Výroční zpráva Národního programu uchování a využití genetických zdrojů hospodářských a užitkových zvířat, ryb a včel za rok 2005 Národní referenční středisko pro genetické zdroje hospodářských zvířat VÚŽV Uhříněves 104 00 Praha 10 Autoři zprávy Ing. Věra MÁTLOVÁ, národní koordinátor Prof. Ing. Josef PŘIBYL, DrSc., Prof. Ing. Václav ŘEHOUT, CSc., Doc. Ing. Karel KOŠVANEC, CSc., Ing. Miroslav ČADIL, Ing. Martin JAVORNÍK, Doc. Ing. Mgr. Ivan MAJZLÍK, CSc., Ing. František HŘEBEN.CSc., (česká červinka), RNDr. Jaromír FIEDLER, DrSc. (přeštické prase) Zdena DYKOVÁ, Prof. Ing. Václav JAKUBEC CSc., ing. Josef VOLENEC (starokladrubský kůň) Ing. Jaroslav JELÍNEK, CSc. (huculský kůň) Blahoslav POLÍČEK, Prof. Ing. Václav JAKUBEC CSc., ing. Josef VOLENEC, Vladimír Teplý (slezský norik a českomoravský belgický kůň) Dr. Ing. Michal MILERSKI (valašská a šumavská ovce) Ing. Věra MÁTLOVÁ, Ing. Richard KONRÁD (bílá a hnědá krátkosrstá koza) Prof.Ing. Eva TŮMOVÁ, CSc., Ing. Eliška STEJSKALOVÁ, Ing. Martin DUŠEK, Ing. JAN KAPLAN (králíci a nutrie) Ing. Eliška STEJSKALOVÁ, Ing. Ivana GARDIÁNOVÁ, PhD., Ing. Hana KOŽELUHOVÁ (drůbež) Ing. Martin FLAJŠHANS, CSc. (ryby) Ing. Dalibor TITĚRA, CSc. (včela kraňská)
Použité zkratky CBD Convention on Biological Diversity (Úmluva o biologické rozmanitosti) CHM Clearing House Mechanism (globální informační portál CBD) ČMSCH Českomoravský svaz chovatelů ČZU Česká zemědělská univezita Praha EAAP European Association on Animal Production Evropská asociace pro živočišnou výrobu ERFP European Regional Focal Point for Animal Genetic Resources Evropské referenční středisko pro genetické zdroje hospodářských zvířat FAO Food and Agriculture Organization of the United Nations (organizace pro výživu a zemědělství OSN) GZ genetický zdroj ICAR International Committee for Animal Recording (Mezinárodní výbor pro kontrolu užitkovosti) ID inseminační dávka JU Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích MZe Ministerstvo zemědělství ČR MZLU Mendelova zemědělská a lesnická univerzita Brno MŽP Ministerstvo životního prostředí NRS Národní referenční středisko NSB Národní strategie biodiverzity PK, HPK Plemennná kniha, Hlavní plemenná kniha RGZ Rada genetických zdrojů UNEP/GEF United Nations Environmental Protection Global Environmental Facility (Pomocný úřad pro ochranu životního prostředí při OSN) ÚŽFG AV Ústav živočišné fyziologie a genetiky Akademie věd ČR VÚŽV Výzkumný ústav živočišné výroby 2
Obsah PLÁNOVANÉ AKTIVITY NÁRODNÍHO PROGRAMU V ROCE 2005 str. 3 Činnost Národního referenčního střediska 6 Meziresortní spolupráce 7 Mezinárodní aktivity 8 Propagace a veřejná informovanost 10 Kryokonzervace 12 Testování plemen 16 Finanční zajištění 17 STAV OCHRANY A VYUŽITÍ GENETICKÝCH ZDROJŮ ZAŘ AZENÝCH DO NÁRODNÍHO PROGRAMU Česká červinka 23 Český strakatý skot 32 Přeštické černostrakaté prase 33 Starokladrubský kůň 40 Slezský norik a Českomoravský belgický kůň 51 Huculský kůň 58 Ovce 63 Kozy 66 Králíci a nutrie 68 Drůbež 71 Ryby 77 Včela medonosná kraňská 81 3
Plánované aktivity Národního programu uchování a využití genetických zdrojů hospodářských a užitkových zvířat, ryb a včel v roce 2005. Pro rok 2005 byly plánovány následující aktivity: uskladnění vzorků plemen zařazených do Národního programu v genobance DNA pokračování v molekulárně genetických analýzách a popisech plemen průběžné zajišťování kryokonzervace inseminačních dávek koní, beranů, kozlů a kanců a jejich uskladnění v kryobance ČMSCH Hradišťko a v pracovním depozitu VÚŽV Kostelec nad Orliicí průběžné doplňování databanky genetických zdrojů v souladu s požadavkem kompatibility navazujících databází podle požadavků FAO/CBD návštěvy v chovech a odborná pomoc chovatelům GZ při realizaci chovu podle schválených metodik účast na jednáních chovatelských sdružení, rad plemenných knih, svodech a specializovaných přehlídkách plemen zařazených do Národního programu s cílem informovat o principech Národního programu a jeho inovaci účast na mezinárodních aktivitách a prezentace výsledků Národního programu v ERFP (workshop Národních koordinátorů) zvyšování informovanosti veřejnosti a podchycení veřejného zájmu, zejména u dětí a mládeže, o problematiku ochrany biodiverzity formou přípravy a poskytování cíleně koncipovaných výukových materiálů (interaktivní publikace, mongragie, video) posouzení a zpracování žádostí o podporu udržovatelů genetických zdrojů, návrh finančních sazeb a jejich projednání v Radě genetických živočišných zdrojů zpracování návrhu příslušných paragrafů pro novelu zákona 154/2000 Sb., o plementbě, vyhlášky 471/2000 Sb., o kontrole užitkovosti a nové samostatné vyhlášky o genetických zdrojích zvířat zpracování zásad pro poskytování a čerpání finančních podpor formou dotací na udržování a využívání genetických živočišných zdrojů v roce 2006 revize využívání finančních prostředků čerpaných v rámci smluv na zajištění progranu (Asociace chovatelů huculských koní) Rok 2005 byl zaměřen na podporu managementu genetických zdrojů drůbeže, s prioritami: zajištění nového systému řízené reprodukce v nukleu českých plemen slepic zajištění sběru a zpracování informací o plemenitbě a užitkvých vlastnostech českých plemen slepic formou databázového software zajištění porovnávacchí testů užitkovosti u populací českých plemen drůbeže podle mezinárodních metodik inventarizace všech hospodářsky využívaných plemen drůbeže včetně původních kmenů využívaných jako zdrojové populace v domácích šlechtitelských programech drůbeže dokončení publikace o genetických zdrojích drůbeže 4
Pro zabezpečení koordinace a realizace odborných činností Národního programu byly uzavřeny smlouvy o spolupráci s následujícími subjekty : Asociace chovatelů huculských koní Asociace svazů chovatelů koní ČR Česká zemědělská univerzita Praha Českomoravská společnost chovatelů, a.s. Český svaz chovatelů Jihočeská univerzita České Budějovice Zemědělská fakulta Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Výzkumný ústav rybářský a hydrobiologický Vodňany Klub chovatelů českých hus Klub chovatelů českých plemen slepic Mezinárodní testování drůbeže, s. p. Ústrašice Národní hřebčín Kladruby nad Labem Rybářské sdružení ČR Sdružení SRAZ - Ekologické centrum Toulcův dvůr Svaz chovatelů drůbežee ČR Svaz chovatelů ovcí a koz v ČR Svaz chovatelů prasat v Čechách a na Moravě 5
Činnost Národního referenčního střediska (NRS) Jednání Rady genetických živočišných zdrojů Během roku 2005 se uskurečnila dvě zasedání Rady, z nich první (23.3.2005) projednala výsledky Národního programu za rok 2004 (výroční zprávu), zajištění aktivit v roce 2005 a návrh sazeb dotační podpory, další (13.10.2005) se zaměřila na plnění stanovených aktivit, výsledky jednání komisí (Komise české červinky) projednání žádostí a návrh sazeb dotační podpory. Závěry jednání k jednotlivým plemenům jsou uvedeny v příslušných kapitolách této Výroční zprávy. Příprava novely zákona 154/2000 Sb. a vyhlášky o genetických zdrojích Zásadní aktivitou NRS byla příprava paragrafů o genetických zdrojích pro novelu zákona 154/2000 Sb., o plemenitbě, pro jeho prováděcí vyhlášku 471/2000. nové samostatné vyhlášky o geneetických zdrojích a z toho vyplývající zásadní inovace celého Národního programu. Novela plemenářského zákona, zpracovávaná pro dosažení plné slučitelnosti právní úpravy v oblasti šlechtění a plemenitby hospodářských zvířat České republiky s právem ES navrhuje nově i úpravy v oblasti problematiky ochrany, uchovávání a využívání genetických zdrojů zvířat významných pro výživu a zemědělství. Jedná se prakticky o přijetí stejné právní úpravy, jakou je pro GZ rostlin a mikroorganismů významných pro výživu a zemědělství zákon č. 148/2003 Sb. Obecně jsou genetické zdroje na území každého státu považovány za součást jeho národního přírodního bohatství, ve smyslu zásad přijatých Úmluvou o biologické rozmanitosti (CBD). Z toho vyplývá i suverenita každého státu nad genetickými zdroji na jeho území a nutnost vzájemné spolupráce a reciprocity při poskytování vzorků genetických zdrojů a informací, má - li být zajištěna jejich dostupnost. Zejména v posledních letech s rozvojem molekulární genetiky a genetického inženýrství vzrůstá význam i některých opomíjených druhů zvířat. Vlastní právní úprava je nezbytná pro zajištění požadovaných mezinárodních garancí plynoucích z přistoupení ČR k CBD, (tj uchování GZ významných pro výživu a zemědělství, jejich podrobná dokumentace, zajištění přístupu k nim, jednoznačné vymezení podmínek, za nichž budou v rámci mezinárodních dohod poskytovány jejich vzorky) a je důležitým předpokladem zapojení ČR do mezinárodních programů spolupráce (volná výměna materiálů a informací); Uchováníí potřebné diverzity GZ a jejich dostupnost pro potřeby jejich praktického využívání má význam nejen u plemen doposud legislativně uznávaných jako chráněné národní geneetické zdroje, ale u všech druhů a plemen v ČR hospodářsky využívaných. Pro nezbytné dlouhodobé plánování pro zefektivnění programu (vzhledem k dosavadnímu jednoletému výhledu pouze v rámci dotačního titulu Ministerstva zemědělství, které často umožňuje řešení pouze naléhavých problémů a základní rutinu) je nutné vytvoření jasného legislativního rámce; I když Národní program pracuje již několik let, jeho postavení nemělo odpovídající právní rámec, což je v rozporu s požadavky na jeho stabilitu. V Národním programu spolupracují 6
státní organizace, university i soukromé fyzické a právnické osoby, není však žádný efektivní nástroj pro koordinaci jejich činnosti a zajišťování požadovaných standardů. Pro zapojení do mezinárodní výměny GZ je nezbytné jasné vymezení podmínek jejich dostupnosti (zvláště v případě, kdy toto Ministerstvo zemědělství nemůže zajistit ve vztahu k soukromým subjektům). Chybí závazné vymezení principů pro nakládání s GZ zvířat a povinností pro subjekty zapojené do Národního programu a pro držitele GZ zvířat významných pro výživu a zemědělství obecně) a pro domácí uživatele a v důsledku toho dochází ke ztrátám cenných materiálů. (Znění paragrafu 14 novely zákona 154/2000 Sb., přijaté v březnu 2006, je v příloze této zprávy). Meziresortní spolupráce Národní strategie ochrany biodiverzity Národní strategie pro biologickou rozmanitost a akční plán je stěžejním koncepčním materiálem pro ochranu biodiverzity. Vychází ze Strategie Evropských společenství a je jedním z bodů Úmluvy o biologické rozmanitosti a její vypracování bylo zařazeno do nelegislativních prací vlády pro rok 2005. Pro každý sektor resp. strategické téma byla ustanovena ministerstvy životního prostředí a zemědělství, které vypracování materiálu garantují, pracovní skupina. Koordinací tématu Genetické banky ochrana ex situ bylo pověřeno Národní referenční středisko pro genetické zdroje. NSB byla přijata dne 25.5.2005 Vládou ČR a je dostupná na http://www.chm.nature.cz/. CHM portál redakční rada Národní koordinátor je členem Vědeckého poradního sboru Rady pro biodiverzitu při MŽP a členem redakční rady globálního informačního portálu biodiverzity CHM, do kterého NRS pravidelně poskytuje relevantní informace a aktuality genetických zdrojích (http://www.chm.nature.cz/ ) Účast v projektu UNEP-GEF Assessment of Capacity-building Needs for Access to Genetic Resources, Conservation and Sustainable Use of Biodiversity Important for Agriculture, Forestry and Research in the Czech Republic. Projekt koordinovaný MŽP měl za cíl zmapovat stav kapacit podmiňujících přístup ke všem národním geneetickým zdrojům, jejich setrvalé využívání a ochranu. V jeho rámci se uskutečnily tři semináře, závěrečná zpráva bude k dispozici během I. pololetí 2006. 7
Mezinárodní aktivity Národní referenční středisko je členem Evropského regionálního referenčního střediska pro genetické zdroje (ERFP) a svoji činnost prezentuje každoročně na zasedání Evropské asociace pro živočišnou výrobu (EAAP). V roce 2005 se toto jednání uskutečnilo v Uppsale (Švédsko). Aktivity 31 členských států v oblasti ochrany a využití genetických zdrojů hospodářských zvířat podle materiálů, které národní koordinátoři předložili, jsou prezentovány ve Sborníku, dostupném v knihovně Národního referenčního střediska VÚŽV v Uhříněvsi, nebo na webových stránkách ERFP (http://www.rfp-europe.org). Na tomto zasedání byla Ing. V. Mátlová zvolena za člena Řídícího výboru ERFP jako zástupce členských států regionu CEE (střední a východní Evropa). ČR přispívá (po přistoupení k EU) do fondu ERFP ročně částkou 15 000. Příspěvky jsou použity na podporu projektů, z nichž se ČR v roce 2005 účastnila následujících: Možnosti kryokonzervace národních plemen ovcí v rámci Evropy (European Cryoconservation of Heritage Sheep Breeds Scoping Study, koordinuje Velká Británie). Koordinovaný postup konzervace středoevropských a balkánských populací cigájských ovcí (Possible way of conservation the multi-purpose Tsigai sheep in the Central and Eastern European countries, koordinuje Maďarsko) Optimalizace tvorby databází genetických zdrojů a využití v nich uložených informací (A study on optimizing the implementation of databases on AnGR and the utilization of their content, koordinuje Řecko) Podle rozhodnutí Komise pro genetické zdroje při FAO (CGRFA 2004) FAO ukončilo první etapu globálního projektu AnGR SoW (Genetické živočišné zdroje stav světa) ke dni 30.6.2005 a ze 141 odevzdaných národních zpráv zahájilo zpracování konceptu Strategických priorit pro Akční plán, který bude projednáván na zasedání mezivládní technické skupiny pro GZ (ITWGR) v září 2006. Protože se bude opět jednat o dokument globálního významu (a závaznosti) je nezbytné, aby byly zohledněny priority všech členských zemí OSN. Národní střediska proto byla vyzvána zpracovat ve třech fázích formou e-mailových konferencí unifikované podklady pro FAO. Podobný úkol řešilo NRS v mnohem širších souvislosteech v rámci ERFP, jehož úkolem bylo vypracovat konsolidovaný návrh evropských strategických priorit. Na jednání Řídícího výboru ERFP v září 2005 v Bruselo bylo rozhodnuto, že k jeho zpracování je nezbytné zorganizovat pracovní jednání všech národních koordinátorů. Na zmíněném jednání CGRFA vyzvalo dále FAO vlády k urychlení vytvoření odpovídajícího legislativního rámce pro ochranu genetických zdrojů ve svých zemích. Řídící výbor ERFP proto považoval za účelné spojit obě iniciativy a po jednání s Evropskou komisí (Directoriate General Agriculture) s podporou agentury TAIEX (Technical Assistance and Information Exchange - Directoriate General Enlargement) zorganizoval konání pracovního semináře 21338 Workshop on Legal and Strategic Aspects of Animal Genetic Resources in Europe v lednu 2006. Národní koordinátor ČR byl požádán o prezentaci dvou příspěvků do jeho programu. (State of AnGR in the New Member States 8
Example of the Czech Republic, Breeding programs for AnGR - Examples of national legislation Oba příspěvky jsou dostupné na http//taiex.cec.eu.int. ČR v rámci konsolodivaného postupu zemí EU na jednání FAO v říjnu 2004 souhlasila a nutností revize a zajištění funkčnosti globálního informačního systému DADIS, jehož prostřednictvím by bylo možné GZ komplexně monitorovat a postupně vyvinou systém indikátorů pro hodnocení stavu ochrany jednotlivých GZ. V říjnu - prosinci 2005 proto NRS zpracovalo revizi národních dat a jejich aktualizaci pro systém DADIS. V nejbližší době bude nutné v souladu s postupem ostatních zemí doplnit data také o nové populace původní šlechtitelské linie zejména u drůbeže. V rámci analýz národních zpráv projeektu AnGR SoW byly vyzvány státy, které své zprávy odevzdaly během roku 2003 nebo 2004 k jejich doplnění. Jednalo se zejména o aktualizaci informací o postupu ve formování legislativního rámce a údaje o konzervačních opatřeních u jednotlivých populací/plemen. Podklady byly zpracovány v požadovaném termínu a odeslány Komisi pro geneetické zdroje FAO. 9
Propagace a veřejná informovanost Problematika genetických zdrojů je průběžně zdůrazňována v řadě publikací, týkajících se jednotlivých plemen a druhů hospodářských zvířat, zejména ve specializovaných časopisech (Náš chov, Chovatel, Zpravodaj Svazu chovatelů ovcí a koz, Jezdectví, Koně apod.). Také při všech výstavách jsou příslušná plemena v tomto smyslu označena a prezentována. Nejefektivnějším způsobem prezentace Národního programu veřejnosti a jsou kontaktní a interaktivní aktivity, uskutečnované specializovanými institucemi. Tradičně kvalitní spolupráce v tomto směru pokračovala i v roce 2005 se sdružením SRAZ ve středisku ekologické výchovy na Toulcově dvoře v Praze Hostivaři. Farma Toulcova dvora slouží k přímé prezentaci národních plemen a využívá se při výukových programech pro všechny typy škol - od MŠ po studenty škol vysokých. Ve školním roce na Toulcově dvoře probíhá průměrně pět programů denně, dva z nich využívají farmu přímo, děti jsou v kontaktu se zvířaty. Programy přímo zaměřené na původní plemena tak každoročně absolvuje cca 4.000 dětí. Ve školním roce 2004/2005 byly realizovány projekty Stateček, O beránkovi a ovečkách, Hebká ouška, tlapky, kožíšky, Jako včelky v úle, Mláďata na Toulcově dvoře (pro předškolní věk), Na statku, Kde se vzala domácí zvířata, Čtyři koně ve dvoře, Život se zvířaty, Včelí společenstvo (pro ZŠ), Noemova archa (pro střední školy a gymnasia - proces domestikace zvířat, vznik plemen, vývoj plemen, čistokrevná plemenitba, hybridizace, původní (primitivní) česká plemena, genofond, nutnost jeho zachování, biodiverzita, ekologické zemědělství) a pro studenty České zemědělské univerzity semináře na téma Domestikace a původní plemena a Etika v chovu zvířat. Pro studenty středních, vyšších odborných a vysokých škol jsou na Toulcově dvoře kromě výukových pořadů, praktických cvičení a seminářů možnosti odborné praxe (v roce 2005 se na praxi vystřídalo 29 studentů Zemědělské univerzity Praha, 2 studenti Střední zemědělské školy v Poděbradech, 6 studentů vysokých škol pedagogického zaměření a 4 studenti vyšších odborných škol sociálního zaměření). Dále se připravuje nový výukový program zaměřený na získávání a zpracování mléka, jeho realizace pro školy začne v jarních měsících roku 2006 (termíny okozlení a otelení zvířat). Tento program je zařazen v Nabídce výukových programů pro školy na rok 2005/06 a již je objednáván. Areál Toulcova dvora je oblíbeným místem pro volnočasové aktivity rodin, každoročně jej navštíví cca 12.000 osob a jejich hlavní zájem se soustřeďuje na farmu s hospodářskými zvířaty. Na stájích a výbězích zvířat byly proto instalovány informačními tabule seznamujícími s národními plemeny. Pro zájemce o národní plemena a jejich možné využití připravi SRAZ seminář Výukové a terapeutické farmy, akreditovaný na MŠMT. Seminář je šestihodinový a seznamuje s managementem malých farem a jejich využitím. Seminář se těšil poměrně velkému 10
zájmu a absolvovalo ho 23 osob. Pro další zájemce proběhne v prvním pololetí roku 2006 ještě jeden. V průběhu září a října na Toulcově dvoře ve spolupráci s dalšími organizacemi proběhly dvě velké víkendové akce pro veřejnost - Biojarmark spojený s tradičními dožínkami a Světový den zvířat. Celkově se těchto akcí zúčastnilo cca 3.500 návštěvníků. Na obou akcích byl vystaven informační panel o Národním programu k Evropskému dni biodiverzity, byly rozdávány letáčky s tématikou biodiverzity i národních plemen. V programu obou akcí byla i komentovaná prohlídka farmy. V rámci Světového dne zvířat probíhaly ukázky stříhání ovcí, dojení koz a výroby produktů a předvedení práce huculských koní. Záznam z této akce byl vysílán v Radiožurnálu (včetně krátkého vstupu o národních plemenech). Sraz také v rámci sítě středisek ekologické výchovy navazujeme kontakty s dalšími středisky, které se věnují podobné problematice a projevili zájem o národní plemena a s nimi spojené vzdělávací programy. Expozice původních českých plemen Noemova archa v roce 2005 obsahovala včetně odchovů : Huculský kůň : 7 klisen, 2 březí přemístěny na pastviny Javorník na Šumavě na porod a odchov hříbat Česká červinka : 1 jalovice - březí (předpoklad otelení 1.4.2006) Přeštické prase : 1 prasnice Ovce původní valaška : 1 beran, 3 bahnice Koza bílá krátkosrstá : 1 kozel, 2 kozy Králíci - český černopesíkatý : 1 samec, 3 ramlice - český strakáč : 1 samec, 1 ramlice - moravský modrý : 1 samec, 1 ramlice - český červený : 1 samec, 1 ramlice České husy : 1 houser, 2 husy Česká zlatá kropenatá slepice : 1 kohout, 4 slepice Odchovaná mláďata v roce 2005: Koza bílá krátkosrstá : 1 kozel - zařazen do dalšího chovu Ovce původní valaška : 2 jehnice - obě zařazeny do dalšího chovu Králíci: - český strakáč : 10 zvířat, do dalšího chovu zařazeny 2 samice - český černopesíkatý : 26 kusů, do dalšího chovu zařazeno 9 zvířat - moravský modrý : neodchováno - český červený - odchováno 12 zvířaty, do dalšího chovu zařazeny 4 samice České husy : 15 zvířat - do dalšího chovu zařazeno 7 zvířat Česká kropenka : 30 zvířat, do dalšího chovu zařazeno 15 zvířat Výstavy a ocenění zvířat v roce 2005: Koza bílá krátkosrstá - kozel ER, nejlepší kozel aukce Králíci český černopesíkatý - vystaveno 9 kusů (ocenění 93,5-94,5b.), pohár Nejlepší odchovaný samec výstavy český červený - vystaveny 4 kusy (ocenění 92,5-94b.) České husy - vystaveny 2 kusy (třída V) - čestná cena Česká kropenka - vystaveny 2 kolekce, ocenění V, VD, VD, VD, D 11
Kryokonzervace Formou kryokonzervace jsou uchovávány v současné době pouze inseminační dávky a embrya. U skotu od roku 2003 žádné nové ID ani embrya nebyly získány, zásoby jak u červinek tak u červenostrakatého skotu jsou dostačující. V roce 2006 je plánováno prověření kvality těchto zásob kontrolní inseminací reesp. embryotransferem na vybraných plemenicích. U koní jsou ID připravovány ve středisku Equinní Reprodukční Centrum Mnětice, licentovaném pro EU, a zajišťovány prostřednictvím ASCHK formou výkupu, vlastníkem je tedy stát. V roce 2005 byl nákup inseminačních dávek hřebců pozastaven do doby, než se vyřeši legislativní ošetření vlastnických práv ke krokonzervovanému materiálu obecně. Kryokonzervace u kanců, beranů a kozlů zajištuje pracoviště VÚŽV Kostelci n.orlicí, provádí ji přímo v chovech. Přeštické prase černostrakaté Celkově je zakonzervováno 58 plemenných kanců ze všech 13 linií. Ejakulát od každého kance je zamrazen v 80-100 pejetách s koncentrací 5mld aktivních spermií. Motilita spermií po rozmrazení se pohybuje mezi 30-50% s 60-70% využitelností pro inseminaci. Kryokonzervace se provádí metodou podle Westendorfa a je průběžně modifikována novými komerčními ředidly (SUS, Safecell) s cílem zlepšit fertilitu spermií po rozmražení. Ověření inseminace zmrazeným semenem proběhlo v poloprovozních podmínkách chovu u 34 prasnic plemene BUxL a L, prasnice byly inseminovány ve spontánní říji pomocí intrauterinní sondy Minitüb. Březost po první inseminaci dosáhla 52,94% s průměrnou natalitou 7,35 živě narozených selat. V rámci udržení (revitalizace) linií plemene PC jako genetického zdroje v uzavřené populaci byla provozně ověřena inseminace dlouhodobě zmrazeným spermatem u šesti prasnic s 50% úspěšností a natalitou 9,23 živě narozených selat. Šumavská a valašská ovce, koza krátkosrstá bílá a hnědá Odběry a zmrazování spermatu beranů a kozlů jsou podle potřeb metodického přístupu prováděny přímo v chovech. Sperma je zmrazeno v 10-20 pejetách od každého plemeníka s koncentrací 100-200 miliónů aktivních spermií. Celkově bylo zamrazeno sperma od 30 plemenných beranů Šumavského plemene, 8 beranů Valašského plemene a 20 plemenných kozlů hnědého a bílého plemene. Sperma beranů a kozlů dosahuje 50-60% aktivity po rozmrazení z 80-90% využitelností pro inseminaci. Průběžně jsou testována nová komerční ředidla (Bioxcell, Biociphos+, Andromed). Dosud získané výsledky ukázaly vhodnost použitých poměrů 1:1-8 při ředění ejakulátu, velmi dobrou přežitelnost spermií v krátkodobém testu a vzácnou vyrovnanost v motilitě spermií mezi jednotlivými ředidly. Rovněž motilita spermií po rozmrazení nevykazovala výrazných rozdílů mezi testovanými ředidly. Pro zvýšeení zastoupení některých linií šumavské ovce byla aplikována intracervikální inseminace u 180 ovcí a intrauterinní (laparoskopická) u 10 ovcí. Nadále budou průběžně odebíráni za účelem kryokonzervace nově zařazení plemenní kanci do plemenitby výhradně ve šlechtitelských chovech. Při výběru dalších kanců bude 12
více přihlíženo ke zdravotnímu stavu, CPH a So. Rovněž zastoupení jednotlivých linií kanců bude podrobeno přísnějším kritériím. U beranů bude výběr totožný, s důrazem na genotypizaci skupin R1 a R2. V průběhu šetření u kanců beranů a kozlů se zaměříme na nejvhodnější výběr konzervačního ředidla a stupeň ředění při zachování optimální fertilizační schopnosti spermií v inseminační dávce. Výskyt ptačí chřipky a z něj plynoucí možné ohrožení znovu otevřel otázku možnosti kryokonzervace GZ drůbeže. Dlouhodobé uchovávání zamražených semenných dávek, embryonálních tkání nebo testikulárních buněk se dosud v ČR u žádné populace drůbeže běžně nerealizovalo, proto byla zpracována studie možností s odhadem potřeby finančního zajištění takového projektu. Technická stránka: Jediným pracovištěm disponujícím momentálně potřebnou technikou a knowhow je laboratoř BIOPHARM Jílové vedená ing.pavlem Trefilem, DrSc. Možné varianty: zamražení 42 vzorků semene od 7 maximálně nepříbuzných nejlepších kohoutů (po 6 rozředění od každého). standardní technika odběru ejakulátu dorzoabdominální masáží podle popisu v práci Trefil,Vilhelmová,Plachý (1992). Předpoklad životnosti spermií po rozmražení 50 až 60 %, event. zamražení 20 vzorků embryonální tkáně z dodaných 30 ks násadových vajec od 10 nejlepších kohoutů a nejlepších 30 nosnic z každé populace připářených dle schematu maximální možné kombinační diferenciace zastoupených rodin dané populace. Odebírány z embryonálního vývojového stadia X, uchovávány jednotlivé buňky z area pelucida ve standardním mediu podle vlastního Know How laboratoře. Životnost po rozmražení 50 %, event. zamražení testikulárních buněk 7 nepříbuzných kohoutů z nejlepších rodin ( rozdělené do 6 opakování). Odebírány operativně biopsií varlete in vivo. Odebraná tkáň bude rozředěna do 5 vzorků od každého kohouta a uchování bude řešeno dle standardních laboratorních protokolů. Životnost tkáně po rozmražení 60 %. Odběry vzorků pro zamražení v každé populaci opakovat po dvou letech a vzorky vyřazovat či využít ve šlechtitelském programu po 4 letech, tak aby od každé populace byly uchovávány maximálně vzorky ze dvou odběrů současně. Diskuse ekonomických souvislostí Pro další zpřesňování výše uvedeného návrhu je nutné si ujasnit ekonomické souvislosti,zda výše popsané biotechnologické a laboratorní postupy, které je schopna laboratoř zajistit, budou ekonomicky reálné a v podmínkách Národního programu profinancovatelné. Předpoklad je dán cenou dopravy a práce 2 pracovníků laboratoře ing.trefila v chovu majitele GZ a odběrem a zpracováním za 10 hodin práce zhruba semene od 50 samců,kontrolou pod mikroskopem, naředěním a zamražením a dodáním do genobanky. Cena práce,včetně ceny chemikálií a technického a laboratotního vybavení přepočtena do jednoho zamraženého vzorku semene vychází na 95 Kč. Obdobně přepočteno na jeden vzorek blastodermálních buněk zamražený v laboratoři z dodaných 30 násadových vajec za jednu populaci vychází na cenu 300 Kč za vzorek,včetně práce,chemikálií, atd. a na jeden vzorek spermatogoniálních buněk zamražený při výjezdu dvou pracovníků k chovateli GZ za jeden den od zhruba 30 kohoutů vychází na cenu 500 Kč za vzorek,včetně práce,chemikálií,atd. Za předpokladu zařazení celkového počtu zhruba 35 populací (včetně populací GZ nosných slepic a vodní drůbeže z domácího šlechtitění) je odhad ročních nákladů pouze na odběry a realizaci kryokonzervace v prvním roce : Semeno 140.000 Kč Blastodermální buňky 350.000,Kč Spermatogoniální buňky 105.000,Kč Případný celkový odhad pro kryokonzervaci v plném rozsahu všech tří typů tkání by činil v prvním roce 595.000 a v dalších letech polovinu,při obnově vzorků jednou za dva roky. 13
Hlavní depozit materiálu GZ skotu, koní, prasat,ovcí a koz je zajištěn v kryobance ČMSCH Hradištko (formou smlouvy, kterou ale můžeme uzavírat vždy jen na rok a až po obdržení Rozhodnutí viz kapitola Finanční zajištění). Materiál ryb je deponován na stejném principu v kryobance Výzkumného ústavu rybářského a hydrobiologického ve Vodňanech. V průběhu roku 2005 bylo rozhodnuto o adaptaci určených prostor pracoviště Kostelec nad Orlicí na další (pracovní) depozit kryokonzervovaného materiálu. Tento bude sloužit pro uskladnění duplikátů materiálu uloženého v bance Hradištko, a pro jeho manipulaci za účelem pro prověřování kvality kontrolní inseminací reesp. aplikací embryí. Další pracovní depozit v IS Homole slouží pro realizaci programu šlechtění GZ české červinky v chovech JU v Českých Budějovicích. K 1.12.2005 je v kryobankách deponován následující genetický materiál plemen zařazených do Národního programu: Tab.1. Přehled genetického materiálu v kryobankách Kryobanka Hradišťko k 31.12.2005 Plemeno Embrya Inseminační dávky počet počet plemeníků počet dávek česká červinka 135 4 7196 český strakatý skot 1144 22 12 440 starokladrubský kůň 0 28 1171 huculský kůň 0 2 152 slezský norik 0 2 64 českomoravský belgický kůň 0 3 141 přeštické prase 0 46 526 koza bílá krátkosrstá 0 16 160 koza hnědá krátkosrstá 0 9 259 šumavská ovce 0 10 357 Depozit Kostelec n. Orlicí Plemeno Embrya Inseminační dávky počet počet plemeníků počet dávek přeštické prase 0 11 360 koza bílá krátkosrstá 0 9 90 šumavská ovce 0 20 150 Valašská ovce 0 8 70 Depozit IS Homole (Jihočeský chovatel) Embrya Inseminační dávky Plemeno počet počet plemeníků počet dávek Česká červinka 0 6 1195 V kryobancei VÚRH ve Vodňanech byly v roce 2005 zamraženy dávky kapra milevského lysce, mariánskolázeňského kapra šupinatého a pstruha obecného f. potoční ze šumavské populace. Provádí se zmrazování v kryoautomatu Planer Kryo 10 series III (Planer, UK). Provádí se zmrazování v kryoautomatu Planer Kryo 10 series III (Planer, UK), v 2 ml 14
kryozkumavkách se zmrazovaným objemem 1 ml. Motilita spermií s měřením jejich rychlosti se stanovuje z videozáznamu pomocí analýzy obrazu. Hodnocení fertility spermií je prováděno v kontrolovaných inkubačních podmínkách při opakování 3x 4x u mlíčáka s hodnocením procenta vykuleného váčkového plůdku a procenta malformací. Biologický materiál pro izolaci DNA ryb je vzhledem ke specifickým podmínkám jejich konzervace zajištěn a deponován na pracovišti laboratoře genetiky ryb ÚŽFG AV ČR v Liběchově. Tab.2. Přehled kryokonzervovaných dávek ryb (počty mlíčáků a počty zamražených dávek) Druh Plemeno/linie Počet Počet mlíčáků dávek Rok Kapr jihočeský lysec BV 2 20 1998 pohořelický lysec 10 100 2001 synt. linie C434 5 27 1998 synt. linie C435 10 100 2002 telčský lysec 10 100 2002 třeboňský šupináč 8 80 2001 jihočeský kapr šupinatý C73 5 50 2003 žďárský lysec Žď-L 12 228 2004 milevský lysec MV 10 100 2005 mariánskolázeňský kapr šupinatý ML 10 100 2005 Lín obecný lín velkomeziříčský 18 40 1999 lín hlubocký 10 40 1999 lín táborský 6 15 1998 lín modrý 6 25 2000 lín zlatý 12 85 2000 Sumec velký sumec hodonínský 3 30 2000 sumec vodňanský albinotický 2 20 2000 sumec vodňanský 2 20 2000 Jeseter malý čistý druh 4 40 1999 Vyza velká čistý druh 1 40 2000 Pstruh obecný šumavská populace 3 60 2005 Tab. 3. Přehled biologického materiálu pro izolaci DNA, genobanka Liběchov Druh Plemeno Druh tkáně Počet vzorků kapr obecný žďárský lysec krev 40 kapr obecný žďárský šupináč krev 41 kapr obecný milevský lysec krev 42 kapr obecný telčský lysec krev 90 kapr obecný mariánskolázeňský šupináč krev 130 kapr obecný třeboňský šupináč krev 45 pstruh duhový PdM krev 33 pstruh duhový PdD66 krev 32 15
Banka DNA ve VÚŽV Uhříněves obsahuje k 31.12.2005 následující počty vzorků DNA: Tab. 4. Přehled biologického materiálu pro izolaci DNA, genobanka VÚŽV Druh a plemeno Počet vzorků Skot : česká červinka 130 německá (hessenská a vestfálská) červinka 40 polská červinka 65 český strakatý skot 450 ostatní plemena (holštýn, masný simentál, hereford, 2700 jersey, aberdeen angus, charolais) Ovce: šumavská ovce 2470 Valaška 110 zušlechtěná valaška 160 ostatní plemena (charollais, merinolandschaf, texel, 750 suffolk, merino, oxford down, německá dlouhovlnná) Kozy: bílá krátkosrstá koza 950 hnědá krátkosrstá koza 480 ostatní plemena (boer, savannah, kalahari red, alpine) 220 Koně: starokladrubský kůň 370 slezský norik 110 českomoravský belgik 130 Huculský kůň 180 Drůbež: česká zlatá kropenka 270 česká husa 150 ostatní plemena (polská zelenonožka, oravka, dánská 150 slepice) Jelen 90 Molekulárně genetické analýzy biologického materiálu, konkrétně mikrosatelitní analýzy plemen koní a mapování výskytu genů kódujících mléčný protein u skotu, koz a ovcí jsou průběžně zajištěny v relaci s kapacitními možnostmi VÚŽV také v rámci výzkumných záměrů MZe a projektů NAZV (1Q57051 Využití genetických zdrojů národních plemen ovcí a koz pro produkci geneticky definovaných mléčných výrobků s různými nutričními a organoleptickými vlastnostmi, odpověd. řešitel Ing.V.Mátlová). Testování plemen V souladu s požadavkem FAO o získávání informací o specifických užitkových znacích národních genetických zdrojů a jejich a zvřejňování je organizování objektivních srovnávacích testů jednou z priorit Národního programu. V roce 2005 pokračovaly testy užitkovosti slepic a hus v podniku Mezinárodní testování drůbeže Ústrašice s.p. a u několika držitelů GZ slepic také teesty jatečné výtěžnosti a kvality masa, doplněné základním rozborem živin (pro ověření možnosti tržní reealizace vyselektovaných kohoutů nosného plemene české slepice). Výsledky jsou uvedeny v kapitole Drůbež této výroční zprávy (str. 75 76). 16
Finanční zajištění Národního programu NP byl v letech 2000-2005 financován ze Státního rozpočtu částkou 60 mil Kč (z toho na živočišné GZ připadá 20 mil. Kč), přidělenou formou dotace. V průměru let 2001-2005 byla tato částka rozdělena následovně: 13,5-14 mil. na přímé podpory chovatelům, 3-3,2 mil. na činnosti zajišťované NRS programu 3-3,3 mil. na činnosti zajišťované ostatními subjekty, přitom tyto posledně jmenované aktivity jsou řešeny formou smluv. Podle platné legislativy nelze uzavírat smlouvy a financovat žádné aktivity před vydáním Rozhodnutí o přidělení finančních prostředků na zajištění NP. Smlouvy tedy můžeme uzavírat až po vydání tohoto Rozhodnutí, vlastní aktivity (zejména provoz kryobanky, sběry vzorků, sběry a zpracování dat, práce pro MZe, FAO a EU) řešíme z režijních prostředků, které následně přeúčtováváme na zvláštní účet, vedený pro NP. Ani tento postup není zcela v souladu s předpisy a mohl by být předmětem zásadních problémů, spojených v krajním případě až s vracením dotace a odpovídající sazbou penále. V letech 2001 2005 došlo k vydání Rozhodnutí, přípravě a podpisu smluv v termínech: Tab.5 Termíny vydání Rozhodnutí a podpisu smluv Rok Datum vydání Rozhodnutí Podpisy smluv Termín pro vyúčtování smluv 2001 26.7. září 1.12. 2002 3.6. srpen/září 1.12. 2003 24.6. srpen/září 1.12. 2004 29.7. září/říjen 1.12. 2005 11.5. červen/červenec 1.12. Řada aktivit zajišťovaných v programech ochrany in situ se musí zajistit od počátku roku, zejména u ryb, drůbeže a koní a příslušným subjektům tedy nezbývá než je bona fide vykonat a doufat, že dodatečně uzavřenou smlouvou budou jejich náklady pokryty. K tomuto postupu ale nelze nikoho nutit, takže některé aktivity plánované metodikami programu nemohou být beze zbytku zajištěny. Zcela v pořádku není z tohoto hlediska ani současně používaná dikce smluv, které jsou uzavírány ve výše uvedených termínech s uvedením, že se vztahují na aktivity vykonávané od 1.1. daného roku což je z právního hlediska nesmysl. Celkový přidělený objem prostředků na NP je přitom znám v okamžiku odsouhlasení Státního rozpočtu, tedy v měsíci listopadu prosinci předchozího roku. NRS pokládá tuto situaci za neúnosnou a navrhuje jednání s MZe o možnosti jiného způsobu přidělování prostředků na tyto činnosti. Administrace dotačních prostředků Podle ustanovení Zásad Ministerstva zemědělství pro poskytování a čerpání dotačních podpor na udržování a využívání GZ pro zemědělství byly žádosti jednotlivých subjektů podané prostřednictvím příslušných chovatelských svazů postoupeny VÚŽV. Po kontrole a sumarizaci všech žádostí byly navrženy výše příspěvku na jednotlivé tituly, tak aby byly vyčerpány finanční prostředky určené k podpoře chovu. Tyto návrhy byly projednány a odsouhlaseny na 17
zasedání Rady genetických živočišných zdrojů dne 13.10.2005, všech cca 300 žádostí s přílohami bylo zkontrolováno a po zpracování v termínu předáno na MZe ke konečnému posouzení a přiznání dotací. Aktivity chovatelských sdružení a ostatních subjektů, zaměřené zejména na výběr zvířat do GZ, zajištění jejich testace, odběrů krve, inseminačních dávek, agenda zpracování žádostí chovatelů, byly profinancovány na základě uzavřených smluv, po kontrole jejich splnění ke dni 30.11.2005. Přehled všech přidělených prostředků dotační podpory pro chovatele, ostatní subjekty a NRS včetně rekapitulace za roky 1996-2005 je v tabulkách 6-11. Tab.6. Dotační titul Koordinace a realizace Národního programu Subjekty zajišťující odborné činnosti Kooperační smlouvy Asociace chovatelů huculského koně 200 000 Asociace svazů chovatelů koní 366 000 Česká zemědělská univerzita Praha 60 000 Českomoravská společnost chovatelů 353 000 Český svaz chovatelů 370 000 JČU - VÚ rybářský a hydrobiologický Vodňany 300 000 Jihočeská Univerzita České Budějovice 80 000 Mezinárodní testace drůbeže Ústrašice 500 000 Národní hřebčín Kladruby 280 000 Odběry ID u beranů 12 000 Rybářské sdružení ČR 120 000 Sdružení SRAZ - ekologické centrum Toulcův dvůr 70 000 Svaz chovatelů ovcí a koz 250 000 Svaz chovatelů prasat 120 000 Svaz chovatelů drůbeže 25 000 VÚ včelařský Dol 160 000 Celkem 3 266 000 Tab. 7. Koordinace programu Koordinace programu - VÚŽV Zajištění Národního programu - metodické vedení a koordinace, tvorba a vývoj databází, evidence genetických zdrojů a analýzy programu jejich šlechtění, provoz genobanky (kryokonzervace genetického materiálu a molekulárně-genetická charakterizace plemen) posuzování a prověřování žádostí o dotační podporu a jejich kontrola, zajišťování náležité publikace a informovanosti, zajišťování úkolů vyplývajících z mezinárodních dohod a zastupování ČR v mezinárodním měřítku z titulu Národního referenčního střediska. Materiál a energie 1 212 000 Cestovní náklady 207 000 Služby 346 000 Osobní náklady 660 000 Vnitropodnikové náklady a režie 809 000 Celkem 3 234 000 Smluvní činnosti (tabulka 5) 3 266 000 Celkem zajištění Národního programu 6 500 000 18
Tab. 8 Dotační podpora chovu genetických zdrojů in vivo v roce 2005 SKOT Druh počet jedinců sazba částka česká červinka 108 1 003 493 kráva 63 12 000 756 000 jalovice 34 4 000 136 000 plemenný býk 5 19 895 99 475 jalovička do 6 měsíců věku 6 2 003 12 018 KOZY 2 363 1 822 900 koza bílá 1 600 600 960 000 koza hnědá 683 1 000 683 000 kozička hnědá 257 700 179 900 OVCE 2 531 1 188 210 šumavská ovce 2 325 953 250 bahnice 2 325 410 953 250 valaška 206 234 960 bahnice 188 1 020 191 760 beran 18 2 400 43 200 PRASE přeštické černostrakaté 365 2 056 000 prasnice 332 5 000 1 660 000 kanec 33 12 000 396 000 DRŮBEŽ 388 201 100 česká slepice zlatě kropenatá 246 500 123 000 česká husa 142 550 78 100 KONĚ 2 126 000 starokladrubský kůň 75 750 000 klisny (matky) 66 10 000 660 000 klisny nové 9 10 000 90 000 hřebec - - - hucul 47 385 000 klisny (matky) 38 8 000 304 000 klisny nové 8 8 000 64 000 hřebec 1 17 000 17 000 ČM belgický kůň 93 744 000 klisny (matky) 93 8 000 744 000 slezský norik 24 247 000 klisny (matky) 23 10 000 230 000 hřebec 1 17 000 17 000 KRÁLÍCI 1 172 258 920 český strakáč 366 180 65 880 moravský modrý 238 180 42 840 český albín 190 200 38 000 český luštič 80 200 16 000 moravský bílý hnědooký 115 200 23 000 černopesíkatý 33 400 13 200 český červený 150 400 60 000 19
Tab.8. Dotační podpora chovu genetických zdrojů in vivo v roce 2004 (pokračování) NUTRIE 285 137 850 standard 151 450 67 950 stříbrná 70 450 31 500 tříbarevná 64 600 38 400 VČELY 395 478 000 plem. matka a 57 4 500 243 500 plem. matka b 77 1 200 92 400 plem. matka c 58 700 40 600 plem. matka d 83 289 23 987 plem. matka e 120 167 20 040 RYBY počet hejn 46 4 272 000 kapr 21 86 000 1 806 000 pstruh duhový 4 168 000 672 000 pstruh potoční 3 130 000 390 000 lín 9 64 000 576 000 sumec 2 92 000 184 000 jeseter 3 92 000 276 000 vyza 1 92 000 92 000 síh peleď 2 92 000 184 000 síh maréna 1 92 000 92 000 CELKEM 13 500 000 Rekapitulace prostředků podpory Národního programu za roky 1996-2005 Tab. 9 Náklady aktivit na zajištění programu -- organizace 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Asociace chovatelů huculů 135 80 80 160 220 250 200 Asociace sv. chovatelů koní 160 400 160 216 214 340,5 366 Cech kočích 30 ČSCH Praha 30 50 62 146 260 340 160 220 290 370 ČSCH ZO Plzeň (slepice) 30 15 ČSCH Klub českých hus 15 ČSMSCH Hradištko 0 420 450 450 200 200 250 248 256 353 ČZU Praha 10 157 80 60 40 50 20 30 25 60 JU - VÚRH Vodňany 34 98 249 250 250 200 250 250 500 300 JU České Budějovice 10 109 40 40 40 50 50 50 80 80 Mez. test. drůbeže Ústrašice 25 24 100 150 150 200 260 335 349 500 NH Kladruby 72 231 340 315 200 240 550 260 570,5 280 Rybářské sdružení ČR 69 74 80 80 80 80 80 90 115 120 Svaz chovatelů ČESTR 30 Svaz chovatelů prasat ČM 37 151 100 100 90 90 90 90 115 120 Svaz chovatelů drůbeže 30 Svaz chovatelů ovcí a koz 37 26 35 40 50 80 300 240 300 250 Sběr vzorků krví (ovce) 45 29 Šumavská ovce - ID beranů 12 SRAZ - Toulcův dvůr 40 60 70 VÚ včelařský 20 108 120 120 120 130 130 140 160 160 Západočeská plem.unie 32 SUM 406 1448 1656 2046 1960 1900 2516 2502 3500 3266 20
Tab. 10 Vyplacené prostředky podpory chovu GZ in situ (v tis.kč) Roky plemeno 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 SUM česká červinka 1200 1092 1364 1150 1172 1902 1539 1626 362 1003 12410 koza bílá 968 1615 1496 1400 1367 702 1241 903 1242 960 11894 koza hnědá 200 264 333 330 405 556 378 694 977 863 5000 šumavka 820 1359 1367 1300 1238 1042 1000 875 970 953 10924 valaška 0 0 0 0 62 145 127 262 237 235 1068 přeštické prase 1900 2760 2834 2763 2727 2836 2802 2782 2160 2056 25620 starokladrub. kůň 600 850 740 849 772 954 1060 1241 817 750 8633 hucul 270 496 618 500 482 570 561 493 535 385 4910 slezský norik 0 1262 1289 1200 929 539 180 175 150 247 5971 ČM belgik 0 0 0 0 745 597 751 819 948 744 4604 slepice ČZK 70 156 161 160 153 141 202 184 183 123 1533 česká husa 67 126 127 127 109 102 51 99 109 78 995 králíci 0 269 270 270 267 245 239 242 327 259 2388 nutrie 0 56 93 93 103 107 101 95 155 138 941 ryby 4121 2970 3539 3300 3310 2874 2789 2789 4350 4272 34314 včely 0 480 478 480 479 438 452 451 478 434 4170 SUM 10216 13755 14709 13922 14320 13750 13473 13730 14000 13500 135375 Tab.11 Počty podporovaných zvířat a kmenových hejn ryb Roky plemeno 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 česká červinka 84 114 104 96 88 106 115 117 86 108 koza bílá 1804 2542 2108 2014 1736 2182 1551 1627 1552 1600 koza hnědá 147 289 317 356 475 566 380 678 811 940 šumavka 1572 1408 1673 2046 2346 1992 2617 2734 1979 2325 valaška - - - - 47 130 118 148 136 206 přeštické prase 428 472 445 375 368 379 377 371 383 355 starokladrub. kůň 30 52 71 64 77 46 70 77 67 75 hucul 54 104 84 81 93 100 54 50 52 47 slezský norik - 84 110 111 114 79 64 15 10 25 ČM belgik - - - 108 85 83 36 81 79 93 slepice ČZK 520 680 658 715 505 256 337 307 305 246 česká husa 164 164 238 264 226 170 142 152 168 142 králíci - 1345 1353 1627 1406 1167 1016 946 1160 1172 nutrie - 105 155 170 171 179 163 153 241 285 ryby N* 31 38 41 47 46 39 40 43 46 včely - 520 344 344 318 393 359 354 439 395 N* podpora byla stanovena procentem z prokázaných nákladů na chov kmenových hejn V prosinci 2005 se uskutečnila další z průběžných kontrol využívání finančních prostředků poskytnutých na zajištění aktivit programu, tentokrát v Asociaci chovatelů huculských koní v Pardubicích, za roky 2003, 2004 a 2005. Kontrolní skupina nenalezla žádné závady ani změny v průběhu plnění podmínek použití dotačních prostředků a smluv... 21
STAV OCHRANY A VYUŽITÍ PLEMEN ZAŘ AZENÝCH DO GENETICKÝCH ZDROJŮ SKOT Česká červinka Stav populace V roce 2005 bylo v 7 zařazených chovech celkem 147 jedinců všech kategorií (krávy, jalovice, telata), chovaných částečně jako ustájené a dojené, částečně v pastevním systému bez tržní produkce mléka. Vzhledem k závěrům, vyplývajícím z analýzy nákladů produkčního chovu byla koncem roku část zvířat z obou hlavních stád (JU a ČZU) odprodána do menších privátních chovů, kde mohou za současných podmínek nalézt vhodnější uplatnění. Dosavadní organizační rozdělení oblastí (jihočeská v garanci JU, chovy JU, Nové Hutě, Staré Hodějovice a středočeská v garanci ČZU, chovy Lány, ABATIS, a individuální chovatelé) zůstává. Během roku se uskutečnila celkem čtyři jednání Komise čč, která postupně řešila stav populace GZ a zvažovala způsob jejího dalšího udržitelného chovu. Nejprve garant plemene prof. Přibyl vypracoval podrobnou rodokmenovou analýzu celé populace s vyčíslením podílu genů jednotlivých plemen (tj. české, polské a německé červinky) a podílů genů původních zakladatelek, se následujícími závěry: Kvantitativní hledisko Vývoj regenerované populace podle původního projektu (1994) sice nesplňuje původní předpoklady, nicméně vykazuje známky dynamiky. ŠZP Lány nemá z ekonomických důvodů zájem na dalším rozšiřování chovu, mnohem pozitivnější je přístup Jihočeské univerzity, která předpokládá docílení stavu kolem 100 ks v jím řízených chovech (tab.12.) Perspektivy chovu u hobby chovatelů nebo ve skanzenech jsou více než problematické. Tab.12 vývoj početního stavu regenerované populace české červinky Rok 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 Celkem populace 25* 45* 45* 85 84 91 96 116 124 117 112 Z toho chovy n 7 23 24 48 50 65 82 83 81 74 83 řízené JU ČB % 28 51 53 56 59 71 85 72 65 63 71 Kvalitativní hledisko Podrobným rozborem všech 147 žijících jedinců byl zjištěn podíl prokazatelně původních genů české červinky u samic v rozsahu 3 18%, podíl genů českých + polských + německých červinek v rozsahu 44 62%. Podíl genů původních zakladatelů populace (tj. samic vykoupených v r. 1992 z posledního stáda v Hejnicích) a býků regenerovaných polskou červinkou dosahuje 39 100%. Výsledky několika tisíc genotypizací realizovaných na ZF JU a MZLU v Brně ukazují na vysokou genetickou podobnost českých, polských a německých červinek a jejich odlišnost od ostatních plemen dojeného skotu a podporují tak programový záměr uchovat do budoucna zbytky těchto populací jako jedno červené evropské plemeno. V současném evropském 23
prostoru by stálo za vážnou úvahu začít mluvit o takovém plemenu a jeho rázech (polský, německý, český) a vytvoření společného evropského programu. Podle šetření prof. Řehouta je v Polsku cca 500 červinek vedených jako genetický zdroj s ověřeným původem, s cílem dostat tento stav na 700 ks, a v Německu se údaje liší mezi 100 500 ks, k zušlechťování jsou používáni býci příbuzných červených plemen. Zároveň byly zpracovány náklady na chov v obou hlavních stádech s vyčíslením ztrát a z nich plynoucí potřeby dotací (tab.13 14). Tab.13a) Vyčíslené náklady JU ČB (dojnice červinka v porovnání s dojnicí holstein) Plemeno Dojnice holstein Dojnice červinka technologie stáj stáj pastvina Náklady na KD denní roční denní roční denní roční celkem včetně odpisů 159,61 58 300 125,99 45 990 76,37 27 864 Výnosy: mléko lt mléko Kč narozené tele.produkce chlév.mrvy 18,9 157 6900.57 305 2 100 900 8,2 61,5 3000.22 450 2 100 900 5 37,5 1825.13 700 2 100 900 Celkem výnosy 60 305 25 450 15 800 Roční bilance + 2 005-20 540-12 064 Tab.13b) Náklady na pořízení dojnice JU ČB Kategorie váha prům. přír. stáj náklad na KD prům. cena kg/ks celkem náklady váha prům. přír. pastvina náklad na KD prům. realiz. cena celkem náklady tele 30 2 100 30 2 100 Tele do 6 měsíců 174 0,80 60 10 800 228 1,1 75 13 500 Jalovice 6-16 měs. 399 0,75 31 9 300 438 0,70 17 5 040 VBJ do 25 měsíců 548 0,55 30 8 195 573 0,50 18 4 860 Dojnice do 26 měs. 550 30 395 573 25 500 Realizační cena brakování dojnice Ztráta z prodeje (4 lakt.) Roční odpis / dojnice Ztráta při prodeji jalovice ve váze 550 22 12100 399 29 11 571 573 22 12 600 18 295 12 900 4 570 3 325-10 600 438 29 12 700 Tab.14a) Vyčíslené náklady ČZU - Lány (dojnice červinka v porovnání s dojnicí holstein) plemeno Dojnice holstein Dojnice červinka technologie stáj stáj pastvina Náklady na KD celkem denní roční denní roční denní roční včetně odpisů 205,82 75 124 191,53 69 908 134,07 48 936 Výnosy: mléko lt mléko Kč narozené tele.produkce chlév.mrvy 22,5 193,6 8200.71 038 1 200 4 756 - - - - 1 000 1 000 1 725 Celkem výnosy 76 994 2 725 22 049 Roční bilance + 1 870-67 183-26 887-7 940 24
Tab. 14b) Náklady na pořízení dojnice ČZU - Lány Kategorie váha prům. přír. stáj náklad na KD prům. cena kg/ks celkem náklady váha prům. přír. pastvina náklad na KD prům. realiz. cena celkem náklady tele 25 1 000 25 1 000 Tele do 6 měsíců 138 0,55 53,1 10 726 138 0,55 37,2 7 508 Jalovice 6-16 měs. 449 0,50 74,8 19 525 449 0,50 52,3 13 667 VBJ do 25 měsíců Dojnice do 26 měs. 560 242,8 43 823 560 169,9 30 676 Realizační cena brakování dojnice Ztráta z prodeje (4 lakt.) Roční odpis / dojnice Ztráta při prodeji jalovice ve váze 560 22 12 320 449 30 13 470 560 22 12 320 31 503 18 356 5 732 5 732-9 250 449 30 13 470-7 550 Na základě této studie byl v červnu 2005 zpracován společný chovatelský a podnikatelský záměr Uchování a rozšíření GZ české červinky a předložen k oponentnímu posouzení. Všechny chovatelské subjekty shodně konstatovaly neřešitelnost situace, pokud by byl i nadále předepisován stájový chov hlavní důvody jsou: a) Nutnost rozdílné krmné dávky chovaných kusů s ohledem na jejich výrazně nižší užitkovost, řádově o 3 000 4 000 lt oproti průměru stáda. b) V případech stájového chovu ztrátu z realizace mléka ve výši 20 000,- až 30 000 Kč za kus a rok. c) Vzhledem k tomu, že zvířata nejsou odrohována vykazují výrazně vyšší agresivitu vůči svému okolí, zejména při volném ustájení, navíc dochází ke zraňování a poškozování ostatních zvířat ustájených ve skupině. d) Na základě několikaletých praktických zkušeností je možné konstatovat, že jde o plemeno výborně snášející pastevní odchov, vykazující vitalitu, zdraví a srovnatelné výsledky masné užitkovosti se specializovanými plemeny. U stájového chovu jsou naopak výsledky mléčné užitkovosti srovnávané s mléčným plemenem propastně rozdílné. e) Z hlediska chovatelského i několikaletých praktických zkušeností je zcela evidentní, že chovaná populace je maximálně vhodná k chovu v přírodních podmínkách ekologických chovů méně příznivých oblastí s možností využití projektů agroturistiky. Z toho vyplývají i možnosti přirozené plemenitby a ustájení v lehkých nezateplených stavbách v zimním období, tj. době stání na sucho (příklad realizace řízené plemenitby na ŠZP JU dokládá, že lze šlechtitelské záměry plně realizovat i při plemenitbě přirozené). Menší, srovnávací část, s výraznějším projevem mléčné produkce, je pak možné chovat ve stájových podmínkách s inseminací, kterou je možné využít i v případě synchronizace říjí na pastvině. 25