PRÁVO Trestní sankce
1. Pojem a účel trestu I. pojem zákonem stanovený právní následek za určité protiprávní jednání pachatele činu na svobodě, majetkových nebo jiných právech), který může uložit jen soud Ústavy a čl. 40 odst. 1 LPS, 37 odst. 1 TrZ); jednání (právní újma soud (čl. 90 Pozn. - u mladistvých - opatření (výchovná, ochranná a trestní účel - 9 ZSM - především vytvoření podmínek pro sociální a duševní rozvoj mladistvého se zřetelem k jím dosaženému stupni rozumového a mravního vývoje, osobním vlastnostem, k rodinné výchově a k prostředí mladistvého, z něhož pochází, i jeho ochrana před škodlivými vlivy a předcházení dalšímu páchání provinění); zásada personality trestu (má zasáhnout jen pachatele trestného činu), zásady přiměřenosti a humanismu (čl. 7 odst. 2 LPS, 37 odst. 2 TrZ a 24 odst. 2 ZSM, 2 odst. 1 ZVTOS a mez. úmluvy), zásada pomocné neboli subsidiární úlohy trestní represe; trestněprávní nauka normativní pojetí trestného činu zásada nullum crimen sine lege, nulla poena sine lege (čl. 39 LPS); dvě základní koncepce koncepce smyslu, důvodu a pojetí trestu teorie absolutní (teorie odplaty trestá se, protože bylo pácháno zlo) a teorie relativní (teorie účelová, prevence trestá se, aby nebylo pácháno zlo) a smíšené teorie (slučovací);
1. Pojem a účel trestu II. účel trestu není v novém TrZ výslovně vyjádřen a nahrazen úpravou obecných zásad sankcionování (trestní sankce - 36 38, tresty 39 45, ochranná opatření - 98 99) z. zákonnosti z. přiměřenosti z. individualizace použitých sankcí z. personality sankce z. neslučitelnosti určitých druhů sankcí u téhož pachatele z. humanity sankcí Účel a funkce trestání založeny v ČR na smíšené teorii trestání ochranné, nápravné a generálně preventivní působení trestání; ochrana společnosti před pachateli trestných činů zabránit odsouzenému v dalším páchání trestné činnosti vychovávat odsouzeného k tomu, aby vedl řádný život generálně preventivní účinek trestu spravedlivost trestu!!!!!!!!!!!!!!!
2. Systém trestů Pojem uspořádání uspořádání jednotlivých druhů trestů podle závažnosti, podle postihovaných zájmů a vzájemné vztahy mezi jednotlivými tresty; Základní zásady - zásada zásada nullum crimen sine lege, nulla poena sine lege ; zásada humanismu; Taxativní výčet tzv. pravidelných trestů v 54, pravidelných trestů v 52 TrZ (zásada nulla poena sine lege) a výjimečný trest v zásada humanismu (při ukládání a výkonu trestu), která se projevuje kupříkladu zrušením trestu smrti a alternativními sankcemi. Třídění trestů a) podle zájmů odsouzeného (postihující svobodu, majetek a na cti); b) zda lze uložit samostatně nebo pouze vedle jiného trestu, a to tresty vedlejší, c) tresty absolutně určité a relativně určité, d) tresty lze uložit každému pachateli nebo zúženému okruhu pachatelů, e) podle věku pachatele, f) nepodmíněný trest odnětí svobody a tresty alternativní;
3. Druhy trestů - 52 Trest odnětí svobody svoboda pohybu (čl. 8 LPS), 52 odst. 2, odst. 3 TrZ druhy (nepodmíněný - 55-57a, podmíněné odsouzení 81 82, podmíněné odsouzení s dohledem - 84-86, výjimečný - 54 - charakteristika), universální, subsidiární ( 55 odst. 3 TrZ), mimořádné zvýšení ( 59) a mimořádné snížení ( 58), výkon nepodmíněného trestu (zák. č. 169/1999 Sb., ŘVT č. 345/1999 Sb.) Domácí vězení nový druh trestu od 1.1.2010 ( 60-61), výkon ( 334a 334g), alternativa k TOS, Obecně prospěšné práce - ( 62 65), prolomení zákazu nucených prací podle čl. 9 LPS, alternativa k TOS, Propadnutí majetku - ( 66), prolomení ústavní ochrany nedotknutelnosti majetku ( čl. 11), Peněžitý trest - ( 67 69), alternativa k TOS, nové stanovení výměry, náhradní trest odnětí svobody, Propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty - ( 70-72), musí náležet pachateli, propadnutí náhradní hodnoty, Trest zákazu činnosti - ( 73-74), smyslem je zabránit pachateli v páchání trestné činnosti, výměra, podmíněné upuštění, Trest zákazu pobytu - ( 75), Trest zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce - ( 77 78) nový druh trestu od 1.1.2010, Ztráta čestných titulů nebo vyznamenání a ztráta vojenské hodnosti - ( 78-79) zásah do nemajetkových práv pachatele, jde jen o vedlejší tresty, Vyhoštění ( 80) intenzivní zásah do svobody pohybu (čl. 14 LPS), týká se jen cizinců, významná další omezení, výměra.
4. Ochranná opatření def. - Trestněprávní následek trestného činu nebo činu jinak trestného právní následky trestného činu Společné rysy trestů a ochranných opatření opatření státního donucení, která mohou ukládat pouze soudy vynutitelné státním donucením ukládaná pouze na základě zákona (nullum crimen sine lege, nulla poena sine lege) zásada přiměřenosti a subsidiarity ( 38 odst. 1, odst. 2, 96-97 TrZ) zásadní časové omezení většiny trestů a ochranných opatření Odlišné znaky trestů a ochranných opatření uložení ochranného opatření a zabezpečovací detence i za čin jinak trestný nezohledňování závažnosti deliktu při ukládání ochranného opatření v takové míře jako u trestu ochranná opatření nevyjadřují negativní hodnocení pachatele a jeho činu ochranná opatření mohou být uložena též v občanskoprávním řízení újma u ochranných opatření je pouze průvodním jevem; ochranné léčení ( 99), zabezpečovací detence ( 100), Druhy a způsob ukládání ochranných opatření zabrání věci nebo jiné majetkové hodnoty ( 101-104), ochranná výchova ( 22 23 ZSM)
5. Společné a odlišné rysy sankcí (trestů a ochranných opatření) a hmotně-právních alternativ k potrestání právní následky trestného činu prostředky k dosažení účelu TrZ rozhodují o nich pouze soudy (s výjimkou účinné lítosti pachatele i státním zástupcem) vynutitelné státním donucením v případech, že jsou bezprostředně spojeny s určitou povinností preventivní působení
ZÁNIK VÝKONU TRESTU PROMLČENÍ VÝKONU TRESTU ( 94 95) Zánik výkonu trestu ( 94 95) Promlčení výkonu trestu 1) Uložený trest nelze vykonat po uplynutí promlčecí doby, jež činí a) třicet let, jde-li o odsouzení k výjimečnému trestu, (nahrazeno: 20) b) dvacet let, jde-li o odsouzení k trestu odnětí svobody převyšujícímu deset let, c) deset let, jde-li o odsouzení k trestu odnětí svobody nejméně na pět let, d) pět let při odsouzení k jinému trestu. 2) Promlčecí doba počíná právní mocí rozsudku a při podmíněném odsouzení nebo podmíněném propuštění právní mocí rozhodnutí, že se trest vykoná. 3) Do promlčecí doby se nezapočítává doba, po kterou nebylo možno trest vykonat proto, že se odsouzený zdržoval v cizině, vykonával ochranné léčení ústavní nebo zabezpečovací detenci nebo byl na něm vykonáván jiný trest odnětí svobody. Pokud jde o peněžitý trest, zákaz činnosti, zákaz pobytu, zákaz vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce a vyhoštění, do promlčecí doby se nezapočítává též doba, po kterou byl na odsouzeném vykonáván trest odnětí svobody. 4) Promlčecí doba se přerušuje, a) učinil-li soud opatření směřující k výkonu trestu, o jehož promlčení jde, nebo b) spáchal-li odsouzený v promlčecí době trestný čin nový, na který trestní zákon stanoví trest stejný nebo přísnější (beze změn). 5) Přerušením promlčecí doby počíná nová promlčecí doba (beze změn). Vyloučení z promlčení ( 95) Výkon trestu uloženého pro trestné činy uvedené v 35 se nepromlčuje.
ZAHLAZENÍ ODSOUZENÍ (H (HLAVA VI. VI. - 105-106) 105 Podmínky zahlazení odsouzení 1) Soud zahladí odsouzení odsouzení, vedl-li odsouzený po výkonu nebo prominutí trestu anebo po promlčení jeho výkonu řádný život nepřetržitě po dobu nejméně a) patnácti let, jde-li o odsouzení k výjimečnému trestu, b) deseti let, jde-li o odsouzení k trestu odnětí svobody převyšujícímu pět let, c) pěti let, jde-li o odsouzení k trestu odnětí svobody převyšujícímu jeden rok, d) tří let, jde-li o odsouzení k trestu odnětí svobody nepřevyšujícímu jeden rok nebo k trestu vyhoštění, e) jednoho roku, jde-li o odsouzení k trestu domácího vězení, k trestu propadnutí majetku, k trestu propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty, k trestu zákazu pobytu, k trestu zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce nebo k peněžitému trestu za úmyslný trestný čin. 2) Jde-li o odsouzení k ztrátě čestných titulů nebo vyznamenání nebo k ztrátě vojenské hodnosti, řídí se doba uvedená v odstavci 1 podle délky trestu odnětí svobody, vedle něhož byl uvedený trest uložen. 3) Jestliže odsouzený prokázal po výkonu nebo prominutí trestu anebo promlčení jeho výkonu svým velmi dobrým chováním, že se napravil, může soud s přihlédnutím k zájmům chráněným trestním zákonem zahladit odsouzení na žádost odsouzeného nebo toho, kdo je oprávněn nabídnout záruku za dovršení nápravy odsouzeného, i před uplynutím doby uvedené v odstavci 1.
ZAHLAZENÍ ODSOUZENÍ (H (HLAVA VI. VI. - 105) 4) Doba uvedená v odstavci 1 se v případě, že se u podmíněně propuštěného má za to, že trest byl vykonán dnem, kdy odsouzený byl podmíněně propuštěn, řídí délkou skutečného výkonu trestu; v případě, že trest byl zmírněn rozhodnutím prezidenta České republiky, řídí se délkou trestu takto zmírněného. 5) Bylo-lili pachateli uloženo více trestů vedle sebe, nelze odsouzení zahladit, pokud neuplyne doba pro zahlazení toho trestu, k jehož zahlazení tento zákon stanoví dobu nejdelší. 6) Ustanovení odstavce 5 se užije přiměřeně též na případ, kdy pachateli bylo uloženo vedle sebe více trestů, u kterých může podle tohoto zákona nastat účinek, že se na pachatele hledí, jako by nebyl odsouzen. 7) I v případě, že uplynula doba uvedená v odstavci 1, odsouzení nelze zahladit, nebylo-lili dosud vykonáno nebo jinak ukončeno uložené ochranné opatření; toto ustanovení se přiměřeně použije i tam, kde trestní zákon stanoví, že se na pachatele hledí, jako by nebyl odsouzen. 106 Účinky zahlazení Bylo-lili odsouzení zahlazeno, hledí se na pachatele, jako by nebyl odsouzen.