Polendář 009 Jan Bezděk Pavla Jurigová Milý poutníče, procházející jednotlivými stránkami tohoto Polendáře, měsíci roku, cestami života, jdi s cílem ve svém srdci, pak nebude nikdy vzdálená tvá představa od jejího naplnění a nikdy se nezapomeň zastavit u studánky, protože kdo ví, kdy bude další, a nevyhýbej se poezii, protože obsahuje život, lásku i naději. Ne jinak je tomu v Honzových básních (zrajících jak víno). Tak na zdraví! Ať slouží. Michal Čagánek
Úvodní slovo Leden Kolo je vlastně kruh. Můžeme do něj kdekoliv zabodnout prst a vybrat si svůj směr. Rok je taky kruh, stejně jako tento můj váš Polendář. Zabodněte prst a vyberte si svou cestu v tomto Polendáři, stejně jako ve svém životě. Večerní poutník (00) Ztichlým večerem kráčí postava vypadá jako že nespěchá Kolem se míhá minulost i dnešek Ztichlým večerem se ozývají myšlenky jediné mysli - jediného člověka Střídají se pocity s vírou v lepší příští Ztichlým večerem linoucí (se) záře světla myšlenek jediné osoby víry se domáhající Pokoří všechny překážky osudu Ztichlý večer budoucím tajemnem osetý jemnou poesií a lahodnou vůní smíchaný Odchází a v nás zůstává uchován ve skrytu duše......ten poutník... 9 0 0 9 0
Únor Březen bez názvu (00, kdesi) Procitnutí do života obyčejnějšího než den Myšlenky na kdysi utápěné v žalu Chtění bez možnosti návratu minula Víra že vše ostatní má nějaký smysl Doufání v záchranu pro náruč s lekníny Nejisté (za)váhání k budoucímu kroku A proč taky mělo by to býti jiné Když mizí jistoty i vše pomíjivé bez názvu (00) Seděla za stolem před sebou papír s příběhem který byl nedopsán Trochu inkoustu ukáplo na desku psacího stolu tiše zaklela a začervenala se Seděla za stolem zrovna tiše svítalo a ona se pomalu nořila do snu Rádio tiše hrálo pak přišel děšť a smyl všechny hříchy A teprve druhý den objevila svůj smysl života 9 0 0 9 0 0 9 0
Duben Květen Krev lásky (..00, v práci) Dvě jarní nálady v jednu se spojí Večerem vlahým projdou kus cesty Naleznou útěchu v jeho jejím srdci Každý pak uroní kapku své krve pro štěstí toho druhého báseň Na dobrou noc (00) Dobrou noc, ty můj andílku, nesu ti noční nadílku. Přeji ti mnoho pohádkové radosti a žádné pozemské starosti. Ať tě vítr tvého snění, žene do víru dění. Tam, kde nuda (a šeď) není a vše špatné se v dobré změní. Spi sladce ty můj andílku a čekej ráno hezkou nadílku. 9 0 0 9 0 9 0 0 9 0
Červen Červenec Noční (..00, Inspirace Nymburk) Noční oblohou prolétla kometa Vteřina zamyšlení při pohledu na ni Chvíle s přáním které prý se vyplní Kometa odlétla a zbyla jen vzpomínka Která zůstane a přání se vyplní v čase budoucím Dvoje teplé bačkory (00, toužící) Pomalu se šunou chodbou dvoje teplé bačkory Někdy samotné a někdy ve dvou jezdívají v létě na hory V Bulharsku už byly třikrát v Rumunsku zas minule Na Island tak sportku vyhrát ostatní by šlo už plynule Pomalu se šunou chodbou dvoje teplé bačkory Zase samotné či ve dvou letos vyrazí někam na hory 9 0 0 9 0 9 0 0 9 0
Srpen Září Chtěl bych být (..00, ve vlaku na cestě do Vysokých Tater) Chtěl bych být básníkem a zachytit všechnu krásu slovy Chtěl bych být malířem a namalovat celý svět Chtěl bych být mužem a milovat tě bez ustání Chtěl bych být ještě alespoň pět minut bez názvu (00, oslněn) Z barevných portrétů slovíček tepaných V zrcadle pro něhu vane stesk po létu a ještě sní si 9 0 0 9 0 9 0 0 9 0
Říjen Listopad bez názvu (..00, Inspirace Nymburk) Veselá básnička (na)psána potají Pro trochu radosti pro úsměv na líci Slova vepsána na list papíru Jen slova (00) Nic a v tom nic můžeš číst, písmena, číslice a slova. Můžeš je číst tam i zpět, že dva plus tři je pět. Můžeš je číst znova a znova můžeš, ale jsou to jen slova... S myšlenkou na chvíli která se stane věčnou 9 0 0 9 0 9 0 0 9 0
Prosinec Vydáno v limitovaném leč dostačujícím množství. Výběr básní z let 00 a 00. Poesie Elouk Ilustrace PaJu Úvodní slovo MiČ Korektury Myšule Ztrácím se a nalézám (..00, na koncertě Jana Buriana) Ztratil jsem se ve dne ve svých myšlenkách V noci se zase našel Ztratil jsem se včera a dnes taky Co bude zítra? Ztrácím se neustále za každého počasí a nálady Vlastně ani teď tady vůbec nejsem Opět však nalézám vždy znovu tento Vesmír a Čas Jednou ztratím se a už nenaleznu Bude to ve chvíli kdy objevím sám sebe 9 0 0 9 0 http://jenik-si-pise-denik.blog.cz 00 Jan Bezděk Pavla Jurigová