Stabilita ES Síťový simulátor MODES Ing. Karel Máslo, CSc. odd. Analýz PS
Obsah přednášky: Dynamická stabilita 1. Definice spolehlivosti provozu ES 1. Adekvátnost 2. Bezpečnost provozu 2. Dynamická stabilita 1. Úhlová stabilita 2. Frekvenční stabilita 3. Napěťová stabilita 3. Příklady systémových poruch 4. Obranný plán proti šíření poruch 5. Popis síťového simulátoru MODES
Spolehlivost provozu ES Adekvátnost výkonová přiměřenost Bezpečnost provozu o kritérium N-1 (přetížení, napětí) o stabilita (napěťová, úhlová..), zkratová odolnost V Kodexu PS je definována stabilita provozu jako schopnost soustavy udržet rovnovážný stav během normálního provozu i po přechodných dějích způsobených vnějšími vlivy, dispečerským řízením i poruchovými výpadky zařízení Kodex PS část I. Základní podmínky pro užívání přenosové soustavy, dostupný na http://www.ceps.cz Společná pracovní skupina IEEE a CIGRE definovala stabilitu ES zhruba takto: jestliže dojde v soustavě k rozruchu, musí se soustava vrátit do rovnovážného stavu s veličinami v dovolených mezích a soustava jako celek zůstane nedotčena Definition and classification of power system stability, technická brožura CIGRE, Pa íž 2002
Adekvátnost provozu Zdroj: ENTSO-E Scenario Outlook & Adequacy Forecast 2011 2025
Rozruchy provozního charakteru - změny odebíraného nebo dodávaného výkonu, plánované změny topologie sítě (např. vypínáním nebo zapínání vedení), poruchy zařízení působených skrytými vadami nebo zrychleným stárnutím (výpadky el. bloků a vedení) poruchy způsobených klimatickými vlivy jako údery blesku, silným větrem, vysokou teplotou (zkraty) vlivy fungování trhu s elektřinou poruchy způsobené lidskou neúmyslnou chybou sociální vlivy např. stávky v elektrárnách geomagnetické bouře teroristická a kybernetické útoky.
Časový rozsah přechodných dějů v ES Dlouhodobá stabilita Krátkodobá stabilita Střednědobá stabilita Frekvenční odlehčování Plánování provozu Zásahy obsluhy a dispečerů Asynchronní motory Sekundární regulace P a f Terciální regulace P a Q Buzení a generátor Primární regulace frekvence Setrvačnost soustrojí Najíždění rezervy Omezovač stat. a rotor.proudu Změna odboček trafa Dynamika kotle 1min Spolehlivost 1hod 0.1 1 10 100 1000 10000 čas [sec]
Stabilita ES
Úhlová stabilita [pj] 1 0.8 P E P M (Xd+X/2)I 0.6 0.4 0.2 0 0 0.5 1 1.5 2 2.5 [rad] 3 P E = E * U X Σ S sin( δ )
Úhlová stabilita oslabení sítě [pj] 1 [pj] 1 P E P E 0.8 0.8 0.6 P M 0.6 P M 0.4 0.4 0.2 0 0.2 0 0 0.5 δ 0 1 δ 1 1.5 2 2.5 3[rad] δ 0 δ 0 0.5 1 1.5 2 2.5 [rad] 3
Úhlová stabilita - zkrat [pj] 1 0.8 0.6 P E0 P E1 P M [pj] 1 0.8 0.6 P E0 P E1 0.4 P EZ 0.4 P EZ P M 0.2 0.2 0 δ 0 0 0.5 1 1.5 2 2.5 [rad] 3 0 δ 0 0 0.5 1 1.5 2 2.5 [rad] 3
Distanční ochrana
Střed kývání 10 8 x a=0.9 E X E E S 6 4-6 -4-2 0 2 4 6 0-2 m=0.5 m 2 a=1 0-6 -4-2 0 2 4 6-2 r -4-4 -6-6 -8-8 -10-12 m= 1-10 a=1.1 m= 0 U j Z = = X E jm a = j I a e ; δ 1 E E S
Frekvenční stabilita T dn J dt M df dt = Mmech Mel = Σ( P M P E )
0 0 2 4 6 8 t [s] 10-0.2-0.4-0.6-0.8-1 T T =0.1 s f=- P E /K 0-0.2-0.4-0.6-0.8-1 -1.2-1.4 f -1.6 Synchronní propojení Primární regulace f f 0 10 20 30 40 50 t [s] -260 T T =2 s T T =0.1 s T T =1 s f=- P E /K T T =10 s k=2.5 T M =10 s -1.2-1.4-1.6-1.8 T T =1 s T T =2 s k=20 T M =10 s Ostrovní provoz Regulace otáček Průběh frekvence f při deficitu P E
Výpadek 1500 MW s připojeným Tureckem Zdroj: ENTSO-E SPD, Warsaw, Nov. 4th 2010, TEIAS System Connection, W. Sattinger, Swissgrid
Rozšiřování kontinentálního propojení
Napěťová stabilita - zjednodušený pohled
C E E
Napěťová stabilita reálné faktory zatížení asynchronní motory lavina napětí, činnost hladinových regulátorů napětí (HRT) činnost podpěťových ochran (na vlastní spotřebě) činnost omezovačů rotorového proudu v regulátorech buzení
Stabilita ES Zdroj: ENTSO-E Technical background and recommendations for defence plans in the Continetal Europe,
Blackout již. Švédsko a vých. Dánsko 23.9. 2003 Zdroj: The black-out in southern Sweden and eastern Denmark, 23 September, 2003
Iniciační porucha důsledky Nearest phase in adjacent busbar B Busbar A, 3 phases (R,S,T) Napěťový kolaps R R T R S T přepínání odboček traf Overheating Disrupture Výpadky bloků
Blackout Itálie 28.9. 2003 From Swiss SWITZERLAND statement to UCTE Mettlen 1 2 Sils FRANCE Albertville 5-6 3.2 Riddes Moerel 3.1 Avise Valpelline Airolo Pallanzeno Lavorgo Soazza Robbia Ponte Gorduno Mese Sondrio Musignano *Bulciago 3 AUSTRIA Lienz 4 Soverzene Redipuglia Planais 8 Padriciano Divaca SLOVENIA Villarodin 7 Rondissone Venaus Camporosso Le Broc-Carros Separation from European grid
Blackout Itálie
Blackout Itálie frekvenční kolaps
Napěťový kolaps Polsko 26.6.2006 13:13 Slupsk HVDC link off, low auxiliary voltage PLC GLN REC DUN STA ZYD SLK ZRC GDA GBL GRU Ostroleka power plant: - 13:04 activation of limiters on unit 2, - 13:08 inter generator oscillations (1 Hz), - 13:08:16 unit 3 trips, overcurrent protection on auxiliaries due to low voltages, - 13:08:25 unit 2 goes to house load operation ELK triggered OLM by OLS undervoltage protection, - 13:10 unit 2 trips, low water level in drum. VIE KRA MON PKW JAS BIA ROS BYD TEL OST NAR GOR PLO CZE Kozienice power plant: PLE PPD 13:09 unit 7 trips, low PAT voltage on auxiliaries, 13:09 unit 9, significant reduction of reactive power 13:12 Starachowice CHP, 3 small units trip, undervoltage protection KON ADA WLA PAB ROG BEK ZGI JAN PDE PIO MSK SOC MOR WTO PIA ROZ MIL KOZ SDL 13:08 Ostroleka CHP, small units trips, undervoltage protection 13:09 Bialystok CHP, 2 small units trip, PUL LSY CHS undervoltage protection ABR
Napěťový kolaps Polsko
Rozpad propojení UCTE Area1 Western : under-frequenc frequency Area North Eastern: 2 over -frequency Area 3 under -frequency South Eastern: under frequency Total load shed :~ 17 000 MW Total tripped generation in Western area :~ 10 900 MW (6%) 04.11.2006 49 Hz 9 260 MW High frequency High flows Risks of further outages 50,60 Hz 49,7 Hz 51.4 51.2 51 North 50.8 50.6 50.4 50.2 50 South 49.8 49.6 49.4 49.2 West 49 22:10:20 22:10:30 22:10:40 22:10:50 22:11:00
450 300 Rozpad kv 400 Switzerland kv 250 Greece propojení 350 Austria 200 300 150 UCTE 250 100 Croatia 200 50 Croatia 150 0 22:10:10 22:10:12 22:10:14 22:10:16 22:10:18 22:10:20 22:10:22 22:10:24 22:10:26 22:10:28 22:10:30 50.2 voltage Bassecourt voltage Ag. Stefanos voltage Tumbri voltage Zerjavinec voltage Ternitz -sec. axis 50.1 splitting : 22:10:28,700 West and North East 22:10:28,900 West and South East Landesbergen-Wehrendorf tripping 22:10:13 50 Landesbergen closing busbar 22:10:11 49.9 Zone WEST Zone South East Zone North East 49.8 2:10:06 2:10:07 2:10:08 2:10:09 2:10:10 2:10:11 2:10:12 2:10:13 2:10:14 2:10:15 2:10:16 2:10:17 2:10:18 2:10:19 2:10:20 2:10:21 2:10:22 2:10:23 2:10:24 2:10:25 2:10:26 2:10:27 2:10:28 2:10:29 2:10:30
WAMS
50,9 f [Hz] 50,7 50,5 Röhrsdorf (D) Hagenwerder (D) Heviz (H) 50,3 50,1 49,9 49,7 49,5 49,3 49,1 Ag. Stefanos (GR) Urberach (D) Rommerskirchen (D) Bimolten (D) Měření WAMS 48,9 22:10:10 22:10:15 22:10:20 22:10:25 22:10:30 22:10:35 22:10:40 22:10:45 22:10:50
Blackout USA (Ar, Ca)+Mexiko 8.9. 2011 Zdroj: Arizona-Southern California Outages on September 8, 2011, FERC/NAERC report, April 201
Iniciační porucha důsledky Zdroj: Arizona-Southern California Outages on September 8, 2011, FERC/NAERC report, April 201
Dílčí závěr Přes pečlivé plánování a dodržování standardů spolehlivosti (kritérium N-1) může dojít k velké systémové poruše spojené se ztrátou stability, napěťovým a frekvenčním kolapsem Proto je nutné mít vypracované Plány obrany proti šíření poruch: nastavení distančních a jiných ochran rychlé budící soupravy blokování přepínání odboček traf pří podpětí frekvenční odlehčování zátěže přepínání regulací turbíny. Vyšetřování poruch zjednodušují systémy WAMS Analýzu rovněž usnadňují síťové simulátory
Určení programu MODES Síťový simulátor - program umožňující sledovat dynamickou odezvu elektrizační soustavy při změnách v síti. Tyto změny mohou mít: poruchový charakter (výpadky elektrárenských bloků, zkraty a výpadky vedení) provozní charakter (činnost obsluhy na lokální i centrální úrovni, změny zatížení sítě). K tomuto účelu program obsahuje knihovnu dynamických modelů jednotlivých prvků elektrizační soustavy (včetně prostředků pro modelování ochran a automatik).
Možnosti programu MODES MODES version 2.2 zobrazuje časové průběhy proměnných (tzv. grafika) definuje časový sled zásahů (tzv. scénář) ukládá výsledky simulace (časové průběhy proměnných) do tzv. uživatelských výstupních souborů sleduje překročení mezí proměnných sítě (tzv. kontrola) ukládá zprávy o průběhu výpočtu do souborů (tzv. hlášení) provádí analýzu stavů sítě, primární a sekundární regulace f/p (tzv. analýzy) počítá střední kvadratické odchylky vybraných proměnných počítá veličiny zkratového proudu Ik, Ikm, Ivyp, Ike
Interakci uživatele zprostředkuje Grafika informuje o jménu otevřeného projektu a případu hlásí poslední provedený zásah zobrazuje až 4 grafy s časovým průběhem až 7 proměnných v poměrných hodnotách ukazuje okamžité pojmenované hodnoty proměnných Zásahy se zadávají předem pomocí Scénáře Kod Význam Ident Par1 Par2 'BRAN' Mění stav větve -vypíná/zapíná oboustranně (0/1) odepíná v počátečním/koncovém uzlu (-4/4) jmv Istav 'F_LO' Rozpojení jedné/dvou fází(i=1/2) jmv I 'TRAN' přírůstek poměrného převodu trafa/odbočky pro 3VT jmv abs{dpt}[pj]/±1 'STRC' změna struktury regulátoru turbíny jmb I 'EXCT' změna zad. hodnoty regulátoru napětí/jal.výkonu/účiníku jmb du/dq[pj]/cosfi -/-/±1 'TURB' změna zadané hodnoty regulátoru výkonu jmb dn/[pj] 'LOAD' změna výkonu zátěže v uzlu o dpzat a dqzat jmu dpzat[%]** dqzat 'UNIT' Zap.(Istavg=1) nebo vyp.(istavg=0) vypínače bloku jmb Istavg 'LFCB' vyřazení(i=0)/zařazení (I=0)bloku do sek. regulace P/f jmb I 'PUMP' přechod do čerpadlového režimu pro 'HYDR' I=1 jmb I 'VALV' aktivace/vypnutí rychlého zavření ventilu turbíny I=1/0 jmb I 'FREQ' změna zadané hodnoty korektoru frekvence o df jmb df[pj] 'SYNC' synchronizace bloku jmb 1 'FOUL' zkrat na větvi ve vzdálenosti od poč.uzlu Vzdal jmv Vzdal[%] Xboc[Ω] FSLG, FDLG. F_LL jednopólový, dvoupólový zemní a dvoupólový zkrat na větvi ve vzdálenosti od poč.uzlu Vzdal jmv Vzdal[%] Xboc[Ω] 'CLER' odpojení zkratu I=3;zkratu+1fáze I=1;Zkratu+3fází I=0, poč.uzlu I= -2; konc. uzlu I= 2 jmv I 'EXCH' zavedení přídavného harm.signálu do regulátoru buzení jmb amplituda[pj] ω[rad/s] 'TURH' zavedení přídav. harm.signálu do regulátoru pohonu jmb amplituda[pj] ω[rad/s] 'EXCS' zavedení přídavného skok.signálu do regulátoru buzení jmb skok[pj] 'TURS' zavedení přídavného skok.signálu do regulátoru pohonu jmb skok [pj]
Třírozměrný model vstupních dat Chody sítì Případ=Chod sítě+databáze modelů+variace výpočtu Ovládání programu Nasazení V zdrojů a Zatížení uzlů r Topologie sitě Dynamická i data a n e Automatiky & Logiky a c t Sekundární regulace f a P i y r a Scénář V Grafika Lokální katalogy Řízení výpočtu Stabilizátory Kontrola veličin sítě Modifikace modelù Výstupní soubory Modifikované databáze = Analýza Modely z knihovny & Typové parametry z katalogů
Uživatelské rozhraní MODMAN Menu Tlačítková lištu Prohlížeč projektů a případů Editor chodů sítě Editor modelů bloků Editor modelů uzlů Editor projektů Editor případů Dialogy Form.ico Stavový řádek
Uživatelské rozhraní MODMAN umožňuje: orientaci v uložených projektech a případech správu a projektů případů vytváření nových projektů a případů spouštět programy pomocí tlačítek nebo z menu Spusť kontextovou a bublinkovou nápovědu editaci formulářů pomocí dialogů a tvorbu variací editaci chodů sítě Editorem chodů- vytváření variant editaci databází Editorem modelů-vytváření modifikace úpravy typ. parametrů dynamických modelů Editorem modelů přístup k výstupním souborům pomocí menu/tlačítek
Koncepce projektů a případů Případ tvoří sada vstupních souborů jednotlivého výpočtu, který byl uživatelem specifikován a uložen jako případ do archivu, má svou identitu (jméno, data vytvoření a změn a jméno autora). Množina případů vytváří projekt. Data projektu jsou uloženy ve stejnojmenné složce v pracovním adresáři MODESu Projekt vznikne: vytvořením nového projektu, úpravou stávajícího projektu - součástí instalace jsou vzorové standardní projekty dokumentující schopnosti projektu (není vhodné je měnit, pokud s nimi pracujete, uložte je pod novým jménem), obsah standardních projektů je popsán v Průvodcích. importem projektu (používá se pro výměny dat).
Verifikace porovnání simulací s měřením Simulace teploty vodiče I 900 [A] T C 16 [ o C] 800 I 15 700 600 14 500 T C 13 400 300 12 17:45 17:52 18:00 18:07 18:14 [pu] 1.1 Činný a jalový výkonu bloku 1 0.9 0.8 0.7 0.6 0.5 0.4 0.3 0.2 Q G 0.1 P G T 1 =1.175 s 0-0.300-0.1 0.200 0.700 1.200 1.700 2.200 t [s] 2.700-0.2-0.3 442 432 475 476 Dvojitý dvoufázový zkrat na 474 473
IFA_CV4001[ A] IFB_CV4001[ A] IFC_CV4001[ A] I0_CV4001[A] IFA_CV4011[ A] IFB_CV4011[ A] IFC_CV4011[ A] I0_CV4011[A] 6000 5000 4000 3000 2000 1000 Simulac e 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0 0.0 0.2 0.4 0.6 0.8 1.0 1.2 1.4 1.6 1.8 2.0 I/kA t[s] I/kA 0 0.0 0.2 0.4 0.6 0.8 1.0 1.2 1.4 1.6 1.8 2.0 t[s] 6 3 4 2 Měření 2 1 Simulace 0 0.00 0.25 0.50 0.75 1.00 1.25 1.50 1.75 IL1 IL2 IL3 IN t/s 0 0.00 0.25 0.50 0.75 1.00 1.25 1.50 1.75 IL1 IL2 IL3 IN t/s 471 472 400 401 Jednofázový přípojnicový zkrat
Měření f 50.15 [Hz] 50.1 50.05 50 50.15 f [Hz] 50.1 50.05 50 Simulace 49.95 49.9 5s 49.95 49.9 8s 49.85 49.85 49.8 49.8 49.75 49.75 49.7 49.7 38.0 43.0 48.0 53.0 58.0 t 63.0 [s] 0 5 10 15 20 Greece France Italy Austria Denmark Portugal Ag Stefanos Bassecourt Brindisi Wien Kassoe Recarei
Vytvoření vlastního projektu z výchozího chodu sítě standardního projektu NEW/SMIB-HAJ