MERKUR 4. lekce Bára Gregorová a Ondrej Kamenský
SLUNEČNÍ SOUSTAVA
PŘEDSTAVENÍ Slunci nejbližší planeta Nejmenší planeta Sluneční soustavy Společně s Venuší jediné planety bez měsíce/měsíců Má nejmenší sklon rotační osy k rovině oběžné dráhy ze všech planet (~0,01 ) Obíhá po elipse a má nejvýstřednější dráhu ze všech planet Na obloze velmi blízko Slunce, úhlová vzdálenost nepřesáhne 28, jasnost od -2 do 5,5 magnitudy Pozorovatelný tedy před východem nebo po západu Slunce Nyní příliš blízko Slunci, zapadá přibližně 1 minutu po Slunci
PŘEDSTAVENÍ
ZÁKLADNÍ FAKTA Velikost: 1/3 Země Poloměr 2440 km (menší než měsíce Ganymed a Titan!) Teplota na přivrácené straně: 430 C Teplota na odvrácené straně: -180 C Výkyvy teplot způsobeny absencí stabilní atmosféry Doba rotace kolem osy: 59 pozemských dní Doba oběhu kolem Slunce: 88 pozemských dní během dvou oběhů kolem Slunce dojde ke třem otočením Merkuru kolem své osy Nemá vlastní stabilní atmosféru dočasně vytvářená z částic slunečního větru (He, Na) Magnetické pole: 1% zemského Má vlastní magnetosféru odklon částic slunečního větru
VNITŘNÍ STAVBA Jádro: poloměr 1800 km, zabírá 62% objemu planety, bohaté na železo, nejspíš tekuté (zemské jádro 17% objemu Země), obaleno tenkou slupičkou tvořenou sulfidy železa Plášť: 600 km tlustá vrstva z křemičitanů Kůra: 100 až 300 km tlustá, na mnohých místech popraskaná (úzké dlouhé rýhy), tvořena bazalty chudými na železo, ale bohatými na hořčík a síru Teorie velkého jádra: těžší prvky měly čas napadat na planetesimálu, zatímco lehčí byly ve sluneční mlhovině odnášeny dál
POVRCH Na první pohled podobný měsíčnímu Tmavý, pokrytý krátery a regolitem Impaktní krátery, pánve, zlomy, nízká pohoří, zlomy, utuhlé lávové proudy Názvy kráterů a pánví podle slavných osobností (umělci, skladatelé apod.) Krátery Dvořák, Janáček a Smetana Max rozdíl výšek: 10 km Nejnižší: fialová, nejvyšší: červená
Období velkého bombardování planet Resp. období pozdního velkého bombardování Období před 4,1-3,8 miliardami let Doba formování planet, již diferencované Planetesimály, úlomky a kusy hornin narážely do planet a vytvářely impaktní krátery a pánve
KRÁTERY Merkurův povrch byl přetvářen jednak v období pozdního velkého bombardování dopady jiných těles a jednak později, dopady meteoritů a mikrometeoritů (absence atmosféry), vznik regolitu
PÁNEV CALORIS Pánev horka (až 470 C) Nejteplejší místo ve Sluneční soustavě (nepočítaje Slunce) Vznik: střet Merkuru s velkým tělesem (150 km) Pánev obklopuje 6 soustředných pásem hor Na protilehlé straně rozpraskána kůra, rozbitý terén důsledek nárazu tělesa, které vytvořilo pánev Caloris ( zemětřesení )
DALŠÍ PÁNVE Na Merkuru celkem 15 Největší: Caloris Nejstarší: Dostojevskij Tolstoj Beethoven Památka na období z první miliardy roků po Merkurově vzniku Na mnoha jiných tělesem tyto stopy již nejsou
ZLOMY V určité fázi vývoje nejspíše došlo ke smrštění Merkuru při chladnutí jádra, přičemž rozpraskala kůra a vznikly dlouhé praskliny a zlomy, v těchto místech se objevily také lávové oblasti Pojmenovány podle historicky významných lodích Např.: Discovery Rupes, Santa Maria Rupes, Endeavour Rupes, Victoria Rupes, Vostok Rupes...
DISCOVERY Prasklina na jižní polokouli Délka: 500 km Táhne se i napříč krátery, kráter Rameau rozděluje na dvě poloviny Dvě mírná zvlnění, schodek několik stovek metrů až 2 km nad okolním terénem
LED NA MERKURU Na Merkuru existují místa, kde nikdy nezasvítí Slunce polární oblasti Rotační osa je téměř kolmá k rovině oběhu, nedochází ke střídání ročních období jako na Zemi Pravděpodobně přítomen vodní led na dvě kráterů, led překryt tenkou vrstvou materiálu Původ: dopady komet Jižní pól Merkuru
FÁZE MERKURU Merkur jeví fáze podobně jako Měsíc Změna osvětlení polokoule při oběhu kolem Slunce Typické pro všechny vnitřní planety Dáno postavením Země, Slunce a Merkuru a jejich dráhou Terminátor: rozhraní osvětlené a neosvětlené části kotouče 8. 3. 2017 20. 3. 2017
POZOROVÁNÍ A MISE Pozorování radioteleskopy (zjištění doby rotace) Mariner 10: 3 průlety v 1974 a 1975 (45 % povrchu) MESSENGER: 3 průlety 2008, 2009 a roku 2011 naveden na oběžnou dráhu kolem planety
BepiColombo? Plánovaná mise k Merkuru (2018?, přílet 2025) Složena ze dvou sond: Mercury Planetary Orbiter (MPO) ESA Mercury Magnetospheric Orbiter (MMO) JAXA Délka mise 1 rok, s možností prodloužení o rok