je-to-hruba-a-cista-mzda-vypocet-ciste-mzdy/ http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/cds/xsl/22.html?year=0 http://portal.mpsv.cz/upcr/oup http://www.cssz.cz/cz/o-cssz/profil-organizace/ http://www.mesec.cz/dane/socialni-pojisteni/pruvodce/ 46

TÉMA 4: ZABEZPEČENÍ ZAMĚSTNANCE V PŘÍPADĚ NEMOCI NEBO JINÉ SOCIÁLNÍ UDÁLOSTI KNIHA 1: NÁHRADA MZDY ZA NEMOC NEBO DÁVKA NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ - VÝKLAD 1 Sociální událost dle zákona o nemocenském pojištění sociální událost = událost, s níž zákon o nemocenském pojištění spojuje vznik nároku na dávku, vznik dočasné pracovní neschopnosti, nařízení karantény, vznik potřeby ošetřování nebo péče o člena domácnosti, nástup na peněžitou pomoc v mateřství a převedení zaměstnankyně na jinou práci, státní zaměstnankyně na jiné služební místo nebo ustanovení příslušnice na jiné služební místo Sociální událost Na co má nárok Kde je upraveno? náhrada mzdy za nemoc od 192-194 zákoníku práce svého zaměstnavatele (prvních 21 kalendářních dní) vznik dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízení karantény vznik potřeby ošetřování nebo péče o člena domácnosti nástup na peněžitou pomoc v mateřství převedení zaměstnankyně na jinou práci *nemocenská (od 22. kalendářního dne) *ošetřovné *peněžitá pomoc v mateřství *vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství * jde o dávky nemocenského pojištění 23-31 zákona o nemocenském pojištění 39-41 zákona o nemocenském pojištění 32-38 zákona o nemocenském pojištění 42-44 zákona o nemocenském pojištění V těchto zákonech jsou uvedeny podmínky, kdy má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy za nemoc nebo dávku nemocenského pojištění 2 Nemoc zaměstnance Základní rozdíly mezi náhradou mzdy za nemoc a nemocenskou Náhrada mzdy za nemoc Za jakou dobu se vyplácí? prvních 21 kalendářních dní nemoci (ve skutečnosti pouze za pracovní dny a ještě bez prvních 3 dnů) Nemocenská od 22. dne, nejdéle však 380 kalendářních dní Kdo vyplácí? zaměstnavatel okresní správa sociálního zabezpečení Co je rozhodným obdobím? kalendářní čtvrtletí předcházející dni vzniku sociální události 12 kalendářních měsíců předcházejících vzniku sociální události Jak se počítá? Výpočet vychází z průměrného hodinového výdělku (jako u dovolené), pouze se ještě redukuje (snižuje) stanoveným postupem Denní vyměřovací základ Součet HM za minulých 12 měsíců kalendářní dny minulých 12 měsíců (- dny vyloučené např. nemoc) Jak se zaměstnanec dostane k příslušným penězům? S výplatou od zaměstnavatele. (Jde sice o náhradu mzdy, ale tato náhrada nepatří do hrubé mzdy, proto se z ní neodvádí ani SP, ZP ani daň z příjmů) 47 takto vypočtená částka se ještě redukuje OSSZ zasílá přímo zaměstnanci (Vůbec neprochází účetnictvím zaměstnavatele, ten pouze poskytuje OSSZ nutné údaje pro výpočet nemocenské)

3 Výkladový příklad Zaměstnanec Jan Moudrý onemocněl dne 14. května. Jeho zaměstnání zakládá účast na nemocenském pojištění, u svého zaměstnavatele již pracuje déle než 1 kalendářní rok. Pracovní neschopnost trvala do 18. července téhož roku. Den vzniku sociální události Náhrada mzdy za nemoc vyplácená zaměstnavatelem Nemocenská (dávka vyplácená OSSZ) 14. května 14. května 4. června 5. června 18. července květen červen červenec Po Út St Čt Pá So Ne 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 Z jakého období potřebuje zaměstnavatel údaje pro výpočet náhrady mzdy za nemoc? údaje z 1. kalendářního čtvrtletí letošního roku (leden březen) Z jakého období potřebuje OSSZ údaje pro výpočet nemocenské? údaje od května loňského roku do dubna letošního roku Kde je OSSZ vezme? Od zaměstnavatele, jehož povinností je spolu se 4. dílem poukazu práce neschopného (neschopenky) doručit OSSZ vyplněný tiskopis Příloha k žádosti o nemocenské a potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti. Potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti musí zaměstnavatel doručit příslušné OSSZ každý měsíc trvání dočasné pracovní neschopnosti 4 Zadání úkolu v pracovním listě Vypracujte všechny úkoly v pracovním listě Nárok zaměstnance 48

Pracovní list 5 Nárok zaměstnance - zadání Úkol č. 1: Odpovězte na uvedené otázky Zaměstnanec A byl nemocen od 16. 7. do 18. 9. Za které dny dostane náhradu mzdy od zaměstnavatele? Z kterých měsíců se bude počítat průměr pro hodinovou náhradu mzdy za nemoc? Za které dny dostane nemocenské dávky od OSSZ? Urči rozhodné období pro výpočet nemocenské (údaje, z kterých měsíců musím hlásit OSSZ)? Úkol č. 2: Odpovězte na uvedené otázky Zaměstnanec B byl nemocen od 5. 3. do 22. 9. Za které dny dostane náhradu mzdy od zaměstnavatele? Z kterých měsíců se bude počítat průměr pro hodinovou náhradu mzdy za nemoc? Za které dny dostane nemocenské dávky od OSSZ? Urči rozhodné období pro výpočet nemocenské (údaje, z kterých měsíců musím hlásit OSSZ)? Úkol č. 3: Odpovězte na uvedené otázky Zaměstnanec C byl od 4. 5. do 15. 5. (včetně) téhož roku nemocen Za které dny dostane náhradu mzdy od zaměstnavatele? Z kterých měsíců se bude počítat průměr pro hodinovou náhradu mzdy za nemoc? Za které dny dostane nemocenské dávky od OSSZ? Urči rozhodné období pro výpočet nemocenské (údaje, z kterých měsíců musím hlásit OSSZ)? 49

Úkol č. 4: Odpovězte na uvedené otázky (zákon o nemocenském pojištění 40) Zaměstnanec D ošetřoval od 22. 10. do 12. 12. (včetně) téhož roku nemocné dítě Není samoživitel Za které dny dostane náhradu mzdy od zaměstnavatele? Z kterých měsíců se bude počítat průměr pro hodinovou náhradu mzdy za nemoc? Za které dny dostane nemocenské dávky od OSSZ? Urči rozhodné období pro výpočet ošetřovného (údaje, z kterých měsíců musím hlásit OSSZ)? Úkol č. 5: Odpovězte na uvedené otázky (zákon o nemocenském pojištění 40) Zaměstnanec E ošetřoval od 22. 6. do 4. 7. (včetně) téhož roku nemocné dítě Není samoživitel Za které dny dostane náhradu mzdy od zaměstnavatele? Z kterých měsíců se bude počítat průměr pro hodinovou náhradu mzdy za nemoc? Za které dny dostane nemocenské dávky od OSSZ? Urči rozhodné období pro výpočet ošetřovného (údaje, z kterých měsíců musím hlásit OSSZ)? Je samoživitel Je samoživitel Ukázka Přílohy k žádosti o 50

51

Odpovězte na otázky průběžného testu: Základní pojmy z mzdové oblasti 52

Metodický list Modul - podmodul: Vztah k institucím a zaměstnancům Počet vyučovacích hodin modulu: 30 Počet témat modulu (podmodulu) 7 Téma kursu: Instituce Počet vyučovacích hodin tématu: 10 Počet pracovních listů: 6 Počet testů: 0 Autor: Ing. Ludmila Berešová Předpoklady pro studium tohoto modulu: - absolvování modulu Opatřování výrobních činitelů - absolvování modulu Účetnictví Seznam připravených materiálů: Instituce 1. Výkladová skripta Instituce 2. Odkaz na webové stránky ČSSZ 3. Odkaz na webové stránky VZP 4. Odkaz na webové stránky České daňové správy 5. Odkaz na webové stránky MPSV 6. Odkaz na webové stránky Kooperativa 7. Odkaz na webové stránky Českého statistického úřadu Sociální pojištění a vztah k OSSZ 8. Výkladová skripta Sociální pojištění, vztah zaměstnavatele k OSSZ 9. Ukázka formuláře Oznámení o nástupu do zaměstnání 10. Ukázka formuláře Přehled o platbě pojistného 11. Ukázka formuláře Evidenční list důchodového pojištění 12. Pracovní list 6 Výpočet sociálního pojištění - zadání 13. Pracovní list 6 Výpočet sociálního pojištění - řešení Zdravotní pojištění a vztah k zdravotním pojišťovnám 14. Výkladová skripta Zdravotní pojištění, vztah zaměstnavatele k zdravotním pojišťovnám 15. Ukázka formuláře Hromadné oznámení zaměstnavatele 16. Ukázka formuláře Přehled o platbě pojistného 17. Pracovní list 7 Výpočet zdravotního pojištění - zadání 18. Pracovní list 7 Výpočet zdravotního pojištění - řešení Daň z příjmů stržená z mezd a vztah k finančnímu úřadu 19. Výkladová skripta daň z příjmů FO ze závislé činnosti, vztah zaměstnavatele k FÚ 20. Ukázka formuláře Prohlášení poplatníka 21. Ukázka formuláře Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti 22. Ukázka formuláře Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti 23. Ukázka formuláře Výpočet daně a daňového zvýhodnění 24. Pracovní list 8 Výpočet zálohy na daň z příjmů I. - zadání 25. Pracovní list 8 Výpočet zálohy na daň z příjmů I. řešení 26. Pracovní list 9 Výpočet zálohy na daň z příjmů II. - zadání 27. Pracovní list 9 Výpočet zálohy na daň z příjmů II. - řešení 53

Vztah zaměstnavatel k úřadu práce 28. Výkladová skripta Plnění povinného podílu, vztah zaměstnavatele k úřadu práce 29. Ukázka formuláře Oznámení o plnění povinného podílu osob se zdravotním postižením 30. Výkladový příklad 1 soubor s výkladem a ukázka vyplněného formuláře 31. Výkladový příklad 2 soubor s výkladem a ukázka vyplněného formuláře 32. Pracovní list 10 Výpočet povinného podílu - zadání 33. Pracovní list 10 Výpočet povinného podílu - řešení Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele 34. Výkladová skripta Zákonné pojištění odpovědnosti a vztah zaměstnavatele k pojišťovně 35. Vyhláška 125/1993 Sb. příloha se sazbami 36. Výkladový příklad stanovení pojistného pro platbu zákonného pojištění odpovědnosti 37. Pracovní list 11 Příklad na výpočet pojistného - zadání 38. Pracovní list 11 Příklad na výpočet pojistného - řešení Použití připravených materiálů: Při studiu postupujte v těchto krocích: Instituce 1. Prostudujte si výkladová skripta Instituce 2. Prohlédněte si webové stránky jednotlivých institucí Sociální pojištění a vztah k OSSZ 3. Prostudujte si výkladová skripta Sociální pojištění, vztah zaměstnavatele k OSSZ 4. Prohlédněte si ukázku formuláře Oznámení o nástupu do zaměstnání 5. Prohlédněte si ukázku formuláře Přehled o platbě pojistného 6. Prohlédněte si ukázku formuláře Evidenční list důchodového pojištění 7. Vypracujte určené úkoly v pracovním listu 6 8. Zkontrolujte si vypracované úkoly v pracovním listu 6 Zdravotní pojištění a vztah k zdravotním pojišťovnám 9. Prostudujte si výkladová skripta Zdravotní pojištění, vztah zaměstnavatele k zdravotním pojišťovnám 10. Prohlédněte si ukázku formuláře Hromadné oznámení zaměstnavatele 11. Prohlédněte si ukázku formuláře Přehled o platbě pojistného 12. Vypracujte určené úkoly v pracovním listu 7 13. Zkontrolujte si vypracované úkoly v pracovním listu 7 Daň z příjmů stržená z mezd a vztah k finančnímu úřadu 14. Prostudujte si výkladová skripta daň z příjmů FO ze závislé činnosti, vztah zaměstnavatele k FÚ 15. Prohlédněte si ukázku formuláře Prohlášení poplatníka 16. Prohlédněte si ukázku formuláře Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti 17. Prohlédněte si ukázku formuláře Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti 18. Prohlédněte si ukázku formuláře Výpočet daně a daňového zvýhodnění 19. Vypracujte určené úkoly v pracovním listu 8 20. Zkontrolujte si vypracované úkoly v pracovním listu 8 21. Vypracujte určené úkoly v pracovním listu 9 22. Zkontrolujte si vypracované úkoly v pracovním listu 9 Vztah zaměstnavatel k úřadu práce 23. Prostudujte si výkladová skripta Plnění povinného podílu, vztah zaměstnavatele k úřadu práce 24. Prohlédněte si ukázku formuláře Oznámení o plnění povinného podílu osob se zdravotním postižením 54

25. Prostudujte si výkladový příklad 1 soubor s výkladem a ukázka vyplněného formuláře 26. Prostudujte si výkladový příklad 2 soubor s výkladem a ukázka vyplněného formuláře 27. Vypracujte určené úkoly v pracovním listu 10 28. Zkontrolujte si vypracované úkoly v pracovním listu 10 Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele 29. Prostudujte si výkladová skripta Zákonné pojištění odpovědnosti a vztah zaměstnavatele k pojišťovně 30. Prohlédněte si přílohu vyhlášky 125/1993 Sb., kde jsou uvedeny sazby pojištění 31. Prostudujte si výkladový příklad stanovení pojistného pro platbu zákonného pojištění odpovědnosti 32. Vypracujte určené úkoly v pracovním listu 11 33. Zkontrolujte si vypracované úkoly v pracovním listu 11 Poznámka: V modulu je zohledněna právní úprava této problematiky k 1. 1. 2012 Seznam použité literatury: Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/cds/xsl/22.html?year=0 http://portal.mpsv.cz/upcr/oup http://www.cssz.cz http://www.vzp.cz http://www.mpsv.cz/cs/ http://www.koop.cz/ http://www.czso.cz/ vlastní archiv 55

TÉMA 5: INSTITUCE KNIHA 1: INSTITUCE 1 K jakým institucím má firma povinnosti, pokud zaměstnává zaměstnance? k okresní správě sociálního zabezpečení k zdravotním pojišťovnám, u kterých jsou zaměstnanci pojištěni k finančnímu úřadu (daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti) k úřadu práce k pojišťovně Kooperativa pojišťovna, a. s. (popř. Česká pojišťovna pro firmy, které měli pojištění sjednáno do 31. 12. 1992) k českému statistickému úřadu K finančnímu úřadu a českému statistickému úřadu má účetní jednotka vztah, i když nezaměstnává zaměstnance. 2 Česká správa sociálního zabezpečení Struktura ČSSZ Strukturu ČSSZ tvoří ústředí ČSSZ, (regionální) pracoviště ČSSZ, okresní správy sociálního zabezpečení, Pražská správa sociálního zabezpečení a Městská správa sociálního zabezpečení Brno a jejich územní pracoviště. Působnost České správy sociálního zabezpečení Česká správa sociálního zabezpečení jako orgán státní správy vykonává působnost v oblasti sociálního zabezpečení (důchodového pojištění a nemocenského pojištění) a lékařské posudkové služby. Kompetence ČSSZ jsou upraveny zákonem ČNR č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. Okresní správy sociálního zabezpečení Okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ) jsou územní organizační jednotky ČSSZ, které se podílejí ve vymezených oblastech na realizaci sociálního pojištění v okruhu své působnosti. OSSZ zajišťují informační servis pro klienty. Místní příslušnost k OSSZ 56

Místní příslušnost OSSZ se řídí sídlem zaměstnavatele, pokud nemá mzdovou účtárnu nebo pokud místo mzdové účtárny je shodné se sídlem zaměstnavatele; nebo místem mzdové účtárny, pokud zaměstnavatel má mzdovou účtárnu a místo mzdové účtárny není shodné se sídlem zaměstnavatele. V případě zaměstnavatele - fyzické osoby se za sídlo považuje místo jejího trvalého pobytu v ČR, jde-li o cizince místo hlášeného pobytu v ČR. 3 Zdravotní pojišťovny V naší republice mohou existovat: všeobecná zdravotní pojišťovna (kompetence upraveny zákonem o všeobecné zdravotní pojišťovně) zaměstnanecké zdravotní pojišťovny (kompetence upraveny zákonem o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťoven) Do budoucna by měla být právní úprava sjednocena jedním zákonem o zdravotních pojišťovnách. Působnost zdravotních pojišťoven Pojišťovny provádí veřejné zdravotní pojištění. V naší republice existuje v současné době (1. 1. 2012) 8 zdravotních pojišťoven: Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR kód 111 Vojenská zdravotní pojišťovna ČR 201 Česká průmyslová zdravotní pojišťovna 205 Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví 207 Zaměstnanecká pojišťovna Škoda 209 Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR 211 Revírní bratrská pokladna, zdravotní pojišťovna 213 Zdravotní pojišťovna Metal-Aliance 217 57

4 Finanční úřad Postavení a kompetence orgánů daňové správy jsou upraveny zákonem č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů. Daňová správa je v České republice tvořena třístupňovou soustavou územních finančních orgánů (ÚFO), podřízených Ministerstvu financí (to je ústředním orgánem státní správy prod daně a to jako správní úřad s celostátní kompetencí) Daňovou správu (ÚFO) tvoří: Generální finanční ředitelství finanční ředitelství finanční úřady Generální finanční ředitelství, finanční ředitelství a finanční úřady mají postavení správních úřadů, jsou tedy oprávněny jménem státu vykonávat vrchnostenskou správu v oblasti své působnosti. Klíčovou součástí kompetence územních finančních orgánů je samozřejmě správa daní, ale tyto orgány zároveň vykonávají široké spektrum nejrůznějších dalších agend. Předmětem správy daní jsou daně, které jsou příjmem veřejného rozpočtu, nebo snížením příjmu veřejného rozpočtu. Místní příslušnost upravuje daňový řád Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád 13 (1) Místní příslušnost správce daně, není-li dále stanoveno jinak, se řídí a) u fyzické osoby jejím místem pobytu; pro účely správy daní se místem pobytu fyzické osoby rozumí adresa místa trvalého pobytu občana České republiky, nebo adresa hlášeného místa pobytu cizince, a nelze-li takto místo pobytu fyzické osoby určit, rozumí se jím místo na území České republiky, kde se fyzická osoba převážně zdržuje, b) u právnické osoby jejím sídlem; pro účely správy daní se sídlem právnické osoby rozumí adresa, pod kterou je právnická osoba zapsaná v obchodním rejstříku nebo obdobném veřejném rejstříku, nebo adresa, kde právnická osoba sídlí skutečně, pokud se tato osoba do těchto rejstříků nezapisuje. (2) Je-li předmětem daně nemovitost, je ke správě daní místně příslušný správce daně, v jehož obvodu územní působnosti se nemovitost nachází. (3) U poplatků, jejichž předmětem je zpoplatnění úkonu, je místně příslušným správcem daně orgán veřejné moci, který je příslušný k provedení tohoto úkonu. 58

5 Úřad práce Úřad práce České republiky zřizuje zákon č. 73/2011 Sb. (zákon o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů). Úřad práce zabezpečuje veškeré úkoly v oblastech zaměstnanosti, ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, státní sociální podpory. Úřad práce je správním úřadem s celostátní působností. Organizačně je Úřad práce členěn na generální ředitelství a krajské pobočky. Úřad práce má krajské pobočky a pobočku pro hlavní město Prahu (dále jen "krajské pobočky"), součástí krajských poboček jsou kontaktní pracoviště K zabezpečení spolupráce na trhu práce vytváří Úřad práce podle potřeby poradní sbory složené zejména ze zástupců odborových organizací, organizací zaměstnavatelů, družstevních orgánů, organizací zdravotně postižených a územních samosprávných celků. Účelem poradních sborů je koordinace při realizaci státní politiky zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů v příslušném správním obvodu. Poradní sbory se vyjadřují zejména k poskytování příspěvků zaměstnavatelům v rámci aktivní politiky zaměstnanosti, programům rekvalifikace, organizaci poradenské činnosti, opatřením na podporu rovného zacházení se všemi fyzickými osobami uplatňujícími právo na zaměstnání a k hromadnému propouštění. 6 Kooperativa pojišťovna, a. s. Kooperativa pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group je druhou největší pojišťovnou na tuzemském trhu. Byla založena v roce 1991 jako první komerční pojišťovna na území bývalého Československa. Její podíl na celkovém předepsaném pojistném v ČR je 22 %. Je univerzální pojišťovnou, která nabízí plný sortiment služeb a všechny standardní druhy pojištění jak pro občany, tak pro klienty z řad firem od drobných podnikatelů až po velké korporace. Kooperativa je součástí koncernu Vienna Insurance Group (VIG). Proč se na tomto místě zabýváme komerční pojišťovnou? Protože mezi základní pojistné produkty této pojišťovny patří Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání Pokud zaměstnavatel zaměstnává alespoň jednoho zaměstnance, je ze zákona pojištěn pro případ své odpovědnosti za škodu způsobenou zaměstnanci při pracovním úrazu nebo nemocí z povolání. Zákonné pojištění se tedy vztahuje na všechny zaměstnavatele, a to bez ohledu na počet zaměstnanců, netýká se pouze organizačních složek státu. Podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání jsou upraveny vyhláškou ministerstva financí č. 125/1993 Sb. ve znění pozdějších předpisů. 59

7 Český statistický úřad Český statistický úřad provádí sběr statistických informací od respondentů Zpravodajská povinnost ke statistickým výkazům vyplývá ze zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě (dále jen zákon) a pro každý rok je podrobně upravena vyhláškou ČSÚ, kterou se stanoví Program statistických zjišťování. 10 Program statistických zjišťování (1) Program statistických zjišťování stanoví Český statistický úřad vyhláškou, kterou vypracovává v součinnosti s ministerstvy a jinými správními úřady a vyhlásí vždy nejpozději do 30. listopadu předcházejícího roku. (2) V programu se u každého statistického zjišťování uvádí a) účel statistického zjišťování a jeho obsah, b) okruh zpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnost, c) způsob statistického zjišťování, d) periodicita a lhůty k poskytnutí údajů, e) orgán provádějící statistické zjišťování. (3) U statistických zjišťování uvedených v programu statistických zjišťování mají zpravodajské jednotky zpravodajskou povinnost. 2 Vymezení pojmů Pro účely tohoto zákona se rozumí i) zpravodajskou jednotkou právnická osoba, organizační složka státu nebo fyzická osoba, od nichž se požaduje poskytnutí individuálních údajů ve statistickém zjišťování podle tohoto zákona, j) zpravodajskou povinností povinnost zpravodajských jednotek poskytnout požadované individuální statistické údaje včas, úplně, správně a pravdivě pro statistická zjišťování, uvedená v programu statistických zjišťování Seznam respondentů náležející ke každému šetření je vytvářen na základě kritérií vyjmenovaných v programu statistických zjišťování. Zákon o státní statistické službě neumožňuje z tohoto seznamu vyřadit žádný ekonomický subjekt ani ukončit jeho zpravodajskou povinnost na základě subjektivních hledisek. Ochrana poskytnutých údajů je řešena rovněž zákonem č. 89/1995 Sb., a to v souladu s 16, který stanovují povinnost mlčenlivosti zaměstnanců ČSÚ a ochranu důvěrných statistických údajů. Český statistický úřad poskytuje pro zpravodajské jednotky, kterým vznikla zpravodajská povinnost, metodickou pomoc. Účel statistických zjišťování Účel statistických zjišťování vyplývá z 1 odst. 1 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, kde je uvedeno, že vykázané údaje slouží k vytváření statistických informací o sociálním, ekonomickém, demografickém a ekologickém vývoji České republiky a jejích jednotlivých částí, poskytování statistických informací a jejich zveřejňování. Poskytnuté informace slouží pro výpočet hrubého domácího produktu, míry inflace apod., dále tvoří základ pro tvorbu hospodářské politiky ČR (např. rozvoj infrastruktury, omezení negativních dopadů na životní prostředí), ovlivňují příspěvky ČR do EU a také čerpání dotací z fondů EU. Užitek a potřebnost sběru dat nejsou dány tím, že Český statistický úřad údaje shromáždí, ale že o získaných skutečnostech poskytne informace jiným místům, např. státním orgánům a institucím, která na jejich základě budou přijímat rozhodnutí a opatření směřující k rozvoji společnosti. Údaje slouží také pro informování veřejnosti, pro potřeby podnikatelské sféry, vědeckou a výzkumnou činnost a v neposlední řadě i pro plnění informačních povinností ČR vůči mezinárodním organizacím a zahraničním subjektům (Eurostat, OSN, EU, ECB, OECD atd.). Následují odkazy na webové stránky jednotlivých institucí a výklad zaměřený na jednotlivé instituce. 60

KNIHA 2: SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ, VZTAH ZAMĚSTNAVATELE K OSSZ 1 Vztah zaměstnavatele k okresní správě sociálního zabezpečení Co vlastně víme o sociálním pojištění (budeme se věnovat pouze SP zaměstnanců a zaměstnavatelů) Správný název pojistné na sociální zabezpečení Co zahrnuje pojistné na důchodové pojištění pojistné na nemocenské pojištění příspěvek na státní politiku zaměstnanosti Co je z něj hrazeno dávky důchodového pojištění (starobní důchody, plný invalidní a částečný invalidní důchod, vdovský, vdovecký a sirotčí důchod) dávky nemocenského pojištění tzv. podpora v nezaměstnanosti a další výdaje (výdaje, které souvisí se zabezpečováním práva na práci, správní výdaje ČSSZ a úřadů práce) Kdo ho hradí zaměstnanci zaměstnavatelé Komu místně příslušné okresní správě sociálního zabezpečení Z čeho a jak se vypočítá viz dále Za jaké období za kalendářní měsíc Do kdy od 1. do 20. následujícího kalendářního měsíce 2 Výpočet pojistného na sociální zabezpečení Co potřebujeme znát pro výpočet SP: vyměřovací základ sazbu pojistného Tabulka sazeb SP rok 2012 Pojistné na sociální zabezpečení Zaměstnanec Zaměstnavatel Důchodové pojištění 6,5 % 21,5 % Státní politika zaměstnanosti 0 % 1,2 % Nemocenské pojištění 0 % 2,3 % 3,3 % Celkem 6,5 % 25 % 26%* *26 % u speciálního režimu zaměstnavatelů do 25 zaměstnanců, platí 26 %, a mohou si poté uplatnit ½ vyplacených náhrad mezd za nemoc svých zaměstnanců Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny, a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském pojištění nebo účast jen na důchodovém pojištění. (V našich příkladech nebudeme uvažovat o případných zaměstnaneckých benefitech, které se připočítávají k hrubé mzdě zaměstnance). Pro naše výpočty bude vyměřovacím základem hrubá mzda. 61

3 Výkladový příklad na výpočet SP Hrubá mzda zaměstnance Kč 25 623,- (je zároveň vyměřovacím základem) Výpočet Odvod SP stržené zaměstnanci 25 623 x 0,065 1 665,495 zaokrouhleno 1 666,- SP hrazené zaměstnavatelem (za firmu) 25 623 x 0,25 6 405,75 zaokrouhleno 6 406,-* *V případě více zaměstnanců se vyměřovací základy sečtou a teprve poté se provádí výpočet. 4 Povinnosti zaměstnavatele 1) Přihláška do registru zaměstnavatelů: Pokud firma zaměstná svého prvního zaměstnance, musí se přihlásit na místně příslušné okresní správě sociálního zabezpečení jako plátce sociálního pojištění (existuje na to formulář), OSSZ firmě přidělí identifikační číslo, které bude uvádět na všech formulářích a sloužit jako variabilní symbol při platbách. 2) Povinnosti zaměstnavatele při přijímání a propouštění zaměstnanců: při přijetí každého zaměstnance vyplnit formulář Oznámení o nástupu do zaměstnání (skončení zaměstnání) a odevzdat jej na místně příslušnou OSSZ (přihlašuji zaměstnance k sociálnímu pojištění) při odchodu každého zaměstnance vyplnit formulář Oznámení o nástupu do zaměstnání (skončení zaměstnání) a odevzdat jej na místně příslušnou OSSZ (odhlašuji zaměstnance k sociálnímu pojištění) 3) Měsíční povinnosti zaměstnavatele: vypočítat sociální pojištění za své zaměstnance (a firmu) vyplnit Přehled o platbě pojistného odvést platbu sociálního pojištění na příslušný účet OSSZ pokud zaměstnanci vznikne nárok na dávku nemocenského pojištění, zaslat podklady pro výpočet dávky nemocenského pojištění (příslušný formulář) zaměstnance vést mzdový list pro každého zaměstnance 4) Roční povinnosti zaměstnavatele: do 30. 4. následujícího kalendářního roku vyhotovit pro každého zaměstnance evidenční list důchodového pojištění (3x OSSZ, zaměstnavatel, zaměstnanec), který obsahuje údaje pro výpočet důchodu 5 Zadání úkolu v pracovním listě Vypracujte všechny úkoly v pracovním listě Výpočty sociálního pojištění Prohlédněte si přiložené formuláře (viz Moodle) 62

Pracovní list 6 Výpočet sociální pojištění Předpoklady: Všichni zaměstnanci pracují v hlavním pracovním poměru. Úkol č. 1: Firma Brouček, s. r. o. zaměstnává následující zaměstnance, kteří v měsíci březnu měli níže uvedenou hrubou mzdu. Vypočtěte, jakou částku sociálního pojištění jednotlivým zaměstnancům srazí mzdová účetní. Zaměstnanec Hrubá mzda v Kč Sociální pojištění stržené zaměstnancům 1 pan Stonožka 25 120 2 paní Chrobáková 16 254 3 pan Potápník 12 000 4 paní Střevlíková 12 520 5 pan Střevlík 13 562 6 paní Roháčová 17 485 7 pan Zlatohlávek 18 521 8 pan Vruboun 6 425 9 paní Kuklová 2 450 10 pan Mandelinka 12 564 11 pan Hrobařík 0 12 pan Bázlivec 15 452 13 pan Pilous 21 542 14 pan Vírník 19 561 15 paní Rybenková 45 211 16 paní Jepičí 58 200 17 pan Cvrček 0 18 paní Cvrčková 12 458 19 pan Škvor 13 654 20 pan Saranče 9 562 21 paní Strašilková 16 542 22 paní Švábová 22 125 23 pan Kudlanka 25 426 24 pan Ploštice 25 144 25 pan Blecha 19 562 26 pan Mravenec 30 562 27 paní Včelová 30 214 28 pan Vosa 25 000 Úkol č. 2: Vypočtěte částku sociálního pojištění odváděnou zaměstnavatelem (SP za firmu) Úkol č. 3: Vypočtěte, jakou částku sociálního pojištění celkem odvede firma Brouček OSSZ. 63

KNIHA 3: ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ, VZTAH ZAMĚSTNAVATELE K ZDRAVOTNÍM POJIŠŤOVNÁM 1 Vztah zaměstnavatele k zdravotním pojišťovnám Co vlastně víme o zdravotním pojištění (budeme se věnovat pouze ZP zaměstnanců a zaměstnavatelů) Zdravotní pojištění je povinné pro každého občana České republiky. Buď si ho hradí sám, nebo je za něj placeno státem (dědi, studenti, důchodci, apod.). Každý pojištěný má nárok na bezplatnou základní zdravotní péči. Správný název pojistné na všeobecné zdravotní pojištění Co je z něj hrazeno úhrada nákladů zdravotní péče nezbytné lékařské úkony léky (na některé léky a zákroky pacient připlácí, některé hradí zcela) Co z něj není hrazeno Zdravotní pojištění nezakládá nárok na výplatu nemocenské v případě nemoci. Pozor jde o častou chybu. Pojištění také nekryje léčebné výlohy v zahraničí, pokud mezinárodní dohody nestanoví jinak nebo se nejedná o úkon, který nelze provést v České republice a s jehož úhradou zdravotní pojišťovna souhlasí. Kdo ho hradí zaměstnanci zaměstnavatelé Komu Pojistné se platí zdravotní pojišťovně, u které je pojištěnec pojištěn (dále jen "příslušná zdravotní pojišťovna") Z čeho a jak se vypočítá viz dále Za jaké období za kalendářní měsíc Do kdy od 1. do 20. následujícího kalendářního měsíce 2 Výpočet pojistného na zdravotní pojištění Co potřebujeme znát pro výpočet ZP: vyměřovací základ sazbu pojistného Pojistné na všeobecné zdravotní pojištění - sazby ZP pro 2012 Zaměstnanec Zaměstnavatel 4,5 % 9 % Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny, a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním. (V našich příkladech nebudeme uvažovat o případných zaměstnaneckých benefitech, které se připočítávají k hrubé mzdě zaměstnance). Pro naše výpočty bude vyměřovacím základem hrubá mzda. 64

3 Výkladový příklad na výpočet ZP Hrubá mzda zaměstnance Kč 25 623,- (je zároveň vyměřovacím základem) Výpočet Odvod ZP stržené zaměstnanci 25 623 x 0,045 1 153,035 zaokrouhleno 1 154,- ZP hrazené zaměstnavatelem (za firmu) 25 623 x 0,09 2 306,07 zaokrouhleno 2 307,-* *V případě více zaměstnanců se vyměřovací základy sečtou a teprve poté se provádí výpočet. = toto je zjednodušený výpočet, kterým budeme postupovat my Správný postup dle zákona je: vypočítat 13,5 % z hrubých mezd a to odvést (částka za firmu se pak stanoví jako rozdíl mezi celkovou částkou a částkou strženou zaměstnancům) 4 Povinnosti zaměstnavatele 1) Přihláška do registru zaměstnavatelů: Pokud firma zaměstná svého prvního zaměstnance, musí se přihlásit u těch zdravotních pojišťoven, u kterých jsou pojištěni jejich zaměstnanci (existuje na to formulář). Pro komunikaci se zdravotní pojišťovnou se používá IČ většinou doplněné na 10 míst dvěma nulami na konci, toto číslo bude zaměstnavatel uvádět na všech formulářích a sloužit jako variabilní symbol při platbách. 2) Povinnosti zaměstnavatele při přijímání a propouštění zaměstnanců: při přijetí každého zaměstnance vyplnit formulář Hromadné oznámení zaměstnavatele a odevzdat jej na pobočku příslušné zdravotní pojišťovny (přihlašuji zaměstnance k zdravotnímu pojištění kódem P) při odchodu každého zaměstnance vyplnit formulář Hromadné oznámení zaměstnavatele a odevzdat jej na pobočku příslušné zdravotní pojišťovny (odhlašuji zaměstnance ze zdravotního pojištění kódem O) při změně zdravotní pojišťovny zaměstnance (lze pouze k 1. 1.) je nutné zaměstnance odhlásit od staré zdravotní pojišťovny a přihlásit k nové 3) Měsíční povinnosti zaměstnavatele: vypočítat zdravotní pojištění za své zaměstnance (a firmu) vyplnit Přehled o platbách pojistného odvést platbu zdravotního pojištění na příslušné účty zdravotních pojišťoven 4) Pokud se stane ve firmě pracovní úraz existuje povinnost zaslat příslušné zdravotní pojišťovně kopii záznamů o pracovním úrazu 5 Zadání úkolu v pracovním listě Vypracujte všechny úkoly v pracovním listě Výpočty zdravotního pojištění Prohlédněte si přiložené formuláře 65

Pracovní list 7 Výpočet zdravotního pojištění Předpoklady: Všichni zaměstnanci pracují v hl. pracovním poměru; všichni jsou pojištěni u VZP. Úkol č. 1: Firma Brouček, s. r. o. zaměstnává následující zaměstnance, kteří v měsíci březnu měli níže uvedenou hrubou mzdu. Vypočtěte, jakou částku zdravotního pojištění jednotlivým zaměstnancům srazí mzdová účetní. Zaměstnanec Hrubá mzda v Kč Zdravotní pojištění stržené zaměstnancům 1 pan Stonožka 25 120 2 paní Chrobáková 16 254 3 pan Potápník 12 000 4 paní Střevlíková 12 520 5 pan Střevlík 13 562 6 paní Roháčová 17 485 7 pan Zlatohlávek 18 521 8 pan Vruboun 6 425 9 paní Kuklová 2 450 10 pan Mandelinka 12 564 11 pan Hrobařík 0 12 pan Bázlivec 15 452 13 pan Pilous 21 542 14 pan Vírník 19 561 15 paní Rybenková 45 211 16 paní Jepičí 58 200 17 pan Cvrček 0 18 paní Cvrčková 12 458 19 pan Škvor 13 654 20 pan Saranče 9 562 21 paní Strašilková 16 542 22 paní Švábová 22 125 23 pan Kudlanka 25 426 24 pan Ploštice 25 144 25 pan Blecha 19 562 26 pan Mravenec 30 562 27 paní Včelová 30 214 28 pan Vosa 25 000 Úkol č. 2: Vypočtěte částku zdravotního pojištění odváděnou zaměstnavatelem (ZP za firmu) Úkol č. 3: Vypočtěte, jakou částku zdravotního pojištění celkem odvede firma Brouček zdravotní pojišťovně. 66

KNIHA 4: DAŇ Z PŘÍJMU FYZICKÝCH OSOB ZE ZÁVISLÉ ČINNOSTI, VZTAH ZAMĚSTNAVATELE K FINANČNÍMU ÚŘADU 1 Daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků Daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků, která se týká zaměstnanců je upravena v zákoně č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a to v 6 a ve společných ustanoveních tohoto zákona. My se budeme zabývat pouze zaměstnanci, kteří pracují v hlavním pracovním poměru a podepsali Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků. V tomto formuláři zaměstnanec uvádí údaje, na základě kterých jsou mu uplatňovány slevy na dani. Pokud podepíše tento formulář, je mu srážena zálohová daň z příjmů. V jednom měsíci ho lze podepsat pouze u jednoho zaměstnavatele. Správný název Kdo ho hradí Komu Z čeho a jak se vypočítá Za jaké období Do kdy daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti zaměstnanci místně příslušnému finančnímu úřadu viz dále za kalendářní měsíc se odvádí záloha, zdaňovacím obdobím je kalendářní rok záloha - od 1. do 20. následujícího kalendářního měsíce 2 Výpočet zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků Co potřebujeme znát pro výpočet zálohy na dan z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti: vyměřovací základ zaměstnance sazbu daně z příjmů fyzických osob 15 % slevy na dani, které můžeme zaměstnanci uplatnit na základě jím podepsaného Prohlášení Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnání. (V našich příkladech nebudeme uvažovat o případných zaměstnaneckých benefitech, které se připočítávají k hrubé mzdě zaměstnance). Pro naše výpočty bude vyměřovacím základem hrubá mzda. 67

3 Slevy na dani Výklad slev na dani z příjmů fyzických osob rozdělíme do tří částí: 1. Sleva dle 35 ba 2. Sleva dle 35 c 3. Výpočet zálohy na daň z příjmů fyzických osob 3.1 Sleva na dani dle 35 ba sleva na poplatníka sleva, pobírá-li poplatník invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění sleva, pobírá-li poplatník invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně sleva, je-li poplatník držitelem průkazu ZTP/P sleva na studenta (do 26 let, vyj. 28 let), prezenční studium - daňový nerezident (cizinec) má nárok na b) až e) pokud má na území ČR 90 % všech příjmů, proto pokud chce tyto slevy uplatnit, musí podat DAP - poplatník má nárok na celou slevu na poplatníka, i když celý rok nepracoval - poplatník má nárok na ostatní slevy ve výši 1/12 na každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly podmínky pro uplatnění nároku splněny 3.2 Sleva na dani dle 35 c daňové zvýhodnění na dítě žijící s poplatníkem ve společné domácnosti Daňové zvýhodnění může poplatník uplatnit formou slevy na dani, daňového bonusu nebo slevy na dani a daňového bonusu. Uplatňuje už v měsíci, kdy se dítě narodí Může uplatnit pouze jeden z rodičů Společná domácnost považujeme, i když dítě studuje a je v internátě, na koleji Po ukončení střední školy ještě celé prázdniny můžeme uplatnit, ale pokud dítě nastoupí během prázdnin do práce, tak ne Po ukončení vysoké školy ještě 1 měsíc po ukončení Pozor druh x družka družka dítě z 1. manželství, nemá příjem druh nemůže uplatňovat na její dítě (pouze na své dítě s ní ano), pokud by se vzali, tak může 3.3 Výpočet zálohy na daň z příjmů z měsíční mzdy 1) stanovíme základ daně (hrubá mzda x 1,34) 2) tento základ daně zaokrouhlíme na stokoruny nahoru 3) vypočítáme 15% 4) dále uplatníme slevy dle 35 ba, případně daňové zvýhodnění dle 35c Sleva dle 35 ba 2012 - roční 2012 - měsíční Poplatník 24 840 Kč 2 070 Kč Invalidita I. a II. stupně 2 520 Kč 210 Kč Invalidita III. stupně 5 040 Kč 420 Kč Držitel průkazu ZTP/P 16 140 Kč 1 345 Kč Student 4 020 Kč 335 Kč Sleva dle 35 c 2012 - roční 2012 - měsíční Daňové zvýhodnění na dítě 13 404 Kč 1 117 Kč 68

Plátce daně je povinen vyplatit poplatníkovi měsíční daňový bonus ve výši stanovené zákonem o dani z příjmů při výplatě příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, jestliže jejich úhrn vyplacený nebo zúčtovaný tímto plátcem za příslušný kalendářní měsíc dosahuje u poplatníka alespoň výše poloviny minimální mzdy, zaokrouhlené na celé koruny dolů. (V současné době polovina minimální mzdy je Kč 4 000,-). Měsíční daňový bonus lze vyplatit, pokud jeho výše činí alespoň 50 Kč, maximálně však do výše 5 025 Kč měsíčně 4 Výkladový příklad na výpočet zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků (pouze slevy dle 35 ba) Předpoklady pro všechny výpočty: - zaměstnanec nemá žádné zaměstnanecké benefity - zaměstnanec podepsal Prohlášení... A) Zaměstnanec pracuje v hlavním pracovním poměru, jeho hrubá mzda je Kč 25 623,-. Uplatňuje slevu: na poplatníka Výpočet Řešení Hrubá mzda 25 623 25 623 Základ daně 25 623 * 1,34 =34 334,82 34 335 Zaokrouhleno 34 335 na stovky nahoru 34 400 Záloha na daň z příjmů 34 400 * 0,15 5 160 Sleva na dani dle 35ba 2 070 2 070 Záloha po slevě dle 35 ba 5 160-2 070 3 090 Daňové zvýhodnění 0 0 Sleva na dani dle 35c 0 0 Daňový bonus 0 0 Záloha po obou slevách 3 090 3 090 B) Zaměstnanec pracuje v hlavním pracovním poměru, jeho hrubá mzda je Kč 10 215,-. Uplatňuje slevu: na poplatníka Výpočet Řešení Hrubá mzda 10 215 10 215 Základ daně 10 215 * 1,34 = 13 567,5 13 568 Zaokrouhleno 13 568 na stovky nahoru 13 600 Záloha na daň z příjmů 13 600 * 0,15 2 040 Sleva na dani dle 35ba 2 070 2 070 Záloha po slevě dle 35 ba 2 040-2 070 0 Daňové zvýhodnění 0 0 Sleva na dani dle 35c 0 0 Daňový bonus 0 0 Záloha po obou slevách 0 0 nelze jít do mínusu 69

5 Výkladový příklad na výpočet zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků (slevy dle 35 ba i dle 35 c) Předpoklady pro všechny výpočty: - zaměstnanec nemá žádné zaměstnanecké benefity - zaměstnanec podepsal Prohlášení... A) Zaměstnanec pracuje v hlavním pracovním poměru, jeho hrubá mzda je Kč 25 623,-. Uplatňuje: na poplatníka daňové zvýhodnění na 1 dítě Výpočet Řešení Hrubá mzda 25 623 25 623 Základ daně 25 623 * 1,34 =34 334,82 34 335 Zaokrouhleno 34 335 na stovky nahoru 34 400 Záloha na daň z příjmů 34 400 * 0,15 5 160 Sleva na dani dle 35ba 2 070 2 070 Záloha po slevě dle 35 ba 5 160-2 070 3 090 Daňové zvýhodnění 1 117 1 117 Sleva na dani dle 35c 1 117 0 Daňový bonus 0 0 Záloha po obou slevách 3 090 1 117 1 973 Pokud je záloha po slevě dle 35ba větší než uplatňované daňové zvýhodnění, pak sleva na dani dle 35 c je celá částka daňového zvýhodnění a záloha po obou slevách se vypočítá jako rozdíl mezi zálohou po slevě dle 35 ba a slevou na dani dle 35c B) Zaměstnanec pracuje v hlavním pracovním poměru, jeho hrubá mzda je Kč 25 623,-. Uplatňuje: na poplatníka daňové zvýhodnění na 3 děti Výpočet Řešení Hrubá mzda 25 623 25 623 Základ daně 25 623 * 1,34 =34 334,82 34 335 Zaokrouhleno 34 335 na stovky nahoru 34 400 Záloha na daň z příjmů 34 400 * 0,15 5 160 Sleva na dani dle 35ba 2 070 2 070 Záloha po slevě dle 35 ba 5 160-2 070 3 090 Daňové zvýhodnění 3 * 1 117 3 351 Sleva na dani dle 35c 3 090 3 090 Daňový bonus 3 090 3 351 261 Záloha po obou slevách 0 0 Pokud je záloha po slevě dle 35ba menší než uplatňované daňové zvýhodnění, pak sleva na dani dle 35 c je shodná se zálohou po slevě dle 35 ba a pak vzniklý rozdíl mezi zálohou po slevě dle 35 ba a slevou na dani dle 35 c je daňovým bonusem. 70

C) Zaměstnanec pracuje v hlavním pracovním poměru, jeho hrubá mzda je Kč 10 215,-. Uplatňuje: na poplatníka daňové zvýhodnění na 1 dítě Výpočet Řešení Hrubá mzda 10 215 10 215 Základ daně 10 215 * 1,34 = 13 567,5 13 568 Zaokrouhleno 13 568 na stovky nahoru 13 600 Záloha na daň z příjmů 13 600 * 0,15 2 040 Sleva na dani dle 35ba 2 070 2 070 Záloha po slevě dle 35 ba 2 040-2 070 0 Daňové zvýhodnění 1 117 1 117 Sleva na dani dle 35c 0 0 Daňový bonus 1 117 1 117 Záloha po obou slevách 0 0 Pokud je záloha po slevě dle 35ba vyjde rovna nule, pak celá částka daňového zvýhodnění se stává daňovým bonusem. Předpokladem pro vyplacení tohoto daňového bonusu je, že hrubá mzda je vyšší než ½ minimální mzdy. 6 Povinnosti zaměstnavatele 1) Registrace k dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti jako plátce 71

2) Povinnosti zaměstnavatele při přijímání a propouštění zaměstnanců při přijetí zaměstnance mu předložit k podpisu Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků na žádost zaměstnance vyhotovit a předat zaměstnanci Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a z funkčních požitků, sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění Výňatek ze zákona o dani z příjmů - 38j (3) Na žádost poplatníka je plátce daně povinen za období, za které byla vyplácena nebo zúčtována mzda, vystavit nejpozději do deseti dnů od podání žádosti doklad o souhrnných údajích uvedených ve mzdovém listě, které jsou rozhodné pro výpočet základu daně, daně, záloh a pro poskytnutí slevy na dani podle 35 ba a daňového zvýhodnění. Kopii vystaveného dokladu plátce uschová. 3) Měsíční povinnosti zaměstnavatele: a. vypočítat a srazit zálohu na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti za své zaměstnance i. odvést platbu daně na příslušný účet finančního úřadu b. vést mzdový list pro každého zaměstnance 4) Roční povinnosti zaměstnavatele: i. vyhotovit formulář Vyúčtování daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků a odevzdat na finanční úřad do 15. 2. následujícího roku si nechat podepsat od zaměstnance (v Prohlášení), zda zaměstnanec chce provést daňové vyrovnání nebo si zaměstnanec bude podávat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob sám zaměstnancům, kteří si nebudou sami podávat daňové přiznání k dani z příjmů, provést daňové vyrovnání do 31. 3. - formulář Výpočet daně a daňového zvýhodnění u daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti pokud zaměstnanec podává sám DAP k dani z příjmů fyzických osob, zaměstnavatel na jeho žádost do 10 dní mu předá vyplněný formulář Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a z funkčních požitků, sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění 7 Zadání úkolů v pracovních listech Vypracujte všechny úkoly v pracovních listech Výpočty zálohy na daň z příjmů I. a Výpočty zálohy na daň z příjmů II. Prohlédněte si přiložené formuláře (viz Moodle) 72

Pracovní list 8 Výpočet zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků 1 Předpoklady: Všichni zaměstnanci pracují v hlavním pracovním poměru. Všichni zaměstnanci podepsali prohlášení, ve kterém uplatňují níže uvedené slevy (všichni uplatňují slevu na poplatníka) Úkol č. 1: Vypočtěte, jakou zálohu na daň z příjmů fyzických osob jednotlivým zaměstnancům srazí mzdová účetní. Jde pouze o zaměstnance, kteří neuplatňují daňové zvýhodnění na děti. Firma Brouček, s. r. o. zaměstnává následující zaměstnance, kteří v měsíci březnu měli níže uvedenou hrubou mzdu. Zaměstnanec Hrubá mzda 1 pan Stonožka 25 120 2 paní Chrobáková 16 254 3 pan Potápník 12 000 4 paní Střevlíková 12 520 5 pan Střevlík 13 562 6 paní Roháčová 17 485 7 pan Zlatohlávek 18 521 8 pan Vruboun 6 425 9 paní Kuklová 2 450 10 pan Mandelinka 12 564 11 pan Hrobařík 0 12 pan Bázlivec 15 452 13 pan Pilous 21 542 14 pan Vírník 19 561 Základ daně Zaokr. Záloha na daň Sleva na dani dle 35 ba Záloha po slevě dle 35 ba Daňové zvýhodnění Sleva na dani dle 35 ba Daňový bonus Záloha po obou slevách 73

Pracovní list 9 Výpočet zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků 2 Předpoklady: Všichni zaměstnanci pracují v hlavním pracovním poměru. Všichni zaměstnanci podepsali prohlášení, ve kterém uplatňují níže uvedené slevy (všichni uplatňují slevu na poplatníka a daňové zvýhodnění na děti) Úkol č. 1: Vypočtěte, jakou zálohu na daň z příjmů fyzických osob jednotlivým zaměstnancům srazí mzdová účetní. Jde pouze o zaměstnance, kteří uplatňují daňové zvýhodnění na děti. Firma Brouček, s. r. o. zaměstnává následující zaměstnance, kteří v měsíci březnu měli níže uvedenou hrubou mzdu. Paní Rybenková uplatňuje daňové zvýhodnění na 3 děti, paní Jepičí - 1 dítě, pan Cvrček 2 děti, paní Cvrčková 1 dítě, pan Škvor 1 dítě, pan Saranče 2 děti, paní Strašilková 1 dítě, paní Švábová 1 dítě, pan Kudlanka 2 děti, pan Ploštice 3 děti, pan Blecha 6 dětí, pan Mravenec 3 děti, paní Včelová 2 děti, pan Vosa 4 děti Zaměstnanec Hrubá mzda 15 paní Rybenková 45 211 16 paní Jepičí 58 200 17 pan Cvrček 0 18 paní Cvrčková 12 458 19 pan Škvor 13 654 20 pan Saranče 9 562 21 paní Strašilková 16 542 22 paní Švábová 22 125 23 pan Kudlanka 25 426 24 pan Ploštice 25 144 25 pan Blecha 19 562 26 pan Mravenec 30 562 27 paní Včelová 30 214 28 pan Vosa 25 000 Základ daně Zaokr. Záloha na daň Sleva na dani dle 35 ba Záloha po slevě dle 35 ba Daňové zvýhod. Sleva na dani dle 35 c Daňový bonus Záloha po obou slevách 74

KNIHA 5: PLNĚNÍ POVINNÉHO PODÍLU, VZTAH ZAMĚSTNAVATELE K ÚŘADU PRÁCE 1 Právní úprava povinností zaměstnavatelů a spolupráce s úřadem práce Vycházíme ze dvou právních předpisů: zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti vyhláška č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti 79 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti Zaměstnavatelé jsou oprávněni požadovat od krajských poboček Úřadu práce a) informace a poradenství v otázkách spojených se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením, b) součinnost při vyhrazování pracovních míst zvláště vhodných pro osoby se zdravotním postižením, c) spolupráci při vytváření vhodných pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením, d) spolupráci při řešení individuálního přizpůsobování pracovních míst a pracovních podmínek pro osoby se zdravotním postižením. 80 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti Zaměstnavatelé jsou povinni a) rozšiřovat podle svých podmínek a ve spolupráci s lékařem poskytovatele pracovnělékařských služeb možnost zaměstnávání osob se zdravotním postižením individuálním přizpůsobováním pracovních míst a pracovních podmínek a vyhrazováním pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením, b) spolupracovat s krajskou pobočkou Úřadu práce při zajišťování pracovní rehabilitace, c) vést evidenci zaměstnávaných osob se zdravotním postižením; evidence obsahuje údaje o důvodu, na základě kterého byla uznána osobou se zdravotním postižením 67 odst. 2 d) vést evidenci pracovních míst vyhrazených pro osoby se zdravotním postižením. 81 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (1) Zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru jsou povinni zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu těchto osob na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele. Povinný podíl činí 4 %. 2 Povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním pojištěním Tato povinnost je upravena v 81-84 zákona o zaměstnanosti Správný název povinný podíl osob se zdravotním postižením na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele Kdo ho hradí zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci Komu místně příslušnému krajskému úřadu práce Z čeho a jak se vypočítá viz dále Za jaké období za kalendářní rok Do kdy do 15. února následujícího kalendářního měsíce Ustanovení 67 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (dále jen zákon o zaměstnanosti ), definuje osoby se zdravotním postižením, kterým je poskytována zvýšená ochrana na trhu práce. Osobami se zdravotním postižením jsou fyzické osoby, které jsou orgánem sociálního zabezpečení uznány invalidními ve třetím stupni, orgánem sociálního zabezpečení uznány invalidními v prvním nebo druhém stupni. Skutečnost, že je osobou se zdravotním postižením dokládá fyzická osoba posudkem nebo potvrzením orgánu sociálního zabezpečení. 75

Kolik zdravotně postižených osob musí zaměstnavatel zaměstnávat? 4 % na celkovém počtu zaměstnanců Jak mohou zaměstnavatelé tuto povinnost plnit? a) zaměstnáváním osob zdravotně postižených v pracovním poměru, b) odebíráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů zaměstnávajících v průměrném ročním přepočteném počtu více než 50 % zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, nebo zadáváním zakázek těmto zaměstnavatelům nebo odebíráním výrobků nebo služeb od osob se zdravotním postižením, které jsou osobami samostatně výdělečně činnými a nezaměstnávají žádné zaměstnance, nebo zadáváním zakázek těmto osobám, nebo c) odvodem do státního rozpočtu, nebo vzájemnou kombinací způsobů uvedených v písmenech a) až c). 3 Způsob výpočtu povinného podílu osob se zdravotním postižením na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele Co potřebujeme znát: průměrný přepočtený počet všech zaměstnanců celkový průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se zdravotním postižením cenu všech skutečně zaplacených výrobků nebo služeb zaměstnavatelům, kteří zaměstnávají v průměrném ročním přepočteném počtu více než 50 % zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením... (viz dále vyhláška a zákon o zaměstnanosti) Průměrný přepočtený počet zaměstnanců průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců (postup stanoví vyhláška 518/2004), výpočet se provede na 2 platná desetinná místa průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců, kteří jsou osobou se zdravotním postižením (postup výpočtu je stejný) (OZP) průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců s těžším zdravotním postižením (postup výpočtu je stejný) (OTZP) celkový průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se zdravotním postižením se vypočítá: OZP + (3 x OTZP) Výňatek z formuláře Oznámení o plnění povinného podílu osob se zdravotním postižením na celkovém počtu zaměstnanců 76

4 Způsob naplnění celkové výše poskytovaných výrobků a služeb nebo poskytovaných zakázek Přepočet odebraných výrobků nebo služeb nebo zadaných zakázek se provede podle 18 vyhl. č. 518/2004 Sb. tak, že se cena všech skutečně zaplacených výrobků nebo služeb nebo zadaných zakázek (vše bez DPH) vydělí sedminásobkem průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za 1. - 3. čtvrtletí roku, tj. částkou 166 082,- Kč. (částka platná pro rok 2011). Pro rok 2012 je schválena novela, která zpřísňuje tuto možnost. Výsledkem je počet zaměstnanců se zdravotním postižením (provedený na dvě platná desetinná místa), které si zaměstnavatel započítá do povinného podílu na základě odebírání výrobků nebo služeb nebo zadávání zakázek. 5 Konečný výpočet plnění povinného podílu osob se zdravotním postižením 1) Vypočteme náš povinný podíl (4 % z průměrného ročního přepočteného počtu všech zaměstnanců) 2) Uvedeme plnění zaměstnáním osob se zdravotním postižením u zaměstnavatele 3) Vypočítáme plnění odběrem výrobků a služeb nebo zadáním zakázek 4) Uvedené částky (obě jsou na 2 desetinná místa) sečteme Výňatek z formuláře Oznámení o plnění povinného podílu osob se zdravotním postižením na celkovém počtu zaměstnanců Mohou nastat 2 situace: A) Pokud výše uvedená vypočítaná částka je vyšší než povinný podíl, povinnost plnění povinného podílu osob se zdravotním postižením je splněna B) Pokud výše uvedená vypočítaná částka je nižší než povinný podíl, povinnost plnění povinného podílu osob se zdravotním postižením není splněna a musíme vypočítat částku, kterou zaměstnavatel odvede do státního rozpočtu (viz ukázka z formuláře) Výše průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. - 3. čtvrtletí roku 2011 činí 23 726,- Kč. Odvod do státního rozpočtu za jednoho přepočteného zaměstnance činí ročně 2,5 násobek této částky, tj. 59 315,- Kč. Zaměstnavatel uvede počet zaměstnanců, za které bude odvod provádět, tento počet vynásobí částkou 59 315,- Kč a uvede výslednou sumu zaokrouhlenou na celé koruny nahoru. 77

6 Povinnosti zaměstnavatele 1) Povinnosti zaměstnavatele k úřadu práce pokud by šlo dle zákoníku práce o tzv. hromadné propouštění, musí se hlásit na úřadu práce zaměstnávat osoby se zdravotním postižením vyplňovat případné dotazníky zaslané úřadem práce 2) Roční povinnosti zaměstnavatele: do 15. 2. následujícího kalendářního roku vyhotovit formulář Oznámení o plnění povinného podílu osob se zdravotním postižením na celkovém počtu zaměstnanců, v něm vypočítat případný odvod do státního rozpočtu, tuto částku zaplatit 7 Zadání úkolu v pracovním listě Po prostudování výkladových příkladů vypracujte všechny úkoly v pracovním listě Výpočty povinného podílu 78

Výkladový příklad 1 provedeme výpočet a vyhotovíme příslušný formulář Firma TAHOMA s. r. o. Slezská 1467/41 130 00 Praha 3 - Vinohrady IČ: 27576108 Zpracovala mzdová účetní paní Alena Koudelková Údaje z účetnictví roku 2011: Průměrný přepočtený počet zaměstnanců v roce 2011 byl 144,21 osob Firma zaměstnává osoby se zdravotním postižením: - průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců, kteří jsou osobami s těžším zdravotním postižením (třetí stupeň)je v této firmě v roce 2011 0,45 osob - průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením (první stupeň a druhý stupeň) je v této firmě v roce 2011 2,87 osob Firma odebrala výrobky od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením za Kč 289 211,- (tyto výrobky byly zaplaceny v tomto roce) Výpočet plnění povinného podílu osob se zdravotním postižením vypočítáme náš povinný podíl: 144,21 * 0,04 tj. 5,77 uvedeme plnění - zaměstnáním osob se zdravotním postižením u zaměstnavatele 2,87 + (3 * 0,45) = 4,22 vypočítáme plnění odběrem výrobků a služeb: 289 211/ 166 082 tj. 1,74 Součet 5,96 Protože součet 5,96 je větší než náš povinný podíl, je naše povinnost splněna 79

80

Výkladový příklad 2 provedeme výpočet a vyhotovíme příslušný formulář Firma TAHOMA s. r. o. Slezská 1467/41 130 00 Praha 3 - Vinohrady IČ: 27576108 Zpracovala mzdová účetní paní Alena Koudelková Údaje z účetnictví roku 2011: Průměrný přepočtený počet zaměstnanců v roce 2011 byl 144,21 osob Firma zaměstnává osoby se zdravotním postižením: - průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců, kteří jsou osobami s těžším zdravotním postižením (třetí stupeň)je v této firmě v roce 2011 0,25 osob - průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením (první stupeň a druhý stupeň) je v této firmě v roce 2011 1,47 osob Firma odebrala výrobky od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením za Kč 289 211,- (tyto výrobky byly zaplaceny v tomto roce) Výpočet plnění povinného podílu osob se zdravotním postižením vypočítáme náš povinný podíl: 144,21 * 0,04 tj. 5,77 uvedeme plnění - zaměstnáním osob se zdravotním postižením u zaměstnavatele 1,47 + (3 * 0,25) = 2,22 vypočítáme plnění odběrem výrobků a služeb: 289 211/ 166 082 tj. 1,74 Součet 3,96 Protože součet 3,96 je nižší než náš povinný podíl, naše povinnost není splněna a musíme si vypočítat odvod do státního rozpočtu (5,77 3,96) * 59 315 tj. Kč 107 361,- Tuto částku bude muset firma uhradit. 81

82

Pracovní list 10 Výpočet povinného podílu Úkol č. 1: Vypočtěte plnění povinného podílu osob se zdravotním postižením (za rok 2011) Firma KASKADA, s. r. o., Královská 1467/41, 130 00 Praha 3 Vinohrady Údaje z účetnictví roku 2011: Průměrný přepočtený počet zaměstnanců v roce 2011 byl 256,28 osob Firma zaměstnává osoby se zdravotním postižením: - průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců, kteří jsou osobami s těžším zdravotním postižením (třetí stupeň) je v této firmě v roce 2011 2,26 osob - průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením (první stupeň a druhý stupeň) je v této firmě v roce 2011 1,45 osob Firma odebrala výrobky od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením za Kč 589 211,- (tyto výrobky byly zaplaceny v tomto roce) Úkol č. 2: Vypočtěte plnění povinného podílu osob se zdravotním postižením (za rok 2011) Firma JAMBADA, s. r. o., Jánská 256, 140 00 Praha 4 Údaje z účetnictví roku 2011: Průměrný přepočtený počet zaměstnanců v roce 2011 byl 198,25 osob Firma zaměstnává osoby se zdravotním postižením: - průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců, kteří jsou osobami s těžším zdravotním postižením (třetí stupeň) je v této firmě v roce 2011 0,0 osob - průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením (první stupeň a druhý stupeň) je v této firmě v roce 2011 2,09 osob Firma odebrala výrobky od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením za Kč 456 289,- (tyto výrobky byly zaplaceny v tomto roce) 83

KNIHA 6: PLNĚNÍ POVINNÉHO PODÍLU, VZTAH ZAMĚSTNAVATELE K ÚŘADU PRÁCE 1 Kooperativa a zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele Zákonná úprava: vyhláška ministerstva financí č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání (dále zákonné pojištění odpovědnosti) Pokud zaměstnavatel zaměstnává alespoň jednoho zaměstnance, je ze zákona pojištěn pro případ své odpovědnosti za škodu způsobenou zaměstnanci při pracovním úrazu nebo nemocí z povolání. Zákonné pojištění se tedy vztahuje na všechny zaměstnavatele, a to bez ohledu na počet zaměstnanců, netýká se pouze organizačních složek státu. Hlavní výhody zákonného pojištění zaměstnavatele: pojištění vyplývá ze zákona, neuzavírají se pojistné smlouvy pojištění automaticky vzniká dnem vzniku prvního pracovněprávního vztahu u zaměstnavatele a trvá po dobu existence zaměstnavatele komplexní krytí pojištění chrání zaměstnavatele proti veškerým nárokům zaměstnanců za pracovní úrazy a nemoci z povolání v rozsahu zákoníku práce vztahuje se na škodu vzniklou při plnění pracovních úkolů i na zahraničních cestách bez místního omezení pojištěny jsou všichni zaměstnavatelé vyspecifikovaní v vyhl. 125/1993 Sb. Kooperativa pojišťuje všechny zaměstnavatele od 1. 1. 1993 2 Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání Správný název Kdo ho hradí Komu Z čeho a jak se vypočítá Za jaké období Do kdy zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání zaměstnavatelé Kooperativě pojišťovně, a. s. (zaměstnavatelé, kteří vznikli dříve než k 1. 1. 1993 jsou pojištěni u České spořitelny) viz dále za kalendářní čtvrtletí do posledního dne prvního měsíce běžného kalendářního čtvrtletí Pojistné za I. čtvrtletí každého kalendářního roku je splatné do 31. 1., za II. čtvrtletí do 30. 4., za III. čtvrtletí do 31. 7. a za IV. čtvrtletí do 31. 10. Vznikne-li zaměstnavateli, který v předcházejícím čtvrtletí nezaměstnával žádného zaměstnance, povinnost platit pojistné na toto pojištění, zaplatí zaměstnavatel první pojistné vypočítané ze základu stanoveného shodně s postupem pro určení vyměřovacího základu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti dle zvláštního zákona pro dané čtvrtletí, a to zpětně, nejpozději do konce prvního měsíce následujícího čtvrtletí a současně dopředu. První pojistné je splatné 2x, jednou zpětně za období, které uplynulo, a zaměstnavatel byl pojištěn, ale pojistné nemohl zaplatit, protože mu nebyly známy vyměřovací základy. Druhá platba je dopředu na následující pojistné období (další čtvrtletí). Obě platby jsou vypočtené z prvních získaných vyměřovacích základů 84

3 Způsob výpočtu zákonného pojištění Co potřebujeme znát: příslušnou sazbu podle rizikové skupiny (příloha vyhlášky) je uváděna v promile základ, který je shodný s vyměřovacím základem pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (na tento základ se nevztahuje ustanovení o maximálním vyměřovacím základu) Pojistné = (vyměřovací základ * sazba)/1 000 Nezaplatí-li zaměstnavatel pojistné řádně a včas, zvyšuje se dlužné pojistné o 10 procent dlužné částky za každý započatý měsíc prodlení. Zaplacení pojistného za celou dobu trvání pojištění a správnost jeho výpočtu je zaměstnavatel povinen prokázat, jinak se má za to, že pojistné nebylo uhrazeno. 4 Povinnosti zaměstnavatele 1) Povinnosti zaměstnavatele ke Kooperativě oznámit vznik pojištění prostřednictvím formuláře pro přihlášení 2) Čtvrtletní povinnosti zaměstnavatele: vypočítat a odvést pojistné na příslušný účet pojišťovny 85

3) V případě pojistné události vyplnit příslušné formuláře Zaměstnavatel má právo na to, aby za něho pojišťovna nahradila škodu, která vznikla zaměstnanci při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, a to v rozsahu, v jakém za ni zaměstnavatel odpovídá podle Zákoníku práce. Jedná se o tyto taxativně vyjmenované nároky: náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo po přiznání invalidity (tzv. renta) bolestné ztížení společenského uplatnění účelně vynaložené náklady spojené s léčením věcná škoda. Jestliže zaměstnanec následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání zemřel, vyplácí se i náhrada přiměřených nákladů spojených s pohřbem, náhrada nákladů na výživu pozůstalých a jednorázové odškodnění pozůstalých. 5 Zadání úkolu v pracovním listě Po prostudování výkladového příkladu vypracujte všechny úkoly v pracovním listě Příklad na výpočet pojistného (zákonné pojištění odpovědnosti) Výkladový příklad stanovení pojistného pro platbu zákonného pojištění za IV. čtvrtletí roku 2012 Údaje o firmě Převažující činností firmy je výroba nápojů Firma ABC, s. r. o. má následující vyměřovací základy pro pojistné na SP v roce 2012 Měsíc Vyměřovací základ Měsíc Vyměřovací základ Měsíc Vyměřovací základ Leden 324 655 Kč Květen 384 234 Kč Září 401 123 Kč Únor 343 566 Kč Červen 333 123 Kč Říjen 382 342 Kč Březen 375 780 Kč Červenec 365 432 Kč Listopad 375 980 Kč Duben 329 786 Kč Srpen 399 346 Kč Prosinec 398 146 Kč 1) Určíme dle přílohy k vyhlášce sazbu pro pojištění 2) Určíme období, ze kterého budeme čerpat údaje pro výpočet vyměřovacího základu 3) Určíme vyměřovací základ 4) Vypočítáme pojistné Výpočet 1) Určíme dle přílohy k vyhlášce sazbu pro pojištění dle vyhlášky je výroba nápojů zařazena do skupiny se sazbou 9,8 promile 2) Určíme období, ze kterého budeme čerpat údaje pro výpočet vyměřovacího základu Protože splatnost pojistného za IV. čtvrtletí je 31. 10., potřebujeme údaje za III. čtvrtletí tedy měsíce červenec, srpen, září 3) Určíme vyměřovací základ (365 432 + 399 346 + 401 123) = Kč 1 165 901,- 4) Vypočítáme pojistné (1 165 901 Kč * 9,8) / 1000 = 11 425,82 tj. Kč 11 426,- 86

Pracovní list 11 Výpočet pojistného zákonného pojištění odpovědnosti (Kooperativa) Úkol č. 1: Určete sazbu pojistného dle přílohy k vyhlášce: Obor činnosti firmy stavebnictví zdravotnictví školství pohostinství a ubytování pojišťovnictví Sazba v promile Úkol č. 2: Kdy je splatnost pojistného dle vyhlášky a ze kterého období potřebujeme údaje Čtvrtletí Splatnost ze kterého čtvrtletí potřebujeme údaje pro výpočet I. čtvrtletí 2012 II. čtvrtletí 2012 III. čtvrtletí 2012 IV. čtvrtletí 2012 Úkol č. 3: Vypočtěte pojistné (zákonné pojištění odpovědnosti) za II. čtvrtletí roku 2012. Firma Brouček, s. r. o. Všichni zaměstnanci pracují v hlavním pracovním poměru. Firma se zabývá stavebnictvím. Firma měla následující vyměřovací základy pro pojistné v roce 2012 Měsíc Vyměřovací základ Leden 524 655 Kč Únor 543 566 Kč Březen 527 116 Kč Duben 529 786 Kč Květen 584 234 Kč Červen 533 123 Kč Určete splatnost pojistného Určete sazbu pojistného Určete, z kterých měsíců potřebujete údaje o vyměřovacích základech Spočítejte vyměřovací základ Spočítejte pojistné 87

Metodický list Modul - podmodul: Vztah k institucím a zaměstnancům Počet vyučovacích hodin modulu: 30 Počet témat modulu (podmodulu) 7 Téma kursu: Evidence mezd Počet vyučovacích hodin tématu: 2 Počet pracovních listů: 1 Počet testů: 0 Autor: Ing. Ludmila Berešová Předpoklady pro studium tohoto modulu: - absolvování modulu Opatřování výrobních činitelů - absolvování modulu Účetnictví Seznam připravených materiálů: 1. Výkladová skripta Evidence mezd 2. Výkladová skripta Základní výpočty v ZaVL 3. Pracovní list 12 Výpočty v ZaVL - zadání 4. Pracovní list 12 Výpočty v ZaVL - řešení Použití připravených materiálů: Při studiu postupujte v těchto krocích: 1. Prostudujte si výkladová skripta Evidence mezd 2. Prostudujte si výkladová skripta Základní výpočty v ZaVL 3. Vypracujte určené úkoly v pracovním listu 12 4. Zkontrolujte si vypracované úkoly v pracovním listu 12 Poznámka: V modulu je zohledněna právní úprava této problematiky k 1. 1. 2012 Seznam použité literatury: Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení č. 563/1991 Sb., zákona o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání http://czblog.cz/co-je-to-hruba-a-cista-mzda-vypocet-ciste-mzdy/ http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/cds/xsl/22.html?year=0 http://portal.mpsv.cz/upcr/oup http://www.cssz.cz/cz/o-cssz/profil-organizace/ http://www.mesec.cz/dane/socialni-pojisteni/pruvodce/ vlastní archiv 88

TÉMA 5: EVIDENCE MEZD KNIHA 1: EVIDENCE MEZD 1 Hlavní úkol evidence mezd Hlavním úkolem evidence práce a mezd je: 1) sledovat docházku jednotlivých zaměstnanců do práce pomocí docházkového lístku (píchačky) elektronických čipů formuláře evidence docházky knihy docházky úkolové lístky, směnové plány (u úkolové mzdy) 2) shromažďovat veškeré podklady pro výpočet mezd zaměstnanců a mzdy zaúčtovat, výpočet mezd se provádí za mzdové období, kterým je kalendářní měsíc. Evidence práce a mezd zahrnuje vedení veškeré dokumentace ke každému zaměstnanci. Tuto dokumentaci lze rozdělit na: - dokumentaci při uzavření pracovního poměru (pracovní smlouva, platový výměr, přihlášky k SP, přihlášky ke ZP) - dokumentaci vedenou v průběhu pracovního poměru (osobní karta, mzdový list, evidenční list důchodového zabezpečení, formuláře týkající se výpočtu zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti) - dokumentaci o skončení pracovního poměru (dohodou či výpovědí, odhláška od SP, odhláška od ZP) 2 Jednotlivé typy evidence mezd Připomínám, že známe evidenci: operativní analytickou syntetickou 2.1 Operativní evidence Operativní evidenci ke mzdám tvoří především evidence docházky úkolové lístky pracovní lístky směnové plány K operativní evidenci můžeme také řadit pracovní smlouvu, mzdový výměr, přihlášku k SP, přihlášku k ZP, odhlášku od SP, odhlášku od ZP, formuláře vyhotovované pro finanční úřad apod. 89

2.2 Analytická evidence K účtu 331 Zaměstnanci je analytickou evidencí MZDOVÝ LIST (je veden pro každého zaměstnance za každý kalendářní rok), povinné náležitosti mzdového listu najdeme v 38 j zákona o daních z příjmů K účtu 521 Mzdové náklady je analytickou evidenci ZÚČTOVACÍ A VÝPLATNÍ LISTINA (je sestavována za všechny zaměstnance za každé mzdové období tj. měsíc) K účtu 336 se vede analytická evidence dle jednotlivých institucí: Např. 336/1 Zúčtování s OSSZ; 336/2 Zúčtování s VZP; 336/3 Zúčtování se ZPMV apod. 2.3 Syntetická evidence 3 Další evidence Další evidenci nařizují příslušné zákony, které souvisí s nemocenským pojištěním, důchodovým pojištěním, zdravotním pojištěním apod. Např. pro každého zaměstnance zaměstnavatel vede evidenční list důchodového zabezpečení, který obsahuje údaje o době zaměstnání a ročním výdělku zaměstnance. Údaje tohoto listu jsou podkladem pro budoucí vyměření starobního nebo invalidního důchodu zaměstnance. 4 Archivace mzdové listy a účetní záznamy o údajích, jež jsou potřebné pro účely důchodového pojištění, jsou zaměstnavatelé povinni uchovávat po dobu 30 kalendářních let následujících po roce, jehož se týkají údaje týkající se účetních záznamů o dani z příjmů fyzických osob je nutno archivovat o dobu 10 kalendářních let následujících po roce, jehož se týkají údaje nezbytné pro stanovení a odvod pojistného na sociální zabezpečení je nezbytné archivovat po dobu 10 kalendářních let následujících po roce, jehož se týkají údaje o zdravotním pojištění je nezbytné archivovat po dobu 10 kalendářních let následujících po roce, jehož se týkají 90

KNIHA 2: ZÁKLADNÍ VÝPOČTY V ZÚČTOVACÍ A VÝPLATNÍ LISTINĚ 1 Opakování pojmů Níže je uvedena struktura ZaVL, kterou budeme používat. Jednotlivé výpočty v ZaVL už vlastně umíte. Připomenu tedy vztahy, které platí v ZaVL: čistá mzda = hrubá mzda sociální pojištění zdravotní pojištění záloha na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti + daňový bonus (Při výpočtu u jednoho zaměstnance však buď odečítáme zálohu na daň, nebo přičítáme daňový bonus) čistý příjem = čistá mzda + náhrada mzdy za nemoc částka k výplatě = čistý příjem srážky ze mzdy za srážky se nepovažuje převod výplaty (nebo její části) na účet zaměstnance V našem výkladu se budeme zabývat pouze zaměstnanci v hlavním pracovním poměru, kteří podepsali Prohlášení k dani. Budeme ve výpočtech přihlížet k základní slevě na poplatníka a případným daňovým zvýhodněním na děti. Dále předpokládáme, že zaměstnanec nemá žádné zaměstnanecké benefity a tudíž jeho hrubá mzda je základem pro výpočet SP, ZP i zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. 91

2 Výkladový příklad - zadání Zaměstnanec Altová: hrubá mzda Kč 23 980,-, srážky na penzijní připojištění Kč 5 000,-, celou výplatu si nechává posílat na účet Zaměstnanec Brumová: hrubá mzda Kč 5 280,-, (byla v tomto měsíci nemocná), náhrada mzdy za nemoc činí 3 521,- Kč, celou výplatu si nechává posílat na účet Zaměstnanec Cyril: hrubá mzda Kč 25 452,-, uplatňuje daňové zvýhodnění na 2 děti, na účet si nechává posílat Kč 7 000,-, zbytek bere v hotovosti Zaměstnanec Dařbuján: hrubá mzda Kč 11 880,-, uplatňuje daňové zvýhodnění na 1 dítě, celou výplatu si nechává vyplácet v hotovosti 92

3 Výkladový příklad - výpočet sociálního a zdravotního pojištění v ZaVL Zopakujeme si výpočet: vyměřovací základ (hrubá mzda) * sazba pojistného = zaokrouhlím na Kč nahoru = částka pojistného V roce 2012 platí sazby tyto sazby pojistného pro zaměstnance: sociální pojištění 6,5 % zdravotní pojištění 4,5% 93

4 Výkladový příklad - výpočet zálohy na daň v ZaVL Výpočet viz tento modul téma Instituce podtéma Daň z příjmů stržená z mezd a vztah k finančnímu úřadu Připomeneme si údaje ze zadání Zaměstnanec Altová: neuplatňuje žádné daňové zvýhodnění Zaměstnanec Brumová: neuplatňuje žádné daňové zvýhodnění Zaměstnanec Cyril: uplatňuje daňové zvýhodnění na 2 děti Zaměstnanec Dařbuján: uplatňuje daňové zvýhodnění na 1 dítě V roce 2012 se základ daně počítá jako 1,34 násobek hrubé mzdy. 94

5 Výkladový příklad - výpočet čisté mzdy v ZaVL Čistá mzda = hrubá mzda sociální pojištění zdravotní pojištění záloha na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti + daňový bonus U jednoho zaměstnance můžeme mít buď daňový bonus nebo zálohu po obou slevách. 95

6 Výkladový příklad - výpočet čistého příjmu v ZaVL Čistý příjem = čistá mzda + náhrada mzdy za nemoc Jde o pojem, který není nikde uzákoněn, my ho používáme jako mezivýpočet. 96

7 Výkladový příklad - výpočet částky k výplatě v ZaVL Zaměstnanec může svoji výplatu dostat buď na svůj účet, nebo v hotovosti (popř. kombinací obojího) Částka k výplatě = čistý příjem srážky ze mzdy Připomeneme si údaje ze zadání Zaměstnanec Altová: celou výplatu si nechává posílat na účet Zaměstnanec Brumová: celou výplatu si nechává posílat na účet Zaměstnanec Cyril: na účet si nechává posílat Kč 7 000,-, zbytek bere v hotovosti Zaměstnanec Dařbuján: celou výplatu si nechává vyplácet v hotovosti 97

8 Součty a křížová kontrola v ZaVL proškrtnuté údaje nemá cenu sčítat, součet není důležitý, nic nám neříká pro kontrolu součtů lze provést křížové kontroly 9 Zadání úkolu v pracovním listě Vypracujte všechny úkoly v pracovním listě Výpočty v ZaVL 98

Pracovní list 12 Výpočty v ZaVL (vyhotovení ZaVL) Předpoklady: Všichni zaměstnanci pracují v hlavním pracovním poměru. Žádný ze zaměstnanců nepobírá zaměstnanecké benefity. Všichni mají podepsané Prohlášení. Úkol č. 1: Firma Hračky, s. r. o. zaměstnává následující zaměstnance, kteří v měsíci květnu měli níže uvedenou hrubou mzdu. Vyhotovte ZaVL za měsíc květen. Firma uplatňuje normální sazbu na SP (25 %) Zaměstnanec Mašinka: hrubá mzda Kč 18 350,-, srážky na stavební spoření Kč 2 000,-, celou výplatu si nechává vyplácet v hotovosti Zaměstnanec Kostička: hrubá mzda Kč 6 115,-, byl v tomto měsíci nemocen, celou výplatu si nechává posílat na účet, náhrada mzdy za nemoc činí Kč 1 896,- Zaměstnanec Kočárek: hrubá mzda Kč 35 225,-, uplatňuje daňové zvýhodnění na 3 děti, na dítě z předchozího vztahu je mu strháváno výživné Kč 2 500,- a je posíláno bývalé manželce, na účet si nechává posílat celou výplatu Zaměstnankyně Panenková: hrubá mzda Kč 16 850,-, uplatňuje daňové zvýhodnění na 2 děti, celou výplatu si nechává posílat na účet Zaměstnanec Lopatka: hrubá mzda Kč 1 850,-, byl v tomto měsíci nemocen, náhrada mzdy za nemoc Kč 5 455,-, uplatňuje daňové zvýhodnění na 2 děti, celou výplatu si nechává posílat na účet ZaVL za květen 2012 Jméno Mašinka Kostička Kočárek Panenková Lopatka CELKEM Hrubá mzda Sociální pojištění Zdravotní pojištění Základ daně Zaokrouhleno Záloha na daň z příjmů Sleva na dani dle 35ba Záloha po slevě dle 35 ba Daňové zvýhodnění Sleva na dani dle 35c Daňový bonus Záloha po obou slevách Čistá mzda Náhrada mzdy za nemoc Čistý příjem Srážky K výplatě hotovost K výplatě - účet 99

Metodický list Modul - podmodul: Vztah k institucím a zaměstnancům Počet vyučovacích hodin modulu: 30 Počet témat modulu (podmodulu) 7 Téma kursu: Účtování mezd zaměstnanců a společníků Počet vyučovacích hodin tématu: 5 Počet pracovních listů: 4 Počet testů: 0 Autor: Ing. Ludmila Berešová Předpoklady pro studium tohoto modulu: - absolvování modulu Opatřování výrobních činitelů - absolvování modulu Účetnictví Seznam připravených materiálů: Účtování mezd zaměstnanců 1. Výkladová skripta Účtování předpisů a plateb vyplývajících ze ZaVL 2. Pracovní list 13 Účtování dle ZaVL 1 - zadání 3. Pracovní list 13 Účtování dle ZaVL 1 - řešení 4. Pracovní list 14 Účtování dle ZaVL 2 - zadání 5. Pracovní list 14 Účtování dle ZaVL 2 - řešení 6. Výkladová skripta Hromadný příkaz k úhradě na platby vyplývající z mezd 7. Pracovní list 15 Vyhotovení hromadného příkazu - zadání 8. Pracovní list 15 Vyhotovení hromadného příkazu - řešení Účtování odměn společníků 9. Výkladová skripta Společníci a orgány společnosti s. r. o. 10. Výkladová skripta Odměňování společníků s. r. o. 11. Pracovní list 16 Účtování odměn společníků - zadání 12. Pracovní list 16 Účtování odměn společníků - řešení Použití připravených materiálů: Při studiu postupujte v těchto krocích: Účtování mezd zaměstnanců 1. Prostudujte si výkladová skripta Účtování předpisů a plateb vyplývajících ze ZaVL 2. Vypracujte určené úkoly v pracovním listu 13 3. Zkontrolujte si vypracované úkoly v pracovním listu 13 4. Vypracujte určené úkoly v pracovním listu 14 5. Zkontrolujte si vypracované úkoly v pracovním listu 14 6. Prostudujte si výkladová skripta Hromadný příkaz k úhradě na platby vyplývající z mezd 7. Vypracujte určené úkoly v pracovním listu 15 8. Zkontrolujte si vypracované úkoly v pracovním listu 15 Účtování odměn společníků 9. Prostudujte si výkladová skripta Společníci a orgány společnosti s. r. o. 10. Prostudujte si výkladová skripta Odměňování společníků s. r. o. 11. Vypracujte určené úkoly v pracovním listu 16 12. Zkontrolujte si vypracované úkoly v pracovním listu 16 100

Poznámka: V modulu je zohledněna právní úprava této problematiky k 1. 1. 2012 Seznam použité literatury: Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení č. 563/1991 Sb., zákona o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání České účetní standardy pro účetní jednotky, které účtují podle vyhlášky č. 500/2002 Sb. http://czblog.cz/co-je-to-hruba-a-cista-mzda-vypocet-ciste-mzdy/ http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/cds/xsl/22.html?year=0 http://portal.mpsv.cz/upcr/oup http://www.cssz.cz/cz/o-cssz/profil-organizace/ http://www.mesec.cz/dane/socialni-pojisteni/pruvodce/ vlastní archiv 101

TÉMA 7: ÚČTOVÁNÍ MEZD ZAMĚSTNANCŮ A SPOLEČNÍKŮ KNIHA 1: ÚČTOVÁNÍ PŘEDPISŮ A PLATEB VYPLÝVAJÍCÍ ZE ZAVL 1 Postup na konci mzdového období už umíme vyplnit zúčtovací a výplatní listinu (budeme používat zkratku ZaVL) měli bychom vědět, co budeme dělat dále: 1) určíme si, které ze sečtených údajů budeme účtovat (některé se neúčtují) 2) zaúčtujeme předpisy vyplývající ze zúčtovací a výplatní listiny 3) dáme bance hromadný příkaz k úhradě na výplatu všech plateb vyplývajících z účtování mezd (viz výklad v samostatné kapitole Hromadný příkaz k úhradě na platby vyplývající z mezd) 4) zaúčtujeme platby vyplývající z mezd 2 Co budeme účtovat ze zúčtovací a výplatní listiny? 3 Kdy budeme účtovat? 1) mzdy (předpisy mezd) se zúčtují k poslednímu dni mzdového období (kalendářní měsíc) podle VÚD vyhotoveného podle ZaVL 2) k témuž datu se předepíše sociální a zdravotní pojištění za firmu (také podle VÚD) 3) výplata mezd se prování ve výplatním termínu (je stanoven ve vnitropodnikové směrnici ), většinou jde o 8. 20. následujícího měsíce a) pokud provádím výplatu na účty zaměstnanců bezhotovostně vyhotovím na tyto výplaty hromadný příkaz k úhradě b) pokud provádím výplatu v hotovosti musím vybrat peníze v bance, přinést je do pokladny podniku a pak vyplatit v hotovosti zaměstnancům 102

4 Jak budeme účtovat předpisy mezd? 103

5 Jak budeme účtovat platby vyplývající z mezd? 104

6 Účtování předpisu a platby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele Jak zaúčtovat (1 x za kalendářní čtvrtletí) předpis a úhrada zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele, které se hradí většinou Kooperativě pojišťovně,a. s.? Předpokládejme, že výše uvedená firma má zaplatit pojistné za II. kalendářní čtvrtletí ve výši Kč 2 068,-. Toto pojistné je splatné 30. 4. 7 Zaměstnavatel platící zvýšenou sazbu SP 105

8 Zadání úkolů v pracovních listech Vypracujte všechny úkoly v pracovních listech Účtování dle ZaVL I. a II. 106

Pracovní list 13 Účtování dle ZaVL I. Úkol č. 1: Firma Hračky, s. r. o. z přechozího příkladu na výpočet v ZAVL. Máte k dispozici vyhotovenou zúčtovací a výplatní listinu za měsíc květen 2012. Zaúčtujte do deníku všechny účetní případy ze mzdové oblasti. Výplatní termín je ve firmě stanoven na 14. následujícího měsíce. Firma využívá 25% sazbu pro sociální pojištění. Firma nemá v pokladně dostatek pokladní hotovosti a na výplaty musí vybrat peníze ze svého běžného účtu. ZaVL za květen 2012 Jméno Mašinka Kostička Kočárek Panenková Lopatka CELKEM Hrubá mzda 18 350 6 115 35 225 16 850 1 850 78 390 Sociální pojištění 1 193 398 2 290 1 096 121 5 098 Zdravotní pojištění 826 276 1 586 759 84 3 531 Základ daně 24 589 8 195 47 202 22 579 2 479 Zaokrouhleno 24 600 8 200 47 300 22 600 2 500 Záloha na daň z příjmů 3 690 1 230 7 095 3 390 375 Sleva na dani dle 35ba 2 070 2 070 2 070 2 070 2 070 Záloha po slevě dle 35 ba 1 620 0 5 025 1 320 0 Daňové zvýhodnění 0 0 3 351 2 234 2 234 Sleva na dani dle 35c 0 0 3 351 1 320 0 Daňový bonus 0 0 0 914 0 914 Záloha po obou slevách 1 620 0 1 674 0 0 3 294 Čistá mzda 14 711 5 441 29 675 15 909 1 645 67 381 Náhrada mzdy za nemoc 0 1 896 0 0 5 455 7 351 Čistý příjem 14 711 7 337 29 675 15 909 7 100 74 732 Srážky 2 000 0 2 500 0 0 4 500 K výplatě hotovost 12 711 0 0 0 0 12 711 K výplatě - účet 0 7 337 27 175 15 909 7 100 57 521 Datum Doklad Text MD D MD v Kč D v Kč 107

Úkol č. 2: Zaúčtujte do deníku všechny účetní případy ze mzdové oblasti. Zadání stejné jako v úkolu č. 1, ale firma využívá 26% sazbu pro sociální pojištění. Datum Dokl. Text MD D MD v Kč D v Kč 108

Pracovní list 14 Účtování dle ZaVL II. Úkol č. 1: Vyhotovte zúčtovací a výplatní listinu firmy Cukrárna, s. r. o. za říjen 2012. Všichni zaměstnanci mají podepsané Prohlášení, nemají zaměstnanecké bonusy a nechávají si posílat svou výplatu na účet. Nikdo ze zaměstnanců nebyl v tomto měsíci nemocen. Podklady pro výpočty: Pan Laskonka: hrubá mzda Kč 35 620,-, uplatňuje daňové zvýhodnění na 3 děti, srážka na penzijní připojištění Kč 1 500,- Paní Špičková: hrubá mzda Kč 19 455,-, uplatňuje daňové zvýhodnění na 2 děti Pan Punčák: hrubá mzda Kč 18 255,-, uplatňuje daňové zvýhodnění na 5 děti Paní Větrníková: hrubá mzda Kč 15 652,-, uplatňuje daňové zvýhodnění na 2 děti Pan Marcipán: hrubá mzda Kč 12 523,-, neuplatňuje žádné daňové zvýhodnění ZaVL za říjen 2012 Jméno Laskonka Špičková Punčák Větrníková Marcipán CELKEM Hrubá mzda Sociální pojištění Zdravotní pojištění Základ daně Zaokrouhleno Záloha na daň z příjmů Sleva na dani dle 35ba Záloha po slevě dle 35 ba Daňové zvýhodnění Sleva na dani dle 35c Daňový bonus Záloha po obou slevách Čistá mzda Náhrada mzdy za nemoc Čistý příjem Srážky K výplatě - účet Úkol č. 2: Zaúčtujte do deníku všechny účetní případy týkající se mezd. Výplatní termín je ve firmě stanoven na 12. následujícího měsíce. Firma využívá 25% sazbu pro sociální pojištění Datum Doklad Text MD D MD v Kč D v Kč Úkol č. 3: Vypočítejte, jakou částku nám vrátí příští měsíc, finanční úřad:... 109

KNIHA 2: HROMADNÝ PŘÍKAZ K ÚHRADĚ NA PLATBY VYPLÝVAJÍCÍ Z MEZD 1, 2 Hromadný příkaz k úhradě na platby vyplývající z mezd Pro vyplnění hromadného příkazu musíme znát: banku (pobočku) naše číslo účtu celkovou částku (součet dílčích částek) datum splatnosti (kdy chceme, aby proběhlo stržení částky z našeho účtu) a dále u jednotlivých příjemců: číslo účtu s kódem banky částku, kterou budeme převádět variabilní symbol konstantní symbol popř. specifický symbol (nepoužívá se často) 110

3 Přehled bankovních spojení a symbolů u jednotlivých institucí (pro Liberec) Bankovní spojení Variabilní symbol Konstantní symbol OSSZ 21012-7929461/0710 číslo přidělené firmě 7618 OSSZ VZP 202540005/0300 IČ + 00 3558 27-8254200287/0100 20001-5422227574/0600 ZPMV 4220422/0300 IČ + 00 3558 Vojenská ZP 5020-0500419123/0300 IČ + 00 3558 FÚ daň z příjmů ze závislé činnosti 713-97629461/0710 DIČ bez CZ 1148 Kooperativa zákonné pojištění 40002-50404011/0100 IČ 3558 odpovědnosti 4 Výkladový příklad Pokud tedy budeme chtít uhradit platby vyplývající z mezd, musíme dát hromadný příkaz k úhradě. Firma z minulého výkladového příkladu za měsíc březen potřebuje zaplatit následující platby: a) OSSZ v Liberci částku Kč 20 979,- b) VZP (pobočka Liberec) částku Kč 8 948,- (za předpokladu, že všichni zaměstnanci jsou pojištěni u VZP) c) finančnímu úřadu částku Kč 2 799,- d) dále ostatní platby (platby mezd jednotlivým zaměstnancům, poukázání srážek z mezd na příslušné účty) nejsou předmětem tohoto výkladu OSSZ přidělila firmě číslo (variabilní symbol): 5542562110 IČ firmy je: 12345678 Hromadný příkaz musí být samozřejmě podepsán člověkem, který má podpisové právo v bance. 5 Zadání úkolu v pracovním listě Vypracujte všechny úkoly v pracovním listě Hromadný příkaz k úhradě 111

Pracovní list 15 Vyhotovení hromadného příkazu Úkol č. 1: Vyhotovte hromadný příkaz k úhradě pro povinné odvody z mezd firmy Hračky, s. r. o. za měsíc květen (viz pracovní list č. 13, úkol 1), sídlo firmy je v Liberci, OSSZ přidělila firmě číslo (variabilní symbol): 5542534820, IČ firmy je: 254 21 718, bankovní spojení firmy: 7770240/0100. Firma potřebuje za měsíc květen zaplatit následující platby: a) OSSZ v Liberci Kč 24 696,- b) VZP v Liberci Kč 10 587,- (za předpokladu, že všichni zaměstnanci jsou pojištěni u VZP) c) finančnímu úřadu Kč 2 380,- d) dále ostatní platby (platby mezd jednotlivým zaměstnancům, poukázání srážek z mezd na příslušné účty) nejsou předmětem tohoto výkladu Pro vyřešení příkladu použijte buď níže uvedený příkaz, nebo formulář pod pracovním listem. 112

KNIHA 3: SPOLEČNÍCI A ORGÁNY SPOLEČNOSTI S. R. O. 1 Společníci s. r. o. Počet společníků: 1 50 Ručení společníků (společnosti) 105 (1) Společností s ručením omezeným je společnost, jejíž základní kapitál je tvořen vklady společníků a jejíž společníci ručí za závazky společnosti, dokud nebylo zapsáno splacení vkladů do obchodního rejstříku ( 106 odst. 2). 106 (1) Společnost odpovídá za porušení svých závazků celým svým majetkem. (2) Společníci ručí společně a nerozdílně za závazky společnosti do výše souhrnu nesplacených částí vkladů všech společníků podle stavu zápisu v obchodním rejstříku. Zápisem splacení všech vkladů do obchodního rejstříku ručení zaniká. Zaplacením kterémukoliv z věřitelů ručení nezaniká ani se nesnižuje jeho rozsah. Plnění za společnost poskytnuté z důvodu ručení se započítává na splacení vkladu toho společníka, který plnění věřiteli poskytl, a není-li to možné, může společník požadovat náhradu od společnosti. Nemůže-li dosáhnout této náhrady, může požadovat náhradu od společníka, jehož vklad nebyl splacen, jinak od každého ze společníků v rozsahu jeho účasti na základním kapitálu společnosti. Práva společníků týkající se řízení společnosti 122 (1) Společníci vykonávají svá práva týkající se řízení společnosti a kontroly její činnosti na valné hromadě v rozsahu a způsobem uvedeným ve společenské smlouvě, popřípadě ve stanovách. (2) Společníci mají zejména právo požadovat od jednatelů informace o záležitostech společnosti a nahlížet do dokladů společnosti a kontrolovat tam obsažené údaje nebo k tomu zmocnit auditora nebo daňového poradce. 113

2 Orgány společnosti s ručením omezeným VALNÁ HROMADA Nejvyšším orgánem je VALNÁ HROMADA Výňatek z obchodního zákoníku Valná hromada 125 (1) Valná hromada je nejvyšším orgánem společnosti. Do její působnosti patří: a) schválení jednání učiněných jménem společnosti před jejím vznikem podle 64, b) schvalování řádné, mimořádné a konsolidované a v případech stanovených zákonem i mezitímní účetní závěrky, rozhodování o rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů a o úhradě ztrát, c) schvalování stanov a jejich změn, d) rozhodování o změně obsahu společenské smlouvy, nedochází-li k němu na základě jiných právních skutečností ( 141), e) rozhodování o zvýšení či snížení základního kapitálu nebo o připuštění nepeněžitého vkladu či o možnosti započtení peněžité pohledávky vůči společnosti proti pohledávce na splacení vkladu, f) jmenování, odvolání a odměňování jednatelů, g) jmenování, odvolání a odměňování členů dozorčí rady, h) vyloučení společníka podle 113 a 121, i) jmenování, odvolání a odměňování likvidátora a rozhodování o zrušení společnosti s likvidací, jestliže to společenská smlouva připouští, j) schvalování smluv uvedených v 67a, k) rozhodování o fúzi, převodu jmění na společníka, rozdělení a změně právní formy, l) schválení ovládací smlouvy ( 190b), smlouvy o převodu zisku ( 190a) a smlouvy o tichém společenství a jejich změn, m) schválení smlouvy o výkonu funkce ( 66 odst. 2), n) schválení poskytnutí finanční asistence podle 120a, o) další otázky, které do působnosti valné hromady svěřuje zákon nebo společenská smlouva. (2) Neurčí-li společenská smlouva jinak, uděluje a odvolává valná hromada prokuru. (3) Valná hromada si může vyhradit rozhodování věcí, které jinak náleží do působnosti jiných orgánů společnosti. 126 Společník se zúčastňuje jednání valné hromady osobně nebo v zastoupení zmocněncem na základě písemné plné moci. 128 (1) Nestanoví-li zákon, společenská smlouva, popřípadě stanovy kratší lhůtu, svolávají valnou hromadu jednatelé nejméně jednou za rok. Valná hromada, která schvaluje řádnou účetní závěrku, se musí konat nejpozději do šesti měsíců od posledního dne účetního období. (2) Ustanovení 193 platí obdobně. 193 (1) Představenstvo svolá valnou hromadu bez zbytečného odkladu poté, co zjistí, že celková ztráta společnosti na základě jakékoliv účetní závěrky dosáhla takové výše, že při jejím uhrazení z disponibilních zdrojů společnosti by neuhrazená ztráta dosáhla poloviny základního kapitálu nebo to lze s ohledem na všechny okolnosti předpokládat, nebo pokud zjistí, že se společnost dostala do úpadku, a navrhne valné hromadě zrušení společnosti nebo přijetí jiného opatření, nestanoví-li zvláštní právní předpis něco jiného. (2) K uzavření smlouvy, na jejímž základě má společnost nabýt nebo zcizit majetek, přesahuje-li hodnota nabývaného nebo zcizovaného majetku v průběhu jednoho účetního období jednu třetinu vlastního kapitálu vyplývajícího z poslední řádné účetní závěrky nebo z konsolidované účetní závěrky, sestavuje-li společnost konsolidovanou účetní závěrku, se vyžaduje souhlas dozorčí rady. 114

3 Orgány společnosti s ručením omezeným JEDNATEL(É) Jednatel je statutárním orgánem společnosti s ručením omezeným, který je zapsán v obchodním rejstříku. Společnost může mít zároveň i více jednatelů. Jednatelem může být fyzická osoba, která je zároveň společníkem, stejně tak i jakákoli vybraná osoba, která nemá ve společnosti žádný podíl. Společnost může s jednatelem uzavřít smluvní vztah o výkonu jeho funkce (písemná smlouva o výkonu funkce obsahuje obdobná ustanovení jako mandátní smlouva - 66 odst. 2 Obchodní zákoník) Jednatelé: jednají jménem společnosti vedou obchodní společnost zastupují společnost navenek jsou oprávněni vstupovat za společnost do právních vztahů (např. podepisují obchodní a jiné smlouvy) 4 Orgány společnosti s ručením omezeným DOZORČÍ RADA Dozorčí rada je kontrolním orgánem společnosti s ručením omezeným. Zřizuje se, pokud tak stanoví společenská smlouva nebo zvláštní zákon. 115

KNIHA 4: Odměňování společníků v s. r. o. 1 Společník nepracuje pro společnost pobírá tedy od společnosti podíly na zisku nelze vyplácet zálohy na podíl na zisku tyto podíly na zisku jsou pro společníka příjmem dle 8 Příjmy z kapitálového majetku, ale neuvádí se do daňového přiznání fyzických osob, jsou daněny konečnou srážkovou daní (15 %), neplatí se z nich sociální ani zdravotní pojištění 123 (1) Společníci se podílejí na zisku určeném valnou hromadou k rozdělení mezi společníky v poměru svých obchodních podílů, nestanoví-li společenská smlouva jinak. (2) K výplatě zisku nelze použít základního kapitálu, rezervního fondu ani ostatních kapitálových fondů ani prostředků, které podle tohoto zákona, společenské smlouvy nebo stanov mají být použity k doplnění těchto fondů. Ustanovení 178 odst. 1 věty třetí, odst. 2, odst. 3 a odst. 5 až 7 se použijí přiměřeně. (3) Po dobu trvání společnosti nemohou společníci žádat vrácení vkladu. Za vrácení vkladu se nepovažují platby společníků poskytnuté při snížení základního kapitálu. (4) Podíl na zisku vyplacený v rozporu s těmito ustanoveními jsou společníci povinni společnosti vrátit. Za toto vrácení ručí společně a nerozdílně jednatelé, kteří vyslovili souhlas s touto výplatou. 2 Společník a jeho práce pro společnost není jednatelem má uzavřenu pracovní smlouvu (pracovně právní vztah) Společník pobírá odměnu za svoji práci pro společnost na základě pracovněprávního vztahu (pracovního poměru, dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce), pokud jsou naplněny znaky závislé práce podle 2 ZP. Společník pracuje pro společnost je jen jednatelem má uzavřenou smlouvu o výkonu funkce jednatele, která musí mít písemnou formu a musí být schválena valnou hromadou (obsahuje podobná ustanovení jako smlouva mandátní) (obchodně právní vztah) Odměna jednatele je obvykle sjednána v paušální výši za každý kalendářní měsíc trvání výkonu funkce. Odměna náleží jednateli i tehdy, kdy jednatel svou funkci nevykonává, například z důvodu nepřítomnosti ve firmě nebo pracovní neschopnosti. Tyto odměny mají pak stejný charakter jako hrubá mzda zaměstnance (i odvody jsou stejné). 116

3 Společník a jeho práce pro společnost - souběh Společník pracuje pro společnost a zároveň je jednatelem firmy. Od 1. 1. 2012 už je možný souběh obojího (společník je jednatelem a zároveň pracuje pro společnost na jiné pozici). 66d Pověření obchodním vedením (1) Statutární orgán společnosti může pověřit obchodním vedením společnosti zcela nebo zčásti jiného. Tyto činnosti mohou být též vykonávány v pracovněprávním vztahu dle zvláštního právního předpisu zaměstnancem společnosti, přičemž tento zaměstnanec může být současně statutárním orgánem společnosti nebo jeho členem. (2) Při pověření obchodním vedením podle odstavce 1 zůstává nedotčena odpovědnost osob, které jsou statutárním orgánem nebo jeho členem, stanovená tímto zákonem za porušení povinnosti vykonávat funkci s péčí řádného hospodáře. (3) Jestliže jsou činnosti spadající pod obchodní vedení vykonávány v pracovněprávním vztahu dle zvláštního právního předpisu zaměstnancem společnosti, který je současně statutárním orgánem společnosti nebo jeho členem, mzdu či odměnu z dohody sjednává nebo určuje ten orgán společnosti, do jehož působnosti náleží rozhodovat o odměňování statutárního orgánu nebo jeho členů. (4) Pověření obchodním vedením podle odstavce 1 nezahrnuje účast na zasedání statutárního orgánu, rozhodování o pověření obchodním vedením, rozhodování o základním zaměření obchodního vedení společnosti ani jiné činnosti v rámci obchodního vedení společnosti, které tento zákon nebo jiný právní předpis svěřuje do výlučné působnosti statutárního orgánu. 4 Odměny členů dozorčích rad Pokud společenská smlouva (nebo zvláštní zákon) stanoví, zřizuje s. r. o. ještě dozorčí radu. (členové dozorčí rady jsou voleni valnou hromadou, jednatel společnosti nemůže být členem dozorčí rady, dozorčí rada musí mít alespoň 3 členy) Za členství v dozorčích radách jsou vypláceny odměny. Od roku 2012 platí i zde stejný režim jako u ostatních odměn. 5 Výpočet a evidence odměn společníků Odměna společníků za práci pro společnost Odměna společníka má stejný charakter jako hrubá mzda zaměstnance. Nejčastěji je sjednána jako měsíční mzda. Odměna společníků za výkon funkce jednatele Odměna jednatele je obvykle sjednána v paušální výši za každý kalendářní měsíc trvání výkonu funkce. Odměna náleží i tehdy, kdy jednatel svou funkci nevykonává, například z důvodu nepřítomnosti ve firmě nebo pracovní neschopnosti. Odvody z těchto odměn Stejné jako u zaměstnanců. Evidence odměn společníků Pro účtování (syntetická evidence) se používají nové účty: 522 Příjmy společníků a členů družstva ze závislé činnosti (místo účtu 521 Mzdové náklady) 366 Závazky ke společníkům a čl. družstva ze závislé činnosti (místo účtu 331 Zaměstnanci) 117

6 Účtování odměn společníků Zúčtovací a výplatní listina za březen 2012 - všichni jsou společníci firmy Jméno První Druhý Třetí CELKEM Hrubá mzda 11 880 23 980 5 280 41 140 Sociální pojištění 773 1 559 344 2 676 Zdravotní pojištění 535 1 080 238 1 853 Základ daně 15 920 32 134 7 076 Zaokrouhleno 16 000 32 200 7 100 Záloha na daň z příjmů 2 400 4 830 1 065 Sleva na dani dle 35ba 2 070 2 070 2 070 Záloha po slevě dle 35 ba 330 2 760 0 Daňové zvýhodnění 1 117 0 0 Sleva na dani dle 35c 330 0 0 Daňový bonus 787 0 0 787 Záloha po obou slevách 0 2 760 0 2 760 Čistá mzda 11 359 18 581 4 698 34 638 Náhrada mzdy za nemoc 0 0 3 521 3 521 Čistý příjem 11 359 18 581 8 219 38 159 Srážky 0 5 000 0 5 000 K výplatě hotovost 11 359 0 0 11 359 K výplatě - účet 0 13 581 8 219 21 800 Jak budeme účtovat předpisy mezd (odměn) změny oproti účtování mezd zaměstnanců jsou modře Datum Doklad Text MD D MD v Kč D v Kč 31. 3. 2012 VÚD Předpis odměn společníků Předpis SP Předpis ZP Předpis daňového bonusu Předpis zálohy na daň z př. Předpis náhrady mzdy za nemoc Předpis srážek 522 366 366 342 366 522 366 366 336/1 336/2 366 342 366 379 41 140 2 676 1 853 787 2 760 3 521 5 000 31. 3. 2012 VÚD Předpis SP za firmu Předpis ZP za firmu 524 524 336/1 336/2 10 285 3 703 41 140 2 676 1 853 787 2 760 3 521 5 000 10 285 3 703 Jak budeme účtovat platby vyplývající z mezd (odměn) Datum Doklad Text MD D MD v Kč D v Kč 10. 4. 2012 PPD Výběr z účtu na výplatu mezd 211 261 11 359 11 359 10. 4. 2012 VPD Vyplaceny mzdy v hotovosti 366 211 11 359 11 359 10. 4. 2012 VBÚ Výběr z účtu Vyplaceny mzdy na účet Platba OSSZ Platba VZP Platba finančnímu úřadu Platba srážek 261 366 336/1 336/2 342 379 221 221 221 221 221 221 11 359 21 800 12 961 5 556 1 973 5 000 11 359 21 800 12 961 5 556 1 973 5 000 7 Zadání úkolu v pracovním listě Vypracujte všechny úkoly v pracovním listě Účtování odměn společníků 118

Pracovní list 16 Účtování odměn společníků s. r. o. Úkol č. 1: Vyhotovte zúčtovací a výplatní listinu za měsíc duben 2012 firmy Louka, s. r. o. Všichni společníci podepsali Prohlášení poplatníka a uplatňují pouze základní slevu na poplatníka, děti mají velké. Srážky nemají. Všichni odpracovali všechny pracovní dny. Všichni si nechávají posílat výplatu na svůj účet. Pan Kopretina společník, který pracuje pro společnost, odměna Kč 25 000,- Pan Konvalinka společník, který pracuje pro společnost, odměna Kč 25 000,- Paní Tulipánová společnice - jednatelka firmy, která zároveň pracuje pro společnost, celková odměna Kč 35 000,- ZaVL za duben 2012 Jméno Kopretina Konvalinka Tulipánová CELKEM Odměna společníka (HM) Sociální pojištění Zdravotní pojištění Základ daně Zaokrouhleno Záloha na daň z příjmů Sleva na dani dle 35ba Záloha po slevě dle 35 ba Daňové zvýhodnění Sleva na dani dle 35c Daňový bonus Záloha po obou slevách Čistá mzda Náhrada mzdy za nemoc Čistý příjem Srážky K výplatě - účet Úkol č. 2: Zaúčtujte do deníku všechny účetní případy ze mzdové oblasti. Výplatní termín je ve firmě stanoven na 10. následujícího měsíce. Firma využívá 25% sazbu pro sociální pojištění. Datum Doklad Text MD D MD v Kč D v Kč 119

Metodický list pro soubor příkladů Modul podmodul: Vztah k institucím a zaměstnancům Počet vyučovacích hodin modulu: 30 Počet témat modulu (podmodulu): 7 Téma kurzu: Soubor příkladů Počet vyučovacích hodin tématu: 2 Autor: Ing. Ludmila Berešová Zařazení: - po absolvování modulu Vztah k institucím a zaměstnancům Postup: 1. Vytiskněte si soubor příkladů zadání 2. Vyřešte všechny příklady v uvedeném souboru 3. Zkontrolujte si své řešení v souboru příkladů - řešení Poznámka: V modulu je zohledněna právní úprava této problematiky k 1. 1. 2012 120

Příklad 1 souvislý příklad na výpočty a evidenci mezd zaměstnanců Úkol č. 1: Vypočtěte hrubé mzdy zaměstnanců Předpoklady: Ve vnitřní směrnici firmy Ptáci, s. r. o. je uvedeno, že jednotlivé složky mzdy nezaokrouhluje, vypočítá hrubou mzdu a teprve tu zaokrouhlí na celé Kč nahoru. Zaměstnanec Čáp měl za leden tyto složky mzdy (pracovní doba 8 hodin) : Základní měsíční mzdu ve výši Kč 18 500,- Osobní ohodnocení ve výši Kč 2 500,-, příplatky nemá, odměna Kč 800,- Odpracoval všechny pracovní dny Jaká bude jeho hrubá mzda v tomto měsíci: Zaměstnanec Straka měl za leden tyto složky mzdy (pracovní doba 8 hodin) : Základní mzdu ve výši 65,- Kč za hodinu, odpracoval 176 hodin Prémie má 15 % ze základní mzdy, za 88 hodin měl příplatek 12,-/ Kč za hodinu (práce v odpolední směně), nárok na odměnu nemá 1 pracovní den připadl na svátek zaměstnanci přísluší náhrady mzdy ve výši průměrného výdělku (náhrada mzdy za 1 hodinu Kč 78,98) Jaká bude jeho hrubá mzda v tomto měsíci: Zaměstnanec Sluka měl za leden tyto složky mzdy (pracovní doba 8 hodin) : Základní mzdu ve výši 25 000,- za měsíc, protože odpracoval pouze polovinu pracovních dní v měsíci, byla mu tato zkrácena na Kč 12 500,- Prémie má 25 % ze základní mzdy, odměna Kč 1 000,-, příplatky nemá Neměl dovolenou Byl nemocen, za nemoc mu přísluší náhrada mzdy ve výši Kč 3 845,- Jaká bude jeho hrubá mzda v tomto měsíci : Zaměstnanec Dudek měl za leden tyto složky mzdy (pracovní doba 8 hodin) : Hodinová základní mzda zaměstnance je Kč 88,-, odpracoval 80 hodin Prémie má ve výši 22 %, odměna Kč 1 250,-, příplatky nemá 1 pracovní den připadl na svátek zaměstnanci přísluší náhrady mzdy ve výši průměrného výdělku (náhrada mzdy za 1 hodinu Kč 97,25) Byl nemocen, za nemoc mu přísluší náhrada mzdy ve výši Kč 4 366,- Jaká bude jeho hrubá mzda v tomto měsíci : Zaměstnanec Racek měl za leden tyto složky mzdy (pracovní doba 8 hodin) : Základní mzdu ve výši 18 000,- za měsíc, protože odpracoval pouze 7 pracovních dní v měsíci, byla mu tato zkrácena na Kč 5 727,27 Prémie má 20 % ze základní mzdy, odměna Kč 500,-, příplatky nemá Měl dovolenou 15 pracovních dní (náhrada mzdy za 1 hodinu Kč 141,79) Jaká bude jeho hrubá mzda v tomto měsíci 121

Úkol č. 2: Vyhotovte ZAVL za měsíc leden, firma uplatňuje normální sazbu na SP (25%) Předpoklady: Všichni zaměstnanci pracují v hlavním pracovním poměru. Žádný ze zaměstnanců nepobírá zaměstnanecké benefity. Všichni mají podepsané Prohlášení. Všichni zaměstnanci dostávají svoji výplatu na svůj účet. Místo teček dosaďte výpočty z úkolu č. 1 Zaměstnanec Čáp: hrubá mzda Kč, uplatňuje daňové zvýhodnění na 3 děti Zaměstnanec Straka: hrubá mzda Kč, uplatňuje daňové zvýhodnění na 1 dítě Zaměstnanec Sluka: hrubá mzda Kč, byl v tomto měsíci nemocen, náhrada mzdy za nemoc činí Kč 3 845,-, uplatňuje daňové zvýhodnění na 1 dítě, na dítě z předchozího vztahu je mu strháváno Kč 2 500,- výživného a posíláno bývalé manželce Zaměstnanec Dudek: hrubá mzda Kč, byl v tomto měsíci nemocen, náhrada mzdy za nemoc činí Kč 4 366,-, neuplatňuje žádné daňové zvýhodnění (děti má dospělé) Zaměstnanec Racek: hrubá mzda Kč, uplatňuje daňové zvýhodnění na 1 dítě, srážka na penzijní připojištění Kč 1 500,- ZAVL za leden 2012 Jméno Čáp Straka Sluka Dudek Racek CELKEM Hrubá mzda Sociální pojištění Zdravotní pojištění Základ daně Zaokrouhleno Záloha na daň z příjmů Sleva na dani dle 35ba Záloha po slevě dle 35 ba Daňové zvýhodnění Sleva na dani dle 35c Daňový bonus Záloha po obou slevách Čistá mzda Náhrada mzdy za nemoc Čistý příjem Srážky K výplatě - účet 122

Úkol č. 3: Máte k dispozici vyhotovenou zúčtovací a výplatní listinu za měsíc leden 2012 z úkolu č. 2. Zaúčtujte do deníku všechny účetní případy ze mzdové oblasti. Předpoklady: Výplatní termín je ve firmě stanoven na 14. následujícího měsíce. Firma využívá 25% sazbu pro sociální pojištění. Datum Doklad Text MD D MD v Kč D v Kč 123

Příklad 2 souvislý příklad na výpočty a evidenci mezd zaměstnanců Úkol č. 1: Vypočtěte hrubé mzdy zaměstnanců Předpoklady: Ve vnitřní směrnici firmy Ryby, s. r. o. je uvedeno, že jednotlivé složky mzdy nezaokrouhluje, vypočítá hrubou mzdu a teprve tu zaokrouhlí na celé Kč nahoru. Zaměstnanec Jan Okoun měl za březen tyto složky mzdy (pracovní doba 8 hodin): Základní měsíční mzdu ve výši Kč 16 500,- Osobní ohodnocení ve výši Kč 2 000,-, příplatky nemá, odměna Kč 700,- Odpracoval všechny pracovní dny Zaměstnanec Jiří Amur měl za březen tyto složky mzdy (pracovní doba 8 hodin): Základní mzdu ve výši 78,- Kč za hodinu, odpracoval 176 hodin Prémie má 20 % ze základní mzdy, za 80 hodin měl příplatek 10,-/ Kč za hodinu (práce v odpolední směně), nárok na odměnu nemá 1 pracovní den připadl na svátek zaměstnanci přísluší náhrady mzdy ve výši průměrného výdělku (náhrada mzdy za 1 hodinu Kč 84,23) Zaměstnanec Petr Štika měl za březen tyto složky mzdy (pracovní doba 8 hodin): Základní mzdu ve výši 28 000,- za měsíc, protože odpracoval pouze polovinu pracovních dní v měsíci, byla mu tato zkrácena na Kč 14 000,- Má osobní ohodnocení ve výši Kč 5 000,- (zkráceno na Kč 2 500,-) Má odměnu Kč 2 000,-, příplatky nemá Neměl dovolenou Byl nemocen, za nemoc mu přísluší náhrada mzdy ve výši Kč 3 911,- Zaměstnanec Jana Lososová měla za březen tyto složky mzdy (pracovní doba 8 hodin): Hodinová základní mzda zaměstnance je Kč 82,-, odpracovala 80 hodin Prémie má ve výši 15 %, odměna Kč 450,-, příplatky nemá 1 den byl svátek (8 pracovních hodin), má nárok na náhradu mzdy, hodinová náhrada Kč 95,11 Byla nemocná, za nemoc jí přísluší náhrada mzdy ve výši Kč 2 135,- Zaměstnanec Karel Delfín měl za březen tyto složky mzdy (pracovní doba 8 hodin): Základní mzdu ve výši 18 000,- za měsíc, protože odpracoval pouze 6 pracovních dní v měsíci, byla mu tato zkrácena na Kč 5 142,86 Prémie má 25 % ze základní mzdy, odměnu ani příplatky nemá Měl dovolenou 15 pracovních dní (náhrada mzdy za 1 hodinu Kč 144,28) 124

Úkol č. 2: Vyhotovte ZAVL za měsíc březen, firma uplatňuje sazbu na SP (26%) Předpoklady: Všichni zaměstnanci pracují v hlavním pracovním poměru. Žádný ze zaměstnanců nepobírá zaměstnanecké benefity. Všichni mají podepsané Prohlášení. Všichni zaměstnanci dostávají svoji výplatu na svůj účet. Místo teček dosaďte výpočty z úkolu č. 1 Zaměstnanec Okoun: hrubá mzda Kč, uplatňuje daňové zvýhodnění na 2 děti Zaměstnanec Amur: hrubá mzda Kč, nemá děti, penzijní připojištění (srážka) Kč 1 000,- Zaměstnanec Štika: hrubá mzda Kč, byl v tomto měsíci nemocen, náhrada mzdy za nemoc činí Kč 3 911,-, uplatňuje daňové zvýhodnění na 1 dítě, Zaměstnankyně Lososová: hrubá mzda Kč, byla v tomto měsíci nemocná, náhrada mzdy za nemoc činí Kč 2 135,-, uplatňuje daňové zvýhodnění na 2 děti Zaměstnanec Delfín: hrubá mzda Kč, uplatňuje daňové zvýhodnění na 3 děti ZAVL za březen 2012 Jméno Okoun Amur Štika Lososová Delfín CELKEM Hrubá mzda Sociální pojištění Zdravotní pojištění Základ daně Zaokrouhleno Záloha na daň z příjmů Sleva na dani dle 35ba Záloha po slevě dle 35 ba Daňové zvýhodnění Sleva na dani dle 35c Daňový bonus Záloha po obou slevách Čistá mzda Náhrada mzdy za nemoc Čistý příjem Srážky K výplatě - účet 125

Úkol č. 3: Máte k dispozici vyhotovenou zúčtovací a výplatní listinu za měsíc březen 2012 z úkolu č. 2. Zaúčtujte do deníku všechny účetní případy ze mzdové oblasti. Předpoklady: Výplatní termín je ve firmě stanoven na 10. následujícího měsíce. Firma využívá 26% sazbu pro sociální pojištění. Datum Doklad Text MD D MD v Kč D v Kč Úkol č. 4: Vypočtěte pojistné (zákonné pojištění odpovědnosti) za I. čtvrtletí roku 2012. Všichni zaměstnanci pracují v hlavním pracovním poměru. Firma Ryby s. r. o se zabývá zpracováním ryb a rybích výrobků. (Sazba 9,8 promile) Firma měla následující vyměřovací základy pro pojistné v roce 2012 Měsíc Vyměřovací základ Leden 90 655 Kč Únor 87 566 Kč Březen Určete splatnost pojistného Určete sazbu pojistného Určete, z kterých měsíců potřebujete údaje o vyměřovacích základech Spočítejte vyměřovací základ Spočítejte pojistné 126

Metodický list pro závěrečný test Modul podmodul: Vztah k institucím a zaměstnancům Počet vyučovacích hodin modulu: 30 Počet témat modulu (podmodulu): 7 Téma kurzu: Závěrečný test Počet vyučovacích hodin tématu: 1 Autor: Ing. Ludmila Berešová Zařazení: - po absolvování modulu Vztah k institucím a zaměstnancům Postup: 1. Ověřte si své znalosti v závěrečném testu Poznámka: V modulu je zohledněna právní úprava této problematiky k 1. 1. 2012 Odpovězte na otázky v závěrečném testu. 127

Řešení pracovních listů Pracovní list 1 Zákoník práce I. Úkol č. 1: Vypište všechny části zákoníku práce Část první Všeobecná ustanovení Část druhá Pracovní poměr Část třetí Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr Část čtvrtá Pracovní doba a doba odpočinku Část pátá Bezpečnost a ochrana zdraví při práci Část šestá Odměňování za práci, odměna za pracovní pohotovost a srážky z příjmů ze základního pracovněprávního vztahu Část sedmá Náhrada výdajů v souvislosti s výkonem práce Část osmá Překážky v práci Část devátá Dovolená Část desátá Péče o zaměstnance Část jedenáctá Náhrada škody Část dvanáctá Informování a projednání, působnost odborové organizace, rada zaměstnanců a zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci Část třináctá Společná ustanovení Část čtrnáctá Přechodná a závěrečná ustanovení Úkol č. 2: Najděte v 3 zákoníku práce: Jak může být vykonávána závislá práce? Závislá práce může být vykonávána výlučně v pracovněprávním vztahu podle tohoto zákona, není-li upravena zvláštními právními předpisy 2). Základními pracovněprávními vztahy podle tohoto zákona jsou pracovní poměr a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr. Úkol č. 3: Odpovězte na otázku: Pokud pro pracovněprávní vztahy nelze použít zákoník práce, který jiný zákon použijeme ( 4) Pracovněprávní vztahy se řídí tímto zákonem; nelze-li použít tento zákon, řídí se občanským zákoníkem, a to vždy v souladu se základními zásadami pracovněprávních vztahů. Úkol č. 4: Uveďte 2 podmínky, kdy fyzická osoba je způsobilá být zaměstnancem ( 6) dnem, kdy fyzická osoba dosáhne 15 let věku; musí mít dokončenou povinnou školní docházku Úkol č. 5: Přečtěte si definici zaměstnavatele z 7 a 10 a odpovězte na následující otázky: Může být zaměstnavatelem právnická osoba s. r. o.? ANO NE Může být zaměstnavatelem fyzická osoba 22 let? ANO NE Může být zaměstnavatelem fyzická osoba 17 let? ANO NE Může být zaměstnavatelem stát? ANO NE 128

Pracovní list 2 Hledání v zákoníku práce II. Úkol č. 1: Odpovězte na otázky týkající se pracovního poměru (část II. zákoníku práce): A) Co může požadovat zaměstnavatel před vznikem pracovního poměru? doložení kvalifikace, pokud je nějaká požadována údaje, které bezprostředně souvisí s uzavřením pracovní smlouvy vstupní lékařskou prohlídku B) S čím musí zaměstnavatel zaměstnance seznámit? s právy a povinnostmi, které by pro ni z pracovní smlouvy vyplynuly s pracovními podmínkami s podmínkami odměňování, za nichž má práci konat povinnostmi, které vyplývají ze zvláštních právních předpisů vztahujících se k práci, která má být předmětem pracovního poměru C) Jak může vzniknout pracovní poměr: sepsáním pracovní smlouvy volbou a pak sepsáním pracovní smlouvy jmenováním na vedoucí pracovní místo D) Kdo může být v naší republice jmenován na vedoucí pracovní místo? Uveďte 2 příklady vedoucí odboru ministerstva ředitel příspěvkové organizace E) Jaké mohou nastat změny v pracovním poměru během jeho trvání? Obsah pracovního poměru je možné změnit jen tehdy, dohodnou-li se zaměstnavatel a zaměstnanec na jeho změně. Kdy to může nastat? převedení na jinou práci přeložení vyslání na pracovní cestu F) Jak může pracovní poměr skončit? 1) u pracovního poměru na dobu neurčitou dohodou, výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době. 2) u pracovního poměru na dobu určitou dohodou, výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době uplynutím sjednané doby G) Jak může pracovní poměr zaniknout? Smrtí zaměstnance 129

H) Co je to hromadné propouštění? Hromadným propouštěním se rozumí skončení pracovních poměrů v období 30 kalendářních dnů na základě výpovědí daných zaměstnavatelem (důvody zánik zaměstnavatele, přemístění zaměstnavatele, nadbytečnost zaměstnance z rozhodnutí zaměstnavatele) nejméně a) 10 zaměstnancům u zaměstnavatele zaměstnávajícího od 20 do 100 zaměstnanců, b) 10 % zaměstnanců u zaměstnavatele zaměstnávajícího od 101 do 300 zaměstnanců, nebo c) 30 zaměstnancům u zaměstnavatele zaměstnávajícího více než 300 zaměstnanců. Skončí-li za podmínek uvedených ve větě první pracovní poměr alespoň 5 zaměstnanců, započítávají se do celkového počtu zaměstnanců uvedených v písmenech a) až c) i zaměstnanci, s nimiž zaměstnavatel rozvázal pracovní poměr v tomto období z týchž důvodů dohodou. I) Co musí obsahovat pracovní smlouva? druh práce, který má zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonávat, místo nebo místa výkonu práce, ve kterých má být práce podle písmene a) vykonávána, den nástupu do práce J) Jakou formou musí být pracovní smlouva vyhotovena? Písemně K) V kolika vyhotoveních? Nejméně ve dvou, každá smluvní strana musí obdržet jedno vyhotovení pracovní smlouvy. L) Co je to zkušební doba? Je to doba sjednaná písemně v pracovní smlouvě, ve které může zaměstnanec i zaměstnavatel písemně z jakéhokoliv důvodu nebo bez udání důvodu zrušit pracovní poměr M) Jaká je maximální délka zkušební doby, může být prodloužena? 3 měsíce po sobě jdoucí ode dne vzniku pracovního poměru 6 měsíců po sobě jdoucích ode dne vzniku pracovního poměru u vedoucího zaměstnance. N) Kterým dnem vzniká pracovní poměr? Pracovní poměr vzniká dnem, který byl sjednán v pracovní smlouvě jako den nástupu do práce nebo dnem, který byl uveden jako den jmenování na pracovní místo vedoucího zaměstnance. O) Informování o obsahu pracovního poměru co se musí zaměstnanec dozvědět do jednoho kalendářního měsíce od vzniku pracovního poměru? Informace musí obsahovat a) jméno, popřípadě jména a příjmení zaměstnance a název a sídlo zaměstnavatele, je-li právnickou osobou, nebo jméno, popřípadě jména, příjmení a adresu zaměstnavatele, je-li fyzickou osobou, b) bližší označení druhu a místa výkonu práce, c) údaj o délce dovolené, popřípadě uvedení způsobu určování dovolené, d) údaj o výpovědních dobách, e) údaj o týdenní pracovní době a jejím rozvržení, f) údaj o mzdě nebo platu a způsobu odměňování, splatnosti mzdy nebo platu, termínu výplaty mzdy nebo platu, místu a způsobu vyplácení mzdy nebo platu, g) údaj o kolektivních smlouvách, které upravují pracovní podmínky zaměstnance, a označení smluvních stran těchto kolektivních smluv. 130

Úkol č. 2: Odpovězte na otázky týkající se dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr: (část III. zákoníku práce) A) Jaké znáš dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr Dohoda o provedení práce Dohoda o pracovní činnosti B) Musí v těchto dohodách rozvrhnout zaměstnavatel zaměstnanci pracovní dobu? NE C) DOHODA O PROVEDENÍ PRÁCE - 75 Rozsah práce, na který se dohoda o provedení práce uzavírá, nesmí být větší než 300 hodin v kalendářním roce. Do rozsahu práce se započítává také doba práce konaná zaměstnancem pro zaměstnavatele v témže kalendářním roce na základě jiné dohody o provedení práce. V dohodě o provedení práce musí být uvedena doba, na kterou se tato dohoda uzavírá. D) DOHODA O PRACOVNÍ ČINNOSTI Na základě dohody o pracovní činnosti není možné vykonávat práci v rozsahu překračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby. E) Dohody konané mimo pracovní poměr: mohou/musí být uzavřena ústně/písemně (nehodící se škrtněte) F) Je možné vyplácet zaměstnanci u dohod konaných mimo pracovní poměr cestovné? ano 131

Pracovní list 3 Základní pojmy Úkol č. 1: Určete, zda níže uvedení zaměstnanci dostávají mzdu nebo plat Zaměstnankyně firmy AHOLD, a. s. - prodavačka Zaměstnankyně Obchodní akademie Liberec - učitelka Zaměstnanec Hasičského záchranného sboru České republiky Zaměstnankyně zubní lékařky zdravotní sestra Zaměstnanec stavební firmy STAVO, s. r. o. Policejní prezident ČR Zaměstnanec Divadla F. X. Šaldy v Liberci - herec Zaměstnankyně Divadla F. X. Šaldy v Liberci - švadlena Zaměstnankyně firmy ERO, s. r. o., která se zabývá šitím spodního prádla - švadlena mzda plat plat mzda mzda plat plat plat mzda Úkol č. 2: Vypočtěte čistou mzdu a částku k výplatě paní Ptáčkové Firma SAMA, s. r. o. zaměstnává paní Jiřinu Ptáčkovou jako prodavačku. Údaje o mzdě paní Ptáčkové v tomto měsíci: hrubá mzda Kč 12 000,- sociální pojištění stržené ze mzdy Kč 780,- zdravotní pojištění stržené ze mzdy Kč 540,- daň z příjmů fyzických osob (zálohová) Kč 345,- náhrada mzdy za nemoc Kč 0,- srážky Kč 2 000,- Čistá mzda: 12 000 780 540 345 = 10 335 Částka k výplatě: 10 335 + 0 2 000 = 8 335 Úkol č. 3: Vypočtěte čistou mzdu a částku k výplatě paní Pejchalové Firma SAMA, s. r. o. zaměstnává ještě druhou prodavačku paní Karolínu Pejchalovou, která je zároveň vedoucí paní Ptáčkové. Paní Pejchalová byla v tomto měsíci nemocná. Údaje o mzdě paní Pejchalové v tomto měsíci: hrubá mzda Kč 8 000,- sociální pojištění stržené ze mzdy Kč 520,- zdravotní pojištění stržené ze mzdy Kč 360,- daň z příjmů fyzických osob (zálohová) Kč 0,- náhrada mzdy za nemoc Kč 915,- srážky Kč 1 000,- Čistá mzda: 8 000 520 360 0 = 7 120 Částka k výplatě: 7 120 + 915 1 000 = 7 035 Úkol č. 4: Vypočtěte mzdový náklad firmy SAMA, s. r. o. za tento měsíc: Hrubé mzdy: Kč 20 000,- (Kč 12 000,- paní Ptáčkové + Kč 8 000,- paní Pejchalové) Sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem (34 % z HM): Kč 6 800,- Náhrada mzdy za nemoc: Kč 915,- Celkem mzdový náklad firmy za tento měsíc činí Kč 27 715,- 132

Pracovní list 4 Výpočty hrubé mzdy Ve vnitřní směrnici firmy je uvedeno, že jednotlivé složky mzdy nezaokrouhluje, vypočítá hrubou mzdu a teprve tu zaokrouhlí na celé Kč nahoru. Úkol č. 1: Vypočtěte hrubou mzdu zaměstnance A: Zaměstnanec A měl za leden tyto složky mzdy (pracovní doba 8 hodin): Základní měsíční mzdu ve výši Kč 16 500,- Osobní ohodnocení ve výši Kč 3 500,-, příplatky nemá, odměna Kč 500,- Odpracoval všechny pracovní dny Jaká bude jeho hrubá mzda v tomto měsíci: 20 500,- Kč 16 500 (základní mzda) + 3 500 (osobní ohodnocení) + 500 (odměna) = 20 500 Úkol č. 2: Vypočtěte hrubou mzdu zaměstnance B: Zaměstnanec B měl za leden tyto složky mzdy (pracovní doba 8 hodin): Základní mzdu ve výši 65,- Kč za hodinu, odpracoval 168 hodin Prémie má 15 % ze základní mzdy, za 80 hodin měl příplatek 10,- Kč za hodinu (práce v odpolední směně), nárok na odměnu nemá 1 den, na který připadl na pracovní den, byl svátek (náhrada mzdy za 1 hodinu Kč 77,56) Jaká bude jeho hrubá mzda v tomto měsíci: 13 979,- Kč (168 x 65) + (0,15 x 168 x 65) + (80 x 10) + (8 x 77,56) = 10 920 (základní mzda) + 1 638 (prémie) + 800 (příplatek za odpolední) + 620,48 (náhrada mzdy za svátek) = 13 978,48 zaokr. na 13 979,- Úkol č. 3: Vypočtěte hrubou mzdu zaměstnance C: Zaměstnanec C měl za leden tyto složky mzdy (pracovní doba 8 hodin): Základní mzdu ve výši 22 000,- za měsíc, protože odpracoval pouze polovinu pracovních dní v měsíci, byla mu tato zkrácena na Kč 11 000,- Prémie má 20 % ze základní mzdy, odměna Kč 2 000,-, příplatky nemá Neměl dovolenou Byl nemocen, za nemoc mu přísluší náhrada mzdy ve výši Kč 3 532,- Jaká bude jeho hrubá mzda v tomto měsíci: 15 200,- Kč 11 000 (základní mzda) + 2 200 (osobní ohodnocení) + 2 000 (odměna) = 15 200 Náhrada mzdy za nemoc nepatří do hrubé mzdy! Úkol č. 4: Vypočtěte hrubou mzdu zaměstnance D: Zaměstnanec D měl za leden tyto složky mzdy (pracovní doba 8 hodin): Hodinová základní mzda zaměstnance je Kč 92,-, odpracoval 80 hodin Prémie má ve výši 25 %, odměna Kč 1 500,-, příplatky nemá 1 den byl svátek (8 pracovních hodin), má nárok na náhradu mzdy, hodinová náhrada Kč 99,45 Byl nemocen, za nemoc mu přísluší náhrada mzdy ve výši Kč 4 466,- Jaká bude jeho hrubá mzda v tomto měsíci: 11 496,- Kč (80 x 92) + (0,25 x 80 x 92) + 1 500 + (8 x 99,45) = 7 360 (základní mzda) + 1 840 (prémie) + 1 500 (odměna) + 795,6 (náhrada mzdy za svátek) = 11 495,56 zaokrouhleno na 11 496,- Náhrada mzdy za nemoc nepatří do hrubé mzdy! 133

Úkol č. 5: Vypočtěte hrubou mzdu zaměstnance E: Zaměstnanec E měl za leden tyto složky mzdy (pracovní doba 8 hodin): Základní měsíční mzdu ve výši Kč 14 500,- Osobní ohodnocení ve výši Kč 2 500,-, příplatky nemá, odměna Kč 1 000,- Odpracoval všechny pracovní dny Jaká bude jeho hrubá mzda v tomto měsíci: 18 000,- Kč 14 500 (základní mzda) + 2 500 (osobní ohodnocení) + 1 000 (odměna) = 18 000 Úkol č. 6: Vypočtěte hrubou mzdu zaměstnance F: Zaměstnanec F měl za leden tyto složky mzdy (pracovní doba 8 hodin): Základní mzdu ve výši 82,- Kč za hodinu, odpracoval 168 hodin Prémie má 10 % ze základní mzdy, za 40 hodin měl příplatek 16,- Kč za hodinu (práce v noční směně), nárok na odměnu nemá 1 den, na který připadl na pracovní den, byl svátek (náhrada mzdy za 1 hodinu Kč 84,32) Jaká bude jeho hrubá mzda v tomto měsíci:16 469,- Kč (168 x 82) + (0,10 x 168 x 82) + (40 x 16) + (8 x 84,32) = 13 776 (základní mzda) + 1 377,6 (prémie) + 640 (příplatek za noční) + 674,56 (náhrada mzdy za svátek) = 16 468,16 zaokrouhleno na 16 469,- Úkol č. 7: Vypočtěte hrubou mzdu zaměstnance G: Zaměstnanec G měl za leden tyto složky mzdy (pracovní doba 8 hodin): Základní mzdu ve výši 18 000,- za měsíc, protože odpracoval pouze polovinu pracovních dní v měsíci, byla mu tato zkrácena na Kč 9 000,- Prémie má 20 % ze základní mzdy, odměna Kč 800,-, příplatky nemá Neměl dovolenou Byl nemocen, za nemoc mu přísluší náhrada mzdy ve výši Kč 3 532,- Jaká bude jeho hrubá mzda v tomto měsíci:11 600,- Kč 9 000 (základní mzda) + 1 800 (osobní ohodnocení) + 800 (odměna) = 11 600 Náhrada mzdy za nemoc nepatří do hrubé mzdy! Úkol č. 8: Vypočtěte hrubou mzdu zaměstnance H: Zaměstnanec H měl za leden tyto složky mzdy (pracovní doba 8 hodin): Základní mzdu ve výši 18 000,- za měsíc, protože odpracoval pouze polovinu pracovních dní v měsíci, byla mu tato zkrácena na Kč 9 000,- Prémie má 20 % ze základní mzdy, odměna Kč 800,-, příplatky nemá Měl dovolenou 10 pracovních dní (náhrada mzdy za 1 hodinu Kč 141,79) Jaká bude jeho hrubá mzda v tomto měsíci: 22 944,- Kč 9 000 (základní mzda) + 1 800 (osobní ohodnocení) + 800 (odměna) + (8 x 10 x 141,79) (náhrada mzdy za dovolenou) = 22 943,2 zaokrouhleno na 22 944,- 134

Pracovní list 5 Nárok zaměstnance Úkol č. 1: Odpovězte na uvedené otázky Zaměstnanec A byl nemocen od 16. 7. do 18. 9. Za které dny dostane náhradu mzdy od zaměstnavatele? 16. 7. 5. 8. Z kterých měsíců se bude počítat průměr pro hodinovou II. čtvrtletí (duben, květen, červen) náhradu mzdy za nemoc? Za které dny dostane nemocenské dávky od OSSZ? 6. 8. 18. 9. Urči rozhodné období pro výpočet nemocenské (údaje, červenec loňského roku červen letošního roku z kterých měsíců musím hlásit OSSZ)? Úkol č. 2: Odpovězte na uvedené otázky Zaměstnanec B byl nemocen od 5. 3. do 22. 9. Za které dny dostane náhradu mzdy od zaměstnavatele? 5. 3. 25. 3. Z kterých měsíců se bude počítat průměr pro hodinovou IV. čtvrtletí loňského roku (říjen, listopad, náhradu mzdy za nemoc? prosine) Za které dny dostane nemocenské dávky od OSSZ? 26. 3. 22. 9. Urči rozhodné období pro výpočet nemocenské (údaje, březen loňského roku únor letošního roku z kterých měsíců musím hlásit OSSZ)? Úkol č. 3: Odpovězte na uvedené otázky Zaměstnanec C byl od 4. 5. do 15. 5. (včetně) téhož roku nemocen Za které dny dostane náhradu mzdy od zaměstnavatele? 4. 5. do 15. 5. Z kterých měsíců se bude počítat průměr pro hodinovou I. čtvrtletí (leden, únor, březen) náhradu mzdy za nemoc? Za které dny dostane nemocenské dávky od OSSZ? Urči rozhodné období pro výpočet nemocenské (údaje, z kterých měsíců musím hlásit OSSZ)? nebyl nemocen tak dlouho, aby měl nárok na nemocenskou 135

Úkol č. 4: Odpovězte na uvedené otázky (zákon o nemocenském pojištění 40) Zaměstnanec D ošetřoval od 22. 10. do 12. 12. (včetně) téhož roku nemocné dítě Není samoživitel Je samoživitel není nárok na náhradu mzdy, ošetřování není nemoc Za které dny dostane náhradu mzdy od zaměstnavatele? Z kterých měsíců se bude počítat průměr pro hodinovou náhradu mzdy za nemoc? Za které dny dostane nemocenské dávky od OSSZ? 22. 10 30. 10. 22. 10. 6. 11. Urči rozhodné období pro výpočet ošetřovného (údaje, z kterých měsíců musím hlásit OSSZ)? Úkol č. 5: Odpovězte na uvedené otázky (zákon o nemocenském pojištění 40) Zaměstnanec E ošetřoval od 22. 6. do 4. 7. (včetně) téhož roku nemocné dítě Není samoživitel říjen loňského roku září letošního roku Je samoživitel není nárok na náhradu mzdy, ošetřování není nemoc Za které dny dostane náhradu mzdy od zaměstnavatele? Z kterých měsíců se bude počítat průměr pro hodinovou náhradu mzdy za nemoc? Za které dny dostane nemocenské dávky od OSSZ? 22. 6. 30. 6. 22. 6 4. 7. Urči rozhodné období pro výpočet ošetřovného (údaje, z kterých měsíců musím hlásit OSSZ)? červen loňského roku květen letošního roku 136

Pracovní list 6 Výpočet sociální pojištění Předpoklady: Všichni zaměstnanci pracují v hlavním pracovním poměru. Úkol č. 1: Firma Brouček, s. r. o. zaměstnává následující zaměstnance, kteří v měsíci březnu měli níže uvedenou hrubou mzdu. Vypočtěte, jakou částku sociálního pojištění jednotlivým zaměstnancům srazí mzdová účetní. Zaměstnanec Hrubá mzda v Kč Sociální pojištění stržené zaměstnancům 1 pan Stonožka 25 120 1633 2 paní Chrobáková 16 254 1057 3 pan Potápník 12 000 780 4 paní Střevlíková 12 520 814 5 pan Střevlík 13 562 882 6 paní Roháčová 17 485 1137 7 pan Zlatohlávek 18 521 1204 8 pan Vruboun 6 425 418 9 paní Kuklová 2 450 160 10 pan Mandelinka 12 564 817 11 pan Hrobařík 0 0 12 pan Bázlivec 15 452 1005 13 pan Pilous 21 542 1401 14 pan Vírník 19 561 1272 15 paní Rybenková 45 211 2939 16 paní Jepičí 58 200 3783 17 pan Cvrček 0 0 18 paní Cvrčková 12 458 810 19 pan Škvor 13 654 888 20 pan Saranče 9 562 622 21 paní Strašilková 16 542 1076 22 paní Švábová 22 125 1439 23 pan Kudlanka 25 426 1653 24 pan Ploštice 25 144 1635 25 pan Blecha 19 562 1272 26 pan Mravenec 30 562 1987 27 paní Včelová 30 214 1964 28 pan Vosa 25 000 1625 Úkol č. 2: Vypočtěte částku sociálního pojištění odváděnou zaměstnavatelem (SP za firmu) Součet HM (527 116) * 0,25 = Kč 131 779,- Úkol č. 3: Vypočtěte, jakou částku sociálního pojištění celkem odvede firma Brouček OSSZ. Součet SP strženého z mezd (Kč 34 273) + SP za firmu (Kč 131 779) = Kč 166 052,- 137

Pracovní list 7 Výpočet zdravotního pojištění Předpoklady: Všichni zaměstnanci pracují v hl. pracovním poměru; všichni jsou pojištěni u VZP. Úkol č. 1: Firma Brouček, s. r. o. zaměstnává následující zaměstnance, kteří v měsíci březnu měli níže uvedenou hrubou mzdu. Vypočtěte, jakou částku zdravotního pojištění jednotlivým zaměstnancům srazí mzdová účetní. Zaměstnanec Hrubá mzda v Kč Zdravotní pojištění stržené zaměstnancům 1 pan Stonožka 25 120 1131 2 paní Chrobáková 16 254 732 3 pan Potápník 12 000 540 4 paní Střevlíková 12 520 564 5 pan Střevlík 13 562 611 6 paní Roháčová 17 485 787 7 pan Zlatohlávek 18 521 834 8 pan Vruboun 6 425 290 9 paní Kuklová 2 450 111 10 pan Mandelinka 12 564 566 11 pan Hrobařík 0 0 12 pan Bázlivec 15 452 696 13 pan Pilous 21 542 970 14 pan Vírník 19 561 881 15 paní Rybenková 45 211 2035 16 paní Jepičí 58 200 2619 17 pan Cvrček 0 0 18 paní Cvrčková 12 458 561 19 pan Škvor 13 654 615 20 pan Saranče 9 562 431 21 paní Strašilková 16 542 745 22 paní Švábová 22 125 996 23 pan Kudlanka 25 426 1145 24 pan Ploštice 25 144 1132 25 pan Blecha 19 562 881 26 pan Mravenec 30 562 1376 27 paní Včelová 30 214 1360 28 pan Vosa 25 000 1125 Úkol č. 2: Vypočtěte částku zdravotního pojištění odváděnou zaměstnavatelem (ZP za firmu) Součet HM (527 116) * 0,09 = Kč 47 441,- Úkol č. 3: Vypočtěte, jakou částku zdravotního pojištění celkem odvede firma Brouček zdravotní pojišťovně. Součet ZP strženého z mezd (Kč 23 734) + ZP za firmu (Kč 47 441) = Kč 71 175,-* *toto je zjednodušený výpočet, správný postup dle zákona je: vypočítat 13,5 % z hrubých mezd a to odvést (částka za firmu se pak stanoví jako rozdíl mezi celkovou částkou a částkou strženou zaměstnancům) V našem případě: Celkový odvod: Kč 71 161,- částka za firmu: 71 161 23 734 tj. Kč 47 427,- My budeme postupovat naším známým zjednodušeným postupem. 138

Pracovní list 8 Výpočet zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků 1 Předpoklady: Všichni zaměstnanci pracují v hlavním pracovním poměru. Všichni zaměstnanci podepsali prohlášení, ve kterém uplatňují níže uvedené slevy (všichni uplatňují slevu na poplatníka) Úkol č. 1: Vypočtěte, jakou zálohu na daň z příjmů fyzických osob jednotlivým zaměstnancům srazí mzdová účetní. Jde pouze o zaměstnance, kteří neuplatňují, daňové zvýhodnění na děti. Firma Brouček, s. r. o. zaměstnává následující zaměstnance, kteří v měsíci březnu měli níže uvedenou hrubou mzdu. Zaměstnanec Hrubá mzda Základ daně Zaokr. Záloha na daň Sleva na dani dle 35 ba Záloha po slevě dle 35 ba Daňové zvýhodnění Sleva na dani dle 35 ba Daňový bonus Záloha po obou slevách 1 pan Stonožka 25 120 33 661 33 700 5055 2 070 2 985 0 0 0 2 985 2 paní Chrobáková 16 254 21 781 21 800 3270 2 070 1 200 0 0 0 1 200 3 pan Potápník 12 000 16 080 16 100 2415 2 070 345 0 0 0 345 4 paní Střevlíková 12 520 16 777 16 800 2520 2 070 450 0 0 0 450 5 pan Střevlík 13 562 18 174 18 200 2730 2 070 660 0 0 0 660 6 paní Roháčová 17 485 23 430 23 500 3525 2 070 1 455 0 0 0 1 455 7 pan Zlatohlávek 18 521 24 819 24 900 3735 2 070 1 665 0 0 0 1 665 8 pan Vruboun 6 425 8 610 8 700 1305 2 070 0 0 0 0 0 9 paní Kuklová 2 450 3 283 3 300 495 2 070 0 0 0 0 0 10 pan Mandelinka 12 564 16 836 16 900 2535 2 070 465 0 0 0 465 11 pan Hrobařík 0 0 0 0 2 070 0 0 0 0 0 12 pan Bázlivec 15 452 20 706 20 800 3120 2 070 1 050 0 0 0 1 050 13 pan Pilous 21 542 28 867 28 900 4335 2 070 2 265 0 0 0 2 265 14 pan Vírník 19 561 26 212 26 300 3945 2 070 1 875 0 0 0 1 875 nelze jít do mínusových částek 139

Pracovní list 9 Výpočet zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků 2 Předpoklady: Všichni zaměstnanci pracují v hlavním pracovním poměru. Všichni zaměstnanci podepsali prohlášení, ve kterém uplatňují níže uvedené slevy (všichni uplatňují slevu na poplatníka a daňové zvýhodnění na děti) Úkol č. 1: Vypočtěte, jakou zálohu na daň z příjmů fyzických osob jednotlivým zaměstnancům srazí mzdová účetní. Jde pouze o zaměstnance, kteří uplatňují daňové zvýhodnění na děti. Firma Brouček, s. r. o. zaměstnává následující zaměstnance, kteří v měsíci březnu měli níže uvedenou hrubou mzdu. Paní Rybenková uplatňuje daňové zvýhodnění na 3 děti, paní Jepičí - 1 dítě, pan Cvrček 2 děti, paní Cvrčková 1 dítě, pan Škvor 1 dítě, pan Saranče 2 děti, paní Strašilková 1 dítě, paní Švábová 1 dítě, pan Kudlanka 2 děti, pan Ploštice 3 děti, pan Blecha 6 dětí,pan Mravenec 3 děti, paní Včelová 2 děti, pan Vosa 4 děti Zaměstnanec Hrubá mzda Základ daně Zaokr. Záloha na daň Sleva na dani dle 35 ba Záloha po slevě dle 35 ba Daňové zvýhod. Sleva na dani dle 35 c Daňový bonus Záloha po obou slevách 15 paní Rybenková 45 211 60 583 60 600 9 090 2 070 7 020 3 351 3 351 0 3 669 16 paní Jepičí 58 200 77 988 78 000 11 700 2 070 9 630 1 117 1 117 0 8 513 17 pan Cvrček 0 0 0 0 2 070 0 2 234 0 0 0 18 paní Cvrčková 12 458 16 694 16 700 2 505 2 070 435 1 117 435 682 0 19 pan Škvor 13 654 18 297 18 300 2 745 2 070 675 1 117 675 442 0 20 pan Saranče 9 562 12 814 12 900 1 935 2 070 0 2 234 0 2 234 0 21 paní Strašilková 16 542 22 167 22 200 3 330 2 070 1 260 1 117 1 117 0 143 22 paní Švábová 22 125 29 648 29 700 4 455 2 070 0 1 117 0 1 117 0 23 pan Kudlanka 25 426 34 071 34 100 5 115 2 070 0 2 234 0 2 234 0 24 pan Ploštice 25 144 33 693 33 700 5 055 2 070 2 985 3 351 2 985 366 0 25 pan Blecha 19 562 26 214 26 300 3 945 2 070 0 6 702 6 702 5 025 0 26 pan Mravenec 30 562 40 954 41 000 6 150 2 070 4 080 3 351 3 351 0 729 27 paní Včelová 30 214 40 487 40 500 6 075 2 070 4 005 2 234 2 234 0 1 771 28 pan Vosa 25 000 33 500 33 500 5 025 2 070 2 955 4 468 2 955 1 513 0 nelze uplatnit slevu na dani dle 35 ba (příjem je nižší než Kč 4 000,- ) maximálně možný daňový bonus vyplacený měsíčně 140

Pracovní list 10 Výpočet povinného podílu Úkol č. 1: Vypočtěte plnění povinného podílu osob se zdravotním postižením (za rok 2011) Firma KASKADA, s. r. o., Královská 1467/41, 130 00 Praha 3 Vinohrady Údaje z účetnictví roku 2011: Průměrný přepočtený počet zaměstnanců v roce 2011 byl 256,28 osob Firma zaměstnává osoby se zdravotním postižením: - průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců, kteří jsou osobami s těžším zdravotním postižením (třetí stupeň)je v této firmě v roce 2011 2,26 osob - průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením (první stupeň a druhý stupeň) je v této firmě v roce 2011 1,45 osob Firma odebrala výrobky od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením za Kč 589 211,- (tyto výrobky byly zaplaceny v tomto roce) Výpočet plnění povinného podílu osob se zdravotním postižením vypočítáme náš povinný podíl: 256,28 * 0,04 tj. 10,25 uvedeme plnění zaměstnáním osob se zdravotním postižením u zaměstnavatele 1,45 + (3 * 2,26) = 8,23 vypočítáme plnění odběrem výrobků a služeb: 589 211 / 166 082 tj. 3,55 Součet 11,78 Protože součet 11,78 je větší než náš povinný podíl, je naše povinnost splněna Úkol č. 2: Vypočtěte plnění povinného podílu osob se zdravotním postižením (za rok 2011) Firma JAMBADA, s. r. o., Jánská 256, 140 00 Praha 4 Údaje z účetnictví roku 2011: Průměrný přepočtený počet zaměstnanců v roce 2011 byl 198,25 osob Firma zaměstnává osoby se zdravotním postižením: - průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců, kteří jsou osobami s těžším zdravotním postižením (třetí stupeň)je v této firmě v roce 2011 0,0 osob - průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením (první stupeň a druhý stupeň) je v této firmě v roce 2011 2,09 osob Firma odebrala výrobky od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením za Kč 456 289,- (tyto výrobky byly zaplaceny v tomto roce) Výpočet plnění povinného podílu osob se zdravotním postižením vypočítáme náš povinný podíl: 198,25 * 0,04 tj. 7,93 uvedeme plnění zaměstnáním osob se zdravotním postižením u zaměstnavatele 2,09 + (3 * 0) = 2,09 vypočítáme plnění odběrem výrobků a služeb: 456 289 / 166 082 tj. 2,75 Součet 4,84 Protože součet 4,84 je menší než náš povinný podíl, naše povinnost není splněna Musíme ještě spočítat povinný odvod do st. rozpočtu: 7,93 4,84 tj. 3,09 * 59 315 tj. Kč 183 284,- 141

Pracovní list 11 Výpočet pojistného zákonného pojištění odpovědnosti (Kooperativa) Úkol č. 1: Určete sazbu pojistného dle přílohy k vyhlášce: Obor činnosti firmy Sazba v promile stavebnictví 9,8 zdravotnictví 4,2 školství 4,2 pohostinství a ubytování 4,2 pojišťovnictví 2,8 Úkol č. 2: Kdy je splatnost pojistného dle vyhlášky a ze kterého období potřebujeme údaje Čtvrtletí Splatnost ze kterého čtvrtletí potřebujeme údaje pro výpočet I. čtvrtletí 2012 31. 1. 2012 IV. čtvrtletí 2011 II. čtvrtletí 2012 30. 4. 2012 I. čtvrtletí 2012 III. čtvrtletí 2012 31. 7. 2012 II. čtvrtletí 2012 IV. čtvrtletí 2012 31. 10. 2012 III. čtvrtletí 2012 Úkol č. 3: Vypočtěte pojistné (zákonné pojištění odpovědnosti) za II. čtvrtletí roku 2012. Firma Brouček, s. r. o. Všichni zaměstnanci pracují v hlavním pracovním poměru. Firma se zabývá stavebnictvím. Firma měla následující vyměřovací základy pro pojistné v roce 2012 Měsíc Vyměřovací základ Leden 524 655 Kč Únor 543 566 Kč Březen 527 116 Kč Duben 529 786 Kč Květen 584 234 Kč Červen 533 123 Kč Určete splatnost pojistného 30. 4. 2012 Určete sazbu pojistného 9,8 promile Určete, z kterých měsíců potřebujete I. čtvrtletí 2012 (leden březen) údaje o vyměřovacích základech Spočítejte vyměřovací základ 1 595 337,- Kč Spočítejte pojistné 15 635,- Kč 142

Pracovní list 12 Výpočty v ZaVL (vyhotovení ZaVL) Předpoklady: Všichni zaměstnanci pracují v hlavním pracovním poměru. Žádný ze zaměstnanců nepobírá zaměstnanecké benefity. Všichni mají podepsané Prohlášení. Úkol č. 1: Firma Hračky, s. r. o. zaměstnává následující zaměstnance, kteří v měsíci květnu měli níže uvedenou hrubou mzdu. Vyhotovte ZaVL za měsíc květen. Firma uplatňuje normální sazbu na SP (25 %) Zaměstnanec Mašinka: hrubá mzda Kč 18 350,-, srážky na stavební spoření Kč 2 000,-, celou výplatu si nechává vyplácet v hotovosti Zaměstnanec Kostička: hrubá mzda Kč 6 115,-, byl v tomto měsíci nemocen, celou výplatu si nechává posílat na účet, náhrada mzdy za nemoc činí Kč 1 896,- Zaměstnanec Kočárek: hrubá mzda Kč 35 225,-, uplatňuje daňové zvýhodnění na 3 děti, na dítě z předchozího vztahu je mu strháváno výživné Kč 2 500,- a je posíláno bývalé manželce, na účet si nechává posílat celou výplatu Zaměstnankyně Panenková: hrubá mzda Kč 16 850,-, uplatňuje daňové zvýhodnění na 2 děti, celou výplatu si nechává posílat na účet Zaměstnanec Lopatka: hrubá mzda Kč 1 850,-, byl v tomto měsíci nemocen, náhrada mzdy za nemoc Kč 5 455,-, uplatňuje daňové zvýhodnění na 2 děti, celou výplatu si nechává posílat na účet ZaVL za květen 2012 Jméno Mašinka Kostička Kočárek Panenková Lopatka CELKEM Hrubá mzda 18 350 6 115 35 225 16 850 1 850 78 390 Sociální pojištění 1 193 398 2 290 1 096 121 5 098 Zdravotní pojištění 826 276 1 586 759 84 3 531 Základ daně 24 589 8 195 47 202 22 579 2 479 Zaokrouhleno 24 600 8 200 47 300 22 600 2 500 Záloha na daň z příjmů 3 690 1 230 7 095 3 390 375 Sleva na dani dle 35ba 2 070 2 070 2 070 2 070 2 070 Záloha po slevě dle 35 ba 1 620 0 5 025 1 320 0 Daňové zvýhodnění 0 0 3 351 2 234 2 234 Sleva na dani dle 35c 0 0 3 351 1 320 0 Daňový bonus 0 0 0 914 0 914 Záloha po obou slevách 1 620 0 1 674 0 0 3 294 Čistá mzda 14 711 5 441 29 675 15 909 1 645 67 381 Náhrada mzdy za nemoc 0 1 896 0 0 5 455 7 351 Čistý příjem 14 711 7 337 29 675 15 909 7 100 74 732 Srážky 2 000 0 2 500 0 0 4 500 K výplatě hotovost 12 711 0 0 0 0 12 711 K výplatě - účet 0 7 337 27 175 15 909 7 100 57 52 143

Pracovní list 13 Účtování dle ZaVL I. Úkol č. 1: Firma Hračky, s. r. o. z přechozího příkladu na výpočet v ZaVL. Máte k dispozici vyhotovenou zúčtovací a výplatní listinu za měsíc květen 2012. Zaúčtujte do deníku všechny účetní případy ze mzdové oblasti. Výplatní termín je ve firmě stanoven na 14. následujícího měsíce. Firma využívá 25% sazbu pro sociální pojištění. Firma nemá v pokladně dostatek pokladní hotovosti a na výplaty musí vybrat peníze ze svého běžného účtu. ZaVL za květen 2012 Jméno Mašinka Kostička Kočárek Panenková Lopatka CELKEM Hrubá mzda 18 350 6 115 35 225 16 850 1 850 78 390 Sociální pojištění 1 193 398 2 290 1 096 121 5 098 Zdravotní pojištění 826 276 1 586 759 84 3 531 Základ daně 24 589 8 195 47 202 22 579 2 479 Zaokrouhleno 24 600 8 200 47 300 22 600 2 500 Záloha na daň z příjmů 3 690 1 230 7 095 3 390 375 Sleva na dani dle 35ba 2 070 2 070 2 070 2 070 2 070 Záloha po slevě dle 35 ba 1 620 0 5 025 1 320 0 Daňové zvýhodnění 0 0 3 351 2 234 2 234 Sleva na dani dle 35c 0 0 3 351 1 320 0 Daňový bonus 0 0 0 914 0 914 Záloha po obou slevách 1 620 0 1 674 0 0 3 294 Čistá mzda 14 711 5 441 29 675 15 909 1 645 67 381 Náhrada mzdy za nemoc 0 1 896 0 0 5 455 7 351 Čistý příjem 14 711 7 337 29 675 15 909 7 100 74 732 Srážky 2 000 0 2 500 0 0 4 500 K výplatě hotovost 12 711 0 0 0 0 12 711 K výplatě - účet 0 7 337 27 175 15 909 7 100 57 521 Datum Doklad Text MD D MD v Kč D v Kč 31. 5. 2012 VÚD Předpis HM Předpis SP Předpis ZP Předpis daňového bonusu Předpis zálohy na daň z př. Předpis náhrady za nemoc Předpis srážek 521 331 331 342 331 521 331 331 336/1 336/2 331 342 331 379 78 390 5 098 3 531 914 3 294 7 351 4 500 78 390 5 098 3 531 914 3 294 7 351 4 500 31. 5. 2012 VÚD Předpis SP za firmu Předpis ZP za firmu 524 524 336/1 336/2 19 598 7 056 19 598 7 056 14. 6. 2012 PPD Výběr z účtu na výplatu mezd 211 261 12 711 12 711 14. 6. 2012 VPD Vyplaceny mzdy v hotovosti 331 211 12 711 12 711 14. 6. 2012 VBÚ Výběr z účtu Vyplaceny mzdy na účet Platba OSSZ Platba VZP Platba finančnímu úřadu Platba srážek 261 331 336/1 336/2 342 379 221 221 221 221 221 221 12 711 57 521 24 696 10 587 2 380 4 500 12 711 57 521 24 696 10 587 2 380 4 500 144

Úkol č. 2: Zaúčtujte do deníku všechny účetní případy ze mzdové oblasti. Zadání stejné jako v úkolu č. 1, ale firma využívá 26% sazbu pro sociální pojištění. Datum Dokl. Text MD D MD v Kč D v Kč 31. 5. 2012 VÚD Předpis HM Předpis SP Předpis ZP Předpis daňového bonusu Předpis zálohy na daň z př. Předpis náhrady za nemoc Předpis srážek 521 331 331 342 331 521 331 331 336/1 336/2 331 342 331 379 78 390 5 098 3 531 914 3 294 7 351 4 500 78 390 5 098 3 531 914 3 294 7 351 4 500 31. 5. 2012 VÚD Předpis SP za firmu Předpis refundace ½ náhr. za nemoc Předpis ZP za firmu 524 336/1 524 336/1 521 336/2 20 382 3 676 7 056 20 382 3 676 7 056 14. 6. 2012 PPD Výběr z účtu na výplatu mezd 211 261 12 711 12 711 14. 6. 2012 VPD Vyplaceny mzdy v hotovosti 331 211 12 711 12 711 14. 6. 2012 VBÚ Výběr z účtu Vyplaceny mzdy na účet Platba OSSZ Platba VZP Platba finančnímu úřadu Platba srážek 261 331 336/1 336/2 342 379 221 221 221 221 221 221 12 711 57 521 21 804 10 587 2 380 4 500 12 711 57 521 21 804 10 587 2 380 4 500 145

Pracovní list 14 Účtování dle ZaVL II. Úkol č. 1: Vyhotovte zúčtovací a výplatní listinu firmy Cukrárna, s. r. o. za říjen 2012. Všichni zaměstnanci mají podepsané Prohlášení, nemají zaměstnanecké bonusy a nechávají si posílat svou výplatu na účet. Nikdo ze zaměstnanců nebyl v tomto měsíci nemocen. Podklady pro výpočty: Pan Laskonka: hrubá mzda Kč 35 620,-, uplatňuje daňové zvýhodnění na 3 děti, srážka na penzijní připojištění Kč 1 500,- Paní Špičková: hrubá mzda Kč 19 455,-, uplatňuje daňové zvýhodnění na 2 děti Pan Punčák: hrubá mzda Kč 18 255,-, uplatňuje daňové zvýhodnění na 5 děti Paní Větrníková: hrubá mzda Kč 15 652,-, uplatňuje daňové zvýhodnění na 2 děti Pan Marcipán: hrubá mzda Kč 12 523,-, neuplatňuje žádné daňové zvýhodnění ZaVL za říjen 2012 Jméno Laskonka Špičková Punčák Větrníková Marcipán CELKEM Hrubá mzda 35 620 19 455 18 255 15 652 12 523 101 505 Sociální pojištění 2 316 1 265 1 187 1 018 814 6 600 Zdravotní pojištění 1 602 876 822 705 564 4 569 Základ daně 47 731 26 070 24 462 20 974 16 781 Zaokrouhleno 47 800 26 100 24 500 21 000 16 800 Záloha na daň z příjmů 7 170 3 915 3 675 3 150 2 520 Sleva na dani dle 35ba 2 070 2 070 2 070 2 070 2 070 Záloha po slevě dle 35 ba 5 100 1 845 1 605 1 080 450 Daňové zvýhodnění 3 351 2 234 5 585 2 234 0 Sleva na dani dle 35c 3 351 1 845 1 605 1 080 0 Daňový bonus 0 389 3 980 1 154 0 5 523 Záloha po obou slevách 1 749 0 0 0 450 2 199 Čistá mzda 29 953 17 703 20 226 15 083 10 695 93 660 Náhrada mzdy za nemoc 0 0 0 0 0 0 Čistý příjem 29 953 17 703 20 226 15 083 10 695 96 660 Srážky 1 500 0 0 0 0 1 500 K výplatě - účet 28 453 17 703 20 226 15 083 10 695 92 160 Úkol č. 2: Zaúčtujte do deníku všechny účetní případy týkající se mezd. Výplatní termín je ve firmě stanoven na 12. následujícího měsíce. Firma využívá 25% sazbu pro sociální pojištění Datum Doklad Text MD D MD v Kč D v Kč 31. 10. 2012 VÚD Předpis HM Předpis SP Předpis ZP Předpis daňového bonusu Předpis zálohy na daň z př. Předpis srážek 521 331 331 342 331 331 331 336/1 336/2 331 342 379 101 505 6 600 4 569 5 523 2 199 1 500 31. 10. 2012 VÚD Předpis SP za firmu 524 336/1 25 377 Předpis ZP za firmu 12. 11. 2012 VBÚ Vyplaceny mzdy na účet Platba OSSZ Platba VZP Platba srážek 524 331 336/1 336/2 379 336/2 221 221 221 221 Úkol č. 3: Vypočítejte, jakou částku nám vrátí příští měsíc finanční úřad: 5 523 2 199 tj. 3 324,- Kč 9 136 92 160 31 937 13 705 1 500 146

Pracovní list 15 Vyhotovení hromadného příkazu Úkol č. 1: Vyhotovte hromadný příkaz k úhradě pro povinné odvody z mezd firmy Hračky, s. r. o. za měsíc květen (viz pracovní list č. 13, úkol 1), sídlo firmy je v Liberci, OSSZ přidělila firmě číslo (variabilní symbol): 5542534820, IČ firmy je: 254 21 718, bankovní spojení firmy: 7770240/0100. Firma potřebuje za měsíc květen zaplatit následující platby: a) OSSZ v Liberci Kč 24 696,- b) VZP v Liberci Kč 10 587,- (za předpokladu, že všichni zaměstnanci jsou pojištěni u VZP) c) finančnímu úřadu Kč 2 380,- d) dále ostatní platby (platby mezd jednotlivým zaměstnancům, poukázání srážek z mezd na příslušné účty) nejsou předmětem tohoto výkladu Pro vyřešení příkladu použijte buď níže uvedený příkaz, nebo formulář pod pracovním listem. Řešení: 147