P ř e d k l á d a c í z p r á v a p r o P a r l a m e n t Č e s k é r e p u b l i k y k návrhu na ratifikaci Dohody mezi vládou České republiky a vládou Indonéské republiky o letecké dopravě Indonéskou republiku (dále také Indonésie ) tvoří přes 17 tisíc ostrovů ležících v jihovýchodní Asii mezi Indickým a Tichým oceánem o celkové rozloze přes 1,9 miliónu km 2. S počtem obyvatel kolem 255 milionů (2015) je Indonésie 4. nejlidnatějším státem světa. Hlavní město Jakarta má bez aglomerace přes 10 milionů obyvatel. Přes 80 % obyvatelstva jsou muslimové. Úředním jazykem je indonéština (Bahasa Indonesia). Diplomatické vztahy mezi ČR a Indonésií jsou zajišťovány prostřednictvím Velvyslanectví ČR v Jakartě a Honorárních konzulátů v Surabayi, Makassaru a na Bali. Indonésie je v ČR zastoupena Velvyslanectvím Indonéské republiky v Praze. Indonésie je členem některých významných mezinárodních organizací, jako je např. Organizace spojených národů (OSN), Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO), Světová obchodní organizace (WTO), Světová zdravotnická organizace (WHO), Mezinárodní námořní organizace (IMO) nebo Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO). Z regionálního pohledu je významným prvkem členství Indonésie ve Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN), které zahrnuje 10 jihoasijských států, spolupracujících v různých oblastech včetně ekonomické spolupráce. Vzájemné vztahy mezi ČR a Indonésií jsou aktuálně upraveny dvoustrannými mezinárodními smlouvami v různých oblastech. Nejnověji sjednanými jsou např. Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Indonéské republiky o spolupráci v oblasti obrany, podepsaná dne 21. listopadu 2006 v Jakartě (platná od 1. února 2013) nebo Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Indonéské republiky o hospodářské spolupráci, podepsaná dne 12. listopadu 2007 v Jakartě (platná od 6. června 2008). Indonésie disponuje díky velké rozloze nalezišti nerostných surovin, které se vyvážejí (např. ropa a zemní plyn). Důležitou vývozní komoditou je palmový olej a zboží a výrobky z kaučuku. Významná je i oblast služeb, která podobně jako průmysl tvoří více než 40% podíl na hrubém domácím produktu (HDP). Příjmy z turistického ruchu mají v posledních letech stoupající tendenci. Rozvinuté je dále zemědělství. Možnosti pozemní infrastruktury jsou stále omezené, vzhledem k souostrovnímu uspořádání zastává důležitou roli lodní i letecká doprava. Největším zahraničním investorem v zemi je Singapur, významnými obchodními partnery jsou další státy ASEAN, dále Čínská lidová republika, Japonsko a Spojené státy americké. Z členských států Evropské unie (EU) jsou to Nizozemí a Velká Británie. Vzájemné vztahy mezi EU a Indonésií jsou upraveny Dohodou o partnerství a spolupráci, která vstoupila v platnost v roce 2014. Pokud jde o vzájemné obchodní vztahy mezi ČR a Indonésií, vývoz z ČR měl v posledních letech rostoucí tendenci, v roce 2015 byl poté zaznamenán mírný pokles. Dovozy však dlouhodobě převyšují vývozy a každoročně je tak ve vzájemné obchodní výměně vykazováno záporné saldo. Do ČR se dováží zejména elektronické výrobky, kaučuk, 1
obuv, textil a dřevo, z ČR se vyváží např. telekomunikační zařízení, organické sloučeniny a průmyslové armatury. V oblasti letecké dopravy se v Indonésii využívá pro mezinárodní obchodní leteckou dopravu zejména letiště Soekarno-Hatta v Jakartě, případně další letiště ve větších městech (např. Surabaya) nebo v turistických destinacích (ostrov Bali). Výrazný podíl na přepravním trhu vzhledem k jeho velikosti a souostrovnímu charakteru Indonésie zaujímá vnitrostátní obchodní letecká doprava, která spojuje významná centra i menší regionální místa. Nejvýznamnější postavení na přepravním trhu mezinárodní i vnitrostátní letecké dopravy v Indonésii zaujímá letecký dopravce Garuda Indonesia. Kromě husté sítě vnitrostátních linek zajišťuje tento dopravce mezinárodní leteckou dopravu mezi Indonésií a Austrálií, okolními státy Asie a do Evropy aktuálně vedou přímé linky z Jakarty do Amsterdamu a Londýna. Garuda Indonesia je součástí celosvětové letecké aliance SkyTeam (stejně jako České aerolinie a.s.), což bylo také jedním z důvodů k zahájení užší spolupráce těchto dopravců a s tím související potřeba nově upravit některé aspekty vzájemných vztahů mezi ČR a Indonésií (viz podrobněji dále). Dosud jsou vzájemné vztahy mezi ČR a Indonésií v oblasti civilního letectví upraveny Dohodou o letecké dopravě mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Republiky Indonésie, podepsanou dne 10. května 1972 v Praze. Příloha této dohody byla následně změněna výměnou diplomatických nót v letech 1985 a 1986. V posledních letech měly České aerolinie a.s. zájem o rozšíření nabídky svých služeb pro cestující o body na území Indonésie formou společného označování linek (code-sharing). V roce 2014 zástupci ČR uskutečnili první konzultace leteckých úřadů ČR a Indonésie a v únoru 2015 již došlo v Praze ke shodě na textu Dohody mezi vládou České republiky a vládou Indonéské republiky o letecké dopravě (dále jen Dohoda ), s výjimkou jediného ustanovení, na jehož znění se strany shodly v průběhu roku 2016. Jednání bylo vedeno na základě dříve projednané směrnice pro expertní jednání. Základem pro jednání byl český vzorový text letecké dohody, přičemž výsledný expertní text obsahuje ve více oblastech pasáže dle indonéských návrhů. Na úrovni EU byla v oblasti civilního letectví s Indonésií podepsána dne 29. června 2011 Dohoda o některých aspektech leteckých služeb (tzv. horizontální dohoda), která mění ustanovení dvoustranných dohod o letecké dopravě mezi členskými státy EU a Indonésií, jež nejsou v souladu s právem EU. Horizontální dohoda se tak bude vztahovat i na současnou dvoustrannou Dohodu o letecké dopravě mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Republiky Indonésie (1972). Horizontální dohoda však zatím nevstoupila v platnost. Evropské komisi (EK) byl dále v červnu 2016 udělen Radou EU ve složení ministrů dopravy tzv. mandát k zahájení vyjednávání o jednotné letecké dohodě EU ASEAN, která by mohla v budoucnu jednotně upravovat vzájemné vztahy v oblasti obchodní letecké dopravy mezi členskými státy EU a členskými státy ASEAN. Dvoustranné letecké dohody mezi členskými státy EU a ASEAN by v případě úspěšné sjednané jednotné letecké dohody EU - ASEAN zůstaly i nadále v platnosti a používaly by se v některých případech, pokud by bylo možné využít výhodnější ustanovení či úpravu určitých vztahů, které nebudou předmětem jednotné letecké dohody EU ASEAN. Předkládaný návrh Dohody je v souladu s právem EU a obě strany projevily zájem podepsat expertně dojednaný text i v souvislosti s novými aktivitami v oblasti smluvních 2
vztahů na úrovni EU ASEAN, jejichž konkrétní výsledek se v současné době nedá přesně určit. Svým usnesením ze dne 5. prosince 2016 č. 1093 vyslovila vláda ČR souhlas se sjednáním Dohody. Dohoda byla následně podepsána dne 20. ledna 2017 v Jakartě (Indonéská republika). Za českou stranu Dohodu podepsal Ing. Ivan Hotěk, mimořádný a zplnomocněný velvyslanec ČR v Indonéské republice, za Indonéskou republiku Budi Karya Sumadi, ministr dopravy Indonéské republiky. Pokud jde o obsahovou stránku, umožňuje Dohoda určení libovolného počtu leteckých podniků každou smluvní stranou pro provozování leteckých služeb, při kterých mohou být využívána práva stanovená v Dohodě. Jedná se o právo přeletu přes území státu druhé smluvní strany (1. svoboda vzduchu), právo přistání na území státu druhé smluvní strany pro neobchodní účely (2. svoboda vzduchu), právo vykládat a nakládat na území státu druhé smluvní strany v místech stanovených v Příloze k Dohodě cestující, zboží a poštovní zásilky určené nebo pocházející z míst na území státu první smluvní strany (3. a 4. svoboda vzduchu). Právo vykládat a nakládat na území státu druhé smluvní strany za účelem přepravy na území třetího státu, na lince začínající na území státu první smluvní strany (5. svoboda vzduchu), není v dohodě automaticky přiznáno, záleží na posouzení konkrétních případů na základě požadavků jednotlivých leteckých podniků. Dohoda také zahrnuje důležité oblasti provozní bezpečnosti a ochrany civilního letectví před protiprávními činy. Dále například umožňuje leteckým podnikům zřizovat kanceláře a nabízet a prodávat leteckou dopravu na území státu druhé smluvní strany. Příloha k Dohodě obsahuje vymezení linek mezi místy na území ČR a místy na území Indonésie s možností provozu přes mezilehlá místa nebo do míst za územím státu druhé smluvní strany. Dohoda také obsahuje tzv. standardní unijní ustanovení 1. Obsahové vymezení textu Dohody je následující: Článek 1 obsahuje definice výrazů důležitých pro provádění Dohody. V článku 2 jsou stanovena přepravní práva pro poskytování mezinárodní pravidelné obchodní letecké dopravy vzájemně dohodnutá mezi smluvními stranami. Jedná se o právo přeletu přes území státu druhé smluvní strany, právo přistání na území státu druhé smluvní strany pro neobchodní účely a právo nakládat a vykládat na území státu druhé smluvní strany v místech stanovených v seznamu linek, který je Přílohou k Dohodě, cestující, zboží a poštovní zásilky určené nebo pocházející z míst na území státu první smluvní strany. Článek 3 stanoví, že za účelem výkonu přepravních práv může každá smluvní strana určit libovolný počet leteckých podniků, a dále obsahuje postup a podmínky pro určení leteckých podniků a vydání provozního oprávnění leteckým podnikům druhé smluvní strany. V článku 4 jsou stanoveny podmínky pro odvolání nebo pozastavení provozního oprávnění uděleného leteckému podniku smluvní strany. Jedná se o případy, kdy letecký 1 Standardní unijní ustanovení jsou do bilaterálních leteckých dohod vkládána na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 847/2004 ze dne 29. dubna 2004 o sjednávání a provádění dohod mezi členskými státy a třetími zeměmi o leteckých službách. Byla vypracována na základě tohoto nařízení Evropskou komisí ve spolupráci s členskými státy EU. Jejich účelem je zajistit soulad bilaterálních leteckých dohod s právem EU (zejména ve vztahu ke svobodě usazování, poskytování služeb na území EU a nediskriminaci mezi leteckými dopravci EU). 3
podnik nesplňuje některou z podmínek pro vydání nebo držení provozního oprávnění, uvedených v článku 3 Dohody. Na letecké podniky, cestující, posádky, zboží a poštovní zásilky nacházející se na území státu druhé smluvní strany se vztahují zákony, předpisy a postupy platné na území tohoto státu, jak je stanoveno v článku 5. Žádná smluvní strana nebude při aplikaci těchto zákonů, předpisů a postupů dávat přednost svému nebo kterémukoli jinému leteckému podniku. V článku 6 si smluvní strany potvrzují jejich závazek chránit bezpečnost civilního letectví před nezákonnými činy v souladu s Chicagskou úmluvou, jejími přílohami, které se týkají této oblasti, a dalšími platnými mezinárodními úmluvami o ochraně civilního letectví. Článek také stanovuje požadavky na adekvátní bezpečnostní kontroly na územích států smluvních stran a spolupráci v oblasti ochrany letectví před protiprávními činy. Článek 7 upravuje uznávání osvědčení a průkazů vztahujících se k letadlům a posádkám a postup pro možné konzultace smluvních stran k otázkám provozní bezpečnosti (safety). Článek také umožňuje smluvním stranám provést inspekci letadla na stojánce a stanovuje postup v případě nedodržování minimálních bezpečnostních norem stanovených Chicagskou úmluvou druhou smluvní stranou. Článek 8 upravuje osvobození leteckých podniků druhé smluvní strany, resp. jejich letadel, pohonných hmot, mazadel, spotřebitelného technického materiálu, náhradních dílů, zásob letadel a jiných věcí, které jsou používány výhradně v souvislosti s provozem, opravou, údržbou a obsluhou letadla, od dovozních omezení, cel, nepřímých daní a podobných poplatků, při provozu mezinárodních leteckých služeb. Právo příslušných orgánů požadovat uložení vybavení a zásob uvedených v odst. 1 a 2 tohoto článku pod celní dohled nebo kontrolu před jejich vývozem je stanoveno v odst. 4 tohoto článku. Spravedlivého stanovování uživatelských poplatků za použití leteckých zařízení se týká článek 9. Uživatelské poplatky podle tohoto článku jsou ukládány v souladu s doporučeními a postupy Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) a mezinárodními smlouvami, jimiž je ČR vázána. V článku 10 je upraven zjednodušený postup pro cestující, zavazadla a zboží, nacházející se v přímém tranzitu přes území státu smluvní strany. Článek 11 obsahuje pravidla k tarifům leteckých podniků pro přepravu cestujících a zboží. Tarify za služby leteckých podniků mohou být předloženy na vyžádání, nepodléhají však schvalování leteckými úřady smluvních stran. Obecné kapacitní principy jsou uvedeny v článku 12. Článek 13 stanovuje postup pro předkládání a schvalování letových řádů leteckými podniky států obou smluvních stran. Článek 14 upravuje obchodní příležitosti leteckých podniků na území státu druhé smluvní strany. Jedná se např. o zřizování kanceláří či nepřímého zastoupení, o prodej a podporu leteckých dopravních služeb a převody finančních prostředků plynoucích z příjmů na území státu druhé smluvní strany z prodeje leteckých služeb. 4
V článku 15 je upraveno poskytování statistických informací a údajů mezi leteckými úřady a leteckými podniky obou smluvních stran. Postup pro konzultace leteckých úřadů a provádění změn Dohody je uveden v článcích 16 a 17. Článek 18 obsahuje postup pro řešení případných sporů z výkladu či provádění Dohody. Článek 19 stanovuje povinnost registrovat Dohodu a její případné změny u Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO). Postup pro ukončení platnosti Dohody je upraven v článku 20. Vstup Dohody v platnost upravuje článek 21. Dohoda vstoupí v platnost poté, kdy si smluvní strany navzájem písemně oznámí, že byly splněny jejich příslušné ústavně předepsané formality pro vstup Dohody v platnost (šedesátý den ode dne doručení pozdějšího oznámení). V článku je dále řešeno ukončení platnosti dosavadní dohody o letecké dopravě včetně její změny. Dohoda se sjednává v českém, indonéském a anglickém jazyce, přičemž všechny texty jsou stejně autentické. V případě rozdílnosti ve výkladu je rozhodující anglický text. Příloha k Dohodě obsahuje seznam linek mezi místy na území ČR a místy na území Indonésie s možností provozu přes mezilehlá místa nebo do míst za územím státu druhé smluvní strany, i další podrobnosti k provozu linek. Text Dohody je v souladu s ústavním pořádkem a ostatními součástmi právního řádu ČR, se závazky vyplývajícími z členství ČR v Evropské unii, se závazky převzatými v rámci jiných platných smluv a s obecně uznávanými zásadami mezinárodního práva. Sjednání Dohody nevyžaduje změny v českém právním řádu. Sjednání a následné provádění Dohody nebude mít dopad na výdaje státního rozpočtu. Uvedené činnosti budou zajišťovány především Ministerstvem dopravy a Úřadem pro civilní letectví, které budou spolupracovat s ministerstvy zahraničních věcí, vnitra, práce a sociálních věcí a průmyslu a obchodu. Administrativní a správní výdaje s tím spojené budou hrazeny z rozpočtů jednotlivých resortů a Úřadu pro civilní letectví. Dohoda, přestože je po formální stránce sjednávána jako dohoda mezi vládou České republiky a vládou Indonéské republiky (letecké dohody jsou celosvětově tradičně sjednávány mezi vládami jednotlivých států), má v ČR charakter mezinárodní smlouvy prezidentské kategorie, neboť upravuje záležitosti podle čl. 49 písm. a) a e) Ústavy ČR. Dohoda obsahuje mj. úpravu práv a povinností osob stejně jako věcí, jejichž úprava je vyhrazena zákonu (jedná se např. o právo leteckých podniků létat bez přistání přes území státu druhé smluvní strany, přistávat na jeho území pro potřeby nikoli obchodní, nakládat a vykládat na území státu druhé smluvní strany cestující a zboží, právo volně prodávat letecké dopravní služby na území státu smluvní strany, podmínky pro odvolání provozního oprávnění, atd.). Dohoda je před ratifikací prezidentem republiky předložena Parlamentu ČR k vyslovení jeho souhlasu s ratifikací. Rozhodnutí sjednat novou leteckou dohodu bylo ovlivněno zejména konkrétními provozní zájmy českých i indonéských leteckých dopravců na tomto trhu v posledních letech (obvyklá obchodní spolupráce leteckých dopravců, společné označování linek). Indonésie je 5
v jihovýchodní Asii turisticky atraktivní destinací s významným tržním podílem v tomto regionu. Současná právní úprava celkově neodpovídá aktuálnímu vývoji v letecké dopravě v posledních letech a je také v rozporu s právem EU. Z výše uvedených důvodů považujeme sjednání Dohody pro ČR za přínosné. V Praze dne 14. února 2017 Předseda vlády: Mgr. Bohuslav Sobotka v. r. 6