VOLBA TECHNOLOGIE.

Podobné dokumenty
FAKULTA INFORMATIKY A MANAGEMENTU UNIVERZITA HRADEC KRÁLOVÉ VOLBA TECHNOLOGIE. Semestrální práce MIE2

3. PRODUKČNÍ ANALÝZA FIRMY

základní východiska analýzy firmy krátkodobá produkční funkce výroba v dlouhém období, optimum firmy optimum firmy při různých úrovních nákladů a při

Obvyklý tvar produkční funkce v krátkém období

POPTÁVKA NA DOKONALE KONKURENČNÍM TRHU PRÁCE

Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy

NABÍDKA.

6. Teorie výroby Průvodce studiem: 6.2 Produkční analýza v krátkém období celkový (fyzický) produkt (TP)

Mikroekonomie. Minulá přednáška - podstatné. Náklady firmy v krátkém a dlouhém období. Důležité vzorce. Náklady v krátkém období - graficky

NÁKLADY FIRMY.

Firma. Příklad zadání. Příklad řešení. Téma cvičení. náklady firmy. Příklady k opakování. Mikroekonomie. Příjmy, zisk Produkční analýza

Firma. Spotřebitel. Téma cvičení. Mikroekonomie. Příjmy, zisk Produkční analýza. Opakování. Příklad. Příklad. Příklad

Vymezení nákladů různá pojetí

Mikroekonomie. Opakování - příklad. Řešení. Příklad - opakování. Příklad. Řešení Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU

Rozlišení zisku. Mikroekonomie. Účetní zisk = Ekonomický zisk. Normální zisk. Zisk firmy. Co je důležité pro členění zisku

Firma je obvykle charakterizována jako subjekt specializující se na výrobu, tj. na přeměnu zdrojů (vstupů) ve statky (výstup).

Teorie nákladů. Rozlišení zisku. Mikroekonomie. Účetní zisk. Ekonomický zisk. Normální zisk. Zisk firmy. Důležité. Účetní, ekonomický a normální zisk

STC = w.l + r.k fix = VC + FC

PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb

Minimalizace nákladů. Varian: Mikroekonomie: moderní přístup, kapitoly 19 a 20 Varian: Intermediate Microeconomics, 8e, Chapters 20 and 21 () 1 / 34

Mikroekonomie 1 -TOMÁŠ VOLEK (Prezentace 6) 1

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek mikroekonomie. Správná odpověď je označena tučně

a) Do produkční funkce firmy dosadíme počet jednotek práce, pro něž máme určit dosazený objem produkce

7. Výrobní náklady. Motivace. Co se dnes naučíte. Naďa a Klára vaří ratatouille. Výrobní náklady 1

Motivace. Cílem každé firmy je co nejvyšší zisk. zisk = celkové příjmy celkové náklady = TR TC

FAKULTA EKONOMICKÁ ZČU PLZEŇ. Katedra ekonomie a financí. Mikroekonomie cvičení 6

POPTÁVKA.

Formování cen na trzích výrobních faktorů

Zisk Jan Čadil VŠE FNH

Technologie a maximalizace zisku Varian: Mikroekonomie: moderní přístup, kapitoly 17 a 18 Varian: Intermediate Microeconomics, 8e, Chapters 18 and 19

Příjmové veličiny na trhu VF

Řešené problémy. dn dt Dělme nyní obě strany uvedené rovnice Y*, dostaneme výraz pro proporcionální míru (tempo)růstu Y*: * (7.50)

Bod uzavření firmy. Bod zvratu. Mikroekonomie. Důležité FC, VC, TC (graf) Náklady firmy - důležité. Průběh funkcí nákladů - grafy

Dokonale konkurenční odvětví

15 Poptávka na nedokonale konkurenčním trhu práce

Firmy na dokonale konkurenčních trzích

Mikroekonomie Nabídka, poptávka

FORMOVÁNÍ CEN NA TRZÍCH VÝROBNÍCH FAKTORŮ.

Trhy výrobních faktorů

UŢITEK, PREFERENCE A OPTIMUM SPOTŘEBITELE

4. Křivka nabídky monopolní firmy je totožná s částí křivky mezních nákladů.

Firmy na dokonale konkurenčních trzích

Mikroekonomie Q FC VC Příklad řešení. Kontrolní otázky Příklad opakování zjistěte zbývající údaje

Produkční analýza. a) Co je to produkční funkce? Vyjadřuje max. objem produkce, jež je možno vyrobit danou kombinací VF při dané úrovni technologie.

Optimalizace spotřebitele a poptávka

Obsah. Poptávka spotřebitele Petr Voborník

8. Dokonalá konkurence

DOKONALÁ KONKURENCE.

ÚVOD. Nyní opuštění předpokladů Zkoumání vývoje potenciálního produktu. Cíl: Ujasnit si pojmy před představením různých teorií k ekonomickému růstu

13 Specifika formování poptávky firem po práci a kapitálu

M I K R O E K O N O M I E. orientační program cvičení. 3. Produkce, náklady, příjmy a zisk firmy

Q 1. Výrobce 1. Spotřebitel 1 Q 2. Spotřebitel 2. Výrobce 2

Mikroekonomie I: Všeobecná rovnováha. Praha, VŠFS,

VOLBA VÝSTUPU DOKONALE KONKURENČNÍ FIRMOU

MAKROEKONOMIE. Blok č. 5: ROVNOVÁHA V UZAVŘENÉ EKONOMICE

14 Poptávka na dokonale konkurenčním trhu práce

DK cena odvozená z trhu

Příjmy firmy můžeme rozdělit na celkové, průměrné a mezní.

Mikroekonomie I. 5. přednáška Náklady firmy. Minulá přednáška - podstatné. Rovnováha spotřebitele - graf. Náklady firmy osnova přednášky

Dokonalá konkurence. Mikroekonomie. Opakování. Řešení. Příklad. Příklad. Řešení Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Mikroekonomie I. Trh výrobních faktorů ekonomický koloběh. Křivka nabídky (S) Přednáška 3. Podstatné z minulé přednášky. Zákon rostoucí nabídky

6 Náklady firmy explicitní náklady. ekonomové berou v úvahu nejen náklady explicitní, ale i náklady implicitní. Implicitní náklady

Mikroekonomie. Opakování příklad 1. Řšení. Příklad 2. Příklad 5. Proč Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU 16 D

8. Firmy na dokonale konkurenčních trzích

Základy matematiky pro FEK

Analýza dílčí rovnováhy- trhy se zkoumají odděleně každý trh je zkoumán jako nezávislý

Produkční analýza. a) Co je to produkční funkce? Vyjadřuje max. objem produkce, jež je možno vyrobit danou kombinací VF při dané úrovni technologie.

Národní hospodářství poptávka a nabídka

Literatura. Soukupová et al.: Mikroekonomie. Kapitoly 13-14, str Musil: Mikroekonomie středně pokročilý kurz. Kapitoly 9-10, str

11. Trhy výrobních faktorů Průvodce studiem: 11.1 Základní charakteristika trhu výrobních faktorů Poptávka po VF Nabídka výrobního faktoru

Metodický list pro druhé soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu B_MiE_B, Mikroekonomie B Název tematického celku: Mikroekonomie B druhý blok

ROVNOVÁHA. 5. Jak by se změnila účinnost fiskální politiky, pokud by spotřeba kromě důchodu závisela i na úrokové sazbě?

Struktura předpoklady modelu všeobecné rovnováhy pojem efektivnost hranice výrobních možností všeobecná rovnováha dosahování všeobecné rovnováhy a jej

6 Nabídka na trhu výrobků a služeb

Mikroekonomie. Nabídka, poptávka. = c + d.q. P s. Nabídka, poptávka. Téma cvičení č. 2: Téma. Nabídka (supply) S. Obecná rovnice nabídky

MIES SBZ - Okruh č. 3

Všeobecná rovnováha 1 Statistický pohled

Struktura. formování poptávky po kapitálu odvození poptávky po investicích formování nabídky úspor Hayekův trojúhelník a jeho souvislosti

5. Trh analýza. Poptávka, nabídka, elasticity, užitková a produkční funkce.

5. Rozdílné preference dvou spotřebitelů

1. Vzácnost a užitečnost. 2. Princip nákladů obětované příležitosti a hranice produkčních možností 3. Princip utopených nákladů 4. Efektivnost 5.

Mikroekonomie. 1. Opakování příklad 1. Řešení. Opakování - Příklad 2. Příklad 2 - řešení P = 30 (6Q/5)

TEORIE FIRMY (PŘÍJEM A ZISK, ANALÝZA NÁKLADŮ A VÝNOSŮ, OPTIMUM FIRMY

5 FIRMA A SPOTŘEBITEL

PŘÍPRAVNÝ KURZ PRO MAGISTERSKÉ STUDIUM

ÚVOD. Rozlišení investic na: Fixní investice Bytová výstavba, stroje a zařízení Opotřebování (amortizace)

Investiční výdaje (I)

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Studijní opora. Téma: Rozhodování firmy v podmínkách dokonalé konkurence.

OP3BK_FEK. Ekonomika. Jaro / 13:55 15:35 / učebna č.20

2. EKONOMICKÁ ROVNOVÁHA. slide 1

MONOPOLISTICKÁ KONKURENCE

Trh výrobních faktorů

Chování firmy a formování nabídky

Poptávka po kapitálu (kapitálových statcích) kapitál je najímán firma kapitál nekupuje, ale najímá výrobní zařízení od jiné firmy, která ho vlastní

4. Aplikace matematiky v ekonomii

1. Doplňte: ekonomie zkoumá, jak využívat zdroje k uspokojení potřeb.

2.. E K E ONOMI M C I KÁ K R OV O NOV O Á V H Á A H slide 0

NEDOKONALÁ KONKURENCE

Transkript:

VOLBA TECHNOLOGIE

ZÁKLADNÍ VÝCHODISKA ANALÝZY FIRMY Firma je charakterizována jako subjekt specializující se na výrobu, tj, přeměnu zdrojů(vstupů) na statky(výstup) Firma se specializuje na 3 hlavní činnosti- nákup výrobních faktorů - organizace jejich přeměny na výstup - prodej výstupu Cílem firmy je maximalizace zisku(max. rozdíl mezi příjmy a výdaji) Firma maximalizuje ekonomický zisk(příjmy ekonomické náklady) Ekonomické náklady=explicitní + implicitní náklady Jiné cíle firmy-maximalizace obratu, růst firmy

VOLBA TECHNOLOGIE Firma je omezena technologickými možnostmi a finančními možnostmi Model výroby zachycující vztah mezi vstupy a výstupem je produkční funkce Produkční funkce je vztah mezi množstvím vstupů, za dané období a maximálním objemem výstupu, které firma s danými vstupy vytvořila za dané období Vstupy-půda -práce (L/t) odpracované hodiny -kapitál (K/t) strojové hodiny Q=f(K,L) Q=5Kx5L Výstup je závislá proměnná, a závisí na množství kapitálu a práce Firma používá nejefektivnější dosažitelnou technologii výstup bude záviset na množství vstupů a efektivnosti jejich použití

Při analýze chování firmy je důležitý časový horizont Krátké období Alespoň jeden výrobní faktor je fixní(kapitál) fixní nejde okamžitě měnit(budova) Krátkodobá produkční funkce je závislost výstupu na variabilním vstupu Vlastností krátkodobé produkční funkce jsou výnosy z jednoho variabilního vstupu(faktoru) Dlouhé období Všechny vstupy variabilní firma může vstupy mezi sebou nahrazovat, nebo-li je substituovat Dlouhodobá produkční funkce je závislost výstupu na kapitálu i práci Současný růst obou vstupů a následná změna výstupu, hovoříme o výnosech z rozsahu vstupů(výnosy z rozsahu) Výnosy z rozsahu=výnosy z variabilního vstupu

VÝROBA V KRÁTKÉM OBDOBÍ Uvažujeme konstantní množství kapitálu K 1 Q=f(K 1,L) Q=5.L+4.L 2 -(1/5).L 3 Celkový produkt(tp)-výstup, který je vyroben danými vstupy Křivka TP vyjadřuje množství výstupu, který se dá vyrobit s různým množstvím variabilního vstupu s konstantním množstvím kapitálu Q (Pivo) 4 3 1,5 2 4 7 Vstup (práce)

Průměrný produkt (AP)- objem výstupu na jednotku daného výrobního faktoru bývá často používán jako ukazatel efektivnosti práce Geometricky je každá průměrná veličina definována jako směrnice úsečky směřující z počátku do daného bodu na produkční funkci Q Q= L Q AP L L L

Mezní produkt (MP)-jak se změní to co je na ose y, když se změní to co je na ose x o jedna jak se změní celkový produkt (produkce Q) když se změní množství faktoru o 1 za předpokladu konstantního množství ostatních vstupů Graficky se jedná o směrnici tečny k produkční funkci v daném bodě Není definován pro krátké období, objem K je konstantní Q Q= L Q MP L L L

Zákon klesajících výnosu Do výroby přidáváme stále stejné přírůstky variabilního vstupu zároveň množství ostatních vstupů se nemění výsledné přírůstky celkového produktu budou od určitého bodu klesat bude klesat i mezní produkt variabilního vstupu (např. další dělník vyrobí méně než ten předchozí) Příklad: Máme zemědělce 10ha pole a jeden traktor zemědělec za sezónu vyprodukuje 10t obilí Co se stane přibude-li nám další zemědělec? Bude výnos 20t? Nebude, jsme omezeni jak množstvím půdy, tak traktorem Druhý zemědělec vyprodukuje 5t, celkem máme 15t Muže se stát, že 5 zemědělců bude produkovat 20t 6 zemědělců vypěstuje už jenom 19t 6 zemědělec bude mít záporný mezní produkt práce bude snižovat celkový produkt(třeba si tam vadí)

Q/t A B C L/t A-směrnice tečny přestává růst a začíná klesat-mpl maximální B-směrnice přímky z počátku do bodu B přestává růst a začíná klesat zároveň se tato směrnice vedená do bodu B rovná směrnici tečny k tomuto bodu AP L MP L A B C-směrnice tečny je rovnoběžná s osou x, funkce zde tedy má maximum derivace funkce se zde rovná nule! C L/t

Do bodu A výnosy z variabilního vstupu rostou(mp L roste) výstup roste rychleji než variabilní vstup od bodu A klesá, dodatečná jednotka vstupu způsobí podstatně menší zvětšení dodatečného výstupu Bod B průměrný produkt práce je maximální a jak víme AP L je protínána shora MP L Bod C zde je maximální výstup, tedy dalším přírůstkem vstupu již nemůžeme zvýšit výstup další pracovník celkový výstup bude snižovat v bodě C je derivace celkové funkce rovna nule

VÝROBNÍ STADIA V KRÁTKÉM OBDOBÍ 1. výrobní stadium-firma nacházející se v tomto stadiu najímá výrobní faktor až do budu kdy je AP L maximální, tedy bod B (do maxima AP L ) 2. výrobní stadium-je z bodu B do bodu C efektivnost práce sice klesá, jelikož APL klesá, ale zároveň roste efektivnost kapitálu(ap K =Q/K 1 ) K 1 je číslo, tedy čím větší je Q tím větší je AP K dodatečná jednotka práce zvyšuje efektivnost kapitálu, ale snižuje efektivnost práce 3. Výrobní stadium-od bodu C, snižuje se jak efektivnost práce, tak efektivnost kapitálu(klesá TP) existuje příliš variabilního vstupu na daný fixní vstup Mezní produkt práce nabývá záporných hodnot Příklad: 2 psací stroje a 3 písařky Negativním rysem prvního stadia je relativně nízké využití fixního vstupu Za optimální se považuje 2 stadium-je dosaženo nejvyšší efektivnosti

DRUHY KRÁTKODOBÝCH PRODUKČNÍCH FUNKCÍ Rostoucí výnosy z variabilního vstupu Každá další jednotka práce je efektivnější než předcházející první zemědělec 10t, druhý zemědělec 11t, třetí 13t atd. Výstup roste rychleji než variabilní vstup Q=a+b.L+c.L 2 Předpoklad, výstup nemůže vzniknout aniž by nebyla zapojena práce tedy a=0 (když a bude např. 3 a L=0 výstup bude 3) Q=b.L+c.L 2

Q/t Q=b.L+c.L 2 MP L táhne AP L nahoru L/t AP L MP L b L/t Směrnice MP L roste 2x rychleji než AP L proto je vice strmější

Klesající výnosy z variabilního vstupu vstup roste rychleji, než dodatečný výstup, který vyrobí (další zemědělec vyrobí méně než předchozí) MP L musí klesat výstup ale roste! Q=a+b.L-c-L 2 a=0 Q=b.L-c-L 2

Q/t Q=b.L-c.L 2 MP L táhne AP L dolů L/t AP L MP L b Směrnice MP L klesá 2x rychleji než AP L L/t

Konstantní výnosy z variabilního vstupu S růstem variabilního vstupu roste výstup konstantním tempem Q=a+b.L a=0 Q=b.L Každá dodatečná L přispívá k výstupu stejně jako každá předchozí (každý další zemědělec vyrobí stejně jako ten předchozí) všechny jednotky L jsou stejně produktivní

Q/t Q=b.L L/t Derivujte produkční funkci Nebo vydělte L AP L MP L MP L =AP L =b b L/t

Pokus o realitu Předpokládá se, že se ve výrobním procesu nejprve prosazuje rostoucí mezní produktivita vstupu(další zemědělec vyrobí více než předešlý) při větším zapojení variabilního vstupu se však fixní vstup stává brzdou pro další zvyšování mezní produktivity variabilního vstupu MP L klesá Q=a+b.L+c.L 2 -d.l 3 a=0 Q=b.L+c.L 2 -d.l 3 Q/t L/t

VÝROBA V DLOUHÉM OBDOBÍ Všechny vstupy jsou variabilní a firma je může mezi sebou měnit(substituovat) Q=f(K,L) K již není konstantou Grafickým znázorněním dlouhodobé produkční funkce je izokvantová mapa Dlouhodobá produkční funkce je určena dvěma vlastnostmi: -substituce vstupů -výnosy z rozsahu

IZOKVANTA Křivka, která je tvořena všemi kombinacemi vstupů vedoucími k tvorbě stejného výstupu Na osách je množství výrobních faktorů Izokvant je nekonečně mnoho a všechny tvoří mapu izokvant alternativní popsání produkční funkce K 4 1 A Možnosti výroby 5hl piva B Směr růstu výstupu-čím vyšší izokvanta tím větší výstup Možnosti výroby 3hl piva 2 5 L

Zjednodušeně, izokvanta je IC které se dá přiřadit číslo, velikost produkce Izokvanty se neprotínají, byl by porušen předpoklad efektivnosti, dva různé výstupy by bylo možno vyrobit stejnou kombinací vstupů K A L

MEZNÍ MÍRA TECHNICKÉ SUBSTITUCE Mezní míra technické substituce(mrts) vyjadřuje míru, ve které firma může nahrazovat kapitál prací, aniž by se změnila velikost výstupu Graficky se jedná o směrnici tečny v daném bodě Jak se změní množství kapitálu, když se množství práce změní o velmi malou hodnotu, za předpokladu, že velikost výstupu se nezmění Snižujeme množství kapitálu, proto mínus a zvětšujeme množství práce jde o mezní míru nahrazování kapitálu prací(můžeme ale i naopak) Co se stane snížíme-li kapitál? Dojde k poklesu produkce, kterou daná část kapitálu vyráběla tedy úbytek produkce je - K.MP K Když přidáme práci, zvýší se i produkt, který dodatečná práce vyrobí a ten je L.MP L

Jelikož se pohybujeme po jedné izokvantě, musí se úbytek produkce rovnat přírůstku tedy: - K.MP K = L.MP L K/t Míra vzájemného nahrazování kapitálu prací klesá Červená šipka se zkracuje a modrá prodlužuje tím jak máme méně kapitálu a více práce klesá MP L a roste MP K, tedy MRTS se snižuje L/t

Efektivnost daného vstupu závisí na používání obou vstupu Mezní produkt práce je ovlivněn nejen množství práce ale i množstvím kapitálu Mezní produkt kapitálu je ovlivněn nejen množstvím kapitálu ale i množstvím práce Tvar izokvanty závisí na dané technologii, ale k tomu se ještě dostaneme K/t Trojúhelničkování K L K L L/t

ELASTICITA VZÁJEMNÉHO NAHRAZOVÁNÍ VSTUPŮ Jak snadno se dají zaměňovat vstupy, při výrobě daného výstupu Jak se změní poměr(v %) K a L když se změní MRTS o jedno procento Elasticita je nejčastěji větší jak nula, někdy rovna nule

K a L jsou dokonalé substituty Vstupy jsou dokonale nahraditelné Směrnice k izokvantě je konstantní(všude stejná) tedy procentní změna MRTS je =0 (nic se nemění) σ= K a L jsou dokonalé komplementy Vstupy nejsou vzájemně nahraditelné neexistuje tedy ani MRTS(jak se změní množství K když se změní množství L) funkce není hladká(roh) nelze derivovat σ=0 Jde o fixní proporci vstupů 1 auto a 1 řidič K K 1 auto L 1 řidič L

Nedokonalé substituty Vstupy jsou mezi sebou dobře nahraditelné Vysoká hodnota koeficientu elasticity substituce σ Nedokonalé komplementy Vstupy jsou mezi sebou velmi omezeně nahraditelné Nízká hodnota koeficientu elasticity substituce σ K K L L

OPTIMÁLNÍ KOMBINACE VSTUPŮ Izokvanta představuje různé kombinace vstupů, které by si chtěla firma koupit, aniž by byla čímkoliv omezena(hlavně finančně) Problém spočívá v kombinaci vstupů, které umožní vyrobit požadovaný výstup s minimálními náklady Izokosta-přímka obsahující všechny kombinace práce a kapitálu které mohou být pořízeny za dané celkové náklady (analogie linie rozpočtu) K Nakupujeme pouze kapitál Nakupujeme pouze práci L

Směrnice izokosty, tedy změna poměru cen mění sklon přímky Změna celkový nákladů nebo změna rozpočtu K K Změna ceny vstupu L Změna ceny vstupu K L L

Pro optimální kombinaci vstupů musí platit, že technické možnosti nahrazování kapitálu prací, musí být v souladu s ekonomickými možnostmi tedy jak je firma schopna nakoupit tyto faktory Míra ve které je firma technicky schopná nahradit kapitál prací(mrts) se rovná míře, v níž je schopná tuto substituci uskutečnit na trhu(w/r) Nákladové optimum!

Firma bude minimalizovat své náklady, jestliže bude mezní produkt z jedné Kč vynaložené na nákup vstupů u všech používaných vstupů stejný V bodě optima se tedy rovná směrnice izokvanty(mrts) a směrnice izokosty(w/r) K Proč nejsou body A a C body optima? Jelikož pouhým přerozdělením vstupů se dá vyrobit větší výstup A Izokosta je tečnou izokvanty v bodě optima B C L

KŘIVKA ROSTOUCÍHO VÝSTUPU Budeme předpokládat-firma chce vyrábět větší výstup -poptává vstupy, ale jejich cena se nemění(dok.k. trhu v.f) -minimalizuje svoje náklady při dané produkci -maximalizujeme výstup při daných nákladech K A-minimální náklady při výrobě 10Q B-zvýšení výroby na 15Q vyšší izokvanta, znamená větší výstup, tedy více výrobních faktorů a tím i větší náklady C-zvýšení výroby na 20Q A B C Křivka rostoucího výstupu představuje soubor kombinací vstupů, při kterých firma minimalizuje náklady při výrobě různých objemů výstupu min. nákladů MRTS=w/r L

Ze tvaru křivky rostoucího výstupu lze vyvodit určité závěry a)-s rostoucím výstupem je potřeba stále více kapitálu jde o kapitálově náročnou výrobu b)-s rostoucím výstupem je potřeba stále více práce, oproti kapitálu jedná se o výrobu náročnou na práci c)-rostou oba vstupy ve stejné proporci a) b) c) K/t K/t K/t L/t L/t L/t

VÝNOSY Z ROZSAHU Zjednodušeně, výnosy z rozsahu vyjadřují vztah mezi změnami vstupů a změnou výstupu Popisují vztah mezi PROPORCIONÁLNÍ změnou vstupů a jí vyvolanou změnou výstupu (práci i kapitál rostou např. o 5% oboje, nebo se 2x zvětší) Q=f(K,L) oba vstupy vynásobíme kladnou konstantou t Rostoucí výnosy z rozsahu f(t.k,t.l)>t.f(k,l) t.f(k,l)=t.q Zvýšení vstupů o t procent vede ke zvýšení výstupu o více než t procent L=5 K=10 t=3 Q=L.K Q=(5.3)x(10.3)=450 Q=5.10.3=150 f(t.k,t.l)>t.f(k,l) 450>150

Klesající výnosy z rozsahu f(t.k,t.l)<t.f(k,l) t.f(k,l)=t.q Zvýšení vstupů o konstantu t, dojde k růstu výstupu o méně než t (vstupy rostou o 5% ale výstup třeba jen o 4%) Q=L 0,3.K 0,4 K=10 L=5 t=3 Q=(3.5) 0,3.(3.10) 0,4 = 8,78 Q.t=(5 0,3 ).(10 0,4 ).3=12,2 Konstantní výnosy z rozsahu f(t.k,t.l)=t.f(k,l) t.f(k,l)=t.q Zvýšení vstupů o t procent dojde k růstu výstupu také o t procent Q= Q. L K=10 L=5 t=3 Q=(3.5) 0,5.(3.10) 0,5 =21,21 Q.t=(5) 0,5.(10) 0,5.3=21,21

Grafické znázornění dlouhodobé produkční funkce je izokvantová mapa Každá zobrazená izokvanta bude představovat výstup 10 a) Konstantní výnosy z rozsahu vstupy rostou o 100% výstup také o 100% b) Rostoucí výnosy z rozsahu vstupy rostou o 100% výstup o více jak 100% c) Klesající výnosy z rozsahu vstupy rostou o více jak 100% výstup roste ale pouze o 100% a) b) c) K/t K/t K/t 3 2 1 Q=30 Q=20 Q=10 3 2 1 3 1 Q=10 Q=20 1 2 3 L/t 1 2 3 L/t 1 3 L/t

Úspory z rozsahu a rostoucí výnosy z rozsahu Rostoucí výnosy z rozsahu Vstupy rostou proporcionálně např. oba o 100% a výstup roste o více jak 100% např. 150% Úspory z rozsahu Růst výstupu v důsledku jakékoliv změny kombinace vstupů Poměr růstu vstupů nemusí být stabilní Práce roste o 5% kapitál o 10% Kč/Q LMC P 2 P 1 LAC d d MR Q 1 Q 2 MR Q/t

Lineární produkční funkce Obsahuje konstantní výnosy z rozsahu Q=f(K,L)=a.K+b.L Práce a kapitál jsou dokonalými substituty(dokonale nahraditelné) K L

Produkční funkce v případě fixních proporcí vstupů (Leontiefská produkční funkce) Poměr kapitálu a práce je roven b/a Q=min(a.K,b.L) Minimum znamená, že je výstup omezen menší ze dvou hodnot v závorce a.k<b.l omezení je v množství kapitálu, 2 řidiči a 1 taxík MP L =0 další dělník nevyrobí víc(potřebujeme další taxík) a.k>b.l omezení je v množství práce, 1 řidič a 2 taxíky MP K =0 další auto neodveze více lidí K a.k=b.l firma vyrábí v patě izokvanty Konstantní výnosy z rozsahu Výrobní faktory jsou dokonalými komplementy 1 auto 1 řidič L

Cobb-Douglasova produkční funkce Q=f(K,L)=A.K a.l b A,a,b-konstanty A-technologický pokrok a+b=1 produkční funkce obsahuje konstantní výnosy z rozsahu a+b>1 produkční funkce vykazuje rostoucí výnosy z rozsahu a+b<1 produkční funkce vykazuje klesající výnosy z rozsahu K/t Technická pokrok L/t