OBDOBÍ DYNASTIE VÝCHODNÍ ZHOU A OBDOBÍ JAR A PODZIMŮ - HANDOUT Z4 OBDOBÍ DYNASTIE VÝCHODNÍ ZHOU 东周 / 東周 (dōngzhōu) (771-256 př.n.l.) A OBDOBÍ JAR A PODZIMŮ 春秋 (chūnqīu) (722-481/453/403 př.n.l.) Dynastie Východní Zhou - podle toho, že hl. m. bylo na východě, období Jar a podzimů podle spisu Období jar a podzimů - kronika (Konfucius) státu Lu - kromika začíná r. 722 př. n. l., končí r. 481 př. n. l., shořela, žáci, kteří si ji pamatovali, ji zapsali znova. 平王 (píngwáng) - zhouský král (770-720 př.n.l.), který přeložil hl. m. na východ Válka: - Zritualizování války - na bitelním poli zanechávali oběti. Válčilo se téměř pořád, válka měla zvláštní pravidla (začalo se obětováním masa u chrámu předků, končí se opět v chrámu s trofejemi - usekané hlavy nepřítel atd., pro bitvu vybráno místo a čas - když nepřítel nepřišel, vojsko táhlo domů). - Hl. složkou armády je válečný vůz - nejvíce se utkalo cca 800 válečných vozů, max. 10 000 lidí (to je proti bitvám v tehdejší Evropě poměrně dost). Válečný vůz řídí 2 lidé, později 3 (1 luk, 1 kopí - ještě se nepoužívají meče). - Nedbalo se na taktiku, nechtělo se zničit nepřítele, ale jen prolít krev (kvůli rituálu). Bráni zajatci (nakládalo se s nim čestně), po zaplacení mohou zpět domů - Aristokraté jsou schopní válečníci - GUAN - mrtvoly nepřítele v pyramidě na válečném poli Stát QIN: - dobrá pozice - všude hory, přístup jen z jihu od Žl. ř. - později se rozšiřuje na západ - r. 759 př.n. l. - vévodové státu Qin opět sjednocují Zhou Stát JIN: - soused Qinů - nej rozkvět expanzí na sever - r. 771 př.n. l. - podpora krále Píngwánga - r. 746 př.n. l. - občanská válka - vedlejší linie se stala vládnoucí linií státu 1
Stát ZHENG: - 8. st. nejsilnější - blízko královskému dvoru - Vévoda Zhūanggōng - diktuje královskému dvoru - Upadá na konci 7. st. př.n. l. kvůli boji se sousedními státy Mimo říši je nové nebezpečí - severní stát 狄 (dí). Nejdříve zničili jeden stát, poté stát Wei (vévodu snědli, nechali jen jeho játra - pohozená na zemi. Vévodův oddaný služebník si rozřízl břicho a dal si do něj vévodova játra - oddanost. To naznačovalo jak byl vévoda ctěn a jeho stát byl později obnoven). Nové nebezpečí na jihu - stát CHU - šíří se na sever. Tato kultura existovala již za Shangů, Zhouy však neuznávají a sami si udělují titul Wang, r. 704 př. n. l. se snaží d. Zhou nahradit - král 楚武王 (chŭ wŭwáng). Ostatní stáci tvoří koalici a státu CHU se snaží zabránit se dostat k moci. CHU ničí několik malých států - syn krále Chŭ wŭwánga se dostává skoro až ke královské doméně. Stát CHU tvoří tzv. 县 / 縣 (xiàn) - okresy. Výnos jednotlivých okresů jde panovníkovi. Panovník dále zvětšoval svou domému a zmenšoval moc aristokracie. r. 679-500 př.n.l. - OBDOBÍ HEGEMONŮ: 霸 (bà) - hegemoni (státy) jsou obránci královské domény - král se stává loutkou!!! 盟 (méng) - shromáždění, konference států, rituální charakter (oběti atd.). Rozhodnutí musí být přijato všemi. Soudí se tu spory mezi státy nebo se řeší válečně. 齐桓公 / 齊桓公 (qí huángōng): - 1. hegemon ze státu Qi - V době nástupu stát upadá a bojuje se o trůn - on vyhrává - Vyhrává díky rádci 管仲 (guăn zhōng), díky němu i reformuje stát (důraz na obchod - ryby a mořská sůl; reorganizuje armádu - verbováni a vesničtí obyvatelé, když nejsou na poli) - Obnovuje stát Wei (když mu snědli panovníka) 2
- Daroval kus území sousedovi - obrovská autorita!!! 召陵 (shàolíng) - konference v Shaolinu ( 659 př. n. l.): - vyřešen problém se státem CHU - jednání. CHU musí uznat titul WANG, aby nemusel bojovat se všemi armádami - zásluha Qí huángōnga!!! 葵丘 (kuíqīu) - konference v Kuiqiu (651 př. n. l.): - král poslal pro obětní maso Qí huángōnga - neslýchanost!!! Qí huángōng nebyl z královské rodiny! - Uznány zásady: 1. uznávat panovníka 2. bojovat s barbary 3. trestat, když není vyznáván kult předků 4. nesmí se povyšovat konkubíny a preferovat oblíbenější synové 5. do úřadu se dosazuje ne dědičně, ale na základě schopností jedince Qí huángōng - umírá r. 643 př. n. l., synové ho nepohřbí a pouze bojují o moc. Pouze jeden se prosadí a otce pohřbí. S pomocí 宋襄公 (s òng xiānggōng) - vévoda ze Song - aspiruje na hegemona, moc se neprosadí. Má spory se státem CHU. CHU ubírá moc Zhouského dvora (už se u nich na dvoře dělají audience jako na dvoře Zhouů). 秦穆公 (qín mùgōng) - vévoda Mugong z Qin (659-621 př.n.l.) - rigionální hegemon (ikdyž mu tento titul král neudělil) - má moc jen na svém území 晋文公 / 晉文公 (jìn wéngōng ) - vévoda Wengong z Jin (636-628 př.n.l.): - hegemon ze státu Jin - stát jin už tvoří okresy jako CHU - zničil stát Guo a Yü - ohrožují zhouský dvůr - na trůn nastupuje v 60 letech 3
- soupeří s CHU - r. 633 př. n. l. - CHU napadá stát Song, Song prosí pomoc u Jinů - bitva u Chengpu (632 př.n.l.) - Jin vyhrává, panovník CHU zavražděn - občanské války. Stát není zničen, pouze zastaven jeho postup - r. 631 př.n.l. - Jìn wéngōng uznán za hegemona! 楚庄王 / 楚莊王 (chŭ zhuāngwáng): - král z CHU - nový hegemon - 598 př. n. l. táhne na S - útočí na Zheng. Pomoc je přislíbena od Jin, Zheng se ale dříve vzdává r. 597 př. n. l. - bitva u Bi - CHU vyhrává nad Jiny a stává se hegemonem!!! Jin dále soupeří i s Qiny - 齐景公 / 齊景公 (qí jĭnggōng) - vévoda z Qin si chce obnovit hegemonství - nepodaří se! Jinové vítězí a mají nárok na S Číny r. 546 př. n. l. - setkání států - stanoveno, že audience se budou provádět i u CHUů i u Jinů - vyrovnání síly velmocí 楚灵王 / 楚靈王 (chŭ língwáng) - vrchol vlády státu CHU, ale konflik se státem WU - bojovný král státu Wu 阖闾 / 闔閭 (hélǘ) stát CHU odrazil a pak jim obsadil hlavní město - CHU ztrácí hegemonii, hegemonem je stát WU. Po Hélǘovi vládne jeho syn 夫差 (fūchāi) - porazil Qi a potvrzuje hegemonii státu Wu. Spory s 勾践 / 勾踐 (gōujiàn) - ten Wu poráží!!! SPOLEČNÉ PROMĚNY: - z aristokracie na birokracii!!! - hlavní sílou státu jsou QIN a DAFU, ne královská rodina Důležité rodiny: 赵 / 趙 (Zhào) 韩 / 韓 (hán) 魏 (wèi) 4
- 6. a 7. st.př. n. l. tvoří vojenské jednotky státu Jin - sílí a rozhodují. V 6.st. př. n. l. se snaží vyrovnat, soupeří spolu, panovník je jen loutkou a rodiny se likvidují. Rodiny 中行 (zhōngháng) a 范 (fàn) se ještě se třemi dalšími spojí proti 赵 / 趙 (Zhào) - 中行 (zhōngháng) a 范 (fàn) jsou zlikvidovány - dále jdou 3 rodiny proti 1 (mocné) - zbyly nakonec ZHAO, HAN a WEI a rozdělují si území státu Jin. Oblehnou i zhouský palác, aby byli uznáni za panovníky. QIN a DAFU úplně odstřihnou lenní knížata od moci - v O.V.S. úplně vymizí aristokraci (přijdou o půdu a moc - otroci, poddaní) - nový vládci již neobnovují lenní systém. Většina států je dělena na okresy (HANDOUT Z6 - č. 11) - na nově obsazených územích - nebyly majetkem státu, ale pod správou, pod jedním ze zástupců panovníka. Po vymizení aristokracie je tu vrstvu 士 (shì) (služebníci vládce, panovníci s nimi nemají vazby, jen je zaměstnávají, platí jim - i v naturáliích). Nová mantalita: člověk musí být vzdělaný, dobrý a být přínosem pro panovníka (učení Konfucia - morální zdatnost. Ideálem je 君子 (tzv. ušlechtilý muž). Konec období Jar a Podzimů - málo informací (konec komentářů kroniky Jar a podzimů) O.V.S. - řemeslníci vyrábí pro trh, už je nevlastní aristokracie - bronz je pro všechny!!! rozvoj obchodu (už nejen výměna mezi rody) - každý stát má svůj vyhlášený produkt (o tom se mluví v Knize dokumentů - co se kde vyrábí - jih kovy, někde meše, jinde sůl, hedvábí atd.) 4. - 6. st. př. n. l. obnovování silnic (silnice z doby Zhou se ozpadají!!!) - kvůli obchodu a přesunu armády peníze! Dříve nebyly, 1. peníze jsou kovové, různých zvláštních tvarů (tvary předmětů každoden. potřeby - nůž, motyka atd.), na J se platí mušlemi rozkvět měst, urbanizace (do teď bylo město spíše rituální centrum, teď je centrem obchodu) více obyvatel (př. 100 000 obyv.) 5