Pažicí konstrukce Shee2ng

Pažicí konstrukce Shee2ng Pažení návrh Pažení posudek

Definice pažicí konstrukce Jedná se o konstrukce pro zabezpečení svislých stěn stavebních jam, rýh, zářezů a šachet.

Druhy výkopů Rýha šachta

Druhy výkopů stavební jáma zářez

Základní dělení Z hlediska propustnos1: Nepropustné propustné Z hlediska doby funkce : Trvalá Dočasná Dle provádění (použité mechanizace)

Pažicí konstrukce Kromě uvedených typů pažení existují ještě jiné speciální způsoby zajištění stěn stavebních jam, např. vyztužení hřebíkováním, zpevnění injektáží, případně zmrazením zvodnělé zeminy nejedná se o pažicí konstrukce Je- li to účelné nebo nutné, lze u jedné stavební jámy použít i více různých typů pažení. U hloubených podzemních staveb jsou nejfrekventovanějšími typy pažení záporové stěny, štětové stěny pilotové stěny a podzemní stěny.

Základní typy pažicích konstrukcí pažení příložná, zátažná a hnaná (pouze u rýh a menších šachet) záporové pažení štětové stěny z ocelových zámkových štětovnic pilotové stěny z vrtaných velkoprofilových pilot Mikropilotové stěny Podzemní stěny stěny ze sloupů tryskové injektáže Tyto konstrukce se kombinují s kotevním či rozpěrným systémem

Pažicí konstrukce Záporové pažení představuje jeden z nejekonomičtějších způsobů pažení stěn stavebních jam. Záporové pažení se navrhuje pro dočasná pažení stavebních jam, po vybudování podzemní čás2 stavby je možné pažicí konstrukci odstranit. Pažící stěny vytvořené z převrtávaných pilot tvoří tužší pažení, nevýhodou je nutnost úpravy pohledové plochy. Pažení vytvořené podzemní stěnou, která zároveň tvoří základovou stěnu novostavby, je vysoce efek2vním řešením při hlubších podzemních podlažích, zejména pod hladinou podzemní vody.

Konstrukční uspořádání

Rozpěrné konstrukce Rozpěrné konstrukce zajišťují podepření vlastního pažení pomocí konstrukce vestavěné do vnitřního prostoru jámy. Rozpěrné prvky mohou být podle sta2ckých požadavků rozmístěny po výšce pažící stěny ve více úrovních, z hlediska trvání mohou být dočasné trvalé.

Dočasné rozpěry

Trvalé rozpěry Začleňují se během výstavby do konstrukce podpovrchového objektu většinou ve formě defini2vních stropů, které bývají železobetonové, řidčeji ocelové. Jako vnitřní podpory, pokud jsou potřebné, se používají vrtané širokoprofilové piloty nebo prvky podzemních stěn.

Metoda top and down a) postupně budované stropy, b) spouštěné stropy

Kotevní systémy

Pažení je ta část konstrukce, která bezprostředně přiléhá k hornině a zajišťuje spolu s dalšími prvky bezpečnost stěn jámy nejen pro2 celkovému sesu[, ale i pro2 erozi, vypadávání menších objemů horniny a u nepropustných pažení i pro2 pronikání podzemní vody.

Roznášecí prahy (převázky) jsou vodorovné nebo mírně skloněné nosníky, které přiléhají k pažení a umožňuvelkých soustředěných sil z podpor na větší plochu pažení. Roznášecí prahy se zhotovují v jedné nebo více výškových rovních. Vedle podstatné sta2cké funkce plní též funkci ztužení celého konstrukčního systému pažené jámy a zajišťují vyrovnávání deformací dílčích čás[ pažící konstrukce

Roznášecí prahy (převázky)

Záporové pažení Braced shee2ng Záporové pažení (někdy označované jako berlínské ) se skládá ze dvou základních prvků zápor a pažin, které jsou u hlubších jam vždy doplněny systémem podpor, tvořených rozpěrami nebo kotvami s převázkami. Záporové pažení je v současnos2 velmi frekventované, neboť má dvě základní přednos2 jednoduché rychlé provádění a nízké náklady na 1 m 2 pažení. Je však použitelné pouze do prostředí nad hladinou podzemní vody.

Záporové pažení

Pažení do zápor schema půdorys

Záporové pažení Zápory jsou válcované ocelové profily typu I nebo H, které jsou svisle zaberaněny nebo zapuštěny do vrtů. Ve vrtech se zápory fixují pode dnem jámy hubeným betonem, po výšce jámy zásypem z nesoudržného materiálu.

Záporové pažení Mezi záporami se při hloubení jámy postupně provádí zajištění zeminy pomocí pažin. Pažiny jsou nejčastěji dřevěné z kula2ny nebo polohraněných trámků, použity mohou být i ocelové pažiny. Podmínkou správné funkce záporového pažení je řádná ak2vace pažin

Záporové pažení Ak2vace pažin se dosáhne nejlépe utažením pažin dřevěnými plochými klíny pro2 přírubám zápor. Druhou možnos[ (méně spolehlivou) je přirazit pažiny přímo k přírubám zápor a postupně vyplnit prostor mezi pažinami a stěnou výkopu vhodným materiálem, který znemožní rozvolnění líce výkopu

S klíny Záporové pažení

Se zásypem Záporové pažení

Záporové pažení V některých případech se záporové pažení vyrovnává vrstvou stříkaného betonu

berlínská, hamburská metoda

Výstavba záporového pažení s dělenou převázkou

Záporové pažení

Mikrozáporové stěny janovské stěny Jako pažení stěn jámy se v tom případě využívá zápor (v malých vzdálenostech 50 až 150 cm) tvořených buď trubními profily tlakově neinjektovaných mikropilot Ø 100 až 200 mm, nebo mikrozáporami z válcovaných profilů HEB 100 až 160 mm. Prostor mezi mikrozáporami se v horninách a soudržných zeminách zajišťuje stříkaným betonem, v nesoudržných zeminách pažinami dřevěnými nebo ocelovými.

Mikrozáporové stěny válcovaný profil HEB 100 až 160 mm Trubní profily

Mikrozápory

Pažení Rýhy příložné pažení - zátažné pažení - hnané pažení

Pažení

Příložné pažení svislé

Pažení

Systémová desková pažení

Štětové stěny Skládají se z jednotlivých válcovaných ocelových prvků (u nás nejčastější larseny), které jsou vedle sebe zaberaněny nejčastěji do nepropustného podloží a spojeny pomocí zámků, v rozích se stěny svařují Pažení lze dělat ze země i z lodi

Štětové stěny

Larsen

Beranění

Štětová stěna

Rozepření štětových stěn

Postup provádění rozepřeného štětového pažení

Pilotové stěny Převrtávané piloty Bez mezer, tangenciální Volně stojící Volně stojící s výplní injektáží Volně stojící se stříkaným betonem S pažnicemi

Pilotové stěny

Pilotové stěny bez mezer, tangenciální

Pilotová stěna převrtávané piloty

Pilotová stěna volně stojící se stříkaným betonem

Nesouvislá pilotová stěna

Pilotová stěna portálu tunelu

Pilotové stěny

Podzemní stěny Používají se k zapažení hlubokých výkopů jako konstrukce pažicí, zároveň ale mohou být i trvalou součás[ suterénů staveb jako stěny konstrukční. Podzemní stěny se rovněž používají k oddělení dvou zemních prostředí jako stěny těsnicí nebo v kombinaci vyjmenovaných účelů.

Podzemní stěny Podzemní stěny vznikají vyplněním vyhloubené rýhy příslušným materiálem Monoli1cké prostý beton, železobeton, jílocement či jílocement s chemickými přísadami Prefabrikované do rýhy vyplněné samotuhnoucí suspenzí je osazen železobetonový panel Kombinované S ostatními prvky pažicích konstrukcí

Podzemní stěny monoli1cké Tloušťky podzemních stěn jsou 400 800 mm (případně 1000 1200 mm), hloubky většinou nepřesahují 30 m, mohou být však I několikanásobně větší, zvláště při použi[ hydrofrézy. Podzemní stěna je hloubena po lamelách šířky převážně do 7 m. Vodotěsnost spár mezi jednotlivými lamelami je zajišťována těsnicími pásy, které jsou navlečeny do ocelových pažnic tvořících bednění pracovní spáry (tzv. waterstop).

Podzemní stěny monoli1cké Realizace podzemních stěn začíná vybudováním vodicích zídek, které určují jejich přesnou polohu. Vodicí zídky stabilizují horní část rýhy pod terénem, poskytují oporu pro hloubení a osazování prvků do rýhy. Při těžbě také slouží také jako zásobní prostor pro pažicí suspenzi, pod jejíž ochranou je těžba podzemních stěn prováděna. Pažicí suspenze je obvykle jílová a plní funkci hydraulického pažení stěn rýhy a zajišťuje její stabilitu. Rýha podzemní stěny se hloubí hydraulickým nebo lanovým drapákem, popřípadě hydrofrézou.

Podzemní stěny monoli1cké Hydraulický drapák při těžbě

Podzemní stěny monoli1cké Vodící zídka

Podzemní stěny monoli1cké Spouštění armokoše

Podzemní stěny monoli1cké Hydrofréza

Podzemní stěny monoli1cké postup provádění kotvené monoli1cké podzemní stěny 1a) Těžba jednotlivých záběrů a hrázky drapákem pod ochranou pažicí suspenze; 1b) Do vytěžené rýhy (lamely) je postupně osazen armokoš a zámkové pažnice s těsnicími pásy; 1c) Betonáž lamely podzemní stěny probíhá odzdola pomocí kolon betonářských rour; 1d) Po zatvrdnu[ vyrobených podzemních stěn je lze postupně odkopat a zakotvit po kotevních úrovních až na úroveň defini2vního výkopu.

Podzemní stěny monoli1cké

Podzemní monoli2cké stěny

Podzemní stěny monoli1cké Rozepření stěn

Podzemní stěny monoli1cké Využi[ stěn v prostorách hydrocentrály

Podzemní stěny monoli1cké Použi[ u hloubených podzemních staveb

Čelní odtěžování v Jihlavském tunelu

Prefabrikované podzemní stěny Těsnost svislých spár mezi prefabrikáty je zajištěna gumovou hadicí, vloženou do zámku a zainjektovanou stabilizovanou cementovou směsí. Prefabrikované podzemní stěny lze kotvit zemními kotvami nebo rozpírat.

Prefabrikované podzemní stěny Pokud je vyprojektována prefabrikovaná podzemní stěna o hloubce větší než 12 14 m, provede se jako stěna kombinovaná, přičemž spodní část rýhy je vybetonována stejně jako monoli2cká stěna a do čerstvého betonu je ihned osazen prefabrikát, který tvoří odhalenou výšku stěny.

Prefabrikované podzemní stěny

Prefabrikované podzemní stěny Schema styku panelů s hadicovým zámkem

Prefabrikované podzemní stěny Schema styku panelů s injektovaným waterstopem

Kombinované podzemní stěny Prefabrikovaná podzemní stěna kombinovaná ve spodní čás2 s těsnicí stěnou vetknutou až do nepropustného podloží. Dno výkopu lze při tomto řešení dobře odvodnit.

Kombinované podzemní stěny Prefabrikovaná stěna kombinovaná s dočasnou záporovou stěnou v horní čás2. Zápory jsou vetknuty do koruny panelů.

Kombinované podzemní stěny Prefabrikovaná stěna vetknutá patou do stěny z monoli2ckého betonu, takže je schopna přenášet trvale ver2kální za[žení z horní stavby.

Kombinované podzemní stěny Vyztužená jílocementová podzemní stěna kombinuje výplň stěny jílocementovou směsí s vyztužením ocelovými nosnými prvky jako jsou I profi ly. DOČASNÁ KONSTRUKCE

Kotvení pilotové stěny

KOTVY Existují zemní či horninové kotvy a svorníky. Svorník je krátká tyčová horninová kotva. U zemních kotev existují i zavrtávací kotvy 30cm dlouhé, které slouží pro ukotvení drobných prvků. Kotvy mohou být dočasné či trvalé. Základní prvky jsou společné všem druhům kotev. kotva je tvořena třemi hlavními částmi hlavou, táhlem a kořenem, podle typu táhla na kotvy tyčové, pramencové (lanové) a drátové,

Kotvy Konstrukce kotvy může být různého typu, důležité je rozlišení, zda se jedná o kotvu dočasnou nebo trvalou se zvláštní ochranou. Táhlo kotvy se provádí z ocelových pramenců, tyčí, trubek ap.

Vzájemná poloha kotev

Kotvení pomocí kotevních prvků 1 pažící stěna, 2 táhlo, 3 kotevní deska, 4 pilota, 5 pilotová stěna, 6 studna, 7 tahová pilota, 8 účinná délka tahové piloty

Klínový svorník

Lepené svorníky ampule SIS

CKT svorník