Právnická fakulta Masarykovy univerzity Právo a právní věda Katedra občanského práva DIPLOMOVÁ PRÁCE Formy správy majetku po rekodifikaci soukromého práva Iveta Kaňková 2015/2016
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Formy správy majetku po rekodifikaci soukromého práva zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použila k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury.. Iveta Kaňková, v. r. 1
Tímto bych chtěla poděkovat mé vedoucí práce paní doc. JUDr. Kateřině Ronovské, Ph.D. za její cenné rady a ochotu projevovanou při psaní diplomové práce. Dále děkuji všem, kteří mě podporovali a poskytli mi důležitou oporu při studiu. 2
Abstrakt V této diplomové práci se zabývám srovnáním jednotlivých forem správy majetku po rekodifikaci soukromého práva v České republice. Ve své práci popisuji různé formy správy majetku inter vivos, mezi něž můžeme zařadit nadace, fondy svěřenské, přidružené, nadační, investiční a darování s příkazem. Tato diplomová práce má sloužit pro potřeby potencionálního zakladatele, který se rozhoduje pro způsob správy majetku, který by nejvíce vyhovoval jeho záměru. Klíčová slova Nadace, nadační fond, darování s příkazem, svěřenský fond, přidružený fond, vlastnictví, beneficient, správce, zakladatel Abstract This thesis is focused on dealing with comparison between forms of asset administration after the recodification of private law in the Czech Republic. I describe some types of asset administration set up inter vivos, which are mainly consist of foundation, trust, affiliated fund and donation with an order. This thesis should serve to potential settlor who is supposed to make a decision between several forms of assets administration in order to choose the best choice for her/his purpose. Key words Foundation, donation with an order, trust, affiliated fund, ownership, beneficiary, settlor, trustee 3
Obsah Abstrakt... 3 Klíčová slova... 3 Abstract... 3 Key words... 3 Obsah... 4 Přehled použitých zkratek... 7 Úvod... 8 1 Vymezení jednotlivých forem správy majetku... 11 1.1 Svěřenské fondy... 11 1.2 Nadace a nadační fondy... 13 1.3 Přidružený fond... 15 1.4 Investiční fond... 16 1.5 Darování s příkazem... 16 1.6 Shrnutí... 18 2 Vymezení prostoru pro využitelnost správy majetku dle části třetí občanského zákoníku... 19 2.1 Shrnutí... 21 3 Účel jednotlivých forem správy majetku... 22 3.1 Svěřenský fond... 22 3.2 Nadace... 23 3.3 Nadační fond... 24 3.4 Přidružený fond... 25 3.5 Investiční fond... 25 3.6 Darování s příkazem... 26 3.7 Shrnutí... 26 4 Vytvoření jednotlivých forem správy majetku, postavení zakladatele.. 28 4.1 Svěřenský fond... 28 4.2 Nadace... 29 4.3 Nadační fond... 30 4
4.4 Přidružený fond... 32 4.5 Investiční fondy... 32 4.6 Darování s příkazem... 33 4.7 Shrnutí... 33 5 Majetek a jeho vlastnictví... 35 5.1 Svěřenský fond... 35 5.2 Nadace... 36 5.3 Nadační fond... 37 5.4 Přidružený fond... 38 5.5 Investiční fond... 38 5.6 Darování s příkazem... 39 5.7 Shrnutí... 39 6 Osoba správce... 40 6.1 Svěřenský fond... 40 6.2 Nadace... 41 6.3 Nadační fond... 42 6.4 Přidružený fond... 43 6.5 Investiční fond... 43 6.6 Darování s příkazem... 45 6.7 Shrnutí... 45 7 Obmyšlený, osoba oprávněná k požitkům... 47 7.1 Svěřenský fond... 47 7.2 Nadace... 49 7.3 Nadační fond... 50 7.4 Přidružený fond... 51 7.5 Investiční fond... 51 7.6 Darování s příkazem... 52 7.7 Shrnutí... 52 8 Orgány dohledu... 54 8.1 Svěřenský fond... 54 5
8.2 Nadace... 55 8.3 Nadační fond... 58 8.4 Přidružený fond... 58 8.5 Investiční fond... 59 8.6 Darování s příkazem... 60 8.7 Shrnutí... 60 9 Zrušení, zánik a vypořádání majetku... 62 9.1 Svěřenský fond... 62 9.2 Nadace... 63 9.3 Nadační fond... 65 9.4 Přidružený fond... 65 9.5 Investiční fond... 66 9.6 Darování s příkazem... 67 9.7 Shrnutí... 67 10 Úvod do daňové problematiky... 68 11 Použitelnost právních úprav v praxi, shrnutí výhod a nevýhod... 71 11.1 Správy majetku bez právní osobnosti... 71 11.2 Správy majetku s právní osobností... 74 12 Závěr... 77 13 Seznam použitých pramenů... 79 Literatura... 79 Články v odborných periodicích... 80 Elektronické zdroje... 81 Právní předpisy... 83 Judikatura... 84 6
Přehled použitých zkratek ABGB CCQ ČNB ČR OZ ZISIF ZNNF ZZŘS Allgemeines Bürgeliches Gesetzbuch obecný občanský zákoník rakouský Civil Code of Québec Česká národní banka Česká republika zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. zákona č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějšcích předpisů. zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech, ve znění pozdějších předpisů. zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů. 7
Úvod Jako téma své diplomové práce jsem si vybrala formy správy majetku po rekodifikaci soukromého práva. Pro tuto oblast právní úpravy jsem se rozhodla především proto, že díky velké rekodifikaci soukromého práva vzniklo v našem právním řádu mnoho neprozkoumaných možností, které stále ještě nejsou dostatečně probádány, a mnozí nedokážou rozlišit základní rozdíly mezi správami majetku. Abych nejlépe obsáhla své téma, rozhodla jsem se posoudit správy majetku metodou srovnávací s funkčním pohledem tak, jak ji zmiňuje ve své publikaci Viktor Knapp 1. Tato práce je založena na komparativní metodě s prvky analýzy a syntézy. Pro účely této práce se budu zabývat vybranými formami správy majetku inter vivos. Vybrala jsem okruh pojmenovaných správ majetku, zakladatel má však samozřejmě možnost vybrat si i z velkého počtu nepojmenovaných forem, jako jsou například smlouvy příkazního typu. I přestože jsem si vědoma existence spousty možností, jak spravovat cizí majetek mortis causa, zabývat se touto možností nebudu, jelikož bych tak musela obsáhnout velký počet institutů, které s tímto souvisí. Mezi tyto instituty patří např. práva neopomenutelných dědiců. Pokud bych se tak přesto zabývala správou majetku i mortis causa, práce by se stala jistě příliš obecnou a nutně i velmi obsáhlou. Cílem mé práce bude usnadnění přehledu v takto svérázném a propleteném právním systému. Přestože jsem si vědoma, že téma mé diplomové práce se může zdát nesmírně obsáhlé, mým cílem je přiblížení těchto institutů laické veřejnosti a zdůraznění základních rozdílů mezi nimi. Z výše uvedených důvodů jsem se zaměřila na právní úpravu nadací a nadačních fondů, která se přesunula ze zvláštního zákona do úpravy fundací nacházejících se v občanském zákoníku. Jsou důležitým zástupcem nejen správ 1 KNAPP, Viktor. Velké právní systémy: úvod do srovnávací právní vědy. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 1996, xvi, 248 s. 8
majetku, jež samy vlastní, ale i správ s právní osobností. Jelikož jsem se začala zabývat nadacemi a nadačními fondy, byla jsem z podstaty věci nucena do své diplomové práce zahrnout i formu nesamostatných nadací 2, za něž je možno považovat přidružené fondy. Jako zástupce správ cizího majetku jsem vybrala novinky v českém právu svěřenské fondy a darování s příkazem. Pro zakladatele, kteří by měli zájem pouze o investování, se budu zabývat také investičními fondy. V první kapitole se budu zabývat umístěním právní úpravy jednotlivých forem správy majetku a jejich základní charakteristikou. Následně budu analyzovat možnost použití obecných ustanovení týkajících se správy cizího majetku, které se stejně jako svěřenské fondy do českého práva dostaly z úpravy občanského práva v Kanadě. Zaměřím se tak hlavně na situace, kdy se použijí obecná ustanovení jako nosná vodítka pro správu majetku v jednotlivých institutech, kdy se nepoužijí vůbec a kdy pouze subsidiárně. Za nejvíce důležité hledisko pro výběr nejlépe padnoucí formy správy majetku považuji jejich účel. Po rekodifikaci došlo k rozvolnění právní úpravy, a proto se na první pohled zdá, že se rozdíly mezi možným účelem všech forem minimalizovaly. Budu se tak snažit poskytnout potencionálnímu zakladateli informace o účelu jednotlivých forem a případné možnosti jejich změny. V další části pak popíšu způsob založení a vznik jednotlivých forem. Zde budu poskytovat také informace o obligatorních požadavcích na zakladatelské právní jednání. V této kapitole se také budu snažit poradit, co je dobré upravit v zakladatelském právním jednání nad rámec právní úpravy. Následně se budu zabývat vlastnictvím majetku, který je buď svěřen do cizí správy, nebo přímo do výlučného vlastnictví. Za velmi důležité také považuji poskytnutí informací, jež se vztahují k povaze majetku a k omezení jeho možné povahy. 2 RONOVSKÁ, Kateřina. Fundace. In LAVICKÝ, Petr a kol. Občanský zákoník: komentář. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2014, s. 1436. 9
Již z povahy správy majetku je zásadní uvést v mé diplomové práci také vymezení postavení správce, jeho odpovědnosti a pravomocí, na které navážu analýzou postavení beneficientů a možností jejich předběžné či následné volby. Jelikož zakladatel má v mnoha případech zájem na řádném vedení správy a chce dohlížet sám, nebo s pomocí jiné osoby na jednání správce či obhospodařovatele, poskytnu mu základní vymezení osob, které je možno považovat za orgány dohledu, načež v další kapitole navážu i možnostmi zrušení, zániku a vypořádání majetku svěřenských, nadačních, přidružených a investičních fondů, nadací a darování s příkazem. Protože jsem si vědoma přesahu mé práce do finančního práva, obecně popíšu daňové povinnosti správ majetku a také stručně vysvětlím existenci veřejně prospěšného poplatníka. Na konci práce shrnu nejen problémy rozhodných právních úprav a možnosti jejich vylepšení de lege ferenda, ale i možnou použitelnost jednotlivých forem v právní praxi. Zdrojem mé diplomové práce bude právní stav ke dni 31. 3. 2016. 10
1 Vymezení jednotlivých forem správy majetku V této kapitole se budu zabývat umístěním právní úpravy všech forem správy majetku a stručně zhodnotím i existenci daného institutu před rekodifikací soukromého práva. Formy správy majetku porovnávané níže jsou velmi různorodé. Hlavním jednotícím kritériem je skutečnost, že jde o formy vytvářené inter vivos. Je však stále nutné si uvědomit, že pro zakladatele může být velmi prospěné i založení správy majetku pro případ smrti. Takováto správa může být například ve formě životního pojištění a svěřenského fondu mortis causa. Pro účely této diplomové práce jsem si vybrala následující instituty z velké škály možností z toho důvodu, že po změně právního řádu v ČR došlo buď k jejich podstatné změně, nebo jsou přímo novinkou na poli českého práva. Mnohé instituty, jejichž vymezení provedu níže, se stále ještě nedostaly do podvědomí společnosti, ať už z důvodu chybějící literatury, judikatury, či zájmu veřejnosti. 1.1 Svěřenské fondy Svěřenské fondy jsou tzv. staronovým institutem v právním řádu. Již v 16. století se zde objevovalo svěřenství mortis causa, které se dá považovat za institut, jenž se trochu podobá dnešním svěřenským fondům. Tato forma svěřenských fondů byla dovolena pouze na základě zmocnění daného králem a jejich cílem bylo udržet majetek v celku. V dalších letech tento institut fungoval na základě testamentu, který určoval jednoho správce starajícího se o majetek bez ohledu na jeho přechod v rámci dalších dědictví. Díky tomu byl pak majetek chráněn před dalším dělením, zatěžováním a zcizováním. Dne 3. 7. 1924 bylo toto svěřenství, jakožto tzv. pozůstatek privilegií šlechtického stavu, zrušeno a muselo si počkat na své obnovení celých 90 let. 3 3 BEDNAŘÍKOVÁ, Barbora. Svěřenecké fondy: institut pro uchování a převody rodinného majetku. 2., aktualiz. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2014, 184 s. 11
Svěřenský fond, tzv. trust-like institut, se do naší právní úpravy vrátil dne 1. 1. 2014 v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen OZ ). Institut svěřenských fondů byl v minulosti upraven zejména anglo-americkým právem, do Evropy se začal postupně dostávat až v dobách nedávných. Jelikož je český právní řád založen na právu kontinentálním, hledala se vhodná úprava v jiném právním řádu, který by alespoň trochu odpovídal českému právnímu prostředí. Ideálním spojením se dle Důvodové zprávy k OZ 4 kontinentálního a anglo-amerického práva jevil Civil Code of Québec z roku 1994 5. Kanadské právo je založeno díky své minulosti částečně na základě anglo-amerického práva, částečně i na právu kontinentálním. Tento jev je pozůstatek doby kolonialistické, kdy Francie zakládala v Kanadě velký počet osad. 6 CCQ obsahuje úpravu trustů v článcích 1260 až 1370. Značně pozoruhodným se mi jeví rozdíl v obsáhlosti úpravy tohoto institutu. V porovnání s kanadským občanským zákoníkem, jehož úprava svěřenských fondů se nachází v 110 článcích, vypadá česká úprava obsažená v 27 paragrafech jako chudý příbuzný. Lze souhlasit s Kateřinou Ronovskou 7, že výběr kanadského práva byl minimálně velmi překvapivý. V kontinentálním právu se totiž nachází lichtenštejnská právní úprava, která již adaptovala anglo-americký trust do evropského práva a byla přijata již v roce 1926. Díky tomuto se dá předpokládat, že Lichtenštejnsko již má k dispozici rozsáhlou judikaturu, která by byla využitelná i pro české právní prostředí. 4 Důvodová zpráva k NOZ (konsolidovaná verze). Nový občanský zákoník [online]. Ministerstvo spravedlnosti, 2013 2015 [cit. 20. 11. 2015], s. 347. 5 Civil Code of Québec. ÉDITIEUR OFFICEL DU QUÉBEC. Publications de Quebéc [online]. 2015, 1. 3. 2015 [cit. 20. 11. 2015]. 6 BEDNAŘÍKOVÁ, Barbora. Svěřenecké fondy: institut pro uchování a převody rodinného majetku. 2., aktualiz. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2014, s 117-174. 7 RONOVSKÁ, Kateřina. Nadace (a trusty) v kontinentální Evropě pohled funkcionální. Obchodněprávní revue. 2012, roč. 7, č. 8, s. 202. Dále i RONOVSKÁ, Kateřina. Foundations in the Czech Republic: Yesterday, Today and Tomorrow. In PRELE, Chiara. Developments in foundation law in Europe. Vyd. 1. Dordrecht: Springer, 2014, s. 35 49. 12
Jak jsem již zmínila, úprava svěřenských fondů se nachází v 1448 1474 OZ. Zde je určeno, že se svěřenský fond vytváří vyčleněním majetku z vlastnictví zakladatele tak, že ten svěří správci majetek k určitému účelu smlouvou nebo pořízením pro případ smrti a svěřenský správce se zaváže tento majetek držet a spravovat. 8 Zjednodušeně zákon označuje svěřenský fond jako účelově osamostatněný majetek bez právní subjektivity sloužící k zakladatelem stanovenému účelu. Přestože se svou povahou blíží nadaci, liší se od ní zejména tím, že není právnickou osobou, může být založen i za jiným než veřejně prospěšným či dobročinným účelem a je podroben menšímu dozoru státu. 9 Úpravu svěřenských fondů obsahuje také v 148 a n. zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o investičních společnostech a investičních fondech nebo ZISIF ), jako jednu s forem fondu kolektivního investování. ZISIF nahradil dřívější zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování. Ačkoliv ZISIF nabyl účinnosti dle 677 již dne 19. 8. 2013, obsahoval mnoho institutů, které navazovaly na ještě neúčinný občanský zákoník. Zákonodárce byl nucen upravit poměr OZ a ZISIF v tomto mezidobí, díky čemuž byl do právní úpravy zařazen 664 ZISIF, který stanovil, že do účinnosti občanského zákoníku se nepoužijí mj. ustanovení týkající se svěřenského fondu. 1.2 Nadace a nadační fondy Nadace naproti svěřenským fondům, které byly i v minulosti upraveny pouze vágně, se objevují v našem právním řádu už po dlouhá staletí. Dle Kateřiny Ronovské 10 byly moderní koncepce nadací založeny na dvou protikladných 8 1448 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 9 KOTRBOVÁ, Sylva. Svěřenský fond. AD NOTAM. 2014, roč. 20, č. 5, s. 12-14. 10 RONOVSKÁ, Kateřina. Nové české nadační právo v evropském srovnání. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2012, s. 23. 13
přístupech. Některé státy tak zařazovaly nadace do práva soukromého, jiné do práva veřejného. Zakotvení nadace v českých zemích za dob Rakousko-Uherska bylo provedeno dekretem ze dne 21. 3. 1841, jenž se nazýval Das Hofkanzleidekret. Po zániku monarchie a vzniku Československé republiky byl přijat zákon č. 11/1918 Sb., o zřízení samostatného státu československého, ve znění pozdějších předpisů, jenž recipoval právní řád Rakousko-Uherska. Tento zákon, ač původně dočasný, byl v účinnosti téměř dvě desetiletí. Na nadace pak měla vliv také smlouva ze Saint Germain, která se týkala hlavně vypořádání poměrů Československa a bývalého Rakousko-Uherska. 11 V období komunismu nadační právo ztratilo smysl a bylo na dlouhou dobu odsunuto. Zpět se pak vrátilo v devadesátých letech a následně i v roce 1997, kdy získalo vlastní právní úpravu v zákoně č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o nadacích a nadačních fondech ). 12 Zákon o nadacích a nadačních fondech byl ve srovnání s úpravou obsaženou v občanském zákoníku mnohem striktnější. Přestože v době účinnosti starého zákona již docházelo v evropských zemích k rozvolnění úpravy 13, díky silnému omezení vůle zakladatele docházelo v ČR k postupné ztrátě zájmu potencionálních zakladatelů o vytvoření nadací. 14 Po rekodifikaci soukromého práva byl ZNNF zrušen. Nadace tak byly přesunuty do 306 a n. OZ a nadační fondy do ustanovení 394 a n. OZ. Oba instituty byly zařazeny do oddílu týkajícího se fundací, které 11 RONOVSKÁ, Kateřina. Foundations in the Czech Republic: Yesterday, Today and Tomorrow. In PRELE, Chiara. Developments in foundation law in Europe. Vyd. 1. Dordrecht: Springer, 2014, s. 35-49. 12 RONOVSKÁ, Kateřina. Fundace. In LAVICKÝ, Petr a kol. Občanský zákoník: komentář. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2014, s. 1309. 13 Srovnej např. SCHURR, Francesco. The Fundation Governance under Liechtenstein Foundation Law. In PRELE, Chiara. Developments in foundation law in Europe. Vyd. 1. Dordrecht: Springer, 2014, s. 175-192. 14 RONOVSKÁ, Kateřina. K postavení zakladatelů nadací a nadačních fondů po rekodifikaci soukromého práva. Právní rozhledy. 2015, roč. 2015, č. 22, s. 767. 14
lze stručně charakterizovat jako účelová sdružení majetku nadaná právní subjektivitou (osobností) 15. Pro nadace a nadační fondy, které byly založeny v souladu se zákonem o nadacích a nadačních fondech, se budou dle ustanovení 3049 OZ nadace a nadační fondy považovat za vzniklé dle nové úpravy. V případě potřeby úpravy zakladatelského právního jednání měl zakladatel možnost je upravit do dvou let od účinnosti občanského zákoníku. 1.3 Přidružený fond Vedle fondu svěřenského je přidružený fond další novinkou, již přinesla rozsáhlá rekodifikace. Přestože byl v podobě samostatného institutu zaveden až občanským zákoníkem, v určité formě jsme jej mohli naleznout již v době staré úpravy, a to v podobě smluvní. 16 V občanském zákoníku je přidružený fond zařazen do právní úpravy týkající se fundací, konkrétně pak do 349 a n. OZ. Přidružený fond se svou podstatou přímo vztahuje k právní úpravě nadací. Stejně jako svěřenský fond, ani fond přidružený nemá právní osobnost. Základní rozdíl mezi přidruženým fondem a fondem svěřenským lze naleznout v tom, že v případě svěřenského fondu nedochází ke ztrátě vlastnictví vyčleněného majetku na straně původního vlastníka. Jde pouze o správu jeho majetku, již vykonává nadace, z čehož jí vznikají práva a povinnosti. 17 15 HAVEL, Bohumil. RONOVSKÁ, Kateřina. Nové fiduciární správy majetku po rekodifikaci soukromého práva v České republice. Fond svěřenský, nadační a přidružený. In TICHÝ, Luboš, Kateřina RONOVSKÁ a Miloš KOCÍ. Trust a srovnatelné instituty v Evropě. Praha: Centrum právní komparatistiky Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, 2014, s. 142. 16 PIHERA, Vlastimil. Svěřenský fond. In SPÁČIL, Jiří a kol. Občanský zákoník: komentář. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2013, xv, s. 1436. 17 SVEJKOVSKÝ, Jaroslav. Správa cizího majetku v novém občanském zákoníku: komentář [ 1400-1474]. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2015, s. 64-69. 15
1.4 Investiční fond Investiční fondy jsou opraveny již ve zmíněném zákoně o investičních společnostech a investičních fondech 18. Investiční fondy jako takové nalezneme v ustanovení 92 a následujících. Zákon člení investiční fondy do dvou skupin fondy kolektivního investování a fondy kvalifikovaných investorů. Fondy kolektivního investování mohou mít formu akciové společnosti či podílového fondu. Fond kolektivního investování se liší od fondu kvalifikovaných investorů tím, že ve fondu kolektivního investování se shromažďují dle 205 ZISIF pouze peněžní prostředky od veřejnosti. Není možné shromažďovat penězi ocenitelné věci. Naproti tomu fondy kvalifikovaných akcionářů mohou shromažďovat jak peněžní prostředky, tak i penězi ocenitelné věci. Avšak na rozdíl od fondu kolektivního investování neshromažďují prostředky od veřejnosti, ale od kvalifikovaných investorů. Rozdíl je také v možné formě fondů kvalifikovaných investorů. Zákon nám dává v 101 mnohem širší možnosti v podobě podílového fondu, svěřenského fondu, komanditní společnosti, společnosti s ručením omezeným, akciové společnosti, evropské společnosti a družstva, než tomu je u fondů kolektivního investování. Pro účely mé diplomové práce se však budu zabývat pouze fondem podílovým a fondem svěřenským. Podílový fond je upraven v 102 a n. ZSIF. Svěřenský pak můžeme najít v 148 a n. Oba fondy jsou považovány za fondy bez právní osobnosti. Správa majetku v podobě investičních fondů je určena pro zakladatele (vlastníky), kteří mají zájem o rozmnožení svého majetku, a tudíž je osoba zakladatele a osoba beneficienta ve většině případů totožná. 1.5 Darování s příkazem Přestože tzv. darování s příkazem bylo známo již před rekodifikací soukromého práva, jakožto jedna z možností modality darování, explicitně je 18 Zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů. 16
upraveno v občanském zákoníku až nyní. 19 Je známo, že mezi takovéto modality může patřit nejen darování s příkazem, ale darování za určitým účelem, darování s podmínkou aj. Je však poměrně dost obtížné přesně rozlišit, o kterou modalitu půjde. Nicméně tyto další modality je nutno posuzovat dle ustanovení týkajících se darování obecně. 20 Na rozdíl od darování s příkazem není často možné vymáhat splnění stanoveného účelu u darování s účelovým určením. Obecně je možno říci, že v případě, kdy dochází k ignorování určeného účelu ze strany obdarovaného, často dojde pouze k porušení morálky, ne k porušení práva. 21 Přestože se zdá, že kromě darování s příkazem nenalezneme v právní úpravě jinou přímo zákonem upravenou modalitu, zákonodárce upravil i možnost podmíněného darování. Ta je přímo upravena v 2063 OZ a označuje se jako darování pro případ smrti. 22 Dle důvodové zprávy 23 k občanskému zákoníku je příkaz považován za majetkovou povinnost, které se mohou dovolávat případně i dárcovi dědicové. Je samozřejmě možné, aby dárce v darovací smlouvě stanovil odlišné ujednání o možnosti přechodu oprávnění týkající se vymáhání splnění příkazu, jenž byl součástí darování. Příkaz obecně spočívá v omisivním nebo komisivním jednání. Je však nasnadě upozornit, že darování s příkazem nemůže spočívat v jednání, které by vytvářelo pomyslný trojúhelník. Tím je myšleno, že dárce nemůže zavázat obdarovaného k povinnosti plnit zpět svému dárci. 19 ELISCHER, David. Darování s podmínkou, příkazem a jiné vedlejší doložky při darovací smlouvě. REKODIFIKACE&PRAXE. 2014, roč. II, č. 8, s. 5 8. 20 Důvodová zpráva k NOZ (konsolidovaná verze). Nový občanský zákoník [online]. Ministerstvo spravedlnosti, 2013 2015 [cit. 20. 11. 2015], s. 478 479. 21 ELISCHER, David. Darování s podmínkou, příkazem a jiné vedlejší doložky při darovací smlouvě. REKODIFIKACE&PRAXE. 2014, roč. II, č. 8, s. 5 8. ISSN 1805-6822. 22 ELISCHER, David. In: Občanský zákoník: komentář. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer, 2014, xxxii, s. 613 665. 23 Důvodová zpráva k NOZ (konsolidovaná verze). Nový občanský zákoník [online]. Ministerstvo spravedlnosti, 2013 2015 [cit. 20. 11. 2015], s. 478 479. 17
1.6 Shrnutí Jak můžeme zjistit z výše uvedeného, mezi správy majetku s nejdelší tradicí v českém právu patří nadace v těsném závěsu s nadačními fondy. Tato skutečnost je zajisté také spjata s existencí rozsáhlejší judikatury. Dále existovaly již před účinností nového občanského zákoníku i podílové fondy, které jsou společně s fondy svěřenskými, vzniklými až v pozdější době, v režimu jiného zákona, než je zákon občanský. Tímto zákonem je ZISIF. Díky rekodifikaci soukromého práva se značně rozšířil okruh forem správ majetku, a to hned o svěřenské fondy, přidružené fondy a darování s příkazem. Domnívám se, že ve všech těchto úpravách je naprosto zřetelná snaha zákonodárce o posílení vůle zakladatele. Na začátek je dále důležité uvést, že fondy svěřenské, podílové, přidružené a darování s příkazem nemají, naproti nadacím a nadačním fondům, právní osobnost. Tento fakt vede k tomu, že formy správy majetku bez právní osobnosti nemají ex lege poskytnutou způsobilost k právům a povinnostem. 18
2 Vymezení prostoru pro využitelnost správy majetku dle části třetí občanského zákoníku Správa cizího majetku je obecně upravena v 1400 a n. OZ. Tento institut je založen především na skutečnosti, že jedna či více osob jsou povinny pečovat o cizí, jemu či jím svěřenou věc ve prospěch jiné osoby. Důležitým rozdílem mezi správou cizího majetku a smlouvou příkazní je skutečnost, že správce se obecně nemusí řídit pokyny beneficienta a navíc jde v případě správy cizího majetku o vytvoření majetkově oddělené části jmění. 24 Jak už zmiňuje Aleš Králík 25 obecné úpravě správy cizího majetku je věnována pouze okrajová pozornost, kdežto svěřenské fondy se těší pozornosti zvlášť vysoké. Využitelnost tohoto dílu je tak založena na její subsidiární povaze. V případě, že lex specialis obsahuje jiné vymezení práv a povinností upravených v tomto dílu, použije se úprava speciální, a to na základě pravidla lex specialis derogat legi generali. V souladu s ustanovením 1405 a n. OZ můžeme rozlišovat mezi prostou a plnou správou cizího majetku. Za základní rozlišení mezi prostou a plnou správou se považuje zejména rozsah té či oné správy. Na jedné straně stojící prostá správa se zaměřením pouze na zachování majetku a na druhé straně plná správa, jež má za úkol nejen zachovat majetek, ale i jej rozmnožit. 26 Zvláštním typem správy cizího majetku je běžná správa ve smyslu 461 odst. 1, která se blíží prosté správě, avšak s tím, že nakládání se spravovanou věcí je omezeno na nakládání s majetkem v rámci běžných záležitostí,. 27 24 PIHERA, Vlastimil. Svěřenský fond. In SPÁČIL, Jiří a kol. Občanský zákoník: komentář. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2013, xv, s. 1153. 25 KRÁLÍK, Aleš. Správa cizího majetku srovnání právní úpravy v novém občanském zákoníku ČR a v quebeckém občanském zákoníku. Obchodněprávní revue. 2014, roč. 6, č. 1, s. 18. 26 1409 OZ. 27 PIHERA, Vlastimil. Svěřenský fond. In SPÁČIL, Jiří a kol. Občanský zákoník: komentář. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2013, xv, s. 1155. 19
Při prosté správě musí správce jednat tak, aby hlavně zachoval majetek, proto je jeho oprávnění k nakládání s majetkem dosti omezené. Správce nesmí bez souhlasu obmyšleného měnit účel, je nucen jednat při správě obezřetně, a pokud vynakládá majetek, může tak činit pouze v případě snahy o zachování hodnoty majetku, zaplacení dluhů či v případě získaného protiplnění. Typicky se prostá správa majetku využije pro případ přidružených fondů, pokud zakladatel v zakladatelské smlouvě neurčí jinak. 28 Správce na základě plné správy naopak musí jednat tak, aby co nejvíce rozmnožil majetek. V praxi to tak bude znamenat, že takovémuto správci je v podstatě umožněno konat cokoliv, co je nutné a užitečné s tím, že rozhodnutí o užitečnosti a nutnosti je v rukách správce. 29 Správce je povinen jednat s péčí řádného hospodáře. 30 Osobou správce může být v podstatě kdokoliv, jelikož zákon nevymezuje žádné zvláštní požadavky. Je však nutné, aby byl svéprávný a neexistovaly u něj překážky pro výkon funkce dle obecných ustanovení. Správce je dle zákona nucen vykonávat správu osobně s tím, že pokud se bude chtít nechat zastoupit, bude nucen sepsat plnou moc pro každý jednotlivý úkon. Není tak možné, aby převedl svou povinnost při správě na jiného. Dle Vlastimila Pihery 31 je správce oprávněn delegovat pouze vedlejší činnosti, nikoliv pak hlavní. Správci tedy zákonem není umožněno, aby delegoval svou povinnost spravovat majetek. Důležitou podmínkou uvedenou v 1401 OZ je skutečnost, že i když správce pověří jiného k určité činnosti, je stále odpovědný za chování pověřené osoby vůči beneficientovi. Správce má také dle vyvratitelné domněnky uvedené v zákoně právo na odměnu a v případě, kdy je správa podmíněna souhlasem získaném od beneficienta, je možné při jeho nečinnosti či 28 1405 a n. OZ. 29 SVEJKOVSKÝ, Jaroslav. Správa cizího majetku v novém občanském zákoníku: komentář [ 1400-1474]. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2015, s. 119. 30 1411 OZ. 31 PIHERA, Vlastimil. Svěřenský fond. In SPÁČIL, Jiří a kol. Občanský zákoník: komentář. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2013, xv, s. 1156 1157. 20
anonymitě nahradit jeho souhlas soudem. 32 Zákonem je také limitován čestným chováním k oprávněným osobám ze správy. Všichni beneficienti mají stejné postavení vůči správci, který je nucen jednat nestranně a spravedlivě. 33 2.1 Shrnutí Použitelnost správy cizího majetku dle dílu 6 občanského zákoníku je upravena pro mnoho institutů rozdílně. Jsme tak nuceni rozlišovat mezi situacemi, kdy zákon přímo předvídá využití obecné úpravy týkající se správy majetku, dochází pouze k subsidiárnímu použití, nebo případy, kdy je možnost užití správy cizího majetku dle části třetí, dílu šestého občanského zákoníku přímo vyloučena. Za instituty, na něž se úprava použije ex lege, se považují např. svěřenské fondy, správa pozůstalosti či správa přidruženého fondu nadace, pokud zakladatel určí, že se bude vykonávat prostá správa majetku. Subsidiární využití pak znamená, že se tato ustanovení použijí pouze v případě, kdy přímo v úpravách daných institutů se nevyskytuje speciální ustanovení. Takto jsou upraveny investiční fondy, správa dle insolvenčního zákona, likvidace prováděná likvidátorem, správa vykonávaná exekutorem, insolvenčním správcem aj. Na druhé straně nacházíme správy majetku, kde je přímo vyloučena možnost uplatnění těchto obecných ustanovení. Mezi tyto případy pak patří správa nadace, která svou povahou není správou cizího majetku, správa majetku SJM, či výkon funkce statutárního orgánu u obchodních korporací apod. 34 32 1404 OZ. 33 SVEJKOVSKÝ, Jaroslav. Správa cizího majetku v novém občanském zákoníku: komentář [ 1400-1474]. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2015, s. 126. 34 Tamtéž, s. 37 41. 21
3 Účel jednotlivých forem správy majetku Přestože můžeme obecně rozlišovat mezi účelem soukromým a účelem veřejným, je nutné, abychom vždy zjistili, jaké formě správy majetku umožnil zákonodárce určitý účel, a zároveň v jakém rozsahu. Cílem této kapitoly tak bude vymezení rozdílů mezi jednotlivými účely, pro které mohou být správy majetku založeny. Jelikož považuji účel za velmi důležitý, je žádoucí, aby již v této fázi zakladatel řádně pouvažoval o tom, jak si představuje budoucnost jím vytvořené správy majetku a proč ji vůbec má v úmyslu založit. 3.1 Svěřenský fond Svěřenský fond může být dle ustanovení 1449 OZ založen za účelem nejen soukromým, ale i za účelem veřejně prospěšným. Toto vymezení účelu je velmi široké, i když zákon v druhém odstavci zužuje soukromý účel pouze k prospěchu určité osoby, na poctění její památky, k podnikatelským aktivitám nebo k investování za účelem dosažení zisku dle zákona o investičních fondech a investičních společnostech. Jako příklad svěřenského fondu se soukromým účelem nám tak může posloužit např. vyčlenění majetku do svěřenského fondu za účelem ochrany rodinného majetku. Jde totiž o vyčleněný majetek, který např. bude do budoucna v rukou profesionálního správce, a tím je dána možnost udržení majetku i v případě, kdy zakladatelův potomek žije nezřízeným životem a zakladatel doufá, že se v budoucnu uklidní, popř. bude mít další potomky. Ti by se pak mohli v budoucnu stát obmyšlenými ze svěřenského fondu. Dalším, poměrně běžným účelem je pak dosahování zisků, kdy svěřenský fond bude vyvíjet podnikatelskou činnost tak, že se bude snažit užívat svěřený majetek k jeho dalšímu rozmnožení. 35 Omezení obsahuje i veřejně prospěšný svěřenský fond, a to tím způsobem, že není možné, aby jeho hlavním účelem bylo dosahování zisku, popř. provozování 35 RONOVSKÁ, Kateřina. Nadace (a trusty) v kontinentální Evropě pohled funkcionální. Obchodněprávní revue. 2012, roč. 7, č. 8, s. 202. 22
závodu. Určení účelu svěřenského fondu je nutné již v prvopočátku jeho založení, tedy ve fázi vytváření statutu jeho zakladatelem. Svěřenský fond je pak často zřizován za účelem podpory vědy, kultury aj. I přes určitou podobnost mezi veřejně prospěšným svěřenským fondem a veřejně prospěšnými osobami nelze opomenout to, že svěřenské fondy nemohou získat status veřejné prospěšnosti, jenž by mohl těmto fondům, které status obdrží, zajistit určité výhody, např. státní podpory aj. 36 Svým účelem, spočívajícím v možnosti investování a podnikání, jakožto své hlavní činnosti, se svěřenské fondy zásadně diferencují od nadací a nadačních fondů. 3.2 Nadace Osobně si myslím, že nadace je nejen pro běžného smrtelníka, ale i pro osobu s právnickým vzděláním, mnohem lépe uchopitelná. Je to způsobeno jednak její dlouhodobější právní úpravou, ale i mnohem lepší informovaností společnosti o fungování nadací. Po rekodifikaci soukromého práva bylo opuštěno tradiční pojetí nadací a jejich existence pouze ve veřejném zájmu. 37 Nyní je dána v 144 odst. 1 OZ možnost založení všech právnických osob, jak ve veřejném, tak i soukromém zájmu. Nově je tak nadacím umožněna existence společensky či hospodářsky užitečného účelu. Tyto účely spočívají ex lege v podpoře obecného blaha či v podpoře určitého okruhu osob. Není však možné říci, že by nadace mohly vyvíjet podnikatelskou činnost neomezeně. Může být vykonávána pouze jako činnost vedlejší a všechny její výtěžky musí sloužit pouze k podpoře jejího hlavního účelu. 38 Dále je nadační účel omezen i ustanovením týkajícím se 36 PIHERA, Vlastimil. Svěřenský fond. In SPÁČIL, Jiří a kol. Občanský zákoník: komentář. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2013, xv, S. 1194. 37 MIŠUTKOVÁ, Dagmara. VALACH, Radek. Založení a změny v nadaci ve světle nového občanského zákoníku. Epravo.cz [online]. Epravo.cz, publikováno 23. 1.2013 [cit. 20.12. 2015]. 38 306 OZ. 23
poskytování nadačních příspěvků, které nemohou být bez důvodů hodného zvláštního zřetele poskytované svému zakladateli. 39 Tím se nadace značně odlišuje od svěřenského fondu, který je možno založit i za podnikatelskými a ziskovými účely, které jsou jeho hlavní činností. Stále jsou však nadace obecně zakládány hlavně za účelem veřejné prospěšnosti a dobročinnosti. Zákon umožňuje u nadací změnit již stanovený účel. Jelikož je účel podstatnou náležitostí nadační listiny, je nutno, aby jej v ní zakladatel vymezil a stanovil i možnost jeho případné změny. To, jak podrobně zakladatel účel vymezí, je pouze na něm. Je však nutné, aby si dostatečně rozmyslel, zda chce o všem rozhodovat sám, nebo jestli některá rozhodnutí přenechá třetí osobě či správní radě. 40 Dále může být účel nadace měněn také soudem, pokud zakladatel v nadační listině právo měnit účel nestanoví, a to na návrh nadace, který musí odsouhlasit správní i dozorčí rada. 41 3.3 Nadační fond Nadační fondy jsou svým účelem v podstatě totožné s nadacemi. Stejně jako nadace mohou být založeny v soukromém či veřejném zájmu a stejně jako nadace musí být i nadační fond založen ke společensky či hospodářsky užitečnému účelu. I při volbě účelu je zakladatel limitován nejen zákonem, ale i povinností výkonu práv v souladu s dobrými mravy a veřejným pořádkem. Účel může být veřejně nebo soukromě prospěšný, jednorázový i dlouhotrvající, omezený na plnění konkrétní osobě nebo osobám, ale i k zajištění péče o zvíře či věc v právním smyslu apod. 42 39 353 odst. 2 OZ. 40 RONOVSKÁ, Kateřina. K postavení zakladatelů nadací a nadačních fondů po rekodifikaci soukromého práva. Právní rozhledy. 2015, roč. 2015, č. 22, s. 767. 41 321 OZ. 42 RONOVSKÁ, Kateřina a kol. Metamorfózy nadačního práva v Evropě a České republice na počátku 21. století. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, 2015, s. 113. 24
Nadační fondy stejně jako nadace spadají pod fundace, jejichž účelem nemá být primárně výdělečná činnost. Tím se mají odlišovat od obchodních korporací. 43 V případě možnosti změny již stanoveného účelu občanský zákoník v ustanoveních týkajících se nadačního fondu neobsahuje obdobné ustanovení, které by umožňovalo změnit účel nadačního fondu, jako je tomu v případě nadací. V zásadě jedinou z nich je zakotvení možnosti změny účelu v zakladatelském právním jednání dle 396, jelikož toto ustanovení o obsahových náležitostech zakladatelského právního jednání je pouze dispozitivní. Dosažení účelu nadačního fondu je totiž zcela logicky jednou z hlavních možností pro zánik nadačního fondu. 3.4 Přidružený fond Fond přidružený je funkčně spjat s nadací, jelikož se v podstatě jedná o majetek, který byl svěřen do správy nadaci. Volba účelu je tedy dána zakladateli v době, kdy vybírá nadaci, ke které přidružený fond vytvoří. Již v té době musí počítat s tím, že bude přidružený fond následovat účel nadace. Nadace následně spravuje přidružený fond v souladu se svým stanoveným účelem. Tudíž veškerá pojednání o účelu nadace se použijí i pro tento fond. 3.5 Investiční fond Investiční fond je zásadně zakládán jako fond kolektivního investování nebo jako fond kvalifikovaných investorů. Účelem fondu kolektivního investování je pak shromáždění peněžních prostředků od veřejnosti a jeho následné investování dle svých investičních strategií. 44 Na druhé straně fond kvalifikovaných investorů je založen za účelem shromažďování peněžních prostředků nebo penězi ocenitelných věcí pouze od kvalifikovaných investorů, pozdějším investováním 43 RONOVSKÁ, Kateřina. Fundace. In LAVICKÝ, Petr a kol. Občanský zákoník: komentář. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2014, xx, s 1523. 44 205 a n. ZISIF. 25
tohoto majetku a snahou o jeho zhodnocení. Jiný účel se pro investiční fondy nepředpokládá. 45 Podílový fond může být založen jako forma fondu kolektivního investování i jako forma fondu kvalifikovaných investorů. Svěřenské fondy však mohou být pouze fondem kvalifikovaných investorů. 3.6 Darování s příkazem Darování s příkazem může vyústit až v to, že dárce (zakladatel) poskytne dar obdarovanému (správce), kterému nařídí, že tento dar musí použít k určitému účelu nebo k financování veřejného zájmu. Z tohoto důvodu tak může vzniknout jakýsi darovací fond, kdy obdarovaný bude nucen využívat majetkovou podstatu v souladu s přáním toho, kdo mu tyto peníze věnoval. Darování s příkazem tak může být založeno, stejně jako většina ostatních mnou porovnávaných institutů, v soukromém i ve veřejném zájmu. V případě, kdy je darováno s příkazem ve veřejném zájmu, je nutno zohlednit zákonné ustanovení 46, jež rozšířilo okruh účastníků, kteří se mohou dožadovat splnění příkazu i po smrti dárce 47. 3.7 Shrnutí Každý zakladatel si musí předem rozmyslet, jaký má být účel jím založené správy majetku. Nejvíce volnou úpravu má darování s příkazem, kdy je pouze na zakladateli, pro jaký účel svůj majetek obdarovanému (správci) daruje. Zákonodárce nijak tuto formu správy majetku neomezuje. Na druhé místo můžeme zařadit svěřenské fondy, které také mohou být založeny v podstatě za jakýmkoliv účelem a jako takové mohou sloužit i pro účely investování. S touto otázkou souvisejí investiční fondy, které jsou zásadně zakládány za účelem 45 272 a n. ZISIF. 46 Viz. 2064 odst. 2 OZ. 47 Mezi takovéto osoby patří dle 2064 odst. 2 OZ orgány veřejné moci či právnické osoby, které hájí veřejný zájem. 26
rozmnožování majetku. Ačkoli je po účinnosti nového OZ nadacím i nadačním fondům sice v zásadě umožněno vyvíjení podnikatelské činnosti, je stále tato možnost určitým způsobem omezena. Přidružené fondy pak zásadně následují účel nadace, ke které jsou vytvořeny. 27
4 Vytvoření jednotlivých forem správy majetku, postavení zakladatele Obecně lze říci, že vytvoření většiny správ majetku bude poměrně náročné. V této kapitole poskytnu potenciálnímu zakladateli bližší informace o způsobu jejich vytvoření. Je naprosto logické, že jednotlivé formy se budou v této oblasti notně lišit, jelikož mají jiné požadavky na formu a na vymezení práv a povinností. Pro většinu správ majetku bude žádoucí odlišit okamžik založení a vzniku, s tím, že vznik je často spojován se zapsáním správy do veřejného rejstříku. Zakladatelským právním jednáním mohou být jednak bezformální smlouvy, jednak listiny ve formě notářského zápisu, které bude zakladatel nucen postoupit sbírce listin určitého veřejného rejstříku, s čímž se zároveň budou spojovat i vyšší finanční nároky. 4.1 Svěřenský fond Svěřenský fond se dle občanského zákoníku zakládá vyčleněním majetku z vlastnictví zakladatele a jeho následným svěřením do rukou správce. Dle zákona se svěřenské fondy zakládají inter vivos či mortis causa. V případě založení fondu inter vivos, je majetek správci svěřen bezformální smlouvou. Nicméně pouhé jednání zakladatele nestačí. Pro účinnost založení svěřenského fondu inter vivos je nutné ještě jednání správce, které vede k přijmutí pověření ke správě vyčleněného majetku. Svěřenský fond může mít jednoho nebo více správců, pro účely založení však stačí pouze souhlas jednoho ze správců. 48 Mortis causa se svěřenský fond zakládá pořízením pro případ smrti. Já se však budu zabývat, z důvodů uvedených již v úvodu této práce, pouze smluvním vztahem. Kromě smlouvy bude potřeba ještě vytvořit statut svěřenského fondu ve formě veřejné listiny, tedy notářského zápisu, který musí obsahovat náležitosti uvedené v 1452 odst. 2 a 3. 49 48 1451 OZ. 49 Dle 1452 odst. 2 a 3 OZ musí statut obsahovat označení svěřenské fondu a majetku, jenž jej tvoří, stanovení účelu fondu, podmínky pro plnění beneficientům, jejich případné určení a údaj o trvalosti či dočasnosti svěřenského fondů. 28
Při zakládání svěřenského fondu jsme nuceni vždy sledovat určitou časovou posloupnost. Nejprve to bude rozhodnutí zakladatele o vyčlenění majetku, vytvoření statutu ve formě notářského zápisu, přímé určení svěřenského správce nebo určení způsobu jeho volby ve statutu, popř. náhradní ustanovení soudem. Teprve poté přichází dvoustranné právní jednání mezi zakladatelem a svěřenským správcem, kdy zakladatel dá svěřenskému správci nabídku na přijetí správy, a již konkrétní správce nabídku přijímá. Až následně činí svěřenský správce na základě svého pověření úkony vedoucí k tomu, aby bylo pozbyto vlastnické právo zakladatelem fondu a odděleno jako vlastnictví absolutně nezávislé. Pokud se bude jednat o nemovitý majetek, je potřeba zachovat všechny úkony pro převod vlastnického práva, které zákon požaduje. Proto bude jednou ze základních povinností svěřenského správce podat návrh na vklad do místně příslušného katastru nemovitostí, který podloží nejlépe statutem svěřenského fondu, aby tak prokázal právo nakládání s majetkem. 4.2 Nadace Založení nadace je obsaženo v 309 a n. OZ. Dle těchto ustanovení se nadace inter vivos zakládají nadační listinou, která musí být vyhotovena ve formě notářského zápisu. Je možné, aby nadaci založil nejen jeden zakladatel, ale i více osob. Pokud však zakládá nadaci více osob, budou se pro účely zákona považovat za jednu osobu a tyto osoby musí jednat jednomyslně. Nadační listina je jednostranným projevem vůle a jako taková musí obsahovat náležitosti uvedené v zákoně. 50 Tyto náležitosti jsou podstatné, nikoliv však konečné. Zakladatel může v nadační listině ještě stanovit spoustu dalších možností pro nadaci. Vznik 50 310 OZ. Mezi základní požadované náležitosti patří dle 310 OZ název a sídlo nadace, určení zakladatele a údaj o výši jeho vkladu, informace o účelu, stanovení nadačního kapitálu, určení osob správní rady a dozorčí rady/revizora a údaj o jejich počtu, označení správce vkladů a také určení podmínek pro poskytnutí nadačních příspěvků či případné označení beneficientů. 29
nadace se pak váže k jejímu zápisu do nadačního rejstříku. Návrh na její zápis podává zakladatel, osoba jím určená, nebo správní rada. 51 Pro případ možné změny nadační listiny je účelné sjednat možnost její změny přímo v zakladatelské listině. Zde může tuto pravomoc zakladatel vyhradit jak pro sebe, tak i pro některý orgán nadace. Změny se pak dělí na rozumnou potřebu změny a ostatní okolnosti. V případě rozumné potřeby změny není potřeba vyhrazení těchto pravomocí zakladateli v nadační listině, je však potřeba souhlasu správní rady a šetření práv třetích osob. Pokud však zakladatel již není, rozhoduje o změně rozumné potřeby soud. V mnoha případech se může stát, že zakladatel nemá zájem na tom, aby se nadační listina v budoucnu jakkoliv změnila, proto může uvést, že je nezměnitelná. V souladu s ustanovením 320 OZ, ji pak nemůže změnit ani soud. 52 Další podstatnou listinou nadace je její statut, jenž musí obsahovat způsob jednání orgánů nadace, podmínky pro poskytování nadačních příspěvků a případné určení osob, kterým lze tyto nadační příspěvky poskytovat. Statut je pak nadace nucena zaslat rejstříkovému soudu a nechat jej uveřejnit ve sbírce listin tak, aby do něj mohl kdokoliv nahlížet. Tím by měla být zajištěna transparentnost nadací. 53 4.3 Nadační fond Jelikož je nadační fond upraven samostatně v občanském zákoníku, musím se i přes jeho poměrnou podobnost s nadacemi zaměřit na jeho vlastní právní úpravu. Zákonodárce v oblasti nadačních fondů dává zakladateli mnohem širší oprávnění k vytvoření nadačního fondu dle jeho libosti. To vede k tomu, že zákon je značně stručný, pokud se týče nadačních fondů. Založení nadačního fondu je vázáno na 51 31 a n. zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, ve znění pozdějších předpisů znění. 52 RONOVSKÁ, Kateřina. Fundace. In LAVICKÝ, Petr a kol. Občanský zákoník: komentář. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2014, xx, s. 1359-1398. 53 314 OZ. 30
vůli zakladatele, který fond založí zakladatelskou listinu, která má písemnou formu 54. Otázkou však zůstává, jestli by měla být zakladatelská listina de lege ferenda na rozdíl od zakladatelské listiny nadace ve formě notářského zápisu. Mezi důvody, proč nepožadovat zakladatelskou listinu ve formě veřejné listiny, zařadila Kateřina Ronovská 55 skutečnost, že by došlo k rozšíření požadavků na zakladatele, které by byly neadekvátní. Dále by došlo dle jejích slov ke zvýšení nákladů na založení nadací, a tím i k demotivaci zakladatelů, k nepochopitelnému zpřísnění nejen právní úpravy zakladatelských jednání, jelikož i v dobách účinnosti zákona o nadacích a nadačních fondech postačovaly pouze úředně ověřené podpisy aj. Zakladatelská listina musí obsahovat obecné náležitosti, mezi něž patří třeba vymezení účelu, jméno zakladatele, určení správce vkladu aj. 56 Zakladatel pak může do zakladatelské listiny vložit i jiná práva, jako je právo na podnikání, možnost přeměny nadačního fondu na nadaci atd. Přestože pak zákon neupravuje možnost změny takovéhoto zakladatelského jednání, je možné, aby si zakladatel vyhradil právo jej změnit, pokud dojde ke skutečnostem, které předvídal a uvedl je do stávající listiny. 57 Podobně jako u nadací i u nadačního fondu je účelné vytvořit statut, který obsáhne vnitřní poměry, i když jej zákon obligatorně nepředepisuje. Za den vzniku nadačního fondu je považován den zápisu do nadačního rejstříku. Tento zápis je naprosto logicky konstitutivní, a tudíž veškeré právní účinky jsou spojeny s tímto dnem. 58 Podání návrhu na zápis do veřejného rejstříku pak podává člen správní rady, který tak činí jménem nadace. 59 Soudní poplatek se 54 123 odst. 2 OZ. 55 RONOVSKÁ, Kateřina. Pět důvodů, proč nepožadovat pro zakladatelská právní jednání u nadačních fondů a ústavů povinnou formu notářského zápisu. Bulletin advokacie. 2014, roč. 2014, č. 11. s. 48-50. 56 396 OZ. 57 RONOVSKÁ, Kateřina. Fundace. In LAVICKÝ, Petr a kol. Občanský zákoník: komentář. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2014, xx, s. 1528-1530. 58 397 OZ. 59 Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 17. 4. 2001, sp.zn. 32 Cdo 2526/2000. 31
stejně jako v případě nadací neplatí za zápis údajů o nadačních fondech, ani za jeho případné změny. 60 4.4 Přidružený fond K založení fondu přidruženého je potřeba záměru vlastníka k vyčlenění svého majetku ve prospěch přidruženého fondu a svěřit jeho správu již existující nadaci a vytvoření písemné smlouvy. Pro vznik je potřeba, aby tato písemná smlouva nabyla své účinnosti. Nedochází tak k převodu majetkového práva. Nadace spravuje přidružený fond pod jménem svým, či pod zvláštním názvem, které musí obsahovat označení přidružený fond. 61 Veškerá práva a povinnosti jsou stanovena nikoliv ve statutu či v nadační listině, ale pouze v písemné smlouvě. 4.5 Investiční fondy Svěřenský fond v režimu ZISIF se, na rozdíl od svěřenských fondů vzniklých na základě občanského zákoníku, zakládá písemnou smlouvou a přímo ze zákona je omezeno vyčlenění majetku z fondu kolektivního investování. V případě, kdy má více zakladatelů, je nutné, aby došlo k projevu jejich skutečné vůle po vzájemné dohodě. 62 Jelikož je možné považovat ustanovení týkající se svěřenských fondů v ZISIF za lex specialis k občanskému zákoníku, ostatní náležitosti založení svěřenského fondu neupravené v zákoně o investičních společnostech a investičních fondech se budou posuzovat dle OZ. Pokud by zakladatel chtěl vytvořit podílový fond, je buď nutné uzavření dohody s obhospodařovatelem, tedy budoucím správcem tohoto fondu, nebo je možné, aby byl vytvořen i jednostranným právním jednáním obhospodařovatele spočívající v přijmutí statutu fondu. V obou případech je však zásadní, aby došlo 60 11 odst. 1 písm. k) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. 61 350 OZ. 62 148 ZISIF. 32
k založení v písemné formě, v opačném případě by mohlo dojít k vyslovení neplatnosti soudem. 63 Vznik podílového fondu je spjat se zápisem do seznamu podílových fondů, jež vede ČNB, a po tomto úkonu již není možno prohlásit zakladatelské právní jednání za neplatné. Návrh na zapsání podílového fondu do seznamu podává budoucí obhospodařovatel. 64 Důležitou náležitostí při zakládání podílového fondu je jeho statut, který je obligatorně vytvářen. Vztah podílového a svěřenského fondu s Českou národní bankou je založen na povolovacím režimu. Je tak nutné vyplnit žádosti o povolení, jež se týkají vytvoření těchto fondů. 4.6 Darování s příkazem Již z důvodu zařazení právní úpravy do části relativních majetkových práv je možno předpokládat, že úprava darovacích fondů zřízených na základě ustanovení darování s příkazem, je na rozdíl od části absolutních majetkových práv, dosti dispozitivní. Vytvoření darovacího fondu je zcela v dispozici zakladatele. Ten je již dle obecných ustanovení občanského zákona omezen zejména dobrými mravy a kogentními normami občanského zákoníku. Nicméně za právní titul pro vznik fondu se stricto sensu považuje darovací smlouva uzavřená mezi dárcem a obdarovaným. 4.7 Shrnutí Prvním krokem pro vytvoření správy majetku je její založení. Je zřejmé, že ve většině případů bude potřeba vytvoření zakladatelského právního jednání v písemné formě, ať již ex lege či pouze z důvodu posílení právní jistoty a existence podkladu pro ostatní veřejné rejstříky. Nejformálnější způsob založení požadují investiční fondy v těsném závěsu s nadacemi a následně i nadačními 63 106 ZISIF. 64 Tamtéž, 108. 33