POLITIKA OCHRANY KLIMATU V ČESKÉ REPUBLICE Návrh Ministerstva životního prostředí ČR
ÚVODNÍ SLOVO Milí přátelé, změna klimatu se stává každodenní realitou. Koncentrace skleníkových plynů v zemské atmosféře prokazatelně roste. Vědci z Mezivládního panelu pro změnu klimatu OSN přesvědčivě dokázali, že podnebí se opravdu mění a že člověk k této změně bezesporu přispívá. Nezastavíme-li emise skleníkových plynů, změny podnebí budou větší, než jaké lidstvo poznalo přinejmenším v posledním tisíciletí. A budou mít velmi dramatické humanitární dopady. Před světovým společenstvím proto stojí obtížný úkol: snížit emise skleníkových plynů a zároveň se na dopady změny klimatu důkladně připravit. Na místě nejsou ideologické debaty, ale reálné, efektivní a rychlé kroky. Hlavní odpovědnost za odvrácení razantních globálních změn podnebí přirozeně nesou vyspělé státy, které také vypouštějí nejvíce skleníkových plynů. Především samy musí dále snižovat exhalace a musí také pomoci rozvojovým zemím adaptovat se na měnící se podnebí. Pro ilustraci: zatímco Česká republika produkuje přes 14 tun skleníkových plynů na obyvatele a rok, Čína vypouští v přepočtu dvaapůlkrát méně, Indie sedmkrát a Keňa třiadvacetkrát méně. Přitom právě tyto a další chudé země patří mezi nejohroženější. Rok 2009 je z hlediska mezinárodního vyjednávání o ochraně klimatu klíčový. V prosinci se v Kodani koná rozhodující summit OSN, který svým významem, velikostí a ambicemi nemá v historii obdoby. České předsednictví EU má tu čest, že může přispět k vyjednávání o nové mezinárodní klimatické dohodě, která naváže po roce 2012 na Kjótský protokol. Při diskusích se světovými politiky ve Washingtonu, Dillí a Tokiu jsem na vlastní oči viděl, jak silné je odhodlání se na Kodaňské konferenci dohodnout. Dobře provedená opatření předejdou rozsáhlým negativním dopadům změny klimatu a zároveň budou mít pozitivní ekonomické přínosy. Rozhýbou moderní technologické inovace a zvýší energetickou nezávislost a účinnost a sníží tak náklady na energie. Každá legislativa proto musí být sestavena tak, aby byla v prvé řadě motivací k investicím, nikoli jen restrikcí. Ambicí Politiky ochrany klimatu České republiky, kterou držíte v ruce, je ukázat, že snižování emisí skleníkových plynů představuje nejen cestu k řešení hrozící klimatické krize, ale také příležitost k řešení krize ekonomické. Česká republika patří v přepočtu na obyvatele k největším evropským znečišťovatelům, pokud jde o emise skleníkových plynů. Ačkoli v posledních letech zaznamenáváme snižování energetické náročnosti našeho hospodářství, stále je o 45 % vyšší než ve vyspělých státech Evropské unie. Politika ochrany klimatu by měla přispět k přechodu českého hospodářství k nízkouhlíkové, energeticky úsporné ekonomice s efektivním využitím materiálových vstupů, produkcí výrobků s vysokou přidanou hodnotou a větší orientací na služby. Snižování emisí přinese nejen lepší životní prostředí, ale také konkurenceschopnější ekonomiku a nová pracovní místa. Cílem Politiky ochrany klimatu je snížit tuzemské emise skleníkových plynů o 20 % mezi roky 2005 a 2020. Příležitostí je celá řada: úspory energie, vyšší podíl obnovitelných zdrojů a plynu, retrofity stávajících elektráren, modernizace průmyslových technologií, efektivnější nakládání s odpady, obměna vozového parku, šetrnější zemědělství a lesnictví. Najdete v ní konkrétní program propracovaných opatření, jež sníží emise i dovoz paliv, posílí energetickou bezpečnost, domácí průmysl a nastartuje inovace. Inspirativní čtení přeje Martin Bursík, ministr životního prostředí 4
5
Obsah SHRNUTÍ 12 PŘÍLOHY 19 ČÁST 1 ZMĚNA KLIMATU CO JE ZMĚNA KLIMATU A PROČ SE JÍ MUSÍME ZABÝVAT? 26 MEZINÁRODNÍ SOUVISLOSTI, ZÁVAZKY A SPOLUPRÁCE 29 Mezinárodní rámec ochrany klimatu 30 Ochrana klimatu v EU 32 SITUACE V ČR 34 Pozorované změny klimatu v ČR a předpokládaný vývoj 34 Dopady změny klimatu v ČR 35 Emise skleníkových plynů v ČR 37 ČÁST 2 CÍLE A OPATŘENÍ OCHRANY KLIMATU V ČR CÍLE POLITIKY 42 PRŮMYSL A EMISNÍ OBCHODOVÁNÍ 44 Snižování emisí z průmyslové výroby 44 Obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů (EU ETS) 49 ENERGETIKA 53 Současná situace ve výrobě a spotřebě energií 53 Zvyšování účinnosti stávajících zdrojů a nahrazování stávajících bloků novými 57 Výstavba plynových elektráren 58 Využití obnovitelných zdrojů energie 59 Jaderná energetika 69 Dopad opatření na snížení emisí na celkovou výrobu elektřiny a tepla 72 KONEČNÁ SPOTŘEBA ENERGIE 74 Snižování energetické náročnosti budov 74 Energeticky úsporné spotřebiče 82 Procesy energetického managementu 84 Využití dřeva ve stavebnictví 91 Energeticky úsporné osvětlení 95 DOPRAVA 98 Zvyšování energetické účinnosti dopravy 98 Využívání alternativních paliv a pohonů 100 Podpora využívání klimaticky šetrné dopravy 102 ZEMĚDĚLSTVÍ A LESNICTVÍ 104 6
Omezování produkce metanu v zemědělství 104 Zalesňování 106 Vázání uhlíku v orné půdě 107 Vyšší efektivita zemědělské produkce a podpora ekologického zemědělství 109 NĚKTERÉ DALŠÍ MOŽNOSTI SNIŽOVÁNÍ EMISÍ 110 Odpadové hospodářství 110 Úloha měst a obcí v ochraně klimatu 111 Věda, výzkum a vzdělávání 112 ČÁST 3 EKONOMICKÉ SOUVISLOSTI OCHRANY KLIMATU SHRNUTÍ NÁKLADŮ A PŘÍNOSŮ OPATŘENÍ NA SNÍŽENÍ EMISÍ 118 Financování ochrany klimatu 118 Křivka potenciálu a nákladů na snížení emisí skleníkových plynů v ČR 118 Zdroje financování opatření na snižování emisí skleníkových plynů 123 ROZVOJOVÁ SPOLUPRÁCE 124 Transfer environmentálně šetrných technologií 125 Odhady finančních potřeb 125 Stávající finanční zdroje 126 Finanční toky v období po roce 2012 a příspěvek Evropské unie 127 Závazky České republiky k poskytování klimatické finanční asistence 128 Klimatické aspekty rozvojové spolupráce České republiky 128 ČÁST 4 ADAPTACE NA ZMĚNU KLIMATU MEZINÁRODNÍ ASPEKTY ADAPTAČNÍCH OPATŘENÍ 132 ADAPTAČNÍ OPATŘENÍ V ČESKÉ REPUBLICE 134 ČÁST 5 ZMĚNA KLIMATU ROLE KAŽDÉHO Z NÁS ZMĚNA KLIMATU ROLE KAŽDÉHO Z NÁS 138 Použité zkratky 143 7
SHRNUTÍ