Makroekonomie II. Spotřební funkce Je analýzou spotřebních výdajů C.

Makroekonomie II. Určení rovnovážné produkce v dvousektorovém modelu Zjednodušující předpoklady: Ceny jsou fixní Existence produkční mezery (nevyužitá zásoba kapitálu a práce; produkt je pod potenciálem) Předpoklad uzavřené ekonomiky Nerozlišujeme nominální a reálné veličiny Plánované výdaje V dvousektorové ekonomice skutečné agregátní výdaje AE rovny úhrnu spotřebních výdajů C a investičních výdajů I AE = C + I Výchozím bodem teorie určení rovnovážné produkce je skutečnost, že skutečné výdaje se mohou lišit od výdajů zamýšlených, resp. plánovaných. Pro další analýzu přijmeme předpoklad, že pouze investiční výdaje se mohou lišit od plánovaných investičních výdajů. Spotřební výdaje budou vždy rovny plánovaným spotřebním výdajům. Investice I dělíme na dvě části: investice plánované IP investice neplánované IU Neplánované investice vystupují ve formě změn zásob, které jsou složkou investic. Jestli-že firmy vyrobí více produkce, než lidé chtějí koupit, část zboží se hromadí v zásobách a neplánované investice jsou kladné (UI > 0). Naopak, jestli-že firmy vyrobí méně produkce než lidé chtějí koupit, neplánované investice jsou negativní, tj. IU < 0 dochází tak k neplánovanému čerpání zásob a k neplánované dekumulaci. Celkový objem výdajů, který chtějí lidí vynaložit zahrnuje pouze plánované výdaje, jež tvoří agregátní poptávku AD. Agregátní poptávka AD - představuje celkový objem zboží poptávaný v ekonomice při dané cenové úrovni (za předpokladu fixní cenové hladiny). Ve dvousektorovém modelu ekonomiky tvoří agregátní poptávku spotřební výdaje C a plánované investice IP. AD = C + IP Musíme rozlišit, že plánované agregátní výdaje AE se mohou lišit (agregátní poptávkou AD) od skutečných agregátních výdajů. V dvousektorové ekonomice platí že produkce vyrobená se rovná produkci prodané. Produkci prodanou zapisujeme jako úhrn spotřebních a investičních výdajů. Y = C + I Platí, že produkce je vždy spotřebována nebo investována. Spotřební funkce Je analýzou spotřebních výdajů C. Rozdělení důchodu domácností: Y důchod domácností C spotřební výdaje S úspory Y = C + S Část důchodu je spotřebována a část je uspořena. Spotřební funkci lze vyjádřit takto: C = f (Y) C celkové reálné spotřební výdaje (spotřební výdaje) Spotřební výdaje jsou funkcí (běžného) důchodu. Specifikujme nyní spotřební funkci, resp. vztah mezi C a Y konkrétně předpokládejme, že vztah mezi spotřebou a důchodem je lineární. Můžeme tedy psát: C = Ca + c Y Rovnice vyjadřuje keynesiánskou funkci spotřeby. Ca autonomní spotřeba spotřeba která není závislá na úrovni důchodu. Autonomní spotřebou rozumíme skutečnost, že lidí musí provádět některé druhy plateb bez ohledu na jejich běžný důchod. Jestliže člověk ztratí práci musí platit nájemné, platit splátky úvěru, hypotéku apod. tím, že čerpá se svých úspor, prodává část svého majetku a nebo si vypůjčuje. Lidé však mají tendenci spotřebovávat více, jestliže se jejich důchod zvyšuje. Proto rovnice funkce spotřeby předpokládá, že spotřební výdaje se zvyšují proporciálně s úrovní běžného důchodu. Velikost o kterou se zvýší spotřební výdaje při zvýšení důchodu o každou dodatečnou korunu nazýváme mezním sklonem ke spotřebě c. Mezní sklon ke spotřebě tak vyjadřuje poměr přírůstku spotřeby delta C k přírůstku důchodu delta Y a ukazuje, jaká část přírůstku důchodu je spotřebována. c = delta C / delta Y = MPC C = c Y C indukovaná spotřeba Mezní sklon ke spotřebě je menší než jedna a větší než nula (kdyby byl mezní sklon ke spotřebě roven jedné, potom by byl celý spotřebován). Předpokládejme tedy, že určitý podíl dodatečného důchodu je vynaložen na spotřebu, ale nikoliv celý dodatečný důchod. Protože spotřební funkce je lineární, mezní sklon ke spotřebě je konstantní. Konstantní mezní sklon ke Strana 1 Strana 2

spotřebě znamená, že jakékoliv změny důchodu budou rozděleny na spotřebu a úspory ve stejných proporcích. MPC = c je vždy kladný a je konstantní 0 < c < 1 = MPC leží mezi nulou a jedničkou APC APC = C / Y nebo průměrný sklon ke spotřebě APC = C / Y = ( Ca / Y ) + c Protože c je kladná konstanta průměrný sklon ke spotřebě je větší než mezní sklon ke spotřebě. Zvyšuje-li se důchod, první člen rovnice se snižuje a průměrný sklon ke spotřebě má tendenci konvergovat k meznímu sklonu ke spotřebě. Roste-li důchod APC klesá. Obr 1_1 Funkce úspor V dvou sektorovém modelu vynakládají domácnosti důchod na spotřebu a úspory. Tím, že byly spotřební výdaje determinovány jako rostoucí funkce důchodu, byly zároveň determinovány i úspory, resp. funkce úspor. Funkcí úspor proto zapíšeme jako S = f (Y) Úspory - jsou rostoucí funkcí důchodu. Protože předpokládáme, že funkce spotřeby je lineární, je lineární i funkce úspor. -Sa s Y S = -Sa + s Y autonomní úspory (tj. úspory když je důchod roven nule) mezní sklon k úsporám (součin mezního sklonu k úsporám a důchodu) Autonomní úspory jsou když je důchod roven nule. Velikost negativních úspor (-Sa) je rovna přesně autonomní spotřebě (Ca). Indukované úspory (S ) je součin mezního sklonu k úsporám a důchodu. Mezní sklon k úsporám (s) vyjadřuje poměr přírůstku úspor k přírůstku důchodu. Mezní sklon k úsporám je kladná konstanta a vyjadřuje sklon funkce úspor. delta S / delta Y = s = MPS je vždy kladný a konstantní a kde 0 < s < 1 mezní sklon k úsporám je větší než nula a menší než jedna. Obr 1_3 Funkce spotřeby Obr 1_4 Funkce úspor Jestli-že domácnosti alokují svůj důchod na spotřebu a úspory, potom musí platit, že i přírůstek důchodu se rozděluje na přírůstek spotřeby a přírůstek úspor. Proto píšeme delta Y = delta C + delta S Součet mezního sklonu ke spotřebě a mezního sklonu k úsporám se rovná jedné. 1 = c + s 1 = MPC + MPS Průměrný sklon k úsporám (APS) poměr celkových úspor k důchodu. Průměrný sklon k úsporám dostaneme vydělením obou stran funkce důchodem, takže: S / Y = ( -Sa / Y ) + s Mezní sklon k úsporám (s) je větší než průměrný sklon k úsporám. Rovnovážná produkce ve 2 sektorovém modelu Agregátní poptávka je množství zboží, které chtějí lidé koupit, kdežto spotřeba a investice v účetnictví národního důchodu představují množství zboží, které lidé skutečně koupili. Agregátní poptávka se tedy skládá z objemu spotřebních výdajů, které domácnosti plánují a objemu investic, které plánují provést firmy. Produkce je v rovnovážné úrovni, když se rovná agregátní poptávce. Y = AD V rovnovážné úrovni produkce se neplánované investice do zásob rovnají nule (IU = 0). Když se agregátní poptávka nerovná produkci, vznikají neplánované zásoby (IU). Lze tedy psát, že: IU = Y AD tedy Y = AD + IU Při rovnovážné produkci se spotřební výdaje domácností a plánované výdaje firem rovnají skutečné produkci resp. důchodu. Agregátní poptávka tak určuje rovnovážnou úroveň produkce, resp. důchodu. Determinanty rovnováhy ekonomiky Předpoklady na nichž je určen rovnovážný model produkce: ceny jsou fixní v ekonomice existuje tržní mezera, tj. potenciální produkt ( Y* ) je větší než skutečný produkt ( Y ) existence dostatečného kapitálu, aby produkce vždy pokryla poptávané množství na trhu práce existuje vždy dostatečná nabídka práce při fixních peněžních mzdách všechny ekonomické proměnné jsou vyjádřeny v reálných veličinách Strana 3 Strana 4

O plánovaných investičních výdajích budeme předpokládat, že jsou dány autonomně, nezávisle na úrovni důchodu a jsou konstantní ( značíme I ). Agregátní poptávka je úhrn spotřební a investiční poptávky: I AD = C + I plánované investiční výdaje AD = Ca + c Y + I Plánované autonomní výdaje (A) A = Ca + I Potom můžeme agregátní poptávku v dvousektorovém modelu specifikovat jako AD = A + c Y Část agregátní poptávky (A = Ca + I) je nezávislá na úrovni důchodu, je autonomní. Druhá část agregátní poptávky (indukovaná spotřeba, tj c Y) je závislá na úrovni produkce. Resp. důchodu. Agregátní poptávka se s růstem důchodu zvyšuje, protože indukovaná spotřeba s růstem důchodu roste. Rovnováha ekonomiky je taková situace, kdy neexistuje žádný tlak na změnu: domácnosti a firmy plánují v bodě rovnováhy vynaložit právě takový objem důchodu (výdajů), který je generován úrovní produkce. Rovnost mezi plánovanými úsporami a plánovanými investicemi je podstatná charakteristika rovnovážné úrovně produkce. Y C = AD C S = I Protože úspory představují únik z důchodu ustanovení rovnovážné úrovně v ekonomice vyžaduje, aby tento únik byl přesně kompenzován nespotřebními výdaji. Nespotřební výdaje v dvousektorové ekonomice představují autonomní investice. Úspory o kterých pojednáváme jsou ekonomickou veličinou, která má rozměr toku za jednotku času. Nutno je odlišit od úspor jako zásob aktiv, které mají domácnosti na úsporových účtech nebo uschovány doma. Multiplikátor Jednoduchý výdajový multiplikátor značíme alfa alfa = delta Y / delta A = 1 / 1 c = 1 / s Jednoduchý výdajový multiplikátor je větší než jedna. Jednoduchý výdajový multiplikátor je dán poměrem přírůstku (změny) rovnovážné produkce vyvolané zvýšením (změnou) autonomních výdajů (autonomní komponenty agregátní poptávky) o jednotku. Řešené příklady k dvousektorovému modelu: Je dána spotřební funkce C = 100 + 0,8 Y. Autonomní investiční výdaje (I) činí 100 mld. Kč. a) jaká je rovnovážná úroveň důchodu? AD = Ca + 0,8 Y + I AD = 100 + 0,8 Y + 100 Y = 100 + 0,8 Y + 100 Y = 1000 mld. Kč b) jaká je rovnovážná úroveň úspor? S = s Y S = 0,2. 1000 S = 200 (S = Ca + I) S = S Ca S = 200 100 = 100 mld. Kč c) je-li produkce z nějakého důvodu 1100mld. Kč, jaká bude úroveň neplánovaných investic do zásob? AD = 100 + 0,8. 1100 + 100 AD = 1080 IU = 1100 1080 = + 20 mld. Kč d) jak se změní rovnovážný důchod, vzrostou-li investice na 150 mld. Kč? Y = 100 + 0,8 Y + 150 Y = 1250 mld. Kč. Určení rovnovážné produkce v třísektorovém modelu Přejdeme nyní k určení rovnovážné produkce v třísektorovém modelu, který zahrnuje kromě domácností a firem i sektor vládu. Vládní sektor ovlivňuje určení rovnovážné úrovně produkce (důchodu) těmito aspekty své činnosti: Vládní nákupy zboží a služeb (G) jež jsou komponentami agregátní poptívky Stanovením a výběrem daní (TA) a transferů (TR). Vláda a modifikace agregátní poptávky AD agregátní poptávka C výdaje domácností na spotřebu I investiční výdaje firem G vládní výdaje za nákup zboží a služeb AD = C + I + G TA T TR YD celkové daně transfery disponibilní osobní důchod YD = Y TA T + TR C = Ca + c (Y TA T + TR) Strana 5 Strana 6

Fiskální politika vlády zahrnuje konkrétní úroveň vládních nákupů zboží a služeb, konkrétní úroveň transferových plateb a konkrétní úroveň daní. Předpokládáme že celkové daně (TA T ) tvoří jednak autonomní daně (TA) a důchodová daň TA (sazbu daně značíme t ). G = G ; TR = TR ; TA T = TA + TA TA T = TA + t Y TA / Y průměrná míra zdanění t mezní sklon (míra) zdanění TA T / Y = (TA / Y) + t Jestli-že TA > 0, potom roste-li důchod (Y), klesá TA / Y, takže klesá i průměrná míra zdanění tj. daně jsou regresivní. Jestli-že TA < 0, potom roste-li důchod (Y), průměrná míra zdanění TA T se zvětšuje, podíl celkových dani na důchodu roste a daně jsou progresivní. C = Ca + c ( Y TA t Y + TR ) C = Ca + c Y c TA c t Y + c TR AD = c Y c t Y + Ca c TA + c TR + I + G rovnice agregátní poptávky v třísektorovém modelu. V rovnici jsou na pravé straně specifikovány komponenty agregátní poptávky. A = Ca c TA + c TR + I + G Změny v autonomních výdajích (A), resp. v autonomní komponentě agregátní poptávky mají tyto účinky: Změna autonomní spotřeby o 1 korunu mění autonomní výdaje o 1 korunu ve stejném směru. Změna autonomních daní (TA) mění autonomní výdaje o c (mezní sklon ke spotřebě) krát 1 koruna autonomních daní v opačném směru. Zvýšení autonomních daní o 1 mld. Kč sníží autonomní výdaje o 800 mil. Kč, při mezním sklonu 0,8. Zbylých 200 mil. Kč zvýšení autonomních daní platí domácnosti snížením jejich úspor o 200 mil. Kč. Změna v transferových platbách (TR) mění autonomní výdaje o c krát 1 Kč ve stejném směru. Změna plánovaných investičních výdajů o 1 Kč mění autonomní výdaje o 1 Kč ve stejném směru. Změna ve vládních nákupech zboží a služeb mění autonomní výdaje o 1 Kč ve stejném směru. AD = A + c Y c t Y AD = A + c ( 1 t ) Y Rovnice křivky agregátní poptávky v třísektorovém modelu V třísektorovém modelu je úroveň rovnovážné produkce tím vyšší, čím vyšší jsou vládní nákupy zboží a služeb, transferové platby, autonomní investice a autonomní spotřeba, čím nižší jsou autonomní daně, čím větší je mezní sklon ke spotřebě z disponibilního důchodu (a tedy multiplikátor), a čím nižší je sazba důchodové daně. Obr 1_10 Vláda a rovnovážná produkce alfa = (1 / 1 c (1 t)) představuje výdajový multiplikátor Zavedením důchodové daně se nám mění sklon AD; křivka je plošší. Multiplikátor ovlivňuje sklon (c a t) křivky Autonomní složky ovlivňují posun křivky. Vestavěné stabilizátory smyslem je omezit výkyvy ekonomiky. Je to regulační mechanizmus. Je to součást fiskální politiky. Jsou to různé podpory v nezaměstnanosti, sociální dávky; na opačné straně progresivní daně. Multiplikátory Výdajový multiplikátor udává účinnost změny vládních výdajů (má nejsilnější účinek) alfa G = (1 / 1 c (1 t)) Transferový multiplikátor udává účinnost změny v transferových platbách (je slabší než výdajový) alfa TR = (c / 1 c (1 t)) Multiplikátor Autonomních daní udává účinnost změny u Autonomních daní (je slabší než výdajový) alfa TR = (- c / 1 c (1 t)) Disponibilní důchod je nyní po zavedení daní a transferů YD = Y TA t Y + TR YD = Y t Y TA + TR YD = (1 t) Y TA + TR Příklad 1 Předpokládejme, že C = 200 + 0,8 YD, I = 100. Fiskální politika je charakterizována těmito údaji: G = 300, TR = 125, TA = 100 a t = 0,25 Jaká je úroveň rovnovážného důchodu? AD = C + I + G AD = 200 + 0,8 (Y TA t Y + TR) + 100 + 300 AD = 200 + 0,8 (Y 100 0,25 Y + 125) + 100 + 300 AD = 620 + 0,6 Y Y 0 = 1550 mld. Kč Jaká je velikost multiplikátoru? alfa = (1 / 1 0,8 (1 0,25)) = 2,5 Jaká je velikost spotřeby? C = Ca + c (Y TA t Y + TR) Strana 7 Strana 8

C = 200 + 0,8 (1550 100 0,25. 1550 + 125) C = 1150 mld. Kč Je-li úroveň potenciálního produktu (Y*) rovna 1700, jak velký přírůstek vládních nákupů zboží a služeb odstraní mezeru mezi skutečným produktem a potenciálním produktem? delta Y = alfa. delta G 150 = 2,5. delta G delta G = 60 mld. Kč Příklad 2 Je dána spotřební funkce C = Ca + (Y TA T ), kde TA T = TA + t Y, a následující hodnoty: Ca = 300, c = 0,8, TA = 100 a t = 0,25. Jaká je úroveň daní, když důchod (Y) = 5000? TA T = 100 + 0,25. 5000 = 1350 Jaká je úroveň disponibilního důchodu Y TA T, když Y = 5000? 5000 100 1250 = 3650 Jaká je úroveň celkové spotřeby (C), když je důchod (Y) roven 5000? C = 300 + 0,8 (5000 100 0,25. 5000) = 3220 Jestli-že úspory (S) a daně jsou jedinými úniky z této ekonomiky, jaká je hodnota mezní míry úniku? MLR = s (1 t) + t = 0,2 (1 0,25) + 0,25 = 0,4 Jaká je hodnota celkových úspor? S = -Sa + s (Y TA t. Y) S = -300 + 0,2 (5000 100 0,25. 5000) S = 430 Model IS-LM Model IS-LM je jádrem moderní makroekonomie. Přebírá podstatné charakteristiky a mnoho detailů z jednoduchého keynesiánského modelu, ale významně jej rozšiřuje. Úroková sazba se stává další determinantou agregátní poptávky. Předpoklady modelu IS-LM: Ceny jsou fixní. Všechny změny v reálném důchodu (HNP) jsou současně stejnými změnami v nominálním důchodu (HNP) Zásoba kapitálu je dostatečná, aby umožňovala výrobu poptávaného zboží v ekonomice Nominální mzdy jsou fixní. Nabídka práce je taková, že postačuje k výrobě poptávané produkce. Neexistuje zahraniční obchod. Centrální banka kontroluje nabídku peněz Ekonomika operuje pod potenciálním produktem, tj. skutečný produkt je nižší než potenciální Trh zboží a křivka IS Úroková míra a autonomní výdaje Výnosová míra z investičního projektu musí převyšovat úrokovou sazbu. Pro vypůjčovatele jsou úrokové splátky nákladem vypůjčování. Čím vyšší je úroková sazba, tím více budou muset firmy platit z výnosů z realizovaných investičních projektů, a tím méně zisku zůstane firmám po zaplacení úroků, a tím méně budou ochotny investovat. Poptávková investiční funkce Investiční výdaje již nejsou plně autonomní, ale jsou determinovány a to úrokovou sazbou (i). Plánovaný objem investic je tím větší, čím nižší je úroková sazba. Posuny křivky poptávky po autonomních výdajích Křivka poptávky po autonomních výdajích se může posunovat doprava (v opačném případě doleva) tehdy, když: se zvyšují vládní výdaje na zboží a služby G se zvyšují transferové platby TR dochází ke snížení autonomních daní TA se zvyšuje podnikatelská důvěra, roste I se zvyšuje spotřebitelská důvěra, roste Ca Odvození křivky IS Obr 2_03 rovnice křivky agregátní poptávky AD = Ca b. i + c ( Y TA t. Y + TR ) + I b.i + G AD = A + c (1 t) Y b i A c t b autonomní výdaje disponibilní důchod sazba důchodové daně citlivost autonomních výdajů na úrokovou míru Křivka IS zobrazuje všechny kombinace úrokové sazby (i) a úrovně důchodu (Y), při kterých je trh zboží a služeb v rovnováze, tj. agregátní poptávka se rovná produkci (důchodu), tj. AD = Y. Rovnice křivky IS Y = alfa. ( A b i ) Strana 9 Strana 10

Sklon a poloha křivky IS Křivka IS je negativně skloněná, což znamená, že snižuje-li se úrokobá sazba, zvyšuje se poptávka po autonomních výdajích, zvyšuje se agregátní poptávka, jakož i se zvyšuje úroveň rovnovážné produkce. Křivka IS je tím plošší, čím větší je výdajový multiplikátor alfa a čím vyšší je citlivost poptávky po autonomních výdajích na úrokovou sazbu (b). Hodnoty citlivosti A na úrokovou míru b = 0 vertikála b = malé strmá b = velké plochá b = nekonečno horizontála Citlivost poptávky po autonomních výdajích na úrokovou sazbu (b) rotuje s křivkou IS okolo horizontální osy na které měříme Y. Výdajový multiplikátor zase rotuje s křivkou IS okolo vertikální osy na které měříme i. Posuny křivky IS doprava a doleva vyvolávají všichni činitelé, kteří ovlivňují změny autonomních výdajů. Zvýšení složek autonomních výdajů křivku posunuje doprava a snížení těchto složek ji posunuje doleva. V bodech mimo křivku je ekonomika v nerovnováze. Nalevo od křivky IS je nerovnováha agregátní poptávky a nabídky, a to převis agregátní poptávky nad nabídkou. Dochází k nedobrovolnému čerpání zásob ( UI < 0 ) je nízká úroveň produkce. V bodech napravo je převis nabídky nad poptávkou a dochází k akumulaci zásob ( UI > 0 ) je vysoká úroveň produkce. V bodech nerovnováhy tj. mimo křivku IS, vzniká tlak na přizpůsobení produkce agregátní poptávce, tj. tlak na obnovení rovnováhy ekonomiky. Příklad 1 Ekonomika je charakterizována těmito údaji: C = 0,8 (1 t) Y, I = 500 50 i, G = 400 a t = 0,25 Jaká je rovnice křivky poptávky po autonomních výdajích? A = A b i A = 500 50 i + 400 = 900 50 i Jaká je rovnice křivky agregátní poptávky? AD = C + I + G AD = 0,8 (1 t) Y + 500 50 i + 400 AD = 900 + 0,6 Y 50 i Jaká je rovnice křivky IS? AD = 900 + 0,6 Y 50 i dále substituujeme za AD = Y Y = 900 + 0,6 Y 50 i Y = 2,5 (900 50 i) Jaká je úroveň rovnovážné produkce pro i 0 = 5 % a pro i 1 = 10 % Y 0 = 2,5 (900 50. 5) = 1625 Y 1 = 2,5 (900 50. 10) = 1000 Příklad 2 Nechť je struktura zbožního trhu představována následujícími rovnicemi: C = Ca + 0,75 (Y TA T ), Ca = 50 10 i TA T = 200 + 0,2 Y, I = 300 30 i a G = 400. Jaká je rovnice plánovaných autonomních výdajů? A = 50 10 i 0,75. 200 + 300 30 i + 400 A = 600 40 i Jaká je hodnota multiplikátoru? 1 / (1 0,75 (1-0,2)) = 2,5 Jaká je rovnice křivky IS? AD = 50 10 i + 0,75 (Y 200-0,2 Y) + 300 30 i + 400 AD = 600 + 0,6 Y 40 i Y = 2,5 (600 40 i) Křivka LM Poptávka po penězích je poptávkou po reálných peněžních zůstatcích ( L ) závisí na úrovni reálného důchodu a na úrokové sazbě. Čím vyšší je úroková sazba, tím nižší je poptávka po penězích a tím vyšší je poptávka po ostatních finančních aktivech. Poptávka po reálných peněžních zůstatcích je při daném důchodu klesající funkcí úrokové sazby. L = k. Y h. i L k h poptávka po reálných peněžních zůstatcích citlivost poptávky po reálných peněžních zůstatcích citlivost poptávky po penězích na úrokovou sazbu k = delta L / delta Y h = delta L / delta i Odvození křivky LM Křivka LM představuje všechny kombinace úrokové sazby (i) a důchodu (Y), za nichž je trh peněz (i ostatních aktiv) v rovnováze. Křivka LM má pozitivní sklon, a to proto, že při dané fixní nabídce peněz musí být zvýšení úrovně důchodu, které zvyšuje poptávku po reálných peněžních zůstatcích, doprovázeno Strana 11 Strana 12

zvýšením úrokové sazby. To snižuje poptávané množství peněz, a tím udržuje peněžní trh v rovnováze. Křivka LM představuje nominální zásobu peněz M a toto množství je stanoveno na konkrétní úrovni M. Cenová hladina je fixní P a nabídka reálných peněžních zůstatků je tedy: L = M / P M / P = k. Y h. i Teorie likvidity peněz = motivy držby peněz transakční opatrnostní spekulační Křivka LM představuje všechny kombinace úrokové sazby i a důchodu Y za nichž je trh peněz i ostatních aktiv v rovnováze. Rovnice křivky LM i = 1 / h. ( k. Y M / P ) Křivka LM má pozitivní sklon, a to proto, že při dané fixní nabídce peněz musí být zvýšení úrovně důchodu, které zvyšuje poptávku po reálných peněžních zůstatcích, doprovázeno zvýšením úrokové sazby. To snižuje poptávané množství peněz a tím udržuje peněžní trh v rovnováze. Sklon křivky LM závisí na citlivosti poptávky po penězích na důchod k a na citlivost poptávky po penězích na důchod k a čím vyšší je citlivost poptávky po penězích na úrokovou sazbu h, tím plošší je křivka LM (rotuje kolem bodu kde protiná osu x). Hodnoty citlivosti h pro dané k h = 0 vertikála h = malé strmá h = velké plochá h = nekonečno horizontála Hodnoty citlivosti k pro dané h k = 0 horizontála k = malé plochá k = velké strmá k = nekonečno vertikála Posuny křivky LM doprava a doleva jsou závislé na nabídce reálných peněžních zůstatků. Při růstu nabídky reálných peněžních zůstatků (M/P) se křivka LM posunuje doprava a při poklesu se křivka LM posunuje doleva. Body mimo křivku LM jsou body nerovnováhy poptávky a nabídky na trhu peněz. V bodech nalevo od křivky LM je přebytek nabídky peněz nad poptávkou při dané úrokové sazbě a daném důchodu a tedy přebytek poptávky nad nabídkou na trhu ostatních finančních aktiv, protože důchod je nízký pro vytvoření dostatečné poptávky po penězích. V bodech napravo od křivky LM je přebytek poptávky po penězích nad nabídkou (a tedy přebytek nabídky ostatních finančních aktiv nad poptávkou) a to proto, že z daného důchodu se při dané úrokové sazbě generuje vyšší poptávka po penězích. Příklad 1 Ekonomika je charakterizována těmito údaji: k = 0,5, h = 75, M/P = 750. Jaká je rovnice poptávky po reálných peněžních zůstatcích? L = k Y h i L = 0,5 Y 75 i Současná rovnováha na trhu zboží a trhu peněz Ve všeobecné rovnováze musí být úrokové míry a úrovně důchodu takové, aby jak trh zboží, tak trh peněz byly současně v rovnováze. Všeobecná rovnováha ekonomiky znamená, že jsou současně v rovnováze jak trh zboží, tak trh peněz. Úrokovou sazbu a důchod, za nichž je současně v rovnováze jak trh zboží, tak i trh peněz budeme nazývat rovnovážnou úrokovou sazbou a rovnovážným důchodem. Současná rovnováha na trhu zboží a na trhu peněz nastává v průsečíku křivek IS a LM. Vlastnosti současné rovnováhy na trhu zboží a trhu peněz v průsečíku křivek IS a LM: Trh zboží: AD = Y IU = 0 Trh peněz: L = M / P DOFA = SOFA Struktura portfolia je taková jakou si veřejnost přeje Rovnice křivky IS Y = alfa. ( A b i ) Rovnice křivky LM i = 1 / h ( k Y M / P ) Rovnovážný důchod dostaneme, že budeme substituovat do rovnice křivky IS za i rovnici křivky LM. Rovnovážnou úrokovou sazbu dostaneme, že budeme substituovat do rovnice křivky LM za Y rovnici křivky IS. Změna rovnovážného důchodu a rovnovážné úrokové sazby Rovnovážná úroveň důchodu a rovnovážná úroveň úrokové sazby se mění tehdy, jestliže se mění podmínky, které kondenzuje křivka IS a nebo křivka LM a nebo se mění podmínky, jež zakotvuje jak křivka IS, tak křivka LM současně. Strana 13 Strana 14

Fiskální politika a její účinnost Fiskální expanze je uplatňována s cílem zvýšit úroveň rovnovážného důchodu a zahrnuje tyto složky: Přírůstek delta G Zvýšení transferových plateb delta TR Snížení autonomních daní delta TA Snížení sazby důchodové daně t Fiskální expanze zapříčiní posun křivky IS nahoru doprava. Vede k růstu Y. Sklon LM a IS a účinnost fiskální politiky Horizontální LM ( Keynesiánský případ ) fiskální expanze má maximální účinnost a vytěsňovací efekt je za těchto podmínek nulový. h -> 0 (Past likvidity) Obr 2_21 Vertikální LM ( klasický případ ) fiskální expanze má nulový účin a vytěsňovací efekt je v této situaci úplný. h -> nekonečno. 1 Kč G vytěšní 1 Kč I nebo C. Obr 2_22 Monetární politika a její účinnost Monetární politiku provádí centrální banka, jež prostřednictvím kontroly zásoby nominálních peněz nebo pohybu úrokové sazby ovlivňuje: Úroveň rovnovážného důchodu Úroveň zaměstnanosti Míru inflace Platební bilanci Používá tyto nástroje: Prodej a koupě obligací Operace na volném trhu Stanovení minimálních povinných rezerv Diskontní sazba Monetární expanze znamená zvyšování nominální zásoby peněz (nákup obligací, snížení diskontní sazby a snížení povinných rezerv) s cílem stimulace zvyšování úrovně rovnovážné produkce a zaměstnanosti a zlepšování platební bilance. V důsledku přírůstku nabídky reálných peněžních zůstatků o delta ( M / P ) se křivka LM posunuje doprava. Efektem je potom růst rovnovážného důchodu (důchodový efekt) a snižování úrokové míry (efekt likvidity monetární expanze). Důchodový efekt vyvolán tím, že zvýšení nabídky peněz sníží úrokovou sazbu, což stimuluje zvýšení poptávky po soukromých autonomních výdajích. To má za následek zvýšení úrovně rovnovážného důchodu. Efekt likvidity vede k tomu, že veřejnost má v držbě více peněz než potřebuje, proto začne přebytek držby peněz konvertovat do ostatních finančních aktiv. Tímto se zvyšuje poptávka po ostatních finančních aktivech, zvyšuje se jejich cena a klesá úroková sazba. Transmisní mechanizmus zvýšení M/P vede ke snížení i což vede ke zvýšení I ale i C což vede ke zvýšení AD což vede ke zvýšení Y Účinnost monetární politiky je tím větší, čím strmější je křivka LM, tj čím nižší je citlivost poptávky po penězích na úrokovou sazbu; maximální účin dosahuje monetární expanze tehdy, když je h = 0, tj. když je poptávka po penězích úplně necitlivá na úrokovou sazbu. Sklon LM a IS a účinnost fiskální politiky Vertikální LM ( klasický případ ) monetární expanze má maximální účinnost, když h = 0 ; tzn. že když poptávka po penězích je úplně necitlivá na úrokovou sazbu. Obr 2_24 Horizontální LM ( Keynesiánský případ ) monetární expanze má nulovou účinnost h = nekonečno; tzv. past likvidity Obr 2_25 Vertikální IS účinnost monetární expanze je nulová, když je křivka IS vertikální, tj. když citlivost autonomních výdajů na úrokovou sazbu je nulová ( b = 0 ) Obr 2_26 Horizontální IS účinnost monetární expanze je maximální, když je křivka IS horizontální, tj. když citlivost autonomních výdajů na úrokovou sazbu je ( b = nekonečno ) Otevřená ekonomika a determinace rovnovážné produkce Otevřená ekonomika je spojena s ostatním světem jednak obchodem se zbožím a službami a jednak finančními (kapitálovými) toky. Investoři při formování svého portfolia alokují svá aktiva v zemích, kde jim přinášejí nejvyšší výnos a převádějí své fondy ze země do země relativně rychle, s nízkými transakčními náklady a relativně volně, bez významných omezení. Výrazným rysem světové ekonomiky je vysoký stupeň integrace finančních (kapitálových) trhů. Čisté vývozy a rovnováha na trhu zboží a služeb v otevřené ekonomice Vývoz znamená poptávku po zboží a službách vyrobených subjekty domácí země. Dovoz únik z běžného toku důchodu, tj. část důchodu vynaloženého subjekty domácí země není vynaložena na zboží a služby vyrobené v domácí ekonomice, ale tvoří důchod subjektů z ostatních zemí. Čisté vývozy a agregátní poptávka Zahrneme-li vývozy (exporty) a dovozy (importy) do rovnice agregátní poptávky, můžeme agregátní poptávku v otevřené ekonomice zapsat: AD = C + I + G + X M C I G X M spotřební výdaje soukromé investice vládní nákupy vývozy dovozy Čisté vývozy rozdíl mezi hodnotou vývozů a dovozů dané země. Jsou komponentou hrubého národního produktu GNP. NX = X M po úpravě Strana 15 Strana 16

AD = C + I + G + NX m mezní sklon k dovozu Když jsou čisté vývozy kladné, bilance zboží a služeb vykazuje přebytek, tzn. že země prodává do zahraničí více než ze zahraničí kupuje. Záporné čisté vývozy tj. schodek bilance zboží a služeb znamená, že výdaje zahraničních subjektů na zboží a služby domácí země jsou menší než výdaje domácí země na cizí zboží a služby. Agregátní výdaje na zboží a služby domácí země jsou nyní menší než by tomu bylo bez čistých exportů. Vývoz Faktory ovlivňující hodnotu vývozů: zahraniční důchod nominální měnový kurz poměr cenové hladiny v ostatních zemích k cenové hladině domácí inflace vládní podpory či restrikce vývozu dopravní náklady spotřebitelské preference Vývozy jsou autonomní, tj. nezávislé na běžném domácím důchodu X = X Depreciace (devalvace) domácí měny rozumíme skutečnost, že jednotka zahraniční měny se směňuje za více jednotek domácí měny, tzn. dochází k růstu nominálního měnového kurzu. Depreciace měny domácí země a tedy růst nominálního měnového kurzu, zlevňuje domácí zboží a zvyšuje exportní poptávku po domácím zboží tj. stimuluje zvýšení vývozů. O devalvaci mluvíme v systému fixních měnových kurzů, o depreciaci měny v systému flexibilních měnových kurzů. Apreciace to samé obráceně. Měnový kurz promptní měnový kurz, tzn. měnový kurz, za nějž dva subjekty směňují v daném čase a místě svá depozita a obchod je proveden okamžitě, resp. měna je dodána ihned. Dovozy Faktory ovlivňující hodnotu dováženého zboží a služeb z ostatních zemí světa: úroveň domácího důchodu poměru cenové hladiny domácího a zahraničního zboží a služeb zahraniční cenové hladině měnovém kurzu na obchodních omezeních spotřebitelských preferencích Citlivost změn dovozu na změny důchodu je měřena mezním sklonem k dovozu ( m ). Mezní sklon k dovozu vyjadřuje, jaká část přírůstku důchodu je vynaložena na zboží a služby, vyráběné a dovážené ze zahraničí, tedy: m = delta M / delta Y Dovoz domácí země je tedy rostoucí funkcí důchodu domácí země. Dovozní funkci můžeme proto zapsat: M = M + m. Y M autonomní dovoz (dovoz nezávislý na domácím důchodu např. minimální dovoz nafty, železné rudy, barevných kovů apod.) m. Y je část dovozu závislá na důchodu Kromě domácího důchodu ovlivňuje dovozy i poměr cenových hladin doma a v zahraničí. Pro funkci čistého vývozu můžeme za předpokladu systému fixních měnových kurzů psát: NX = X M m. Y X M autonomní vývozy autonomní dovozy zboží a služeb Rozdíl mezi autonomními vývozy ( X ) a autonomní částí dovozů ( M ) se rovná autonomní komponentě skutečných a podle předpokladu i plánovaných čistých vývozů ( značíme NX a to pro úroveň úrokové sazby i = 0 % ). Druhá část čistých vývozů představuje indukovanou (na domácím důchodu závislou) část čistých exportů. Tedy: NX = NX m. Y Funkce čistého vývozu má záporný sklon její sklon je dán mezním sklonem k dovozu. Obr 3_1 Agregátní poptávka v otevřené ekonomice Rovnice agregátní poptávky v otevřené ekonomice: AD = A + NX + c ( 1 t ) Y b. i m. Y Relevantní pro určení agregátní poptávky jsou nikoliv jen výdaje domácích subjektů, ale výdaje na domácí zboží, jež tvoří výdaje domácích subjektů a čisté vývozy. Determinace úrovně rovnovážné produkce v otevřené ekonomice Y = AD Y = ( 1 / 1 c ( 1 t ) + m ). ( A + NX b. i ) Rovnice křivky IS v otevřené ekonomice v systému pevných měnových kurzů Jednoduchý multiplikátor otevřené ekonomiky: alfa s dvěmi pruhy = 1 / 1 c ( 1 t ) + m Strana 17 Strana 18

Jednoduchý multiplikátor otevřené ekonomiky vyjadřuje vliv autonomních výdajů na domácí důchod, za předpokladu dané úrokové sazby, daného reálného měnového kurzu a daného zahraničního důchodu. Je patrné, že multiplikátor otevřené ekonomiky je menší než multiplikátor bez zahraničního obchodu. Mezní míra úniku v otevřené ekonomice tvoří indukované úspory s ( 1 t ) plus sazba důchodové daně ( t ) plus mezní sklon k dovozu ( m ). Lze tedy psát: MLR = s ( 1 t ) + t + m Jednoduchý multiplikátor otevřené ekonomiky pak můžeme též zapsat jako: alfa s dvěmi pruhy = 1 / MLR Některé identity otevřené ekonomiky Produkt resp. důchod se v otevřené ekonomice liší od uzavřené ekonomiky tím, že jsou zde dodatečné výdaje, exportní výdaje, což jsou výdaje cizích zemí na produkci vyrobenou domácí zemí: v otevřené ekonomice jsou také dodatečné úniky (vedle úspor a daní a to výdaje na dovozy, tj. domácí výdaje na zahraniční zboží a služby, které zvyšují důchod v zahraničí. Čisté daně T rozdíl mezi celkovými daněmi a transfery. Rovnovážná produkce existuje tehdy, jestliže se úniky, tj. úspory S, čisté daně T a dovozy M rovnají nespotřebním výdajům. Nespotřební výdaje jsou všechny výdaje, které zvyšují rovnovážnou úroveň důchodu. Zatím co úniky jsou ty výdaje, které snižují úroveň rovnovážné produkce. Čisté vývozy v systému flexibilních měnových kurzů oproti systému fixních (pevných) měnových kurzů jsou v systému flexibilních (pružných) měnových kurzů čisté vývozy závislé nejen na autonomních vývozech X a autonomních dovozech M, ale také na pohybu reálného měnového kurzu. Reálný měnový kurz R je určen součinem nominálního měnového kurzu E a poměru cenových hladin v zahraničí Pt k celkové hladině domácí země P Tedy: R = E. ( Pt / P ) R E Pt P reálný měnový kurz nominální měnový kurz cenová hladina v zahraničí domácí cenová hladina Reálný měnový kurz vyjadřuje konkurence schopnost domácí země v mezinárodním obchodě. Roste-li reálný měnový kurz, dochází k reálnému znehodnocení, konkurence schopnost domácí země se zvyšuje. Křivka čistých vývozů se posunuje nahoru. Klesá-li měnový kurz dochází k reálnému zhodnocení, zboží domácí země se stává dražší. Domácí země ztrácí konkurence schopnost. Vývozy klesají, část poptávky domácích subjektů se přeorientovává z domácího na zahraniční zboží (rostou dovozy). Křivka čistých vývozů se posunuje dolů. V systému flexibilních měnových kurzů má funkce čistých vývozů tento tvar: NX = NX m. Y + v. R R v reálný měnový kurz citlivost čistých vývozů na reálný měnový kurz z rovnice plyne: roste-li důchod v zahraničí, rostou autonomní vývozy a za jinak stejných okolností se čisté vývozy zvyšují, zvyšuje se tedy i agregátní poptávka. roste-li reálný měnový kurz rostou za jinak stejných okolností i čisté vývozy, zvyšuje se i agregátní poptávka. roste-li domácí důchod, snižují se za jinak stejných okolností čisté vývozy a agregátní poptávka se snižuje. Rovnice křivky IS v otevřené ekonomice v systému flexibilního devizového kurzu Y0 = alfa s dvěma pruhy. ( A + NX b. i + v. R ) A domácí autonomní výdaje NX autonomní komponenta čistých vývozů b citlivost poptávky po autonomních výdajích na úrokovou sazbu v koeficient citlivosti čistých vývozů na reálný měnový kurz R reálný měnový kurz alfa s dvěma pruhy velikost multiplikátoru otevřené ekonomiky Růst (pokles) rovnovážného důchodu v důsledku růstu (poklesu) reálného měnového kurzu je tím větší, čím větší je citlivost čistých vývozů na reálný měnový kurz ( v ) za předpokladu, že v je kladné a čím větší (menší) je multiplikátor otevřené ekonomiky. Jsou-li čisté vývozy pozitivní, posunuje se křivka IS doprava. Negativní čisté vývozy posunují křivku IS doleva. Obr 3_2 Platební bilance je to úhrn plateb jdoucích z domácí země do ostatních zemí k úhrnu plateb z ostatních zemí světa do domácí země. Skládá se z: běžného účtu (bilance zboží obchodní bilance, bilance služeb, včetně bilance důchodu a transferů) kapitálového účtu (tok kapitálu z ostatních zemí světa do domácí země nákup obligací, akcií) finanční (přímé investice, portfoliové investice, ostatní investice) Platební bilance země BP je v rovnováze ( BP = 0 ) tehdy, když je v rovnováze buď běžný účet i kapitálový účet, nebo když deficit (přebytek) běžného účtu je přesně kompenzován přebytkem (deficitem) kapitálového účtu. Pro platební bilanci lze psát: BP = CA + CF BP CA CF platební bilance běžný účet kapitálový účet Strana 19 Strana 20

Světová a domácí úroková sazba kapitálový účet je determinován úrovní úrokové sazby domácí země ( i ) ve srovnání s (průměrnou) úrokovou sazbou světovou ( ir ). Dokonalá kapitálová mobilita existuje v mezinárodní sféře tehdy, jestliže investoři mohou nakupovat aktiva v kterékoliv zemi, kterou si zvolí, s nízkými transakčními náklady, rychle a v neomezeném rozsahu. Dokonalá kapitálová mobilita je tedy, jestliže se fondy mohou pohybovat z jedné země do druhé volně, tj. když: neexistují rozdíly v daních v jednotlivých zemích je stabilní měnový kurz (neexistuje riziko změny kurzu) neexistují ostatní politické aj. překážky odlivu kapitálu a jeho výnosů z jedné země do druhé. Za podmínek dokonalé kapitálové mobility nemohou být domácí úrokové sazby příliš vysoko a příliš dlouhou dobu odchýleny od ( průměrné ) světové úrokové sazby. Křivka BP je spolu s modelem IS-LM významným nástrojem určování rovnovážné produkce. Křivka BP vyjadřuje takové kombinace úrokových sazeb a úrovní důchodu, za nichž je platební bilance v rovnováze. Čisté kapitálové toky jsou kladnou funkcí domácí úrokové sazby: za předpokladu, že světová úroková sazba ( ir ) je fixována, vyšší domácí úroková sazby než světová vede k tomu, že existuje větší kapitálový příliv do domácí země než kapitálový odliv, a tedy vzniká čistý kapitálový příliv. Je-li domácí úroková sazba nižší než světová, vznikne větší kapitálový odliv z domácí země než příliv, a výsledkem je tedy čistý kapitálový odliv. Kapitálový odliv je tedy funkcí rozdílu domácí úrokové sazby a světové úrokové sazby, tedy: CF = f ( i if ) Přebytek kapitálového účtu, tj. kladné CF znamená čistý kapitálový příliv, schodek kapitálového účtu, tj CF záporné, znamená čistý kapitálový odliv. Obr 3_4 (velký) (rovnice křivky BP vlevo dole) Sklon, poloha a body mimo křivku BP Křivka BP má pozitivní sklon. Sklon křivky BP je determinován stupněm kapitálové mobility ve světovém měřítku. Čím větší je stupeň kapitálové mobility, tím plošší je křivka BP. Dokonalá kapitálová mobilita znamená, že křivka BP je horizontální na úrovni světové úrokové sazby ( ir ) tj. i = if. Vyšší kapitálová mobilita stimuluje vyšší kapitálové přílivy do země při nižším přírůstku úrokové sazby potřebné k tomu, aby byly vyrovnána platební bilance. Je-li domácí úroková míra mírně nad světovou úrokovou sazbou, pak při dokonalé kapitálové mobilitě dojde k intenzivnímu přílivu kapitálu a přebytku platební bilance. Je-li domácí úroková sazba pod úrovní světové úrokové sazby, dojde při dokonalé kapitálové mobilitě k masivnímu odlivu kapitálu. Dokonalá úroková mobilita tak způsobuje, že rozdíl domácí a světové úrokové sazby je nula tj i if = 0. Rovnováha platební bilance nastává při rovnosti domácí a světové úrokové sazby. Dokonalá kapitálová mobilita stav, kdy investoři mohou nakupovat aktiva velmi rychle kdekoliv na světě, jakékoliv množství, s minimálními transakčními náklady. Neexistují překážky v investicích. Tento předpoklad povede k tomu, že se budou sbližovat jednotlivé úrokové sazby v jednotlivých zemích. BP horizontála dokonalá kapitálová mobilita BP vertikála dokonalá kapitálová nemobilita Poloha křivky BP a její posun jsou určeny kromě úrokové sazby a úrovně důchodu, také poměrem zahraničních cen Pf k cenám domácím P, tj. poměrem Pf / P a nominálním měnovým kurzem. Křivka BP se posouvá doprava jestli-že se reálný měnový kurz zvýší (Kč oslabuje), vzroste znehodnocení, potom dojde ke zlepšení čistých vývozů při každé úrovni důchodu ( Marsahll-Lernerova podmínka ) Křivka BP se posouvá doleva reálný měnový kurz se snižuje (Kč posiluje), tj reálné zhodnocení snížení konkurence schopnosti domácí země, vede ke zhoršení čistých vývozů při jakékoliv úrovni důchodu. Body mimo křivku BP jsou body nerovnováhy platební bilance. V bodech napravo od křivky BP je platební bilance pasivní, dochází tedy k čerpání měnových rezerv. V bodech nalevo od křivky BP je platební bilance aktivní, dochází tedy ke zvyšování měnových rezerv. Sklon křivky BP závisí na kapitálové mobilitě, zaznamenává množství překážek, ketré stojí na cestě kapitálu; mohou to být: nedostatek informací rozdíly ve zdanění kapitálu měnová rizika Dokonalá kapitálová mobilita neexistují překážky kapitálové mobility. Kapitálová mobilita je nekonečně citlivá na změnu úrokové sazby, je horizontálou. Obr 3_8 Model IS-LM-BP a rovnovážná produkce při nedokonalé kapitálové mobilitě Jak bylo již uvedeno všeobecná ekonomická rovnováha nastává v průsečíku křivek IS a LM, současně s křivkou BP, tj. situace, kdy existuje rovnováha na všech agregátních trzích uvnitř ekonomiky současně spolu s vnější rovnováhou, tj. rovnováhou platební bilance. Křivka IS-LM-BP při nedokonalé kapitálové mobilitě a pevných měnových kurzech je průsečík křivek IS a LM při neplné zaměstnanosti napravo od křivky BP, tzn. existuje platební bilance. Důchod Y0 je zřejmě příliš vysoký nebo úroková sazba i0 je příliš nízká, aby vyrovnala přebytek kapitálového účtů a byla ustavena rovnováha platební bilance. Obr 3_9 Mundel Flemingův model ukazuje rozdíly před a po zafixování pevných devizových kurzů. Omezují vyrovnávací mechanizmy ekonomiky. Fiskální politika fiskální expanze posouvá křivku IS doprava. Celkový účin čisté fiskální expanze na platební bilanci je nejednoznačný, závisí na poměru zhoršení obchodní bilance a zvýšení kapitálového přílivu vyvolaného vyšší domácí úrokovou sazbou. Restriktivní politika posouvá křivku IS doleva. Snížení produkce vyvolá zlepšení běžného účtu, ale pokles domácích úrokových sazeb zhorší kapitálový účet. Výsledný účin je opět nejednoznačný. Strana 21 Strana 22

Křivka IS-LM a dokonalá kapitálová mobilita Předpokladem je že domácí úroková sazba je rovna světové úrokové sazbě if. Rovnice křivky IS: Y = alfa s dvěma pruhy. ( A + NX b. if + v. R ) Rovnice křivky LM: Y = 1 / k ( M / P + h. if ) Z rovnice LM plyne, že rovnovážná úroveň důchodu je determinována nabídkou reálných peněžních zůstatků v domácí zemi a světovou úrokovou sazbou. Monetární expanze (zvyšování M/P) a růst světové úrokové sazby vedou za jinak stejných okolností růstu reálného měnového kurzu, tj. k reálnému znehodnocení. Fiskální expanze, růst spotřebitelské a podnikatelské důvěry a růstu čistých vývozů. Fiskální expanze, dokonalá kapitálová mobilita a systém fixního měnového kurzu Předpoklady: existuje dokonalá kapitálová mobilita měnový kurz je pevný úrokové sazby domácí měny se rovnají úrokovým sazbám světovým domácí cenová hladina je fixní Obr 3_11 Fiskální expanze je při předpokladu dokonalé kapitálové mobility a fixním měnovém kurzu velmi efektivní, neboť dochází ke zvýšení rovnovážné produkce (a zaměstnanosti). Rovnovážná produkce se zvyšuje o alfa. delta G tj. o plný multiplikátor krát přírůstek vládních nákupů zboží a služeb. Monetární politika, dokonalá kapitálová mobilita a fixní měnové kurzy Obr 3_12 Závěr plynoucí z Mundell-Flemingova modelu je, že při pevných měnových kurzech a za předpokladu dokonalé kapitálové mobility je nabídka peněz spojena s platební bilancí. Schodek platební bilance vyvolaný snížením úrokové sazby v důsledku monetární expanze vyvolá v malé otevřené ekonomice automatickou monetární restrikci. Peněžní zásoba se tak stala endogenním faktorem a centrální banka nemůže za těchto podmínek kontrolovat ani peněžní zásobu, ani úrokovou sazbu, ani úroveň rovnovážné produkce. V případě monetární restrikce přebytek platební bilance vyvolaný zvýšením úrokových sazeb vyvolá automatickou monetární expanzi. Monetární politika je za předpokladu dokonalé kapitálové mobility a fixního měnového kurzu neúčinná v ovlivňování produkce a úrovně úrokové sazby. Fiskální politika, dokonalá kapitálová mobilita a flexibilní měnový kurz V systému flexibilního měnového kurzu nemusí centrální banka intervenovat na udržení měnového kurzu domácí země, nemusí z toho důvodu držet měnové rezervy a platební bilance je vždy vyrovnaná BP = 0. V systému pružných měnových kurzů spojení mezi platební bilancí a peněžní zásobou neexistuje a centrální banka může kontrolovat nabídku reálných peněžních zůstatků. Systém flexibilního měnového kurzu je nazýván čistým floatingem, při němž se centrální banka vzdává intervence na mezinárodních měnových trzích. Současný stav je hybridem mezi čistým - úplně volným systémem měnového kurzu a fixním měnovým kurzem. Tento hybrid se nazývá řízený floating. Obr 3_13 Fiskální expanze vede k úplnému mezinárodnímu vytěsňovacímu efektu. V ekonomice bez zahraničního obchodu veze pouze k částečnému vytěsňovacímu efektu. V otevřené ekonomice a za podmínek, při nichž fiskální expanzi analyzujeme, vede zvýšení vládních výdajů k úplnému mezinárodnímu vytěsňovacímu efektu. Cenou za zvýšené vládní výdaje je apreciace domácí měny. Shrnutí: V sytému pružných měnových kurzů je fiskální expanze zcela neúčinná; vede k úplnému mezinárodnímu vytěsňovacímu efektu a k apreciaci domácí měny. Monetární expanze, systém flexibilních měnových kurzů a dokonalá kapitálová mobilita Obr 3_14 Monetární expanze při dokonalé kapitálové mobilitě a pružných měnových kurzech vede ke zvýšení rovnovážné produkce a depreciaci domácí měny. Centrální banka může kontrolovat domácí peněžní zásobu: monetární politika má silný účin při ustavování jak vnitřní, tak i vnější rovnováhy a měnový kurz se pasivně přizpůsobuje změnám peněžní zásoby. Základní problémy determinace měnového kurzu v dlouhém a v krátkém období Zákon jediné ceny teorie kupní síly je založena na působení zákona jediné ceny. Zákon jediné ceny vyjadřuje skutečnost, že na dokonale konkurenčním trhu a při neexistenci dopravních nákladů a ostatních překážek mezinárodního obchodu musí být identická zboží prodávána v různých zemích za stejnou cenu, jsou-li ceny těchto zboží vyjádřeny ve stejné měně. Identická zboží se tedy podle tohoto zákona jediné ceny prodávají za stejnou cenu v celém světě. PiCR = E CZ/EUR. PiEUR PiCR PiEUR E CZ/EUR korunová cena zboží v ČR cena v euro v zemích EU kurz Nominální měnový kurz CZK/EUR je poměr i-tého zboží v korunách ČR k i-tému zboží v eurech v zemích EU. Teorie parity kupní síly (absolutní) absolutní forma teorie parity kupní síly vyjadřuje fakt, že měnový kurz mezi měnami dvou zemí je determinován poměrem senových úrovní těchto dvou zemí. Za předpokladů, že neexistují dopravní náklady a jiné transakční náklady, neexistují ostatní překážky mezinárodního obchodu, dokonalé konkurenční struktury. Měnový kurz se podle absolutní formy teorie parity kupní síly rovná: Strana 23 Strana 24

E CZK/EUR = P CR / P EUR Podle teorie parity kupní síly jsou tedy cenové úrovně všech zemí stejné, jsou-li vyjádřeny ve stejné měně. Absolutní forma teorie parity kupní síly měnový kurz je dán poměrem úrovní cenových hladin dvou zemí. Rozdíl mezi paritou kupní síly a zákonem jedné ceny zákon jediné ceny se uplatňuje k jednotlivým zbožím zatímco teorie parity kupní síly se vztahuje k všeobecné cenové úrovni již tvoří ceny všech druhů zboží, které vstupují do referenčního koše zboží. Implikace teorie parity kupní síly znamená, že když zákon jedniné ceny neplatí pro všechny zboží, ekonomické síly, které jsou za působením tohoto zákona, pomohou nakonec vyrovnat kupní sílu měn uvnitř všech zemí. Relativní forma teorie parity kupní síly procentní změna měnového kurzu mezi dvěma zeměmi (během daného období), tj. míra jeho změny, se rovná rozdílu mezi procentními změnami národních cenových úrovní těchto dvou zemí. pí CR (t) pí EU (t) = ( E CZK/EUR (t) - E CZK/EUR (t-1)) / E CZK/EUR (t-1) procentní změna měnového kurzu se tedy bude přizpůsobovat velikosti procentního rozdílu mezi tempem růstu inflace v obou zemích. Překážky působení zákona jediné ceny: dopravní náklady obchodní omezení zboží a služby jež nejsou obchodovány v mezinárodním obchodě nedokonalost tržní struktury rozdílné relativní ceny identických produktů Rozdíly nominálního měnového kurzu a relativní formy teorie parity kupní síly vyvolány jednak reálnými výkyvy v ekonomice a jednak monetárními výkyvy. Reálný měnový kurz vyjadřuje množství zboží, které lze za 1 korunu koupit v zemích EU v poměru k množství zboží, které lze koupit za 1 korunu v ČR. Reálné znehodnocení nastává proto že klesá vnější kupní síla koruny při koupi zboží v zemích EU v poměru k vnitřní kupní síle v ČR. Reálné zhodnocení pokles reálného měnového kurzu koruny oproti euru. Pokles reálného měnového kurzu indikuje pokles relativních cen produktů kupovaných v Německu nebo vzestup kupní síly koruny v Německu ve srovnání s Českou republikou. Depreciace domácí měny činí domácí zboží a služby levnější Apreciace nominálního měnového kurzu domácí zboží zdražuje Křivka nabídky a poptávky po korunách v dlouhém období Nominální měnový kurz cena měnové jednotky jedné země vyjádřena v měně jiné země, formuje se jako výsledek poptávky a nabídky na mezinárodních měnových trzích. Poptávka po korunách je tvořena vývozy zboží a služeb země domácí a kapitálovým přílivem do dané země. Nabídku korun tvoří dovozy zboží a služeb a také kapitálové odlivy. Křivka poptávky a nabídky po korunách Obr 3_15 Křivka poptávky po korunách má v dlouhém období negativní sklon. Křivak nabídky korun v dlouhém období má pozitivní sklon. Měnový kurz v krátkém období Obr 3_16 Obr 3_17 Krátkodobě je zahraniční poptávka po vývozech domácí země neelastická, rovněž tak je i neelastická poptávka domácí země po dovozu. Cenovou elasticitou poptávky po vývozech ( px ) rozumíme procentní změnu vývozů vyvolanou procentní změnou ceny Cenovou elasticitou poptávky po importu ( pm ) rozumíme jako procentní změnu dovozu vyvolanou procentní změnou cen. delta M = - pm. ( delta E CZK/EUR. M / E CZK/EUR ) Devalvace (depreciace), běžný účet a úroveň důchodu Přístup teorie elasticity podstatu řešeného problému lze zformulovat takto: za jakých podmínek vede devalvace (depreciace) měnového kurzu ke zlepšení běžného účtu (čsitých vývozů) a ke zvýšení úrovně rovnovážného důchodu? Předpoklady: nabídka exportního zboží domácí země a dováženého zahraničního zboží je dokonale elastická domácí a zahraniční ceny jsou fixní změny v relativních cenách jsou vyvolány výlučně změnami nominálního měnového kurzu. vyrovnaná bilance zboží a služeb Běžný účet můžeme zapsat: CA = P. Xv E. Pf. Mv P Xv Pf E Mv po úpravě: domácí cenová úroveň fyzický objem vývozů domácí země cenová úroveň v zahraničí nominální měnový kurz fyzický objem dovozců CA = X E. M Strana 25 Strana 26