Bakalářská diplomová práce

Masarykova univerzita v Brně Filozofická fakulta Ústav religionistiky Bakalářská diplomová práce 2010 Hedvika Baligová 1

Masarykova univerzita v Brně Filozofická fakulta Ústav religionistiky Společnost Universalia působící v letech 1990-1998 a její návaznost na Universalii prvorepublikovou Bakalářská diplomová práce Autorka: Hedvika Baligová Vedoucí práce: Mgr. Milan Fujda, Ph.D. Brno 2010 2

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně pouze s použitím uvedených zdrojů. Současně dávám povolení k tomu, aby tato práce byla umístěna v Ústřední knihovně FF MU a byla použita ke studijním účelům... datum.. Hedvika Baligová 3

Na tomto místě bych chtěla poděkovat Mgr. Milanu Fujdovi, Ph.D za trpělivé vedení mé práce a dále tajemníkovi současné Univerzalie Martinu Kováčovi a Petru Kalačovi z Dokumentačního centra českého hermetismu za vstřícné poskytování informací. 4

Obsah 1. Úvod. 6 1.1 Definice pojmů esoterismus, okultismus a hermetismus 7 1.2 Společnost Universalia 1.2.1 Vznik společnosti Universalia.. 10 1.2.2 Činnost společnosti 12 1.2.3 Obnovení společnosti 14 1.2.4 Idea universalismu 15 1.2.5 Společnost Univerzalia v současnosti..17 1.3 Časopis Logos 1.3.1 Časopis Logos vydávaný v létech 1934 1940 18 1.3.2 Časopis Logos vydávaný v létech 1990 1998 19 2. Analýza.20 2.1 Tematické zaměření..21 2.2. Vědeckost..24 2.3 Požadavky na čtenáře...28 2.4 Přístup ke čtenářům..30 2.5 Osvětové a jiné aspirace...32 2.6 Přístup k veřejnosti 35 2.7 Shrnutí analýzy..37 3. Informace dostupné z fungování současné Univerzalie...38 4. Závěr.40 5. Seznam použitých zdrojů 44 6. Resumé..45 5

1. Úvod Hlavním záměrem této práce je posouzení vztahu československé okultistické společnosti Universalia za první republiky a společnosti Universalia zaloţené po sametové revoluci s ohledem na to, v čem na sebe společnosti navazují a v čem nikoliv. Prvorepublikovou i obnovenou Universalii spojuje periodikum Logos, revue pro esoterní chápání života a kultury, na jehoţ vydávání bylo také navázáno roku 1990. Porovnáním obsahů tohoto periodika budu studovat kontinuitu a diskontinuitu v této společností. Na základě srovnávaného periodika je moţné velmi dobře pozorovat posun v myšlení autorů. Časopis Logos je v tomto případě výborným zdrojem pro porovnání dvou společností, které vychází z obdobných myšlenek a idejí, ale dělí je od sebe padesát let, kdy byl vývoj českého okultismu vzhledem k politické situaci pozastaven. Na základě analýzy časopisu Logos se pokusím zjistit, v čem společnost navazuje a v čem nikoliv a z toho dále usuzovat, jaké faktory v případných změnách ve společnostech hrály roli. Vezmeme-li v úvahu, ţe se zde jedná v podstatě o jednu a tutéţ společnost, jejíţ činnost však byla na dlouho dobu přerušena, analýza nám můţe odhalit, do jaké míry mohou společenské změny ovlivnit působení okultistů, sdruţujících se v Universalii. Naproti tomu nám však mohou vyvstat také jisté společné rysy, které se objeví u obou zkoumaných společností nezávisle na době své působnosti. Mým předpokladem je, ţe společenský kontext můţe na spolek, jakým je Universalia, působit do té míry, ţe jiţ není moţné po padesátileté odmlce v některých aspektech navazovat. A to i přesto, ţe co největší návaznost byla hlavním záměrem Universalistů, kteří společnost znovu zaloţili. 6

1.1 Definice pojmů esoterismus a okultismus a hermetismus Společnost Universalia, kterou studuji v této práci, můţeme označit za okultistickou. Nyní bych chtěla blíţe objasnit, co tento pojem znamená. K níţe uvedenému vymezení jsem pouţila koncept A. Faivra, který můţeme nalézt v knize Access to Western Esotericism a dále také článek vedoucího mé práce Milana Fujdy Individualizace, detradicionalizace a moderní religiozita. Okultismus jako důsledek a projev modernizačních změn. Okultismus je moderním jevem, který vznikl postupnou transformací esoterismu. Proto povaţuji za nutné nejprve uvést základní charakteristiku esoterismu. Esoterismus je jeho představiteli chápán jako jednotná myšlenková tradice, která je spjata s určitými filosofickými postoji či osobnostmi. Pojítkem je pak esoterické, neboli tajné učení, které je zároveň věčné. 1 Západní esoterismus vznikl v platonské akademii a byl spjat s novoplatonskou filosofií. 2. Dále se pak rozvíjel díky souboru textů Corpus hermeticum, který byl povaţován za pramen univerzální moudrosti. Součástí esoterismu pak byly tři oblasti renesanční okultní vědy a to magie, alchymie a astrologie. Postupem doby esoterismus absorboval další prvky přejaté například z křesťanské teosofie či poreformačního spiritualismu. 3 Podle Faivra je esoterismus určitým specifickým způsobem myšlení. Tento způsob myšlení se dá identifikovat přítomností 6 základních charakteristik, z nichţ 4 zde musí být nutně zastoupeny a další dvě jsou sekundární, ale velmi často přítomné. Jsou to tyto: Korespondence jedná se o symbolické či reálné shody, existující ve všech částech vesmíru, které způsobují, ţe vše se vším souvisí. Ty nemusí být zřetelné na první pohled, ale je jaksi očekáváno, ţe budou dešifrovány. Ţivá příroda kosmos je komplexní, mnohovrstevný a hierarchický. Příroda je naplněná silou, která ji oţivuje. 1 Milan Fujda: Individualizace, detradicionalizace a moderní religiozita. Okultismus jako důsledek a projev modernizačních změn. Religio, revue pro religionistiku, 2008, roč. 16, č. 1, str. 59. 2 Novoplatonismus přinesl do řecké filosofie nový aspekt, který můţeme označit jako mystiku, kdy je například smyslem lidského bytí snaha o opětovné sjednocení duše s Bohem. (pozn. autorky) 3 Milan Fujda: Individualizace, detradicionalizace a moderní religiozita. Okultismus jako důsledek a projev modernizačních změn. Religio, revue pro religionistiku, 2008, roč. 16, č. 1, str. 60 61. 7

Imaginace a mediace schopnost imaginace je něčím, pomocí čeho můţeme pozorovat ony výše popsané korespondence, rozluštit je a odhalit jejich smysl. Zkušenost transmutace jedná se o pojem z alchymie, který můţeme chápat také jako metamorfózu. Tento bod je důleţitý, protoţe je tím, co odlišuje esoterismus od spekulativní spirituality. Jedná se tedy o jakési znovuzrození v duchovním smyslu. Následují dvě charakteristiky, které Faivre povaţuje za sekundární. Praxe sounáleţitosti tímto pojmem Faivre označuje jev, kdy se více náboţenských jevů převádí na jednoho společného jmenovatele z důvodu vyššího poznání. Transmise esoterické učení je předáváno z mistra na ţáka, princip zasvěcení. 4 Díky postupné modernizaci a také procesu sekularizace se esoterismus transformoval. Tato přeměna počínala jiţ s osvícenským myšlením, kdy se podle W.J.Hanegraafa rozdělil do dvou proudů, romantismu a okultismu, kdy okultismus byl ovlivněn především rozvojem vědy a vědeckého způsobu myšlení. 5 Okultismus je tedy charakteristický svým specifickým postojem k vědě, kdy přejímá vědecké principy myšlení. To se projevuje postojem, kdy se okultisté snaţí dokázat experimentální cestou jevy, které spadají do oblasti víry. Klasickou vědu chápou jako nedostatečnou, či omezenou, protoţe nedokáţe zodpovědět otázky pro člověka zásadní, jako je například smysl ţivota apod. 6 Dalším rysem okultismu, na který upozorňuje Milan Fujda, je kauzální determinismus, tedy okultistické chápání kauzality: Kauzalita byla ovšem v okultismu chápána jinak neţ ve vědě. Nebyla zaloţena na představě, ţe jeden jev vyvolává svou přítomností (působením) jev jiný. Okultisté většinou netvrdili, ţe jevy na sebe navzájem nepůsobí, ale za důleţitější povaţovali kauzalitu duchovní zaloţenou na představě, ţe duch působí ve vztahu ke hmotě jako oţivující a formující princip a můţe ji proto svobodně přetvářet. 7 Mezi další rysy, které můţeme v okultismu vypozorovat, pak patří evolucionismus, čímţ je myšlena obava z úpadku v budoucnu, způsobeného chováním či myšlením lidstva, náboţenský universalismus, o němţ se podrobněji 4 Antione Faivre, Access to Western Esotericism, Albany, State University of New York Press 1994, str. 10-15. 5 Milan Fujda: Individualizace, detradicionalizace a moderní religiozita. Okultismus jako důsledek a projev modernizačních změn, Religio, revue pro religionistiku, 2008, roč. 16, č. 1, str. 61. 6 Milan Fujda: Individualizace,str.62-64. 7 Ibid.,str.65. 8

rozepisuji dále v této práci, či vstřebávání prvků z jiných náboţenských tradic. 8 Výše uvedené rysy typické pro okultismus můţeme na zkoumané společnosti Universalia pozorovat, proto povaţuji za vhodné označovat ji pojmem okultistická. Samotná společnost Universalia se povaţuje za sdruţení hermetiků a hermetismus je hlavní oblastí jejího zájmu. Nyní bych se tedy chtěla zaměřit na tento pojem. Pod pojmem hermetismus si můţeme představit několik věcí. Podle Faivra znamená slovo hermetismus jednak učení, které je spjato s postavou Herma Trismegista, představované alexandrijskými a řeckými texty a pak proudy a díla těmito texty později inspirované, především ze šestnáctého století, dále alchymii a v neposlední řadě vše současně, coţ se projevuje zejména v moderním esoterismu, například v paracelsismu, rosenkruciánství či teosofii. 9 Universalisté se hlásí k myšlenkové tradici, která je spojena s postavou Herma Trismegista, a toto učení hermetismus vnímají jako pramen univerzální moudrosti. Jeho platnost a pravdivost je tedy podle nich zcela nezávislá na době. Vzhledem k tomu, ţe Universalisté věří, ţe se ona univerzální pravda projevuje v nejrůznějších formách religiozity, není zde ţádným problémem přijímat nejrůznější prvky myšlení také z jiných náboţenských proudů. 8 Milan Fujda: Individualizace, detradicionalizace a moderní religiozita. Okultismus jako důsledek a projev modernizačních změn, Religio, revue pro religionistiku, 2008, roč. 16, č. 1, str.,str.66. 9 Antione Faivre, Access to Western Esotericism, Albany, State University of New York Press 1994, str. 35. 9

1.2 Společnost Universalia 1.2.1. Vznik společnosti Universalia Společnost Universalia, o kterou se zde jedná, je původní československou společností, sdruţující zájemce o hermetismus. Jejímu vzniku předcházelo šíření esoterických proudů na našem území jako například spiritismu, teosofie či martinismu. Některé osobnosti figurující v těchto proudech také dopomohli ke zformování později vzniklé Universalie. Po skončení první světové války došlo k nárůstu zájmu o esoterismus a ten se začal u nás velmi rychle rozvíjet. Centrem esoterismu u nás byla Praha. V této době v Praze vznikaly různé společnosti podobného charakteru, například Společnost pro psychická bádání, Společnost pro mystická studia a podobně. Tento trend bylo moţné pozorovat na celém našem území. V Plzni byla například zaloţena Alchymistická společnost. Nejvýznamnější nově zaloţenou společností z hlediska tématu této práce je však Volné sdruţení pracovníků okkultních, které bylo zaloţeno v letech 1920 1921. V jejím čele stál nejprve Petr Kohout (17. 5. 1900-23. 6. 1944) a později Karel Mach. Petr Kohout, později vystupující pod pseudonymem Pierre de Lasenic, byl brněnský rodák, který ve společnosti Universalia figuroval. Právě z popsaného Volného sdruţení později společnost Universalia vznikla, avšak nejsou známy podrobnosti o jeho fungování ani jména jeho členů. V roce 1920 se začala utvářet Universalia, a to nejprve jako soukromý studijní krouţek, posléze, dne 24. června 1927 z něj vzniklo volné sdruţení a dne 4. května 1930 pak byla společnost Universalia uznána také úředně, jako společnost vyvíjející veřejnou činnost. PhDr. Jan Kefer (31. 1.1906-3. 12. 1941), další z ústředních postav společnosti, ještě téhoţ roku poţádal ministerstvo vnitra o legalizaci Universalie jako spolku českých hermetiků. Tomu bylo vyhověno, ovšem za podmínky, ţe společnost nebude vyvíjet ţádnou politickou činnost. 10 Jan Kefer, spolu s dalšími dvěma Universalisty Františkem Kabelákem (8. 11. 1902-13. 8. 1969) a Petrem Kohoutem/Lasenicem, patřil mezi čelní osobnosti 10 Milan Nakonečný, Novodobý český hermetismus, Vodnář Praha 1995, str. 49-52. 10

společnosti. Tito tři jmenovaní jsou Universalisty povaţováni za významné odborníky také v současnosti. K tomu, jak společnost vznikala a jací lidé toto sdruţení tvořili, se vyjadřuje první číslo časopisu Logos z roku 1934: Byla to jednak přísně vědecká skupina z kruhů universitních, která studovala vlastní iniciativou obory metapsychiky, psychometrie, dále to byl kruh náboţenských myslitelů, soustředěným kolem Josefa Kmínka, několik kruhů spiritů, kteří pracovali nezávisle na obecných vzorech a konečně representanti čelních esoterních skupin, tvořící jakýsi ideový patronát. 11 Od roku 1934, tedy aţ po sedmi letech svého působení, začala Universalia vydávat časopis Logos, revue pro esoterní chápání života a kultury. Poslední číslo tohoto časopisu vyšlo roku 1940, další pak začaly po dlouhé pauze vycházet aţ po sametové revoluci. Logos redigoval Jan Kefer. Petr Kouhout v této době jiţ vystupoval pod pseudonymem Pierre de Lasenic a ţil ve Francii, kde zaloţil pobočku Universalie. Tato lóţe nesla jméno Universalia loge de France a stejně jako Universalia v Čechách hlásala ideu universalismu. K tomu, co tato idea znamenala, se vrátím později. V čele české Universalie stáli J.Š. Kmínek a J.Řebík, dále pak od roku 1937 Jan Kefer. V bytě pana Kefera také sídlil sekretariát Universalie. Je však nutné uvést, ţe Kmínek a Řebík byli podle Milana Nakonečného pouze formálními vůdci spolku. Členem Universalie se stal také František Kabelák, který pomohl vybudovat hermetickou laboratoř. V této laboratoři vznikaly různé pomůcky pro magické rituály, vyuţívané zejména v alchymii. Začínaly se utvářet také pobočky Universalie v Čechách, například v Kladně, Hradci Králové či v Brně. 12 Jak jsem uvedla výše, trojice Kefer Lasenic- Kabelák představovala jádro Universalie. Dalšími významnými členy pak byli Oldřich Eliáš, Arvéd Smíchovský či Vojtěch Kempfer. 13 Zmíněné osobnosti v časopise Logos velmi často publikovaly. Pod hlavičkou Universalie se také konaly přednášky, a to zejména v Praze. Jan Kefer se v době svého vedení společnosti snaţil určit její ráz způsobem, který se příliš nezamlouval P. Lasenicovi. V rámci společnosti například nesměly být pořádány akce, které by nebyly přístupné všem jejím členům. 14 Kefer se také snaţil 11 Aktuality. Logos, revue pro esoterní chápání života a kultury, 1934, roč. 1, č.1, str. 65-66. 12 Milan Nakonečný, Novodobý český hermetismus, Vodnář Praha 1995, str. 54-57. 13 Milan Nakonečný, Novodobý český hermetismus, str. 57-58. 14 Ibid., str. 58. 11

zpřístupnit Universalii většímu počtu zájemců, kteří dosud nebyli členy společnosti. Právě v této době Lasenic Universalii díky sporům s Janem Keferem opustil a zaloţil Horev-klub, který byl pod Lasenicovým vedením a více vyhovoval jeho smýšlení. Na této situaci je zřetelné, ţe Universalia pod vedením pana Kefera měla být programově přístupná nejen samotným Universalistům, ale byla velmi orientovaná na laiky, coţ se mi jeví jako jeden z rozdílů mezi oběma společnostmi, jak bude dále vidět v této práci. Podle Milana Nakonečného v této době dosahoval vývoj novodobého českého hermetismu svého vrcholu. V roce 1939 však přišla nacistická okupace a během několika let byly všechny esoterické spolky zrušeny s tím, ţe byly označeny jako říši nebezpečné. Milan Nakonečný uvádí, ţe: Činnost Universalie oficiálně zanikla dne 9. června 1940 z příkazu německé státní policie. Uţší krouţek kolem Lasenica pracuje aţ do roku 1944, kdy v létě Lasenic předčasně umírá. 15 Nějakou dobu se ještě údajně scházelo několik bývalých členů Universalie, ovšem ne na dlouho. Eliáš i Kefer byli zatčeni gestapem a později zemřeli v koncentračních táborech, jediným přeţivším z hlavních postav Universalie byl pak František Kabelák. Kabelákova další činnost jiţ však byla zcela soukromá. 1.2.2 Činnost společnosti Činnost společnosti spočívala krom vydávání časopisu Logos také v pořádání přednášek s hermetickými tématy. Společnost Universalia pořádala přednášky veřejné, které byly přístupné i lidem mimo členskou základnu společnosti, kde je seznamovala se svou činností. Dále pak pořádala soubor přednášek či kurzů, které byly určeny pouze řádným členům. Tyto kurzy se dělily do tří ročníků a na konci kaţdého z nich se skládala zkouška. Pokud student uspěl, bylo moţné postoupit do dalšího stupně. V prvním stupni bylo podmínkou pouze členství ve společnosti a nároky se postupně zvyšovaly. 16 V časopise Logos se k cílům těchto kurzů říká toto: Kursy jsou sestaveny dle tradičních způsobů výuky: jejich cíl je vychovávati 15 Milan Nakonečný, Novodobý český hermetismus, Vodnář Praha 1995, str. 59-60. 16 Zprávy organisační. Logos, revue pro esoterní chápání života a kultury, 1934, roč. 1, č. 5-7 12

odborníky v hermetismu a jsou podmínkou pro stupeň činného člena a ku členství v odborech. 17 Na této citaci je jasně řečeno, ţe výchova odborníku v hermetismu je zde cílená. Centrum těchto kurzů bylo, stejně jako centrum Universalie, v Praze, avšak kurzy se pořádaly dále také v Kladně, Plzni, Jihlavě, Brně, Bratislavě a Novém Městě nad Váhom. Kurzy byly bezplatné, poţadovalo se pouze zaplacení ročního členského poplatku. Jedním z Universalistů, který zde velice často přednášel, byl Jan Kefer. 18 Na tuto přednáškovou činnost později v roce 1936 navázala Svobodná škola věd hermetických. K jejímu zaloţení se můţeme v Logosu dočíst toto: Svobodnou školu věd hermetických zřizuje Universalia, společnost čsl. hermetiků, pro své členy. Sídlem školy jest Praha. Program školy je určován cílem společnosti Universalie samé, to jest snahou, poskytnouti členům nejširší moţnost se obeznámit se všemi odvětvími hermetických nauk. 19 Svobodnou školu věd hermetických vedl Oldřich Eliáš a byla přístupná členům společnosti Universalia, kteří zaplatili povinný poplatek. Dále společnost Universalia vydávala knihy, a to jak díla svých členů, jako byli Pierre de Lasenic či Jan Kefer, tak také díla klasického hermetismu, jako například středověký rukopis Klíčky Šalamounovy. Universalia také začala vydávat lístkovou Encyklopedii okultismu, filosofie a mythologie, toto dílo však zůstalo nedokončené. 20 V časopise Logos z roku 1935 můţeme najít výzvu ke čtenářům. Obsahem této výzvy je apelace na to, aby se čtenáři podělili se svými zkušenostmi z oblasti hermetismu fotografiemi, které mají souvislost s okultismem či popisy okultních jevů od svědků. To vše z důvodu, ţe: Dle spolkových stanov má Universalia v programu i sbírání, třídění a řazení hermetického materiálu k účelům jeho propagace. 21 Můţeme tedy vidět, ţe činnost původní společnosti byla poměrně rozsáhlá a nesoustřeďovala se pouze na to, aby sdruţovala osoby se společným zájmem o hermetismus.. 17 Zprávy organisační. Logos, revue pro esoterní chápání života a kultury, 1934, roč. 1, č. 5-7. 18 Zprávy organisační. Logos, revue pro esoterní chápání života a kultury, 1934, roč. 1, č. 5-7 19 Aktuality. Logos, revue pro esoterní chápání života a kultury, 1936, roč. 3, číslo 1, str. 29. 20 Milan Nakonečný: Vznik a poslání bývalé Universalie. Logos, revue pro esoterní chápání života a kultury, 1990. roč. 8, č. 1, str. 6. 21 Aktuality. Logos, revue pro esoterní chápání života a kultury, 1935, roč. 2, str. 67. 13

1.2.3 Obnovení společnosti Po pádu komunistického reţimu v roce 1989 se skupina českých hermetiků rozhodla znovu zaloţit společnost Universalia a tím navázat na původní hermetickou společnost z roku 1930. Zhruba po roce příprav byla tato společnost obnovena a to v červnu roku 1990 na její ustavující schůzi v praţském kině Svornost. Mezi hermetiky, kteří se podíleli na obnovení Universalie, patřil mimo jiné dr. Milan Nakonečný, Vladislav Zadrobílek, dr. Blahoslav Janeš, Pavel Turnovský a Ladislav Moučka. Prvně jmenovaný pan Nakonečný byl zvolen předsedou této společnosti. Centrem Universalie se stala Praha, stejně jako tomu bylo u společnosti prvorepublikové. 22 Vznikl výbor Universalie, sestávající ze sedmi členů; mimo předsedy dále ještě ze dvou místopředsedů, tajemníka a dalších členů. Tento výbor je odpovědný za fungování společnosti. 23 O tom, jak společnost charakterizovala sama sebe, se můţeme dočíst v obnoveném časopise Logos ve Stanovách společnosti: Universalia, společnost českých hermetiků, je dobrovolnou organizací sdruţující badatele a přátele hermetismu a esoterismu všech kultur a civilizací. Tím navazuje na předválečnou společnost Universalia a pokračuje v její činnosti. 24 Znovu vzniklá společnost Universalia obnovila také vydávání periodika Logos. Je naprosto zřejmé, ţe jiţ od samého počátku se obnovená společnost hlásila k odkazům té původní a měla za cíl na ni plnohodnotně navázat. Co se týče další činnosti obnovené Universalie, tak i zde je patrná snaha dostát svému jménu a přiblíţit se fungování té původní. Kromě znovu vydávání Logosu totiţ společnost obnovila také přednáškovou činnost či podporu vydávání knih z oblasti hermetismu. Ovšem ačkoliv zde byla vyvinuta tato snaha, aktivita společnosti v tomto ohledu nebyla taková, jako u Universalie v době první republiky, neboť přednášek a také vydávaných knih bylo mnohem méně. Společnost v roce 1994 obnovila také fungování jednotlivých sekcí, vznikla sekce astrologická a dále sekce kabaly a alchymie. Universalia dále vytvořila své stránky na internetu a mimo Logos začala vydávat interní časopis Herold, který byl určen pouze členům 22 Univerzalia - Historie, [online] [ cit. 25. 11. 09. ] Dostupné z: http://www.univerzalia.mysteria.cz/public/var2czindex.htm 23 Univerzalia - Obecné informace, [online] [ cit. 25. 11. 09. ] Dostupné z: http://www.univerzalia.mysteria.cz/public/var2czindex.htm 24 Stanovy Universalie. Logos, revue pro esoterní chápání života a kultury, 1990, ročník 8, č. 4, str. 1. 14

společnosti. Tento časopis fungoval jako doplněk k přednáškám. Vychází aţ do nynějška a vydává jej společnost s pozměněným názvem, tedy Univerzalia. Okolnosti ohledně změny názvu z Universalia na Univerzalia vysvětluji dále v této práci. Obnovená Universalia tedy v mnoha oblastech fungovala podobně jako prvorepubliková. V čem je však patrný jistý rozdíl je to, jakým způsobem společnost na veřejnost působila. Oproti prvorepublikové se zdá, ţe informativní činnost společnosti byla primárně určena hermetikům, zatímco původní Universalia pracovala na šíření svých myšlenek i formou přístupnější laikům. Tento problém můţeme dále pozorovat v analýze časopisu Logos, kde se k tomuto tématu vrátím. Vydávání časopisu Logos zůstalo pod hlavičkou společnosti Universalia pouze do roku 1998, coţ bylo zapříčiněno jistými důleţitými změnami ve společnosti. K těmto změnám se podrobněji vyjadřuji dále v této práci, kde popisuji, jak vypadá společnost v současné době. Společnost Universalia, fungující mezi lety 1990 a 1998, se oficiálně hlásila k tradici původní prvorepublikové společnosti. Sama sebe chápala jako jejího plného pokračovatele. Svou návaznost na prvorepublikovou Universalii zdůrazňovala společnost v periodiku Logos ve svém vyjádření k obnovení společnosti, jak jsme mohli vidět na citaci v úvodu této práce. 1.2.4 Idea universalismu Výrazným rysem společnosti Universalia byla, jak jiţ vypovídá její název, idea universalismu. Takto nazývali členové společnosti způsob chápání věcí duchovních a náboţenských, který byl pro ně vlastní. Ten se měl vyznačovat především tolerancí k nejrůznějším náboţenským projevům O tom, co znamená idea universalismu pro universalisty samotné, pronesl řeč Pierre de Lasenic na ustavující schůzi francouzské pobočky Universalie. Tato přednáška byla později v roce 1934 vydána v časopise Logos. V tomto díle, který nese název Universalismus, Lasenic říká: Boj protichůdných principů dává ţivot třetímu, jenţ ve své podstatě je synthesou předchozích. Fanatické zápasy náboţenské, filosofické a esoterní zplodily podle tohoto zákona nový synthetický proud, jejţ nazýváme universalismem. Universalismus jest 15

porovnávací způsob nazírání na různé kultury, náboţenství, filosofické směry a metapsychickou praxi různých národů a časů. 25 V předešlém odstavci Lasenic shrnuje, co má idea universalismu představovat. Dále pak pokračuje: Nelze zavrhovati ţádný filosofický názor, vývojový systém neb náboţenství, pokud vedou k Bohu. Nemáme práva souditi Budhu, Krista neb Mohameda, nepovznesli-li jsme se na jejich úroveň; všechna velká náboţenství a jejich reformátoři sledovali stejnou ideu; ukázali jen novou cestu a metody, jeţ vedou ke společnému cíli. 26 Zde Lasenic jasně předkládá, jakým způsobem by měl člen Universalie tuto ideu pojmout v praxi. Z této Lasenicovy řeči je ona tolerance ke všem náboţenským projevům jasně patrná. Lasenic pak také říká: Nejsme vázáni náboţenstvím; ale studium náboţenstev lidstva jest předmětem našeho syntetického studia. 27 Lasenic ponouká člověka k tomu, aby si našel svého vlastního Boha, tedy aby jeho religiozita nebyla poutána na jeden konkrétní náboţenský systém, ale byla zcela individuální. A této náboţenské individualitě chtěla poskytovat společnost Universalia prostor. V novodobém Logosu se k tomu, jaké byly hlavní ideje prvorepublikové Universalie, vyjadřuje také Milan Nakonečný: Ideou Universalie bylo pěstování duchovního ţivota dávno zapomenutých kultur, jejím programem byla naprostá tolerance vůči všem proudům světového esoterismu. Proto v časopise Logos,, publikovali nejen hermetikové, ale i mystikové, nejrůznějších směrů, stoupenci buddhismu, lamaismu a další. 28 Jak měl Logos reflektovat ideu universalismu, se můţeme dočíst v úvodu druhého ročníku časopisu Logos, kde se píše: Vţdy se budeme snaţiti, aby Logos byl volnou, svobodnou tribunou všem těm, jichţ čel se dotekla myšlenka, i kdyby spolu zdánlivě nesouhlasili. 29 Universalia tedy chtěla poskytovat prostor k zabývání se různými proudy esoterismu z různých úhlů pohledu. Universalia chtěla býti tolerantní k nejrůznějším náboţenským projevům a toto měla potvrzovat také zájmem o širokou škálu esoterických proudů a témat s nimi 25 Pierre de Lasenic: Universalismus. Logos, revue pro esoterní chápání života a kultury, 1934, roč. 1, č. 8-10, str. 113. 26 Pierre de Lasenic: Universalismus. Logos, revue pro esoterní chápání života a kultury, 1990, roč. 8, č. 1, str. 3-4. 27 Pierre de Lasenic: Universalismus. Logos, revue pro esoterní chápání života a kultury, 1990, roč. 8, č. 1, str. 4. 28 Milan Nakonečný: Vznik a poslání bývalé Universalie. Logos, revue pro esoterní chápání života a kultury, 1990. roč. 8, č. 1, str. 6. 29 Do druhého ročníku. Logos, revue pro esoterní chápání života a kultury, 1935, roč. 2, str. 1. 16

spojených. Tento rys se by se měl projevovat v periodiku Logos zejména v šíři témat z oblasti esoteriky, které v něm nalezneme. Objevují se zde články zaměřené na alchymii, kabalu či astrologii, ale také zabývající se například jógou. Ovšem, jak je vidět v kapitole, kde se zabývám tematickým zaměřením Logosu, Universalisté se zaměřovali především na západní esoterismus. Z klasických náboţenských tradic, jako jsou například křesťanství či judaismus, si Universalisté vybírali pouze oblasti, jeţ povaţovali za esoterické (například kabala). Přestoţe tedy idea universalismu uvaţuje o nejrůznějších náboţenských projevech, v praxi se Universalisté zabývali pouze vybranými oblastmi. Navíc si tyto oblasti často vykládali svým specifickým způsobem, který byl od klasického pojímání odlišný (například v pojímání kabaly). 1.2.5 Společnost Univerzalia v současnosti V roce 1998 došlo ve společnosti Universalia k výrazným změnám. Dne 28. 2. 1998 byl totiţ na členské schůzi přijat návrh na změnu názvu společnosti z Universalia na Univerzalia. Důvodem k této změně bylo podle jejího současného tajemníka pana Martin Kováče posunutí zaměření společnosti, přesněji přesun od akademicky pojímaného hermetismu k hermetické praxi. Toto mělo být podpořeno onou změnou písmena S na Z, coţ M. Kováč vysvětluje takto: Záměna písmen "S" a "Z" představuje především obrat v proudění sil, se kterými kaţdý magický či duchovní spolek pracuje. Jiné síly jsou třeba k intelektuálnímu studiu a rozumovému poznání, jiné síly je třeba hledat při práci na vnitřní přeměně magickoalchymickou (chcete-li) mystickou cestou. Jinými slovy to byl magický akt, který obrátil tok vyšších sil v souladu s poţadavky, které byly na nás kladeny. 30 Tato změna ovšem vyvolala mezi Universalisty jisté spory, které vyústily odchodem několika členů a dále také abdikací dosavadního předsedy společnosti pana Zadrobílka, který zároveň také ukončil své členství ve společnosti. Vzhledem k tomu, ţe správa periodika Logos spadala zejména pod pana Zadrobílka, vzdala se společnost Univerzalia vydávání tohoto revue a přenechala jej právě panu Zadrobílkovi. Logos je i nadále vydáván od roku 1998 aţ doposud a to nakladatelstvím Trigon, které vede pan Zadrobílek, ovšem uţ nijak nespadá pod hlavičku společnosti Univerzalia. Výše uvedené informace pocházejí 30 Martin Kováč, tajemník společnosti Universalia, emailová korespondence, 26.11.2009. 17

z korespondence mezi mnou a panem Kováčem. V časopise Logos, ročník 1998, který jiţ vyšel po oné změně názvu společnosti, se však objevuje tento článek od pana Zadrobílka: Kdyţ v tomto roce Universalia po sporech o ráz její činnosti zanikla, zbyla otázka co s Logosem. Rozhodl jsem se pokračovat v jeho vydávání v rámci nakladatelství Trigon: změna bude beztak pouze formální. 31 Zde je patrné, ţe podle pana Zadrobílka se společnost nepřejmenovala, ale zkrátka zanikla, a Univerzalii jiţ nepovaţuje za jejího dalšího pokračovatele. Vzhledem k tomu, ţe se tato práce zabývá návazností společnosti především na podkladě revue Logos, je pro ni relevantní pouze společnost Universalia, fungující do roku 1998. Otázka návaznosti společnosti Univerzalia na společnost prvorepublikovou a porevoluční tedy spadá mimo rámec této práce. 1.3 Časopis Logos 1.3.1 Časopis Logos vydávaný v létech 1934 1940 První číslo časopisu Logos, revue pro esoterní chápání života a kultury, vydala společnost Universalia v roce 1934, kdy jiţ fungovala několik let. Tehdejší náklad tohoto periodika byl kolem 500 600 výtisků. 32 Vycházel desetkrát za rok jako měsíčník s výjimkou července a srpna. Krom hlavních představitelů Universalie Jana Kefera, Petra Kohouta a Františka Kabeláka publikovali v Logosu dále například Oldřich Eliáš, Jiří Grubner, Vlastimil Holý, Stanislav Novák a další. Velmi často se v Logosu objevovaly texty od Eliphase Léviho, který byl velikým duchovním vzorem pro Jana Kefera. Ten také přeloţil značnou část Léviho textů. Důleţitou součástí Logosu byly zprávy pro členy Universalie, například informace o její činnosti či o pořádání přednášek, označované jako Zprávy organizační. Dále pak také upozorňování na vydání určitých esoterických knih a 31 Slovo o Logosu. Logos, sborník pro esoterní chápání života a kultury, 1998, roč. 14, č. 1/2, str. 1. 32 Logos, výběr článků z ročníků 1934-1940, Trigon Praha 1995, str. 8. Zde je uveden jako rok prvního vydání Logosu rok 1930, ale jde zcela jistě o překlep. (pozn. autorky) 18

jejich hodnocení ze strany Universalistů, tedy jakási doporučená a nedoporučená literatura ke studiu hermetismu. Poslední číslo původního periodika Logos vyšlo v dubnu roku 1944. Celkem vyšlo 58 sešitů tohoto revue. Časopis Logos byl především médiem, skrze které společnost Universalia komunikovala s veřejností a dále také prostorem pro publikaci esoterických článků či úryvků z knih, které se takto mohly dostat k širšímu okruhu čtenářů. V době první republiky byl Logos také nástrojem k vzdělávání a výchově zájemců o hermetismus, jak vyplývá z jeho obsahu. Logos byl tedy prostředkem sebeprezentace společnosti, kde bylo moţné také zjistit základní informace o jejím fungovaní a o její činnosti a seznámit se s jejími idejemi. Tento časopis nebyl pouze interní záleţitostí, ale byl přístupný také laikům. Z těchto důvodů chci v této práci zkoumat obě společnosti právě na základě časopisu Logos, neboť dobře reflektuje charakter společnosti.. 1.3.2 Časopis Logos vydávaný v létech 1990 1998 Obnovená společnost Universalia ve vydávání Logosu navázala na předchozích sedm ročníků vydáním osmého v roce 1990. Náklad Logosu činil 820 kusů. Původně byl časopis vydáván 4krát do roka, ovšem z finančních důvodů se po jisté době přešlo ke dvěma číslům ročně, případně jednomu dvoučíslu. Během vydávání časopisu se také několikrát změnilo vedení, které jej redigovalo. V prvním po revoluci vydaném Logosu se můţeme dočíst jakési úvodní slovo o tom, jaké poslání by nová Universalia měla mít: V době vypjatého egocentrismu, morálního relativismu, konzumní orientace a duchovního zmatku přinášíme po dlouhém odmlčení opět Logos. Logos, revue novodobého esoterismu, navazuje na úspěšné snahy našich předchůdců, na nelehkou a zásluţnou práci dnes jiţ klasiků českého hermetismu, na činnost společnosti Universalia, která byla v těchto dnech obnovena. Naší snahou bude spolu s našimi čtenáři vytvořit opravdu moderní, široce zaloţený, čtivý časopis, orientovaný na všechny oblasti hermetismu. 33 33 Logos. Logos, revue pro esoterní chápání života a kultury, 1990, ročník 8, č. 1, str.1. 19

Na této citaci vidíme, ţe na Logos bylo navázáno z důvodu, ţe byl povaţován za úspěšný a dále také za neodmyslitelnou součást fungování společnosti Universalia. Jak ovšem vyplyne z analýzy časopisu, je zde znatelný poměrně značný posun oproti Logosu z doby prvorepublikové. 2. Analýza Jádrem této práce a také způsobem, kterým můţeme dojít ke zjištěním o obou společnostech, je tedy rozbor obsahů revue Logos. Nepodařilo se mi sehnat všechny ročníky časopisu z doby první republiky, vycházím proto z originálů časopisu z let 1934 aţ 1937 a 1939, dále pak také z výběru článků, který vydalo nakladatelství Trigon v roce 1995. Chybějí mi tedy ročníky 1938 a 1940, ovšem obsahy všech vydaných čísel Logosu z doby první republiky jsou mi dostupné z elektronického zdroje a taktéţ se mi podařilo vyhledat alespoň některé články z ročníků 1938 na internetu. Co se týče obnoveného Logosu, zde jsem měla k dispozici všechny ročníky z let 1990 1998. Oblasti zkoumání periodika: K účelům analýzy jsem se zaměřila na takové oblasti, které dle mého názoru dovedou nejlépe reflektovat posun v revue Logos. Zároveň se jedná o oblasti, na kterých je moţné vypozorovat, jak chtěl Logos působit na své čtenáře a na zájemce o hermetismus a esoteriku. A dále jsou to okruhy takové, na kterých je nejvíce patrný kontrast mezi oběma zkoumanými časopisy. Analýzou těchto okruhů pak můţeme odhalit zásadní odlišnosti mezi prvorepublikovou i porevoluční Universalií. 20

2.1 Tématické zaměření Při zkoumání časopisu Logos jakoţto celku nás zaujme jeho zaměření, tedy to, jakými tématy se časopis zabývá, která se objevují nejčastěji a dále samozřejmě zda jsou tato témata u obnoveného a u původního revue totoţná. Co se týče okruhu témat publikovaných předválečným Logosem, můţeme říci, ţe byl poměrně široký. Nejčastějším tématem byl hermetismus obecně, těsně za ním pak v této době velmi populární astrologie. Co do četnosti následovaly články věnující se magii, indickému esoterismu a józe, a nemůţeme opomenout ani alchymii, která měla v Logosu také značné zastoupení. Co můţeme povaţovat za zajímavé, problematice v dané době velmi rozšířeného spiritismu se věnoval pouze jediný článek Oldřicha Eliáše v Logosu z roku 1935. Pokud bychom měli vše shrnout, vidíme, ţe Logos se zabýval mnoha různými tématy, kdy ţádné z nich nijak výrazně nepřevládá. Společnost Universalia se snaţila řídit idejí universalismu a rozsah témat v článcích je tedy poměrně rozsáhlý. Tento rozsah má však své hranice. Universalia se soustřeďovala především na takové směry, které bychom mohli označit jako esoterické. Klasická náboţenství, jako je například křesťanství, judaismus, islám či buddhismus Logos opomíjel. Křesťanská tématika se objevovala velice zřídka a například z oblasti judaismu se universalisté zabývali především kabalou. Je zde také nutné říci, ţe tyto publikované oblasti se vyznačovaly specifickým pojetím Universalistů, kdy si studované oblasti přizpůsobovaly svému vlastnímu chápání náboţenskosti. V Logosu můţeme najít články, zabývající se například zmíněnou jógou, náboţenstvím Starého Egypta a podobně, ale západní esoterismus zde zcela jasně převaţuje. Můţeme se tedy domnívat, ţe Universalisté se zaměřovali na západní tradici především proto, ţe oblasti jako je alchymie, kabala spod. byly zároveň oblastmi jejich vlastního osobního zájmu a znalců v ostatních oblastech nebylo mezi Universalisty mnoho. Dále se Universalisté povaţovali především za hermetiky, proto se zaměřovali na vědy, jeţ se dají jako hermetické chápat. Jakoţto okultistická společnost se Universalia cíleně zaměřovala na témata, chápaná jako esoterické a tímto se snaţila také býti alternativou k většinovým náboţenským směrům. Obnovený Logos se co do široké škály témat od prvorepublikového nijak neliší. Oproti předválečnému se obsahové zaměření nového Logosu pozměnilo jen mírně. 21

Nejčastějším tématem článků je alchymie následovaná kabalou. Právě kabale se porevoluční Logos věnuje mnohem více, neţ tomu bylo v letech 1934-1940. Témata, jako je hermetismus v obecné rovině či astrologie, se vyskytují stále často. Co je ovšem nové, to je zájem o svobodné zednářství a rosenkruciánství články k těmto dvěma proudům se v původním Logosu téměř neobjevovaly, zatímco v porevolučním na ně naráţíme velmi často. Také problematika křesťanství se vyskytuje častěji. Důvodem k tomu posunu bude pravděpodobně opět osobní zájem autorů, kdy se po revoluci objevují nové osobnosti, které publikují v Logosu. Tyto nové osobnosti směřují svůj zájem k výše uvedeným tématům. Co se týče křesťanství, můţeme se domnívat, ţe v době působení obnovené společnosti se jiţ Universalisté nechtěli vůči křesťanství zcela vymezovat, jako tomu bylo v době první republiky. Po revoluci se objevilo mnoho nových autorů, jedním z nejvýraznějších osobností, která publikovala v Logosu, je odborník na hermetismus Milan Nakonečný, dále pak odborník v oblasti astrologie Pavel Turnovský, D.Ţ. Bor, Ivo Chmelař a další. Mimoto můţeme vidět snahu zařazovat články prvorepublikových Universalistů, především Jana Kefera, Petra Kohouta a Františka Kabeláka. Tato tři jména jsou zájemcům o okultismus často velmi dobře známá, v době první republiky totiţ tyto osobnosti sehrávaly důleţitou roli jak ve vedení Universalie, tak v publikování článků a knih. Okultisty obecně jsou často výše jmenovaní povaţováni za nejerudovanější z Universalistů. V novodobém Logosu se objevují články těchto předních postav předválečného hermetismu velice často. Četné jsou také texty od zásadních osobností esoterismu vůbec, jako jsou například Eliphas Lévi, Papus či Fulcanelli. V době první republiky se texty od takovýchto autorů objevovaly v Logosu také, ovšem mnohem řidčeji. Většinu publikovaných článků tvořili sami Universalisté tehdejší doby, přesněji se jednalo zhruba o dvě třetiny článků, kdeţto v obnoveném Logosu je poměr nových článků a článků převzatých z minulosti přibliţně 1:1. V době první republiky je tedy poměr článků, které napsali Universalisté v dané době a těch, které byly převzaty z minulosti zhruba 1:3. Naproti tomu, jak jsem jiţ uvedla výše, v obnoveném Logosu je počet článků od současných autorů téměř stejný jako těch z minulosti či ze zahraničí. Je však třeba podotknout, ţe nejvíce se články od prvorepublikových autorů objevují v prvních ročnících po revoluci a postupně jich spíše ubývá, ve prospěch soudobých autorů. Proč se v novodobém Logosu 22

především v prvních letech vydávání tak výrazně často objevují staré články prvorepublikových Universalistů či věhlasných hermetiků minulosti? Jak jsem uvedla výše, ona tři jména Lasenic-Kabelák-Kefer jsou z hlediska Universalistů jakousi zárukou kvality článků, neboť se jedná o osobnosti, které jsou z pohledu hermetiků všeobecně uznávané a často také obdivované. Takţe se nám nabízí jako důvod častého publikování těchto článků to, ţe se obnovená Universalia snaţila nastolit pomocí těchto jmen vysokou úroveň Logosu, neboť právě tyto osobnosti jsou povaţovány za přední znalce v oblasti hermetismu. Jednou z dalších moţností, proč se tyto články objevují častěji neţ tomu bylo dříve, je také moţná snaha autorů obnoveného Logosu o co největší návaznost na Logos původní. Této kontinuity se pravděpodobně snaţili dosáhnout právě tím, ţe zde často zařazovali články, které můţeme povaţovat za prověřené. V samotném Logosu se k této otázce Universalisté vyjadřují takto: Hodláme se co nejčastěji vracet i k těm, kteří předválečný Logos zaloţili a oţivili, abychom jim takto poděkovali. 34 Tuto citaci můţeme najít v prvním čísle obnoveného Logosu v samotném úvodu, kde je popisováno s jakými cíli obnovený Logos přichází. Dále je pak v tomto úvodu zdůrazněno, ţe si autoři velmi váţí Universalistů doby první republiky, jimţ chtějí jaksi vzdát hold i tím, ţe v obnoveném revue budou často otištěny jejich články. Z toho lze tedy usuzovat, ţe dalším z moţných důvodů je zde naznačené poděkování prvorepublikovým autorům. K tomu, proč se v později vydaných číslech jiţ tato věhlasná jména neobjevují tak často, se můţe vázat hned několik věcí. Je moţné, ţe s postupem času se začalo objevovat stále více soudobých autorů ochotných přispívat do Logosu, a proto byl v Logosu ponechán prostor spíše těmto novým autorům, na úkor článků z minulosti. Dalším důvodem by mohlo být to, ţe v prvních ročnících zkrátka Logos potřeboval získat jistotu a vytvořit si určité postavení a s postupem doby se zřejmě Universalisté shodli, ţe potřebné postavení jiţ revue má a proto se mohlo přistoupit k publikování článků od nových neprověřených autorů. Co se týče rubrik objevujících se v Logosu, v obou případech můţeme najít obdobné sekce, vypovídající o totoţných aktivitách. Oba srovnávané časopisy se tedy poměrně shodují ve své formě a struktuře. V obou jsou zařazovány zprávy o 34 Logos. Logos, revue pro esoterní chápání života a kultury, 1990, ročník 8, č. 1, str.1. 23

fungovaní společnosti Universalia a také rubriky jako jsou Aktuality či Literatura, kde můţeme najít kniţní recenze. V souvislosti s tématy publikovanými Logosem bych chtěla upozornit na to, ţe vyváţenost publikovaných esoterických témat v periodiku nemusí nutně přesně odpovídat tomu, na jaké oblasti se nejvíce zaměřují sami Universalisté ve svém vlastním studiu. Jak jsme viděli výše, osobní zájem autorů se v publikovaných článcích odráţí, avšak vědomá snaha o jistou vyváţenost a široký záběr časopisu toto do jisté míry také ovlivňuje. Vzhledem k ideji universalismu by měl být časopis Logos cíleně tematicky vyváţený. S reálným praktikováním Universalistů se však toto nemusí nutně shodovat a v jistých ohledech také neshoduje, protoţe Universalisté samotní se většinou zaměřovali především na jednu oblast esoterismu a ve většině případů to byla alchymie, astrologie, kabala či magie. 2.2 Vědeckost U novodobého okultismu je velice častým jevem snaha o vědeckost. Ta je charakteristická tím, ţe esoterici sami sebe povaţují za jakési vědce, kteří nejsou s klasickou vědou ve sporu, jak by se mohlo zdát. Naopak, esoterici často míní, ţe jsou mnohem dále neţ klasická věda. Jsou totiţ obeznámeni s mnoha univerzálními zákony, které vědou nebyly prokázány jen prozatím, ovšem v budoucnu k nim podle nich věda dospěje. V úvodu této práce jsem uvedla, ţe tento specifický vztah k vědě je jedním z rysů okultismu a na časopise Logos můţeme vidět, jakým způsobem se tento rys projevuje v praxi. S tímto problémem souvisí jisté procesy, probíhající ve 20. století, které jsou sociology náboţenství označovány jako procesy sekularizace, desakralizace a racionalizace. O Dey chápe tyto pojmy takto 35 : Sekularizace vychází ze dvou změn lidského myšlení, kterými jsou desakralizace a racionalizace. Racionalizace myšlení znamená nejen kognitivní postoj, který je relativně osvobozen od emocí, ale také stále širší uţívání logiky na úkor emocionálního a 35 Definice uvedených pojmů, tak jak je chápe O Dey, a nikoliv nějaký jiný sociolog náboţenství, zde uvádím proto, ţe mi připadají výstiţné a dobře pouţitelné pro potřeby této práce, nikoliv proto, ţe bych toto pojetí nějakým způsobem upřednostňovala před jinými. (pozn. autorky) 24

symbolického výkladu světa. Sekularizace kultury pak znamená, ţe náboţenský výklad světa jiţ není základním a dominantním způsobem myšlení a stává se pouze privátní záleţitostí jedince. 36 S problémem vědeckosti souvisí především proces racionalizace, kdy se pouţívání vědeckého myšlení začalo objevovat také v oblasti náboţenství, jako například ve zde zkoumané společnosti Universalia. Příčinou tohoto jevu byl zejména značný technický pokrok či rozvoj obchodu a dále také věda samotná. Na poli vědy bylo v této době dosahováno značných úspěchů a vědecké myšlení se postupně stávalo jakýmsi trendem. To, co bylo vědecké, bylo ( a často stále je) povaţováno za pravdivé. Zřejmě z těchto důvodů se také Universalisté velice zřetelně snaţili působit vědecky a tedy věrohodně. Tato tendence je velice typická pro předválečný Logos. Můţeme zde najít články, které se zabývají novinkami ze světa vědy tedy konkrétně těmi, které dokazují nějakou jiţ dávno známou hermetickou pravdu. Podle Universalistů hermetická nauka předává jistou absolutní pravdu, která je schopna zodpovědět všechny otázky existence, zatímco věda je tohoto schopná jen s obtíţemi. V Logosu se můţeme dočíst například toto: Tuto zákonitost exoterní věda doposud pouze tuší, kdeţto badatel esoterní ji jiţ zná, neboť pracuje dle zákonů analogie, tak nesmírně hluboce a krásně vyjádřené Smaragdovou deskou [ Herma Trismegista ]. 37 Zde vidíme, ţe podle autora tohoto textu je klasická věda pozadu za vědomostmi hermetiků či esoteriků. Dále se také můţeme často setkat s názorem, ţe jisté poznatky z oblasti esoteriky by mohly být uţitečné v klasické vědě: Není vyloučeno, ţe rozřešení kvadratury kruhu přinese nové poznatky nejen do matematiky samé, ale i do jejích aplikací: do deskriptivní geometrie, stavitelství, ba i estetiky. Je docela moţné, ţe podle zákona analogie bude moţno geometricko číselnou formuli magického působce aplikovati i na jiná pole vědy a umění. 38 Výše popsaný vědecký postoj se promítá do prezentování se základních hermetických disciplín. Magie se tedy často stává jakousi fyzikou, medicínou či psychologií, alchymie pak chemií a tak podobně. Zmíněné hermetické oblasti se 36 Thomas F. O Dey: Sekularizace jako desakralizace a racionalizace. In: Dušan Luţný, Náboženství a moderní společnost, Sociologické teorie modernizace a sekularizace, Masarykova univerzita Brno, 1999, str. 70. 37 Aktuality. Logos, revue pro esoterní chápání života a kultury, 1934, roč.1, č. 5-7, str. 111. 38 Stanislav Novák: Kvadratura kruhu. Logos, revue pro esoterní chápání života a kultury, 1934, roč. 1, č. 8-10, str. 118. 25

přizpůsobují onomu trendu býti co nejvědečtější ve smyslu vědy empirické, která je zaloţena na dokazování faktů za pomoci experimentů, tak jak ji známe dnes. Takovéto články se objevují v jednotlivých číslech pravidelně, často pod názvem Aktuality. Dále pak také pod heslem Zprávy ústavu pro experimentální hermetismus, kde jiţ název svědčí o snaze vyvolat dojem vědeckého zkoumání. Můţeme zde najít mnoho článků, na nichţ můţeme tento trend pozorovat. V roce 1937 vznikla v Praze hermetická laboratoř, která byla určená k experimentům na poli hermetismu, zde se Universalisté pokoušeli o experimenty v hermetismu vědeckými metodami. O těchto výzkumech Zprávy ústavu informují. Podobné informace se můţeme dočíst ve Zprávách ústavu pro teoretickou a praktickou astrologii. Universalisté jako by se snaţili o co nejvědečtější duchovní myšlení a o jeho co největší odlišení se od klasicky pojímaného náboţenství. Na jistých příkladech je dále vidět, ţe Universalisté také odlišovali různé typy astrologie, magie, alchymie apod. Určité proudy v těchto oblastech totiţ Universalisté povaţovali za racionální a tedy důvěryhodné. Jiné metody pak nebrali příliš váţně, neboť nebyly podloţeny empirickými důkazy, coţ často znamenalo, ţe metoda nebyla prověřena nějakým experimentem, nebo zkrátka jen nebyla předkládána uvedenou vědeckou formou. V Logosu se také můţeme dočíst, kterak se ve dvacátém století věda propojuje s vědami okultními, jak jsou zde například parapsychologie či metafyzika nazvány. Podle Universalistů se dříve totiţ věda soustřeďovala pouze na věci, které byly smyslově vnímatelné (bylo moţné je vidět, slyšet apod.). Na konci 19. století a ve století dvacátém však začaly být objevovány jevy, které smysly pozorovat nemůţeme, jako například elektřina či radiové vlny. Díky tomu se prý pozměnil obecný názor na vědu. Autor článku se snaţil naznačit, ţe tedy i jevy spadající do oblasti okultismu by mohly být časem vědou uznány jako skutečné. 39 V tomto tématu vědeckosti je však nutné upozornit na to, v jakém kontextu se hermetismus jako takový vyvíjel. Renesančním hermetismem se zabývá Frances Yeatsová ve své knize Giordano Bruno a hermetická tradice. Zde uvádí, ţe v době renesance byla hranice mezi vědou a hermetismem velmi nejasná. F. Yeatsová říká: renesanční magie, která byla magií reformovanou, učenou a zásadně se distancovala od své starší předchůdkyně, primitivní a zlé neboli černé magie, byla 39 Dr. Hubert Mattern: Úvod do hermetismus. Logos, revue pro esoterní chápání života a kultury, 1935, roč. 2, str. 55. 26

častým pomocníkem úctyhodných renesančních filosofů. 40 Magie a tedy i hermetismus byl v této době spojen s badateli, kteří se zabývali také oblastmi, jeţ můţeme označit jako vědecké. Magie určité vědomosti z těchto oblastí dokonce vyţadovala. Kvalitní mág měl mít dobré matematické znalosti a dále také například chápat základy mechaniky. Matematika však bylo v tomto kontextu zásadní. Mágové často vycházeli z Pythagorovy matematiky, kdy číslo symbolizovalo pravdu a bylo moţné ji pomocí čísel vyjádřit. Jak uvádí F. Yeatsová: Renesanční magie se tedy obracela k číslu jako k jednomu z moţných klíčů k magickým operacím. 41 Krom tohoto propojení magie s praktickou vědou byl také světonázor mága velmi podobný tomu, který byl obecně povaţován za pravdivý. 42 Jak je vidět, propojení mezi hermetismem a vědou tedy není ničím překvapivým, neboť v době renesance často vycházelo jedno z druhého a existovala zde aktivní spolupráce mezi oběma oblastmi. Zřejmě i v souvislosti s tímto vztahem mezi hermetismem a vědou dokázala společnost Universalia pojmout oblasti svého zájmu (jako například alchymii či magii) popsaným vědeckým způsobem bez větších obtíţí. Obnovený Logos na tento popsaný problém vědeckosti naráţí pouze v souvislosti s tím, ţe často obsahuje články od prvorepublikových Universalistů. V novém Logosu se také objevují články, které mají souvislost s klasickými vědními obory, ovšem ve zcela jiném kontextu. Můţeme zde najít například článek, který propojuje astrologii s psychologií. Ovšem nejedná se zde o viditelnou snahu klást hermetické obory na úroveň vědy, či je s vědou jakkoli hodnotově srovnávat. Naopak, jedná se zde spíše o spolupráci poznatků jak z astrologie, tak z psychologie bez hodnotícího aspektu. Autor článku pouţívá informace z obou oborů a jejich propojením dochází k novým závěrům, v ţádném případě však obory nijak nespojuje kvalitativně. Zde tedy vidíme poměrně zásadní rozdíl mezi oběma zkoumanými společnostmi, kdy si první buduje důvěryhodnost na základě vědeckosti, ale druhá jiţ tyto tendence nemá a pracuje čistě informativním způsobem. Můţeme se domnívat, ţe tato změna byla způsobena tím, ţe cílem porevoluční Universalie nebylo zaujmout širokou veřejnost a pomocí vědeckosti ve čtenářích vyvolat pocit důvěryhodnosti. A to proto, ţe společnost samotná se stala spíše 40 Frances Yeatsová, Giordano Bruno a hermetická tradice, Vyšehrad Praha 2009, str. 29. 41 Frances Yeatsová, Giordano Bruno a hermetická tradice, Vyšehrad Praha 2009, str. 156. 42 Ibid., str. 153 27