Obr. A-1: Vstupní obrázek atlasu v českém jazyce

Obr. A-1: Vstupní obrázek atlasu v českém jazyce 1

O ATLASU Bezsemenné stolní hrozny jsou oblíbeným ovocem mezi konzumenty, avšak šlechtění velkoplodých bezsemenných odrůd je nesnadným, složitým úkolem. Jednak bezsemennost pochází od maloplodých odrůd určených na produkci rozinek (STOUT, 1936), jednak počet bezsemenných jedinců v potomstvech z tradičních křížení, tj. mezi semennými a bezsemennými odrůdami, je nízký, většinou se pohybuje kolem 10-30% (LOOMIS a WEINBERGER, 1979). Protože bezsemennost ačkoliv je na značně předním místě je jen jednou ze žádaných vlastností (PERL et al., 2000), při tvorbě semenáčů, které se vyznačují několika vlastnostmi, jsou zapotřebí potomstva o velkém počtu semenáčů. Největším nedostatkem těchto křížení však lze označit nemožnost přímé kombinace bezsemenných genotypů. Tato se stala uskutečnitelnou v osmdesátých letech 20. století prostřednictvím semenáčů pocházejících z křížení mezi dvěma bezsemennými odrůdami, získaných kultivací zakrnělých semen v podmínkách in vitro, a to buď po jejich přímém klíčení nebo po dopěstování nevyvinutých embryí (CAIN et al., 1983; EMERSHAD a RAMMING, 1984; SPIEGEL-ROY et al., 1985; GOLDY a AMBORN, 1987; GRAY et al., 1987; BOUQUET a DAVIS, 1989). Ačkoliv kultura in vitro je časově i pracovně náročná, v takhle získaných potomstvech vzrostl počet bezsemenných jedinců na 70 80% (BOUQUET a DANGLOT, 1996). Úspěšnost kultury in vitro závisí především na bezsemennosti, která je charakteristická pro použitou mateřskou rostlinu a na době založení kultury zakrnělých semen (BOUQUET a DAVIS, 1989; PONCE et al., 2000). Poznání uvologických parametrů bezsemenných genotypů je teda klíčové. Poznání odrůd pěstovaných pro přímý konzum hroznů může být uskutečněno jejich co nejpřesnějším a konkrétním popisem. Toto poznání vyžaduje pozorování a hodnocení jednotlivých odrůd v různých podmínkách a na několika vedeních, dále pak komplexní technologický výzkum i ekonomické hodnocení. Z prostorových a časových důvodů se však místo výše uvedené metody jeví určení důležitosti jednotlivých znaků odrůd jako příznivější, které vylučuje brzká nesprávná rozhodnutí, jako i přehodnocení vedlejších znaků odrůd (BRANAS a TRUEL, 1965). 2

Ve střední Evropě se nachází bohatý šlechtitelský materiál, přitom kultura in vitro nebyla doposud použita při šlechtění na bezsemennost. Takhle místo hodnocení bezsemennosti jako speciálního znaku došlo k pěstitelsko-technologickému hodnocení bezsemenných odrůd (např. POSPÍŠILOVÁ a KORPÁS, 1998), které po doplnění poznatky o bezsemennosti což je náplní tohoto atlasu představuje účinný nástroj pro tvorbu nových bezsemenných odrůd pomocí kultury in vitro. Vzhledem k výše uvedeným a uvědomujíc si důležitost šlechtění lokálního charakteru, odrůdy byly zmapovány ve středoevropských genových bankách. Nejvýznamnější se jevila odrůdová sbírka na PD Strekov pod vedením mého otce, Ing. Ondreje Korpáse, CSc., nacházející se ve Strekově na jihozápadě Slovenska (25 odrůd). Zde zkoumané odrůdy byly vyšlechtěny především na Výzkumném ústavu vinohradnickém a vinařském v Bratislavě anebo v jiných středoevropských státech. Odrůdové sbírky poskytující ještě odrůdy pro atlas v zařazení dle počtu zkoumaných odrůd jsou následující: odrůdové sbírky Dr. Lajose Sipose vedle Pécs (7 odrůd) a v Érd (2 odrůdy) v Maďarsku; odrůdová sbírka Výzkumného ústavu vinohradnického a vinařského v Pécs pod vedením Dr. Pála Kozmy v Maďarsku (7 odrůd); odrůdová sbírka Zahradnické fakulty v Lednici Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně pod vedením Ing. Pavla Pavlouška, Ph.D. v České republice (5 odrůd); odrůdová sbírka pod vedením Lubomíra Glose v Břeclavi v České republice (4 odrůdy); odrůdová sbírka Agronomické fakulty Georgikon Panónské univerzity v Keszthely, nacházející se v Cserszegtomaj pod vedením Dr. Lászla Kocsise v Maďarsku (2 odrůdy, jedna přímo od Dr. Károlye Bakonyiho); odrůdová sbírka firmy Lajkó&Lajkó v Dunaföldvár v Maďarsku (1 odrůda). Atlas také obsahuje několik světových a interspecifických odrůd. Ačkoliv každá odrůda révy může být konzumována jako čerstvé ovoce, jejich konzum je radostný jen v případě, když jejich hrozny a bobule vykazují vhodné morfologické a strukturální vlastnosti. Soustředěním na tyto vlastnosti byl připraven tento interaktivní atlas, který dává obraz o hroznech, velikosti bobulí, struktuře bobulí a semenech vybraných 56, většinou bezsemenných odrůd. Při hodnocení byly použity, fotografovány a 3

měřeny odrůdově typické hrozny, bobule i semena. Na základě těchto vlastností atlas obsahuje čtyři galerie se stejnou strukturou, kde odrůdy jsou řazeny dle abecedy (Obr. A-2 až A-5). S cílem vyhýbat se předsudkům dle názvu je identifikace odrůdy dosažitelná umístěním kurzoru nad obrázek. Profil odrůdy lze prohlédnout kliknutím na obrázek odrůdy. Interaktivní profil odrůdy je průřezem čtyř galerií, vztaženým na odrůdu, který je doplněn o název, původ, dobu zrání, hmotnost semen, celkovou hmotnost semen a hmotnost bobulí odrůdy (Obr. A-6). Hmotnost bobulí je zobrazena v závislosti na celkové hmotnosti semen, jako i na hmotnosti semen. K parametrům odrůdy patří jeden z barevných znaků ( ), a to na základě doby zrání odrůdy. K ranosti, která je tak důležitá na severní hranici pěstování révy, patří zelená barva semaforu ( ). Středně zrající odrůdy disponují oranžovou barvou ( ), pozdní odrůdy, které zde často mají nejisté dozrávání, pak červenou barvou ( ) (Obr. A-6). Jako porovnávací základ vedle vybrané odrůdy jsou uvedeny i ostatní odrůdy atlasu řazené dle jejich parametrů, které mohou být identifikovány umístěním kurzoru nad bod (Obr. A-6). Zatímco kliknutím na body, které patří odrůdám atlasu, lze prohlédnout profily jednotlivých odrůd, kliknutím na obrázek vybrané odrůdy se dostaneme do jednotlivých galerií, kliknutím na název odrůdy a na znak, který ukazuje dobu zrání odrůdy, se pak dostaneme k všeobecnému hodnocení (Obr. A-6). Rychlá orientace je usnadněna vyhledáváním, které je založeno na odrůdových názvech (Obr. A-7). Profil odrůdy lze prohlédnout kliknutím na název odrůdy, která se nachází mezi výsledky vyhledávání. Výsledky vyhledávání jsou uloženy jednu hodinu a takhle jsou hned k dispozici i později. Porovnání dvou odrůd je vedle interaktivních korelačních vztahů, nacházejících se v profilu odrůdy, umožněno pomocí DUETY (Obr. A-8 a A- 9). Zde lze vybrat dvě odrůdy z rolovacích menu, řazených dle abecedy (Obr. A-8). Kliknutím na název odrůdy lze prohlédnout profil odrůdy, který je založený na čtyřech galeriích (Obr. A-9). Zde kliknutím na 4

obrázek odrůdy se dostaneme zpět do rolovacího menu. HODNOCENÍ je rozděleno na tři kapitoly (Obr. A-10). První kapitola je o semenných odrůdách, o původu bezsemennosti a o ošetření giberelinem. Druhá kapitola pojednává o bezsemenných odrůdách, které byly hodnoceny jednak podle hmotnosti jejich semen a bobulí, jednak podle jejich původu, barvy bobulí a doby zrání. Druhá kapitola dále podává obraz o dosavadních úspěchách šlechtění bezsemenných stolních odrůd a nadhodí parthenokarpii jako budoucí potenciální způsob tvorby plodů bezsemenných odrůd. Třetí kapitola obsahuje seznam použité literatury. HODNOCENÍ začíná interaktivním obsahem, který vede k jednotlivým bodům HODNOCENÍ. Kliknutím na názvy jednotlivých kapitol anebo bodů se dostaneme zpět na obsah. Podobně jako u galerií se identifikace odrůdy děje umístěním kurzoru nad obraz a kliknutím na obraz odrůdy lze prohlédnout profil odrůdy (Obr. A-10). PODĚKOVÁNÍ Autorův dík patří vedoucím a vlastníkům výše zmíněných odrůdových sbírek za jejich kladný přístup a ochotu. Atlas byl vytvořen pomocí interního grantu Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně (IGA 22/2005). András Korpás Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Zahradnická fakulta v Lednici, Mendeleum 691 44 LEDNICE, Valtická 337, Česká republika ficc@email.cz András Korpás, 2006, verze 1.0. Všechna vyobrazení atlasu jsou originály autora. Atlas byl vytvořen za vědeckým a studijním účelem a při zachování jeho integrity, vědecké i umělecké úrovně lze ho na tyto účely volně používat a rozšiřovat. Jednotlivé fotografie a korelační vyobrazení lze použít jen s uvedením zdroje a za vědeckým a studijním účelem. 5

Obr. A-2: Galerie hroznů 6

Obr A-3: Galerie velikosti bobulí 7

Obr. A-4: Galerie struktury bobulí 8

Obr. A-5: Galerie semen 9

Obr. A-6: Interaktivní profil odrůdy 10

Obr. A-7: Vyhledávání odrůd 11

Obr. A-8: Dueta srovnání dvou odrůd rolovací menu 12

Obr A-9: Dueta srovnání dvou odrůd galerie 13

Obr. A-10: Hodnocení 14

Úplně zpracované odrůdy dle abecedy Obr. A-11 až A-16: 1/n... 17 Obr. A-17 až A-22: 2/m... 18 Obr. A-23 až A-28: 12/5... 19 Obr. A-29 až A-34: 12/6... 20 Obr. A-35 až A-40: BV 16-16-3... 21 Obr. A-41 až A-46: BV 16-20-2... 22 Obr. A-47 až A-52: Black Monukka... 23 Obr. A-53 až A-58: Carina... 24 Obr. A-59 až A-64: Carolus... 25 Obr. A-65 až A-70: Dawn seedless... 26 Obr. A-71 až A-76: Edro bezseme... 27 Obr. A-77 až A-82: Elma... 28 Obr. A-83 až A-88: Flame seedless... 29 Obr. A-89 až A-94: Helios... 30 Obr. A-95 až A-100: Ilonka... 31 Obr. A-101 až A-106: Imperial seedless... 32 Obr. A-107 až A-112: Interlaken... 33 Obr. A-113 až A-118: Jupiter... 34 Obr. A-119 až A-124: Kišmiš lučistyj... 35 Obr. A-125 až A-130: Kišmiš moldavskij... 36 Obr. A-131 až A-136: Luna...37 Obr. A-137 až A-142: Mars...38 Obr. A-143 až A-148: Merkúr...39 Obr. A-149 až A-154: Neptún...40 Obr. A-155 až A-160: Perlette...41 Obr. A-161 až A-166: Perlon...42 Obr. A-167 až A-172: Picurka...43 Obr. A-173 až A-178: Red Globe...44 Obr. A-179 až A-184: Regal seedless...45 Obr. A-185 až A-190: Reliance...46 Obr. A-191 až A-196: Remaily seedless...47 Obr. A-197 až A-202: Rusalka 3...48 Obr. A-203 až A-208: Slavjanka...49 Obr. A-209 až A-214: Sugraone...50 Obr. A-215 až A-220: Sunred seedless...51 Obr. A-221 až A-226: T I/80...52 Obr. A-227 až A-232: T II/70...53 Obr. A-233 až A-238: Thompson seedless...54 Obr. A-239 až A-244: Thompson seedless + GIB...55 Obr. A-245 až A-250: Urán...56 Obr. A-251 až A-256: Venus...57 Obr. A-257 až A-262: Venuša...58 15

Částečně zpracované odrůdy dle abecedy Obr. A-263: BV 16-17-4... 59 Obr. A-264: BV 16-19-8... 59 Obr. A-265: Beauty seedless <Szőlőskertek királynője muskotály x Black Monukka>... 59 Obr. A-266: Beogradska besemena <Dimjat x Sultanina>... 59 Obr. A-267: Centennial seedless <Gold x (Emperor x Sultana moscata)f2>... 59 Obr. A-268: Glenora <Ontario x Black Monukka>... 59 Obr. A-269: Keša-1 <Frumoasa albe x Vostorg>... 59 Obr. A-270: King's Ruby <Emperor x Sultana moscata>... 59 Obr. A-271: Kišmiš vatkana... 60 Obr. A-272 až A-275: Prime seedless + GIB <Jantar x?>... 60 Obr. A-276: Rosina <Palatina x Jupiter>... 60 Obr. A-277: Rusbol <Villard blanc x Sverchrannyj bessemjannyj>... 60 Obr. A-278: Urkim <(Damascenka růžová x Delight) x Kišmiš moldavskij>... 60 Obr. A-279 až A-283: Sába királynője <Helikon x Diamant>... 61 16

1/n Obr. A-11 až A-16 17

2/m Obr. A-17 až A-22 18

12/5 Obr. A-23 až A-28 19

12/6 Obr. A-29 až A-34 20

BV 16-16-3 <BV 35-4-3 x BV 47-1-6> Obr. A-35 až A-40 21

BV 16-20-2 <BV 35-4-7 x BV 47-1-6> Obr. A-41 až A-46 22

Black Monukka Obr. A-47 až A-52 23

Carina <Moscato rosa x (Cardinal x Sultanina)> Obr. A-53 až A-58 24

Carolus <Cserszegi muskotály x Sultanina> Obr. A-59 až A-64 25

Dawn seedless <Gold x Perlette> Obr. A-65 až A-70 26

Edro bezseme <Rusensko edro x Bezsemenen chibrid VI-4> Obr. A-71 až A-76 27

Elma <(Damascenka růžová x Delight) x Kišmiš moldavskij> Obr. A-77 až A-82 28

Flame seedless <(Cardinal x Sultanina) x ((Red Malaga x Tifafihi Ahmer) x (Muscat of Alexandria x Sultanina))> 29

Helios <Katta kurgan x Perlette> Obr. A-89 až A-94 30

Ilonka Obr. A-95 až A-100 31

Imperial seedless Obr. A-101 až A-106 32

Interlaken <Ontario x Sultanina> Obr. A-107 až A-112 33

Jupiter <Damascenka růžová x Bezsemenen chibrid V-6> Obr. A-113 až A-118 34

Kišmiš lučistyj <Cardinal x Kišmiš rozovyj> Obr. A-119 až A-124 35

Kišmiš moldavskij <Pobeda x Kišmiš rozovyj> Obr. A-125 až A-130 36

Luna <Katta kurgan x Perlette> Obr. A-131 až A-136 37

Mars <Katta kurgan x Bezsemenen chibrid V-6> Obr. A-137 až A-142 38

Merkúr <Damascenka růžová x (Szőlőskertek királynője muskotály x Afus Ali)> Obr. A-143 až A-148 39

Neptún <Damascenka růžová x Perlette> Obr. A-149 až A-154 40

Perlette <Szőlőskertek királynője muskotály x Sultanina> Obr. A-155 až A-160 41

Perlon <Emperor x Perlette> Obr. A-161 až A-166 42

Picurka <Damascenka růžová x Delight> Obr. A-167 až A-172 43

Red Globe <(Hunisa x Emperor) x ((Hunisa x Emperor) x Nocera)> Obr. A-173 až A-178 44

Regal seedless Obr. A-179 až A-184 45

Reliance <Ontario x Suffolk Red> Obr. A-185 až A-190 46

Remaily seedless <Lady Patricia x New York 33979> Obr. A-191 až A-196 47

Rusalka 3 <Mirnyj x Bezsemenen chibrid V-6> Obr. A-197 až A-202 48

Slavjanka <Bicane x Sultanina> Obr. A-203 až A-208 49

Sugraone <Cardinal x?> Obr. A-209 až A-214 50

Sunred seedless <Datal x Ruby seedless> Obr. A-215 až A-220 51

T I/80 Obr. A-221 až A-226 52

T II/70 Obr. A-227 až A-232 53

Thompson seedless Obr. A-233 až A-238 54

Thompson seedless + GIB Obr. A-239 až A-244 55

Urán <Damascenka růžová x Delight> Obr. A-245 až A-250 56

Venus <Alden x New York 46000> Obr. A-251 až A-256 57

Venuša <Katta kurgan x Bezsemenen chibrid V-6> Obr. A-257 až A-262 58

Částečně zpracované odrůdy dle abecedy Obr. A-263 až A-270 59

Částečně zpracované odrůdy dle abecedy Obr. A-271 až A-278 60

Sába királynője <Helikon x Diamant> Obr. A-279 až A-283 61

OBSAH 1. KAPITOLA: O SEMENNÝCH ODRŮDÁCH, O PŮVODU BEZSEMENNOSTI A O OŠETŘENÍ GIBERELINEM SEMENNÉ ODRŮDY I. PŮVOD BEZSEMENNOSTI O OŠETŘENÍ GIBERELINEM SEMENNÉ ODRŮDY II., III. 2. KAPITOLA: BEZSEMENNÉ ODRŮDY BEZSEMENNÉ ODRŮDY PODLE HMOTNOSTI JEJICH SEMEN A BOBULÍ SKUPINY BEZSEMENNÝCH ODRŮD: 1A, 2A, 2B, 2C, 3A, 3B A 3C BEZSEMENNÉ ODRŮDY PODLE JEJICH PŮVODU, BARVY BOBULÍ A DOBY ZRÁNÍ INTERSPECIFICKÉ ODRŮDY I., II., III., IV. ODRŮDY VITIS VINIFERA I., II. ZIMNÍ TRH ÚSPĚCHY I., II. CESTA DO BUDOUCNOSTI 3. KAPITOLA: SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY <VÁZA, VOLNĚ PO GUILLAUMOVI APOLLINAIROVI> 62

1. KAPITOLA: O SEMENNÝCH ODRŮDÁCH, O PŮVODU BEZSE- MENNOSTI A O OŠETŘENÍ GIBERELINEM SEMENNÉ ODRŮDY I. Jako porovnávací základ atlas obsahuje čtyři úplně zpracované semenné odrůdy. Tyto jsou 'Red Globe', 'Luna', 'Urán' a 'Mars', které na základě jejich původu a vlastností mohou být řazeny do třech skupin a které jsou zároveň i typickými představitely svých skupin. Do první skupiny patří odrůdy vzniklé křížením výlučně semenných odrůd, významným představitelem kterých je ve střední Evropě nepěstovaný, ale na místných i světových trzích široce známý a vyhledávaný 'Red Globe'. 'Red Globe' je pravou stolní odrůdou s velmi velkými bobulemi a jak je to patrné z obrázků A-284 až A-287, umístěných níže, liší se od ostatních zpracovaných odrůd jak celkovou hmotností semen, tak hmotností semen i bobulí. Velmi velká hmotnost bobulí je především výsledkem velmi velkých semen a jejich velkého počtu v bobuli. Zpracovaný vzorek odrůdy 'Red Globe' pocházel z rané sklizně z Namibie. Atraktivní červená barva je výsledkem teplého klimatu, nerovnoměrná a neúplná polyfenolová vyzrálost semen pak rané sklizně. Na místech s chladnějším klimatem bobule odrůdy jsou fialového odstínu. PŮVOD BEZSEMENNOSTI Předtím, než bychom se obrátili na další dvě skupiny semenných odrůd, které vznikly z křížení semenných odrůd s odrůdami bezsemennými, podívejme se na původ bezsemennosti u révy vinné. Réva vinná disponuje bezsemenností dvojího typu (STOUT, 1936; PRATT, 1971; COLOVA-TSOLOVA et al., 2003), partenokarpií a stenospermokarpií. Tvorba partenokarpických bobulí révy vinné, která je obligátní u skupiny Korintských odrůd, je známým a popsaným jevem, při kterém úplně bezsemenné bobule vznikají po opylení, ale bez oplození (COLOVA- TSOLOVA et al., 2003). Z důvodu jejich velmi malé velikosti bobulí, ale hlavně z důvodu, že se mezi jejich kříženími první ani druhé generace nevyskytovaly bezsemenní jedinci (SLATE et al., 1962), tyto obligátně partenokarpické odrůdy nebyly použity ve šlechtění na bezsemenné stolní hrozny. 63

Obr. A-284 až A-289 k bodům Semenné odrůdy I. a Původ bezsemennosti 64

Obr. A-290 až A-295 k bodům Původ bezsemennosti a O ošetření giberelinem 65

Tvorba stenospermokarpických bobulí révy vinné, která je obligátní u skupiny odrůd 'Sultanina', dává vznik větší velikosti bobulí (PRATT, 1971). Zde po normálním dvojitém oplození dochází k odumření embrya nebo/i endospermu a vznikající semena tímto zůstávají zakrnělá (COLOVA-TSOLOVA et al., 2003). Díky větší velikosti než u partenokarpických bobulí, skupina odrůd 'Sultanina' se stala předmětem intenzivního šlechtění křížením (PERL et al., 2000). Atlas obsahuje dvě odrůdy této odrůdové skupiny: tyto jsou bílý 'Thompson seedless' a modrá 'Black Monukka' (Obr. A-288 až A-291). Obě odrůdy mají malou velikost bobulí a obdobně jako celá odrůdová skupina, od nepaměti jsou oblíbenými odrůdami pro výrobu rozinek. O OŠETŘENÍ GIBERELINEM Ačkoli semena skupiny odrůd 'Sultanina' jsou velmi zakrnělá, tyto odrůdy neztratily schopnost reakce na fytohormony pocházející ze semen a tyto mohou být uměle nahrazeny. Tato odrůdová skupina velmi dobře reaguje na ošetření giberelinem v době kvetení a tímto dává vznik bobulím s velkou hmotností (PERL et al., 2003). Ošetření giberelinem vedle toho vede k řidším hroznům, jako i velmi zakrnělým semenům, které jsou rovněž vysoce ceněnými vlastnostmi (Obr. A-292 až A- 295). Ošetření giberelinem v nesprávné době nebo o nevhodnou koncentraci naproti tomu způsobuje sprchávání květenství nebo naopak příliš husté hrozny, teda netržní produkty (MAVRIKIOS, 1977). Ošetření giberelinem dále představuje postřik(y) navíc. Dokonce v případě ošetření celé listové plochy keře se diferenciace květenství posune směrem k tvorbě úponků (BOSS a THOMAS, 2002) a významně může poklesnout výška úrody v následujícím roce (COELHO DE SOUZA LEÃO, 2003). Majíc toto na zřeteli, na četných místech světa vznikly důležité šlechtitelské programy, které si vytyčily za cíl vyšlechtění bezsemenných stolních odrůd disponujících velkými bobulemi i bez aplikace giberelinu (PERL et al., 2000). SEMENNÉ ODRŮDY II. Vraťme se k semenným odrůdám, k jejich druhé a třetí skupině. Do těchto dvou skupin patří odrůdy získané křížením semenných a bezsemenných odrůd, kde donorem bezsemennosti je odrůdová skupina 'Sultanina'. Je potřeba ale poznamenat, že odrůdy těchto dvou skupin 66

mohou vznikat i křížením dvou bezsemenných odrůd (BOUQUET a DANGLOT, 1996). Podívejme se na tři středoevropské odrůdy. Do druhé skupiny semenných odrůd patří 'Luna' a 'Urán' (Obr. A-296 až A-299). Jak je to patrné z obrázků A-300 a A-301, umístěných níže, obě odrůdy se liší od odrůdy 'Red Globe', který patří do první skupiny semenných odrůd, jak celkovou hmotností semen, tak hmotností semen i bobulí a ohledně těchto vlastností mnohem více zapadají mezi bezsemenné odrůdy. Ačkoli jsou malá, jejich semena s tvrdým osemením a endospermem, schopna klíčení i v klasických podmínkách, řadí tyto genotypy mezi semenné odrůdy. Přitom jejich bobule často obsahují i stenospermokarpická semena. Tyto odrůdy jsou cennými genovými zdroji: v dalších kříženích s bezsemennými odrůdami mohou dávat vynikající výsledky, jako např. v případě stenospermokarpické odrůdy 'Elma'. SEMENNÉ ODRŮDY III. Do třetí skupiny semenných odrůd patří 'Mars' (Obr. A-302 a A-303). Ohledně této odrůdy je potřeba poznamenat, že není identická s odrůdou 'Mars', popsanou v POSPÍŠILOVÁ a KORPÁS (1998), ale pochází ze stejného křížení. Je potřeba dále poznamenat, že odrůdy s názvy planet v tomto pramenu (POSPÍŠILOVÁ a KORPÁS, 1998) jsou čistě odrůdami Vitis vinifera a neměly by být zaměněny s odrůdami Vitis labruscana z Arkansasu. Jak je to patrné z obrázků A-304 a A-305, umístěných níže, i odrůda 'Mars', podobně k odrůdám 'Luna' a 'Urán', jak celkovou hmotností semen, tak hmotností semen i bobulí zapadá mezi bezsemenné odrůdy. Jeho semena mají tvrdé osemení, ale jsou bez endospermu a nejsou schopna klíčení v klasických podmínkách. 'Mars' je teda fyziologicky bezsemennou odrůdou. Z hlediska konzumenta však jeho velká semena s tvrdým osemením ho řadí mezi semenné odrůdy. Ačkoli jejich bobule mohou být velké, tyto odrůdy jsou méně cennými genovými zdroji: jejich semena nejsou schopna klíčení v klasických podmínkách a tvrdé osemení i vysoký obsah polyfenolů semen silně ztěžují jejich kultivaci v podmínkách in vitro. 67

Obr. A-296 až A-301 k bodu Semenné odrůdy II. 68

Obr. A-302 až A-305 k bodu Semenné odrůdy III. 69

2. KAPITOLA: BEZSEMENNÉ ODRŮDY BEZSEMENNÉ ODRŮDY PODLE HMOTNOSTI JEJICH SEMEN A BOBULÍ Atlas obsahuje 38 úplně zpracovaných a 13 částečně zpracovaných bezsemenných odrůd. Úplně zpracované bezsemenné odrůdy byly uspořádány dle hmotnosti jejich semen i bobulí, jako i dle celkové hmotnosti semen jednotlivých bobulí. Jak je to patrné z obrázků A-306 a A-307, umístěných níže, skupina bezsemenných odrůd je dost heterogenní. Než přistoupíme k jejich třídění, je nasnadě vymezit jednotlivé kategorie, a to na základě hmotností semen a bobulí. S ohledem na hmotnost semen za dělící můžeme považovat hranice 10 a 25 mg dle RAMMING et al. (1990). Dle RAMMING et al. se hranice 10 mg vztahuje na hmotnost semen, která je akceptovaná konzumenty jako bezsemenná, hranice 25 mg pak na hmotnost semen, kterou lze považovat za bezsemennou. Tyto limity víceméně odpovídají velmi malé, resp. malé hmotnosti semen mezinárodních Obr. A-306 a A-307 k bodu Bezsemenné odrůdy podle hmotnosti jejich semen a bobulí 70

doporučení pro popis odrůd révy (IPGRI, UPOV, OIV, 1997, no. 6.2.15). S ohledem na hmotnost semen odrůdy atlasu dostaly jedno z označení A, B a C, počínaje s nejnižší hmotností semen. S ohledem na hmotnost bobulí je nasnadě zavést novou, přísnější stupnici než je ta nynejší. Středoevropská praxe třídí malou, střední, velkou a velmi velkou hmotnost bobulí zhruba po hranicích 2-4-6 g (např. POSPÍŠILOVÁ et al., 2005), které věru pramení z toho, že se střední Evropa nachází na severní hranici pěstování révy vinné, takže je tradiční oblastí pro pěstování moštových odrůd a je méně vhodná na velkovýrobní, intenzivní pěstování náročnějších stolních odrůd révy vinné. Místo toho se jeví účelným zavést stupnici po hranicích 3-6-9 g, která je blíže i k mezinárodním doporučením pro popis odrůd révy (IPGRI, UPOV, OIV, 1997, no. 7.1.15). Zdůvodní to takové odrůdy s velmi velkými bobulemi jako 'Red Globe', 'Afus Ali', 'Italia' atd., jejichž hmotnost bobulí je zhruba 1,5 až dvojnásobek šestigramové hmotnosti bobulí, která doposud značila velmi velkou hmotnost bobulí. Přitom velmi velká hmotnost bobulí nad 9 g není zřídkavá mezi odrůdami révy vinné. Velmi velké velikosti bobulí najdeme zejména mezi odrůdami střední Asie, které jsou natolik citlivé na středoevropské zimy a proto jsou zde málo známé. A skutečně, na trzích se stolními hrozny ze semenných odrůd jsou všeobecně uznávanými a vyhledávanými jen ty, které jsou úhledné a mají velmi velké bobule a řídké hrozny. S ohledem na hmotnost bobulí odrůdy atlasu dostaly jedno z čísel 1, 2, 3 a 4, počínaje s nejnižší hmotností bobulí. Bezsemenné odrůdy disponují většinou malými až středně velkými bobulemi a postupně vystřídají semenné odrůdy o středně velké velikosti bobulí. Poměrně málo je bezsemenných odrůd s velkými bobulemi a dnes ještě atlas neobsahuje bezsemenné odrůdy s velmi velkými bobulemi (Obr. A-306 a A-307). Vlastnosti stenospermokarpických, zakrnělých semen: hmotnost semen, přítomnost endospermu, tvrdost testy se chovají jako kvantitativní znaky (STRIEM et al., 1992, DOLIGEZ et al., 2002). Mezi semenáči lze očekávat výskyt četných typů, a to od jedinců s měkkými semeny o mizivé hmotnosti, bez endospermu a se zelenou testou, která nejsou citelná pro konzumenty až po jedince s tvrdými semeny o hmotnosti přibližně 40-50 mg, bez endospermu a s hnědou testou, která v klasických 71

podmínkách nejsou schopna klíčení, ale jsou citelná pro konzumenty (Obr. A-307). Z důvodu jejich trpké chuti pro konzumenty jsou zvláště nepříjemná jen trochu sklerifikovaná semena, která lze lehce rozkousat a která tím dále znesnadňují selekční proces. Co se týče doby zrání odrůd, většina odrůd je raných, což na severní hranici pěstování révy vinné je velmi významnou vlastností. Rané odrůdy najdeme především mezi odrůdami s malými bobulemi, potvrzujíc, že spojení velké bobule a ranosti není jednoduchým úkolem (Obr. A-306 a A- 307). Na základě výše stanovených limitů bezsemenné odrůdy mohou být řazeny do 12 skupin. Odrůdy atlasu patří do 7 skupin: 1A, 2A, 2B, 2C, 3A, 3B a 3C. Atlas neobsahuje ani jednu odrůdu ze skupin 1B a 1C, poukázajíc na to, že ze stolních odrůd s malými bobulemi hospodářský význam mají jen ty, které mají velmi nízkou hmotnost semen. Nepřítomnost odrůd 4A, 4B a 4C pak pramení z nesnadné kombinovatelnosti bezsemennosti s velmi velkými bobulemi. Přitom je třeba poznamenat, že odrůdy na poli hmotnosti jak semen, tak bobulí vykazují kontinuitu a jejich veškeré řazení do skupin je svévolné a umělé. Např. do různých skupin patřící 'Edro bezseme' a 'Sunred seedless' si jsou navzájem mnohem blíž, než do stejné skupiny patřící 'Sunred seedless' a 'Slavjanka'. 1A Obr. A-309: Interlaken Obr. A-310: Carina Obr. A-311: Thompson seedless Obr. A-312: Remaily seedless Obr. A-313: Carolus Obr. A-314: Picurka Obr. A-315: Flame seedless Obr. A-316: Black Monukka Obr. A-317: Reliance Obr. A-318: Perlette Obr. A-319: BV 16-20-2 2A Obr. A-321: Elma Obr. A-322: Venus Obr. A-323: Dawn seedless Obr. A-324: Kišmiš moldavskij Obr. A-325: Thompson seedless + GIB 72

1A SKUPINA BEZSEMENNÝCH ODRŮD Hmotnost bobulí: (0-3> g Hmotnost semen: <0-10> mg 12 odrůd atlasu patří do této skupiny, mezi nimi obě odrůdy odrůdové skupiny 'Sultanina', sloužící jako donor bezsemennosti. Patří sem zejména rané a velmi rané odrůdy; pozdní odrůdy s malými bobulemi nemají hospodářský význam. Pozornost si zaslouží téměř úplně bezsemenný, raný 'Carolus', interspecifický, velmi raný 'BV 16-20-2' a 'Sába királynője', která byla získána křížením dvou semenných odrůd. Odrůdy 1A skupiny v kříženích dvou bezsemenných odrůd mohou být využívány hlavně jako otcové. Odrůdy 1A skupiny jsou k vidění níže, řazené dle hmotnosti jejich bobulí. Obr. A-308 až A-311 k bodu 1A skupina bezsemenných odrůd 73

Obr. A-312 až A-319 k bodu 1A skupina bezsemenných odrůd 74

2A SKUPINA BEZSEMENNÝCH ODRŮD Hmotnost bobulí: (3-6> g Hmotnost semen: <0-10> mg 5 odrůd atlasu patří do této skupiny, mezi nimi giberelinem ošetřená, projednaná odrůda odrůdové skupiny 'Sultanina', sloužící jako donor bezsemennosti. Dle doby zrání odrůdy této skupiny sahají od raných až po pozdní. Pozornost si zaslouží téměř úplně bezsemenná 'Elma'. Atlas obsahuje několik odrůd ze skupin 2B a 2C; v porovnání s těmito odrůdami odrůdy 2A skupiny mají přednost. Odrůdy 2A skupiny v kříženích dvou bezsemenných odrůd mohou být využívány hlavně jako otcové. Odrůdy 2A skupiny jsou k vidění níže, řazené dle hmotnosti jejich bobulí. Obr. A-320 až A-322 k bodu 2A skupina bezsemenných odrůd 75

Obr. A-323 až A-325 k bodu 2A skupina bezsemenných odrůd 2B Obr. A-327: Slavjanka Obr. A-333: Kišmiš lučistyj Obr. A-328: 2/m Obr. A-334: 12/6 Obr. A-329: BV 16-16-3 Obr. A-335: Rusalka 3 Obr. A-330: Perlon Obr. A-336: Imperial seedless Obr. A-331: Ilonka Obr. A-337: Sunred seedless Obr. A-332: 1/n 2C Obr. A-339: Helios Obr. A-340: Neptún Obr. A-341: T II/70 Obr. A-342: T I/80 Obr. A-343: Merkúr Obr. A-344: 12/5 76

2B SKUPINA BEZSEMENNÝCH ODRŮD Hmotnost bobulí: (3-6> g Hmotnost semen: (10-25> mg 11 odrůd atlasu patří do této skupiny. Dle doby zrání odrůdy této skupiny sahají od raných až po pozdní. Atlas obsahuje několik odrůd ze skupin 2A a 2C; v porovnání s těmito odrůdami odrůdy 2B skupiny jsou v nevýhodě s odrůdami 2A skupiny, ale mají přednost před odrůdami 2C skupiny. Odrůdy 2B skupiny v kříženích dvou bezsemenných odrůd mohou být využívány jednak jako matky, jednak jako otcové. Odrůdy 2B skupiny jsou k vidění níže, řazené dle hmotnosti jejich bobulí. Obr. A-326 až A-329 k bodu 2B skupina bezsemenných odrůd 77

Obr. A-330 až A-337 k bodu 2B skupina bezsemenných odrůd 78

2C SKUPINA BEZSEMENNÝCH ODRŮD Hmotnost bobulí: (3-6> g Hmotnost semen: (25-50> mg 6 odrůd atlasu patří do této skupiny. Dle doby zrání odrůdy této skupiny sahají od raných až po pozdní. Ačkoli hmotnost semen těchto odrůd přesahuje 25 mg, jejich semena jsou měkká, proto tyto odrůdy mohou být řazeny mezi bezsemenné odrůdy. Pozornost si zaslouží 'Neptún', který má semena s častým výskytem endospermu, dále pak 'Merkúr', který byl získán křížením dvou semenných odrůd. Atlas obsahuje několik odrůd ze skupin 2A a 2B; v porovnání s těmito odrůdami odrůdy 2C skupiny jsou v nevýhodě. Odrůdy 2C skupiny v kříženích dvou bezsemenných odrůd mohou být využívány hlavně jako matky. Odrůdy 2C skupiny jsou k vidění níže, řazené dle hmotnosti jejich bobulí. Obr. A-338 až A-340 k bodu 2C skupina bezsemenných odrůd 79

Obr. A-341 až A-344 k bodu 2C skupina bezsemenných odrůd 3A Obr. A-346: Edro bezseme 3B Obr. A-348: Jupiter Obr. A-349: Sugraone Obr. A-350: Regal seedless 3C Obr. A-352: Venuša 80

3A SKUPINA BEZSEMENNÝCH ODRŮD Hmotnost bobulí: (6-9> g Hmotnost semen: <0-10> mg 1 odrůda atlasu patří do této skupiny. Odrůda je pozdního zrání. Atlas obsahuje několik odrůd ze skupin 3B a 3C; v porovnání s těmito odrůdami odrůdy 3A skupiny mají přednost. Odrůdy 3A skupiny v kříženích dvou bezsemenných odrůd mohou být využívány hlavně jako otcové. Obr. A-345 a A-346 k bodu 3A skupina bezsemenných odrůd 81

3B SKUPINA BEZSEMENNÝCH ODRŮD Hmotnost bobulí: (6-9> g Hmotnost semen: (10-25> mg 3 odrůdy atlasu patří do této skupiny. Dle doby zrání odrůdy této skupiny sahají od raných až po středně dozrávající. Atlas obsahuje několik odrůd ze skupin 3A a 3C; v porovnání s těmito odrůdami odrůdy 3B skupiny jsou v nevýhodě s odrůdami 3A skupiny, ale mají přednost před odrůdami 3C skupiny. Odrůdy 3B skupiny v kříženích dvou bezsemenných odrůd mohou být využívány jednak jako matky, jednak jako otcové. Odrůdy 3B skupiny jsou k vidění níže, řazené dle hmotnosti jejich bobulí. Obr. A-347 až A-350 k bodu 3B skupina bezsemenných odrůd 82

3C SKUPINA BEZSEMENNÝCH ODRŮD Hmotnost bobulí: (6-9> g Hmotnost semen: (25-50> mg 1 odrůda atlasu patří do této skupiny. Odrůda je pozdního zrání. Ačkoli hmotnost semen této odrůdy přesahuje 25 mg, její semena jsou měkká, proto tato odrůda může být řazena mezi bezsemenné odrůdy. Atlas obsahuje několik odrůd ze skupin 3A a 3B; v porovnání s těmito odrůdami odrůdy 3C skupiny jsou v nevýhodě. Odrůdy 3C skupiny v kříženích dvou bezsemenných odrůd mohou být využívány hlavně jako matky. Obr. A-351 a A-352 k bodu 3C skupina bezsemenných odrůd 83

BEZSEMENNÉ ODRŮDY PODLE JEJICH PŮVODU, BARVY BOBULÍ A DOBY ZRÁNÍ Odrůdy atlasu mohou být řazeny do skupin i dle jiných jejich vlastností. Ze šlechtitelského hlediska je velmi důležité poznat původ, barvu bobulí a dobu zrání jednotlivých odrůd. Na základě tohoto pořadí odrůdy atlasu jsou níže děleny na interspecifické odrůdy a odrůdy Vitis vinifera, v rámci kterých jsou pak tříděny nejprv dle barvy bobulí, pak dle doby zrání. Atlas obsahuje 17 interspecifických bezsemenných odrůd, z toho 12 úplně zpracovaných odrůd. Tyto odrůdy jsou potomky severoamerických nebo/i asijských divokých druhů a eurasijské, domestikované révy Vitis vinifera. Jejich kvalita stále narůstá, ačkoli dnes ještě žádnou z nich nelze zařadit do třetí velikostní kategorie bobulí, tj. mezi odrůdy s velkými bobulemi. Jejich nejdůležitější vlastností je odolnost proti houbovým chorobám nebo/i zimovzdornost. Přitom na mšičku révokaz jsou dnes ještě všechny citlivé a odlišně reagují i na různé choroby. Dle jejich původu mohou být rozděleny do čtyř skupin. Atlas obsahuje 34 bezsemenných odrůd, které patří k druhu Vitis vinifera, z toho 26 úplně zpracovaných odrůd. Jak se populace ostatních druhů révovitých skládají z různě odolných jedinců, i odrůdy Vitis vinifera se chovají odlišně v jednotlivých stresových podmínkách. Na tomto poli z bezsemenných odrůd je pozoruhodná rezistence uzbecké odrůdy 'Kišmiš vatkana' na padlí (KOZMA et al., 2006). Na základě jejich odolnosti bezsemenné odrůdy atlasu, patřící k druhu Vitis vinifera, mohou být rozděleny do dvou skupin. IS I. Obr. A-353: Interlaken Obr. A-354: Glenora Obr. A-355: Reliance Obr. A-356: Venus IS II. Obr. A-357: Remaily seedless IS III. Obr. A-358: BV 16-20-2 Obr. A-359: BV 16-19-8 Obr. A-360: BV 16-17-4 Obr. A-361: BV 16-16-3 84

INTERSPECIFICKÉ ODRŮDY I. První skupinu interspecifických odrůd tvoří genotypy pocházející od druhu Vitis labrusca, které udržely specifickou chuť divokého druhu. Atlas obsahuje 4 takovéto odrůdy, které jsou k vidění níže. První dvě odrůdy, 'Interlaken' (Obr. A-353) a 'Glenora' (Obr. A-354) jsou přímými potomky odrůd odrůdové skupiny 'Sultanina', v barvě bobulí shodných s potomky. Další dvě odrůdy, 'Reliance' (Obr. A-355) a 'Venus' (Obr. A-356) jsou komplexními hybridy, bezsemennost kterých, stejně jako v případě odrůdy 'Glenora', pochází od odrůdy 'Black Monukka'. Obr. A-353 až A-356 k bodu Interspecifické odrůdy I. 85

INTERSPECIFICKÉ ODRŮDY II. Druhou skupinu interspecifických odrůd tvoří odrůdy získané z křížení frankoamerických hybridů s bezsemennými genotypy první skupiny, teda pocházejícími od Vitis labrusca. Patří sem chuťově neutrální 'Remaily seedless' (Obr. A-357), bezsemennost kterého pochází od odrůdy 'Black Monukka'. IS IV. Obr. A-362: T I/80 Obr. A-366: 12/5 Obr. A-363: Ilonka Obr. A-367: T II/70 Obr. A-364: 12/6 Obr. A-368: Rosina Obr. A-365: Rusbol Obr. A-369: 2/m Obr. A-357 k bodu Interspecifické odrůdy II. 86

INTERSPECIFICKÉ ODRŮDY III. Do třetí skupiny interspecifických odrůd patří komplexní hybridy. Jejich mateřskou větev tvoří Vitis amurensis, zpětně křížená s Vitis viniferou, otcovskou větev pak kříženci mezi franko-americkými hybridy, zpětně kříženými s Vitis viniferou a chuťově neutrálními genotypy, pocházejícími od Vitis labrusca. Jejich bezsemennost na mateřské větvi pochází od odrůdy 'Sultanina', na otcovské větvi pak od odrůdy 'Black Monukka'. Odrůdy této skupiny jsou k vidění níže, řazené nejprv podle barvy bobulí, pak podle doby zrání. Obr. A-358 až A-361 k bodu Interspecifické odrůdy III. 87

INTERSPECIFICKÉ ODRŮDY IV. Do čtvrté skupiny interspecifických odrůd patří franko-americké hybridy, které byly zpětně kříženy s Vitis viniferou. Odrůdy této skupiny jsou k vidění níže, řazené nejprv podle barvy bobulí, pak podle doby zrání. Obr. A-362 až A-365 k bodu Interspecifické odrůdy IV. 88

Obr. A-366 až A-369 k bodu Interspecifické odrůdy IV. 89

ODRŮDY VITIS VINIFERA I. První skupinu odrůd Vitis vinifera tvoří odrůdy, které jsou vysoce odolné proti padlí révovému. Patří sem bezsemenný 'Kišmiš vatkana', který je k vidění níže. Obr. A-370 k bodu Odrůdy Vitis vinifera I. VV I. Obr. A-370: Kišmiš vatkana VV II. Obr. A-371: Carolus Obr. A-385: Jupiter Obr. A-372: Helios Obr. A-386: Merkúr Obr. A-373: Perlette Obr. A-387: Flame seedless Obr. A-374: Picurka Obr. A-388: 1/n Obr. A-375: Carina Obr. A-389: Kišmiš lučistyj Obr. A-376: Dawn seedless Obr. A-390: Perlon Obr. A-377: Centennial seedless Obr. A-391: Elma Obr. A-378: Thompson seedless Obr. A-392: Kišmiš moldavskij Obr. A-379: Beogradska besemena Obr. A-393: Sunred seedless Obr. A-380: Slavjanka Obr. A-394: King's Ruby Obr. A-381: Edro bezseme Obr. A-395: Beauty seedless Obr. A-382: Venuša Obr. A-396: Black Monukka Obr. A-383: Urkim Obr. A-397: Rusalka 3 Obr. A-384: Neptún 90

ODRŮDY VITIS VINIFERA II. Druhou skupinu odrůd Vitis vinifera tvoří bezsemenné odrůdy, které jsou náchylné k houbovým chorobám, méně zimovzdorné, avšak ohledně jejich chuťových vlastností jsou většinou vysoce kvalitní a které vznikly použitím odrůd odrůdové skupiny 'Sultanina'. Odrůdy této skupiny jsou k vidění níže, řazené nejprv podle barvy bobulí, pak podle doby zrání. Zde uvedený hrozen odrůdy 'Perlon' pochází ze skleníku; bobule odrůdy z volné půdy jsou mnohem tmavší. Obr. A-371 až A-374 k bodu Odrůdy Vitis vinifera II. 91

Obr. A-375 až A-382 k bodu Odrůdy Vitis vinifera II. 92

Obr. A-383 až A-390 k bodu Odrůdy Vitis vinifera II. 93

Obr. A-391 až A-397 k bodu Odrůdy Vitis vinifera II. 94

ZIMNÍ TRH Středoevropská vinohradnická sezona je poměrně krátká, zpravidla trvá od začátku srpna až do příchodu prvních mrazů, do poloviny až konce října, výjimečně do poloviny listopadu. Z toho vyplývá, že jižněji vypěstované hrozny jsou celoročně významné ve střední Evropě. Ačkoli marocké, španělské a italské hrozny jsou přítomny na středoevropském trhu od poloviny června a ačkoli jsou zastoupeny tak značnými odrůdami jako 'Victoria', 'Velika', 'Italia', 'Afus Ali', 'Michele Palieri' a 'Red Globe', tyto krajiny teprve teď začínají objevit bezsemenné stolní hrozny. Vyplatí se však věnovat naši pozornost stolním hroznům pocházejícím z jižní polokoule, z jižní Afriky, Chile a Argentiny, které se naproti tomu skládají téměř výlučně z bezsemnenných odrůd, doplněných semennou odrůdou 'Red Globe' s velmi velkými bobulemi. Tyto bezsemenné odrůdy v podstatě patří do již předtím představené druhé skupiny odrůd Vitis vinifera. Většina z nich je ošetřena giberelinem, co dnes ještě běžně patří k pěstitelské technologii těchto zemí, ale některé z nich, jako např. 'Sugraone' (Obr. A-399) a 'Regal seedless' (Obr. A- 402) obstojí na trhu i bez tohoto ošetření. Bezsemenné odrůdy zimního trhu jsou většinou bílé a jsou k vidění níže, řazené dle doby zrání a doplněné semennou odrůdou 'Red Globe'. Zde uvedený 'Sunred seedless' pochází ze středoevropské výsadby. ZIMNÍ TRH Obr. A-398: Prime seedless + GIB Obr. A-399: Sugraone Obr. A-400: Thompson seedless + GIB Obr. A-401: Imperial seedless Obr. A-402: Regal seedless Obr. A-403: Sunred seedless Obr. A-404: Red Globe 95

Obr. A-398 až A-404 k bodu Zimní trh 96

ÚSPĚCHY I. Druhá skupina odrůd Vitis vinifera od vzniku odrůd první generace, které vznikly křížením semenných odrůd s odrůdami odrůdové skupiny 'Sultanina' v první polovině 20. století, prodělala značný vývoj. Spojení velké velikosti bobulí s bezsemenností bylo prvotním cílem šlechtitelů od začátku. Teď se podívejme na úspěchy získané pomocí ošetření giberelinem i bez něho. Jakmile se stalo zřejmým, že odrůdy odrůdové skupiny 'Sultanina' po ošetření giberelinem mohou tvořit bobule s několikanásobnou velikostí původní velikosti bobulí, začalo se intenzivní šlechtění na poli odrůd, které dobře reagují na ošetření giberelinem. Pěkným příkladem je giberelinem ošetřený a takhle zajímavé, tvaru hrušky podobné bobule tvořící 'Prime seedless', který je k vidění níže (Obr. A- 405 a A-406) a který disponuje bobulemi většími než 10 g a takřka nemůže být srovnán s neošetřeným 'Prime seedless'. Rozdíl ve velikosti bobulí mezi giberelinem ošetřenými odrůdami 'Thompson seedless' a 'Prime seedless' může být přičten rozdílu v přirozené velikosti bobulí těchto odrůd. ÚSPĚCHY II. Úspěchy bez ošetření giberelinem se taktéž vyplatí zkoumat jako průřez hmotností bobulí a semen. Pozornost si zaslouží existence odrůd, které jsou více bezsemenné, ale zárověň tvoří větší bobule než odrůdová skupina 'Sultanina'. Nejvíce bezsemennou odrůdou atlasu mezi odrůdami s malými bobulemi je 'Carolus' (Obr. A-407 a A-408), bezsemennost kterého pochází od odrůdy 'Sultanina'. Díky jeho ranému zrání a sklonu k tvorbě rozinek v budoucnu může být významnou odrůdou středoevropské produkce rozinek. Nejvíce bezsemennou odrůdou atlasu mezi odrůdami s bobulemi střední velikosti je 'Elma' (Obr. A-409 a A-410), bezsemennost které pochází od bílé odrůdy 'Sultanina' a od její růžové podoby, 'Kišmiš rozovyj'. Se zřetelem na všechny odrůdy, 'Elma' je nejvíce bezsemennou odrůdou atlasu, přitom její hmotnost bobulí je zhruba dvojnásobkem přirozené hmotnosti bobulí odrůdy 'Thompson seedless'. Nejvíce bezsemennou odrůdou atlasu mezi odrůdami s velkými bobulemi je 'Edro bezseme' (Obr. A-411 a A-412), bezsemennost kterého pochází od odrůdy 97

'Thompson seedless' a je k ní podobná. Jak je to patrné níže (Obr. A-413), bobule odrůdy 'Edro bezseme', nacházející se ve vrchní řadě zhruba při stejné míře bezsemennosti jsou mnohem větší než bobule odrůdy 'Thompson seedless', nacházející se ve spodní řadě. CESTA DO BUDOUCNOSTI Je teda zřejmé, že taková stenospermokarpická bezsemennost, jakou má odrůda 'Sultanina' a velká velikost bobulí mohou být spojeny, a to použitím semenných odrůd s velmi velkými bobulemi. Bobule těchto semenných odrůd totiž dosáhnou jejich velmi velkou hmotnost bobulí nejen díky semenům, ale i díky specifickému sklonu k tvorbě partenokarpických bobulí. Je to patrné i z toho, že mnoho semenných odrůd má sklon k tvorbě stenospermokarpických nebo/i partenokarpických bobulí (KOZMA, 1991). Sklon k tvorbě partenokarpických bobulí a díky tomu velmi velkou velikost bobulí člověk pravděpodobně vyselektoval během domestikace u skupiny révy vinné convarietas orientalis. Díky sklonu k tvorbě partenokarpických bobulí dosáhnou bobule odrůdy 'Elma' vyšší hmotnost ve srovnání s bobulemi odrůdy 'Sultanina' přes nižší hmotnost semen, stejně jako bobule odrůdy 'Edro bezseme' přes stejnou hmotnost semen. Přitom řada velikostí bobulí 'Elma' - 'Edro bezseme' - 'Jupiter' / 'Sugraone' / 'Regal seedless' je výsledkem stále narůstající hmotnosti semen. Ačkoli atlas neobsahuje ani jednu odrůdu, která byla získána křížením dvou bezsemenných odrůd, tato křížení lze dnes považovat za rutinní. Přitom mohou být úspěšná jen tehdy, když nejméně jeden z rodičů, ale spíše oba rodiče mají velké bobule, tj. jejich základ spočívá v kříženích semenných odrůd s velmi velkými bobulemi s odrůdami bezsemennými. V tomto směru přicházejí v úvahu odrůdy 3A, 3B a 3C. Protože stenospermokarpická semena semenných odrůd se většinou stávají víceméně tvrdými, stávají se pro konzumenty citelnými. Stenospermokarpické bobule o malé velikosti přitom kazí i estetický dojem z hroznů. A protože ani podmínky jejich vzniku ledaže by se jednalo o geneticky modifikovanou odrůdu nejsou kontrolovatelné, stenospermokarpické bobule semenných odrůd, na rozdíl od těch u bezsemenných odrůd, 98

nepředstavují pokrok na poli šlechtění na bezsemennost přirozenou cestou. Jiná může být situace u semenných odrůd, které mají sklon k tvorbě partenokarpických bobulí. Partenokarpické bobule jsou jednak úplně bezsemenné, jednak jejich tvorba je z funkčně samičích květů, které se řadí mezi květy s normálním tvarem a funkčními vajíčky, dost častým jevem (KOZMA, 1991). Protože květenství skládající se z funkčně samičích květů u odrůd, které vykazují sklon k partenokarpii po izolaci před kvetením vyvinou výlučně partenokarpické bobule, takovýmto způsobem lze získat hrozny o víceméně jednotné velikosti bobulí. Poněvadž partenokarpické bobule vznikají díky stimulaci, která je vyvolána fytohormony z pylu neschopného tvorby pylové láčky a které přes exsudát blizny postupně difundují do pletiv blizny, čnělky a nakonec semeníku, jejich velikost je malá, přinejmenším ve srovnání s velikostí semenných bobulí, které vznikají řádným dvojitým oplozením a vykazují pro danou odrůdu charakteristickou velikost (PRATT, 1971; KOZMA, 1991). V tomto směru může být průkopníkem 'Keša-1' s funkčně samičími květy, která je k vidění níže (Obr. A-414) ve fázi zaměkání a která disponuje velmi velkými semennými bobulemi. 99

Obr. A-405 až A-414 k bodům Úspěchy I., II. a Cesta do budoucnosti 100

3. KAPITOLA: SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 1. BOSS, P. K.; THOMAS, M. R.; 2002: Association of dwarfism and floral induction with a grape green revolution mutation. Nature 416, 847-850. 2. BOUQUET, A.; DANGLOT, Y.; 1996: Inheritance of seedlessness in grapevine (Vitis vinifera L.). Vitis 35, 35-42. 3. BOUQUET, A.; DAVIS, H.; 1989: Culture in vitro d ovules et d embryons de vigne (Vitis vinifera L.) appliquée à la sélection de variétés de raisins de table sans pépins. Agronomie 9, 565-574. 4. BRANAS, J.; TRUEL, P.; 1965: Variétés de raisins de table: Nomenclature, description, sélection, amélioration. Le Progrès Agricole et Viticole, Montpellier, France. 5. CAIN, D. W.; EMERSHAD, R. L.; TARAILO, R. E.; 1983: In-ovulo embryo culture and seedling development of seeded and seedless grapes (Vitis vinifera L.). Vitis 22, 9-14. 6. COELHO DE SOUZA LEÃO, P.; 2003: Viticulture in the Brazil s semi-arid regions. Proc. Interamer. Soc. Trop. Hort. 47, 90-92. 7. COLOVA-TSOLOVA, V.; LU, J.; PERL, A.; 2003: Cyto-embryological aspects of seedlessness in Vitis vinifera L. and exploiting DNA recombinant technology as an advanced approach for introducing seedlessness into vinifera and muscadine grapes. Acta Hortic. 603, 195-200. 8. DOLIGEZ, A.; BOUQUET, A.; DANGLOT, Y.; LAHOGUE, F.; RIAZ, S.; MEREDITH, C. P.; EDWARDS, K. J.; THIS, P.; 2002: Genetic mapping of grapevine (Vitis vinifera L.) applied to the detection of QTLs for seedlessness and berry weight. TAG 105, 780-795. 9. EMERSHAD, R. L.; RAMMING, D. W.; 1984: In ovulo embryo culture of Vitis vinifera cv. Thompson Seedless. Amer. J. Bot. 71, 873-877. 10. GOLDY, R. G.; AMBORN, U.; 1987: In vitro culturability of ovules from 10 seedless grape clones. HortScience 22, 952. 11. GRAY, D. J.; FISHER, L. C.; MORTENSEN, J. A.; 1987: Comparison of methodologies for in ovulo embryo rescue 101

of seedless grapes. HortScience 22, 1334-1335. 12. IPGRI; UPOV; OIV; 1997: Descriptors for Grapevine (Vitis spp.). International Union for the Protection of New Varieties of Plants, Geneva, Switzerland / Office International de la Vigne et du Vin, Paris, France / International Plant Genetic Resources Institute, Rome, Italy. 13. KOZMA, P.; 1991: A szőlő és termesztése I.: A szőlőtermesztés történeti, biológiai és ökológiai alapjai. 1st ed. Akadémiai Kiadó, Budapest, Hungary. 14. KOZMA, P.; KISS, E.; HOFFMANN, S.; GALBÁCS, ZS.; DULA, T.; 2006: Using the powdery mildew resistant Muscadinia rotundifolia and Vitis vinifera cv. Kismis Vatkana for breeding new cultivars. In: Book of Abstracts of the 9th International Conference on Grape Genetics and Breeding, 2-6 July 2006, Udine, Italy. 15. LOOMIS, N. H.; WEINBERGER, J. H.; 1979: Inheritance studies of seedlessness in grapes. J. Amer. Soc. Hort. Sci. 104, 181-184. 16. MAVRIKIOS, C.; 1977: Problems concerning the use of gibberellins in dessert grapes. Bull. OIV 554, 243-252. 17. PERL, A.; SAHAR, N.; SPIEGEL-ROY, P.; GAVISH, S.; ELYASI, R.; ORR, E.; BAZAK, H.; 2000: Conventional and biotechnological approaches in breeding seedless table grapes. Acta Hortic. 528, 607-612. 18. PERL, A.; SAHAR, N.; ELIASSI, R.; BARON, I.; SPIEGEL-ROY, P.; BAZAK, H.; 2003: Breeding of new seedless table grapes in Israel: conventional and biotechnological approach. Acta Hortic. 603, 185-187. 19. PONCE, M. T.; AGÜERO, C. B.; GREGORI, M. T.; TIZIO, R.; 2000: Factors affecting the development of stenospermic grape (Vitis vinifera) embryos cultured in vitro. Acta Hortic. 528, 667-671. 20. POSPÍŠILOVÁ, D.; KORPÁS, O.; 1998: Nové šľachtenie viniča na Slovensku. 1st ed. Z&J, Bratislava, Slovakia. 21. POSPÍŠILOVÁ, D.; SEKERA, D.; RUMAN, D.; 2005: Ampelografia Slovenska. 1st ed. Výskumná a šľachtiteľská stanica vinárska a vinohradnícka Modra, Bratislava, Slovakia. 102

22. PRATT, C.; 1971: Reproductive anatomy in cultivated grapes a review. AJEV 22, 92-109. 23. RAMMING, D. W.; LEDBETTER, C. A.; TARAILO, R.; 1990: Hybridization of seedless grapes. In: Proceedings of the 5th International Symposium on Grape Breeding, 12-16 September 1989, St. Martin/Pfalz, FR of Germany. Vitis Special Issue, 439-444. 24. SLATE, G. L.; WATSON, J.; EINSET, J.; 1962: Seedless grape breeding at Geneva. In: New York State Agricultural Experiment Station Bulletin 794, Geneva, New York, USA. abortive ovules and seeds. J. Amer. Soc. Hort. Sci. 110, 109-112. 26. STOUT, A. B.; 1936: Seedlessness in grapes. In: New York State Agricultural Experiment Station Technical Bulletin 238, Geneva, New York, USA. 27. STRIEM, M. J.; SPIEGEL-ROY, P.; BARON, I.; SAHAR, N.; 1992: The degrees of development of the seed-coat and the endosperm as separate subtraits of stenospermocarpic seedlessness in grapes. Vitis 31, 149-155. 25. SPIEGEL-ROY, P.; SAHAR, N.; BARON, J.; LAVI, U.; 1985: In vitro culture and plant formation from grape cultivars with 103