Globální problémy spole ensko ekonomického charakteru (intersociální, ekosocální, antroposociální problémy)
Demografický problém Růst počtu obyvatelstva nerovnoměrný z hlediska regionálního i časového Neolitická revoluce 130 150 mil. obyv. Přelom letopočtu 250 mil. obyv. Do 15 stol. stagnace (války, nemoci, ), epidemie moru ve 14. stol. - na Zemi pouze necelých 400 mil. obyv. Exponenciální růst obyvatelstva demografická revoluce poč. 20. stol. 1,7 mld. obyv. x konec 20. stol. 6,5 mld., dnes překročena hranice 7 mld. obyv. na Zemi Demografická Ukazatel revoluce (demografický Před demograf.přechodem přechod) proces populačního Po demografickém vývoje pokles úmrtnosti, porodnosti a kojenecké úmrtností, prodlužování délky životapřechodu vyspělé země od 19. stol. - proces ukončen Hrubá míra rozvojové porodnosti země počátek v 60. 40 letech 50 20. stol.proces pokračuje, méně než na 20 počátku vývoje Afrika (1. fáze), Asie (3. fáze) Hrubá míra úmrtnosti 25 30 méně než 15 Populační exploze 2. pol. 20. stol. 2,5 nárůst počtu světové populace Naděje na dožití (1950 2,5 mld., 2000 30 6,5 letmld., 2012 7 mld. obyv.) 70 let nejvíce obyv. Indie, Čína (téměř 3 mld. obyv.)
Demografický problém v kové pyramidy - vztah mezi natalitou, mortalitou a migrací prognózy vývoje počtu obyvatelstva v dlouhodobém měřítku význam pro odhad náročnosti na zdravotní péči, důchody, potravinové zabezpečení apod. - Progresivní, stacionární a regresivní věková pyramida dětská složka (preproduktivní, prereprodukční), ekonomický věk (produktivní, reprodukční), důchodový věk (postproduktivní, postreprodukční)
Demografický problém rizika a e ení Vysoké tempo růstu populace v rozvojových zemích (Asie, dnes hlavně Afrika) antinatální politika stabilizace růstu obyvatelstva, negativní dopady Čína Stárnutí populace vyspělých zemí pronatální politika, výrazný propad v porodnosti S Evropa tzv. druhý demografický přechod od 60. let 20. stol. změna hodnotové orientace populace odraz v demografickém chování Vliv církve a náboženství na demografické chování problém islámských zemí Rychlý růst obyvatelstva v posledních 60ti letech potravinový problém a rostoucí nevyváženost mezi růstem obyvatelstva a rozdělením světových příjmů - hrozba válečných konfliktů, hladomoru a reálné chudoby
Migrace a urbanizace Migrace stěhování obyvatel různé příčiny (ekonomické, politické, sociální, ) -V minulosti migrace spojená s neolitickou revolucí, zámořskými objevy (hlavní migrační tok v 17. stol.), s průmyslovou revolucí (18. 19. stol.), sovětskou revolucí, nacismem (1. pol. 20. stol.), poválečné migrace (lepší životní podmínky, politické důvodu směr Z Evropa, Amerika), současnost pracovní a studijní důvody ekonomický aspekt - problematika uprchlictví politický, kulturní azyl války, náboženské konflikty,. (bývalé země SSSR, africké, asijské země) -Problematika šíření chorob, drog, terorismu,. - multikulturalismus, nacionalismus, rasismus Urbanizace proces koncentrace hospodářského a kulturního života do měst nejvíce urbanizované oblasti Evropa, S Amerika (70 %) x J Amerika (78 % ) -Problematika slumů J Amerika, Asie Největší města světa (více jak 10 mil. Obyv.): Tokio, Peking, Šanghaj, Buenos Aires, Bombaj Karáčí, Konstantinopol, Mexiko, Díllí, Manila Moskva, Soul, Sao Paulo
Bohatství a chudoba rozevírání nůžek nejbohatší obyvatelé planety 2 % světové populace, 50 % celosvětového bohatství - prohlubování rozdílů mezi jednotlivými zeměmi, mezi jednotlivými sociálními vrstvami Polarizace světa Bohatý Sever a Chudý Jih -90 % světového majetku S Amerika (34 %), Evropa (30 %), V Asie (26 %) - na opačném pólu zaostalé země Afriky, J Ameriky, J a JV Asie nejméně rozvinuté země HDP 245 USD (průměr za poslední 3 roky, nízký příjem, vysoká ekonomická zranitelnost, nedostatek lidských zdrojů) Chudoba stav, kdy nedochází k uspokojování základních lidských potřeb absolutní a relativní chudoba - hranice chudoby příjem méně než 2 USD/den (absolutní chudoba méně než 1,25 USD/den) Relativní chudoba 60 % obvyklého společenského příjmu V celosvětovém měřítku 70 % nejchudších obyvatel žije na venkově, problematika slumů, bezdomovectví Příčiny chudoby politické, ekonomické, sociální, environmentální Důsledky chudoby podvýživa, šíření nemocí, kratší naděje na dožití, nízká vzdělanost, negramotnost, vyloučení ze společnosti kriminalita, násilí, nepokoje OSN Rozvojové cíle milénia snaha o řešení problému chudoby v celosvětovém měřítku - hodnocení zemí Index lidské chudoby, Index lidského rozvoje
Problém vý ivy a nedostupnost vody Hlad a podvýživa jeden ze zásadních problémů 21. stol. (FAO, UNESCO) postihuje více jak 1 mld. obyvatel - Afrika, Asie, Oceánie - od počátku 21. století opětovný nárůst hladovějících největší prevalence Afrika (pásmo Sahelu) Podstata problému nedostatek potravy, nedostatek živin, nekvalitní a nevyvážená strava - souvislost s populačním nárůstem a životními podmínkami postižených oblastí Nejvíce postižení podvýživou ženy, děti ohrožení celkového vývoje Akutní podvýživa méně než 70 % optimální tělesné hmotnosti -U dětí onemocnění kwashiorkor velké bříško, otoky, pigmentace kůže, celková apatie - marasmus pokles hmotnosti pod 60 % optimální tělesné hmotnosti celková tělesná i duševní zchátralost mezi 1. a 2. věkem, příčina vysoké dětské úmrtnosti (každé páté dítě) Hlavní možnosti boje proti podvýživě vitamín A, humanitární pomoc, osvěta, snaha o zlepšení ekonomické situace postižených oblastí Vyspělé země - problematika nadměrné konzumace živin tuky, cukry vznik obezity (BMI větší než 30) faktor rozvoje řady civilizačních onemocnění (kardiovaskulární nemoci, nádorová onemocnění) Podle WHO 1 mld. obyv. s nadváhou (300 mil. obézních)
Problém vý ivy a nedostupnost vody Nedostupnost vody výrazný nárůst spotřeby vody od 50. let minul. století - vyspělé země schopnost recyklace použité vody, problém ovlivňují pouze klimatické podmínky - hlavní problém rozvojových zemí klimatické podmínky, kontaminace vody patogenními organismy Nejhorší situace v přístupu k pitné vodě Afrika, J, JV Asie, část J Ameriky Nejsušší oblasti saharská a subsaharská Afrika, Austrálie, Blízký a Střední Východ Postižené oblasti Z USA, SZ Mexika, pobřeží Chile, Peru, Andy v Argentině
Nemoci -Rozdíl mezi chudými a vyspělými zeměmi různý typ rizik: -Rozvojové země chudoba, hlad, nedostatek pitné vody infekční a parazitické choroby, šíření epidemií -Vyspělé země problematika civilizačních chorob plynoucích ze špatného životního stylu Klasifikace nemocí: Infekční přenosná onemocnění způsobené bakterií či virem přenos kontaminovanými předměty, přímým stykem s nemocným, kapénková infekce, kontaminované potraviny, voda, -Úmrtí v chudých zemích dosahuje 40 % nakažených, ve vyspělých 1 % -např. AIDS, mor, cholera, žlutá zimnice, chřipka, encefalitida, borelióza, tyfus, lepra, salmonelóza, -prevence očkování, cestovní medicína, hygienické návyky, sterilizace předmětů,. Parazitické nemoci charakteristické pro tropické oblasti např. spavá nemoc, malárie - prevence antimalarika, eliminace možného kontaktu s parazitem Civilizační problém vyspělých zemí - špatný životní styl ovlivňován faktory špatného pohybu, stravy, závislostí (kouření, drogy, alkohol), zhoršeného stavu životního prostředí - kardiovaskulární onemocnění, obezita, diabetes, zhoubné novotvary, Alzheimerova choroba, alergie, degenerativní onemocnění pohybového aparátu, alergie, vředová onemocnění, astma, - prevence změna životního stylu