Dálkový průzkum Země DPZ Zdeněk Janoš JAN789
Obsah: Úvod Co je DPZ (Dálkový Průzkum Země) Historie DPZ Rozdělení metod DPZ Využití DPZ Projekty využívající data DPZ Současné družicové systémy Zdroje Závěr
Dálkový průzkum Země DPZ - získávání informací o objektech na dálku. Definice konvenční : Dálkový průzkum Země se zabývá pořizováním leteckých a družicových snímků, jejich zpracováním a analýzou za účelem tvorby topografických či tematických map. Definice nekonvenční : Dálkový průzkum je nejdražší způsob, jak vytvořit obrázek. DPZ je umění rozdělit svět na množství malých barevných čtverečků, se kterými si lze hrát na počítači a odhalovat jejich neuvěřitelný potenciál, který vždy přesahuje naše možnosti.
Dálkový průzkum Země DPZ se skládá ze tří částí: část kosmická pořizování a sběr dat část zpracovatelská přenos a prvotní předzpracování dat na přijímacích stanicích část uživatelská analýza obrazových dat (např. tvorba tématických a topografických map)
Historie DPZ: Historické období: 1827 první fotografie 1858 první fotografie pořízená z balónu 1860 město Boston vyfotografováno z balónu 1906 první fotografie Prahy z balónu 1909 první fotografie z letadla Pokračování ve snímkování pro letecké účely.
Historie DPZ:
Historie DPZ: Období rozvoje leteckého snímkování: 1956 civilní využití infračervené fotografie pro detekci škod na vegetaci 1958 první fotografie zemského povrchu z družice (EXPLORER VI) Období rozvoje družicového snímání 1960 první meteorologická družice (TIROS I) 60.léta využití leteckých snímků pro civilní mapování
Historie DPZ: Digitální dálkový průzkum Země: 1972 ERTS (LANDSAT I) první družice pro výzkum přírodních zdrojů Země 1986 SPOT: francouzský projekt DPZ 1999 IKONOS: první soukromá družice firmy SpaceImaging Využití: v zemědělství, lesnictví, kartografii, civilní ochraně, životním prostředí, telekomunikacích, v obchodu s nemovitostmi, bezpečnosti, dopravě,. V této době digitální obrazové záznamy plně nahrazují fotografii. Začíná se s globálním monitorováním životního prostředí. DPZ se stává nedílnou součástí geoinformatiky.
Rozdělení metod DPZ Podle způsobu záznamu obrazu: Metody konvenční Metody nekonvenční
Konvenční metody DPZ Výsledkem je fotografie snímek v analogové ( papírové ) podobě. Snímací zařízení je umístěno nejčastěji na letadlech. Kvalita snímku nejvíce závisí na podmínkách počasí. Jedná se o geometricky přesnou metodu. Má jistá omezení s ohledem na analýzu tematické informace. Fotografie pokrývají daleko větší časový interval (polovina 20. století).
Konvenční metody DPZ Barevný snímek: ve viditelném spektru v infračerveném spektru
Nekonvenční metody DPZ Výsledkem je obrazový záznam digitální snímek. Vzniká postupně po malých obrazových prvcích. Kvalita méně závisí na podmínkách počasí, vznikají však také různá zkreslení a nepřesnosti. Má menší geometrickou přesnost. Nabízí rozšířené možnosti tématického mapování. Nabízí možnosti kvantitativního DPZ. Data jsou většinou poskytována v digitální podobě, což usnadňuje jejich další zpracování.
Nekonvenční metody DPZ Snímek družice METEOSAT. Přelety družice SPOT nad ČR. (šířka scény 60 km)
Rozdělení metod DPZ Podle zdroje energie: Pasivní Přímě Nepřímé Aktivní
Pasivní metody snímání Využívá se vyzařovaného a odraženého světla.
Pasivní metody - přímé
Pasivní metody - nepřímé
Aktivní metody
Další rozdělení metod DPZ Podle zaznamenané části elektromagnetického spektra. Podle druhu nosiče. Podle velikosti snímaného území. Podle oblastí, kde jsou výsledky aplikovány. Další možná dělení.
Využití DPZ Produkce tématických map: mapování druhů povrchů, studium vegetace lesnictví, zemědělství, cílené zemědělské hospodaření, ochrana ŽP, geologie a geomorfologie, Produkce topografických map: územní plánování, urbánní studie, rozvoj měst. Tvorba modelů terénu fotogrammetrickými postupy. Nedílná součást tématických vrstev GIS (analýza, modelování). Oblasti geologie a geomorfologie (dokumentace sesuvů, geologických zlomů, tvorba výškových modelů terénu z obrazových záznamů, ). Oblasti vodního hospodářství (znečištění toků, stav spodní vody, sledování průběhu a stavu povodní, ).
Projekty využívající data DPZ MARS Projekt EU (1988), data z družic LANDSAT, SPOT, IKONOS a NOAA Účel: Kvantitativní odhady výměry ploch zemědělských plodin Monitorování stavu vegetace a zemědělských plodin FIRS Lesnický informační systém pro Evropu. Účel: Evropská lesnická statistika (plocha, typ, druh, věk, ) Monitorování procesů zalesňován PELCOM, CORINE LAND COVER, a další.
Současné družic. systémy METEOSAT Západoevropská geostacionární meteorologická družice, kterou provozuje EUMETSAT. METEOSAT SECOND GENERATION Spuštěn v srpnu 2002 Lepší rozlišovací schopnosti, zvýšení časového rozlišení. NOAA Americké družice na polární dráze s původně čistě meteorologickým určením. LANDSAT Nejvýznamnější z družicových systémů pro výzkum přírodních zdrojů Země. SPOT, TERRA, ENVISAT, EO -1, IRS-1C, EROS-A1
NOAA Americká družice Meteorologický účel Typ oběžné dráhy: polární Sklon vůči rovině zemského rovníku: 98 99 Výška dráhy: 810 až 870 km Oběžná doba: cca 100 minut Obsahuje přístroje: Radiometr AVHRR (Advanced Very High Resolution Radiometer), který provádí skenování. Přístroje pro sledování: zemské atmosféry, okolního vesmíru. Přístroje TOVS (TIROS Operational Vertical Sounder) určené pro meteorologii (teplota, vlhkost, množství ozonu, ).
Zdroje: http://cs.wikipedia.org/wiki/d%c3%a1lkov%c3%bd_pr%c5%afzkum_zem%c4%9b http://www.geografie.webzdarma.cz/dpz.htm http://www.gjs.cz/vedy-o-zemi/dpz.htm http://www.geogr.muni.cz/archiv/vyuka/dpz_cviceni/texty/cviceni_dpz_uvod.html Přednášky doc. RNDr. Petr obrovolný, CSc z předmětu Dálkový průzkum země http://geologie.vsb.cz/geoinformatika/kap08.htm Sborník Dálkový průzkum Země ve výuce zeměpisu od KATEŘINA KEPRTOVÁ, PETR DOBROVOLNÝ, Brno http://www.sfdp.upol.cz
Děkuji za pozornost.