KCP/3/2003 Informace o konání valné hromady, která má projednat významná rozhodnutí pro budoucnost společnosti, o tom, na žádost kterých akcionářů byla valná hromada svolána, a o tom, jaký mají tyto osoby podíl na hlasovacích právech, jsou kurzotvornými informacemi. Emitent musí současně uveřejnit také podstatné body programu jednání valné hromady a informace, které umožňují vyhodnotit pravděpodobnost, že navržená rozhodnutí budou přijata. Průběžná informační povinnost podle 80c odst, 2 písm. b) zákona o cenných papírech je nezávislá na plnění informační povinnosti vůči organizátorovi veřejného trhu podle 80c odst.1 písm. d) a na povinnosti vůči akcionářům podle obchodního zákoníku v souvislosti s přípravou valné hromady. Dne 20. 3. 2002 zahájila Komise správní řízení s účastníkem řízení, společností A., ve věci možného porušení průběžné informační povinnosti emitenta registrovaných akcií ve smyslu ustanovení 80c odst. 2 písm. b) zákona o cenných papírech. Toho se účastník řízení mohl dopustit tím, že bez zbytečného odkladu neuveřejnil informace o svolané mimořádné valné hromadě, jejímž předmětem bude rozhodování o otázkách zásadního významu pro účastníka řízení. Zároveň Komise vydala rozhodnutí o předběžném opatření, v němž účastníku řízení podle 43 odst. 1 písm. a) správního řádu uložila povinnost neprodleně uveřejnit všechny skutečnosti, které mohou vyvolat významnou změnu kurzu jím vydaných akcií a které souvisejí s body programu mimořádné valné hromady, a dále pak identifikaci minoritního akcionáře, případně akcionářů, na jejichž žádost je mimořádná valná hromada svolávána, včetně uvedení výše jejich podílu na hlasovacích právech. Komise zjistila, že dne 27. 2. 2002 obdržel účastník řízení faxovou zprávu od svého akcionáře, ve které jej tento akcionář s podílem přesahujícím 3% na hlasovacích právech žádá v souladu s ustanovením 181 obchodního zákoníku o bezodkladné svolání mimořádné valné hromady. Dne 15. 3. 2002 poskytl účastník řízení RM-Systému, a.s., oznámení o konání mimořádné valné hromady dne 8. 4. 2002. Oznámení o konání mimořádné valné hromady poskytl účastník řízení téhož dne, i Burze cenných papírů Praha, a.s., (v souladu s Burzovními pravidly, čl. 8 odst. 9 písm. d) části Podmínky přijetí cenného papíru k obchodu na hlavním a vedlejším trhu burzy a čl. 7 odst. 3 písm. f) části Podmínky přijetí cenného papíru k burzovnímu obchodu na volném trhu burzy). V oznámení o konání mimořádné valné hromady představenstvo účastníka řízení uvedlo, že ji svolává na žádost minoritního akcionáře v souladu s 181 obchodního zákoníku, a dále uvedlo pořad jednání mimořádné valné hromady, který obsahoval zejména tyto body: projednání a schválení opční smlouvy se společností Z. o převodu akcií vydaných dceřinou společností účastníka řízení, projednání a schválení plánu restrukturalizace společnosti a plánu prodeje jejích majetkových účastí, rozhodnutí o rozdělení společnosti sloučením dle 220za a násl. obchodního zákoníku, rozhodnutí o snížení základního kapitálu, rozhodnutí o rozdělení se založením nových společností dle 220r a násl. obchodního zákoníku, rozhodnutí o odvolání členů představenstva a volbě nových členů a rozhodnutí o odvolání členů dozorčí rady a volbě nových členů. Součástí pozvánky byl též návrh rozhodnutí o snížení základního kapitálu. Důvodem snížení v rozsahu tří miliard korun bylo poskytnutí plnění akcionářům v souvislosti s restrukturalizací společnosti. Na základě oznámení účastníka řízení uveřejnili tuto zprávu dne 15. 3. 2002 organizátoři veřejných trhů, a to společnost London Stock Exchange prostřednictvím svého systému RNS, Burza cenných
papírů Praha, a.s., prostřednictvím svého obchodního systému přístupného členům burzy a některým informačním agenturám a společnost RM-Systém, a.s., na svých webových stránkách. Na základě toho informovala agentura ČTK dne 15. 3. 2002 o tom, že mimořádná valná hromada účastníka řízení bude rozhodovat o podstatném snížení základního jmění společnosti z 3,09 miliardy korun na 30,9 miliónů korun, a dále, že akcionáři za hodnotu 99 Kč z každé 100korunové akcie po snížení základního jmění získají akcie nové dceřinné společnosti, na kterou má účastník řízení převést svůj podíl 39,2 % ve společnosti Z. Podle této tiskové zprávy mají akcionáři rovněž rozhodovat o naložení s případným výnosem z rozprodeje majetku a o včasném podávání informací o restrukturalizaci všem majitelům cenných papírů. Podle některých komentářů bylo možné očekávat, že ve výhledu několika měsíců přestane účastník řízení existovat jako společnost s registrovanými akciemi. Téhož dne Česká televize informovala o propadu kursu akcií účastníka řízení. Podle článku ze dne 19. 3. 2002 publikovaném v Hospodářských novinách odmítla mluvčí účastníka řízení komentovat otázku ukončení obchodování s akciemi účastníka řízení na burze. Dále článek hovořil o drtivém pádu kurzu akcií účastníka řízení, o úmyslu účastníka řízení snížit základní kapitál a rozprodat majetek a o radikálním poklesu tržní hodnoty firmy. V následujícím období, tj. od 15. 3. 2002 do 19. 3. 2002, došlo k prudkému poklesu kurzu akcií účastníka řízení na veřejných trzích; na trhu BCPP o 16,8 % a na trhu RMS o 16,9 %. Dne 20. 3. 2002 pozastavila podle 78 odst. 3 zákona o cenných papírech BCPP z tohoto důvodu obchodování s emisí akcií účastníka řízení. Stejného dne pozastavil obchodování s akciemi účastníka řízení i RMS. uveřejnil Téhož dne uveřejnil účastník řízení v deníku Hospodářské noviny Pozvánku na valnou hromadu. Podle ustanovení 80c odst. 2 písm. b) zákona o cenných papírech je emitent registrovaných akcií povinen během roku bez zbytečného odkladu uveřejňovat podstatné změny, které nejsou veřejně známy a které se týkají hospodářské, zejména finanční situace emitenta nebo jiných skutečností, které mohou vyvolat významnou změnu kurzu jím vydaného cenného papíru. Ustanovení 80c odst. 2 písm. b) zákona o cenných papírech obsahuje demonstrativní (arg. zejména ) výčet případů, které mohou naplňovat druhý z uvedených znaků. Jednotlivé skutečnosti je přitom třeba zkoumat individuálně, s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem daného případu. Lze si představit případy, kdy určitá skutečnost bude uvedena ve výčtu 80c odst. 2 písm. b), materiálně však nebude naplněn znak způsobilosti ovlivnit kurz cenného papíru. Naproti tomu se mohou vyskytnout situace, kdy v důsledku splnění všech zákonných definičních znaků informační povinnost ohledně určité informace vznikne, ačkoliv půjde o informaci ve výčtu neuvedenou. Rozhodujícím kritériem je však vždy schopnost vyvolat změnu kurzu nebo možnost zhoršit schopnost emitenta plnit závazky z cenného papíru. Jako měřítko pro posouzení způsobilosti konkrétní informace ovlivnit kurz cenného papíru je podle názoru Komise třeba vzít tzv. běžného (pravidelného) investora (uživatele trhu), tedy rozumnou osobu, která pravidelně obchoduje na trhu s předmětným druhem investičních instrumentů. Lze hovořit o jakémsi průměrném akcionáři. Nerozhoduje přitom, zda se jedná o profesionála či laika, stěžejní je prvek pravidelnosti (jako výraz určité zkušenosti) a rozumnosti (ustupují tedy prvky iracionality v investičním rozhodování). Za relevantní je tak třeba považovat každou informaci, kterou by takový průměrný akcionář považoval za významnou pro rozhodnutí, zda uskutečnit obchod s investičním instrumentem na konkrétním trhu. Informační povinnost se přitom vztahuje výhradně na konkrétní skutečnosti. Nepokrývá tedy domněnky, obavy, předpoklady. Předmětná skutečnost navíc musí dosahovat určitého stupně realizace. Účastník řízení namítá, že tato podmínka v daném případě splněna nebyla. Konkrétní skutečností je však v tomto případě fakt, že se bude konat valná hromada s určitým programem, a tato skutečnost je reálná (konání valné hromady s konkrétním programem není pouze dohad nebo věc,
která by byla nejistá). Již samotná informace o tom, že mimořádná valná hromada účastníka řízení, jedné z nejvýznamnějších společností na tuzemském trhu má projednávat snížení základního kapitálu této společnosti a další výše popsané zásadní kroky, je podle názoru Komise sama o sobě kurzotvornou informací ve smyslu 80c odst. 2 písm. b) zákona o cenných papírech. Komise dospěla k závěru, že účastník řízení měl rovněž povinnost poskytnout účastníkům trhu dostatek informací o menšinovém akcionáři, který svolání mimořádné valné hromady navrhnul. Již uveřejnění takové informace by podle názoru Komise podstatně omezilo spekulace o tom, zda je reálné, aby na mimořádné valné hromadě bylo možné navrhované změny prosadit či nikoli. Z vývoje trhu je zřejmé, že to byla mimo jiné právě nejistota ohledně identifikace minoritního akcionáře a z toho plynoucí dohady nad reálností předloženého návrhu, které spolupůsobily na hluboký propad kurzu akcií účastníka řízení. Proto Komise zastává názor, že označení tohoto minoritního akcionáře mělo být součástí informace podávané v rámci plnění průběžné informační povinnosti. Podle 80c odst. 2 písm. b) zákona o cenných papírech tedy měl účastník řízení povinnost bez zbytečného odkladu uveřejnit informaci o svolání valné hromady a jejím programu spolu s dalším komentářem týkajícím se zejména identifikace menšinového akcionáře, na jehož návrh byla valná hromada svolána, a bližších údajů o plánovaných operacích, které jsou z hlediska existence společnosti zásadního charakteru. Protože zákon blíže nevymezuje pojem uveřejnění, je třeba jej vykládat v souladu s ochranným účelem ustanovení o informační povinnosti a využívání důvěrných informací. Podle názoru Komise není informace uveřejněna až do doby jejího reálného zpřístupnění alespoň té části investorské obce, která se shromažďováním informací tohoto typu a jejich analýzou aktivně zabývá. Zpravidla půjde o profesionály (např. obchodníky s cennými papíry) a tzv. odbornou veřejnost. K pojmu uveřejnění vydala Komise dne 5. 6. 2001 stanovisko nazvané Ke způsobu uveřejnění kurzotvorné informace - průběžná informační povinnost emitenta registrovaných cenných papírů ( 80c odst. 2 písm. b) zákona o cenných papírech), které je dostupné na www.sec.cz. Obecně vzato, k průběžnému uveřejňování informací by mělo docházet způsoby, které zajistí širokou informovanost trhu na bázi nediskriminace a současně s co nejkratší časovou prodlevou. Aby byla informace veřejně známá ve výše uvedeném smyslu, musí podle názoru Komise být: šířena vzhledem ke své povaze obecně uznávaným způsobem (tisk, internet, rádio, TV), obsažena v takové formě, která odpovídá její povaze a formě jejího šíření (písemná forma v celostátně distribuovaném deníku, dokument na internetu, zpráva agentury), dosažitelná obvyklým a legitimním způsobem (tj. bez vynaložení nepřiměřeného úsilí nebo nákladů). Pojem bez zbytečného odkladu se v právní praxi vykládá podle objektivní možnosti plnění stanovené povinnosti, jinak se podle ustálené soudní judikatury rozumí dobou bez zbytečného odkladu doba sedmi dnů. Účastník řízení ve svém vyjádření k zahájení správního řízení uvádí, že pozvánka na konání valné hromady byla zaslána akcionářům ve lhůtě stanovené obchodním zákoníkem. Dle námitky účastníka řízení je třeba povinnost informovat akcionáře společnosti o pořadu jednání valné hromady chápat jako povinnost svou povahou speciální vůči povinnosti uvedené v 80c odst. 2 písm. b) zákona o cenných papírech. Účastník řízení se dále neztotožňuje s názorem Komise vyjádřeným v oznámení o zahájení správního řízení, že je povinen vedle zaslání navrhovaných změn stanov a rozhodnutí o zvýšení resp. snížení základního kapitálu organizátorovi veřejného trhu uveřejnit navrhované změny i v rámci plnění průběžné informační povinnosti. Podle názoru Komise stojí uvedené povinnosti vedle sebe a vzájemně se doplňují, v žádném případě nelze hovořit o specialitě jedné z nich. Ustanovení 80c odst. 1 písm. c) zákona o cenných papírech stanoví povinnost předkládat uvedené dokumenty organizátorovi trhu. Účelem tohoto ustanovení je umožnit organizátorovi veřejného trhu přístup k relevantním údajům o emitentovi, které může využít k rozhodování o registraci cenných papírů, pozastavení obchodování a plnění jiných svých povinností. Organizátor může takovou informaci případně zpřístupnit uživatelům svého systému (selektivní zpřístupnění v takovém případě nevadí, protože se jedná o nekurzotvornou informaci). Oproti tomu
průběžná informační povinnost podle 80c odst. 2 písm. b) zákona o cenných papírech se vždy obrací na širokou investorskou veřejnost (nikoliv pouze na organizátora nebo vybrané subjekty), týká se však pouze takových informací, které mohou mít vliv na kurz cenného papíru. Předložením informací organizátorům trhu tedy účastník řízení ještě nesplnil svou průběžnou informační povinnost, protože splněním této povinnosti se rozumí uveřejnění informace, a to způsobem popsaným výše. Účastník řízení měl podle názoru Komise nejpozději současně s předáním pozvánky organizátorům trhu uveřejnit (ve výše uvedeném rozsahu a výše uvedeným způsobem) informaci o svolávané valné hromadě. Účastník řízení namítá, že nepřijal jakékoliv rozhodnutí, které by k šíření spekulací a dezinformací ohledně záměrů majoritního akcionáře přispívalo. Zdůrazňuje, že záměry většinového akcionáře a případné jednání ve shodě mezi ním a minoritním akcionářem jsou mimo jeho kontrolu a nepřísluší mu o nich spekulovat. Dále namítá, že nervozita na trhu nepramenila z nedostatečné informační otevřenosti účastníka řízení, a domnívá se, že veřejnost měla dostatek relevantních informací. Pochybení účastníka však nespočívá v přijetí rozhodnutí přispívajícího k šíření spekulací, ale podle lze jej spatřovat především v tom, že účastník řízení neuveřejnil informace, které mohly alespoň částečně zabránit šíření spekulací a dohadů. Nesporné však je, že účastník řízení svým jednáním k propadu kurzu svých akcií přispěl. Účastník řízení ve svém vyjádření poukazuje na to, že obchodní zákoník tím, že stanoví termín pro vypracování pozvánky na konání valné hromady, připouští, aby akcionáři byli o pořadu jednání valné hromady informováni o něco později než představenstvo společnosti, kterému je tím poskytnuta lhůta na přípravu a zpracování pozvánky. Bylo by nelogické, aby akcionáři byli formou stanovenou obchodním zákoníkem informováni o pořadu jednání valné hromady později než širší investorská veřejnost. Podle názoru Komise je třeba odlišovat povinnosti vůči akcionářům plynoucí z příslušných ustanovení obchodního zákoníku a povinnosti vůči trhu plynoucí v tomto případě z ustanovení zákona o cenných papírech. V daném případě došlo shodou okolností k tomu, že kurzotvornou informací byla právě informace o chystané valné hromadě. Povinnost uveřejnit kurzotvornou informaci zakotvená v zákoně o cenných papírech však stojí zcela samostatně a má také svůj specifický účel. Na základě 43 správního řádu vydala Komise dne 20. 3. 2002 rozhodnutí o předběžném opatření s výše zmíněným obsahem. Vzhledem k tomu, že účastník řízení na základě předběžného opatření nedostatek dodatečně odstranil, uložení opatření směřující k nápravě rozhodnutím ve věci není potřebné. Povaha a závažnost protiprávního jednání účastníka řízení je dána významem řádného a včasného plnění průběžné informační povinnosti. Průběžná informační povinnost (též publicita ad hoc) podle 80c odst. 2 písm. b) zákona o cenných papírech doplňuje povinnost emitenta registrovaných cenných papírů uveřejňovat roční a pololetní zprávu o výsledcích svého hospodaření a o své finanční situaci. Průběžná informační povinnost kromě toho plní důležitou úlohu prevence před využíváním důvěrných informací ve smyslu 81 zákona o cenných papírech (insider trading). Typová závažnost tohoto deliktu je podle názoru Komise poměrně vysoká. Tomu nasvědčuje i samotná konstrukce skutkové podstaty tohoto deliktu, který je v zákoně pojat jako tzv. ohrožovací delikt, jehož spáchání není vázáno na vznik škody nebo jiného účinku. Při posuzování závažnosti jednání v případech porušení informační povinnosti je třeba vycházet i z osoby emitenta registrovaného cenného papíru, jeho předmětu podnikání a postavení cenného papíru emitenta na veřejných trzích cenných papírů. Účastník řízení je významnou společností s celostátní působností. Akcie účastníka řízení jsou na trhu BCPP zařazeny do obchodního segmentu SPAD, tedy mezi nejlikvidnější tituly s nejvyššími nároky na informovanost účastníků trhu. S přihlédnutím k těmto okolnostem lze nejenom předpokládat, nýbrž i požadovat určitý stupeň sofistikovanosti účastníka
řízení tak, aby byl schopen posuzovat skutečnosti s ohledem na jejich případný dopad na společnost a tím i na veřejné trhy cenných papírů (kurzotvornost). Proto Komise přistoupila k uložení pokuty ve výši 200 000Kč.