Y t 2. koeficient r = * 100 /%/ Y t-1 Y t - Y t-1 3. tempo G = * 100 Y t-1

Podobné dokumenty
cíl teorie růstu zjistit příčiny bohatství národů

ÚVOD. Nyní opuštění předpokladů Zkoumání vývoje potenciálního produktu. Cíl: Ujasnit si pojmy před představením různých teorií k ekonomickému růstu

Ekonomický růst - vyjadřuje změnu ekonomické síly a úrovně v poměru k jiné zemi nebo k minulému období. Měříme jej změnou. 1. rozdíl Y = Y t - Y t-1

MODELY HOSPODÁŘSKÉHO RŮSTU

Solowův model dlouhodobého ekonomického růstu

Všeobecná rovnováha 1 Statistický pohled

Investiční výdaje (I)

MAKROEKONOMIE. Blok č. 5: ROVNOVÁHA V UZAVŘENÉ EKONOMICE

ROVNOVÁHA. 5. Jak by se změnila účinnost fiskální politiky, pokud by spotřeba kromě důchodu závisela i na úrokové sazbě?

2. EKONOMICKÁ ROVNOVÁHA. slide 1

Makroekonomie I. Podstata a východiska. Definice: Přednáška 2. Ekonomický růst. Osnova přednášky: Ekonomický růst. Definování ekonomického růstu

Obvyklý tvar produkční funkce v krátkém období

Struktura. formování poptávky po kapitálu odvození poptávky po investicích formování nabídky úspor Hayekův trojúhelník a jeho souvislosti

Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy

produktu. Na mysli přitom máme reálný růst, tj., kdy se zvyšuje množství

2.. E K E ONOMI M C I KÁ K R OV O NOV O Á V H Á A H slide 0

Matematicky lze ekonomický růst vyjádřit jako změna (růst, pokles) reálného produktu ekonomiky za určité období (1 rok):

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly

Základy ekonomie II. Téma č. 3: Modely ekonomické rovnováhy Petr Musil

9b. Agregátní poptávka I: slide 0

Dokonale konkurenční odvětví

Mikroekonomie Nabídka, poptávka

Mikroekonomie 1 -TOMÁŠ VOLEK (Prezentace 6) 1

ÚVOD. Rozlišení investic na: Fixní investice Bytová výstavba, stroje a zařízení Opotřebování (amortizace)

Firmy na dokonale konkurenčních trzích

V DVOUSEKTOROVÉM MODELU DŮCHOD - VÝDAJE

Mikroekonomie. Nabídka, poptávka. = c + d.q. P s. Nabídka, poptávka. Téma cvičení č. 2: Téma. Nabídka (supply) S. Obecná rovnice nabídky

Obsah. Nedostatky v měření HDP. Ekonomický růst. Hrubý domácí produkt

1. Vzácnost a užitečnost. 2. Princip nákladů obětované příležitosti a hranice produkčních možností 3. Princip utopených nákladů 4. Efektivnost 5.

Firmy na dokonale konkurenčních trzích

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

6 Nabídka na trhu výrobků a služeb

Ekonomie II. Dlouhodobý ekonomický růst Část I.

Úloha 1. Úloha 2. Úloha 3. Úloha 4. Text úlohy. Text úlohy. Text úlohy. Text úlohy. Keynesiánský přístup v ekonomii je charakteristický mimo jiné

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA

Obsah. You created this PDF from an application that is not licensed to print to novapdf printer (

Formování cen na trzích výrobních faktorů

FAKULTA INFORMATIKY A MANAGEMENTU UNIVERZITA HRADEC KRÁLOVÉ VOLBA TECHNOLOGIE. Semestrální práce MIE2

Trhy výrobních faktorů

Cvičení č. 4, 5 MAE 1. Pokud vycházíme ze speciální formy produkční funkce, můžeme rovnici pro tempo růstu potenciální produktu vyjádřit následovně

Národní hospodářství poptávka a nabídka

Firma. Spotřebitel. Téma cvičení. Mikroekonomie. Příjmy, zisk Produkční analýza. Opakování. Příklad. Příklad. Příklad

PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb

DOKONALÁ KONKURENCE.

2 Určení rovnovážného výstupu v uzavřené ekonomice - Jednoduchý keynesiánský model

Rozlišení zisku. Mikroekonomie. Účetní zisk = Ekonomický zisk. Normální zisk. Zisk firmy. Co je důležité pro členění zisku

Cíl: analýza modelu makroekonomické rovnováhy s pohyblivou cenovou hladinou

Motivace. Cílem každé firmy je co nejvyšší zisk. zisk = celkové příjmy celkové náklady = TR TC

8. Firmy na dokonale konkurenčních trzích

Firma. Příklad zadání. Příklad řešení. Téma cvičení. náklady firmy. Příklady k opakování. Mikroekonomie. Příjmy, zisk Produkční analýza

13 Specifika formování poptávky firem po práci a kapitálu

Makroekonomie I. Osnova přednášky: Zdroje ekonomického růstu. Užití metody výdajové základní východisko Souhrnné opakování a podstatné

Mikroekonomie. Minulá přednáška - podstatné. Náklady firmy v krátkém a dlouhém období. Důležité vzorce. Náklady v krátkém období - graficky

MAKROEKONOMIE I. (Mgr.)

základní východiska analýzy firmy krátkodobá produkční funkce výroba v dlouhém období, optimum firmy optimum firmy při různých úrovních nákladů a při

Teorie nákladů. Rozlišení zisku. Mikroekonomie. Účetní zisk. Ekonomický zisk. Normální zisk. Zisk firmy. Důležité. Účetní, ekonomický a normální zisk

3. PRODUKČNÍ ANALÝZA FIRMY

Příjmové veličiny na trhu VF

7. Výrobní náklady. Motivace. Co se dnes naučíte. Naďa a Klára vaří ratatouille. Výrobní náklady 1

6. Teorie výroby Průvodce studiem: 6.2 Produkční analýza v krátkém období celkový (fyzický) produkt (TP)

6. EKONOMICKÝ RŮST I:

Lenka Šťastná Mikroekonomie I: bakalářský kurz ZS 2010/2011

Nezaměstnaný je ten, kdo nemá práci a aktivně

11. Trhy výrobních faktorů Průvodce studiem: 11.1 Základní charakteristika trhu výrobních faktorů Poptávka po VF Nabídka výrobního faktoru

Kapitálový trh (finanční trh)

HOSPODÁŘSKÉ CYKLY A EKONOMICKÝ RŮST

Základy ekonomie. Petr Musil:

Makroekonomie I cvičení

Vymezení nákladů různá pojetí

Metodický list pro druhé soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu B_MiE_B, Mikroekonomie B Název tematického celku: Mikroekonomie B druhý blok

Mikroekonomie. Opakování - příklad. Řešení. Příklad - opakování. Příklad. Řešení Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU

VOLBA TECHNOLOGIE.

SPOTŘEBA, INVESTICE A

Trh výrobních faktorů

Poptávka po kapitálu (kapitálových statcích) kapitál je najímán firma kapitál nekupuje, ale najímá výrobní zařízení od jiné firmy, která ho vlastní

Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích.

INFLACE A NEZAMĚSTNANOST

Krátkodobá rovnováha na trhu peněz

Zisk Jan Čadil VŠE FNH

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek mikroekonomie. Správná odpověď je označena tučně

Minimalizace nákladů. Varian: Mikroekonomie: moderní přístup, kapitoly 19 a 20 Varian: Intermediate Microeconomics, 8e, Chapters 20 and 21 () 1 / 34

SPECIFIKACE, KLASIFIKACE A IDENTIFIKACE SIMULTÁNNÍCH EKONOMETRICKÝCH MODELŮ. INVESTIČNÍ FUNKCE A FAKTORY URČUJÍCÍ INVESTICE

AS V DLOUHÉM OBDOBÍ + MODEL AD-AS

8 NEZAMĚSTNANOST. 8.1 Klíčové pojmy

Ekonomie II. Trh práce, nezaměstnanost a Phillipsova křivka Část II.

STC = w.l + r.k fix = VC + FC

29. mezní a průměrná produktivita práce MC a AC při 15 hodinách práce? AC = w = 4,5 Kč při 15 hodinách práce MC = w + L pro L = 15

Petr Musil Blok č. 1

Téma č. 2: Rovnovážný výstup hospodářství

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Mikroekonomie I: Trh výrobních faktorů

N_MaE_II Makroekonomie II (Mgr) A LS

Ekonomie II. Dlouhodobý ekonomický růst Část II.

4. Křivka nabídky monopolní firmy je totožná s částí křivky mezních nákladů.

Dokonalá konkurence. Mikroekonomie. Opakování. Řešení. Příklad. Příklad. Řešení Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU

AGREGÁTNÍ NABÍDKA V KRÁTKÉM OBDOBÍ

7. Veřejné výdaje. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

POPTÁVKA NA DOKONALE KONKURENČNÍM TRHU PRÁCE

Mikroekonomie Q FC VC Příklad řešení. Kontrolní otázky Příklad opakování zjistěte zbývající údaje

OP3BK_FEK. Ekonomika. Jaro / 13:55 15:35 / učebna č.20

Transkript:

Ekonomický růst

Problematika růstu hospodářský růst = zvyšování potenciálního produktu v dané ekonomice cíl teorie růstu zjistit příčiny hospodářského růstu první náznaky teorie růstu Adam Smith: Pojednání o původu a podstatě bohatství národů tehdy hlavními faktory zvyšování bohatství (množství vyrobených statků a služeb) -dělba práce a akumulace kapitálu

Ekonomický růst Ekonomický růst = růst HDP Ekonomická síla = absolutní objem finálních výrobků a služeb, který je ekonomikou vyroben za určité období (měříme HDP) Ekonomická úroveň - vyjadřuje životní úroveň (úroveň standardu hmotné spotřeby), měříme ji např. HDP/počet obyvatel dané země Ekonomický růst - vyjadřuje změnu ekonomické síly a úrovně v poměru k jiné zemi nebo k minulému období. Měříme jej změnou tokových veličin: 1. rozdíl Y = Y t - Y t-1 Y t 2. koeficient r = ----------- * 100 /%/ Y t-1 Y t - Y t-1 3. tempo G = ---------------- * 100 Y t-1

Proč ekonomický růst Pokud ekonomika roste, produkujeme více statků. Statky uspokojují naše potřeby, při ekonomickém růstu můžeme uspokojovat více potřeb. Jen díky ekonomickému růstu máme mobily, MP3 (MP4) přehrávače, televize, auta, počítače a internet (včetně PC her), kosmetické výrobky Jen díky ekonomickému růstu máme léky, žijeme déle, umírá méně dětí apod. Růst je v zásadě OK záleží ovšem, jak je dosahován, zda není např. ničeno životní prostředí apod. Teoreticky může docházet k tomu, že se HDP zvyšuje, kvalita života se ale nezlepšuje. Příklady: investice do zbrojení. Nebo pokud stavíme dokonalejší vězení (náklady na stavbu a provoz jsou součástí HDP). Zpravidla však platí: chci-li žít obsahem naplněný život, musí HDP růst. Pozor: pokud HDP roste, nemusí růst životní úroveň (důchod/příjem, bohatství) každého člena společnosti. Lidé se však zpravidla mají lépe, pokud HDP roste.

Jak zvyšovat HDP aneb jak dosáhnout toho, že v dalším období máme více statků? 1. zvyšujeme množství VF, které má ekonomika k dispozici nezaměstnaní začnou pracovat, nepoužitá půda začne být používána apod. Množství VF (vstupů) je vždy limitované, nelze je zvyšovat do nekonečna! 2. zvětšujeme produktivitu jednotlivých VF dělník vyrobí za hodinu více výrobků např. proto, že začne používat lepší technologii. Jinými slovy inovujeme. Inovace nejsou limitované stále nás mohou napadat nové a nové myšlenky. Chceme-li dlouhodobě dosahovat růstu HDP (HDP/na obyvatele tj. jeden obyvatel může v následujícím období dlouhodobě spotřebovávat více než v předcházejícím), musíme inovovat a zvyšovat produktivitu jednotlivých VF. Samozřejmě: i když inovujeme, tak vždy bude existovat nějaký potenciální produkt tj. maximální množství statků, které je ekonomika s daným množstvím VF, danými technologiemi apod. schopna vyrobit. Pokud však inovujeme, tak se toto množství, tedy potenciální HDP neustále zvyšuje.

Produkční fce Vztah mezi jedním vstupem (např. K, L) a výstupem (Y). Pokud zvětšujeme jeden vstup, uplatňuje se zákon kles. Mezních výnosů přírůstek výstupu bude klesat, časem bude dokonce záporný.

Produkční funkce Y K

Produkční fce, Inovace: Pokud inovujeme, tak se produkční funkce posouvá nahoru. Pokud začneme zvětšovat všechny VF (ne jeden), tak by se produkční fce též měla posunout nahoru Rozšiřování kapitálu: K a L zvyšujeme ve stejném rozsahu Prohlubování kapitálu: K roste rychleji než L Při zvyšování všech VF narazíme na to, že produktivních lidí je málo i posunutá produkční funkce má tvar jako na předcházejícím obrázku.

Růstové účetnictví Zkoumá vliv práce a kapitálu na růstu HDP Předpokládá konstantní výnosy z rozsahu Předpokládá konstantní MP kapitálu i práce Rovnice: viz skripta Wawrosz: Makreokonomie a viz soubor s řešenými příklady ke cvičení Pojmy: - prohlubování kapitálu: hodnota kapitálových statků na jednoho pracovníka v čase roste - rozšiřování kapitálu: hodnota kapitálových statků na jednoho pracovníka je v čase stejná. Tj. pokud L roste, musí hodnota kapitálových statků růst stejným tempem. - stálý stav kapitálu: takový stav, kdy se firmám nevyplatí rozšiřovat zásobu kapitálových statků. Kdy se to nevyplatí? MRP K < R+D, MRP K = příjem z mezního produktu kapitálu, R = obětovaný/alternativní výnos z investice do kapitálových statků, D = částka opotřebení.

Teorie hospodářského růstu keynesiánské růstové modely Harrod-Domarův růstový model založeny na principu multiplikátoru a akcelerátoru počáteční růst poptávky po investicích zvýší celkovou poptávku o k.i přírůstek celkové nabídky je rovněž vyvolán růstem investic kapacitotvorná funkce investic růst poptávky po investicích následně vyvolá zvýšení kapacit a růst nabídky statků a služeb rovnováha na ostří nože

Neoklasický model růstu- Solow Model ukazuje, jak růst kapitálu, pracovní síly a technologického pokroku ovlivňují produkci a tím i celkový důchod. Produkční funkce dlouhého období Závislost reálného produktu na práci a kapitálu Y= F(K,L) Předpokládá konstantní výnosy z rozsahu Daný přírůstek kapitálu a práce vyvolá stejný přírůstek domácího produktu zy=f(zk,zl)

z = 1/L Y/L = F(K/L,1) Intenzivní produkční funkce Produkt na jednoho pracovníka je funkcí kapitálu na jednoho pracovníka Konstantní výnosy z rozsahu Klesající výnosy z kapitálu Y= f(k), y= Y/L a k = K/L Graficky viz další snímek.

Y/L Y/L= F(K/L) MPK 1 K/L

Neoklasická teorie růstu Solowův model agregátní produkční funkce závisí na množství práce L a kapitálu K Y = f(k,l) nejprve předpokládáme, že velikost populace a nabídka pracovních sil se v čase nemění produkční funkce tedy jako vztah mezi produktem a množství kapitálu MPK je klesající změna v zásobě kapitálu ΔK je rovna čistým investicím čisté investice jsou rovny rozdílu hrubých investic a opotřebení kapitálu δk ΔK = sy δk = s.f(k,l) δk, kde s je míra úspor, aneb podíl úspor na HDP (viz další snímek)

Dlouhodobá investiční funkce Veřejné rozpočty jsou v rovnováze, a NX = O Y=C + I C + S = Y Z výše uvedeného plyne: I=S, Označme si S/Y = s. Daný symbol (s) tedy značí podíl/míru úspor na HDP. Vzhledem k rovnosti I = S platí: I/Y = s I potom můžeme psát ve tvaru: I= sy (=I/Y*Y = I) Pro danou zásobu kapitálu na pracovníka k, produkční funkce určuje kolik se vytvoří produktu a míra úspor s určuje rozdělení produktu mezi spotřebu a investice.

Dlouhodobá investiční funkce I/L= sy/l Klíčovou determinantou produkce je kapitál, který se však může měnit v čase a způsobovat růst. Dva faktory ovlivňují kapitál Investice Opotřebení

Y/L Y/L=F(K/L) C/L I/L=s.Y/L I/L K/L K/L

Vysvětlení předcházejícího snímku Y/L=F(K/L): funkce produktu na pracovníka. V důsledku zákona klesajících výnosů je tato funkce podproporcionálně rostoucí, tj. dodatečná jednotka kapitálu na pracovníka přinese menší přírůstek výstupu (Y) na pracovníka než předcházející I/L=s.Y/L: funkce investic na pracovníka. V důsledku dané závislosti je tato funkce rovněž podproporcionálně rostoucí, přičemž roste pomaleji než funkce Y/L, neboť s je menší jak 1 (a větší jak 0). Pozn.: míra úspor (s) musí být v tomto intervalu vždy musíme něco spotřebovávat.

Opotřebení (d) Míra opotřebení předpoklad konstantní čím větší množství kapitálu (kapitálu na pracovníka), tím větší opotřebení dk/l dk/l K/L

Neoklasický model stálý stav Dopad investic a opotřebení na zásobu kapitálu K = I dk K/L = I/L dk/l L je konstantní Existuje K*/L, kde investice se rovnají opotřebení. Nevyplatí se překročit tento bod další rozšíření kapitálu by znamenalo vyšší opotřebení než je MPK. Zásoba kapitálu se tedy po dosažení daného bodu již nemění, danou skutečnost vyjadřuje pojem stálý stav Ekonomika zůstává ve stálém stavu nebo bude k němu směřovat

Stálý stav představuje dlouhodobou rovnováhu ekonomiky I/L dk/l dk/l I*/L =dk*/l I/L I 1 /L dk 1 /L K 1 /L K*/L K/L

Solowův model stálý stav Y sy,δk f(k,l) Y* δk s.f(k,l) K* K K* K K* - zásoba kapitálu, při které se dále nemění kapitálová zásoba stacionární stav (steady-state) Při zásobě kapitálu menší než K* jsou hrubé investice vyšší než opotřebení kapitálu dochází ke zvyšování objemu kapitálu (čisté investice jsou kladné), produkt roste Při zásobě kapitálu vyšší než K* jsou čisté investice záporné objem K se snižuje

Stálý stav kapitálu a stálý stav produktu na pracovníka Y/L=F(K/L) Y*/L dk/l I/L=sY/L K*/L K/L

Jak souvisí stálý stav s trhem práce a s křivkami agregátní poptávky a nabídky práce Stálý stav v Solowově modelu: nevyplatí se překročit bod, kde se investice rovnají opotřebení další rozšíření kapitálu by znamenalo vyšší opotřebení než je MPK. Stálý stav v modelu křivek agregátní poptávky a nabídky práce: další přírůstek kapitálu by nevedl k vyšší produktivitě, tudíž už by nedošlo k posunu křivky poptávky po práci doprava nahoru. Pokud nedojde k tomuto posunu, tak firmy nepoptávají více lidí a neprodukují více (na agregátní úrovni není větší HDP). Čili je stále zaměstnáno L 0 osob, které stále produkují výstup Y 0. HDP ani L se nemění = stálý stav.

Solowův model samotná akumulace kapitálu povede k zastavení růstu (viz steady-state) vzroste-li současně množství nasazené práce i množství kapitálu, vzroste jako důsledek růstu práce i kapitálu rovněž MPK, vzroste i steady-state a produkt produkt na hlavu se ovšem nezmění produkt na hlavu se změní, změní-li se produkční funkce vlivem změny technologie zlepší-li se technologie, produkční fce se posune proporcionálně nahoru, vzroste produkt

Příklad dosažení stálého stavu Produkční funkce Y= K ½ L ½ Y/L=(K ½ L 1/2 )/L Y/L=(K/L) 1/2 Y/L= K/L s=0,3 d=0,1 Ekonomika začíná s K/L= 4

4 jednotky kapitálu vytvoří na pracovníka vytvoří 2 jednotky produktu na pracovníka c=0,7, s=0,3 I/L = 0,6 a C/L= 1,4 dk/l = 0,4 Protože I/L = 0,6 potom K/L =0,6-0,4=0,2 Druhý rok ekonomika zahajuje s 4,2 kapitálu na pracovníka

rok K/L Y/L C/L I/L dk/l K/L 1 4.000 2.000 1.400 0.600 0.400 0.200 2 4.200 2.049 1.435 0.615 0.420 0.195 5 4.765 2.184 1.529 0.655 0.477 0.178 10 5.602 2.367 1.657 0.710 0.560 0.150 100 8.962 2.994 2.096 0.898 0.896 0.002 Stálý stav 9.000 3.000 2.100 0.900 0.900 0

Podmínka stálého stavu I/L= dk*/l sy*/l=dk*/l K*/L= s/d. Y*/L Stálý stav kapitálu K*/L je tím větší, čím vyšší je míra úspor a čím nižší je míra opotřebení kapitálu.

Konvergence teorie konvergence se snaží vysvětlit rozdíly v tempech růstu různých ekonomik chudší ekonomiky rostou rychleji než bohatší chudší ekonomiky jsou dále od steady-state než bohatší rychleji roste objem zapojovaného kapitálu rychleji roste produkt ekonomiky s vyšší úrovní vzdělání rostou rychleji

Úspory a ekonomický růst Co se stane, když vzroste míra úspor Zvýšení míry úspor vede ke zvýšení hospodářského růstu a nakonec k vyššímu stálému stavu kapitálu i produktu na pracovníka. Funkce I/L=s*Y/L se posune nahoru. Ale! Vyšší úspory vedou k rychlejšímu růstu v modelu Solowa, ale pouze dočasně, dokud ekonomika nedosáhne nový/vyšší stálý stav (z K1*/L do K2*/L, viz další snímek).

Y/L Y 2 */L Y 1 */L dk/l I/L=s 2 Y/L Y/L=F(K/L) I/L=s 1 Y/L K 1 */L K 2 */L K/L

Zlaté pravidlo úrovně kapitálu Jaká míra kapitálu je však optimální z hlediska maximalizace spotřeby. Předpoklad Politici mohou stanovit libovolnou úroveň míry úspor Tím stanoví stálý stav, ale jaký by měli vybrat? Stálý stav s nejvyšší úrovní spotřeby s růstem úspor klesá spotřeba. Stálý stav hodnoty K/L, který maximalizuje spotřebu se nazývá zlaté pravidlo úrovně kapitálu K*/L Jak zjistit, zda je ekonomika v úrovni zlatého pravidla Musíme určit stálý stav spotřeby na pracovníka a zjistit, který stálý stav poskytuje největší spotřebu

Y/L= C/L + I/L C/L= Y/L- I/L C*/L= Y*/L dk*/l Protože ve stálém stavu se kapitálová zásoba nemění, jsou investice = opotřebení kapitálu. Zvýšení stálého stavu kapitálu má dva efekty Více kapitálu znamená více produkce Ale též více produkce musí být věnováno na opotřebení. Existuje však jedna úroveň kapitálu, která maximalizuje spotřebu.

Y*/L dk*/l Y*/L C*/L zlat K*/L zlat K*/L

Sklon produkční funkce je MPK Sklon dk*/l je d Protože tyto sklony jsou ve zlatém pravidlu stejné MPK = d MPK-d= 0 Ekonomika se automaticky nepřibližuje ke zlatému pravidlu stálého stavu. Jestliže chceme určitý stálý stav, potřebujeme specifickou míru úspor.

Y/L dk*/l Y/L=F(K*/L) C* zlt /L I/L=s zlt Y*/L I* zlt /L K*/L

Solowův model samotná akumulace kapitálu povede k zastavení růstu (viz steady-state) vzroste-li současně množství nasazené práce i množství kapitálu, vzroste jako důsledek růstu práce i kapitálu rovněž MPK, vzroste i steady-state a produkt produkt na hlavu se ovšem nezmění produkt na hlavu se změní, změní-li se produkční funkce vlivem změny technologie zlepší-li se technologie, produkční fce se posune proporcionálně nahoru, vzroste produkt

Příklad nalezení stálého stavu zlatého pravidla Politici se rozhodují o stálém stavu. Y/L= K/L d= 10% s % závisí na rozhodnutí Ve stálém stavu platí: (K*/L)/ (Y*/L) = s/d (K*/L)/ K */L = s / 0,1 k* = 100 s 2 Tím můžeme vypočítat jakoukoliv zásobu kapitálu ve stálém stavu pro jakoukoliv míru úspor MPK-d = 0 MPK = 1/ (2 K/L )

s K*/L Y*/L dk*l C*/L MPK MPK-d 0,1 1 1 0,1 0,9 0,500 0,400 0,4 16,0 4,0 1,6 2,4 0,125 0,025 0,5 25 5 2,5 2,5 0,100 0,000 0,6 36 6 3,6 2,4 0,083-0.017 1 100 10 10 0 0,050-0,050

Růst populace Když roste populace, investice musí nahradit nejen opotřebovaný kapitál, ale také vybavit kapitálem nové pracovníky n= konstantní míra růstu populace Stálý stav kapitálu s růstem populace I/L-dK*/L n K*/L=0 I/L= (d+n). K*/L sy*/l=(d+n).k*/l K*/L= (s/d+n). (Y*/L) Stálý stav je tím větší čím větší je míra úspor, čím nižší je míra opotřebení a čím nižší je populační růst.

Zvýšení růstu populace sníží kapitál na pracovníka i produkt na pracovníka ve stálém stavu. Země s vyšším populačním růstem bude mít nižší kapitál i produkt na pracovníka než země s nižším růstem populace. Ve stálém stavu bez růstu populace se kapitál ani domácí produkt nemění, Stálý stav s růstem s růstem populace znamená, že kapitál i produkt rostou tempem jako roste populace.

Růst populace ovlivňuje i kriterium zlatého pravidla C/L= Y/L- I/L MPK = d + n MPK d = n

Y*/L 1 Y*/L 2 1.zvýšení růstu populace (d+n 2 )K/L (d+n 1 )K/L I/L=s.Y/L K/L* 2 K/L* 1 2. Sníží stálý stav kapitálové zásoby

Technologický pokrok Proč dochází k růstu produktu na pracovníka vysvětluje technologický pokrok. Model ale nevysvětluje, proč a jak technologický pokrok probíhá Y = F(K,LxE) LxE= efektivností pracovník I/LxE = (d+n+g)k*/lxe g= míra růstu produktivity práce v důsledku technologického pokroku Stálý stav s technologickým pokrokem

I/LxE = (d+n+g).k/(lxe) Technologický pokrok je v modelu Solowa jediným faktorem, který ve stálém stavu zvyšuje produkt na pracovníka. Shrnutí Když neroste populace; ani nedochází k technologickému pokroku, ve stálém stavu produkt neroste. Když roste populace tempem n, ale neprobíhá technologický pokrok, ve stálém stavu produkt roste tempem n, ale produkt na pracovníka neroste.

Pokud roste technologický pokrok a zvyšuje produktivitu tempem g, ve stálém stavu produkt roste tempem (n+g) a produkt na pracovníka roste tempem g. Technologický pokrok modifikuje i kritéria stálého stavu )zlaté pravidlo) MPK = d+n+g MPK d = n+g

Nachází se USA ve stálém stavu (zlaté pravidlo) Musíme porovnat čistý MPK ( MPK-d) s celkovým růstem produktu (n+g) Reálný HDP roste ročně průměrně 3% = n+ g = 0,03 Zásoba kapitálu je cca 2,5 násobkem roční výše HDP k =2,5y Míra opotřebení dk =0,1y Důchod z kapitálu (MPK) je cca 30% HDP: MPK x k = 0,3y

dk/k = (0,1y)/(2,5y) d= 0,04 (MPK x k) /k = (0,3y)/(2,5y) MPK = 0,12 Ročně se opotřebovává cca 4% z kapitálu, a MPK je cca 12% ročně. MPK d = 8% což je vyšší nežli 3% růst HDP (n+g) Kapitálová zásoba je tak pod zlatým pravidlem. Větší úspory a investice zvýší růst a umožní dosáhnout stálý stav s nejvyšší spotřebou.

Endogenní růst Druhá polovina 80.let Endogenní technologický pokrok Příčiny a jaké politiky ho podporují Kapitál = fyzický a znalostní kapitál Technologický pokrok má podobu růstu znalostí výzkumu a lidského kapitálu Zatímco se projevují klesající výnosy z fyzického kapitálu, neprojevují se klesající výnosy ze znalostního kapitálu. Pozitivní externality Produkční funkce se vyznačuje konstantními výnosy z kapitálu

Teorie endogenního růstu nedostatek Solowova modelu technologický pokrok je exogenní veličinou Solowův model vysvětluje hlavní příčinu růstu (technologický pokrok), ale nevysvětluje, co je zdrojem technologického pokroku snaha o endogenizaci technolog. pokroku endogenizace technologický pokrok nepřichází zvenčí, ale tvoří se uvnitř modelu

Teorie endogenního růstu předchůdce (duchovní otec) teorií endogenního růstu Joseph Alois Schumpeter podnikatel jako inovátor teorie DoKo. realizovat zisk lze pouze krátkodobě, dlouhodobě nulový zisk statický pohled na trh a ekonomiku Schumpeter podnikatele žene touha dosahovat zisku i dlouhodobě nutnost neustále inovovat a mít náskok před konkurencí realizace zisku inovace = technologický pokrok zdrojem inovací je podnikatel zdrojem technologického pokroku je podnikatel, trh technologický pokrok nepadá z nebe, ale dochází k němu uvnitř ekonomiky

Teorie endogenního růstu Paul Romer investice do fyzického a lidského kapitálu vytvářejí pozitivní externality ty zvyšují produktivní kapacitu nejen investujících firem a pracovníků, ale i ostatních nemožnost vzdělání a vědomosti dokonale patentově ochránit touto pozitivní externalitou jsou rostoucí výnosy z rozsahu z investic do lidského kapitálu (R.E.Lucas) důsledek: bohatší země bohatnou v produktu na hlavu rychleji než země chudší (které mají zpravidla i nižší úroveň vzdělanosti)

Endogenní růst matematicky: Růst produktu závisí na růstu kapitálu (v širším slova smyslu včetně lidského a sociálního kapitálu) To lze vyjádřit: Y = a.k Neexistuje zde stálý stav, protože se neprojevují klesající výnosy z kapitálu. Produkční funkce Y = a.k a investiční funkce I = sy jsou lineární. Y,I.dK Y = a.k I =s,y dk K

Model endogenního růstu lze popsat: Předpoklad konstantní počet pracovníků Y= a.k I=s.Y k = I-dK K = znalostní i fyzický kapitál Podmínky tempa růstu kapitálu i produktu K = sy-dk dosadíme li za Y= a.k K = sak-dk K = (sa-d).k K/K= s.a-d

Jelikož je a konstanta, produkt roste stejným tempem jako kapitál a platí: Y/Y = sa-d Tempo růstu kapitálu i produktu jsou přímo úměrné míře úspor a konstantě a a nepřímo úměrné opotřebení d, a= Y/K

Růstové účetnictví Ukazuje příspěvky jednotlivých růstových faktorů Y= F(K,L) Nárůst kapitálu MPK = F (K+1,L) F(K,L) Y= MPK x K Nárůst práce MPL= F(K,L+1) F(K,L) Y= MPL x L

Nárůst kapitálu a práce Y= (MPK x K ) + (MPL x L) Y/Y = (MPK x K) / Y x ( K /K) + (MPL x L) / Y x ( L/L) MPK x K = celkové výnosy kapitálu (podíl důchodu z kapitálu na celkovém důchodu MPL x L = celkové výnosy práce (podíl výnosu práce na celkovém důchodu) Y/Y= K /K + (1- ) L/L = podíl kapitálu a 1- podíl práce Zařadíme technologický pokrok Y = AF(K,L) Y/Y= K /K + (1- ) L/L + A/A A/A = Y/Y- K /K - (1- ) L/L

Cobb-Douglasova produkční funkce - Produkční funkce s konstantními podíly faktorů produkce - Kapitálový důchod = MPK. K = Y - Pracovní důchod = MPL. L = (1- ) Y - 0 < < 1 - Y=F(K,L) = AK L 1- - MPL = (1- ) AK L - - MPK = AK -1 L 1-