Zpravodaj. âeskoslovenské biologické spoleãnosti

Zpravodaj âeskoslovenské biologické spoleãnosti ãíslo 2 BRNO 2004

ZPRAVODAJ âeskoslovenské biologické spoleãnosti 2/2004 BRNO Obsah: ÚVODNÍ SLOVO Pár slov k budoucnosti ãeské vûdy O. Neãas... 1 ZPRÁVY HLAVNÍHO V BORU Zápis ze schûze Hlavního v boru âsbs 3. 5. 2004 v Brnû R. Janisch... 2 Zápis ze schûze Hlavního v boru âsbs14. 10. 2004 v Plzni R. Janisch... 5 Zpráva o ãinnosti âs. biologické spoleãnosti v r. 2003 R. Janisch... 8 ZPRÁVY Z POBOâEK A SEKCÍ XII. Cytoskeletální klub I. Slaninová... 13 Semináfi Hlavního v boru âsbs na téma: MÛÏe souãasné chování lidstva sníïit pravdûpodobnost pfieïití ãlovûka jako druhu? K. Linhart... 14 Globální problémy v historickém v zkumu V. Orel... 15 Konference Praktická ultrasonografie po 20 letech F. ZáÈura, L. DoleÏal... 17 CYTOKINEMATICS 2004 E. Rudolf a M. âervinka... 18 Slavnostní schûze Brnûnské poboãky vûnovaná památce profesora MUDr. Vladislava Kruty, DrSc. S. âech... 20 Zásluhy profesora Vladislava Kruty pfii rozvíjení historie vûd V. Orel... 21 Nové fluorescenãní metody pfii sledování dûjû v Ïiv ch buàkách J. Reischig... 23 Stretnutie prednostov Ústavov biologie lekársk ch fakult SR a âr Bratislava 15. november 2004 J. Vojta ák... 24 Je tû k novému ãestnému ãlenovi spoleãnosti Zdenûk Drahota: spolutvorca a svedok polstoroãia ãeskoslovenskej vedy L. Kováã... 25 PERSONALIA In memoriam antropologa profesora MUDr. Milana Dokládala, CSc. (1928 2004) S. âech... 29 ZAJÍMAVOSTI A NOVINKY Trpasliãí lidé z ostrova Flores J. Kunert... 31 OZNÁMENÍ CELLS VI J. Berger... 32 RECENZE Rosypal a kol.: Pfiehled biologie M. Hejtmánek... 33 KALENDÁ AKCÍ... 34 POZNÁMKY Utopen Archimedés pokraãování V. Mornstein... 36

Hlavní v bor âs. biologické spoleãnosti Prof. MUDr. Oldfiich Neãas, DrSc., pfiedseda, Biologick ústav LF MU, Jo tova 10, 662 43 Brno Prof. MUDr. Fedor âiampor, DrSc., I. místopfiedseda, Virologick ústav SAV, Dúbravská cesta 9, 842 46 Bratislava Doc. RNDr. Jifií Kunert, DrSc., II. místopfiedseda, Biologick ústav LF UP, Hnûvotínská 3, 775 00 Olomouc Prof. MUDr. Roman Janisch, DrSc., vûdeck tajemník, Biologick ústav LF MU, Jo tova 10, 662 43 Brno Doc. MUDr. Josef Reischig, CSc., hospodáfi HV, Biologick ústav LF UK, Karlovarská 48, 301 66 PlzeÀ Doc. RNDr. Josef Berger, CSc., ãlen HV, Zdravotnû sociální fakulta JãU, Brani ovská 31, 375 05 âeské Budûjovice Prof. MUDr. RNDr. Svatopluk âech, DrSc., ãlen HV a pfiedseda Brnûnské poboãky, Ústav histologie a embryologie LF MU, Jo tova 10, 662 43 Brno Prof. RNDr. Milan Hejtmánek, DrSc., ãlen HV, Biologick ústav LF UP, Hnûvotínská 3, 775 00 Olomouc Prof. Ing. Kyra Michalová, DrSc., ãlenka HV a pfiedsedkynû Cytogenetické sekce, III. interní klinika, I. LF UK, U nemocnice 1, 120 00 Praha Prof. RNDr. Ivan Ra ka, DrSc., ãlen HV, ÚEM AV âr, VídeÀská 1083, 142 20 Praha Prof. MUDr. Augustin Svoboda, CSc., ãlen HV a pfiedseda Spoleãnosti bunûãné biologie, Biologick ústav LF MU, Jo tova 10, 662 43 Brno Prof. MUDr. RNDr. Miroslav âervinka, CSc., revizor HV, Biologick ústav LF UK, imkova 870, 500 00 Hradec Králové Prof. RNDr. Vojtûch Mornstein, CSc., revizor HV, Biofyzikální ústav LF MU, Jo tova 10, 662 43 Brno + + + Doc. RNDr. Peter Brezáni, CSc., pfiedseda Ko ické poboãky, Ústav lekárskej biologie, LF UJP, SNP 1, 040 66 Ko ice Ing. Josef Fulka, CSc., pfiedseda Sekce reprodukãní biologie, VÚÎV, 251 61 Praha Prof. RNDr. Lubomír Dobiá, DrSc., pfiedseda Ostravské poboãky, Zdravotnû sociální fakulta Ostravské univerzity, Syllabova 19, 700 30 Ostrava RNDr. Antonín Konûtopsk, CSc. pfiedseda Pedagogické sekce, Gymnázium, Táborská 185, 600 00 Brno Prof. RNDr. Karel Lenhart, DrSc., pfiedseda Olomoucké poboãky, Biologick ústav LF UP, Hnûvotínská 3, 775 00 Olomouc RNDr. Jifií Mlíkovsk, CSc., pfiedseda Sekce evoluãní biologie, Zborovská 10, 150 00 Praha Prof. MUDr. Vladimír PÛÏa, DrSc., pfiedseda Poboãky v Hradci Králové, Biologick ústav LF UK, imkova 870, 500 00 Hradec Králové MUDr. Pavel Rössner, CSc., pfiedseda Spoleãnosti pro mutagenezi zevním prostfiedím, Státní zdravotní ústav, robárova 48, 100 42 Praha Ing. Vladimír Skládal, CSc., pfiedseda Sekce pro biologii nízk ch teplot, VÚRV, Drnovská 507, 161 06 Praha Doc. MUDr. Franti ek ZáÈura, CSc., pfiedseda âeské spoleãnosti pro ultrazvuk, Urologická klinika FNUP, I. P. Pavlova 6, 775 20 Olomouc RNDr. Oldfiich Vrána, CSc., zastupující pfiedseda Biofyzikální sekce, BFÚ AV âr, Královopolská 135, 612 65 Brno Titulní strana: PrÛkaz cytochrom c oxidázy v mitochondriích. RÛzná intenzita zbarvení je pfiímo úmûrná mnoïství enzymu k jehoï genu byl fúzován gen pro ãerven protein. My í fibroblasty 3T3 transfekované elektroporací expresním vektorem (pdsred2-mito od firmy Clontech). Laserov konfokální mikroskop Olympus FV1000, Nomarského diferenciální interferenãní kontrast, jeden fluorescenãní kanál (excitace 541nm a emise 572nm). Snímek je sloïen ze tfií optick ch fiezû vzdálen ch od sebe 1 m. Peparát E. Dráberová, snímek J. Reischig.

Úvodní slovo Pár slov k budoucnosti ãeské vûdy Nedávno mi jeden z m ch b val ch ÏákÛ, nyní doktorand, poloïil otázku jaká je podle mého názoru budoucnost ãeské vûdy. Patrnû by drtivá vût ina takto tázan ch odpovûdûla jednodu e: to závisí na tom, kolik bude na ni penûz. JistûÏe je to podmínka veledûleïitá, nicménû si myslím, Ïe to není odpovûì zdaleka vyãerpávající. JiÏ sám pojem ãeská vûda je ponûkud rozmazan (neostr ). Máme tím na mysli vûdu, která se dûlá na pracovi tích v âeské republice nebo i vûdu, kterou dûlají ãe tí vûdci na pracovi tích v zahraniãí? Uvedu pfiíklad: Jifií Bártek zaãal na Onkologickém ústavu v Brnû, nauãil se zde vûdecky pracovat a mûl v sledky v borné. Pak ode el do zahraniãí, kde dosáhnul v sledkû zcela vynikajících. Je Jifií Bártek chloubou ãeské vûdy? Má geny z genofondu ãeské populace, pro vûdu byl motivován u nás a také zde se vûdu nauãil dûlat. Má vûbec smysl v dne ní internacionalizované vûdû nûjakou národní pfiíslu nost hledat? Je to jistû vûc názoru. Zjednodu me si proto otázku tak, Ïe ãeská vûda je vûda, která se dûlá na na ich pracovi tích. Jakou budoucnost má v tomto pojetí ãeská vûda? Zdaleka se nedomnívám, Ïe to bude záviset jenom na penûzích. âeská vûda mûla vïdy a snad je tû má ve svûtû dobrou prestiï. Asi proto, Ïe ãeská populace je dostateãnû veliká, aby se v ní vyselektovali jedinci s vynikajícím mozkem a s potfiebou poznávat nové. Je to tak i dnes? Genofond na í populace se urãitû nezmûnil, zmûnila se ale selekãní kriteria. Podstatná ãást pro vûdeckou práci schopn ch mlad ch lidí hledá uplatnûní v jin ch lukrativnûj ích a ze spoleãenského hlediska prestiïnûj ích sférách (právníci, manaïefii, finanãníci atd.) To je v blízké budoucnosti ãeské vûdy ztráta nenahraditelná a nezdá se, Ïe by se v krátké dobû na této strategii nûco zmûnilo. Zb vá asi jediné aby v systému lidsk ch hodnot figurovaly ménû peníze ale více motivace k touze po poznání, k potfiebû poznávat, od útlého vûku v rodinû, pak nad en mi uãiteli na kolách v ech stupàû a pochopitelnû mnohem více i ve v ech moïn ch sdûlovacích mediích. Je tû nûkolik slov k národní vûdû obecnû. Vûda jako kognitivní systém je dnes internacializována. Její poznatky jsou (aï na nûkteré, z dûvodû komerãních ãi vojensk ch) volnû a snadno pfiístupné. MoÏná, Ïe je pfiíhodné mluvit o globalizaci vûdy. Má proto vûbec smysl mluvit o ãeské vûdû a obecnû o národních vûdách (ruské, japonské ãi ãínské). Je v tom nûjak smysl? MoÏná, Ïe ano. Mezinárodní vûda jde ãasto ve vyjet ch kolejích, urãité metodické a my lenkové pfiístupy a paradigmata dominují a vyboãit je rizikem. Ti, ktefií bádají na zahraniãních pracovi tích (vût inou jen relativnû krátkou dobu) a vût inou na tom co právû letí, jedou ve vyjet ch kolejích a po návratu domû v tom pokraãují. Není tato globalizace nev hodou? Nebyla by ãásteãná izolace prospû ná. Z Darwina pfiece víme, Ïe bez teritoriální ãi jiné izolace subpopulací by nové druhy vzniknout nemohly (a mutatis mutandis nové my lenky). Neplatí podobné i pro vûdu? PakliÏe ano, pak pojem národní vûda by nemusel b t takov m anachronismem. Národní vûda má i své tradice, které jsou bezpochyby v znamnou hybnou silou. Tyto tradice byly urãitû nejdûleïitûj ím faktorem, proã jsme dobfií v ledním hokeji ãi tenise (i kdyï dnes jde i zde spí e o peníze neï o prestiï). Moje odpovûì na poloïenou otázku není tedy vûbec pesimistická. Domnívám se, Ïe o budoucnost ãeské vûdy nemusíme mít Ïádné obavy, jestliïe se ponûkud zmûní v na í populaci selekãní tlaky. Myslím si, Ïe na této strategii závisí budoucnost ãeské vûdy, snad více neï na penûzích. O. Neãas 1

Zprávy hlavního v boru Zápis ze schûze Hlavního v boru âs. biologické spoleãnosti 3. kvûtna 2004 v Brnû âlenové Hlavního v boru Pfiítomni: prof. O. Neãas, doc. F. âiampor, doc. J. Kunert, prof. R. Janisch, doc. J. Reischig, prof. S. âech, prof. I. Ra ka, prof. A. Svoboda, prof. V. Mornstein Omluveni: doc. J. Berger, prof. M. Hejtmánek, prof. K. Michalová, prof. M. âervinka Pfiedsedové poboãek a sekcí Pfiítomni: dr. A. Oltová Úkoly ze schûze Hlavního v boru âs. biologické spoleãnosti 1. Propagace semináfie MÛÏe souãasné chování lidstva sníïit pravdûpodobnost pfieïití ãlovûka jako druhu? odpovídá doc. Kunert. 2. Podzimní semináfi Hlavního v boru 2004 Jadern skelet odpovídají prof. âe-vinka, prof. Neãas. 3. Semináfi Hlavního v boru na jafie 2005 Postavení biologie na lékafisk ch i jin ch fakultách odpovídají doc. Kunert, prof. Svoboda. 4. XVIII. Biologické dny spojit s konferencí Cells VI v r. 2005 v âesk ch Budûjovicích odpovídají doc. Berger, prof. Svoboda. 5. PrÛbûÏnû bûhem roku udûlovat ocenûní jubilantûm odpovídá prof. Janisch. 6. Dodat pfiíspûvky do Zpravodaje nejpozdûji do 20. 5. 2004 odpovídají pfiedsedové poboãek a sekcí. 7. Pfií tí schûze Hlavního v boru âs. biologické spoleãnosti 14. 10. 2004 na LF UK v Plzni odpovídají prof. Neãas, doc. Reischig. Prof. Neãas zahájil schûzi Hlavního v boru âs. biologické spoleãnosti a pfiivítal v echny pfiítomné. Po schválení zápisu z minulé schûze 19. 11. 2003, k nûmuï nebyly Ïádné pfiipomínky, pfiistoupil k vlastnímu programu schûze. 1. Zpráva pfiedsedy V úvodu své zprávy poïádal prof. Neãas plénum o dodateãné schválení udûlení Babákovy medaile prof. Milanu Nermutovi, o kterém pfiedbûïnû rozhodlo pfiedsednictvo Hlavního v boru. Medaile podle Statutu je udûlována vûdcûm z âeské i Slovenské republiky za mimofiádné badatelské v sledky, nebo za Ïivotní dílo a za v znamn podíl na organizaãní práci v âeskoslovenské biologické spoleãnosti. Prof. Nermut byl dlouholet m ãlenem âs. biologické spoleãnosti a ãlenem v boru Sekce elektronové mikroskopie a dlouholet m vûdeck m pracovníkem Biologického ústavu Lékafiské fakulty MU. Po r. 1968 pracoval jako vûdeck pracovník Anglii a pfii sv ch pfiíleïitostn ch pobytech v âeské republice se vïdy úãastnil konferencí âs. biologické spoleãnosti a podílel se aktivnû na vûdecké práci Biologického ústavu LF MU. Pfii pfiíleïitosti jeho 80. narozenin uspofiádala Brnûnská poboãka spoleãnû s vedením LF MU 1. 4. 2004 slavnostní schûzi. Na této schûzi pfiednesl prof. Nermut v pofiadí jiï sedmou Babákovu pfiedná ku. Jako v raz ocenûní udûlila prof. Nermutovi Babákovu medaili âs. biologická spoleãnost a dûkan LF MU v Brnû pfiedal medaili Lékafiské fakulty. Hlavní v bor jednohlasnû dodateãné udûlení Babákovy medaile schválil. 2

Zprávy hlavního v boru Prof. Neãas dále informoval, Ïe Hlavní v bor pokraãuje sv mi diskusními semináfii pro zvané zájemce. Pát odborn semináfi Hlavního v boru bude uskuteãnûn jiï 1. ãervna 2004 na téma MÛÏe souãasné chování lidstva sníïit pravdûpodobnost pfieïití ãlovûka jako druhu?. Diskusi uvedou: O. Neãas: Ofenzivní adaptaãní strategie a její dûsledky J. RoÏnovsk : Globální zmûny klimatu na e poznatky a predikce J. Ple ek: Lidstvo a energie Z. Pavlík: Souãasná demografická situace svûta a moïné perspektivy J. Kvût: Ekologie a v voj lidstva J. Drobník: Rizika genetického inïen rství pro biosféru Semináfi je dobfie pfiipraven jak po odborné tak i po organizaãní stránce. Doc. Kunert z povûfiení Hlavního v boru po le pozvánku na semináfi Tiskové kanceláfii v Brnû se Ïádostí o propagaci semináfie v denním tisku i v televizním regionálním vysílání Jihomoravského veãerníku. V dal ím bodu své zprávy prof. Neãas pfiipomenul, Ïe na schûzi 8. 10. 2003 navrhl pro cyklus diskusních semináfiû 13 moïn ch témat: 1. Sociobiologie (nakolik je lidská spoleãnost determinována biologicky) 2. Vznik Ïivota 3. Podstata Ïivota 4. Existuje jadern skelet? (evoluce jádra) 5. DÛvody a mechanismy (pfiíãiny) stárnutí a smrti (od buàky aï po druhy) 6. Velcí myslitelé na í biologie 7. Vztah biologick ch vûd a filozofie 8. Evoluce lidské kognitivity 9. Kognitivita Ïiv ch systémû 10. Rizika pro v voj lidstva (nekontrolovaná vûda, vojenské sebezniãení atd.) 11. Rizika pro v voj biosféry (globální klima, genetické zásahy, technizace, chemizace atd.) 12. Biomedicína v r. 2020, vize 13. Postavení biologie na lékafisk ch fakultách K pfiedloïen m tématûm pfiidal prof. Neãas je tû Dne ní pohled na vyuïití kmenov ch bunûk a Systémová biologie. V diskusi pfiidali své návrhy prof. Janisch na téma Integrovaná biologie a prof. Svoboda Co je to lékafiská biologie? Po diskusi bylo rozhodnuto uskuteãnit dal í semináfi Hlavního v boru na podzim 2004 na téma Existuje jadern skelet? (architektura jádra). Odbornou koncepcí semináfie byl povûfien prof. âervinka. ProtoÏe prof. âervinka nebyl pfiítomen na schûzi Hlavního v boru, projedná prof. Neãas telefonicky s prof. âervinkou v pfiípadû jeho souhlasu odborné zamûfiení semináfie, organizaãnû semináfi zajistí sekretariát Hlavního v boru. Dále bylo projednáno téma semináfie Hlavního v boru pro jaro 2005 Postavení biologie na lékafisk ch i jin ch fakultách. Hlavní v bor povûfiil odbornou koncepcí semináfie doc. Kunerta a prof. Svobodu, na pfií tí schûzi podají bliï í informace. Organizaãnû semináfi zajistí sekretariát Hlavního v boru. Realizaci obou plánovan ch semináfiû Hlavní v bor schválil. 3

Zprávy hlavního v boru V závûru své zprávy zdûraznil prof. Neãas potfiebu zamyslet se nad pfiípravou XVIII. Biologick ch dnû v roce 2005. Na podzim 2004 byla pfiedbûïnû projednána s doc. Bergerem moïnost uspofiádat XVIII. Biologické dny v âesk ch Budûjovicích jako souãást konference BuÀky VI. Tématiku by tvofiila bunûãná biologie a kromû toho v echny sloïky spoleãnosti by mûly voln prostor pro svou prezentaci (multidisciplinární náplà, v echny obory biologie). Hlavní v bor povûfiil prof. Svobodu projednat moïnosti konání XVIII. Biologick ch dnû s doc. Bergerem. Na pfií tí schûzi Hlavního v boru podá prof. Svoboda zprávu o v sledku jednání. 2. Zpráva vûdeckého tajemníka Prof. Janisch sdûlil, Ïe jako kaïdoroãnû byl sestaven seznam jubilantû, ktefií podle sv ch zásluh budou pfii pfiíleïitosti Ïivotních jubileí ocenûni blahopfiejn m dopisem, diplomem ãestného uznání, Babákovou medailí, nebo ãestn m ãlenstvím. Babákovu medaili a ãestné ãlenství bylo navrïeno udûlit dr. rámovi. Ostatním bude v prûbûhu roku zaslán blahopfiejn dopis. Prof. Janisch informoval, Ïe redakãní rada Zpravodaje âs. biologické spoleãnosti pfiipravuje v kvûtnu t.r. dal í ãíslo. Pfiipomenul proto nutnost pfiípadného dodání pfiíspûvku nejpozdûji do 20. 5. 2004. Dále prof. Janisch oznámil, Ïe finanãní poïadavky poboãek a sekcí na akce v roce 2004 podle sdûlení Rady vûdeck ch spoleãností nebyly kráceny, zûstaly tak jak byly pfiedloïeny na schûzi 8. 10. 2003: PoÏadavky na akce v roce 2004 dodaly tyto sloïky âs. biologické spoleãnosti: âeská spoleãnost pro ultrazvuk 50.000,- ( Praktická ultrasonografie, záfií 2004) Cytogenetická sekce 25.000,- ( 37. v roãní zasedání sekce, 9. 10. 9. 2004) Spoleãnost pro bunûãnou biologii 30.000, ( Cytoskeletální klub, bfiezen 2004) Pedagogická sekce (celostátní semináfie) 3.000,- Poboãka v Brnû (Pfiedná kové schûze) 10.000,- Semináfie Hlavního v boru 15.000,- Zpravodaj âs. biologické spoleãnosti 80.000,- celkem 213.000,- Dotace ze státního rozpoãtu bude âs. biologické spoleãnosti doruãena podle dne - ního sdûlení Rady vûdeck ch spoleãností do 3 t dnû. V závûru své zprávy pfieãet prof. Janisch Ïádost dr. Hochmanna, pfiedsedy Pardubické poboãky, o zru ení poboãky ke konci roku 2003. Informoval, Ïe opakované pokusy o obnovení ãinnosti byly neúspû né, zbytek ãlenské základny bude pfieveden pod Hradeckou poboãku. Hlavní v bor zprávy vûdeckého tajemníka vzal na vûdomí. 3. Pfiihlá ky nov ch ãlenû Do âs. biologické spoleãnosti byli pfiijati tito noví ãlenové: Mgr. Marta Hanáková, Brno, Ing. Adéla Kúdelová, Bratislava. 4

Zprávy hlavního v boru 4. RÛzné Pfií tí schûze Hlavního v boru se bude na návrh doc. Reischiga konat 14. 10. 2004 na LF UK v Plzni pfii pfiíleïitosti semináfie o mikroskopii, kter pofiádá s Biologick m ústavem LF UK v Plzni firma Olympus. Prof. Neãas podûkoval v em pfiítomn m za úãast i aktivitu v jednání a schûzi Hlavního v boru âs. biologické spoleãnosti ukonãil. Zapsala: Iva Taãová Pfieãetl: Prof. MUDr. R. Janisch, DrSc. vûdeck tajemník Zápis ze schûze Hlavního v boru âs. biologické spoleãnosti 14. fiíjna 2004 v Plzni âlenové Hlavního v boru Pfiítomni: prof. O. Neãas, doc. J. Kunert, prof. R. Janisch, doc. J. Reischig, doc. J. Berger, prof. I. Ra ka, prof. A. Svoboda Omluvemi: prof. S. âech, prof. M. Hejtmánek, prof. K. Michalová, prof. M. âervinka, prof. V. Mornstein Nepfiítomen: doc. F. âiampor Pfiedsedové poboãek a sekcí Pfiítomni: Dr. A. Konûtopsk Úkoly ze schûze Hlavního v boru âs. biologické spoleãnosti 1. Do konce roku oznámit doc. Bergerovi jména fieãníkû a názvy plenárních pfiedná ek odpovídá prof. Neãas. 2. Pfiipravovat podklady pro semináfi Postavení biologie na lékafisk ch a jin ch fakultách odpovídají prof Svoboda, doc. Kunert. 3. Uspofiádání Semináfie o sociobiologii na podzim 2005 nebo na jafie 2006 odpovídá prof. Neãas. 4. Doruãovat zprávy z vût ích akcí a dal í pfiíspûvky do Zpravodaje odpovídají poboãky a sekce. 5. Do 20. 12. 2004 doruãit na Hlavní v bor v roãní zprávy za rok 2004 odpovídají poboãky a sekce. 6. Odeslat blahopfiejn dopis prof. Langovi odpovídá prof. Janisch. 7. Vypracovat anal zu pro zv ení prestiïe âs. biologické spoleãnosti odpovídají prof. Svoboda, doc. Berger. 8. Pfií tí schûze Hlavního v boru v polovinû ledna 2005 odpovídá prof. Janisch. Zasedání Hlavního v boru âs. biologické spoleãnosti zahájil pfiedseda prof. Neãas a zdûraznil nutnost omluvy v pfiípadû nepfiítomnosti ãlenû Hlavního v boru, poboãek i sekcí. Po schválení zápisu z minulé schûze 3. 5. 2004 pfiistoupil k vlastnímu jednání. 5

Zprávy hlavního v boru 1. Zpráva pfiedsedy Prof. Neãas informoval, Ïe ve dnech 24. 26. 10. 2005 budou uskuteãnûny XVIII. Biologické dny v âesk ch Budûjovicích. Budou spojeny s mezinárodním sympoziem Cells VI jako jedna spoleãná akce. Odbornou náplà XVIII. Biologick ch dnû zajistí Hlavní v bor a Spoleãnost bunûãné biologie za pfiedsednictví prof. Neãase. Spoleãnost pro bunûãnou biologii za 0pfiedsednictví doc. Bergera zajistí odborn program sympozia Cells VI. Organizaãnû zajistí akci Hlavní v bor spoleãnû se Spoleãností pro bunûãnou biologii. Akce je plánována maximálnû na 3 dny. Plenární pfiedná ky budou vybrány z aktuálních oblastí biologie a v echny sloïky âs. biologické spoleãnosti budou mít pfiíleïitost pro volnou prezentaci nejzajímavûj ích v sledkû své práce. Po iroké diskusi, které se zúãastnili v ichni pfiítomní, byla tato varianta XVIII. Biologick ch dnû schválena. Hlavní v bor povûfiil prof. Neãase, aby zajistil témata a fieãníky plenárních pfiedná ek od pfiedstavitelû sekcí do konce roku. Dále prof. Neãas sdûlil, Ïe 1. 6. 2004 se uskuteãnil jiï pát odborn semináfi Hlavního v boru na téma MÛÏe souãasné chování lidstva sníïit pravdûpodobnost pfieïití ãlovûka jako druhu?. Semináfi se setkal s velice kladn m ohlasem vûdecké vefiejnosti, obsahy pfiíspûvkû byly ve zkrácené formû prezentovány v prvním ãísle Zpravodaje a prof. Neãas bude mít o semináfii rozhovor s redaktorem I. Budilem v âeském rozhlase. Vzhledem k velkému zájmu o tyto diskusní semináfie bude hlavní v bor v jejich pofiádání pokraãovat. Jako dal í byl naplánován semináfi na téma Architektura jádra. Od jeho konání v Brnû upu tûno protoïe na pfiíbuzné téma pofiádá pracovní skupina prof. Ra ky workshop Imaging at the Cutting Edge: From Cells to Molecules, 30. listopadu 2004 v Praze za úãasti v znamn ch zahraniãních odborníkû. Obsahem dal ího diskusního semináfie bude Postavení biologie na lékafisk ch fakultách. Koncepcí byli povûfieni prof. Svoboda a doc. Kunert. V listopadu t. r. probíhá na toto téma semináfi v Bratislavû, kterého se prof. Svoboda a doc. Kunert zúãastní a o jeho závûrech budou informovat na pfií tí schûzi Hlavního v boru. Podle závûrû jednání bude rozhodnuto, zda semináfi k tûmto otázkám bude uspofiádán. Dal í v pofiadí je navrhován semináfi z oblasti sociobiologie ( Do jaké míry je lidská spoleãnost determinována biologicky ). Semináfi se uskuteãní na podzim 2005 nebo na jafie 2006. Po diskusi bylo dohodnuto zapoãatou tradici diskusních semináfiû Hlavního v boru zachovat. 2. Zpráva vûdeckého tajemníka Prof. Janisch informoval, Ïe redakãní rada Zpravodaje âs. biologické spoleãnosti pfiipraví do konce roku je tû 2 ãísla. Pfiipomenul proto nutnost rychlého dodání pfiíspûvkû, zvlá tû zpráv z vût ích uskuteãnûn ch akcí, které zajistí vzájemnou informovanost o vûdeck ch v sledcích poboãek a sekcí. Dosud nedodali pfiíspûvky pofiadatelé Cytokinematics 2004, V roãního shromáïdûní cytogenetické sekce a V roãního shromáïdûní spoleãnosti pro mutagenezu zevním prostfiedím. Prof. Janisch vyzval pfiedstavitele poboãek a sekcí o doruãení zpráv o ãinnosti za leto ní rok do 20. 12. 2004, které budou slouïit jako podklad pro vypracování v roãní zprávy âs. biologické spoleãnosti za rok 2004. Zpráva bude odeslána do 15. 1. 2005 Radû vûdeck ch spoleãností. Osnova pro zprávy bude pfiiloïena k zápisu. 3. Zpráva hospodáfie Doc. Reischig oznámil, Ïe na základû poïadavkû poboãek a sekcí byla odeslána v termínu 15.10.2004 Radû vûdeck ch spoleãností Îádost o pfiiznání dotace ze státního rozpoãtu âr vûdeck m spoleãnostem pro rok 2005. 6

Zprávy hlavního v boru PoÏadavky na akce v roce 2005 podaly tyto sloïky âs. biologické spoleãnosti: Hlavní v bor a Spoleãnost pro bunûãnou biologii XVIII. Biologické dny s mezinárodním sympoziem Cells VI, 24. 26. 10. 2005, âeské Budûjovice 60.000,- âeská spoleãnost pro ultrazvuk II. roãník Brnûnsk ch sonografick ch dnû s mezinárodní úãastí listopad 2005 Workshop o bezpeãnosti a technick ch aspektech ultrazvukové diagnostiky, 25. 27. 5. 2005 55.000,- Cytogenetická sekce 38 v roãní zasedání Cytogenetické sekce, 8. 9. 9. 2005, Brno 30.000,- Spoleãnost pro bunûãnou biologii Cytoskeletální klub, duben 2005 30.000,- Spoleãnost pro bunûãnou biologii Cells VI, záfií 2005, âeské Budûjovice 30.000,- Poboãka v Brnû Pfiedná kové schûze v r. 2005 15.000,- Pedagogická sekce 2 celostátní semináfie, jaro, podzim 2005 3.000,- Semináfie Hlavního v boru, jaro podzim 2005 15.000,- Biofyzikální sekce XVIII. Biofyzikální dny 25. 27. 5. 2005 30. 000,- Spoleãnost pro mutagezu zevním prostfiedím Genetická toxikologie a prevence rakoviny 24. 26. 10. 2005, Bratislava 15.000,- Hlavní v bor Zpravodaj 80.000,- Celkem 363.000,- 4. Pfiihlá ky nov ch ãlenû Do âs. biologické spoleãnosti byli pfiijati tito noví ãlenové: Mgr. Jana Skuhrovcová (Cytogenetická sekce), RNDr. Elena Svobodová (Cytogenetická sekce), Mgr. Martina Hrubá (Cytogenetická sekce), MUDr. Pavel Verner (âeská spoleãnost pro ultrazvuk), MEDr. Ing. Daniel Smutek, Ph.D. (âeská spoleãnost pro ultrazvuk) 5. RÛzné Prof. Svoboda oznámil, Ïe 19. 10. 2004 oslaví prof. Lang 80. narozeniny. Hlavní v bor po le prof. Langovi blahopfiejn dopis. Doc. Berger doporuãil zv it vûdeckou i spoleãenskou prestiï âs. biologické spoleãnosti. Po rozpravû, které se zúãastnili v ichni pfiítomní, povûfiil Hlavní v bor doc. Bergera a prof. Svobodu vypracovat v této souvislosti konkrétní námûty a pfiedloïit na pfií tí schûzi Hlavního v boru. 7

Zprávy hlavního v boru Termín pfií tí schûze Hlavního v boru byl stanoven na polovinu ledna 2005. Prof. Neãas podûkoval v em za úãast a aktivitu v jednání a zasedání Hlavního v boru ukonãil. Zapsala: Iva Taãová Pfieãetl: Prof. MUDr. R. Janisch, DrSc. vûdeck tajemník Zpráva o ãinnosti âs. biologické spoleãnosti v r. 2003 Struktura spoleãnosti v uplynulém období. Spoleãnost má 6 poboãek v âeské republice v Praze, Brnû, Hradci Králové, Olomouci, Ostravû a v Pardubicích. Na Slovensku pûsobí Slovenská biologická spoleãnost v Bratislavû s poboãkou v Ko icích. V rámci âs. biologické spoleãnosti pûsobí 9 sekcí bez lokálního omezení: Cytogenetická sekce, Sekce evoluãní biologie, âeská a Slovenská spoleãnost pro mutagenezi zevním prostfiedím, Pedagogická sekce, Sekce pro biologii nízk ch teplot, âeská spoleãnost pro ultrazvuk, Sekce reprodukãní biologie, Sekce bunûãné biologie, Sekce biofyzikální. âinnost koordinoval Hlavní v bor ve sloïení: pfiedseda prof. MUDr. Oldfiich Neãas, DrSc., I. místopfiedseda doc. MUDr. Fedor âiampor, CSc., II. místopfiedseda prof. RNDr. Milan Hejtmánek, DrSc., vûdeck tajemník prof. MUDr. Roman Janisch, DrSc., hospodáfi prof. MUDr. RNDr. Svatopluk âech, DrSc., ãlenové doc. RNDr. Josef Berger, CSc., prof. MUDr. RNDr. Miroslav âervinka, CSc., prof. RNDr. Ivan Ra ka, DrSc., doc. RNDr. Josef Reischig, CSc., prof. MUDr. Karel Smetana, DrSc., prof. MUDr. Augustin Svoboda, CSc., revizofii prof. RNDr. Vojtûch Mornstein, CSc., doc. RNDr. Jifií Kunert, CSc. Na valném shromáïdûní spoleãnosti 19.11.2003 byl zvolen nov Hlavní v bor na období 2003 2005 ve sloïení: pfiedseda prof. MUDr. Oldfiich Neãas, DrSc., I. místopfiedseda doc. MUDr. Fedor âiampor, DrSc., II. místopfiedseda doc. RNDr. Jifií Kunert, DrSc., vûdeck tajemník prof. MUDr. Roman Janisch, DrSc., hospodáfi doc. RNDr. Josef Reischig, CSc., ãlenové doc. RNDr. Josef Berger, CSc., prof. MUDr. RNDr. Svatopluk âech, DrSc., prof. RNDr. Milan Hejtmánek, DrSc. prof. Ing. Kyra Michalová, DrSc., prof. RNDr. Ivan Ra ka, DrSc., prof. MUDr. Augustin Svoboda, CSc., revizofii prof. MUDr. RNDr. Miroslav âervinka, CSc., prof. RNDr. Vojtûch Mornstein, CSc. Pfiehled akcí uskuteãnûn ch v roce 2003 1. XVII. Biologické dny, 19. 20. 11. 2003 v Brnû uspofiádaly Hlavní v bor âs. biologické spoleãnosti a Biologick ústav LF MU. Ústfiedním tématem konference byla PamûÈ Ïiv ch systémû. Ve dvoudenním programu odeznûlo 10 pfiehledn ch pozvan ch pfiedná ek na které navázalo celkem 19 dílãích krátk ch sdûlení. Charakter sjezdu celé spoleãnosti mûly posterové prezentace v poãtu 31 sdûlení. Sborník Memory in living systems, Masaryk University, ISBN 80-210-3264-2, Brno 2003, 78s obsahuje anglická abstrakta v ech sdûlení. 2. Semináfi o evoluci buàky, 10.6.2003 v Brnû uspofiádal Hlavní v bor. Diskuze se zúãastnilo pfies 50 zájemcû z fiad vûdeck ch pracovníkû a vysoko kolsk ch i stfiedo- kolsk ch uãitelû. Cílem semináfie bylo na základû nejnovûj ích poznatkû a hypotéz, pfiispût k formování pfiedstav o tom jak buàka vznikla a jak se dále vyvíjela. 8

Zprávy hlavního v boru 3. XI. Cytoskeletální klub 23. 25. 4. 2003 ve Vranovské Vsi uspofiádala Spoleãnost pro bunûãnou biologii. Tohoto jiï tradiãního odborného setkání bunûãn ch biologû zab vajících se cytoskeletem, tentokrát se zahraniãní úãastí, se zúãastnilo 58 zájemcû, byl pfiedneseno 21 pfiedná ek a prezentováno 11 posterov ch sdûlení. Anglická abstrakta vy la ve sborníku. 4. Mezinárodní konferenci CELLS V, 6. 9. 9. 2000, v âesk ch Budûjovicích uspofiádala Spoleãnost pro bunûãnou biologii. Odeznûlo zde 21 pfiedná ek a bylo vystaveno 34 posterov ch sdûlení. Anglická abstrakta vy la v suplementu Journal of Applied Biomedicine. 5. 36. v roãní zasedání Cytogenetické sekce s mezinárodní úãastí 17. 19. 9. 2003 uspofiádala Cytogenetická sekce v Plzni spolu s celostátním sjezdem Spoleãnosti lékafiské genetiky J.E.P. Celkem se zúãastnilo sjezdu více neï 200 pracovníkû, z toho cytogenetické ãásti asi 150 genetikû, odeznûlo zde 28 pfiedná ek z oblasti onkocytogenetiky, klinické a prenatální cytogenetiky a molekulární biologie. V prûbûhu konference probûhla schûze starého v boru, kter pfiipravil volby v boru nového. 6. V leto ním roce probûhl v Bologni 4. Evropsk s cytogenetick kongres ve dnech 6. 9. 9. 2003. Kongres organizovala Evropská cytogenetická asociace (ECA), které je Cytogenetická sekce âs. biol. spol. kolektivním ãlenem, zásluhou Rady vûdeck ch spoleãnosti AV âr a podpory HV. Na tomto kongresu byla hojná úãast cytogenetikû z âr a je potû itelné, Ïe zvané pfiedná ky mûli dva ãe tí úãastníci (prof. Rube a doc. Kozubek) a prof. Michalová pfiedsedala sekci Hematologické neoplasie. 7. 26. pracovní dny Spoleãnosti pro mutagenezi zevním prostfiedím, 5. 7. 5. 2003 v Brnû uspofiádala Spoleãnost pro mutagenezi zevním prostfiedím. Ústfiední tématikou byla aktuální problematika genetické toxikologie organizované Národním centrem o etfiovatelství a nelékafisk ch zdravotnick ch oborû. V ãásti vzdûlávací zaznûlo 14 vyïádan ch pfiedná ek a v dal í ãásti bylo pfiedneseno 9 odborn ch sdûlení. Akce byla certifikována âlk. 8. 24. 28. 8. 2003 se v Aberdeenu konala 33. Mezinárodní konference Evropské spoleãnosti pro mutagenezu zevním prostfiedím (EEMS). Více neï 300 úãastníkû z celého svûta vyslechlo 80 pfiedná ek a prohlédlo si 164 posterû. âeskou a Slovenskou spoleãnost pro mutagenezu zevním prostfiedím aktivnû reprezentovalo 11 úãastníkû. 9. Jesenné pracovné dni: Genetická toxikológia a prevencia rakoviny 2. mezinárodní konference organizovaná Spoleãností pro mutagenezu a Sekcí pracovníkû s tkáàov mi kulturami Onkologické spoleãnosti SLS probûhla ve dnech 20. 22. 10. 2003 v Bratislavû. Konference se úãastnilo více neï 50 úãastníkû z âeské a Slovenské republiky. Bylo pfiedneseno 20 odborn ch pfiedná ek a presentováno 13 plakátov ch sdûlení. Na konferenci pfiednesl pfiedná ku prof. Franz Oesch, fieditel Toxikologického ústavu University v Mainzu. Témata byla zamûfiena na genetick polymorfismus a profesionální expozici, protektivní úãinky pfiírodních látek a na genotoxicitu minerálních látek. V prûbûhu konference byli úãastníci podrobnû seznámeni s hlavními body konference ICMAA VIII. International Conference of Mechanisms of Antimutage-nesis and Carcinogenesis konané v Pize. 10. Celostátní semináfi na téma Nové smûry v abdominální ultrasonografii oznaãen jako I. Brnûnsk sonografick den, se stal pfiedpokladem pro tradici odborn ch setkání na specializovaná témata ultrazvukové diagnostiky, pofiádan ch ve spolupráci 9

Zprávy hlavního v boru s âeskou spoleãností pro ultrazvuk v lékafiství a Oddûlením ultrazvukové diagnostiky kliniky zobrazovacích metod fakultní nemocnice u sv. Anny v Brnû. Brnûnského sonografického dne se zúãastnilo asi 60 úãastníkû, z toho 50 pfiedem pfiihlá en ch, pfieváïnû mlad ích úãastníkû z celé republiky z fiad radiodiagnostikû, internistû i chirurgû a desítka lékafiû z rûzn ch pracovi È FN u sv. Anny v Brnû. 11. Mezinárodní konferenci Pacient a ultrazvuk uspofiádala âeská spoleãnost pro ultrazvuk v biologii a medicínû spoleãnû s Ústav lékafiské biofyziky LF UP, s Department of Biomedical Engineering & Physics, University of Vienna, s âeskou spoleãností pro biomedicínskou techniku a lékafiskou informatiku a s Centrem pro kvalitu ve zdravotnictví 13. 6. 2003 v Olomouci v prostorách Teoretick ch ústavû Lékafiské fakulty. Tématika se t kala biofyzikálních úãinkû ultrazvuku, mûfiení kvality sonografického obrazu a vyzafiovacích charakteristik ultrazvukov ch sond, zaji tûní kvality zdravotnické péãe a také zajímav ch klinick ch aplikací sonografie v oftalmologii, 3D zobrazení v urologii a chirurgii a také anal zy artefaktû v echokardiografii. Celkem bylo pfiedneseno 16 pfiíspûvkû, z toho 9 vyzvan ch. 12. Semináfi Epidermální kmenová buàka: od tkáàového inïen rství k onkologii, uspofiádala praïská poboãka âs. biologické spoleãnosti ve spolupráci s âeskou spoleãností pro biochemii a molekulární biologii a s firmou Genetica v Praze, 9. 10. 2003. Ohlas semináfie odráïel aktuálnost tématu, úãastnilo témûfi 200 zájemcû z âeské i Slovenské republiky. 13. Pedagogická sekce se podílela na zaji Èování semináfie Evoluce buàky 10. 6. 2003 v Brnû, kterého se zúãastnila fiada stfiedo kolsk ch uãitelû. 14. Moravsko-slezské hygieny a pracovního lékafiství uspofiádala v únoru 2003 Poboãka v Ostravû. 15. Konferenci Aktuální otázky bioklimatologie zvífiat 2003 uspofiádala Poboãka v Brnû 8. 12. 2003. Spoluorganizátofii byly âeská bioklimatologická spoleãnost pfii RâVS Sekce bioklimatologie zvífiat, Ústav v Ïivy, dietetiky, zoohygieny a hygieny vegetábilií FVHE Veterinární a farmaceutické univerzity Brno, Ústfiední komise pro ochranu zvífiat Praha, V zkumn ústav Ïivoãi né v roby Praha. Za úãasti 52 zájemcû byl pfiedneseno 17 sdûlení a vystaveno 16 posterû. Sborník pfiíspûvkû, vydala: âs. bioklimatol. Spoleãnost a FVHE VFU v Brnû. 16. Na 12 schûzích brnûnské poboãky pfii prûmûrné náv tûvnosti 28 posluchaãû bylo prezentováno 31 pfiedná ek. Odborn program schûzí byl zaji Èován nejen pfiedná kami ãlenû poboãky, ale i spoluprací s jin mi odborn mi spoleãnostmi (âeská anatomická spoleãnost 3 akce, âeská mikrobiologická spoleãnost 1 akce), s AV âr (Ústav Ïivoãi né fyziologie a genetiky v Libûchovû 1 akce), s ústavy a klinikami LF MU a jin ch V v Brnû (Biologick ústav LF 1x, Ústav patologické fyziologie 1x, Ústav anatomie, histologie a embryologie FVL VFU v Brnû 1x). Na 2 vûdeck ch schûzích byly prosloveny habilitaãní pfiedná ky pracovníkû teoretick ch ústavû LF (MUDr. Pospí ilová a MUDr. majs) a poboãka zorganizovala úspû né vystoupení klinick ch genetikû z Oddûlení lékafiské genetiky FN Brno prac. Dûtská nemocnice. 17. Pravidelné semináfie v poãtu 8 v prûbûhu roku 2003 pofiádala Poboãka v Hradci Králové ve spolupráci se Fyziologickou spoleãností âsl JEP. 18. Poboãka v Olomouci uspofiádala 30. 4. 2003 pfiedná kovou schûzi s tématikou Patologie hypertenze. Nejnovûj í poznatky, jejich v znam pro diagnózu a terapii za úãast 27 posluchaãû. 10

Zprávy hlavního v boru 19. Na Valném shromáïdûní 19. 11. 2003 pfiednesl Dr. Drahota 6. Babákovu pfiedná ku Nové pohledy na funkci mitochondrií v eukaryotick ch buàkách. Ostatní ãinnost Byly vydány 2 ãísla Zpravodaje âs. biologické spoleãnosti. Po celé volební období pracovala redakãní rada Zpravodaje v tomto sloïení: pfiedseda prof. MUDr. Roman Janisch, DrSc., technick redaktor prof. RNDr. Vojtûch Mornstein, CSc., ãlenové doc. RNDr. Josef Berger, CSc., prof. MUDr. et RNDr. Miroslav âervinka, CSc., prof. RNDr. Milan Hejtmánek, DrSc., doc. RNDr. Josef Reischig, CSc., MUDr. Iva Slaninová, Dr., prof. RNDr. Vladimír Srb, DrSc. Informace o ãinnosti spoleãnosti, zprávy, zápisy ze schûzí a plné texty ZpravodajÛ jsou vystaveny na stránce âs. biologické spoleãnosti na adrese: http://www.med.muni.cz./biolspol/. Hlavní v bor v uplynulém roce konstituoval Babákovu medaili âs. biologické spoleãnosti, jako vysokou formu ocenûní vûdeckého pfiínosu a v estranné angaïovanosti ve vûdecké vefiejnosti. Podle statutu bude medaile udûlována vûdcûm v âeské i Slovenské republice za mimofiádné badatelské v sledky nebo za Ïivotní dílo a za v znamn podíl na organizaãní práci âs. biologické spoleãnosti. Návrh na udûlení medaile mûïe podat kdokoliv z ãlenû Hlavního v boru a v borû poboãek a sekcí. Valné shromáïdûní udûlilo ãestné ãlenství za dlouholetou aktivní ãinnost ve spoleãnosti a v znamné vûdecké objevy tfiem ãlenûm spoleãnosti RNDr. ZdeÀku Drahotovi, DrSc., prof. MUDr. Jifiímu Slavíkovi, DrSc. a prof. MUDr. Milanu Dokládalovi, CSc. V e ãlenského pfiíspûvku 150 Kã pro pracující a 50 Kã pro studenty a dûchodce zûstává i následující volební období 2003 5. Nov m kolektivním ãlenem spoleãnosti se firma Optoteam zastoupená jednatelem spoleãnosti Ing. Ivanem Rozko n m, CSc. Plán akcí na r. 2004 âeská spoleãnost pro ultrazvuk: Praktická ultrasonografie, záfií 2004 Cytogenetická sekce: 37. v roãní zasedání Cytogenetické sekce, 9. 10. 9. 2004 Spoleãnost pro bunûãnou biologii: Cytoskeletální klub, 28. 30. dubna 2004 Pedagogická sekce: 2 celostátní semináfie Poboãka v Hradci Králové: Cytokinematics 2004, v záfií 2004, Pravidelné pfiedná kové schûze Poboãka v Brnû: Pfiedná kové schûze Semináfie Hlavního v boru: Globální zmûny biosféry a rizika pro v voj lidské populace. Statistické údaje a závûr V âs. biologické spoleãnosti pracuje 6 poboãek v âeské republice, kde jsou ãlenové zastoupeni takto: Poboãka v Praze 515 ãlenû, Poboãka v Brnû 593 ãlenû, Poboãka v Olomouci 76 ãlenû, poboãka v Hradci Králové 46 ãlenû, Poboãka v Ostravû 34 ãlenû, Poboãka v Pardubicích 13 ãlenû, slovensk ch vûdeck ch pracovníkû je v âs. biologické spoleãnosti zaregistrováno 310. 11

Zprávy hlavního v boru Pfii Hlavním v boru âs. biologické spoleãnosti pracuje 9 odborn ch sekcí: Sekce cytogenetická 175 ãlenû, Sekce evoluãní biologie 37 ãlenû, Spoleãnost pro mutagenezi zevním prostfiedím 120 ãlenû, Pedagogická sekce 64 ãlenû, Sekce pro biologii nízk ch teplot 81 ãlenû, âeská spoleãnost pro ultrazvuk v lékafiství a biologii 128 ãlenû, Sekce reprodukãní biologie 70 ãlenû, Spoleãnost pro bunûãnou biologii 171 ãlenû, Biofyzikální sekce 117 ãlenû. Celkem je v âs. biologické spoleãnosti registrováno 1304 ãlenû. V âs. biologické spoleãnosti bylo uspofiádáno v roce 2003 49 akcí s úãastí 1581 vûdeck ch pracovníkû. R. Janisch 12

Zprávy z poboãek a sekcí XII. Cytoskeletální klub Vranovská Ves, 28. 30. 4. 2004 Otevfielo se jaro a badatele v oblasti cytoskeletu opût pfiivítala rozkvetlá Vranovská Ves u Znojma. V posledních dubnov ch dnech (28. 30. 4. 2004) zde probíhal jiï 12. Cytoskeletální klub, tentokrát organizovan Katedrou fyziologie rostlin Pfiírodovûdecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze, samozfiejmû ve spolupráci se Spoleãností pro bunûãnou biologii pfii âsbs a za finanãní podpory sponzorû. Konferenci zahájila stfiedeãní veãerní pfiedná ka Petera Nicka Tradicionalism versus modernism a not too systematic walk trough microtubular evolution z Institute of Botany, Karlsruhe University. Pfiedná ka byla pojata velmi netradiãnû a o to zajímavûji. Na pozadí obrázkû v voje ãlovûka byl podán v klad evoluce mikrotubulû. âtvrteãní program byl zahájen pfiedná kou dal ího hosta Andreie Smertenko z Department of Biological Sciences, University of Durham Regulators of plant microtubule organisation: MAP65 and MOR1/GEM1. Celé ãtvrteãní dopoledne pokraãovalo tematikou rostlinn ch bunûk a dalo by se fiíct, Ïe bylo v reïii Katedry fyziologie rostlin Pfiírodovûdecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Po pfiedná ce Fatimy Cvrãkové, jeï uï patfií ke kmenov m fieãníkûm Cytoskeletálního klubu a která nás seznámila s novinkami v oblasti rostlinn ch forminû, jsme poznali nové tváfie rostlinného cytoskeletu Jindfii ku Pokornou a Editu Drdovou, jejichï pfiíspûvky se zab valy aktinov mi mikrofilamenty rostlin. Po vydatném obûdû zpestfieném pfiedáním dortu a gratulací prof. Neãasovi, kter právû ve ãtvrtek oslavil 79 let, pfievzal pomyslné Ïezlo pfiedná ejících Ústav molekulární genetiky AV âr a to pfiehlednou metodickou pfiedná kou Pavla Drábera o kvantifikaci protilátek v kulturách hybridomû a o metodách uchovávání protilátek. Lenka Libusová nás seznámila s distribucí @-tubulinu u Tetrahymena thermophila a Vadym Sulimenko se zpûsoby fosforylace @ -tubulinu u bunûk my ího embryonálního karcinomu (P19). Velice pûkná pfiehledná pfiedná ka o centrosomech zaznûla z úst Barbory mejkalové. Jedin m pfiedná ejícím z oblasti kvasinkového cytoskeletu byl Jifií Ha ek. RPG1/eIF3a protein je tématem uï nûkolikáté pfiedná ky na Cytoskeletálním klubu a tentokrát byl ukázán jako protein, kter asociuje s mitochondriemi. Nezb vá, neï se tû it, jakou dal í funkci nám odhalí pfií tû. Na pátek zbyla jediná odborná pfiedná ka a to o poãítaãové anal ze obrazu zaloïené na Fourierovû transformaci, pfiednesená Jindfiichem Nov m. Tûm, ktefií vytrvali a nenechali se odradit matematicky znûjícím názvem byly odhaleny moïnosti obrazové anal zy na pfiíkladu mikrotubulû Ïivoãi n ch bunûk. I tentokrát byly odborné pfiedná ky stfiídány pfiedná kami zástupcû sponzorû, které nás velice poutavû lákaly ke koupi nov ch chemikálií, pfiístrojû, softwarû. Byly to presentace firem Immunotech, LIM, Genetica, Labmark, Olympus, a Biotech. Celková atmosféra leto ního Cytoskeletálního klubu byla trochu vyjimeãná. Prostory motelu vãetnû sauny a bazénu byly zãásti obnoveny, jídlo, jako kaïd rok, bylo vynikající, letos dokonce s moïností v bûru, pfiesto jakoby nûco chybûlo. Hned v úvodu konference jsme minutou ticha vzpomnûli na prof. RNDr. Jifiího Paleãka, CSc., jednoho ze zakladatelû Cytoskeletálního klubu, kter na zaãátku tohoto roku podlehl tûïké nemoci. Na programu leto ního Klubu bylo pouze 12 odborn ch pfiedná ek a 6 posterû, coï je, myslím, rekordnû nízk poãet. Doufejme, Ïe dûvodem byly paralelnû probíhající akce a Ïe pfií tí rok se opût sejdeme v plném poãtu na 13. Cytoskeletálním klubu ve Vranovské Vsi. Nebo snad nûkde jinde? I. Slaninová 13

Zprávy z poboãek a sekcí Semináfi Hlavního v boru âs. biologické spoleãnosti na téma: MÛÏe souãasné chování lidstva sníïit pravdûpodobnost pfieïití ãlovûka jako druhu? Tento semináfi se konal 1. ãervna 2004 v zasedací místnosti Lékafiské fakulty Masarykovy univerzity. Úãastníci celodenního semináfie s velk m zájmem vyslechli est pfiipraven ch sdûlení k otevfien m otázkám biologie, které podnítily Ïivou a obsahovû bohatou diskusi. Jednání zahájil pfiedseda Hlavního v boru Oldfiich Neãas, kter analyzoval ofenzivní adaptaãní strategii a její dûsledky. Jeho vystoupení bylo hlubok m zamy lením nad biologick m smyslem lidského poznávání a jeho vlivu na zmûny na na í planetû, vyvolávajícím stále naléhavûj í otázky, na nûï souãasná vûda nemá k dispozici komplexní odpovûdi. Prof. Neãas poïádal, aby se pfiedná ející nevyh bali ani prognózám, i kdyï nelze popfiít jistou o emetnost a rizika pfii jejich konstruování. Pozornost soustfiedil k problému, zda lidská míra poznávání zvy uje pravdûpodobnost pfieïití lidstva jako druhu, nebo naopak se projeví jako zavádûjící smûr evoluce. Kognitivitu uznáváme jako jednu ze základních vlastností Ïiv ch systémû, smûfiující k zachování stability i v mûnícím se okolí, pûsobící tedy k adaptaci a k anci na jejich pfieïití. âlovûk ov em jako druh má ve srovnání s ostatními Ïiv mi systémy obrovskou poznávací schopnost, racionálním usuzováním pfiekraãuje a umocàuje empirickou kognitivitu, díky fieãové komunikaci získává sdûlované informace a vytváfií spoleãensk poznávací specifick systém, oznaãovan jako vûda. JestliÏe primární strategii mají v echny systémy, sekundární nebo ofenzivní strategie není tolik roz ífiena, lidmi je uplatàována v irokém rozsahu aï v období prûmyslové revoluce, v následující vûdeckotechnické civilizaci a konzumním zpûsobu Ïivota mûní pak aï drasticky Ïivotní prostfiedí. Boj o dominanci a o areál by se mohl stát tak siln m, Ïe existuje hrozba toho, Ïe nejvyspûlej í subsystémy obsadí prostfiedí jin m subsystémûm. I kdyï lidská spoleãnost je determinována biologicky, biosociálnû a spoleãensky a nepopiratelná je tudíï role morálky, forem duchovní kultury a dal ích specificky lidsk ch hodnot, hledáme a zatím neznáme s dostateãnou jistotou odpovûì na otázky, jak eliminovat narûstající rozpory. V dal í ãásti jednání vystoupil J. RoÏnovsk s charakteristikou zmûn klimatu. Pfiesvûdãivû objasnil v znam meteorologie (zajímavé byly rovnûï poznámky k historii oboru, poukazující na okolnost, Ïe sám J. G. Mendel ve svém Ïivotopise se povaïoval za meteorologa, i pfiipomenutí souvislostí meteorologie a biologie). V RoÏnovského v kladu byla pûsobivá rovnûï kritika ãast ch nekvalifikovan ch tvrzení, uvefiejàovan ch v rûzn ch informaãních médiích. Autor ve sdûlení konstatoval, Ïe klimatick reïim je závisl na zmûnách energie, lokální podnebí ovlivàuje lokálnû, nejzávaïnûj í jsou globální zmûny. Skleníkov efekt není jedin m pûsobícím faktorem, i kdyï je primární. Pfiíkladem ekologické politiky by mûly b t zejména prûmyslové zemû, protoïe spotfiebovávají nejvíce energie z neobnoviteln ch zdrojû. Varovnû pûsobil poukaz na pfiíli né spoléhání se na souãasné moïnosti vyuïitelnosti alternativních zdrojû. V navazujícím sdûlení se J. Ple ek vyjádfiil k sloïitostem vztahu lidstva a energie. Upozornil na zavádûjící operování s velk mi ãísly v situaci, kdy na Zemi je zhruba 100 miliónû km 2 obyvatelného povrchu, kde se je tû jakï takï dá Ïít. Nerovnomûrné rozdûlení zdrojû energie patfií k aktuálním otázkám lidstva, jejichï fie ení se projevuje konflikty. 14

Zprávy z poboãek a sekcí Îádoucí je úsilí o uplatàování vzájemné dohody o v mûnû a spolupráci. Svûtová ekonomika, znaãnû závislá na dodávkách energie, snad pfieklene období, neï se lidstvo nauãí vyuïívat solární energii; aktuální problém, jak úãinnûji dosáhnout omezení spalování fosilních paliv, v ak vyvolává mnohé otázky, na nûkteré z nich nejsou zatím k dispozici potfiebné odpovûdi. Referát Z. Pavlíka se soustfiedil na charakteristiku souãasné demografické situace svûta a moïné perspektivy. Populaãní v voj je jevem biosociálním, nemûïe ov em zru it základní biologické rámce. Autor sdûlení upozornil na ãetné problémy pfiechodu od extenzivní reprodukce do procesû souãasné demografické revoluce. Velkou otázkou je, nakolik se s globálním ífiením na eho zpûsobu Ïivota budou ífiit také na e reprodukãní strategie. K otázkám ekologie a jejímu vlivu se vyjádfiil J. Kvût. Ve sdûlení zaznûla nadûje, Ïe lidská populace mûïe pfiekonat rizika obnovování Ïivotodárn ch systémû, zápas o obnovování partnerství ãlovûka s pfiírodou by mûl náleïitû respektovat ãetná nebezpeãí. Závûr jednání semináfie patfiil J. Drobníkovi, kter se podnûtnû pohovofiil k rizikûm genetického inïen rství pro biosféru. Tato rizika jsou spojena s pravdûpodobností kody, zatím nejsou jasné problémy, jak pro podmínky biosféry kody kvantifikovat. Genetické inïen rství skuteãnû pfiedstavuje jednu z moïností, jak uïivit lidstvo. V Evropû zatím nelze ov em ãekat masové roz ífiení lechtitelského pûstování, i kdyï by patrnû prospûlo, v tomto smûru jsou v ak v na em svûtadílu ífieny obavy. âertovo kop tko spoãívá v ak spí e v souboru radiaãních metod. V bohaté diskusi na semináfii zaznûly napfi. my lenky o potfiebû lechtit také ãlovûka, k úloze a vlivu koncentrace moci a kapitálu, k problémûm demografického stárnutí, vyskytly se dotazy, zda se zlep uje biologická kvalita i dal í problémy. V závûru celodenního semináfie pfiedseda Hlavního v boru âsbs prof. Neãas komentoval pouïívan slogan, Ïe lidstvo si samo podfiezává svou vûtev poznámkou, Ïe máme teprve pilu v ruce. Ocenil, Ïe v prûbûhu semináfie neodeznûly katastrofické scénáfie. Dodejme snad je tû, Ïe jist optimismus, zaznívající v prûbûhu mimofiádnû zajímavého semináfie byl dûslednû spojován s naplàováním jist ch podmínek. Vûda ov em nerozhoduje o pouïití sv ch poznatkû, a tak i onen optimismus nemûïe neb t nepodmínûn. K. Linhar Globální problémy v historickém v zkumu V závûru semináfie uspofiádaného âsbs v ãervnu 2004 MÛÏe souãasné chování lidstva sníïit pravdûpodobnost pfieïití ãlovûka jako druhu? jehoï zamûfiení je vystiïeno v pfiedchozím ãlánku, je v zva k diskuzi rûznû zamûfien ch odborníkû. Nabízí se pouãení z historického v voje pfiírodních vûd, pfiedev ím genetiky, v souvislosti se zaãátky studia globálních problémû. V roce 1989 rusk filozof I. T. Frolov (1929 1999) v páté kapitole knihy O ãlovûku a humanismu v kapitole âlovûk a globální problémy lidstva: nezbytnost novû myslet a jednat uvádûl následující ãást textu manifestu A. Russela a A. Einsteina, zvefiejnûného v ãervenci 1955 po prvních pokusn ch v bu ích atomov ch a vodíkov ch bomb: V tomto tragickém postavení, ve kterém se lidstvo octlo musíme novû myslet Musíme si poloïit otázku: jaké kroky mûïeme pfiijmout, abychom pfiede li atomové válce, 15

Zprávy z poboãek a sekcí jejíï dopad by byl katastrofální pro v echny úãastníky? Pfied námi je cesta nepfieru ovaného pokroku, tûstí, poznání a moudrosti. Zvolíme v ak místo toho smrt jen proto, Ïe nemûïeme zapomenout na dfiívûj í spory? Obracíme se jako lidé na lidi: uvûdomte si, Ïe patfiíte k lidskému rodu a zapomeàte na v echno ostatní. JestliÏe to nemûïete udûlat, je pfied vámi nebezpeãí a v eobecná záhuba. V letech 2001-2003 vydalo moskevské nakladatelství Nauka ãtyfii svazky (v rozsahu 2 435 stran), dokumentující rozsáhlou pûsobnost Frolova, kter vyvádûl filozofii ze stalinského období stagnace a jako filozof v znamnû pfiispûl k rehabilitaci genetiky z podfiízenosti politické ideologii. V roce 1985 zaãal spolupracovat s Gorbaãovem pfii rozvíjení perestrojky a pozdûji i glasnosti. KdyÏ byla v roce 1991 udûlena M. S. Gorbaãovovi Nobelova cena za rozvíjení nového politického my lení, pfiedal védsk král Frolovovi cenu Globál 500 za filozofické objasàování globálních problémû. V roce 1993 vysvûtloval Frolov japonskému novináfii, jak prosazovali v tehdej ím sloïitém politickém období nové ideje v ezopovském jazyku. Frolov vycházel z dramatického období v SSSR po roce 1948, kdy byla odmítnuta genetika jako reakãní vûda a násilnû nahrazována pseudonaukou o dûdiãnosti získan ch vlastností, pro jejíï oznaãení se vïil pojem lysenkismus. Tehdy zaãal Frolov studovat na moskevské univerzitû filozofii. Záhy si uvûdomil rozpornost Lysenkov ch spekulací o v voji a dûdiãnosti s poznáním o v voji, se kter m se seznámil v dobû stfiedo kolského studia. V roce 1957 obhájil kandidátskou dizertaci, ve které odmítal LysenkÛv v klad v voje a dûdiãnosti. V doktorském studiu se zamûfiil na studium metodologie v biologickém v zkumu a v roce 1968 obhájil doktorskou disertaci, ve které vysvûtloval MendelÛv metodick postup ve v zkumu v souvislosti se vznikem a v vojem genetiky. Od roku 1968 organizoval Frolov jako pfiedseda redakãní rady mûsíãníku Voprosy filosofii televizní besedy U kulatého stolu. Pfiední pfiírodovûdci, v ãele s nositelem Nobelovy ceny za fyziku P. L. Kapicou, poukazovali na v znam nov ch poznatkû pfiírodních vûd a genetiky jiï v souvislosti s nov m rozvíjením sociologie, ekologie, antropologie a etiky. V roce 1974 otevfieli diskusi o v voji vûdeckého poznání v pojetí globálních problémû. V roce 1975 Frolova ovlivnila kniha amerického entomologa E. O. Wilsona Sociology The New Synthesis, vysvûtlující genetickou podmínûnost zpûsobu chování ÏivoãichÛ a také ãlovûka. Autor poslal knihu do Mendeliana, kde se s ní seznámil Frolov pfii náv tûvû Brna. Záhy podrobnû reagoval na její obsah ve sv ch publikacích, zejména v knize Sociologie a etika poznání Ïivota a ãlovûka, vydané v roce 1982. Pfii studiu globálních problémû spojoval ekonomické a spoleãenské problémy s etick mi. Uvûdomoval si, Ïe v voj vûdy je v rozporu s dogmatick m uãením o tfiídní spoleãnosti a zaãal poukazovat na nezbytnost nového politického my lení. Opakovanû pfiipomínal v rok zesnulého genetika Astaurova, Ïe nové problémy mûïe odpovûdnû fie it jen ãlovûk budoucnosti: homo sapiens et humanus, ãlovûk psan velk mi písmeny. V roce 1985 po Gorbaãovû politickém vystoupení s poïadavkem urychlení vûdeckotechnického pokroku zvefiejnil Frolov studii Doba rozhodujících zmûn, kterou pozdûji povaïoval za v chodisko perestrojky. Pfiijal GorbaãovÛv návrh na spolupráci v oãekávání, Ïe se dostanou globální problémy na úroveà politického fie ení. V období jaderného nebezpeãí se s Gorbaãovem shodli na pfiednostním posuzování a fie ení obecnû lidsk ch hodnot pfied tfiídními. V roce 1986 ve své knize âlovûk vûda humanismus: nová syntéza stavûl pfii zdûrazàování zmûn v postavení ãlovûka ve spoleãnosti na první místo ekonomick v voj vycházející z vûdecko-technické revoluce. V ãlovûkovi vidûl nedokonalého tvora pfiírody a ve vûdû svéhlavého démona, kter ãlovûka nedûlá lep ím. 16