Základy biologické antropologie 7. Doc. Václav Vančata katedra biologie a ekologické Ped F UK

Podobné dokumenty
Variabilita a adaptabilita člověka V. Doc. Václav Vančata

Pravěk. periodizace dle používaných materiálů ( doba kamenná, bronzová )

Mgr. Jakub Němec VY_32_INOVACE_D1r0102

PRAVĚK PŮVOD ŽIVOTA A ČLOVĚKA

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu

NEJSTARŠÍ OSÍDLENÍ NAŠÍ VLASTI

P R A V Ě K. Jeskynní malby

Pravěk na našem území. Skládačka

Číslo materiálu: VY 32 INOVACE 16/02

VY_32_INOVACE_D_362 PRAVĚK

VY_32_INOVACE_01_I./13._Dějepis Doba bronzová

VÝTVARNÁ KULTURA. 2. Doba bronzová a železná. 9-Výtvarná kultura. Vytvořil: Lenka Tichá.

VY_32_INOVACE_DVK1101

Otázka: Pravěk. Předmět: Dějepis. Přidal(a): BarboraKleckova

Výstupy předmětu. Žák si zopakuje pojmy, vesmír, planeta Země, tvar, rozměry, rotace a její důsledky, mapa a určení polohy, zemské sféry.

Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

PRAVĚK II. Anotace: Materiál je určen k výuce dějepisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky s pojmy a informacemi o době kamenné.

Co všechno víme o starším pravěku?

PROČ SE UČÍME DĚJEPIS?

GERMÁNI. asi p.n.l. - ve Skandinávii a na Jutském poloostrově žije skupina kmenů s podobnou kulturou - označovány jako germánské kmeny

NEJSTARŠÍ PALEOLIT H. HABILIS. východní Afrika Olduvaj lov drobné zvěře sekáče otloukání, štípání ve skupinách řeč kruhovitá obydlí

Historie vědy a techniky Vývoj techniky v pravěku. Marcela Efmertová efmertov@fel.cvut.cz

MATURITNÍ TÉMATA Z GEOGRAFIE 2017/2018

Klíčová slova: Anotace:

DOBA KAMENNÁ. Poznámky: STARŠÍ DOBA KAMENNÁ (PALEOLIT) PŘ.N.L.

Materiál seznamuje žáky se základními pojmy k tématu starověký Řím Anotace Mgr. Pavel Šupka(Autor)

Antropogeneze člověka. PaedDr. Eva Knoppová Gymnázium, Jeseník, Komenského 281 školní rok: 2014/2015

PRAVĚKÉ UMĚNÍ. Základní škola a Mateřská škola Nikolčice, příspěvková organizace

VY_32_INOVACE_DVK1105

Pravěk - Doba kamenná. Vypracovala: Jana Opluštilová

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu

Co víme o původu psa na základě analýzy DNA

1 ÚVOD DO UČIVA DĚJEPISU

PRAVĚK TÉMA: PRAVĚK. Zdroje: - učebnice Dějepis pravěk a starověk - str.8-10

Slon nosí hrdě svůj chobot, lev hřívu a jaguár skvrny, velbloud zase svůj hrb a kohout hřebínek...". Jediný tvor se od svých živých druhů na zemi

J i h l a v a Základy ekologie

Vypracování časové osy: žáci použijí obě poloviny sešitu. Nadpis: Vývoj člověka

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA Fakulta filozofická. KATEDRA ARCHEOLOGIE Doc. PhDr. Martin Gojda, CSc.

očekávaný výstup Člověk a společnost 2. stupeň D vědět o prvních státních útvarech na našem území ročník 7. č. 20 název

LT C2 D dělení stupně LT D hledání konce LT kultury

MATURITNÍ TÉMATA ZEMĚPIS

Australopithecus- 1,2,6,13,14, Homo habilis-3,7,15,19,20 Homo erectus-4,8,16,17,21, Homo sapiens neanderthalensis-5,9,18,22,23

(Člověk a společnost) Učební plán předmětu. Průřezová témata

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49

PRAVĚKÝ RADOTÍN (OD LOVCŮ MAMUTŮ PO SLOVANY) Radotínská Letopisecká komise

Inovace bez legrace CZ.1.07/1.1.12/ Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

Původ a vývoj člověka

VÝTVARNÁ KULTURA. 1. Pravěk. 9-Výtvarná kultura. Vytvořil: Lenka Tichá. DUM číslo: 1 Pravěk Strana: 1

První kmeny na našem území

Maturitní témata. Školní rok: 2018/2019. Předmětová komise: Předseda předmětové komise: Mgr. Ivana Krčová

(Člověk a příroda) Učební plán předmětu

S t r u č n á h i s t o r i e s t á t ů. Panama J O S E F O P A T R N Ý. N a k l a d a t e l s t v í L i b r i, P r a h a

CZ.1.07./1.4.00/

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

MALUJEME BARVAMI Z EMĚ ZEMĚ 2010/2011

Pravěk. Časové údaje: 6000 př. n. l př. n. l př. n. l. 750 př. n. l oradlo kolo 0 DOBA ŽELEZNÁ

Zkrácený obsah učiva a hodinová dotace

Historický vývoj krajiny České republiky. Linda Drobilová, ÚLBDG LDF MENDELU

Maturitní témata. Školní rok: 2016/2017. Předmětová komise: Předseda předmětové komise: Mgr. Ivana Krčová

Maturitní otázky ze zeměpisu

Inovace výuky Člověk a jeho svět

Předmět:: Zeměpis. Informační zdroje v geografii. Činnosti s mapami, grafy, diagramy a se zeměpisnými atlasy

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ

TEMATICKÝ PLÁN. Vyučující: Mgr. Petr Stehno Vzdělávací program: ŠVP Umím, chápu, rozumím Ročník: 6. (6. A, 6. B) Školní rok 2016/2017

Mateřská škola a Základní škola při dětské léčebně, Křetín 12

Staré Město u Uherského Hradiště, kód:

Mikulášské nám. 15, Plzeň, , , tel./fax: ,

TEMATICKÝ PLÁN OBDOBÍ: září říjen. listopad prosinec. - časová pásma

TEMATICKÝ PLÁN 6. ročník

PRAVĚKÉ UMĚNÍ VY_32_INOVACE_ září 2012

E K O G Y M N Á Z I U M B R N O o.p.s. přidružená škola UNESCO

Rozdělení: Doba bronzová př. Doba železná od 1100 př. PALEOLIT - STARŠÍ DOBA KAMENNÁ

Které náboženství je v Evropě nejrozšířenější?

ARCHEOLOGIE ARCHEOLOGIE

Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu geografie

ZEMĚPIS - OSNOVY PRO OSMILETÉ STUDIUM NA GYMNÁZIU DR. JOSEFA PEKAŘE

ACADEMIA MERCURII soukromá střední škola, s.r.o., ŠVP Ekonomické lyceum Učební osnovy: Geografie

Historický vývoj krajiny České republiky

Srovnání historických období pracovní listy

Novostavba rodinného domu v Přerově XI Vinary, ul. Růžová

DĚJINY PRAVĚKU 3. HODINA MLADÝ PALEOLIT

Dějepis 6. ročník. Podmínky:

2 OKRES DĚČÍN. Autor: Peter Budinský

6. třída DĚJEPIS. Úvod do dějepis. Čas. Období dějin. Lidské dějiny. Pravěk

Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu geografie

1.3 Osidlování krajiny (jižního Plzeňska) Text pro vyučujícího, 2. st.

Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola

Dělení doby kamenné ve střední Evropě

Obyvatelstvo Afriky Zdeňka Hohnová, ZŠ TGM Rajhrad Jiří Svoboda, ZŠ Pomezí Pavel Fryštacký, ZŠ Mysločovice

Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu geografie

Předmět:: Zeměpis. Opakování učiva z 6. ročníku Informační zdroje v geografii Mapy. Pojem: světadíl, oceán, kontinent

Kolonialismus v obdobíkonce druhé světovéválky

Slované na českém území a Sámova říše

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Chv_III/2_05_14. Kolonialismus a Evropa před 1. světovou válkou

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Mezipředmětové vztahy

ZEMĚPIS V 6. A 7. ROČNÍKU. Využití internetu v učivu zeměpisu v 6. a 7. ročníku. Číslo a název DUM: Autor: Antonín Krejčí

Základní škola a Mateřská škola Vraclav, okres Ústí nad Orlicí

PŘÍCHOD SLOVANŮ 4. TŘÍDA. Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná VY_32_inovace/6_

Transkript:

Základy biologické antropologie 7 Doc. Václav Vančata katedra biologie a ekologické Ped F UK

Mapa migrací člověka - genetická

Rozšíření anatomicky moderního člověka kolonizační fáze I. kulturní revoluce V období od 60-45 tisíci let dochází k expanzivnímu vývoji AMČ, který v průběhu následujících 45 000 let kolonizoval většinu člověku dostupných ekosystémů a také definitivně kolonizoval Evropu, Asii i Severní a Jižní Ameriku.. Mladopaleolitičtí lidé byli vysocí a poměrně štíhlí, zjevně velmi dobře přizpůsobení k pochodům na dlouhé vzdálenosti. Ženy byly výrazně menší a velmi robustní. Byli velmi dobří lovci, kteří k lovu používali řadu nových zbraní a zařízení, například vrhače oštěpů, harpuny, luky a šípy a pasti. Rozvoj jejich materiální kultury, čepelových industrií a používání nekamenných materiálů, například kostí je zřetelný strjně jako neobyčejný rozmach výtvarného umění (maleb, rytin i skulptur). Vyspělý design nástrojů, který dokonale využívá vlastností kamene, kostí, dřeva a dalších materiálů, zdobení těla a oděvů.

Rozšíření anatomicky moderního člověka kolonizační fáze I. kulturní revoluce V průběhu kolonizace světa pokročilým anatomicky moderním člověkem se tedy objevují významné inovace a prosazují se i nové objevy. Vedle vrhače oštěpů, a zřejmě i luku a šípů, se objevují tkané látky, keramika, výroba obleků, bot a čepic, ozdoby ze zubů a škeblí. Uvažuje o domestikaci nebo protodomestikaci některých živočichů a rostlin. Prokázaná je domestikace psa, přinejmenším v Evropě a Asii. Mění se také základy sociální struktury a chování. Kolonizace proběhla ve dvou hlavních vlnách. První začíná mezi 50 tisíci až 45 000 let a trvala až do posledního glaciálního maxima, byla definitivně Evropa a přilehlé části Asie, převážná část jižní a centrální Asie a přinejmenším západní část Sibiře.

Aurignacien a nejstarší moderní evropané Aurignacien druhá nejstarší čepelová kamenná industrie, která prokazatelně patřila anatomicky modernímu člověku. a to v období 45 30 tisíc let Aurignačtí lidé i kultura měli některé starobylé znaky. Žili v záp. a zvláště ve stř. Evropě Kelsterbach Mladeč

Pestera cu Oase, Rumunsko nejstarší evropský nález AMH 42 35 tisíc let Oase 3 Oase 1 42 tisíc let Oase 2 36 tisíc let

Středoevropský gravetién 1 - Dolní Věstonice II - západní svah: DV 16 2 - Dolní Věstonice II: trojhrob - DV 13, 14 a 15 3 - Předmostí: společný hrob Předmostí 4 - Pavlov I: Pavlov 1 5 - Dolní Věstonice I: 5a) hrob DV 3 překrytý mamutí lopatkou, 5b) odkrytý hrob DV 3

Magdalénská kultura

Neolit žádná revoluce se nekonala Nová adaptivní strategie Homo sapiens více dětí - více práce Ekologický ráj v Evropě s nepřátelskými mezolitiky

Rozšíření anatomicky moderního člověka kolonizační fáze II. změna adaptivní strategie Poslední kolonizační fáze úzce souvisí se vznikem nové adaptivní strategie části lidských populací se vznikem a rozvojem zemědělství. Tuto fázi bychom mohli označit jako rekolonizaci světa, i když je dnes zřejmé, že zemědělství vzniklo nezávisle přinejmenším ve třech částech světa na Blízkém východě, v jihovýchodní Asii, v Číně a ve Střední a Jižní Americe. Podle současných znalostí vzniklo nezávisle zemědělství i v některých oblastech v Africe, například Zimbabwe, a na indickém subkontinentu. Nejdříve se zemědělské populace objevily v oblasti takzvaného úrodného půlměsíce na Blízkém východě. Odtud se pak rozšiřují do mediteránních oblastí Evropy, severních oblastí Afriky a možná i do Indie. Zemědělské populace postupně kolonizují všechny vhodné ekosystémy, výrazným způsobem je ovlivňují vytvářením prvních antropoekosystémů a vytlačují původní lovecko-sběračské populace do jiných, pro zemědělství méně vhodných ekosystémů. Nakonec různé typy lidských populací osídlují ostrovy v otevřených oceánech a také tropické pralesy.

Zemědělská centra

Zemědělská centra nezávisle vzniklá

Fáze neolitického osídlení Evropy Starší neolit (5500-4500 BC) Kultura lineární keramiky (LBK Střední neolit (4500-3200 BC) Lengyelská kultura Kultura nálevkovitých pohárů (FBC, TRB) Mladší neolit (3200-2100 BC) Kultura Baden a FBC-Baden Kultura globulárních amfor (GAC) Kultura se šňůrovou keramikou (CWC) Nejstarší bronz únětická kutura

Doba bronzová počátek starověku Střední Evropa Únětická kultura (1800 1500 let př. n. l.) Pro tuto kulturu typické kosterní pohřbívání. Z bronzu byly vyráběny pracovní nástroje, zbraně (dýky). Existovala naleziště zlata, docházelo k růstu obchodu (bohatství) a také majetkových rozdílů mezi obyvatelstvem. Mohylová kultura (1500 1200 let př. n. l.) Typické jsou již (pravděpodobně) sociální rozdíly. Kultura lidu popelnicových polí (1200 700 let př. n. l.) typické je významné celkové oteplení, mírně rostl počet obyvatel a prodlužoval se jejich věk.

Doba železná - druhá fáze starověku Starší doba železná ve střední Evropě Ve střední Evropě označovaná jako doba halštatská, trvala zhruba mezi lety 750 450 př. n. l.. Mladší doba železná (laténská) ve střední Evropě Je datována do období kolem 450 let př. n. l. až po 100 n.l. První etnická, nikoliv však biologická. skupina Keltové. Na území dnešního Česka žil kmen Bójů (Bohemia Čechy). Pravděpodobně migrovali i do jižní a západní Evropy. Keltové stavěli oppida, což byla opevněná centra obchodu a řemeslnické výroby, která sloužili i k obraně a ochraně obycvatel. Keltové tvořili kmenové svazky.

Fáze doby římské stř. starověk Od 30. let začali pronikat do stř. Evropy první germánské skupiny, V tomto období tzv. plaňanského horizontu se vytvořilo první stálé, i když relativně řídké osídlení ve středních, východních, severozápadních a jižních Čechách. Krátce před přelomem letopočtu do Česka přišla nová migrační vlna Markomanů. Na Moravě usazují také Kvádové. Bójové jsou asimilováni Ve středních a severozápadních Čechách vzniká labsko-germánský kulturní okruh.

Doba stěhování národů konec starověku Úpadek západořímské říše a začleňování Germánů jako spojenců vytvářelo předpoklad pro tzv. stěhování národů. Spíše však jde o transformaci - přeměně - římského světa, než o jeho regulérním dobytí Germány. Navíc se jednalo spíše o kulturní trasfer než o zásadní biologickou změnu osídlení původních regionů Tzv. germánské kmeny sídlily ve 4. století v západní, střední a zčásti i východní Evropě (od západu na východ Sasové, Frankové, Burgundi, Langobardi, Vandalové, Vizigóti a Ostrogóti). Vpád Hunů v roce 375 byl jednou z příčin migrací větších skupin Na východě Vandalové, Vizigóti a Ostrogóti na západ a jih, Frankové zcela na západě z Dolního Porýní pouze do severní Galie. Druhou fází stěhování národů je formování národnostních a etnických v Evropě v období zhruba od 6. do 8. století. Formování Slovanů a vytváření kmenových a státních útvarů v severozápadní, střední a východní Evropě a na Balkánu.

Rozšíření anatomicky moderního člověka kolonizační fáze II. změna adaptivní strategie V tomto období se prudce rozvíjejí technologie (zejména zpracování kovů), domestikace rostlin a živočichů, roste obchod, vznikají první města a civilizační centra. Pomocí dalších kolonizačních vln a rozvoje dopravy, pozemní i mořské, se mění rozsáhlá území na všech kontinentech. Původní lovecko-sběračské populace přebírají zemědělskou strategii nebo jsou postupně vytlačovány do marginálních oblastí nevhodných pro zemědělství. V některých ekologicky méně příznivých oblastech se intenzivně rozvíjí pastevectví a vznikají nomádské populace, které pak ovládají rozsáhlé oblasti střední a jihozápadní Asie a severní Afriky. Projevují se první rozsáhlé změny ekosystémů zapříčiněné zásahy člověka do přírody, například pouštní ekosystémy jako důsledek neuváženého vyčerpávání ekosystémů zemědělstvím a prudkým růstem zemědělských populací. Za poslední kolonizační vlnu je možno považovat rekolonizaci Ameriky, Austrálie a Oceánie evropskými populacemi ve středověku a na počátku novověku.