VYBRANÉ OTÁZKY V ZÁKONĚ O DANÍCH Z PŘÍJMŮ

Transkript

1 VYBRANÉ OTÁZKY V ZÁKONĚ O DANÍCH Z PŘÍJMŮ NEZDANITELNÉ ČÁSTI ZÁKLADU DANĚ Fyzická osoba si může snížit svůj základ daně z příjmů a tím následně i daňovou povinnost o nezdanitelné části podle 15 ZDP. Tyto částky odečítá od základu daně poplatník buď v daňovém přiznání nebo zaměstnavatel na základě ročního zúčtování záloh z příjmů ze závislé činnosti. Nezdanitelné částky nelze uplatnit u příjmů ze závislé činnosti jako měsíční odpočet ve výši 1/12 příslušné nezdanitelné částky. Jedná se například o hodnotu bezúplatného plnění (tj. darů), částku úroků zaplacených z úvěru ze stavebního spoření a z hypotečního úvěru, platby příspěvku na penzijní připojištění, zaplacené pojistné na soukromé životní pojištění apod. Příspěvky na životní pojištění zákaz předčasných výběrů Zaplacené pojistné na soukromé životní pojištění a penzijní pojištění. Maximálně lze snížit základ daně o částku Kč ročně, a to i v případě, že poplatník má uzavřeno více smluv s více pojišťovnami. Pokud by poplatník uhradil pojistné jednorázově (dopředu), částka na daný kalendářní rok se poměrně rozpočítá podle délky trvání pojištění. Základní podmínkou uplatnění snížení ZD je, že smlouva neumožňuje předčasnou výplatu jinou než pojistné plnění, že výplata pojistného plnění je ve smlouvě sjednána až po 60 měsících od uzavření smlouvy a současně nejdříve v kalendářním roce, v jehož průběhu dosáhne poplatník věku 60 let. Pro daňově zvýhodněný režim, tj. osvobozený příjem zaměstnance (pojistné hradí zaměstnavatel) a daňově uznatelný náklad zaměstnavatele nebo odčitatelnou položku od základu daně (pojistné hradí zaměstnanec / OSVČ) nesmí smlouva obsahovat možnost předčasných výběrů části pojistného (tzv. kapitálovou / spořící složku). Od je tedy nutné zrevidovat všechny smlouvy a posoudit, zda splňují podmínky pro daňové výhody. Dle přechodného ustanovení lze za bezvadnou smlouvu považovat i takovou, která byla upravena do žádoucí podoby do (dodatek). Poznámka: V případě, že smlouva podmínky splňuje a přesto dojde následně k předčasnému výběru části pojistného (ne přímo ke zrušení smlouvy), pak bude povinností pojistníka dodanit (jako příjem dle 6 příspěvky zaměstnavatele za předchozích 10 let počínaje rokem 2015, resp. jako příjem dle 10 čerpané odčitatelné položky za předchozích 10 let). Dodanění životního nebo penzijního pojištění omezeno na 10 let ( 15/5 a 6) Při předčasném ukončení smluv o životním pojištění nebo penzijním připojištění, na základě kterých byly uplatněny odčitatelné položky a podmínky pro jejich uplatnění byly tak porušeny, se omezuje na 10 let.

2 SLEVY NA DANI Poplatníci daně z příjmů fyzických osob mají nárok na slevy dani dle 35ba. Slevy podle tohoto paragrafu lze odečítat jen do výše vypočtené daně (na rozdíl od daňového zvýhodnění na vyživované děti - 35c, které mohou vést i k daňovému bonusu). Slevy v tomto paragrafu jsou uváděny v ročních částkách. Má-li poplatník nárok na slevu pouze po část zdaňovacího období, je povinen uplatnit pouze poměrnou část výše uvedených částek podle počtu měsíců trvání nároku na slevu. Výjimkou je sleva na poplatníka, která se vždy uplatňuje jako roční. Základní sleva na poplatníka Pro rok 2014 činí Kč. Tuto slevu může uplatnit každý poplatník. Tato sleva se uplatňuje v plné výši od vypočtené daňové povinnosti i v případě, že poplatník dosahoval příjmy jen za část zdaňovacího období (např. z důvodu nástupu do zaměstnání v průběhu roku, studentských brigád pouze v letních měsících apod.). Sleva na poplatníka opět i pro důchodce Po rozhodnutí soudu má opět (i zpětně za rok 2013) nárok každý poplatník. Pro důchodce se zároveň od roku 2015 uplatní omezení osvobození důchodů pouze do částky Kč

3 DAŇOVÉ ZVÝHODNĚNÍ (sleva na dani, daňový bonus) z titulu vyživovaného dítěte Poplatník má nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti ve výši Kč ročně na jedno dítě, Kč na druhé dítě a Kč za třetí a další dítě. 1. Za vyživované dítě se považuje podle 35c odst. 6 ZDP dítě vlastní, osvojené, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů, dítě druhého z manželů a vnuk (vnučka), pokud jeho rodiče nemají příjmy, z nichž by mohli daňové zvýhodnění uplatnit. Musí se jednat o: a) nezletilé dítě, nebo b) zletilé dítě, a to až do dovršení věku 26 let, jestliže se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem Pro uplatnění daňového zvýhodnění není důležité, zda vyživované dítě mělo v příslušné zdaňovacím období příjmy. 2. Společně hospodařící domácností se rozumí, že občané spolu žijí a společně hradí náklady na své potřeby (každý občan může být příslušníkem pouze jedné domácnosti). Dočasný pobyt dítěte mimo domácnost nemá vliv na uplatnění daňového zvýhodnění. 3. Vyživuje-li dítě v jedné domácnosti více poplatníků, může daňové zvýhodnění uplatnit ve zdaňovacím období nebo v témže kalendářním měsíci zdaňovacího období jen jeden z nich. 4. Vyživuje-li dítě poplatník jen jeden kalendářní měsíc nebo jen několik kalendářních měsíců ve zdaňovacím období, náleží mu daňové zvýhodnění ve výši 1/12 za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly splněny podmínky pro jeho uplatnění. Daňové zvýhodnění lze však uplatnit již v kalendářním měsíci, ve kterém se dítě narodilo, nebo ve kterém začíná soustavná příprava dítěte na budoucí povolání Daňové zvýhodnění nezávisí na tom, kolik měsíců ve zdaňovacím období poplatník skutečně podnikal, nebo na tom, kolik měsíců byl zaměstnán. Závisí to pouze na skutečnosti, kolik měsíců poplatník dítě vyživoval. Poznámka: Zatímco do konce roku 2014 byla částka daňového zvýhodnění na vyživované dítě jednotná ( Kč), od roku 2015 je výše tohoto zvýhodnění závislá na počtu vyživovaných dětí, žijících, na které lze s poplatníkem ve společné domácnosti. Daňové zvýhodnění na jedno dítě zůstává Kč, na druhé dítě je již Kč a na třetí a každé další dítě Kč. Je tedy nově nutné přiřazovat pořadí dětí čerpat daňové zvýhodnění v rámci celé společně hospodařící domácnosti, a to zejména v případě, kdy děti uplatňují oba rodiče.

4 ZPŮSOB UPLATŇOVÁNÍ VÝDAJŮ Výdaje poplatník uplatňuje buď v prokázané výši, nebo procentem z příjmů, tzv. paušálem, a to ve výši 30 %, nejvýše však do částky Kč. V paušální částce jsou zahrnuty veškeré výdaje vynaložené pro dosahování příjmů z pronájmu. Uplatnění výdajů stanoveným procentem příjmů je rozděleno podle druhu činnosti. Od roku 2015 je u všech druhů příjmů stanoven horní limit při uplatnění paušálních výdajů (viz níže uvedená tabulka). Druh příjmů Procento z příjmů Limit max. výdajů v Kč ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství 80 % ,- ze živností řemeslných (viz příloha č. 1 živnostenského zákona) 80 % ,- ze živností ostatních 60 % ,- z jiného podnikání (např. lékaři, advokáti, daňoví poradci ) 40 % ,- z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku 30 % ,- Pravidla pro uplatňování paušálních výdajů: pokud jsou použity paušální výdaje u dílčího základu daně, musí být použity u všech příjmů tohoto dílčího základu, tzn. nelze kombinovat se skutečnými výdaji. PŘÍKLAD Poplatník má příjmy ze živnosti a příjmy ze zemědělské výroby (oba dva druhy příjmů zdaňuje v rámci 7 Příjmy ze samostatné činnosti). V takovém případě nelze uplatnit u živnosti skutečné výdaje a u zemědělské výroby výdaje procentem z příjmů. při uplatnění paušálních výdajů jsou zde zahrnuty veškeré výdaje, které mu vznikají v souvislosti s jeho podnikáním, u paušálních výdajů nelze uplatnit odpisy ani přerušit odpisování (odpisy se vedou jen evidenčně, a to v maximální výši při rovnoměrném odpisování), poplatník má povinnost vést záznamy o příjmech a evidenci pohledávek, uplatnění výdajů procentem z příjmů nevylučuje, že poplatník zároveň povede daňovou evidenci, popř. účetnictví, a pro způsob uplatňování výdajů se rozhodne až podle ekonomické výhodnosti, pokud poplatník uplatní v daňovém přiznání paušální výdaje, dodatečným daňovým přiznáním nemůže uplatnit výdaje ve skutečné výši. Ale pokud uplatnit výdaje ve skutečné výši, může dodatečným daňovým přiznáním uplatnit výdaje v paušální výši. Od roku 2013 nelze v případě uplatnění paušálních výdajů uplatnit slevu na dani na druhého z manželů s příjmy do Kč a slevy na vyživované děti (ani případný bonus v rámci daňového zvýhodnění), pokud dílčí základ daně podle 7 (v součtu s dílčím základem daně podle 9) činí více než 50 % celkového základu daně.

5 DAŇ Z PŘIDANÉ HODNOTY základní pojmy a vybrané otázky Podstata fungování DPH Daň z přidané hodnoty (dále jen DPH) je jednou z nepřímých daní, tzn. že se neplatí přímo jako samostatná částka, ale je obsažena v ceně majetku (např. zboží, materiálu, dlouhodobého majetku) a služeb. Daň z přidané hodnoty zatěžuje jak osobní spotřebu občanů (tj. nepodnikatelských subjektů), tak dalších subjektů, které neprovádějí ekonomickou činnost. Daň z přidané hodnoty odvádějí daňové subjekty, které jsou registrovány jako plátci DPH. Plátce daně má povinnost uplatňovat daň na výstupu za jím uskutečněná zdanitelná plnění, tj. k ceně výrobku, zboží nebo služby připočítává DPH a zároveň má při splnění určitých podmínek nárok na odpočet daně u přijatých plnění. Daň z přidané hodnoty zpravidla neovlivňuje výsledek hospodaření podnikatelských subjektů. U podnikatelů (plátců daně), kteří vedou účetnictví, DPH není součástí výnosů, neboť DPH z tržeb nezůstává podnikateli, ale musí ji odvést do státního rozpočtu. Na druhé straně, pokud si podnikatel uplatní nárok na odpočet daně, není DPH obsažena v nákladech. Plátci DPH povinná registrace Osoba povinná k dani, jejíž obrat za nejvýše 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců přesáhne částku Kč, se stává plátcem od prvního dne druhého měsíce následujícího po měsíci, ve kterém překročila stanovený obrat. Osoba povinná k dani, které překročila stanovený obrat, je povinna registrovat se jako plátce daně z přidané hodnoty do 15 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém překročila stanovený obrat. PŘÍKLAD Pan Jiří Spekulant, osoba povinná k dani, začal podnikat od V roce 2014 měl v jednotlivých měsících tyto obraty: červenec Kč, srpen Kč, září Kč, říjen Kč, listopad a prosinec 0 Kč. V lednu 2015 měl obrat Kč. Řešení: U výše uvedeného podnikatele byl v období červenec 2014 až leden 2015 obrat Kč, tzn. byl překročen zákonem stanovený limit, a proto se musí zaregistrovat jako plátce DPH. Přihláška k registraci musí být podána do Plátcem daně stane od Pokud osoba povinná k dani překročí stanovený obrat a nesplní svou registrační povinnost, bude zaregistrována zpětně. To znamená, že ten, kdo překročil obrat, se stává plátcem daně automaticky, i když se nezaregistroval a nepodával daňová přiznání. Plátce bude muset zpětně udělat daňová přiznání za období, kdy již byl plátcem. V opožděném daňovém přiznání bude muset odvést daň z uskutečněných zdanitelných plnění, na druhé straně je mu umožněno uplatnit nárok na odpočet daně z přijatých zdanitelných plnění

6 Záznamní evidence DPH u podnikatelů kontrolní hlášení od r Každý plátce daně je povinen vést evidenci pro účely zákona o DPH ( 100) tak, aby při případné kontrole ze strany správce byl schopen prokázat, že údaje uvedené v daňovém přiznání odpovídají skutečnosti. Evidence pro účely DPH je základním podkladem pro sestavení daňového přiznání. Režim přenesení daňové povinnosti Při běžném mechanismu uplatňování DPH má povinnost přiznat daň na výstupu plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění (dodavatel). Příjemce plnění také odpovídá za správnost výpočtu daně. Režim přenesení daňové povinnosti spočívá v tom, že přenáší povinnost přiznat daň na výstupu z poskytovatele plnění (dodavatele) na příjemce plnění (odběratele). Režim přenesení daňové povinnosti se uplatňuje mezi plátci daně (tedy ne vůči osobě nepovinné k dani nebo identifikované osobě), pouze u zdanitelných plnění (ne u osvobozených plnění), u plnění s místem plnění v tuzemsku, k datu uskutečnění zdanitelného plnění (nikoliv k datu přijetí úplaty), pouze v případech stanovených ZDPH.