Větrání v nových a stávajících budovách, rizika vzniku plísní a podmínky plnění dotačních titulů

Podobné dokumenty
VÝZNAM VĚTRÁNÍ V BUDOVÁCH. Ing.Zuzana Mathauserová zmat@szu.cz Státní zdravotní ústav Laboratoř pro fyzikální faktory

KVALITA VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ BUDOV. Státní zdravotní ústav Šrobárova 48, Praha 10

KVALITA VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ BUDOV A POŽADAVKY NAŠÍ LEGISLATIVY. Zuzana Mathauserová Státní zdravotní ústav

MIKROKLIMA. Ing.Zuzana Mathauserová

Stížnosti na špatnou kvalitu vnitřního prostředí staveb Zuzana Mathauserová Státní zdravotní ústav Laboratoř pro fyzikální faktory

Vnitřní prostředí staveb a větrání Zuzana Mathauserová

Zuzana Mathauserová. Státní zdravotní ústav Centrum laboratorních činností Laboratoř pro fyzikální faktory

FAKTORY VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ STAVEB

MIKROKLIMA VE ŠKOLÁCH VĚTRÁNÍ ŠKOL

V Ě T R Á N Í VZDUCHOTECHNIKA. Zuzana Mathauserová Státní zdravotní ústav Praha

ŘÍZENÉ VĚTRÁNÍ RODINÝCH DOMŮ A BYTŮ. Elektrodesign ventilátory s.r.o

2 schůzka Fóra kvality vnitřního prostředí a seminář projektu InAirQ SZÚ, , 10:00 Měření kvality ovzduší v rámci projektu

Energetik v sociálních službách a ve školství

MIKROKLIMA A VZDUCHOTECHNIKA VE ŠKOLÁCH

Problematika odvětrání bytů (porada předsedů samospráv 14.listopadu 2012)

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1

Výsledky měření vnitřního ovzduší ve školách

Možná zdravotní rizika v aktivních domech. MUDr. Ivana Holcátová, CSc.

Ing. Viktor Zbořil BAHAL SYSTEM VĚTRÁNÍ RODINNÝCH DOMŮ

VYHODNOCENÍ ZDRAVOTNÍHO RIZIKA VÝSKYTU PLÍSNÍ V BYTECH ODBORNÉ STANOVISKO. Plísně a jejich výskyt

FORMALDEHYD VE VNITŘNÍM OVZDUŠÍ STAVEB

Environmentální výchova

ení kvality ovzduší oblasti Česka a Polska Kvalita ovzduší Ing. Rafał Chłond Ostrava 29. června 2010

Předmět úpravy. Základní pojmy

Znečištění ovzduší a zdraví

6/2003 Sb. Předmět úpravy

Pohodové klima ve třídě

Technologie pro monitorování dopravy a životního prostředí

MŠ Kamarád, Čtvrtě 3, Brno , třída Krtečci

Požadavek na vnitřní klima budov z pohledu dotačních titulů instalace systémů řízeného větrání ve školách

Kvalita ovzduší ve školách Projekt SINPHONIE

Rekuperace. Martin Vocásek 2S

Principy (ne)správného větrání. 10. konference ČKLOP Vladimír Zmrhal

Vybrané zdravotní ukazatele ve vztahu ke znečištěnému ovzduší v MSK Ostrava,

M.Mikešová, B.Kotlík, H.Kazmarová K.Žejglicová,

Vnitřní ovzduší NRL pro venkovní (a vnitřní) ovzduší

Ovzduší v budovách Krajský úřad MSK Ostrava,

Větrání obytných budov

SOUČASNÉ PROBLÉMY S VĚTRÁNÍM. Zuzana Mathauserová.

Znečištěné ovzduší a lidské zdraví

Doprava, znečištěné ovzduší a lidské zdraví

STAVEBNÍ MATERIÁLY, JAKO ZDROJ TOXICKÝCH LÁTEK

Nové požadavky na větrání obytných budov OS 01 Klimatizace a větrání STP 2011

Stavebně technické předpoklady: - mikroklimatické podmínky - rešerše norem sálů - vzduchotechnické systémy pro čisté provozy operačních sálů

MŠ Vážka, Rybnická 45, Brno , třída Berušky

DEN ZEMĚ MEZINÁRODNÍ SVÁTEK ŢIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ POPRVÉ SE DEN ZEMĚ SLAVIL V SAN FRANCISKU

Znečištění ovzduší. Bratislava, 19. února 2014 MUDr. Miroslav Šuta. a lidské zdraví. Centrum pro životní prostředí a zdraví

Kvalita vnitřního prostředí škol a školských zařízení

Kvalita ovzduší a jeho vliv na zdraví , Kopřivnice

EVORA CZ, s.r.o. Rekuperace v budovách pro bydlení a služby Radek Peška

Kvalita ovzduší a jeho vliv na zdraví , Třinec

Vnitřní ovzduší. M.Mikešová, B.Kotlík. Centrum hygieny životního prostředí Odborná skupina hygieny ovzduší

Kvalita ovzduší a jeho vliv na zdraví , Třinec

VZDUCH HLAVNÍ ŽIVOTNĚ DŮLEŽITÝ ZDROJ KVALITA VZDUCHU UVNITŘ:

PROSTŘED EDÍ OBYTNÝCH BUDOV. Ing. Hana DOLEŽÍLKOVÁ OBSAH PŘEDNÁŠKY

Pravidla pro větrání prostor s plynovými spotřebiči

Vliv ovzduší v MSK na zdraví populace v regionu

HEAT HEAT AIR CURTAINS UNITS UNITS AIR HEATING HEATING. Enjoy the silence VENTI- LATION UNITS HEATING UNITS WHISPER AIR HEATING UNITS RECOVERY UNITS

Znečištění ovzduší v České republice. MUDr. Miroslav Šuta. Bielsko-Biala, srpna Centrum pro životní prostředí a zdraví

Vliv znečišťujících látek z lokálních topenišť na zdraví Ostrava,

Větrání rodinných a by tov ých domů

Zdravotní dopady a rizika znečištěného ovzduší , Bohumín

DOPRAVA A ZDRAVÍ. příspěvek k diskusi o řešení dopravní situace v Praze Ing. Miloš Růžička

Koncentrace formaldehydu ve vnitřním prostředí

ATREA s.r.o. Přední výrobce systémů řízeného větrání

Vliv faktorů pracovního prostředí na pracovníky na velínu. Luboš Kotek, Petr Trávníček, František Babinec, Petr Junga, Leisan Mukhametzianova

Zdravotní dopady a rizika znečištěného ovzduší , Bohumín

Prostory zdravotnických zařízení

průměrný kuřák materiály v kancelářích 0,5 olf/m 2 - nízkoolfové budovy - vztah mezi objemem prostoru a množstvím větracího vzduchu

Přednášející: Ing. Radim Otýpka

Změna klimatu a lidské zdraví. Brno, 4. května 2010

Větrání rodinných a by tov ých domů

Úvod do problematiky chemických látek

Měření vnitřního ovzduší ve školách

DOMEKT. Větrací a rekuperační jednotky pro rodinné domy

ČLOVĚK A JEHO PROSTŘEDÍ

Jsou problémy s formaldehydem minulostí? Aktuální pohled na zdravotní účinky. MUDr.Helena Kazmarová MUDr.Helena Velická Státní zdravotní ústav

Hygienické požadavky na vnitřní prostředí staveb novelizace předpisů Zuzana Mathauserová

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

VYTÁPĚNÍ A NUCENÉ VĚTRÁNÍ NÍZKOENERGETICKÝCH OBYTNÝCH DOMŮ

Ozon. Zatížení vnitřního ovzduší

Zdravotní nezávadnost staveb

Proč a jak si chránit dýchací orgány proti částicím?

Základní faktory ovlivňující kvalitu vnitřního prostředí: Co to znamená a jak se s tím vyrovnat?

Koncept větrání metodika a souvislosti. Seminář MPO Vladimír Zmrhal

Vyhláška č. 410/2005 Sb. o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých

SPECIÁLNÍ TECHNICKÁ ZAŘÍZENÍ NEMOCNIČNÍCH BUDOV

Preventivní prohlídky při expozici faktorům působícím na dýchací systém. B. Dlouhá, L. Rychlá SZÚ, CPL 17.konzultační den

II. diskusní fórum. Jaké je ideální řešení vytápění a příprava teplé vody? VZDĚLÁVACÍ MATERIÁL O DISKUTOVANÉM TÉMATU

Vybrané zdravotní ukazatele ve vztahu ke znečištěnému ovzduší v MSK Ostrava,

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ OVZDUŠÍ

MIKROKLIMA VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ

Inteligentní regiony Informační modelování budov a sídel, technologie a infrastruktura pro udržitelný rozvoj

FAKTORY PROST EDÍ OHRO UJÍCÍ ZDRAVÍ LOV KA

Komplexní vzdělávací program pro podporu environmentálně šetrných technologií ve výstavbě a provozování budov

SYSTÉMY VĚTRÁNÍ A VYTÁPĚNÍ RODINNÝCH DOMŮ A BYTŮ

Vliv prachu v ovzduší. na lidské zdraví. MUDr.Helena Kazmarová. h.kazmarova. kazmarova@szu.cz

KONCEPT VĚTRÁNÍ. Zuzana Mathauserová. Státní zdravotní ústav. Centrum hygieny práce a pracovního lékařství. Oddělení hygieny práce

Pracovní podmínky ve velkoplošné kanceláři Ing. Petra Turková Státní zdravotní ústav Praha

Transkript:

Větrání v nových a stávajících budovách, rizika vzniku plísní a podmínky plnění dotačních titulů Konference ČKAIT 14. dubna 2015 Ing. Zuzana Mathauserová Státní zdravotní ústav Praha

Co se dá ovlivnit větráním? Chemické látky v ovzduší, odéry Tepelně vlhkostní pohoda Prašnost Mikrobiální kontaminace Hluk, vibrace Elmag a el. pole Osvětlení Ionizace vzduchu

Znečištění vznikající ve vnitřním prostředí bytů vlhkost (tepelně vlhkostní podmínky) domácí prach - plísně a jejich spóry, bakterie a viry, roztoči, zvířecí chlupy, části výkalů a slin zvířat, pyly, vlákna z textilií, zplodiny kouření, částice uvolňující se ze stavebních materiálů osvěžovače vzduchu úklidové práce, způsob vytápění apod. spouštění alergických reakcí, zejména astmatu

Chemické látky VOC těkavé organické látky - stavební materiály, vybavení, produkty plísní, kosmetika, čisticí prostředky, svíčky, osvěžovače vzduchu a pohlcovače pachů apod., (v domácnostech jich lze identifikovat asi 2000, v běžné domácnosti se jich vyskytuje kolem 50 - toluen, xylen, styren, etylbenzen, chlorované uhlovodíky, ftaláty, terpeny, pesticidy, chloroform Dlouhodobé působení nižších koncentrací způsobuje jemné neurologické změny, akutní působení se může projevit jako otrava, některé z látek této skupiny mají karcinogenní účinek. Formaldehyd - dráždění sliznice horních cest dýchacích a spojivek, dráždění ke kašli, pálení očí a slzení první příznaky zvyšující se koncentrace; bolesti hlavy, nausea, únava a žízeň nastupují při déle trvající expozici v konstantně vysokých koncentracích Oxid uhelnatý váže se s hemoglobinem, snižuje okysličování krve akutní otravy končící často smrtí. Oxid uhličitý - únava, nesoustředěnost bolest hlavy Oxid dusičitý a oxid dusný od dráždění až po úmrtí Radon -. mutace v genomu buněk, vznik zhoubného nádoru

Produkce vlhkosti v bytech (ČSN EN 15665) Vodní pára bdělé osoby Vodní pára spící osoby Snídaně Oběd Vaření na plynu Praní/sušení Sprchování 55 g/h na osobu 40 g/h na osobu 50 g/h na osobu 300 g na osobu 350 g/den 1200 g/praní 300 g/sprcha 4členná rodina /den 8 10 kg

Důsledek nedostatečného odvodu vlhkosti Plísně Alergeny (mezi atopiky 20 30 %) Mykotoxiny - produkuje mycelium toxická reakce, mutagenní, teratogenní, karcinogenní a estrogenní efekt, mykotická onemocnění Těkavé organické látky, některé z nich člověk vnímá jako plísňový zápach, mohou poškozovat sliznice dýchacích cest, dráždí oči, v krku, sliznice v nose, způsobují bolesti hlavy a podráždění pokožky (limit pro výskyt plísní stanovený vyhláškou č. 6/2003 Sb. pro vnitřní prostředí pobytových místností, a to 500 KTJ plísní /m 3 vzduchu)

Základní požadavek na větrání - Pettenkoferovo kritérium Max von Pettenkofer (1818-1901) prokázal, že hlavními metabolity jsou CO 2 a vodní pára měřil množství CO 2 ve vydechovaném vzduchu a zjistil, že produkce CO 2 závisí na fyzické aktivitě - v bdělém stavu produkuje dospělý člověk cca 16 l/h CO 2 zjistil, že koncentrace CO 2 informuje ve vnitřním prostředí o kvalitě větrání stanovil jeho maximální přípustné množství na 0,1 obj. % = 1000 ppm) z toho vyplývá dávka čerstvého vzduchu pro dospělou osobu 25 m 3 /h

Vyhláška č. 20/2012 Sb.- byty Obytné místnosti musí mít zajištěno dostatečné větrání venkovním vzduchem a vytápění v souladu s normovými hodnotami (ČSN 73 0540-2; ČSN EN 15665/Z1; ČSN EN 15251, TPG 70401 )

Požadavky na větrání obytných budov ČSN EN 15665/ změna Z1 Trvalé větrání (průtok venk. vzduchu) Nárazové větrání (průtok odsávaného vzduchu) Požadavek Intenzita větrání [h -1 ] Dávka venk. vzd./os [m 3 /(h.os)] Kuchyně [m 3 /h] Koupelny [m 3 /h] WC [m 3 /h] zákl. pož. dopl. kriterium Minimální hodnota 0,3 15 100 50 25 Doporuč. hodnota 0,5 25 150 90 50 Při dlouhodobé nepřítomnosti lze připustit intenzitu větrání 0,1 [h -1 ]

Základní pravidla NZÚ pro RD v roce 2015 Instalace systémů nuceného větrání se zpětným získáváním tepla Podporované typy systémů C.4.1 Centrální systém nuceného větrání se zpětným získáváním tepla C.4.2 Decentrální systém nuceného větrání se zpětným získáváním tepla

Základní pravidla NZÚ pro BD v roce 2015 V případě výměny zdrojů, instalace solárních systémů či systémů nuceného větrání se zpětným získáváním vzduchu se výše dotace odvíjí od velikosti domu (od počtu bytových jednotek) a od typu podporovaného zdroje/systému. Podporované typy systémů Centrální systém nuceného větrání se zpětným získáváním tepla Decentrální systém nuceného větrání se zpětným získáváním tepla

Jaký způsob větrání zvolit? Přirozené Řízené přirozené Hybridní Nucené (rekuperace?) Klimatizace

Děkuji za pozornost. Ing. Zuzana Mathauserová zmat@szu.cz Tel.: 267082687 Státní zdravotní ústav Šrobárova 48 100 42 Praha 10