UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FILOZOFICKÁ FAKULTA ÚSTAV ETNOLOGIE Historické vědy etnologie Ing. Binh Slavická Částice v moderní vietnamštině Particles in modern Vietnamese language DISERTAČNÍ PRÁCE Vedoucí práce:doc. PhDr. František Vrhel, CSc. Praha 2016
P r o h l a š u j i, ţe jsem disertační práci napsala samostatně s vyuţitím pouze uvedených a řádně citovaných pramenů a literatury a ţe práce nebyla vyuţita v rámci jiného vysokoškolského studia či k získání jiného nebo stejného titulu....... datum podpis 2
P o d ě k o v á n í Ráda bych tímto poděkovala doc. PhDr. Františku Vrhelovi, CSc. za vstřícné a odborné vedení mé disertační práce, za ochotu a cenné rady, všem kolegůmza pomoc a podporu a v neposlední řadě své rodině za všestrannou podporu během její přípravy a psaní. 3
ABSTRAKT Tato disertační práce se zabývá částicemi v moderní vietnamštině. Vietnamské částice tvoří jen malou skupinu synsémantických slov, hrají však velmi důleţitou funkci ve vyjadřování postoje mluvčího k posluchači a k obsahu sdělení, rovněţ ve vyjadřování gramatických a modálních vztahů ve větě. Do této skupiny patří jak částice, které stojí na konci věty, tak i částice nacházející se před slovem, nebo na začátku fráze či věty. I přes svou důleţitou funkci představují částice ve vietnamštině zatím málo prozkoumanou oblast. Částice byly dosud zkoumány jen jako součást mluvnic; monografií zaměřených na téma částic je stále málo. Téměř všechny práce se zabývají jen malým počtem částic a soustřeďují se především na částice, které stojí na konci věty. Tato práce se zabývá oběma podskupinami částic částicemi stojícími na konci věty i částicemi předcházejícími slovu, frázi nebo větě. Zkoumá, zda jsou částice ve vietnamštině slovním druhem; vymezuje kritéria pro klasifikaci částic; provádí jejich analýzu, a to na konkrétních situacích, kde se vyskytují, a popisuje jejich sémantickou charakteristiku; posléze nabízí tabulku částic včetně jejich moţných kombinací. Práce mimoto nabízí pro kaţdou částici moţné české ekvivalenty pro jejich případný překlad do češtiny. Základní materiály, o které se tato práce opírá, tvoří několik příruček od francouzských a amerických autorů i práce od vietnamských badatelů. Jako materiály k analýze slouţí výkladové slovníky vietnamského jazyka a dále díla krásné literatury významných vietnamských spisovatelů z let 1930-1945. Klíčová slova: vietnamština slovní druhy synsémantická slova částice modální částice zdůrazňovací částice částice ve vietnamštině 4
ABSTRACT This doctoral thesis is concerned with particles in modern Vietnamese. Although Vietnamese particles form a small group of synsemantic words, they play a very important role in expressing the attitude of the speaker to the hearer/listener and to the message content as well as expressing grammatical and modal relationships within the sentence. The group includes particles positioned at the end of the sentence, particles appearing before a word as well as at the beginning of a phrase or a sentence. Despite their important function, particles in Vietnamese still are a scarcely explored topic. Particles have been explored usually as part of grammar books; so far, there are only few monographs on the topic of particles. Almost all works deal with a small number of particles and focus especially on those appearing at the end of the sentence. This work is concerned with particles at the end of the sentence as well as particles preceding a word, a phrase, or a sentence. It examines whether particles in Vietnamese are a part of speech at all; it sets forth criteria for classification of particles; it performs their analysis based on actual situations where they appear and describes their semantic characteristics; furthermore, it offers a chart of particles including their possible combinations. Besides, the work offers possible Czech equivalents of each particle which might be used for translation into Czech. This work is grounded in several manuals by French and American authors as well as works by Vietnamese scientists. The subject matter for the analysis lies in dictionaries of Vietnamese language as well as works of fiction by Vietnamese authors from the period of 1930-1945. Keywords: Vietnamese parts of speech synsemantic words particles modal particles emphatic particles particles in Vietnamese 5
Obsah ÚVOD... 8 1 VÝZKUM A LITERATURA... 10 1.1 Dosavadní výzkum... 10 1.2 Přehled literatury... 13 1.2.1 Gramatické příručky... 13 1.2.2 Slovníky... 16 1.2.3 Korpus... 17 1.3 Cíl práce... 18 2 STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA VIETNAMŠTINY... 20 2.1 Genealogická a typologická klasifikace... 20 2.2 Moderní vietnamština... 23 2.3 Slovní druhy v moderní vietnamštině... 26 2.3.1 Slovo ve vietnamštině... 26 2.3.2 Otázka slovních druhů v moderní vietnamštině... 27 2.4 Osobní zájmena... 34 2.4.1 Osobní zájmena původní... 35 2.4.2 Osobní zájmena jako substantivní výpůjčky z příbuzenských vztahů. 36 3 ČÁSTICE V MODERNÍ VIETNAMŠTINĚ... 40 3.1 Teoretické východisko... 40 3.2 Základní typy jednoduché věty ve vietnamštině... 43 3.2.1 Věta oznamovací... 44 3.2.2 Věta tázací zjišťovací... 45 3.2.3 Věta rozkazovací... 45 3.3 Synsémantická slova ve vietnamštině... 46 3.4 Částice ve vietnamské jazykovědě... 47 3.4.1 Definice částic podle výkladových slovníků... 47 3.4.2 Definice částic podle odborníků... 49 3.4.3 Vymezení termínu částic... 51 3.4.4 Částice a ostatní slovní druhy... 52 3.5 Charakteristika částic a kritéria pro jejich zařazení... 53 6
3.5.1 Charakteristika... 53 3.5.2 Kritéria pro zařazení... 55 3.6 Klasifikace podle syntaktických vlastností... 56 3.6.1 Koncové částice... 56 3.6.2 Zdůrazňovací částice... 58 3.7 Klasifikace podle sémantických vlastností... 58 3.7.1 Částice emocionální... 58 3.7.2 Částice hodnoticí... 59 3.7.3 Částice apelové... 60 3.8 Seznam částic podle výkladových slovníků... 61 4 ANALÝZA NA ZÁKLADĚ VYBRANÉ LITERATURY... 83 4.1 Autoři a jejich díla... 83 4.2 Analýza částic... 85 ZÁVĚR... 125 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY... 127 7
ÚVOD Ve vietnamštině existuje skupina slov označovaná jako částice, která slouţí k vyjádření postoje mluvčího k adresátovi a k obsahu sdělené skutečnosti, nebo slouţí k zdůraznění nějaké části věty. Ze sémantického hlediska patří tato slova do vrstvy synsémantické, tedy se jedná o slova neplnovýznamová nebo prázdná.ze syntaktického hlediska se mohou tato slova ve větě vyskytovat v různých pozicích. Některá se nachází pouze na začátku věty, nebo na začátku fráze, či dokonce jen před slovem; jedná se výhradně o částice zdůrazňovací. Jiná slova se nachází pouze na konci věty a to u všech typech vět, tj. věty oznamovací, tázací a rozkazovací. Tato slova označujeme jako částice koncové/finální. V materiálech od zahraničních autorů se zmíněná slova, a mnohdy nejen ona, označují jako particules (fr.) nebo particles (ang.). Pojmenování těchto slov ve vietnamských gramatických příručkách je sloţité a neméně sloţité je i jejich zařazení do tzv. slovních druhů ve vietnamštině, neboť samotná slovnědruhová otázka ve vietnamštině bývá nejednoduchým problémem. Disertační práce Částice v moderní vietnamštiněje výsledkem mého zájmu o hlubší studium vietnamštiny spojeného s výukou tohoto jazyka na oboru vietnamistika na Ústavu Dálného východu při FFUK v Praze. Práce se zaměřuje na zkoumání výše zmíněné skupiny slov z obou hledisek, tj. ze sémantického a funkčního hlediska. Práce zkoumá, zda jsou částice ve vietnamštině slovním druhem; vymezuje kritéria pro klasifikaci částic; provádí jejich analýzu, a to na konkrétních situacích, kde se vyskytují, a popisuje jejich sémantickou charakteristiku;dále nabízí seznam částic včetně jejich moţných kombinací. Práce mimito nabízí u kaţdé částice její moţné české ekvivalenty pro jejích případný překlad do češtiny. Základní materiály, o které se tato práceopírá, tvoří výkladové slovníky vietnamského jazyka, dále díla krásné literatury od významných vietnamských 8
spisovatelů z let 1930 1945. Literární díla jsou důleţitá zejména pro analýzu částic. Zatímco díky důleţité vlastnosti vietnamštiny, tedypevnému slovosledu, není to z funkčního hlediska sloţitá otázka, ze sémantického hlediska se jedná o zajímavý, ovšem nesnadný úkol. Významy, které se díky částicímdají vyjádřit, se stěţí určují bez kontextu. Sebelepší výkladový slovník často nedokáţe všechny nuance postihnout, proto u některé částice nabízí např. pouze dva z pěti moţných významů, kterélze pomocí částice vyjádřit. Díky vybraným příkladům je moţné analyzovat a určit více významů, neţ jsou ty, které jsou uvedeny ve slovníku. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. 1. kapitola Výzkum a přehled literatury: představí významné práce týkající se částic ve vietnamštině, a to jak od zahraničních,tak od vietnamských autorů. Přehled literatury uvádí důleţité gramaticképříručky, zejména příručky od francouzských a amerických autorů, včetně slovníků, ze kterých je pracovní soupis částic sestaven. 2. kapitola Stručná charakteristika vietnamštiny: podává informaci o klasifikaci vietnamského jazyka, pojednává o slovních druzích v moderní vietnamštině. Pozornost je věnována osobním zájmenům, protoţe jejich výběr často souvisí s pouţitím částic. 3. kapitola Částice v moderní vietnamštině: poskytuje vymezení termínu částic a kritéria pro jejich klasifikaci. Na základě výkladových slovníků je sestavena tabulka částic jako základní seznam pro analýzu.práce při analýze částic vyuţívá poznatky z modality, z pragmatiky, v neposlední řadě principy zdvořilosti. 4. kapitola: stručná informace o autorech a jejich vybraných dílech. Analýza částic na konkrétních příkladech za dostatečného kontextu poskytuje další jejich významy, tedy více, neţ je uvedeno ve slovnících. Tabulka částic, včetně moţných kombinací částic, je sestavena na základě dílčích analýz. 9
1 VÝZKUM A LITERATURA Částice představují ve vietnamštině zatím málo prozkoumanou oblast. Existuje několik prací zabývajících se částicemi, a to jak od vietnamských, tak od zahraničních autorů. 1.1 Dosavadní výzkum Většina prací o částicích se soustředíspíše na skupinu tzv. koncové částice, zatímco skupině tzv. částicím zdůrazňovacím není věnováno mnoho pozornosti. Všechny práce, s výjimkou jedné, se zabývají pouze malým počtem částic,přičemţ se většinou jedná o částice stojící na konci věty.kompletní seznam částic tyto práce nenabízejí. Stejně tak jej nenabízí ţádná z dosud vydaných publikací o vietnamské gramatice. G. Aubaretnabízí slovníky a připojuje k nim informace ogramatice vietnamštiny. V kaţdé ze dvou jeho slovníků Vocabulaire Français-Annamite: Précédé d'un abrégé de Grammaire etd'un traité des Particules 1 agrammaire de la Langue Annamite suivie d'un Vocabulaire Français-Annamite etannamite-français, 2 se nachází část, věnována gramatice, zejména o částicích. V kapitolách pod jménemtraité des Particules 3 a Des Particules 4 jeuváděno velké mnoţství slov a výrazů. Nachází se tam všechno: zájmena, příslovce, spojky, přeloţky a citoslovce. 1 Aubaret, G. Vocabulaire Français-Annamite: Précédé d'un Abrégé de Grammaire et d'un Traité des Particules. Bang Kok: Imprimerie de la Mission Catholique, 1861. Dostupné na www: <https://archive.org/details/vocabulairefran00aubagoog> 2 Aubaret, G.Grammaire de la Langue Annamite suivie d'un Vocabulaire Français-Annamite etannamite-français. Paris: Imprimerie Impériale, 1867. Dostupné na www: <https://archive.org/stream/bub_gb_6xhfaaaacaaj#page/n0/mode/2up> 3 Aubaret, G. Vocabulaire Français-Annamite: Précédé d'un Abrégé de Grammaire et d'un Traité des Particules. Bang Kok: Imprimerie de la Mission Catholique, 1861. s. 17 95. Dostupné na www: <https://archive.org/details/vocabulairefran00aubagoog> 4 Aubaret, G.Grammaire de la Langue Annamite suivie d'un Vocabulaire Français-Annamite etannamite-français. Paris: Imprimerie Impériale, 1867. s. 50 104. Dostupné na www: <https://archive.org/stream/bub_gb_6xhfaaaacaaj#page/n0/mode/2up> 10
Významná je publikace Studies in Vietnamese (Annamese) Grammarod M. B. Emeneaua. 5 Věnuje se mimo jiné 17 částicím a nazývá je final particles. 6 Velmi uţitečný je doslovný překlad u kaţdého příkladu. Je tu uvedeno i několik sloţených částic. Další práce zabývající se částicemi je od I. I. Glebovové, která nabízí výklad s příklady 25 částic. Jedná se o částice, které stojí na konci věty. Glebovová je nazývá termínemфразовые частицы. Všechny ilustrující příklady jsou vybrány z literární tvorby a politických projevů. Autorka si všímá i kombinacedvou částic a vybírá 12 takových výrazů, ke kterým rovněţ uvádí příklady, převzaté z literatury. 7 Jedna z často citovaných publikací pojednajících se o vietnamštiněje A Vietnamese Reference Grammarod L. C. Thompsona. 8 V této knize se Thompson mimo jiné věnuje i částicím (particles). Do částic ovšem rovněţ zařazuje téměř všechno: citoslovce, spojky, příslovce,spojení dvou spojek dokonce slovesa. 9 atd. Nguyễn Kim Thản ve své knize Nghiên cứu ngữ pháp tiếng Việt 10 věnuje částicím jednu kapitolu, ve které se zabývá 37 částicemi. 11 Tato kniha je jediná ze všech gramatických příruček, která nabízí tak velký počet částic. Autor provádíu kaţdé částice výklad, přičemţ vychází z vlastního rozdělení částice na ty, které slouţí k tvorbě vět (tázací, ţádací, zvolací) a na ty, které slouţí k vyjádření postoje mluvčího. Uvádí i několik výrazy s kombinacemi částic. 5 Emeneau, M. B. Studies in Vietnamese (Annamese) Grammar. Berkeley and Los Angeles: University of California Press, 1951. 6 Emeneau, M. B. Studies in Vietnamese (Annamese) Grammar. Berkeley and Los Angeles: University of California Press, 1951. s. 210 219. 7 Glebovová, I.I. Фразовые частицы современного вьетнамского языка. In: Вьетнамский лингвистический сборник. M.: Наука,1976. s. 232 253 8 Thompson, L. C. A Vietnamese Reference Grammar. University of Hawaii Press, 1984 1985. 386 s. 9 Thompson, L. C. A Vietnamese reference Grammar. University of Hawaii Press, 1984 1985. s. 258 276. 10 Nguyễn Kim Thản. Nghiên cứu ngữ pháp tiếng Việt.[Výzkum gramatiky vietnamštiny.] Hà Nội: NXB GD, 1997. 11 Nguyễn Kim Thản. Nghiên cứu ngữ pháp tiếng Việt.[Výzkum gramatiky vietnamštiny.] Hà Nội: NXB GD, 1997. s. 359 380. 11
Nguyễn Đình Hoà uvádí v publikaci Vietnamese 12 29 částic a dělí je do dvou skupin. První je skupina částic, které stojí na začátku a druhá na konci výpovědi. Výklad je velmi stručný. Jedna z dosud nejucelenějších prací o vietnamských částicích je Trợ từ trong tiếng Việt hiện đại [částice v moderní vietnamštině] od Phạm Hùng Việta. 13 Tato práce nabízí seznam 109 částic, coţ je nejvíce z nám dostupných prací.přínos práce spočívá v nabízeném vzoru pro definici částic. Autor uvádí i analýzu funkce a uţití několika částic, jde však o velice malý počet (pouze pět). Z nejnovějších dostupných materiálů zaznamenáváme práci od D. HoleaFocus particles and related entities in Vietnamese. 14 Autor se zabývá tzv. adverbial particles neboli AEO foci(cả = also, thậm chí = even, chỉ = only) 15 a do detailů je rozebírá, zvláště co se týče jejich různých kombinací s dalšími částicemi nebo příslovci v různých variacích slovosledu. V poslední době se na internetu můţeme dostat i k několika odborným článkům zabývajícím se problematikou částic ve vietnamštině. Většinou se jedná o práce od vietnamských odborníků. Např. staťtiểu từ tình thái cuối câu và vai trò gắn kết với các kiểu phát ngôno koncových modálních částicích a jejich funkci v typech vět od Nguyễn ThịNgọc Hân. 16 Na základě uvedených deseti vzorových vět autorka analyzuje ze sémantického hlediska deset koncových částic v tázacích, oznamovacích a rozkazovacích větách.další článek je Biến thể ngữ pháp của một số 12 Nguyễn Đình Hoà. Vietnamese. Amsterdam/Philadelphia: John Benjamins Publishing Company, 1997. 13 Phạm Hùng Việt. Trợ từ trong tiếng Việt hiện đại. [Částice v moderní vietnamštině.] Hà Nội: NXB KHXH, 2003. 14 Hole, D. Focus particles and relatives entitiles in Vietnamese. In: Hole, D., Löbel, E. (eds.). Linguistics of Vietnamese. Berlin/Boston: Walter de Gruyter, 2013. s. 266 301. 15 Hole, D. Focus articles and relatives entitiles in Vietnamese. In: Hole, D., Löbel, E. (eds.). Linguistics of Vietnamese. Berlin/Boston: Walter de Gruyter, 2013. s. 294. 16 Nguyễn Thị Ngọc Hân.Tiểu từ tình thái cuối câu và vai trò gắn kết với các kiểu phát ngôn. [Koncové částice a jejich funkce v typech vietnamských vět.] Dostupné na www: <http://www.vns.edu.vn/vns/images/stories/bai_nckh/14_nguyenthingochan/5_nguyen%20thi%2 0ngoc%20han.pdf> 12
tiểu từ tình thái cuối câu trong phương ngữ Nam Bộ [Gramatická změna u několika modálních finálních částic v jiţním dialektu]od autorky Trịnh Cẩm Lan. 17 Tato disertační práce čerpá poznatky z výše zmíněných zdrojů a dalších monografií, které jsou uvedeny v seznamu pouţité literatury. 1.2 Přehled literatury Při sestavení seznamu vietnamských částic a následné analýze vycházíme ze dvou hlavních zdrojů. Prvním zdrojempředstavují výkladové slovníky a gramatické příručky, druhým jsou literární díla vybraných vietnamských autorů. Původně jsme chtěli vyuţít databáze vietnamských korpusů, nakonec jsmeale od záměru ustoupili, a to nejen kvůli tomu, ţe v současné verzi vietnamských korpusů nelze vyfiltrovat pouze částice, ale především z důvodu, ţe uvedené příklady nemají široké kontextové okolí, tudíţ neumoţňují hlubší analýzu. Z toho pohledu se ukázal manuální výběr částic z literárních děl jako ideální. 1.2.1 Gramatické příručky Existuje velké mnoţství publikací o gramatice vietnamštiny. Zřejmě nejstarší dochovaná publikace je příručka Linguae Annamiticae seu Tunchinensis brevis declaratio od Alexandra de Rhodese, která byla publikována v roce 1651 v Římě. 18 Jedná se ostručné informaci o vietnamské gramatice. Svazek má osm kapitol. První kapitolase zabývápopisem vietnamských hlásek a jejich zápisem latinkou. Druhá kapitola popisuje tonální systém a diakritická znaménka. Další kapitoly velmi stručně popisujísubstantiva, adjektiva, verba, pronomina, a jiné. Poslední kapitola se věnuje pravidlům slovosledu. Tato příručka je součást 17 Trịnh Cẩm Lan. Biến thể ngữ pháp của một số tiểu từ tình thái cuối câu trong phương ngữ Nam Bộ.[Gramatická změna u několika modálních finálních částic v jiţním dialektu.] Dostupné na www: <http://tailieuso.udn.vn/bitstream/tthl_125/1472/1/nn_0083.pdf> 18 Alexandre de Rhodes (1593 1660), misionář působující ve Vietnamu. V roce 1651 v Římě vydal Dictionarium annamiticum, Lusitanum et Latinum, ve kterém annamštinu (vietnamštinu) zapisoval latinkou. Příručka Linguae Annamiticae seu Tunchinensis Brevis Declaratioje přeloţena do vietnamštiny a připojena k vietnamskému vydání zmíněného Rhodesova slovníku (Thanh Lãng, Hoàng Xuân Việt, Đỗ Quang Chính. Hočiminovo Město: NXB KHXH, 1991). 13
trilingvního slovníku Dictionarium annamiticum, Lusitanum et Latinum, obsahuje velmi cenné informace o gramatice i dobové fonetické stránce vietnamštiny. 19 V obou částech je vietnamština zapsána latinkou. Rok 1651 je tak povaţován za velmi významný mezník v dějinách vietnamského jazyka, 20 rovněţ velmi významný mezník ve vývoji zápisu vietnamštiny latinkou a poznání vietnamského jazyka. 21 V období od druhé poloviny19. století do první poloviny 20. století byla vydána řada příruček; zejména prací od francouzských odborníkův rámci lingvistických výzkumů v Indočíně, např. uţ zmíněnávocabulaire français-annamite: Précédé d'un abrégé de grammaire etd'un traité des particules a Grammaire de la langue annamiteod G. Aubareta,Eléments de grammaire annamiteod E. Digueta. 22 Dále Abrégé de grammaire annamitea Grammaire de la langue annamite od Trƣơng Vĩnh Ký, 23 Studies in Vietnamese (Annamese) Grammar od M. B. Emeneaua,Việt Nam văn phạm [Gramatika vietnamštiny] od Trần Trọng Kima, Bùi Kỷe a Phạm Duy Khiêma. 24 Od druhé poloviny 20. století do současnosti vychází velké mnoţství publikací. Vyjmenujeme např. Việt ngữ nghiên cứu[výzkum vietnamského jazyka]od Phan Khôie, 25 A Vietnamese Grammarod L. C. Thompsona, Грамматика вьетнамского языкаod Nguyễn Tài Cẩna, 26 Vietnamese od Nguyễn Đình Hoàe, 27 Nghiên cứu ngữ pháp tiếng Việt[Výzkum gramatiky vietnamštiny]od Nguyễn Kim Thảna, 28 Hư từ 19 de Rhodes,A. Dictionarium annamiticum, Lusitanum et Latinum.Roma, 1651. Dostupný na www: <https://books.google.cz/books?id=ughkaaaamaaj&redir_esc=y> 20 Trần Trí Dõi. Giáo trình lịch sử tiếng Việt. [Skripta dějin vietnamského jazyka.] Hà Nội: NXB KHXH, 2007. s. 124 125. 21 Slavická, B. Praktická fonetika vietnamštiny. Praha: Karolinum, 2008. s. 23. 22 Diguet,E. Eléments de Grammaire Annamite. Paris: Imprimerie Nationale, 1904. <https://archive.org/details/elmentsdegramma00digugoog> 23 Tyto dvě publikace od Trƣơng Vĩnh Kýe bohuţel nemáme k dispozici. 24 Trần Trọng Kim, Bùi Kỷ, Phạm Duy Khiêm. Việt Nam văn phạm. In lần thứ tám.[gramatika vietnamštiny. Osmý tisk.] Saigon: Tân Việt, 1940-1952. 25 Phan Khôi. Việt ngữ nghiên cứu. [Výkum vietnamského jayzka.]hà Nội: Văn Nghệ,1955. 26 Nguyễn Tài Cẩn. Грамматика вьетнамского языка. Ленинград: издaтел. Л. университета, 1975. 27 Nguyễn Đình Hoà.Vietnamese. Amsterdam/Philadelphia: John Benjamins, 1997. 28 Nguyễn Kim Thản. Nghiên cứu ngữ pháp tiếng Việt.[Výzkum gramatiky vietnamštiny.] Hà Nội: NXB GD, 1997. 14
trong tiếng Việt hiện đại[synsémantická slova v moderní vietnamštině] od Nguyễn Anh Quếa, 29 Tiếng Việt hiện đại[moderní vietnamština] od Nguyễn Hữu Quỳnhe, 30 Ngữ pháp tiếng Việt- Từ loại[gramatika vietnamštiny Slovní druhy] od Đinh Văn Đứca, 31 Ngữ pháp tiếng Việt [Gramatika vietnamštiny] (2005) od Diệp Quang Bana, 32 Tiếng Việt Sơ thảo ngữ pháp chức năng[vietnamština Nástin funkční gramatiky]od Cao Xuân Hạoa, 33 a řada dalších monografií. G. Aubaret v obou publikacích věnuje gramatice velký prostor. Rozděluje slovní zásobu na substantiva, adjektiva, verba, prepozize, konjunkce, interjekce a partikule. M.B. Emeneau uvádí substantiva a verba jako dva hlavní slovní druhy, dále uvádí pronomina, konjunkce, interjekce, finální partikule.rovněţ se zabývá syntaxí a nabízí typy predikátů. Všímá si sino-vietnamské slovní zásoby. E. Diguet, na rozdíl od G. Aubareta a M.B. Emeneaua, ke slovním druhům nezařazuje částice, ale všímá si výrazů pro vyjádření respektu. L.C. Thompson nabízí rozdělení slovních druhů podle vyuţití slov v různých typech syntaxe, nazývá je jako substantives, predicatives,focuses a particles. 34 Všichnitito autoři se rovněţ podrobně věnují i fonetické stránce vietnamštiny, hlavně jejímu tonálnímu systému. Uţitečná je vietnamsky napsaná příručka o gramatice vietnamštiny Việt Nam văn phạmod Trần Trọng Kima (ve spolupráci s Bùi Kỷem a Phạm Duy Khiêmem). Vznikla v roce 1941 z popudu tehdejšího vietnamského sdruţeníkhai trí tiến đức AFIMA. 35 V příručce jsouinformace o vietnamštině, o slovních druzích vietnamštiny, dále o syntaxi, včetně pravidel rýmování v klasických básnických formách. 29 Nguyễn Anh Quế. Hư từ trong tiếng Việt hiện đại. [Synsémantická slova v moderní vietnamštině.] Hà Nội: NXB KHXH, 1988. 30 Nguyễn Hữu Quỳnh. Tiếng Việt hiện đại.[moderní vietnamština.]hà Nội: NXB GD, 1996. 31 Đinh Văn Đức. Ngữ pháp tiếng Việt Từ loại.[gramatika vietnamštiny Slovní druhy.] Hà Nội: NXB ĐHQG HN, 2001. 32 Diệp Quang Ban.Ngữ pháp tiếng Việt.[Gramatika vietnamštiny.] Hà Nội: NXB GD, 2005. 33 Cao Xuân Hạo. Tiếng Việt - Sơ thảo ngữ pháp chức năng. Tái bản lần thứ ba. [Vietnamština Nástin funkční gramatiky. Třetí vydání.] TP HCM: NXB KHXH, 2005. 34 Thompson L. C. A Vietnamese Reference Grammar. University of Hawaii Press, 1965. s. 258. 35 AFIMA je zkratka od názvu l'association pour la Formation Intellectuelle et Morale des Annamites. 15
Zatímco Nguyễn Kim Thản, Nguyễn Hữu Quỳnh, Diệp Quang Ban, Nguyễn Đình Hoàse zabývají slovními druhy a rovněţ syntaxí,cao Xuân Hạo zkoumá syntax z hlediska funkční gramatiky, Nguyễn Anh Quế se soustřeďuje na synsémantická slova, Đinh Văn Đức na slovní druhy. Ovšem příruček od různých autorů je mnohem více. 1.2.2 Slovníky K získání základního seznamu částic pro další zpracování jsme si vybrali vietnamské výkladové slovníky. K dispozici je několik slovníků, hodí se nám však jen ty, které mají u hesel označené slovní druhy. Rozhodli jsme se pro slovník Đại từ điển tiếng Việt 36 [Velký slovník vietnamského jazyka], který v době svého vydání (1998) bylnejvětší ve Vietnamu. 37 Slovník disponuje bohatou slovní zásobou, jejíţ výklad je výstiţný a srozumitelný. Ve slovníku je uvedeno osm slovních druhů. Počet hesel není uveden. V roce 2011,vyšlo čtvrté, doplněné vydánívýkladového slovníku Từ điển tiếng Việt 38 [Slovník vietnamského jazyka], jehoţ editorem je uznávaný lexikograf Hoàng Phê. Stejně jako Velký slovník vietnamského jazyka, i tento slovník uvádí osm slovních druhů.obsahuje celkem 41300 hesel. Zjistili jsme, ţe mezi oběma slovníky existují rozdíly v určení částic. Zatímco ve Velkém slovníku vietnamského jazyka evidujeme 64 hesel, u kterých je označeno jako částice, ve Slovníku vietnamského jazyka je to aţ 104 hesel. Velký rozdíl mezi oběma slovníky mě vedl k tomu, ţe jsemzačala zkoumat oba. Pracovně je podle jména editora a roku vydání označuji jako NY 1998 a HP 2011.Jako takové jsou 36 Nguyễn Nhƣ Ý (ed.). Đại từ điển tiếng Việt. [Velký slovník vietnamštiny.] Hočiminovo Město: NXB VHTT, 1998. 37 Nguyễn Nhƣ Ý (ed.). Đại từ điển tiếng Việt.[Velký slovník vietnamštiny.] Hočiminovo Město: NXB VHTT, 1998. s. 9. 38 Hoàng Phê (ed.). Từ điển tiếng Việt.[Slovník vietnamštiny.] Hà Nội: NXB Đà Nẵng, 2011. 16
uvedeny v tabulce č.4 částice podle výkladových slovníků, nebo v části analýzy u všech příkladů převzatých ze slovníků. 1.2.3 Korpus Korpus je reprezentativní soubor textů, slouţící jako zdroj jazykových dat, obvykle o milionech aţ stamilionech výskytů, analyzovaných a prohledávaných počítačem. Podle charakteristiky zvolených textů jsou sestaveny různé korpusy, např. pro češtinu do dnešního data existuje aţ 15 dostupných korpusů 39 (např. korpus publicistických textů z let 1989 2004 SYN2006PUB obsahující 300 mil. slov, nebo jednojazyčný srovnatelný korpus pro výzkum překladové češtiny JEROME, či korpus školních písemných prací) Existuje rovněţ ručně sestavený korpus, např. korpus ORWELL z Orwellova románu 1984. Co se týče vietnamských korpusů, dostupnost na internetu je zatím u dvou korpusů, SEAlang Library Vietnamese 40 a VIETLEX 41, oba jsou ve zkušebním provozu. Další je bilingvní EVBCorpus (English-Vietnamese). 42 Pro účel této práce jsem si původně vybrala vietnamský korpus VIETLEX. Tento korpus vznikl v roce 1998, obsahuje data z textů různých oblastí, od lidových literárních ţánrů přes krásnou literaturu aţk dennímu tisku a postupně se rozšiřuje (v této chvíli listopad 2015 disponuje na 80 mil. slabik obsaţených ve 4 mil. větách.) Nevýhoda vietnamských korpusů, tedy i VIETLEXu, spočívá především v tom, ţe není moţné z nich vyfiltrovat slova podle slovních druhů (v našem případě by se částice musely sčítat ručně), nabízená kontextová okolí navíc nejsou dostatečně široká. Hledání částic v korpusech se záhy ukázalo, ţe se jedná o velice obtíţný úkol, především kvůli velkému mnoţství homonymních slov ve vietnamštině. Vietnamské 39 https://ucnk.ff.cuni.cz/struktura.php 40 Dostupné na www: <http://sealang.net/vietnamese/corpus.htm> 41 Dostupné na www: <http://www.vietlex.com/kho-ngu-lieu> 42 Dostupné na www: <https://code.google.com/p/evbcorpus/> 17
korpusy jsou na svých počátcích a jejich tvůrci stále hledají způsob, jak vynaloţit s otázkou slovních druhů. Nicméně práce s korpusy je lákavá a doufám, ţe z nich jednou budeme moci vyfiltrovat vše, tedy i částice. 1.3 Cíl práce Předmětem zkoumání této disertační práce jsou částice výše zmíněných dvou skupin. Hlavním cílem práce je charakterizovat vietnamské částice na obecné rovině a na základě literatury provést analýzu, ukázat, ţe částice vyjadřují více významů, neţ jsou uvedené ve slovnících.materiál k analýze je čerpán z krásné literatury, konkrétně z tvorby pěti významných autorů vietnamské literatury z let 1930 1945. K dosaţení toho cíle je třeba řešit tyto hlavní otázky: a) Jsou ve vietnamštině slovní druhy?pokud ano, tak jaké? b) Jsou částice slovním druhem? Jak se liší od ostatních slovních druhů? c) Jaká jsou kritéria pro klasifikaci vietnamských částic? d) Jaká je funkční sémantická charakteristika vietnamských částic? Zkoumám částice jak po jejich syntaktické, tak po sémantické stránce. Velký důraz je kladen na sémantickou stránku, stejně tak na modalitu jako významnou charakteristiku vietnamských částic. Při analýze uţíváme poznatky z lingvistické pragmatiky. Základní seznam částic je tvořen na základě výkladových slovníků (nejnovější z nich byl vydán v roce 2011); na základě analýzy konkrétních příkladů z vybraných děl z krásné literatury jej doplníme o další, hlavně o částicové výrazy. Částice ve vietnamštině mají sloţitou sémantickou charakteristiku. Identifikovat, správně chápat a vyuţívat částice proto bývá obtíţným problémem pro studující cizince, mnohdy i pro rodilé mluvčí (zvláště pro Vietnamce narozené v jiném prostředí neţ ve Vietnamu), neboť vedle funkčně-sémantické charakteristiky částic je 18
tu ještě otázka sociálního a kulturního kontextu. Tato disertační práce jde vstříc potřebě provést analýzu, a to jak z badatelského hlediska, tak z praktického hlediska jejich vyuţití. Částice jsou v příručkách od Vietnamců nazývány různě. Ve shodě s výkladovými slovníky nazýváme jej trợ từ (doslovně slova pomocná), přeloţeno do češtiny jako částice, nebo partikule. 19
2 STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA VIETNAMŠTINY Vietnam se nachází v jihovýchodní Asii, je domovem nejméně 54 různých etnik. Kromě majoritních Vietů či Kinhů (ngƣời Việt, ngƣời Kinh) jsou zde zastoupeni např. Tajové, Thajové, Muongové, Číňané, Hmongové, Khmerové, Čamvé aj. Počet obyvatel Vietnamu ke konci roku 2014 přesáhl hranici 90 milinů. 43 a Vietové tvoří téměř 86 % obyvatelstva. 44 Na území Vietnamu se můţeme setkat s jazyky z různých jazykových rodin Asie a Oceánie. Podle vietnamského lingvisty Trần Trí Dõie jsou jazyky národností ţijících ve Vietnamu zastoupenyv pěti jazykových rodinách.jsou to jazyky austroasijské (Nam Á),austronéské (Nam Đảo), tibetočínské (Hán-Tạng), thajské větvi thajsko-kadaiské (Thái-KaoĎai) a hmong-jaoské (Mèo-Dao). 45 Říká se proto, ţe Việt Nam leţí na křiţovatce jazyků. 46 To je pravděpdobně jeden z důvodů, proč vědci ve vietnamštině spatřují prvky podobné jiným jazykům a stále se s jistotou neshodují, kam vietnamština patří. 2.1 Genealogická a typologická klasifikace Otázka jazykové příslušnosti vietnamštiny byla předmětem výzkumu i sporu desítky let a mezi odborníky panují odlišné názory. Např. H. Maspéro ve svýchétudes sur la phonétique historique de la langue annamite Les initialesz roku 1912 shledal, ţe vietnamštině chybí prefix a interfix, typické pro mon-khmerské jazyky, naopak v její slovní zásobě existuje hodně slov thajského původu, nebo tonální systém vietnamštiny je thajského typu, a došel k závěru, ţe vietnamština by měla být zařazena do thajské jazykové rodiny. Tento názor byl dominantní aţ do roku 1953, kdy vyšla práce A. G. HaudricourtaLa place du vietnamien dans les langues 43 Thông cáo báo chí của ASEANstats. [Tisková zpráva ASEANstats.]Dostupné na www: <https://www.gso.gov.vn/default.aspx?tabid=382&idmid=2&itemid=15148> 44 Báo cáo kết quả chính thức Tổng Ďiều tra dân số và nhàở 1. 4. 209 [Oficiální zpráva o sčítání lidu a obytných domů 1. 4. 2009]. Dostupné na www: <https://www.gso.gov.vn/default.aspx?tabid=596&itemid=9782> 45 Trần Trí Dõi. Giáo trình lịch sử tiếng Việt.[Skripta dějin vietnamského jazyka.] Hà Nội: NXB ĐHQG HN, 2007. s. 35 40. 46 Vasiljev, I. Za dědctvím starých Vietů. Praha: Etnologický ústav AV ČR, 1999. 20
austroasiatiques, v roce 1954 pak článek De l origine des tons en vietnamien. A. G. Haudricourt se v obou pracích zastává názor, ţe vietnamština je jeden z monkhmerských jazyků austroasijské rodiny. 47 V. Skalička ve stati o polysyntetických jazycích, kde hledá genetickou příbuznost tibetočínských jazyků, sice uvádí vietnamštinu a další (munda, khmerština, semang) jako jazyky austroasijské, ale rovněţ uvádí, ţeu nich je situace podobná situaci u jazyků tibetočínských. Ani zde není jasné, zda se jedná o genetickou příbuznost; u vietnamštiny ani nevíme, jestli je lépe ji počítat mezi jazyky austroasijské, nebo tibetočínské. 48 G. Aubaret dokonce píše, ţe la langue Annamite est un dialecte du Chinois. 49 V Čechách známý vietnamský jazykovědec Nguyễn Phan Cảnh ve své učebnici Základy vietnamštiny uvádí, ţe příslušnost vietnamštiny dosud není bezpečně určena, avšak mezi třemi velkými jazykovými skupinami v jihovýchodní Asii (tibetočínskou, austroasijskou a austronéskou) je nejpravděpodobněji třeba zařadit vietnamštinu do skupiny austroasijské, do podskupiny vietmuongské. 50 Vlivný vietnamský lingvista Trần Trí Dõi ve své knize Giáo trình lịch sử tiếng Việtna základě anylýzy rozdílnýchnázorů badatelů o příslušnosti vietnamštiny píše, ţe určení původu takového jazyka, jako u vietnamštiny, je práce obtíţná a sloţitá, proto nejlogictější závěr je akceptován nejsnadněji. A příklání se k A. G. Haudricourtově názoru. 51 I přes styky s jazyky thajsko-kadaiské rodiny a pozdější silný vliv čínštiny však převládá názor, ţe se vietnamština geneticky řadí do skupiny viet-muongské, větve 47 Slavická, B. Praktická fonetika vietnamštiny. Praha: Karolinum, 2008. s. 17. 48 Skalička, V. O polysyntetických jazycích. In: Souborné dílo II. díl. Praha: Karolinum, 2004. s. 594. 49 Aubaret, G.Grammaire de la Langue Annamite suivie d'un Vocabulaire Français-Annamite et Annamite-Français. Paris: Imprimerie Impériale, 1867. s. 3. Dospupné na www: <https://archive.org/stream/bub_gb_6xhfaaaacaaj#page/n0/mode/2up> 50 Nguyễn Phan Cảnh. Základy vietnamštiny. Praha: SPN, 1984. s. xi. 51 Trần Trí Dõi. Giáo trình lịch sử tiếng Việt.[Skripta dějin vietnamského jazyka.] Hà Nội: NXB ĐHQG HN, 2007. s. 67 115. 21
mon-khmerské austroasijské jazykové rodiny, 52 (viet.nhóm Việt-Mường, ngành Môn-Khmer, họ Nam Á). Typologicky je vietnamština zařazena k jazykům izolačním 53 (viet.ngôn ngữ đơn lập). V. Skalička o ní ve stati o typologii mluvené čínštiny píše, ţe pro tradiční typologii představuje čínština nejtypičtějšího zástupce rodiny izolačních jazyků, do jejichţ kategorie řadíme většinu jazyků východní Asie, jako annamštinu (vietnamštinu), siamštinu, kambodţštinu (khmerštinu), barmštinu, některé africké jazyky (ewe a vai) a do značné míryi jazyky západní Evropy, angličtinu a francouzštinu. 54 A chce hledat odpověď na to, zda termín izolační je pro čínštinu vhodný po všech stránkách i z pohledu moderní jazykovědy. Po podrobnějším studování stavby čínštiny došel k názoru, ţe čínština, annamština (vietnamština), kambodţština, siamština, barmština, indonéské jazyky, jazyky hindské a íránské jsou jazyky jasně vyjádřeného polysyntetického typu. 55 Nguyễn Phan Cảnh rovněţ zastávánázoru, ţe vietnamština je polysyntetický jazyk. 56 Přední vietnamský lingvista Cao Xuân Hạo naopak povaţuje vietnamštinu za zcela izolační jazyk. 57 Zahraniční a vietnamští odborníci, pokud ve svých pracích uvádí typologii, tak uvádí, ţe vietnamština je jazykem izolačním. 58 Zatím kromě učebice Základy vietnamštiny od 52 Trần Trí Dõi. Giáo trình lịch sử tiếng Việt.[Skripta dějin vietnamského jazyka.] Hà Nội: NXB ĐHQG HN, 2007. s. 60. Čermák, F.Jazyk a jazykověda.praha: Praţská Imaginace, 1997. s. 444. Mai Ngọc Chừ, Vũ Ðức Nghiệu, Hoàng Trọng Phiến.Cơ sở ngôn ngữ học và tiếng Việt [základyjazykovědy a vietnamština]. Hà Nội: NXB ĐHGDCN, 1992. s. 61. Nguyễn Phan Cảnh. Základy vietnamštiny. Praha: SPN, 1984. s. xi. Nguyễn Tài Cẩn.Giáo trình lịch sử ngữ âm tiếng Việt. Hà Nội, NXB GD, 1997. s. 316. http://www.britannica.com/eb/article-9075313/viet-muong-languages 53 Nguyễn Đình Hoà. Vietnamese. Amsterdam/Philadelphia: John Benjamins, 1997. s. 17. Čermák, F. Jazyk a jazykověda. Praha: Praţská Imaginace, 1997. s. 93. Nguyễn Hữu Quỳnh: Tiếng Việt hiện đại [moderní vietnamština.] Hà Nội: TT BSTĐBK, 1996. s. 8. 54 Skalička, V. Souborné dílo I. díl. Praha: Karolinum, 2004. s. 316. 55 Skalička, V. Souborné dílo I. díl. Praha: Karolinum, 2004. s. 338. Skalička, V. Souborné dílo II. díl. Praha: Karolinum, 2004. s. 584. 56 Nguyễn Phan Cảnh. Základy vietnamštiny. Praha: PSN, 1984. s. xi. 57 Cao Xuân Hạo. Một số biểu hiện của cách nhìn châu Âu đối với cấu trúc tiếng Việt. In trong Những vấn đề ngôn ngữ học về các ngôn ngữ Phương Đông[Projevy evropského pohledu na strukturu vietnamštiny. In: Lingvistické otázky orientálních jazyků.] s. 455 466. 58 Hole, D., Löbel, El. (eds.). Linguistics of Vietnamese. Berlin/Boston: Walter de Gruyter, 2013. s. 1. Đinh Văn Đức. Ngữ pháp tiếng Việt - từ loại. In lại có bổ xung. [Gramatika vietnamštiny slovní druhy.druhé, doplněné vydání.] Hà Nội: NXB ĐHQGHN, 2001. s.29. 22
Nguyễn Phan Cảnhe,z dostupných materiálů jsme nenašli ani jeden, kde je uveden jiný typ vietnamštiny. Lingvista Nguyễn Laisi však všímá např. sloţenin jednoslabičných slov ve vietnamštině, coţ je rysem polysyntetického typu, nepovaţuje to za gramatický prostředek, ale za tendenční proces. 59 Tato disertační práce se přiklání k názoru ţevietnamština patřído austroasijské jazykové rodiny a je jazykem izolačního typu. 2.2 Moderní vietnamština Vietnamština (vietnamsky tiếng Việt, Việt ngữ) je jazyk Vietů 60 a úředním jazykem ve Vietnamu. Ve starších gramatických příručkách je vietnamština uváděna také jako tiếng Việt Nam, 61 coţ do češtiny by se mohlo přeloţit doslovně jako jazyk vietnamský. Vietnamština byla Alexandrem Rhodesem nazvána jako Linguae AnnamiticaeseuTunchinensis (viet. tiếng An Nam nebo tiếng Đông Kinh) 62. Vladimír Skalička, jenţ se o vietnamštině ve svých pracích často zmiňuje, ji nazývá jménem annamitština, 63 nebo annamština, rovněţ vietnamština. 64 Název An Nam (Pokořený Jih) vznikl v 7. století za dynastie Tchang během čínské nadvlády, pro označení území dnešního severního Vietnamu; 65 Evropané tuto část Vietnamu označili jako Mai Ngọc Chừ, Vũ Đức Nghiệu, Hoàng Trọng Phiến: Cơ sở ngôn ngữ học và tiếng Việt [Základy jazykovědy a vietnamština.] Hà Nội: NXB ĐHTHCN, 1992. s. 68. Nguyễn Đình Hoà.Vietnamese. Amsterdam/Philadelphia: John Benjamins, 1997. s. 17. Thompson, L.C. A Vietnamese Reference Grammar. University of Hawaii Press, 1984 1985. s. 126. TTKHXH. Ngữ pháp tiếng Việt [Gramatika vietnamštiny.] Hà Nội: NXB KHXH, 2002. s. 26. 59 Nguyễn Lai. Đôi nét về xu thế chắp dính trong tiếng Việt đơn lập. In trong Những vấn đề ngôn ngữ học về các ngôn ngữ phương Đông [Pár poznámek o polysyntetické tendenci v izolační vietnamštině. In: Lingvistické otázky orientálních jazyků.] Hà Nội: NXB VTTKH, 1986. s. 189 198. 60 Vietové (người Việt, nebo người Kinh) jsou majoritním etnikem ve Vietnamu. Dle sčítání lidu v roce 2009, tvoří Vietové téměř 88% z celkového počtu více neţ 86 miliónů obyvatel Vietnamu. 61 Trần Trọng Kim. Việt Nam văn phạm. In lần thứ tám.[gramatika vietnamštiny. Osmé vydání.] Sài Gòn: Tân Việt, 1941. 62 de Rhodes, A. Dictionarium Annamiticum-Lusitannum-Latinum. Roma, 1651. (Příloha Linguae Annamiticae seu Tunchinensis brevis declaratio přiloţená ke slovníku. s. 5) 63 Skalička, V. Souborné dílo I díl. Praha: Karolinum, 2004 s. 197, 211, 256 a další. 64 Skalička, V. Souborné dílo I. díl. Praha: Karolinum, 2014. s. 316. 65 Hlavatá, L., Ičo, J., Karlová, P., Strašáková, M. Dějiny Vietnamu. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2008. s. 37. 23
Tonkin (vietnamsky Đông Kinh). 66 M. B. Emeneau v předmluvě své knihy rovněţ píše The Vietnamese or Annamese language was spoken in 1936-1937 by aboutsixteen million people in Indo-China, including most of the inhabitants of the Tonkinese delta in the north, the Mekong delta and the plains of Cochin China in the south, and between these two areas the long mountainous coastalstrip of what was until recently the kingdom of Annam. The name Annamese is from An-Nam ("the pacified south"), the native form of the name given tothe country anciently by the Chinese. This name was continued in use by the French. 67 Tato práce se týká moderní vietnamštiny, avšak se pro představu a souvislost podívejme na základní etapy její historie. Existují různá dělení historického vývoje vietnamského jazyka. Vietnamský badatel Trần Trí Dõi v knize Giáo trình lịch sử tiếng Việt uvádí, ţe H. Maspéro 68 rozčleňuje vývoj vietnamštiny na pět etap, a to na základě historických mezníků. První etapa je protoannamite (před 10. stoletím, tj. období před vznikem sino-vietnamské výslovnosti). Druhá etapa je annamite archaïque(od 10. století do15.století, tj. období, kdy se zdokonala sino-vietnamská výslovnost). Třetí etapa jeannamite ancien (15. století, v té době vznikal An Nam dịch ngữ, tj. sino-vietnamský slovník, zpracován Číňany). Čtvrtá etapa je annamite moyen (od druhé poloviny 17. století do 19. století, mezníkem je vydání Rhodesova slovníku v roce 1651) a pátá etapa je annamite moderne (od 19. století). 69 Sám Trần Trí Dõi historický vývoj vietnamského jazyka rozděluje na období Mon-Khmer (asi 2000-1000 př. n. l.), Proto Viet-Muong (asi 1000 př. n. l. do 1. století), Pré Viet- Muong (od 1. století do 8. aţ 9. století, tj. období staroviet-muongštiny), Viet-muong commun (asi od 10. století do 14. století, v tomto období je vietnamština obohacena o sino-vietnamskou slovní zásobu, s níţ je sino-vietnamská výslovnost), Viet ancien (od 14. století do 15. století, důleţitý je vznik jiţních znaků chữ Nôm), Viet moyen 66 Hlavatá, L., Ičo J., Karlová, P., Strašáková, M. Dějiny Vietnamu. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2008. s. 78. 67 Emeneau, M. B. Studies in Vietnamese (Annamese) Grammar. Berkeley and Los Angeles: University of California Press, 1951. s.v. 68 Henry Maspéro (1883 1945): francouzký sinolog. 69 Trần Trí Dõi. Giáo trình lịch sử tiếng Việt. [Skripta dějin vietnamského jazyka.] Hà Nội: NXB KHXH, 2007. s. 124 125. 24
(od konce 15 století do začátku 19. století, to je období, kdy vietnamština přišla do styku s indoevropskými jazyky, kdy byl vydán Rhodesův slovník, kdy vzniklo latinizované písmo) a Viet moderne (od poloviny 19. století, to je období rychlého vývoje po fonetické stránce, rovněţ období velkých změn po gramatické stránce a obohacování slovní zásoby, zejména od poloviny 20. století). 70 Vietnamský lingvista Nguyễn Tài Cẩn se na vývoj vietnamského jazyka dívá ze sociolingvistického pohledu. Podle něj má vietnamština dvanástisetletou historii. Tuto dobu lze rozdělit na šest etap podle toho, jaký jazyk a které písmo byly pouţívány ve vietnamské společnosti. První etapa je období od 8. aţ 9. století. V tehdejším Vietnamu byly dva jazyky, tj. čínský (u vládnoucích vrstev) a vietnamský, písmo bylo jen čínské. Druhá etapa je období 10. století do 12. století. V tehdejším Vietnamu byly dva jazyky, vietnamský a literární čínský, 71 písmo bylo pouze čínské. Třetí etapa je období od 13. století do 16. století, kdy byly dva jazyky, vietnamský a literární čínský, vedle čínského písma existovaly Jiţní znaky, tzv. chữ Nôm. 72 Čtvrtá etapa je období od 17. století do poloviny 19. století, tehdy byly dva jazyky: vietnamský a literární čínský, písma byla tři: čínské, Jiţní znaky chữ Nôm a latinizované písmo chữ quốc ngữ[národní písmo]. Pátá etapa je období francouzské kolonizace, ve Vietnamu byly tři jazyky: francouzský, vietnamský a literární čínský, písma byby čtyři: francouzské, čínské, Jiţní znaky chữ Nôm a latinizované chữ quốc ngữ. Šestá etapa je od roku 1945 do současnosti, ve Vietnamu je pouze vietnamský jazyk a latinizované písmo chữ quốc ngữ. 73 Jde o období moderní vietnamštiny. Jak je vidět, rozdělení se liší, pokud jde o vědecký přístup, liší se rovněţ v počtu etap. Důleţitý pro nás je ovšem fakt, ţe moderní vietnamština je vietnamština 70 Trần Trí Dõi. Giáo trình lịch sử tiếng Việt. [Skripta dějin vietnamského jazyka.] Hà Nội: NXB KHXH, 2007. s. 153 215. 71 Nazýváme čínský literární jazyk, nebo wen-jen, protoţe od 10. století, po skončení čínské nadvlády ve Vietnamu, přestala čínština fungovat jako mluvený jazyk a slouţila pouze jako jazyk psaný. 72 Chữ Nôm je doslova písmo Nôm, nebo jiţní písmo (nôm = nam = jih); písmo bylo vytvořeno na základě čínských znaků a jejích různých úprav a slouţilo k zápisu vietnamštiny. Protoţe jde rovněţ o znakové písmo, říká se mu jiţní znak. 73 Trần Trí Dõi. Giáo trình lịch sử tiếng Việt. [Skripta dějin vietnamského jazyka.] Hà Nội: NXB KHXH, 2007. s. 127. 25
zapisovaná latinkou od poloviny 19. století do současnosti.je to jazyk, který platí po celém území Vietnamu. Ve Vietnamu se mluví třemi hlavními dialekty: severním, středním a jiţním. Severní dialekt, kterým se mluví v oblasti hlavního města Hanoje a okolních provinciích, je povaţován za standardní vietnamštinu. Dialekty se mezi sebou liší hlavně výslovností, tedy se liší pouze v tónech. Severní dialekt má šest tónů, střední a jiţní dialekt má pět, nebo místy pouze čtyři; počet tónů se různí podle oblastí, protoţe v rámci jednoho dialektu se setkáváme i s místními nářečími, kterými se mluví např. jen v několika vesnicích. Dialekty se mezi sebou také liší slovní zásobou, ale nejedná se o velké rozdíly. Zatímco lidé hovoří různými dialekty, knihy a tiskoviny vycházejí ve stejné pravopisné podobě se šesti tóny ve standardní vietnamštině, tedy písmo je pro celý Vietnam jednotné. 74 Moderní vietnamština je tedy vietnamština, která v současné době slouţí jako dorozumívací prostředek slovem i písmem ve Vietnamu a jinde na světě. Tato práce se zabývá částicemi výše popsané, moderní a standardní vietnamštiny. Uvádím i některé částice, které mají sice původ v dialektu, ale jsou známé po celém Vietnamu 2.3 Slovní druhy v moderní vietnamštině 2.3.1 Slovo ve vietnamštině Výkladový slovník Từ điển tiếng Việtuvádí, ţe slovo (viet. tiếng, từ)je nejmenší ustálená jazyková jednotka, která má plný význam a je uţívaná ke tvorbě věty. 75 Nguyễn Kim Thản si všímá, ţe ţádný autor, který píše o vietnamské gramatice, nepopírá existenci slova, rozdíl je jen v názvu: buďtiếng, nebo từ, 76 málokterý autor však definuje, co je slovo. 77 Sám jej definuje jako základní jazyková jednotka, která 74 Slavická, B. Praktická fonetika vietnamštiny. Praha: Karolinum, 2008. s. 112 113. 75 Hoàng Phê (ed.). TừĎiển tiếng Việt. Hà Nội. NXB Đà Nẵng, 2011. s. 1372. 76 ve starších publikacích je slovo označeno jako tự. viz Trần Trọng Kim. s. VIII. 77 Nguyễn Kim Thản. Nghiên cứu ngữ pháp tiếng Việt.[Výzkum gramatiky vietnamského jazyka.] Hà Nội: NXB GD, 1977. s. 30. 26
nezávisle na jiných jednotkách můţe fungovat samostatně, která je ucelenou jednotkou, co se týče významu (lexikální nebo gramatický) a struktury. 78 Skalička o typologii jazyků píše, ţe počet typů kolísá od doby zakladatele Humboldta. Nejlépe je snad mluvit o 4 typech: 1. Izolační typ charakterizován tím, ţe kaţdá řadahlásek, mající zvláštní význam, má zvláštní slovo. Tento typ je vyvinut v klasické čínštině, annamitštině. 79 Souvislý mluvený projev ve vietnamštině se skládá ze základních zvukových jednotek, tj. slabik. Vietnamská slabika (âm tiết) je zpravidla jednotkou shodnou s morfémem. Jednoslabičné morfémy nesou jasné významy a reprezentují slova; hranice slabiky je totoţná s hranicí morfému: jedna slabika = jeden morfém = jedno slovo. Věta Họ đọc sách.= /oni//číst//kniha/ = čtou knihy má tři slabiky, tři morfémy a stejný počet slov. 80 Mai Ngọc Chừ, Vũ Đức Nghiệu a Hoàng Trọng Phiến píší, ţe slovo (viet. từ) je nejmenší jednotka, která nese význam. Základní jednotka, která tvoří vietnamské slovo je tiếng, tj. jednotka, která se ve fonetice říká slabika (âm tiết).tiếng ve vietnamštině odpovídá morfému v jiných jazycích. 81 Vedle jednoslabičných slov, např.người[člověk], sông [řeka], existují ve vietnamštině slova dvouslabičná, např. bưu điện[pošta], thành phố[město], nebo i víceslabičná, např. thực vật học [biologie], chính trịgia[politik]. 2.3.2 Otázka slovních druhů v moderní vietnamštině Co je vlastně slovní spojení slovní druh? Z dějin lingvistiky se dozvídáme, ţe slovním druhem se zabývají filosofové a gramatikové jiţ od dávna. Nejvýznamějším řecký gramatik Dionysios Thrax (asi 170 90 př. n. l.) v Techné grammatiké 78 Nguyễn Kim Thản. Nghiên cứu ngữ pháp tiếng Việt.[Výzkum gramatiky vietnamského jazyka.] Hà Nội: NXB GD, 1977. s. 31. 79 Skalička, V. Souborné dílo. I. díl. Praha: Karolinum, 2004. s. 262. 80 Slavická, B. Praktická fonetika vietnamštiny. Praha: Karolinum, 2008. s. 38 39. 81 Mai Ngọc Chừ, Vũ Đức Nghiệu, Hoàng Trọng Phiến: Cơ sở ngôn ngữ học và tiếng Việt [Základy jazykovědy a vietnamština.] Hà Nội: NXB ĐHTHCN, 1992. s. 160. 27
rozeznává osm slovních druhů (jméno, sloveso, participium, člen, zájmeno, předloţku, příslovce a spojku). 82 A. Arnauld, C. Lancelet a další, silně ovlivěni R. Descartesem, vegrammaire générale et raisonnée de Port-Royal (vydána v r. 1660 v Paříţi), řadí slova do devěti klasických slovních druhů: jméno, člen, zájmeno, participium, předloţku, příslovce, sloveso, spojku a citoslovce. 83 Zjednodušeně se tedy jedná o zařazení slova podle jejich významu a funkcí do různých skupin. Mluví se o funkčním tvarosloví v systému jazykových prostředků a v procesu komunikace, jehoţ výklad vychází z určitých skupin, soubor slov, z tzv. slovních druhů. 84 Z vědeckého hlediska je rozlišování, klasifikace slovních druhů značně sloţitým problémem. Jeho původ je třeba hledat jiţ v starověké vědě a ţádný ze soustavných popisů přirozeného jazyka (ať je jakkoli metodologicky orientován) se bez takové klasifikace neobejde. 85 O slovních druzích, angl. parts of speech nebo word classes, píše M. A. K. Halliday: In the European linguistic tradition, classes were originally derived from an analysis of sentences into parts; the term part of speech is a mistranslation of the Greek meroi logou, Latin partes orationis, which actually meant part of a sentence. The part of a sentence, which began with Plato (or before him), not as classes but as functions, were subsequently elaborated into a scheme of word classes, established on the basis of the different inflexional potential that different words had in classical Greek. This could have been carried further, to take account of inflexion for voice and aspect in verbs, and for comparison in adjectives and adverbs. But the criterion of inflexion will not serve to define all relevant word classes, even in a highly inflected language such as Greek or Latin; and in languages with little or no inflexion as English and Chinese, other principles have to be invoked. These may be either grammatical or semantic, or some combination of the two. 86 82 Černý, J. Dějiny lingvistiky. Olomouc: Votobia, 1996. s. 62. 83 Černý, J. Dějiny lingvistiky. Olomouc: Votobia, 1996. s. 81. 84 Mluvnice češtiny. [2]Tvarosloví. Praha: Academie, 1986. s. 11. 85 Mluvnice češtiny. Druhý díl Tvarosloví. Praha: Academia, 1986. s. 13. 86 Halliday, M. A. K. An Introduction to Functional Grammar. London/ New York/ Melbourne/ Auckland: Edward Arnold, 1985. s. 30. 28