Diplomová práce 2013/2014 PRŮVODNÍ ZPRÁVA MĚSTSKÁ PAMÁTKOVÁ REZERVACE KROMĚŘÍŽ architektonicko urbanistické řešení vybrané lokality
Úvodní údaje Identifikace: Místo stavby: Kraj: Účel stavby/staveb: Stupeň dokumentace: Architektonicko urbanistické řešení vybrané lokality Kroměříž, ulice Vejvanovského Zlínský kraj Galerie, výtvarné studio, obchodní dům, úschovna kol Studie Datum vypracování: Květen 2014 Zadavatel: Autor návrhu: Město Kroměříž Student FA VUT v Brně
Úvod Řešené území se nachází v historickém centru města Kroměříže na pravém břehu řeky Moravy. Území od severovýchodu k jihozápadu mírně stoupá. Centrum města je součástí Městské památkové rezervace (MPR). Nachází se zde nemovité kulturní památky, plochy památkové ochrany a plochy zvýšené památkové ochrany. Příjezd do centra města je umožněn po hlavní okružní třídě, která leží na hranici MPR. Jediný silniční most, který se v Kroměříži nachází, spojuje vlakové a autobusové nádraží s centrem města. Ulice Vejvanovského navazuje přímo na most přes řeku Moravu a tvoří tak hlavní formální vstup do historického centra města ze severovýchodu. Začátek ulice je určen historickým obeliskem. Ulici lemuje alej vzrostlých stromů. Levou stranu ulice utváří zástavba městských domů z počátku 20. století. Podél zástavby vede obslužná komunikace s příčnými parkovacími místy po obou stranách. V polovině ulice se nachází jeden ze vstupů do Podzámecké zahrady. Nachází se zde několik nevyhovujících budov, ať už svým technickým stavem, tak i proporčně vůči zbytku zástavby. Ulice ústí na Komenského náměstí a je zde průchod do historického jádra města. Na křížení ulice Vejvanovského a Komenského náměstí se nachází nevhodně umístěné parkoviště a velké panely s reklamními plochami. Hlavním problémem v historickém centru, jak už to často bývá, je parkování pro obyvatele i návštěvníky. Historické centrum by mělo být hlavně pro pěší, proto jedním z cílů bylo vytvořit co nejvíce
ploch pro pěší, či případně upravit provoz tak, aby byl umožněn bezpečný pohyb na plochách se smíšeným provozem. Ulice Vejvanovského obsahuje velké množství křížení provozu pěších a automobilů. Chodec je nucen neustále překonávat obrubníky a zpevněné plochy různého stáří a kvality. Návrh řešení Součástí návrhu řešení je i malá změna polohy současného průtahu městem a jeho navazujících komunikací. Samotné ulice Vejvanovského se tato změna týká především omezením dvousměrného provozu na podélné komunikaci, ale i použitím režimu pěší zóny. Hlavní změna se týká parkování. Na místě bylo ponecháno několik parkovacích míst především pro obyvatele okolních domů a taktéž parkoviště ve dvorech domů. Většina parkovacích míst byla ale přesunuta za řeku Moravu do bývalého průmyslového areálu. Zde se nachází velký potenciál pro vybudování záchytného parkoviště s veškerým potřebným zázemím v docházkové vzdálenosti od centra města. Návštěvníci i místní obyvatelé by zde mohli zaparkovat svá auta a dále pokračovat do centra města pěšky. Ulice Vejvanovského vytváří hlavní formální vstup do historického jádra města Kroměříže, především pro pěší. Je zde spojnice s vlakovým a autobusovým nádražím. Zároveň je zde křížení a spojnice několika cyklotras. V návrhu jsou části chodníků
kolem komunikací vyhrazeny pro cyklisty. Jako styčný bod pro cyklisty bylo vybráno nároží na rohu ulice Vejvanovkého a ulice Tovačovské. Zde je řadová zástavba třípodlažních domů ukončena nevyhovujícím přízemním objektem. Na tomto místě je navržena budova s úschovnou kol pro návštěvníky města. Budova je třípodlažní a svými liniemi doplňuje a stávající zástavbu důstojně ukončuje sbíhající se roviny stěn domů. Od komunikace z ulice Tovačovského je použita celoprosklená fasáda, aby byl umožněn průhled na uskladněná kola. Budova je rozdělena provozně i funkčně na dvě poloviny a to vytápěnou a nevytápěnou. Ve vytápěné části se nachází prodejna se sportovními potřebami a servis pro kola v přízemí. Budova má jednoduchou zděnou konstrukci s železobetonovými stropy nad standardním rozpětím. Systém uskladnění kol pracuje na principu svisle uloženého rámu, do kterého je kolo zavěšeno a poté po naplnění je rám systémem kolejnic vyměněn za jiný. Rámy se nad sebe skládají horizontálně a využívají výšku tří podlaží ve třech řadách, celkem s kapacitou cca 80 jízdních kol. Ulice je celkově vyřešena formou širokého bulváru, který je vydlážděn v podélném směru v hlaví orientační ose. Dláždění se skládá z rastru dlažby a pruhů trávy v kombinaci se záhony travin. Dlažba je použita na všech frekventovaných místech, aby nedocházelo k ničení travního porostu. Tento systém ale umožňuje velkou variabilitu a je možné při zjištění nedostatků měnit dlaždice za travní porost a naopak. V nově vytvořeném uličním prostoru
jsou umístěny velké lavice, které navazují na rastr dláždění a pruhů trávy. Stávající stromořadí bylo částečně redukováno. Došlo také k přesunutí historického obelisku, byl umístěn přímo naproti vstupu do Podzámecké zahrady, aby tak s vchodem do zahrad tvořil kolmou osu na tuto ulici. Pro zvýraznění funkce formálního vstupu do města, získala ulice novou dominantu. Je to kamenná plastika brány ve velkém měřítku. Brána je umístěna hned v první části ulice směrem od řeky. Brána je umístěna přímo na průhledové ose ulice. Jedná se o ocelovou konstrukci obloženou kamennými deskami z pískovce. Na styku desek jsou vytvořeny polodrážky, které v celkovém dojmu symbolizují odkaz na lidské měřítko, všechny totiž směřují do bodu ve výšce srdce člověka. Mezi jednotlivými drážkami jsou umístěny důležité letopočty z Kroměřížské historie. Jako protipól bráně je na protější straně ulice umístěn objekt vertikály, novodobého obelisku, který je vytvořen z hrubě opracovaných kamenných bloků. Obelisk slouží zároveň i jako orientační sluneční hodiny, především v létě. Při jeho výšce 7 metrů, vytváří dostatečný stín pro to, aby v dlažbě byly umístěny číslice ciferníku od 9:00 do 15:00. Obelisk nejen zakončuje osu ulice Vejvanovského před vstupem do města, ale zároveň je součástí další pohledové osy, a tou je průčelí Kulturního domu přes park na Komenského náměstí. V těsné blízkosti nově navrženého prvku se nachází další navrhovaná budova. Jedná se o nárožní stavbu, která bude mít funkci výtvarného studia. Jde o čtyřpodlažní objekt se střešním
ateliérem. Na jednotlivých podlažích jsou rozmístěna různá odvětví výtvarného umění od kresby, přes keramiku, grafiku, fotografii, atd. Fasáda liniemi navazuje na sousední dům, bývalý hotel Straka. Dům má prosklené celé dvě fasády, aby byla umožněna co největší distribuce světla do interiéru. Na fasádě se střídají skla s pískováním a skla čirá, což částečně zamezuje přehřívání budovy. V interiéru jsou pak umístěny posuvné látkové panely pro dodatečné stínění částí s čirým sklem. Fasáda výtvarného studia plynule přechází na sousední dvoupodlažní budovu obchodního domu. Obchodní dům je tvořen jednotlivými pronajímatelnými plochami, kavárnou a proskleným atriem přes obě podlaží. Vytápění objektů je řešeno tepelnými čerpadly napojenými na aktivované železobetonové stropy, které současně zajistí i chlazení v letních měsících. Poslední navrhovanou budovou je galerie. Stojí na místě přízemních budov bývalých veřejných WC a prodejny nábytku. Galerie využívá celou plochu předchozích budov, ale zároveň umožňuje využít zadní trakt dvoru pro stávající účel, a to parkování soukromé firmy. Přízemí budovy je halou rozděleno na dvě části. Na levé jižní straně se nachází kavárna a na té druhé informační centrum, prodejna s materiály a suvenýry. Dále se zde nachází pokladna a šatna pro galerii. Samotná galerie se nachází v druhém nadzemním podlaží. Jedná se o velkorysé prostory s vysokým stropem. Veškeré světlo se do galerijních prostor dostává vrchním světlíkem přes celou šířku místnosti. Jedná se tak
o plnohodnotné galerijní prostory s rozptýleným světlem. Čelní stěna velké galerie je prosklená a umožňuje krásný výhled do korun stromů v Podzámecké zahradě. Další část galerie se nachází před samotnou budovou. Jedná se o venkovní galerii, která je zastřešena lomenicí. Lomenice je tvořena ocelovou konstrukcí s podhledem. V zadní části je místo podhledu použit čirý materiál typu Makrolon, aby byly vystavované předměty dostatečně přirozeně osvětleny. Venkovní galerie se táhne podél současné stěny oddělující Podzámeckou zahradu od ulice. V místě, kde prochází zastřešení nad bránou do zahrady, je před konstrukci galerie předsazena zjednodušená zmenšená podoba velké brány, aby byl vchod do zahrad jednoduše identifikovatelný.