DAŇOVÝ A ÚČETNÍ LEXIKON PAU str. 1 Část poplatníků, kteří mají výhradně příjmy z podnikání, může zvážit, zda nepožádá svůj místně příslušný finanční úřad o stanovení daně paušální částkou. Jde vlastně o vyměření daně za základě finančním úřadem ve spolupráci s poplatníkem stanoveného základu daně, který je odvozen od předešlého průběhu příjmů a výdajů poplatníka s přihlédnutím k předpokládaným změnám. Rozhodnutí o tom, zda poplatník požádá o stanovení daně paušální částkou, musí padnou relativně velmi brzy, a tak je třeba tento krok důkladně a se značným časovým předstihem zvážit. Nejprve si vymezíme okruh poplatníků, kteří vůbec o sjednání daně paušální částkou mohou uvažovat. Základní okruh poplatníků je vymezen druhem příjmů, k tomu se ale přidává řada dalších podmínek. První podmínkou je, že poplatník může mít jen příjmy z podnikání, tj.: - příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, Úvod Kdo může požádat Druhy příjmů
PAU str. 2 DAŇOVÝ A ÚČETNÍ LEXIKON Úroky z běžného účtu Další podmínky Výše hrubých příjmů - příjmy ze živnosti, - příjmy z jiného podnikání (auditoři, advokáti, daňoví poradci atd.). Jedná se o příjmy, které poplatník by zahrnul do základu daně, a tak se pro splnění této podmínky nepřihlíží k příjmům osvobozeným od daně a příjmům, které tvořily samostatné základy daně a byla z nich sražena konečná srážková daň. Podnikatelé zpravidla, byť ve velmi omezené míře mívají ještě jeden druh příjmů, a to úrok z běžného účtu, který podle podmínek banky je určen pro podnikání. Tento úrok patří obecně do dílčího základu daně příjmů z kapitálového majetku. Aby právě tento, zpravidla zanedbatelný příjem, neomezil možnost poplatníka požádat o stanovení daně paušální částkou, platí pro ně výjimka. Pokud se poplatník rozhodne požádat o sjednání daně paušální částkou, potom se u něho příjem z úroku z běžného účtu pro podnikání považuje za příjem z podnikání, a tak ho zařadí při vypracování podkladů pro finanční úřad do svých příjmů z podnikání, ale nezabrání mu se v tom, aby požádal o sjednání daně paušální částkou. K tomu, aby poplatník měl právo požádat o stanovení daně paušální částkou, musí splnit i další podmínky, i když jejich rozsah byl od roku 2006 omezen: - poplatník musí svou činnost provozovat bez zaměstnanců; - poplatník není účastníkem sdružení bez právní subjektivity. Od roku 2006 se násobně rozšířily možnosti uplatnění daně paušální částkou. Mimo jiné se to týká částky hrubých příjmů, které poplatník dosahoval v každém
DAŇOVÝ A ÚČETNÍ LEXIKON PAU str. 3 ze tří kalendářních roků předcházejících tomu, ve kterém žádá o sjednání paušální částky daně. Dříve platila pro tyto příjmy hranice 1 000 000 Kč, od roku 2006 byla zvýšena na 5 000 000 Kč. V souvislosti s navýšením limitní částky hrubých příjmů, do které má poplatník právo požádat o stanovení daně paušální částkou, se odstranilo ještě jedno omezení. Od roku 2006 má právo na sjednání daně paušální částkou i poplatník, který je plátcem daně z přidané hodnoty. I když u těchto poplatníků je úspora administrativních nákladů samozřejmě nižší, protože bude i nadále povinen vést evidenci pro DPH, tedy včetně daně na vstupu.! Plátce DPH I v plátců DPH se při stanovení rozhodné částky příjmů vychází z hrubých příjmů, tj. příjmů nesnížených o DPH. Aby poplatník mohl požádat o stanovení daně paušální částkou, musí samozřejmě všechny podmínky být splněny současně. Od roku 2006 se rovněž zmírnila pravidla ve vztahu k výkonu podnikání se spolupracujícími osobami. I nadále platí, že o stanovení paušální daně nemůže požádat ten, kdo vykonává podnikaní se spolupracujícími osobami, resp. ten, kdo chce rozdělovat příjmy a výdaje na spolupracující osoby. V současné době má toto pravidlo však jednu výjimku, nevztahuje se to na případy, kdy jedinou spolupracující osobou je druhý z manželů. Od roku 2006 lze požádat o stanovení daně paušální částkou i v případě, že poplatník podnikání provozuje ve spolupráci s druhým z manželů za předpokladu, že druhý manžel je jedinou spolupracující osobou. V takovém případě musí současně požádat o sjednání daně Spolupracující osoba Spolupracující manželé
PAU str. 4 DAŇOVÝ A ÚČETNÍ LEXIKON Žádost o stanovení Předpokládané příjmy Předpokládané výdaje paušální částkou oba manželé. Při stanovení paušální daně se na oba manželé rozdělí příjmy a výdaje, nezdanitelné částky základu daně a slevy na dani se uplatní za každého z manželů zvlášť. Žádost o stanovení daně paušální částkou musí poplatník podat nejpozději do konce ledna toho zdaňovacího období, za které o sjednání daně paušální částkou žádá, a to svému místně příslušnému finančnímu úřadu. V žádosti je poplatník povinen uvést předpokládané příjmy z podnikání, předpokládané výdaje k nim a další skutečnosti rozhodné pro stanovení výše daně. K sjednání paušální částky daně je k ústnímu jednání přizván poplatník. Základ daně se odvodí od předpokládané částky příjmů a výdajů vztahujícím se k podnikání. Nepřihlíží se přitom k příjmům, které nejsou předmětem daně, k příjmů osvobozeným od daně a příjmům, které tvoří samostatné základy daně. Do předpokládaných příjmů se zahrnují i příjmy z prodeje majetku, který byl vložen do obchodního majetku, a příjmy ze zrušení zákonných rezerv. Naopak do předpokládaných výdajů se zahnou i zůstatkové ceny prodávaného hmotného majetku, u nichž příjmy z prodeje jsou zahrnuty v předpokládaných příjmech, pokud se jedná o majetek, který lze daňově odpisovat a výše rezervy na opravu hmotného majetku, kterou má poplatník v příslušném zdaňovacím období vytvořit. Výše uplatněných výdajů k předpokládaným příjmům nesmí být nižší než by byly paušální výdaje k příslušným druhům příjmů z podnikání.
DAŇOVÝ A ÚČETNÍ LEXIKON PAU str. 5 Rozdíl mezi příjmy a výdaji se upraví o výdaje uplatněné podle 24 ZDP, u kterých odpadl právní důvod pro jejich uplatnění (korekce základu daně) a uplatní se vliv nezdanitelné části základu daně podle 15 ZDP. Je samozřejmé, že předpoklad nároku na nezdanitelné části základu daně by měl poplatník v žádosti o stanovení paušální daně odpovídajícím způsobem doložit. Z takto stanoveného upraveného základu daně se vypočte daň prostřednictvím příslušné sazby daně, přitom se vždy použije sazba podle 16 odst. 1, tj. progresivní sazba daně. Daň se snižuje o slevy na dani a daňové zvýhodnění na děti. Minimální výše daně stanovené paušální částkou musí být alespoň 600 Kč. Při stanovení daně paušální částkou se nepřihlíží k případnému nároku na daňový bonus, a proto poplatník nemůže počítat s tím, že by mu byl vyplacen. I když to zákon výslovně nestanoví, z druhů příjmů, ze kterých lze sjednat daň a nutnosti stanovit částku daně alespoň ve výši 600 Kč lze odvodit, že při stanovení daně paušální částkou nemůže poplatník počítat s tím, že by mu byla takto vyměřena daňová ztráta. Z ještě širšího pohledu je třeba varovat poplatníky před tím, že zákon v pravidlech pro stanovení daně paušální částkou zcela pomíjí odčitatelné položky podle 34 ZDP (zejména část výdajů na výchovu učňů, výdaje na projekty výzkumu a vývoje). Správce daně je povinen projednat s poplatníkem výši daně; stane se tak zpravidla v průběhu ústního jednání, o kterém musí být sepsán protokol. Lze předpokládat, že v průběhu tohoto jednání by měl mít poplatník ještě Stanovení paušální daně! Daňový bonus Daňová ztráta Projednání daně paušální částkou
PAU str. 6 DAŇOVÝ A ÚČETNÍ LEXIKON Vyměření paušální daně Splatnost paušální daně Daňové přiznání možnost doplnit údaje, ze kterých bude paušální daň stanovena. Z protokolu musí být patrná předpokládaná výše příjmů a výdajů, výše využitých nezdanitelných částek atd. Obecně pro ústní jednání platí, že každý jeho účastník, tedy i poplatník, je oprávněn navrhovat doplnění protokolu a namítat proti jeho obsahu. O těchto námitkách rozhodne pracovník správce daně, který protokol sepisuje, a to ještě před jeho dokončení a tedy před podpisem všech zúčastněných. Poplatník se nemusí obávat, že mu bude paušální daň stanovena bez jeho souhlasu ve výši, která pro něj není akceptovatelná. Bez jeho souhlasu, který zpravidla vysloví do protokolu, nemůže být daň stanovená paušální částkou vyměřena. Nevysloví-li poplatník souhlas s výší stanovené paušální daně, nebude daň paušální částkou vyměřena a poplatník je povinen plnit své obvyklé povinnosti, tj. zejména vést evidenci příjmů, daňovou evidenci nebo účetnictví a v příslušné době podat daňové přiznání. Daň stanovená paušální částkou musí být vyměřena nejpozději do 15. května zdaňovacího období, na které se daň takto vyměřuje. Po tomto datu již nelze daň paušální částkou vyměřit. Daň paušální částkou může být vyměřena nevýše za tři zdaňovací období, a to i při jednom sjednání daně. Od roku 2006 se splatnost daně stanovené paušální částkou podstatně prodloužila, a to z 15. května na 15. prosince běžného zdaňovacího období. Při vyměření daně paušální částkou nevzniká poplatníkovi povinnost podat po skončení zdaňovacího období daňové přiznání. To se ale může změnit, stačí, když poplatník v průběhu zdaňovacího období dosáhne jiných příjmů, než příjmů z podnikání, ze kte-
DAŇOVÝ A ÚČETNÍ LEXIKON PAU str. 7 rých byla sjednána paušální daň, které by měl zdanit v daňovém přiznání, ve výši převyšující 6 000 Kč brutto. Do tohoto objemu se tedy nezahrnují příjmy osvobozené od daně a příjmy tvořící samostatné základy daně. Povinnost podat daňové přiznání zakládají: - příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky, - příjmy z jiné samostatné výdělečné činnosti ( 7 odst. 2), - příjmy z prodeje věcí a práv, které měl poplatník vloženy do obchodního majetku, - příjmy z kapitálového majetku, - příjmy z pronájmu a - ostatní příjmy. Pokud je poplatník povinen podat daňové přiznání, potom příjmy z podnikání a výdaje s nimi související, ze kterých byla stanovena daň paušální částkou, zahrne do základu daně ve výši předpokládaných příjmů a výdajů podle protokolu o sjednání daně paušální částkou. Ostatní příjmy a výdaje uvede ve skutečné výši a dále obvyklým způsobem vypočte daň. Podáním daňového přiznání se daň vyměřená paušální částkou neruší a bude započtena na daňovou povinnost poplatníka. Pan Janeãek je Ïivnostník a poïádal svûj finanãní úfiad o sjednání pau ální danû. Podle protokolu o jejím sjednání byla uvedena ãástka pfiedpokládan ch pfiíjmû 1 000 000 Kã a ãástka pfiedpokládan ch v dajû 750 000 Kã. Pau ální daà byla stanovena ve v i 7 248 Kã. Oproti pfiedpokladu pan Janeãek musel v roce 2006 prodal obrábûcí stroj, protoïe uï nestaãil provozním nárokûm. UtrÏil za nûj 20 000 Kã, zûstatková cena stroje byla 30 000 Kã. Aãkoli pfii sjednání danû pau ální ãástkou! Výpočet daně v daňovém přiznání
PAU str. 8 DAŇOVÝ A ÚČETNÍ LEXIKON Zrušení sjednání daně byla zapoãítány pfiedpokládané dary zoologické zahradû ve v i 10 000 Kã, pan Janeãek v roce 2006 kromû tohoto daru daroval je tû obci postiïené povodní ãástku 5 000 Kã. Jeho pfiíjmy ze Ïivnosti ãinily 1 200 000 Kã a v daje evidoval ve v i 800 000 Kã. Po skonãení zdaàovacího období bude muset pan Janeãek podat daàové pfiiznání. V nûm uplatní skuteãnou v i darû, protoïe mu to zákon nezakazuje. V souladu se sjednáním danû vyuïije rovnûï slevu na sebe a na svoji man- Ïelku. V daàovém pfiiznání uvede toto: pfiíjmy z podnikání (1 000 000 + 20 000) 1 020 000 Kã v daje k tûmto pfiíjmûm (750 000 + 30 000) 780 000 Kã dílãí základ danû pfiíjmû z podnikání a jiné samostatné v dûleãné ãinnosti 240 000 Kã základ danû 240 000 Kã dary 15 000 Kã základ danû po sníïení 225 000 Kã daà 15 798 Kã základní sleva 7 200 Kã sleva na manïelku 4 200 Kã daà po slevách 4 398 Kã zaplacená daà pau ální ãástkou 7 248 Kã pfieplatek na dani 2 850 Kã Pan Janeãek sice bude muset podat daàové pfiiznání, ale zároveà mûïe poïádat finanãní úfiad o vrácení pfieplatku na dani. Jak už bylo uvedeno, správce daně může vyměřit daň paušální částkou až na tři zdaňovací období. V takovém případě je však nutno počítat s následujícím rizikem: Správce daně může rozhodnutím zrušit daň stanovenou paušální částkou pro zdaňovací období
DAŇOVÝ A ÚČETNÍ LEXIKON PAU str. 9 následující po zdaňovacím období, v němž bylo zjištěno, že její výše neodpovídá příjmu z činnosti, ze které byla paušální daň stanovena, nebo došlo ke změně podmínek nutných pro možnost stanovení daně paušální částkou. V případě zjištění nesouladu mezi výší daně stanovené paušální částkou a výší příjmů z dané činnosti může správce daně rozhodnutím stanovit daň pro následující zdaňovací období buď vyšší, nebo i nižší. Tento nesoulad tedy nemusí automaticky znamenat zrušení možnosti stanovení daně paušální částkou. I když je poplatníkovi stanovena daň paušální částkou, nezbaví ho to povinnosti vést evidenci pro daň z příjmů. Na druhé straně není povinen evidovat výdaje. Musí však vést evidenci: příjmů, pohledávek, hmotném majetku používaném pro podnikání. Jde tedy o evidenci zhruba v rozsahu, ve kterém ji musí vést ten, kdo uplatňuje paušální výdaje. Plátce daně z přidané hodnoty musí samozřejmě vést i evidenci pro tuto daň. Evidence doc. Ing. Alena Vančurová, Ph.D.
PAU str. 10 DAŇOVÝ A ÚČETNÍ LEXIKON