[1] Vladimír Herber, Globální problémy lidstva, 20. Letní geografická škola Brno 2012

Transkript

1 GLOBÁLNÍ PROBLÉMY Literatura [1] Vladimír Herber, Globální problémy lidstva, 20. Letní geografická škola Brno 2012 [2] K. Bartoníčková a kol. Občanský a společenskovědní základ přehled středoškolského učiva, Computer Press, a. s Brno, ISBN [3] 1. Globalizace Globalizace může být například definována jako celosvětový společenský proces, vedoucí k stále vyšší vzájemné propojenosti a závislosti všech oblastí světa. Kořeny globalizace můžeme nalézt již ve starověku (helénismus, Římské impérium). Dále dochází ke globalizaci v době zámořských objevů při vytváření koloniálních říší. Obrovského tempa nabývá v době technologického rozvoje v 19. a 20. století. 1.1 Příčiny globalizace * Technický pokrok v dopravě, který umožňuje rychlý přesun lidí a zboží po celém světě. * Rychlé šíření informací (telegraf, telefon, internet a další masmédia) Globální finanční systém - a) globální - čtyřiadvacetihodinové obchodování s měnami, akciemi a dalšími finančními produkty b) virtuální tzv. kasinová ekonomika - oddělená od reálné ekonomiky (obchodu se zbožím), kde jsou každý den přemisťovány obrovské sumy peněz bez jejich fyzické přítomnosti * Mezinárodní dělba práce * Utváření jednotných trhů tzv. unifikace. Vznikají nadnárodní firmy a řetězce.

2 1.2 Důsledky globalizace na demokratický stát - národní stát je ovlivněn pohybům globální ekonomiky - náhlé kolapsy ekonomiky, - vytváření mezinárodních organizací např. mezinárodní měnový fond, banka pro obnovu a rozvoj - roste vliv nadnárodních firem, moc se dostává do soukromého sektoru - likvidace místních konkurentů nadnárodními firmami - firmy se vyhýbají vyššímu zdanění přechodem do tzv. daňových rájů - unikání před ekologickými normami do chudších zemí - otevřenost hranic způsobuje snazší šíření nemocí, terorismu a organizovaného zločinu 1.3 Důsledky globalizace na ČR po roce 1989 Pozitivní důsledky - příliv zahraničních investic, nové pracovní příležitosti, modernizace - liberalizace mezinárodního obchodu umožnila snadný přístup na zahraniční trhy - možnost studování a práce v zahraničí - přístup k nejnovějším technologiím a lékům - rychlé informace o dění ve světě Negativní důsledky - zvýšené ohrožení mezinárodním zločinem a terorismem - přenesení výroby z ČR do rozvojových zemí - zanikání firem v důsledku levnějšího dovozu - omezená možnost vlády ČR ovlivnit ekonomiku ČR - příliv migrantů i imigrantů ze zemí třetího světa - ohrožení životního prostředí 2 Globální problémy

3 Globální problémy přesahují hranice jednotlivých států a regionů a týkají se celého lidstva nebo jeho velké části. Pokud nebudou řešeny mohou ohrozit kvalitu života popřípadě i samotnou existenci lidského druhu. Nejčastěji se uvažuje o 9 globálních problémech, které se dělí do 3 velkých skupin: Intersociální problémy Ekosociální problémy Antroposociální problémy 2.1 Intersociální problémy Intersociální problémy vznikají ve vzájemných vztazích mezi lidmi (relace člověk člověk) a jsou spojeny se zásadním střetem zájmů různých společ. a ekon. skupin a systémů. Jedná se zejména o následující problémy: problém války a míru problém překonání sociálně ekonomické zaostalosti měně rozvinutých (rozvojových) zemí problém mezinárodní zadluženosti problém změn mezinárodních ekonomických vztahů 2.2 Ekosociální problémy Ekosociální problémy pramení z porušených vazeb mezi přírodou a lidskou společností (relace člověk - příroda) populační problém

4 potravinový (nutriční) problém surovinový a energetický problém ekologický problém Populační problém Populační problém Populační problém Populační exploze Světová banka, Od roku 1900 do roku 2000 (podle Spojených národů) vzrostl počet obyvatel z 1,6 mld. na 6,1 mld. Příčinou tohoto růstu je především pokles úmrtí v rozvojových zemích po 2. světové válce v důsledku šíření moderní medicíny a společně s vysokou porodností. Vzhledem k velkým přírůstkům obyvatelstva v rozvojové části světa se často hovoří o tzv. populační explozi. Růst světové populace s sebou přináší další problémy jakými jsou např. problém potravinový či environmentální Potravinový problém Potravinový problém patří do skupiny přírodně sociálních problémů. Vzniká v případě, kdy se počet obyvatel neustále zvyšuje, při konstantní míře přírodních zdrojů nebo důsledkem vyčerpání

5 zdrojů potravin (např. eroze zemědělské půdy, nadměrný rybolov). Potravinový problému můžeme definovat jako problém obecného nedostatku potravin, který se dotýká velkého množství obyvatelstva především rozvojových zemí. Jedná se jak o akutní hlad, tak i podvýživu. Rozšíření podvýživy je často spojeno s přírodními katastrofami jako jsou sucho, hladomor, či neúroda, ale může se vyskytovat v každé situaci, kdy není v okolí dosažitelný zdroj potravy pro jedince jako se tomu stalo za II. světové války v koncentračních táborech. Podvýživa je celosvětovým problémem, který trápí převážně chudé země světa. Proti četnosti úmrtí se snaží bojovat světové organizace jako OSN, WHO atd. ale pro nedostatek finančních prostředků od vyspělých států a zkorumpovanosti místních úřadú v řadě oblastí neúspěšně. potravinový problém - prezentace Ekologické problémy Nejčastěji zmiňované ekologické problémy se týkají znečištění vzduchu, globální změny klimatu a znečištění vody. Existuje mnoho dalších závažných globálních ekologických problémů např. degradace půdy, ohrožení biologické diverzitynebo produkce odpadů. Jednotlivé problémy spolu často souvisí. Znečištění ovzduší Koncentrace škodlivých látek v ovzduší se zvyšuje zejména díky spalovacím procesům. V první polovině 20. století se výrazně projevily následky silného znečištění ovzduší ve městech a v oblastech, kde se při průmyslové výrobě intenzivně využívalo nekvalitní hnědé uhlí s vysokým obsahem síry. Globální oteplování a změna klimatu V atmosféře se vyskytují tzv. skleníkové plyny ( které pohlcují infračervené záření ze Země. Tím je udržováno na Zemi relativně stálé klima umožňující život. Panují obavy, že zvýšení koncentrace těchto plynů v atmosféře způsobené převážně spalováním fosilních paliv, může způsobit globální zvýšení teploty a změnu klimatu rozsáhlých oblastí. Znečištění vody Voda je základní složkou prostředí a její největší zásobárnou jsou světové oceány, které obsahují kolem 97% vody světa. Nicméně tato voda je slaná a není vhodná k zavlažování. Pitná voda je nejen důležitá pro život člověka, ale i

6 při produkci potravy. Znečištění vody je jeden z největších problémů současného světa, neboť výrazně omezuje přístup určité části lidské populace k pitné. Znečištěním vodních toků a nádrží se zhoršuje kvalita vodních ekosystémů a jejich okolí. Ozonová díra Ozónová díra, projevující se úbytkem ozónu především ve vyšších zeměpisných šířkách, v Antarktidě a Arktidě, se stala symbolem globální hrozby lidstvu, způsobené uměle vytvořenými látkami, které byly považovány za neškodné - freony (fluor-chlorované uhlovodíky). Freony byly pro své fyzikální vlastnosti používány v chladicích systémech a v rozprašovačích. Freony skutečně nepoškozují přímo procesy v biosféře, mění ale přírodní podmínky mimo biosféru a následně tak i přírodní podmínky v biosféře. Kácení tropických deštných pralesů Jeden z nejvíce medializovaných problémů. Primární příčinou kácení tropických deštných pralesů je zejména růst obyvatelstva zemí, na jejichž území se deštné pralesy nacházejí, a důvody ekonomické - rozšiřování zemědělské půdy, budování dopravníinfrastruktury, politická snaha zajistit růst životní úrovně, výhodný prodej těženého dřeva dovyspělých států (Japonsko). Jsou tak ničeny ekosystémy s nejvyšší biodiverzitou na Zemi ahrůzostrašně vysoké je tempo ničení lesů. Protiopatření: využití lesů pro ekoturismus, restrikce, plánování ve využívání půdy, výchova a osvěta místního obyvatelstva. 2.3 Antroposociální problémy Antroposociální problémy Globální problémy, které se týkají se budoucností člověka, většinou spadají do jedné z následujících kategorií problémů: všelidské problémy sociální, humanitární a kulturní tzv. problém budoucnosti člověka dělí do dalších subproblémů např. problém absolutní chudoby problém nekontrolované mezinárodní migrace problém terorismu

7 problém šíření epidemií a drogových závislostí Chudoba Chudoba vyjadřuje sociální status člověka, který se vyznačuje hmotným nedostatkem. Světová banka hodnotí chudobu podle příjmů na osobu v dolarech. Téměř 1 mld. Populace se nachází ve stavu extrémní chudoby s příjmy menšími než 1 $ na osobu na den. OSN využívá k hodnocení chudoby tvz. Index lidského rozvoje (Human Development Index, HDI), který vyjadřuje kvalitu lidského života, za pomoci porovnání údajů o chudobě, gramotnosti, vzdělání, střední délce života, porodnosti a dalších faktorů. Oba indexy ukazují, že nejvíce chudých lidí je v subsaharské Africe, jižní a jihovýchodní Asii. Chudoba Příčiny chudoby politické - ozbrojené konflikty, korupce, tolerování autoritářských a diktátorských režimů, nevymahatelnost práva,... ekonomické - ekonomická závislost, infrastruktura, zadluženost, cenová politika, kvalifikace, nezaměstnanost,... demografické - zalidnění, zdravotní péče, nerovnost postavení žen,... environmentální - odlesňování, dezertifikace, znečištění vody a ovzduší Migrace Migrace je pohyb obyvatelstva, při němž dochází ke změně bydliště uvnitř nebo přes hranice libovolné administrativní jednotky v nejčastějším užití uvnitř státu či států, kde jsou podobné či stejné ekonomické podmínky či platí podobné či stejné politické či náboženské zákony. Migrace může mít či má značné ekonomické, kulturní a populační důsledky, je to jeden z nejdůležitějších regionálních procesů. Z demografického hlediska lze migrace vyjádřit několika ukazateli. Jedním z nich je migrační

8 saldo (někdy též čistá migrace ), které vyjadřuje rozdíl počtu přistěhovalých (imigrantů) a vystěhovalých (emigrantů) v dané oblasti. V závislosti na výsledku pak hovoříme buď o migračním růstu/zisku či o migračním úbytku/ztrátě. Vypočítá se následovně: kde M je migrační saldo, I je počet přistěhovalých a E je počet vystěhovalých. Celkový počet migrantů je uváděn jako migrační objem či migrační obrat, který je součtem počtu přistěhovalých a vystěhovalých v dané oblasti. Při stejných proměnných se vypočítá jako: Podíl migračního salda a migračního objemu vyjadřuje index migračního salda či migrační účinnost (někdy je tento ukazatel označován i jako index atraktivity nebo index efektivity). Dosahuje hodnot od -1,0 do 1,0.Vypočítá se následovně: Velké migrační vlny Rozdíl v životních úrovni mezi státy vyvolává velký tlak na emigraci do vyspělých zemí. Rizikem je odliv vzdělaných a nadaných lidí z rozvojových zemí a napětí mezi imigranty a původními obyvateli vyspělých zemí Terorismus Terorismus je jedna z nejčastějších definic pojmu terorismus zní: Terorismus je plánované, promyšlené a politicky motivované násilí, zaměřené proti nezúčastněným osobám, sloužící k dosažení vytčených cílů. V současnosti je nejznámější tzv. islámský terorismus (Al-Káida K%C3%A1ida, vojenské křídlo Hamásu. Existuje terorismus nacionalistický (Kurdové PPK, Baskové ETA) Nemoci, epidemie, drogové závislosti Nemoci, epidemie, drogové závislosti

9 HIV HIV (z angl. Human Immunodeficiency Virus, virus lidské imunitní nedostatečnosti). Virus HIV se přenáší především krví, některými sexuálními aktivitami (zejména nechráněným pohlavním stykem), a z matky na dítě. Běžný kontakt s nakaženou osobou nepředstavuje žádné riziko. Malárie Malárie je jedna z nejvýznamnějších infekčních nemocí. Ročně jí podlehne více než milion lidí, z čehož většina jsou děti mladší 5 let. V posledních letech se tradiční léčba ukazuje jako neefektivní, protože roste rezistence parazitů, navíc léčiva jsou pro rozvojové země příliš drahá. Civilizační choroby je označení pro skupinu nemocí, které se častěji vyskytují ve vyspělých zemích než v zemích třetího světa. Předpokládá se, že jsou důsledkem moderního městského životního stylu.za příčiny těchto chorob se považují zejména, konzumace průmyslově vyráběných potravin, příjem kaloricky bohatých potravin (zejména tučných a slaných jídel),nadměrná konzumace jídla, alkoholu a cigaret, nadměrný a trvalý stres,nedostatek fyzického pohybu.