KUTNAR Ploché střechy Skladby a detaily únor 2009 konstrukční, technické a materiálové řešení

KUTNAR Ploché střechy Skladby a detaily únor 2009 konstrukční, technické a materiálové řešení 1

DEK a.s. 80-903629-4-X 2

Obsah 1 Požadavky na konstrukce plochých střech...7 1.1 Základní obecně závazné požadavky při navrhování a provádění střech...9 1.1.1 Mechanická odolnost a stabilita...9 1.1.2 Požární bezpečnost...9 1.1.3 Ochrana zdraví, zdravých životních podmínek a životního prostředí...10 1.1.4 Ochrana proti hluku a vibracím...10 1.1.5 Bezpečnost při užívání...10 1.1.6 Ochrana energie a ochrana tepla...10 1.1.7 Další požadavky...11 2 Vrstvy střech...12 2.1 Provozní souvrství...12 2.1.1 Mazaniny z betonů...12 2.1.2 Dlažba na podložkách...12 2.1.3 Dlažba kladená do podsypu...14 2.1.4 Lepená dlažba...14 2.1.5 Provozní souvrství pro pojížděné terasy...15 2.2 Pěstebné souvrství střešních zahrad...17 2.3 Hydroizolační vrstva...17 2.3.1 Hydroizolační vrstva z asfaltových pásů...18 2.3.2 Fólie z měkčeného PVC...22 2.4 Vrstvy separační, ochranné, dilatační, drenážní a filtrační...24 2.5 Tepelněizolační vrstva...27 2.5.1 Expandovaný pěnový polystyren...29 2.5.2 Desky z minerálních vláken...31 2.5.3 Pěnové sklo...34 2.5.4 Extrudovaný pěnový polystyren (XPS)...36 2.5.5 Desky z polyisokyanurátu (PIR)...37 2.6 Pojistná hydroizolační vrstva, provizorní hydroizolační vrstva, pomocná hydroizolační vrstva, parotěsnicí vrstva, vzduchotěsnicí vrstva, vrstva pro ochranu tepelné izolace...38 2.6.1 Konstrukční a materiálové řešení...43 2.6.2 Příklady výrobků...44 2.6.3 Technologie...44 2.7 Sklonová vrstva...45 2.7.1 Konstrukční a materiálové řešení...45 2.7.2 Technologie...47 2.8 Nosná vrstva...47 3 Stabilizace vrstev...48 3.1 Zatížení větrem...48 3.2 Empirický návrh...50 3

3.3 Způsoby stabilizace...50 3.4 Kotvení...50 3.4.1 Únosnost kotevních prvků...50 3.4.2 Materiál a tloušťka vrstvy, do které se kotví (nosná vrstva)...51 3.4.3 Dimenze kotevního prvku...51 3.4.4 Korozní zatížení...52 3.4.5 Parametry materiálu horní vrstvy kotveného souvrství...52 3.4.6 Příklady výrobků pro kotvení...53 3.4.7 Empirický návrh počtu kotev...53 3.5 Lepení...54 3.5.1 Příklady výrobků a způsob jejich aplikace...54 3.6 Stabilizace vrstev proti sání větru stabilizační vrstvou...56 4 Skladby střech...59 4.1 Nepochůzné střechy...62 4.2 Pochůzné střechy...79 4.3 Pojížděné střechy...84 4.4 Vegetační střechy...85 5 Konstrukční detaily plochých střech zásady řešení...86 5.1 Nízká atika (do 500 mm)...86 5.2 Napojení na stěnu...89 5.3 Vtok...91 5.4 Ukončení u okapní hrany...93 5.5 Příklady...94 6 Použitá literatura...107 4

Úvod Tato publikace obsahuje konstrukční, materiálové a technologické řešení jednotlivých vrstev, skladeb a konstrukčních detailů plochých střech. Publikace rozvíjí obecné principy konstrukční tvorby, které jsou obsaženy v platné ČSN 73 1901 Navrhování střech základní ustanovení (1999, vypracovala expertní a znalecká kancelář KUTNAR) a vychází ze znalostí a zkušeností pracovníků Atelieru DEK ve společnostech DEK a.s., DEKTRADE a.s., DEKTRADE SR s.r.o. a DEKPROJEKT. Prezentovaná řešení odpovídají současnému stavu poznání autorů a nejsou považována za jediná možná. Autoři jsou připraveni ke konzultacím osobním nebo na e-mailové adrese atelier@dektrade.cz. Text publikace se vyvíjí a upravuje. Na internetových stránkách atelier-dek.cz je vystavena její aktuální verze. Autoři věří, že tato publikace bude k užitku široké technické veřejnosti zabývající se problematikou střech, především pak projektantům, kteří ve svých návrzích využívají materiálová řešení ze sortimentu společností DEKTRADE a.s. a DEKTRADE SR s.r.o. Přejí všem hodně úspěchů při navrhování i provádění plochých střech. www. atelier-dek.cz www. atelier-dek.sk www. dektrade.cz www. dek.cz 5

6

Požadavky na konstrukce plochých střech 1 Požadavky na konstrukce plochých střech K návrhu konstrukčního řešení (uspořádání vrstev, jejich dimenze a materiálové řešení a řešení konstrukčních detailů) je třeba od počátku přistupovat komplexně se zohledněním všech požadavků na zajištění funkcí střechy, požadavků obecně závazných předpisů a požadavku na proveditelnost a hospodárnost. Některé požadavky mohou být protichůdné, tím se v průběhu navrhování a posuzování vhodného konstrukčního řešení může podstatně zúžit výběr možných variant. Pro návrh konstrukce střechy je třeba znát specifika konkrétního objektu a místních podmínek dané lokality, ve které se objekt nachází. Některé požadavky stanovuje investor. Podle zamýšlené funkce střechy je třeba při návrhu její konstrukce počítat s jedním nebo více z níže uvedených druhů provozu: kontrola a údržba střechy včetně čištění spadu, popř. údržby zeleně, kontrola, údržba a výměna zařízení na střeše včetně zařízení pro využití sluneční energie, využití terasy, využití střešní zahrady, pojezd a parkování vozidel, heliport, speciální využití teras (sportoviště, bazény apod.), únikové cesty, pojezd strojů pro údržbu a čištění fasád. Základním obecně závazným předpisem je Stavební zákon a k němu vydaná Vyhláška 137/1998 Sb. O obecných technických požadavcích na výstavbu (OTP). Základní požadavky na návrh a provedení stavby uvedené v OTP ( 15): mechanická odolnost a stabilita, požární bezpečnost, ochrana proti hluku a vibracím, bezpečnost při užívání, ochrana energie a ochrana tepla. Podrobnosti jsou uvedeny v dalších paragrafech. Požadavky na konstrukce střech podle OTP ( 36): (1) Střechy musí zachycovat a odvádět srážkové vody, sníh a led tak, aby neohrožovaly chodce a účastníky silničního provozu v přidruženém dopravním prostoru, a zabraňovat vnikání vody do konstrukcí staveb. Střešní plášť musí být odolný vůči klimatickým vlivům a účinkům. Střešní plášť zasahující do požárně nebezpečného prostoru musí být z nehořlavých hmot nebo musí být prokázáno, že nešíří požár. (2) Pochůzné střechy a terasy musí mít zajištěn bezpečný přístup a musí být na nich provedena opatření zajišťující bezpečnost provozu (zábradlí, zídky apod.) a vzduchovou neprůzvučnost. 7

Požadavky na konstrukce plochých střech (3) Střešní konstrukce musí splňovat požadavky na tepelnětechnické vlastnosti při prostupu tepla, prostupu vodní páry a prostupu vzduchu konstrukcemi dané normovými hodnotami a) tepelného odporu konstrukce, b) rozložení vnitřních povrchových teplot na konstrukci a teplotního faktoru, c) tepelné setrvačnosti konstrukce ve vazbě na místnost nebo budovu, d) difuze vodních par a bilance vlhkosti, e) vzduchové propustnosti konstrukce, jejích spár a styků. (4) Střešní konstrukce musí splňovat požadavky požární bezpečnosti dané normovými hodnotami. OTP se v mnoha ustanoveních odkazuje na hodnoty uvedené ve vyjmenovaných českých technických normách, tím z hodnot uvedených v normách vytváří závazné požadavky. Konstrukční řešení uplatňovaná v Atelieru DEK vycházejí z obecných principů konstrukční tvorby uvedených ČSN 73 1901 Navrhování střech Základní ustanovení (1999). Citát článků 4.5 4.8: 4.5 Korozní namáhání střech 4.5.1 Střecha se navrhuje tak, aby odolávala předpokládanému koroznímu namáhání. POZNÁMKY 1Korozní namáhání střechy vyvolávají zejména chemické, tepelné, biologické, elektromagnetické a atmosférické vlivy. 2Chemické vlivy zahrnují působení vody a agresivních látek obsažených ve vodě ze znečištěné atmosféry i v roztocích vyluhovaných z materiálů střech, i vzájemné působení materiálů vedoucí k jejich degradaci. 3Tepelné vlivy vyvolávají rozměrové změny materiálů střech a s nimi související napjatosti a případné destrukce; v kombinaci s vodou vedou k rozrušování struktury pórovitých látek a ztrátě jejich mechanických vlastností. Tepelné vlivy urychlují chemickou korozi a celkové stárnutí některých materiálů střech. 4Biologické vlivy zahrnují působení živočichů, rostlin i mikroorganismů, popř. jejich produktů, na střechy. Mohou působit chemicky, mechanicky i biologicky. Nepříznivý vliv mohou mít zejména ptáci, hlodavci, kořeny rostlin, plísně, houby a bakterie. 5Elektromagnetické vlivy zahrnují působení slunečního záření, blesků, bludných proudů, působení statické elektřiny a obdobných činitelů, vyvolávajících degradaci některých materiálů a konstrukcí střech. 6Atmosférické vlivy zahrnují kombinované působení chemických, tepelných a elektromagnetických vlivů přírodního původu na střešní konstrukce. 4.6 Trvanlivost střech 4.6.1 Trvanlivost konstrukce střechy se navrhuje na dobu funkce objektu. Dobu funkce objektu obvykle stanoví investor. 4.6.2 Pro vrstvy a části konstrukce střechy o trvanlivosti nižší, než kolik činí požadovaná doba funkce objektu, je třeba stanovit způsob a cykly údržby, popř. výměny. 4.6.3 Technický stav konstrukcí je nutno ověřovat prohlídkami. Jejich četnost a náplň je třeba vymezit v projektu. 4.7 Spolehlivost střech 4.7.1 Střechu se doporučuje navrhovat tak, aby umožňovala přímou vizuální kontrolu nepropustnosti hydroizolační vrstvy, popř. aby obsahovala signalizační systém místa poruchy hydroizolační vrstvy. U víceplášťových konstrukcí se doporučuje zpřístupnit alespoň jeden meziplášťový prostor, popř. zajistit možnost kontroly vnitřních částí 8

Požadavky na konstrukce plochých střech konstrukce střechy z kontrolních míst. 4.7.2 V odůvodněných případech se základní funkce střechy jistí záložními, kontrolními a sanačními systémy, např. pod obtížně opravitelné hydroizolační vrstvy se do plochých střech vkládá pojistná hydroizolační vrstva, hydroizolační vrstvy se zdvojují, doplňují vakuovou kontrolou funkce a sanačním systémem, pod skládané krytiny se vkládá pojistná hydroizolační vrstva apod.; u tepelněizolačních vrstev lze spolehlivost řešení zvýšit kombinací omezeně nasákavých materiálů s nasákavými atd. POZNÁMKA Zahrnutím prvků spolehlivosti do konstrukčního návrhu střechy se vytváří předpoklady pro zajištění funkce střechy při hrozícím nebezpečí nebo ztrátě funkce hydroizolačního, tepelněizolačního nebo dalších systémů. 4.8 Provoz, kontrola, údržba a obnova střech 4.8.1 Střecha se navrhuje s ohledem na potřeby provozu, kontroly, údržby a obnovy. 4.8.2 V návrhu střešní konstrukce je třeba vyřešit bezpečný přístup na střechu (výstup i sestup). Bezpečný přístup na střechu umožní její kontrolu, popř. provozní využití, stejně jako kontrolu, údržbu i opravu zařízení a konstrukcí přístupných ze střešní plochy. Střechu se doporučuje vybavit záchytným systémem pro upevnění pomůcek potřebných pro kontrolu, údržbu i opravu zařízení a konstrukcí přístupných ze střešní plochy a dalšími konstrukcemi zajišťujícími bezpečnost lidí. 4.8.3 Podle potřeb provozu a údržby se mají umístit na střeše nebo v dostupné vzdálenosti od objektu přívody elektrické energie a vody, popř. další vybavení. 1.1 Základní obecně závazné požadavky při navrhování a provádění střech 1.1.1 Mechanická odolnost a stabilita Uplatní se při návrhu a posouzení dimenzí nosných konstrukcí a nosných vrstev, při posouzení stability vrstev a prvků střech, při volbě parametrů použitých materiálů apod. Pro výpočet zatížení větrem se používá ČSN P ENV 1991-2-4 a norma ČSN EN 1991-1-4. Pro výpočet zatížení sněhem se používá ČSN EN 1991-1-3-2005/Z1:2006. 1.1.2 Požární bezpečnost Z hlediska požární bezpečnosti se u střešních konstrukcí stanovuje především požární odolnost a chování při vnějších požáru, tj. možnost použití konstrukcí do požárně nebezpečného prostoru. Obě kritéria se stanovují individuálně pro každou střešní konstrukci. 1.1.2.1 Konstrukce střech v požárně nebezpečném prostoru Pokud se střecha nachází v požárně nebezpečném prostoru (definice dle ČSN 73 0802 Požární bezpečnost staveb nevýrobní objekty a ČSN 73 0804 Požární bezpečnost staveb výrobní objekty), musí mít klasifikaci BROOF(t3) dle ČSN EN 13 501-5 pro požadovaný sklon. Prověření konkrétní skladby se provádí zkouškou dle ČSN P ENV 1187 v akreditované zkušebně. 9

Požadavky na konstrukce plochých střech 1.1.2.2 Požární odolnost konstrukcí střech Mezní stavy požární odolnosti konstrukcí stanovuje norma ČSN 73 0810. Pro konkrétní konstrukci stanoví požadované mezní stavy požární specialista. Splnění požadavků na mezní stavy se prokazuje zkouškou v akreditované zkušebně. 1.1.3 Ochrana zdraví, zdravých životních podmínek a životního prostředí Uplatní se především při uvádění na trh materiálů určených pro konstrukce střech. Při navrhování parkovišť na střechách je třeba řešit rizika úkapů ropných produktů. 1.1.4 Ochrana proti hluku a vibracím Uplatní se především stanovením vzduchové a kročejové neprůzvučnosti u provozních střech a požadavky na vzduchovou neprůzvučnost střech objektů v územích nadměrně zatížených hlukem. 1.1.5 Bezpečnost při užívání Projeví se při návrhu řešení přístupu na střechu, při navrhování zábradlí a ochranných zídek na provozních střechách, při volbě povrchových úprav provozních částí střech. Pro navrhování ochrany před bleskem platí ČSN EN 62 305. V přistávacích koridorech letišť se obvykle vyžaduje prokázání, že povrch střechy neoslňuje (osvědčení vydává Úřad pro civilní letectví ČR). 1.1.6 Ochrana energie a ochrana tepla Skladbu střechy a detaily je nevyhnutné vždy navrhovat tak, aby bylo dosaženo požadovaného stavu vnitřního prostředí a současně příznivého tepelně-vlhkostního režimu střechy při daných parametrech vnitřního a vnějšího prostředí v souladu s ustanoveními platných technických norem (především ČSN 73 0540). Uplatní se požadavky ČSN 73 0540 Tepelná ochrana budov - Část 2 Požadavky. Norma požaduje splnění následujících parametrů: hodnota součinitele prostupu tepla, šíření vlhkosti konstrukcí - zkondenzovaná vodní pára uvnitř konstrukce, - roční bilance kondenzace a vypařování vodní páry uvnitř konstrukce, teplota vnitřního povrchu a teplotní faktor konstrukce. 10

Požadavky na konstrukce plochých střech 1.1.7 Další požadavky U některých druhů staveb se mohou vyskytnout požadavky na volbu materiálů a technologických postupů vyvolané druhem provozu ve stavbách, například na volbu takových materiálů a technologií, které nevyžadují práci s otevřeným plamenem. 11

Vrstvy střech 2 Vrstvy střech 2.1 Provozní souvrství Provozní vrstvy nebo souvrství pochůzných střech (teras) tvoří mazaniny z různých druhů betonů s rúznými povrchovými úpravami, popřípadě doplněné dlažbou z různých materiálů kladenou do lepidla či maltového lože (např. keramická, terasová, betonová, kamenná dlažba), dlažby kladené do podsypu nebo na podložky (např. betonová, kamenná dlažba) nebo dlažby kladené přímo na hydroizolační vrstvu (např. pryžové dlaždice nebo desky). Provozní vrstvu lze vytvořit také z litého asfaltu. Kromě své provozní funkce zajišťují provozní vrstvy ochranu hydroizolace před vlivem UV záření, teplotními šoky a před mechanickým poškozením. 2.1.1 Mazaniny z betonů Tuhé monolitické silikátové vrstvy, tedy i mazaniny z betonů, je nutno kluzně oddělit od hydroizolace dilatační vrstvou. Doporučuje se je vhodně vyztužit. Monolitické silikátové vrstvy je třeba rozdělit na dilatační úseky a dilatačně oddělit od konstrukcí, které je ohraničují nebo jimi prostupují. Dilatační spáry musí být provedeny v celé tloušťce monolitické vrstvy. V případě potřeby se vyplňují vhodným měkkým materiálem. Pro dilatační úseky bez dalšího posuzování se doporučuje rozměr nejvýše 2 x 2 m. Je vhodné mezi betonovou mazaninu a povlakovou hydroizolaci vkládat drenážní vrstvu (tuhá rohož z prostorově orientovaných plastových vláken, profilovaná nopová fólie s nopy otočenými nahoru s nalepenou textilií, apod.). Provedením drenážní vrstvy se zamezuje trvalému smáčení betonové mazaniny, zvyšuje se tak její životnost. Drenážní vrstva snižuje hydrofyzikální namáhání hydroizolace. Drenážní vrstva může plnit i funkci dilatační vrstvy a ochrany hydroizolace. Pro dosažení dostatečné mrazuvzdornosti a mechanické odolnosti by měl být použit beton třídy nejméně C20/25. Doporučuje se povrch betonové mazaniny chránit hydroizolační vrstvou (obvykle stěrka nebo nátěr se systémovými doplňky). Tato vrstva omezuje vyluhování složek betonu a zvyšuje jeho trvanlivost. 2.1.2 Dlažba na podložkách 2.1.2.1 Hodnocení Pokud nemá investor nebo architekt zvláštní požadavky na vzhled povrchu terasy, preferujeme řešení umožňující demontáž vrstev nad hydroizolací (pro případ její kontroly nebo lokální opravy) a opětovné použití demontovaného materiálu. Takovému požadavku vyhovuje především dlažba na podložkách 12

Vrstvy střech nebo na vrstvě tříděného kameniva. Výhodou takového řešení je eliminace vrstvy podkladního betonu nebo maltového lože, která (zvláště v případě nesprávného návrhu nebo provedení) často brzy podléhá degradaci mrazem. Zároveň je zajištěno spolehlivé odvodnění povrchu střechy. Nevýhodou, zvláště u střech nižších objektů v blízkosti vzrostlé zeleně, je nebezpečí zanášení organickým spadem, který pod dlažbou hnije a někdy nepříjemně páchne. Tento spad je třeba ze souvrství pravidelně odstraňovat. 2.1.2.2 Konstrukční a materiálové řešení, příklady výrobků Jsou-li ve skladbě nedostatečně tuhé vrstvy (například EPS 70, EPS 100, minerální vlákna), je nutno mezi dlažbu a hydroizolaci nebo mezi hydroizolaci a tepelnou izolaci vložit roznášecí vrstvu z tuhého materiálu. Vrstva může být provedena z tuhých plastů (extrudovaný polystyren, perimetrické desky apod.) nebo z betonu. Pro roznášecí vrstvu z betonu provedenou nad hydroizolací platí zásady uvedené v 2.1.1.1. Je-li beton umístěn pod hydroizolační vrstvou, doporučuje se dodržet zásady pro dilataci uvedené v 2.1.1.1. Pod podložky se pokládá separační textilie nebo fólie. Ta omezuje zatlačení a přilepení podložek do jejich podkladu a, pokud je podkladem tepelná izolace, přispívá k její ochraně proti UV záření. Separační textilie nebo fólie také slouží k snadnému odstranění výše uvedeného organického spadu. Odstraní se spolu se spadem a nahradí se novou textilií nebo fólií. Má tedy nižší životnost než ostatní části souvrství. Je nezbytné použít textilii čistě ze syntetických vláken, organická vlákna hnijí a zapáchají. Je-li hydroizolační vrstva z asfaltových pásů, lze dlažbu také pokládat na pryžové desky, které není nutné od asfaltových pásů separovat. Pro dlažbu se nejčastěji užívá kvalitní vibrolisovaný beton s různou povrchovou úpravou (pískování, otisky forem ze silikonové pryže, broušení, vymývání povrchu), použít lze i terasovou dlažbu a některé druhy kameninové dlažby větších tlouštěk. Dlaždice musí mít tloušťku zajišťující dostatečnou únosnost při daném formátu. Betonové dlaždice se obvykle vyrábějí ve formátech 400 x 400 mm, 400 x 600 mm, 500 x 500 mm a dalších s tloušťkou 50 60 mm. Terasové dlaždice mají formát 250 x 250 mm nebo 300 x 300 mm a tloušťku 25 30 mm. Na významné stavby lze navrhnout i dlažbu z přírodního kamene potřebné tloušťky (podrobnosti jsou v publikaci DEKSTONE petrografie, vlastnosti, sortiment). Dlaždice se svými rohy pokládají na plastové nebo pryžové podložky, které mají ve středu svislé lišty vymezující šířku spár. Některé podložky umožňují rektifikaci dlažby, pokud chceme eliminovat vlivy nerovnosti podkladu (většinou podložky s příložnými kroužky) nebo dokonce skrýt sklon podkladu 13

Vrstvy střech (většinou vícedílné podložky se šroubovým mechanismem). Druhý typ podložek vytváří větší tloušťku skladby. K dispozici jsou další metody podkládání dlažby, například použití sáčků s maltou apod. 2.1.2.3 Technologie Pokládání dlažby na podložky (na rozdíl od dlažby do maltového lože) samo o sobě nemá žádná omezení povětrnostními podmínkami. Okraje dlažby lze řešit přířezy dlaždic, v takovém případě je třeba počítat s menší únosností malých přířezů a přířezy podložit například zlomky podložek nebo odřezky pryžových desek. Druhou variantou je vytyčení řad celých dlaždic od středu střechy a okraje dosypat praným přírodním kamenivem. Požaduje-li se náročnější spárořez vedoucí ke vzniku malých tvarovaných dlaždic, je třeba tyto tvary sdružit s okolními dlaždicemi a vyrobit speciální větší dlaždice, kde je spára pouze naznačena mělkou drážkou. U hotové dlažby se kontroluje rovinnost (max. ± 2 mm měřená na 2 m lati), jednotlivé dlaždice nesmí vystupovat ani se propadat, kontroluje se stabilita dlaždic, sklon povrchu musí být jednotný, max. 2%. 2.1.3 Dlažba kladená do podsypu 2.1.3.1 Hodnocení Dlažba do podsypu je řešením umožňujícím demontáž vrstev nad hydroizolací s opětovným použitím demontovaného materiálu. Obvykle je zajištěna větší stabilita dlaždic, oproti pokládce na podložky. Zjednodušuje se řešení okrajových přířezů dlaždic. Řešení je odolnější proti zanášení biologickým spadem. Zanášení podsypu prachem může po letech vést ke změně vlastností, může se stát živnou půdou pro rostliny, může dojít ke zvedání dlaždic mrazem. Pak je třeba podsyp vyměnit. 2.1.3.2 Konstrukční a materiálové řešení, příklady výrobků Pro podsyp lze použít tříděné kamenivo frakce 4 8. Tloušťka vrstvy podsypu by měla být minimálně 40 mm. 2.1.4 Lepená dlažba 2.1.4.1 Hodnocení Vyžaduje-li se přesný vzhled terasy nebo složitý spárořez, uplatní se lépe lepená dlažba. Při lepení na pevný podklad nedochází k houpání tak, jako u dlažby na podložkách. Tloušťka dlažby lepené na beton je pro srovnatelné zatížení nižší než u dlažby na podložkách. Především u keramické dlažby pokládané do lepidla se dosáhne výrazně menších tlouštěk oproti 14

Vrstvy střech demontovatelné dlažbě. Údržba terasy je jednodušší. Sortiment materiálu pro lepenou dlažbu je širší než pro dlažbu pokládanou do podložek. Nevýhodou je trvalé zakrytí vrstev pod ní. V případě vady nebo poruchy hydroizolace je pak nutno přistoupit k destrukci dlažby i roznášecí vrstvy a po ukončení oprav k lepení dlažby nové. Rizikem pro trvanlivost provozního souvrství je degradace betonové mazaniny a maltového lože mrazem v případě nesprávného návrhu nebo provedení. 2.1.4.2 Konstrukční a materiálové řešení, příklady výrobků Dlažba se lepí vhodným lepidlem nebo pokládá do maltového lože obvykle na vrstvu betonové mazaniny. Pro betonovou mazaninu platí zásady uvedené v 2.1.1.1. Dlažba včetně lepidla musí být výrobcem určena do venkovního prostředí. Používá se dlažba betonová a keramická. Dilatační spáry betonové mazaniny musí být zohledněny i ve spárořezu dlažby. Tvarem betonové mazaniny lze zajistit nezávislost sklonu povrchu terasy na sklonu hydroizolační vrstvy. 2.1.4.3 Technologie Podklad pro pokládání dlažby musí být dostatečně vyzrálý, beton stáří min. 10 dní, povrch nesmí sprašovat. Rovinnost povrchu podkladu musí být taková, aby umožnila dosáhnout předepsané rovinnosti povrchu dlažby max. ± 2 mm na 2 m lati. Při volbě lepidla je nutné respektovat podmínky vlhkosti podkladu a povětrnosti stanovené výrobcem, lepidlo musí být vhodné pro daný druh dlažby a exteriér. U hotové dlažby se kontroluje rovinnost, jednotlivé dlaždice nesmí vystupovat ani se propadat a sklon povrchu musí být jednotný, max. 2%. Po položení dlažby nesmí ve vrstvě lepidla zůstat vzduchové dutiny. Po zatvrdnutí lepidla nesmí dlažba na poklep znít dutě. 2.1.5 Provozní souvrství pro pojížděné terasy Skladby pojížděných střech jsou specifické především velmi vysokým zatížením. Z tohoto důvodu je nutné použít tepelné izolace z extrudovaného polystyrenu nebo pěnového skla. Inverzní skladbu nelze použít v případě nebezpečí kontaminace střešního pláště ropnými produkty vrstva extrudovaného polystyrenu není vůči tomuto namáhání odolná. Hydroizolační vrstvy musí být rovněž odolné vůči ropným produktům nebo musí být zajištěna jejich ochrana jiným vhodným způsobem. Pojížděná vrstva může být tvořena monolitickým betonem, skládanou dlažbou kladenou do písku nebo asfaltovým krytem. Provádí-li se na nedostatečně tuhé vrstvy nebo vrstvy nedostatečně odolné vůči mechanickému namáhání při realizaci další vrstvy pomocí těžkých strojů 15

Vrstvy střech (např. nakladače, finišery atd.), je nutno před prováděním těchto dalších vrstev vytvořit ve skladbě dostatečně tuhou roznášecí betonovou desku. Pro betonovou desku platí obdobné zásady jako pro betonovou mazaninu (viz 2.1.1.1). Deska musí být vyztužena. Souvrství musí splnit následující požadavky: vytvořit soudržný, proti obrusu odolný a odvodněný povrch pro provoz vozidel, účinně roznést lokální zatížení vozidly do podkladu, bezpečně přenést do nosné konstrukce vodorovné síly vyvolané provozem vozidel, odolávat všem chemickým vlivům od provozu vozidel (ropné produkty, soli apod.). 16

Vrstvy střech 2.2 Pěstebné souvrství střešních zahrad Princip vegetační střechy je shodný s klasickými jednoplášťovými střechami. Skladba střechy je pouze navýšena o vrstvy drenážní, filtrační, hydroakumulační a zemní substrát. Při návrhu hydroizolací je nutné použít jako horní hydroizolační vrstvu materiál odolný vůči prorůstání kořínků. Tepelněizolační vrstva musí vykazovat dostatečnou pevnost v tlaku pro zatížení vrstvou zemního substrátu. Informace o pěstebném souvrství jsou uvedeny v publikaci KUTNAR Vegetační střechy a střešní zahrady skladby a detaily. 2.3 Hydroizolační vrstva V současné době se nejčastěji na plochých střechách uplatňují hydroizolační vrstvy z jednoho nebo více natavitelných pásů vyrobených z asfaltu modifikovaného elastomerem SBS, popřípadě z oxidovaného asfaltu, a hydroizolační vrstvy z plastových fólií, především z měkčeného PVC. Pro hydroizolace střech se používají asfaltové pásy s nenasákavou vložkou s dostatečnou pevností v tahu. Obvykle se používá skleněná rohož nebo tkanina a polyesterová rohož nebo tkanina a kombinace některých z nich (spřažené vložky, např. polyesterová rohož se skleněnými vlákny nebo skleněnou mřížkou). Natavitelné pásy mají oboustrannou krycí vrstvu asfaltové hmoty tak tlustou, aby se mohly natavit plamenem. Asfaltové pásy používané v hydroizolačních vrstvách střech jako vrchní mají jako ochranu proti UV záření na horním povrchu posyp drcenou tříděnou břidlicí, přírodní nebo barvenou. Posyp zároveň snižuje povrchovou teplotu hydroizolace vystavené slunečnímu záření. Střešní fólie z měkčeného PVC jsou obvykle laminovány z více primárních fólií. Do fólií je zaválcována výztužná vložka nebo jsou nevyztužené (podle použití). Materiál fólie je upraven tak, aby fólie odolávala UV záření. Při volbě druhu hydroizolační vrstvy je třeba zohlednit požadovanou spolehlivost. Například pro střechy, na kterých je hydroizolace zakryta těžko demontovatelnými konstrukcemi (vegetační střechy s vysokou zelení, těžkými květináči apod.), doporučujeme volit hydroizolační vrstvu s možností kontroly těsnosti a případně s možností obnovení funkce poškozené části vrstvy. V současné době lze tuto funkci nejlépe zajistit hydroizolační vrstvou ze dvou fólií z měkčeného PVC svařených do sektorů. Sektory jsou vyplněny drenážní rohoží a opatřeny trubicemi pro kontrolu odsáváním vzduchu, popř. pro utěsnění speciálním gelem (systém DUALDEK střešní). 17

Vrstvy střech 2.3.1 Hydroizolační vrstva z asfaltových pásů 2.3.1.1 Konstrukční a materiálové řešení, příklady výrobků V Tab. 1 jsou uvedeny varianty nově realizovaných hydroizolací plochých střech z asfaltových pásů uspořádané podle podkladů, na nichž jsou namontovány. Pokud je v hydroizolaci pás s nosnou vložkou z polyesterové rohože, je umístěn jako vrchní. Jako spodní se nataví pásy s vložkami ze skleněných vláken. Důvodem je rozdílná odolnost vložek proti přehřátí. Jako vrchní hydroizolace je vždy použit asfaltový pás SBS modifikovaný s ochranným posypem. V posledních sloupcích tabulky je římskou číslicí uvedeno zařazení skladby do tříd podle hydroizolační bezpečnosti, proveditelnosti a trvanlivosti vycházející z interních zásad Atelieru DEK (viz Tab. 1). Preferují se hydroizolační vrstvy, kde jsou všechny použité pásy SBS modifikované. Modifikované asfaltové pásy jsou kombinovány pouze s ověřenými výrobky ze sortimentu společnosti DEKTRADE a.s. Jiné kombinace je třeba konzultovat s pracovníky Atelieru DEK. Tab. 1 Zatřídění variant hydroizolačních vrstev z asfaltových pásů podle hydroizolační bezpečnosti, požadavků na provádění a trvanlivosti Parametr Třídy dle parametrů I Minimální Trvanlivost hydroizolační vrstvy Provádění (platí při dodržení klimatických a technologických podmínek pro provádění různých materiálů) Hydroizolační bezpečnost skladby Základní Minimálně požadovaná daná pouze trvanlivostí vrchního pásu v hydroizolační vrstvě I Zvýšená Základní Zvýšená daná trvanlivostí hydroizolace z pásů hydroizolační vrstvy z SBS modifikovaného složené z vrchního asfaltu pásu z SBS modifikovaného asfaltu a podkladního pásu z oxidovaného asfaltu, tj. řešení, které trh běžně požaduje Vyžaduje zvláštní pozornost při provádění (dozor, lhůta výstavby, kvalifikace pracovníka) Základní Kombinace vrstev schopná eliminovat drobné chyby při realizaci Minimálně nutná Zvýšená Kompaktní skladba do hydroizolační funkce střešní skladby se účinně zapojují i vrstvy pod hydroizolací Poznámka: Trvanlivost hydroizolační vrstvy je daná kombinací předpokládaných trvanlivostí jednotlivých asfaltových pásů. 18

Vrstvy střech vrchní pás* celoplošně natavený Hydroizolační bezpečnost spodní pás či pásy Provádění podklad Trvanlivost Tab. 2 Varianty hydroizolačního souvrství z asfaltových pásů ELASTEK 40 SPECIAL I I I I I ELASTEK 40 COMBI I I ELASTEK 40 SPECIAL I ELASTEK 40 COMBI I ELASTEK 40 SPECIAL I I**** ELASTEK 50 SPECIAL I I**** ELASTEK 40 COMBI I I**** ELASTEK 40 SPECIAL I ELASTEK 50 SPECIAL I I ELASTEK 40 COMBI I I ELASTEK 50 SOLO** I (kotvený) ** ELASTEK 40 SPECIAL I I ELASTEK 50 SPECIAL I ELASTEK 40 COMBI I ELASTEK 40 SPECIAL I I ELASTEK 50 SPECIAL I ELASTEK 40 COMBI I V60 S35 nakašírovaný, ELASTEK 50 SPECIAL svařený G200 S40 nakašírovaný, ELASTEK 50 SPECIAL svařený polystyren v kompletizovaném dílci POLYDEK TOP nakašírovaný, svařený V 13 nakašírovaný, nesvařené spoje GLASTEK 40 MINERAL mechanicky kotvený do podkladu pod polystyrenem nebo výjimečně bodově natavený*** pás typu nakašírovaný, nesvařené spoje V 13 PIR GLASTEK 30 STICKER (tepelněizolační samolepicí desky) (při + 10 C a více) (polystyren) ***** GLASTEK 30 STICKER samolepicí (při + 10 C a více) ELASTEK 40 SPECIAL ELASTEK 50 SPECIAL I ELASTEK 40 COMBI dřevěné bednění ELASTEK 40 SPECIAL pás typu V 13 přibitý naimpregglastek 40 MINERALELASTEK 50 SPECIAL nované kotvený, svařený ELASTEK 40 COMBI I I I I I I I ** pás typu V 13 přibitý DEKGLASS G200 S40 kotvený, svařený pás typu V 13 přibitý ELASTEK 50 SOLO** (kotvený) 19

Vrstvy střech DEKBIT V60 S35 bodově natavený silikát (beton, pórobeton) napenetrovaný DEKGLASS G200 S40 bodově natavený ELASTEK 40 SPECIAL I I I ELASTEK 50 SPECIAL I I ELASTEK 40 COMBI I I ELASTEK 40 SPECIAL ELASTEK 50 SPECIAL I ELASTEK 40 COMBI I ELASTEK 40 SPECIAL I I I ELASTEK 40 COMBI I I ELASTEK 50 SOLO** I ** ELASTEK 40 SPECIAL GLASTEK 40 MINERAL ELASTEK 50 SPECIAL bodově natavený nenapenetrovaný podklad DEKGLASS G200 S40 natavený ELASTEK 50 SPECIAL I ELASTEK 40 COMBI střešní desky z minerálních ELASTEK 40 SPECIAL vláken opatřené GLASTEK 40 MINERAL ELASTEK 50 SPECIAL vyschlým natavený nátěrem ATS ELASTEK 40 COMBI I I I I I I ELASTEK 50 SOLO** (kotvený) I ** ELASTEK 40 SPECIAL I I ELASTEK 50 SPECIAL I I ELASTEK 40 COMBI I I I I I podklad bez nátěru pěnosklo se spárami zalitými a povrchem zatřeným asfaltem, popř. kašírované asfaltem DEKGLASS G200 S40 natavený GLASTEK 40 MINERAL ELASTEK 40 SPECIAL natavený * Na sklonech střech větších než 10% (viz dále) zvláště tam, kde by hrozilo sjíždění pásu a pás je třeba proti sjíždění kotvit je vhodné použít jako horní pás typu GLASTEK (vyztužený skleněnou tkaninou) nebo ELASTEK 40 COMBI. **Jednovrstvý hydroizolační systém z modifikovaného asfaltového pásu ELASTEK SOLO se k podkladu pouze kotví (případný pás typu V13 slouží k ochraně podkladu proti plameni při svařování spojů pásu). Šířka pruhu pro překrytí pásu je zvětšena tak, aby mezi okrajem podložky kotvy a okrajem pásu byl svár široký minimálně 60 mm. Jednovrstvý systém je určen pro střechy s minimálním sklonem 3 (5,24%). ***Při natavování pásu na POLYDEK s pásem V13 je třeba pracovat opatrně a nahřívat hlavně horní pás. Pás typu V13 je tenký (nemá asfalt, který by se uplatnil ve spoji pásů) a pouze omezeně chrání polystyren před teplem z hořáku. **** Z důvodů rizika poškození přesahu asfaltového pásu v případě nedostatečné stabilizace okrajů desky z EPS. ***** Pro provedení hydroizolační vrstvy z asfaltových pásů na tepelné izolaci z polystyrenu doporučujeme použití dílců POLYDEK. Výsledek výběru z Tab.2 je třeba porovnat s klimatickými a technologickými podmínkami předepsanými pro jednotlivé komponenty. V hydroizolacích vegetačních střech je nutné ve výběru z Tab. 2 nahradit 20

Vrstvy střech pásy ELASTEK 40 či 50 pásem ELASTEK 50 GARDEN odolným proti prorůstání kořenů. Stejné opatření je nezbytné na ostatních střechách, kde se předpokládá riziko nedostatečné údržby a neodstraňování náletové zeleně. V požárně nebezpečném prostoru musí skladba střešního pláště bránit šíření požáru a vznícení hořlavých částí konstrukce. U dvouvrstvého hydroizolačního systému se místo vrchního asfaltového pásu ELASTEK 40 SPECIAL musí použít pás ELASTEK 40 FIRESTOP. U jednovrstvého hydroizolačního systému se místo pásu ELASTEK 50 SOLO musí použít pás ELASTEK 50 SOLO FIRESTOP. Klasifikace skladeb střešního pláště do požárně nebezpečného prostoru je vždy vázána na podkladní vrstvy pod asfaltovými pásy. Konkrétní skladbu střešních konstrukcí do požárně nebezpečného prostoru stanoví požární specialista. Varianty hydroizolace pro opravy a rekonstrukce původní asfaltové hydroizolace je třeba navrhnout individuálně na základě podrobného průzkumu střechy (včetně sond do původního souvrství). Na základě průzkumu se rozhodne, zda lze využít hydroizolační schopnosti původní hydroizolace, nebo zda tato již nebude do nové hydroizolace započítávána, resp. zda bude sejmuta. Obecně se doporučuje nezapočítat původní hydroizolaci do nové hydroizolační vrstvy. Tab. 3 Minimální sklony střešních rovin pro různá použití asfaltových pásů sklon 1 (1,75 %)* >3 (5,24 %) >5 (8,75 %) použití asfaltových pásů lze použít asfaltové pásy asfaltové pásy se kladou rovnoběžně s okapem asfaltové pásy se doporučuje klást kolmo k okapu (po spádu) lze použít speciální asfaltové pásy v jedné vrstvě (SOLO) asfaltové pásy se doporučuje klást kolmo k okapu (po spádu) lze použít speciální asfaltové pásy v jedné vrstvě (SOLO) asfaltové pásy musí být zabezpečeny proti posunu vhodným připojením k podkladu *Sklon úžlabí tak, aby zajišťoval odtok vody. 2.3.1.2 Technologie Podrobné technologické postupy pro realizaci hydroizolace z asfaltových pásů jsou uvedeny v příručce ASFALTOVÉ PÁSY DEKTRADE návod k použití. 21

Vrstvy střech 2.3.2 Fólie z měkčeného PVC 2.3.2.1 Konstrukční a materiálové řešení, příklady výrobků Fóliové hydroizolační vrstvy střech se provádějí obvykle z jedné hydroizolační fólie, zpravidla podložené separační textilií. Hydroizolační fólie se volně pokládají na podklad a upevňují se kotvami nebo stabilizační vrstvou. Některé typy fólií jsou na spodním povrchu opatřeny nakašírovanou vrstvou vláken (rohož) umožňující přilepit fólii k podkladu speciálním lepidlem nebo rozehřátým asfaltem. Charakteristika systému střešních hydroizolačních fólií ALKORPLAN: Fólie jsou určené pro pokrývání plochých i šikmých střech. Fólie jsou vhodné jak pro nové objekty, tak i pro sanace starých střech. Fólie jsou určeny pro vytváření hlavní hydroizolační vrstvy nepochůzných, pochůzných, pojížděných a vegetačních střech. Doporučujeme sklon plochy střechy nejméně 1 a sklon úžlabí takový, aby byl zajištěn odtok vody. Hydroizolační bezpečnost je ve většině případů zajištěna jednou vrstvou fólie tloušťky 1,2 nebo 1,5 mm. V případě teras a vegetačních střech, kde je požadována velmi vysoká spolehlivost hydroizolace, lze uplatnit systém DUALDEK střešní. Fólie ALKORPLAN 35176 uložené na tepelné izolaci z minerálních vláken lze použít do požárně nebezpečného prostoru. Dle ČSN EN 13501-5 je skladba střechy s tepelnou izolací z minerálních vlák en a hydroizolační vrstvou z fólie ALKORPLAN 35 176 klasifikována BROOF (t3). Do požárně nebezpečného prostoru lze také použít skladbu střechy s fólií ALKORPLAN 35177 přitíženou stabilizační vrstvou. Materiál dlouhodobě odolává běžně se vyskytujícímu přirozenému koroznímu namáhání (jedná se zejména o expozici UV zářením a tepelnou energií, o agresivitu běžně se v přírodě vyskytující vody, agresivitu ovzduší, průmyslové exhalace apod.). Fólie nesmí přijít do přímého kontaktu s hmotami na bázi asfaltů, dehtu, ropných produktů, s pěnovým a extrudovaným polystyrenem a pěnovým polyuretanem, anorganickými oleji apod. (řešení separace pro zabránění chemické interakce viz Tab.6). Podmíněně fólie ALKORPLAN odolávají působení organických tuků a olejů (zvýšené opatrnosti je nutné dbát například pod větracími prvky ze závodů zpracovávajících maso, velkokuchyní apod.). Použití v těchto případech je třeba konzultovat se zástupcem dodavatele. Fólie jsou výborně svařitelné i po dlouhodobém vystavení vnějším klimatickým podmínkám na střeše. To dává jistotu uživatelům střech, že jakýkoliv defekt, který vznikne v hydroizolaci v průběhu funkce, může být spolehlivě opraven. 22

Vrstvy střech Systémové řešení zahrnuje sortiment pomocných prvků, ukončovacích profilů atd. Hydroizolační vrstva má velmi nízkou plošnou hmotnost. Vlastní hydroizolace nevyžaduje údržbu. Fólie z PVC-P se vyznačují, zejména v porovnání s asfaltovými pásy, relativně nízkým difuzním odporem. Každý výrobek v systému AKLORPLAN je navržen tak, aby co nejlépe plnil svoji funkci v daných podmínkách zabudování. Použití výrobků je patrné z Tab. 4. Tab. 4 Fólie systému ALKORPLAN název výrobku ALKORPLAN 35176 1,5 mm ALKORPLAN 35176 1,2 mm ALKORPLAN 35177 1,5 mm ALKORPLAN 35170 1,5 mm charakteristika použití mechanicky kotvená hydroizolační vrstva fólie z měkčeného PVC vyztužená polyesterovou tkaninou fólie z měkčeného vyztužená rohoží skleněných vláken fólie z měkčeného nevyztužená PVC hydroizolační vrstva volně položená a ze zatížená násypem, dlažbou nebo pěstebným souvrstvím vegetační střechy PVC fólie určená pro opracování detailů ALKORPLAN 35178 2,7 mm (vč. rohože) fólie z měkčeného PVC s nakašírovanou polyesterovou rohoží hydroizolační vrstva lepená na podklad rozehřátým asfaltem ALKORPLAN 35179 3,2 mm (vč. rohože) fólie z měkčeného PVC s nakašírovanou polyesterovou rohoží hydroizolační vrstva lepená na podklad PU lepidlem 23

Vrstvy střech Tab. 5 Systém DUALDEK střešní skladba systému ALKORPLAN 35177 1,5 mm charakteristika hlavní hydroizolační fólie z měkčeného PVC vyztužená rohoží ze skleněných vláken PETEXDREN 400 drenážní rohož z prostorově orientovaných vláken ALKORPLAN 35 177 pojistně hydroizolační fólie nebo z měkčeného PVC ALKORPLAN 35 034 minimální tl.1 mm použití hydroizolační vrstva pro skladby s vyšší hydroizolační bezpečností, princip systému je rozpracován v publikaci Kutnar Izolace spodní stavby Skladby a detaily 2.3.2.2 Technologie Podrobné technologické postupy pro realizaci hydroizolace z fólií z měkčeného PVC naleznete v montážní příručce HYDROIZOLACE STŘECH Fóliové systémy ALKORPLAN. 2.4 Vrstvy separační, ochranné, dilatační, drenážní a filtrační Pro separační a ochranné vrstvy se obvykle používají textilie z plastových vláken nebo plastové fólie. Pro ochranné vrstvy se textilie nebo fólie obvykle kombinují s dalšími prostředky (viz Tab. 6). Na střechách, kde je třeba zřídit přístup k zařízením po fóliové hydroizolaci, se uplatní ochranná a zároveň protiskluzová funkce. Pro dilatační vrstvy se obvykle používá jedna nebo více plastových fólií, silnější textilie z plastových vláken nebo kombinace textilie a fólie. Na střeše s asfaltovou hydroizolací lze využít také asfaltové pásy typu A. Funkce separační, ochranné a dilatační se často slučují do jedné vrstvy. Pro drenážní vrstvy se obvykle používají profilované fólie z vysokohustotního polyetylenu (HDPE), popř. z jiných vhodných materiálů, a pro filtrační vrstvy se obvykle používají netkané nebo tkané textilie z plastových vláken. 24

Vrstvy střech Tab. 6 Konstrukce a použití ochranných, separačních a dilatačních vrstev příklady Separační vrstva (pod hydroizolací) Funkce Skladba ochranné vrstvy Použití - desky z minerálních vláken obecně nevyžadují separaci hydroizolační fólie z PVC-P FILTEK 300 g/m2 separace od chemicky nevyhovujícího podkladu (EPS, PUR/PIR bez nakašírované sep. vrstvy, asfalt atd.) FILTEK min. 300 g/m2 úprava hrubého podkladu Ochranná vrstva (nad hydroizolací) FILTEK min. 500 g/m2 FILTEK min. 300 g/m2 + XPS nebo desky z drcené pryže nebo tuhé plastové desky + uplatnění ochranné funkce dalších vrstev střechy FILTEK min. 500 g/m2 + betonová mazanina (při její pokládce se doporučuje lokálně chránit hydroizolaci dočasnými deskami na bázi dřeva) FILTEK min. 500 g/m2 + desky z drcené pryže** nebo tuhého plastu + betonová vrstva Dilatační vrstva Lokální ochranné konstrukce ALKORPLAN 81114 (protiskluz. fólie)* ochrana hydroizolace pod ručně prováděnými stabilizačními vrstvami (kamenivo, betonová mazanina) ochrana hydroizolace v inverzních, provozních nebo vegetačních střechách, materiály dalších vrstev transportovány ručně nebo drobnou mechanizací (kolečko) ochrana hydroizolace v inverzních, provozních nebo vegetačních střechách před stavební mechanizací do 1,5 t, ochranné vrstvy prováděny ručně ochrana hydroizolace v rozlehlých inverzních, provozních nebo vegetačních střechách před stavební mechanizací do 1,5 t, ochranné vrstvy prováděny ručně ochranná vrstva komunikačních ploch na nepochůzných střechách s fóliovou hydroizolací na povrchu pro zachycení látek degradujících Záchytné vany nerezové, ze speciálních krytinu (úkapy olejů, maziv apod., plastů apod. úkapy z technologických zařízení umístěných na střeše) dilatační vrstva mezi hydroizolací a tuhou silikátovou vrstvou provozního souvrství (např. betonová mazanina) na střechách malých rozměrů se silikátovou vrstvou pokládanou ručně 2 FILTEK 300 g/m + plastová fólie lehkého typu 25

Filtrační vrstva Drenážní vrstva Vrstvy střech DEKDREN D3 drenážní vrstva ve skladbách teras, lodžií i balkonů DEKDREN T20 GARDEN DEKDREN L60 GARDEN drenážní a hydroakumulační vrstva vegetačních střech, profilovaná fólie plní i dilatační funkci FILTEK 150 g/m2 FILTEK 200 g/m2 FILTEK 300 g/m2 filtrační vrstva zamezující vyplavování jemných částic ze substrátu nebo hydroakumulační vrstvy do drenážní vrstvy * Pokud je komunikační pás položen na tepelné izolaci, je nutné, aby tepelná izolace v oblasti komunikačního pásu byla dostatečně únosná (např. DEKPERIMETER, PIR, XPS), jinak je nutné zvláštní opatření nad hydroizolací (např. tuhé plastové desky mezi fóliovou hydroizolační vrstvou a ochrannou vrstvou z ALKORPLAN 81114). ** Desky z drcené pryže obvykle nemohou být v kontaktu s hydroizolační fólií z PVC-P. 26

Vrstvy střech 2.5 Tepelněizolační vrstva Při návrhu tepelně izolační vrstvy (volba materiálu a jeho dimenze) je třeba zohlednit především následující skutečnosti: Omezení prostupu tepla mezi exteriérem a interiérem budovy Požadavky na maximální hodnotu součinitele prostupu tepla stanovují platné předpisy v závislosti na parametrech vnějšího a vnitřního prostředí. Pro přesný návrh je třeba provést tepelnětechnický výpočet se započtením celé střešní skladby a okrajových podmínek. Pro eliminaci nespojitostí tepelněizolační vrstvy vytvářené z desek je vhodné desky pokládat ve dvou vrstvách se vzájemně vystřídanými spárami (neplatí pro extrudovaný polystyren v inverzní skladbě). Tepelněizolační vrstvu ve víceplášťových střechách je vhodné chránit vzduchotěsnicí vrstvou před prochlazováním. Mechanické požadavky dané provozním využitím střechy, zatížením, možností roznášení zatížení Tepelněizolační vrstvy, nad kterými nejsou dostatečně tuhé roznášecí vrstvy, musí mít pevnost v tlaku i pevnost v tahu za ohybu zaručující jejich tvarovou stálost při předpokládaném zatížení po celou dobu jejich životnosti. Pevnost v tlaku roste zvláště u polystyrenů a desek z minerálních vláken obvykle s objemovou hmotností. Využití vrstvy tepelné izolace pro další funkce Tepelněizolační vrstva z vhodných materiálů může plnit funkci sklonové vrstvy (např. vrstva z tvarovaných desek, monolitická vrstva z lehčeného betonu). Tepelněizolační vrstva z kompletizovaných dílců s nakašírovaným hydroizolačním pásem je po zabudování opatřena na svém povrchu provizorní hydroizolaci. Tepelněizolační vrstva z desek z pěnového skla se spárami zalitými asfaltem se podílí na omezení prostupu vodní páry skladbou střechy, vrstva desek z PIR s přelepenými spárami (spodní vrstva desek kladených ve dvou vrstvách) se podílí na vzduchotěsnosti střešní skladby. Tepelněizolační vrstvy z deskových materiálů ze své podstaty zajišťují i funkci expanzní vrstvy. Požadavky na nasákavost podle použití Pro střechy s opačným pořadím vrstev (inverzní) je nutno volit nenasákavou tepelnou izolaci (extrudovaný polystyren). Pro jednoplášťové střechy s klasickým pořadím vrstev, kde je pod tepelněizolační vrstvou pojistná hydroizolace (obvykle parotěsná vrstva ve sklonu a s odvodněním) se nedoporučuje používat materiály, jejichž užitné vlastnosti (pevnost, tepelná vodivost, hmotnost) se působením vody výrazně zhorší (desky z minerálních vláken). Požadavky na tuhost podle podkladu Měkčí tepelněizolační materiály se lépe přizpůsobí nerovnému podkladu a 27

Vrstvy střech lépe zajistí kontakt se zakřivenými plochami podkladu. Tuhé desky, které mají být montovány například na obloukovou střechu, se obvykle musí nařezat na lamely. Požární požadavky Na volbu materiálu tepelné izolace mají vliv požadavky na požární odolnost střešních konstrukcí a chování střech při vnějším požáru. Odolnost proti prošlápnutí při pokládce na nosnou vrstvu z trapézového plechu V následující tabulce jsou uvedeny doporučené tloušťky tepeněizolačních vrstev z různých materiálů v závislosti na rozměrech vln trapézového plechu. Obr. 1 - Závislost tloušťky desky na úžlabí trapézového plechu Tab. 7 Maximální úžlabí trapézového plechu v závislosti na tloušťce desky [hodnoty EPS, XPS a desek z minerálních vláken dle 16] Max. úžlabí trapézového plechu [mm] Tloušťka desky Tloušťka desky Tloušťka desky z Tloušťka desky EPS XPS (objemová minerálních Kingspan (objemová hmotnost 30 kg/ vláken (objemová Thermaroof hmotnost 20 m3) hmotnost 150 kg/ TR 26/27 3 kg/m ) [mm] m3) [mm] [mm] [mm] 75 65 40 60 25 76-100 70 45 65 30 101 125 80 50 75 35 126 150 90 55 80 40 151 175 95 60 90 45 176-200 100 65 95 50 28

Vrstvy střech 2.5.1 Expandovaný pěnový polystyren 2.5.1.1 Desky z expandovaného pěnového polystyrenu Tepelněizolační desky se řežou z bloků vypěněných do forem. Pro stavební účely se vyrábí polystyren samozhášivý (dociluje se přísadami retardéry hoření), pro střechy je nutný polystyren objemově stabilizovaný desky se řežou z bloků až po realizaci smrštění (po uvolnění vnitřního pnutí). 2.5.1.1.1 Příklady výrobků Tab. 8 Desky z pěnového polystyrenu pro izolace střech název výrobku charakteristika EPS 70 S Stabil desky z pěnového expandovaného samozhášivého stabilizovaného polystyrenu, únosnost při 10% stlačení 0,07 MPa, objemová hmotnost 15-20 kg/m3 EPS 100 S Stabil desky z pěnového expandovaného samozhášivého stabilizovaného polystyrenu, únosnost při 10% stlačení 0,10 MPa, objemová hmotnost 20-25 kg/m3 EPS 150 S Stabil desky z pěnového expandovaného samozhášivého stabilizovaného polystyrenu, únosnost při 10% stlačení 0,15 MPa, objemová hmotnost 25-30 kg/m3 EPS 70 a 100 S Stabil desky z příslušného polystyrenu spádový klín horní plocha ve spádu dle požadavků zákazníka (libovolný spád po 0,5%, minimální tloušťka 2cm) použití pod hydroizolační vrstvou spodní vrstva tepelné izolace plochých střech nezatížených provozním zatížením tepelná izolace plochých střech nezatížených provozním zatížením nebo s roznášecí vrstvou tepelná izolace pochůzných plochých střech s dlažbou bez roznášecí vrstvy tepelná izolace plochých střech nezatížených provozním zatížením, sklonová vrstva Od června 2003 se používá nový způsob značení expandovaného polystyrenu dle ČSN EN 13163. Původním kriteriem byla objemová hmotnost materiálu, nyní je hlavním kriteriem pevnost v tlaku při 10% stlačení. V následující tabulce je uveden orientační převod mezi starým a novým značením. 29

Vrstvy střech Tab. 9 Orientační převod mezi starým a novým značením expandovaného polystyrenu Staré značení dle ČSN 64 3510 PSB-S 15 PSB-S 20 PSB-S 20 Stabil PSB-S 25 PSB-S 25 Stabil PSB-S 30 PSB-S 30 Stabil PSB-S 35 PSB-S 35 Stabil PSB-S 20 Stabil fasádní PSB-S 25 Stabil fasádní Desky pro kročejový útlum (např. PST-S) PERIMETER, soklové desky Nové značení dle ČSN EN 13163 EPS 50 Z EPS 70 Z EPS 70 S Stabil EPS 100 Z EPS 100 S Stabil EPS 150 Z EPS 150 S Stabil EPS 200 Z EPS 200 S Stabil EPS F Fasádní EPS F Fasádní EPS T 3500 EPS T 5000 EPS P Perimeter Příklady značení dle dodavatelů EPS 50 Z EPS 70 Z EPS 70 S Stabil EPS 100 Z EPS 100 S Stabil EPS 150 Z EPS 150 S Stabil EPS 200 Z EPS 200 S Stabil EPS 70 F Fasádní EPS 100 F Fasádní RIGIFLOOR 4000, atd. DEKPERIMETER 2.5.1.2 Systém POLYDEK Pro použití polystyrenu jako tepelné izolace ve skladbách střech, kde hydroizolační vrstva z asfaltových pásů je spojena s tepelněizolační vrstvou, byl vyvinut systém POLYDEK. Jedná se o desky ze stabilizovaného expandovaného polystyrenu, na jejichž povrchu je za tepla strojně naválcován (nakašírován) asfaltový pás. Přehled systému POLYDEK s použitím podle nakašírovaného pásu je v Tab. 10. Uplatnění nakašírovaného pásu v hydroizolační vrstvě je v Tab. 2, použití dílců POLYDEK podle vlastností polystyrenu je v Tab. 8. Tab. 10 Použití dílců systému POLYDEK podle typu nakašírovaného pásu Označení pásu konstrukce pásu příklad výrobku TOP SBS modifikovaný asfalt, výztužná POLYDEK pás po svaření spojů může být vložka ze skleněné rohože, na EPS 100 součástí hydroizolace povrchu spalitelná fólie, spoje TOP svařitelné G200 S40 oxidovaný asfalt, výztužná vložka ze POLYDEK pás po svaření spojů může být skleněné tkaniny, na povrchu EPS 100 součástí hydroizolace spalitelná fólie, spoje svařitelné G200 S40 V60 S35 oxidovaný asfalt, výztužná vložka ze POLYDEK pás po svaření spojů může být skleněné rohože, na povrchu EPS 100 součástí hydroizolace spalitelná fólie, spoje svařitelné V60 S35 V13 oxidovaný asfalt, výztužná vložka ze POLYDEK pás je podkladní nebo separační skleněné rohože, na povrchu EPS 100 vrstvou spalitelná fólie, spoje nesvařitelné V13 30 použití

Vrstvy střech 2.5.1.3 Systém DEKPERIMETER Tepelná izolace DEKPERIMETER z expandovaného pěnového polystyrenu, jehož povrchová struktura je uzavřená, se používá do plochých střech s klasickým pořadím vrstev a do teras, i vysoce zatížených, s tepelnou izolací pod hlavní hydroizolací, včetně skladeb s dlažbou kladenou na podložky. Tab. 11 DEKPERIMETER název výrobku charakteristika desky z pěnového expandovaného DEKPERIMETER samozhášivého stabilizovaného polystyrenu s uzavřenou povrchovou strukturou, únosnost při 10% stlačení 0,21 MPa, objemová hmotnost 32 kg/m3 použití tepelná izolace pro pochůzné střechy a terasy, s tepelnou izolací pod hlavní hydroizolací 2.5.1.4 Technologie Expandovaný polystyren nelze dlouhodobě vystavit přímému působení vody nebo vlhkosti. Výjimku tvoří perimetrické desky DEKPERIMETER, které mají uzavřenou povrchovou strukturu a nízkou dlouhodobou nasákavost. Teplota, při které lze pokládat tepelněizolační vrstvu z desek z EPS a desek DEKPERIMETER je dána způsobem jejich připevnění, u desek POLYDEK je třeba zohlednit druh nakašírovaného pásu. Desky se pokládají na sraz a na vazbu (křížení spár má tvar T ). Zvlášť u desek POLYDEK je pro správné opracování spojů nakašírovaného pásu vhodné křížení tvaru T. U složitějších tvarů spádů vytvářených pádovými deskami POLYDEK se někdy pokládce na střih (křížení spár tvaru X ) nelze vyhnout. Technologický postup montáže desek POLYDEK je uveden v publikaci POLYDEK montážní návod. 2.5.2 Desky z minerálních vláken Materiál je tvořen vlákny z taveniny čediče a přísad, rozprostřenými do vrstvy podle požadované objemové hmotnosti spolu s organickým pojivem. Poté dojde ke stlačení materiálu na požadovanou tloušťku, vytvrzení pojiva a řezání na desky, případně klíny. Materiál obsahuje lubrifikační přísady zabraňující vyprašování a hydrofobizační přísady, díky kterým je vodoodpudivý v celém průřezu. Přesto desky nelze vystavit přímému působení vody a vlhkosti. Výhodou materiálu je tvarová přizpůsobivost nerovnostem podkladu. Pevnost v tlaku je obvykle přímo úměrná objemové hmotnosti. 31

Vrstvy střech 2.5.2.1 Příklady výrobků Tab. 12 Desky z minerálních vláken podle použití horní vrstva tepelné izolace název výrobku charakteristika použití ORSIL S desky z tužených minerál. vláken, pevnost v tlaku při 10% stlačení 60 kpa NOBASIL SPS desky z tužených minerálních vláken, pevnost v tlaku při 10% stlačení 70 kpa, tl. 40 a 50 mm horní vrstva tepelné izolace do nepochůzných jednoplášťových plochých střech NOBASIL SPE desky z tužených minerálních vláken, pevnost v tlaku při 10% stlačení 70 kpa, tl. 60 mm a více spodní vrstva tepelné izolace ORSIL T desky z tužených minerálních vláken, pevnost v tlaku při 10% stlačení 40 kpa NOBASIL SPN desky z tužených minerálních vláken, pevnost v tlaku při 10% stlačení 40 kpa spodní vrstva tepelné izolace jednoplášťových plochých střech desky pro vytvoření sklonu střechy ORSIL SD desky z tužených minerálních vláken desky pro vytvoření řezané do spádu, rozměry 2-4 cm, 4-6 cm, sklonu jednoplášťových 6-8 cm plochých střech NOBASIL spádové klíny desky z tužených minerálních vláken řezané do spádu, rozměry 2-4 cm, 4-6 cm, 6-8 cm 32

Vrstvy střech Pokračování Tab. 12 Desky z minerálních vláken desky k přímému natavování hydroizolace NOBASIL SAE desky z tužených minerálních vláken desky pro ploché střechy s nakašírovanou vrstvou asfaltu na horním určené k přímému natavování povrchu, hydroizolace pevnost v tlaku při 10% stlačení 70 kpa, tl.60 mm a více NOBASIL SAS desky z tužených minerálních vláken s nakašírovanou vrstvou asfaltu na horním povrchu, pevnost v tlaku při 10% stlačení 70 kpa, tl.40 a 50 mm NOBASIL SKE desky z tužených minerálních vláken desky pro ploché střechy s nakašírovanou vrstvou asfaltového pásu určené k přímému natavování typu V60 S35, alt. G200 S40 na horním hydroizolace povrchu, pevnosti v tlaku při 10% stlačení 50 kpa, tl.60 mm a více NOBASIL SKS desky z tužených minerálních vláken s nakašírovanou vrstvou asfaltového pásu na horním povrchu, pevnosti v tlaku při 10% stlačení 70 kpa desky pro nezatěžované izolace ORSTROP ORSIK desky z kamenné vlny ISOVER RIO desky ze skleněných vláken ISOVER DOMO desky ze skleněných vláken desky vhodné pro každý druh nezatěžované izolace (např. do dvouplášťových střech) náběhové atikové klíny plochých střech ORSIL AK hranoly s trojúhelníkovou podstavou NOBASIL SPE atikové klíny hranoly s trojúhelníkovou podstavou klín pro vytvoření náběhu u svislé konstrukce 2.5.2.2 Technologie Teplota, při které lze pokládat desky z minerálních vláken, je dána způsobem jejich připevnění. Desky se pokládají na sraz a vazbu. 33

Vrstvy střech 2.5.3 Pěnové sklo Pěnové sklo se vyrábí tavením skleněné drti smíchané s uhlíkovým práškem. Ve sklovině se vytvoří drobné bublinky expanzí oxidu uhličitého vzniklého z uhlíkového prášku. Skleněné stěny bublinek jsou zcela uzavřené. Z desek z pěnového skla lze vytvořit tzv. kompaktní skladbu střechy, která je difuzně uzavřená. Povrch pěnového skla v kompaktní skladbě musí být uzavřen asfaltem. Spáry mezi deskami musí být zality asfaltem. POZOR: Desky z pěnového skla, ačkoliv jsou nenasákavé, nesmí být použity v inverzní skladbě střechy. Povrchové buňky otevřené řezáním desek se za mrazu porušují mrznoucí vodou, která do nich pronikla, destrukce mrazem se postupně šíří do dalších buněk. Desky z pěnového skla nejsou určené pro střechy s kotvenou hydroizolační vrstvou. 2.5.3.1 Příklady výrobků Tab. 13 Pěnové sklo název výrobku FOAMGLAS T4 FOAMGLAS S3 FOAMGLAS F READY BOARD charakteristika použití všechny typy nepojížděných desky bez povrchové úpravy, pevnost plochých střech (včetně teras a v tlaku 0,7 MPa, zelených střech), pro pojížděné výpočtová pevnost v tlaku 0,23 MPa střechy (vozidla do 2t) s betonovou vozovkou středně zatížené pojezdné ploché střechy (v případě pojížděných desky bez povrchové úpravy, pevnost střech s betonovou vozovkou až v tlaku 0,9 MPa, pro vozidla do 30t podle výpočtová pevnost v tlaku 0,3 MPa konstrukce vozovky ) extrémně zatížené pojezdné ploché střechy (v případě desky bez povrchové úpravy, pevnost pojížděných střech s betonovou v tlaku 1,2 MPa, vozovkou až pro vozidla do 60t výpočtová pevnost v tlaku 0,4 MPa podle konstrukce vozovky) desky z materiálu FOAMGLAS T4 s povrchovou úpravou pro přímé natavování hydroizolace pevnost v tlaku 0,7 MPa, výpočtová pevnost v tlaku 0,23 MPa 34 izolace všech typů plochých i šikmých střech s nosnou konstrukcí z trapézového plechu

Vrstvy střech 2.5.3.2 Technologie Suchý, čistý a vyrovnaný povrch (doporučuje se odchylka od roviny max. 5 mm/1 m) se opatří asfaltovým penetračním nátěrem (cca 300 g/m2). Odpovídající množství horkého asfaltu se vylije na podklad, do něj se položí deska ve vzdálenosti od sousedních desek rovné cca tloušťce desky. Posunutím a zatlačením desky k sousedním deskám se asfalt vytlačí do styčných spár mezi deskami, aby pronikl až na horní povrch tepelné izolace. Vytlačený asfalt se rozetře po povrchu tepelné izolace a doplní se tak, aby vznikla 2 mm tlustá souvislá vrstva asfaltu. Spáry musí být přímé, šířky cca 1 až 2 mm. Řady desek podél atik se doporučuje pokládat nakonec, budou se dořezávat podle přímosti atiky. Při pokládce na trapézový plech se desky pěnového skla namáčejí do vany s horkým asfaltem (AOSI 85/25 teploty 200 až 220 C), namáčí se rub i dva boky. Desky se kladou na vazbu. Po celou dobu pokládky je nutné vyloučit zabudování vody do střešní skladby. Orientační spotřeby asfalu: 2 lepení na silikátový podklad a vyplnění spár... 4 6 kg/m (podle rovinnosti podkladu), 2 lepení namočených desek na trapézový plech 3 kg/m, 2 slepení vrstev pěnoskla mezi sebou... 3 kg/m, 2 zatření horního povrchu tepelněizolační vrstvy 2 kg/m. 35

Vrstvy střech 2.5.4 Extrudovaný pěnový polystyren (XPS) Extrudovaný polystyren má díky uzavřené struktuře pórů takovou nasákavost, která umožňuje jeho použití do inverzních střech. Má mechanické vlastnosti umožňující jeho použití v provozních střechách. Okraje desek jsou obvykle opatřeny polodrážkou. POZOR: V inverzní střeše se desky pokládají pouze v jedné vrstvě. Požadavek na tepelný odpor střechy, kterého nelze dosáhnout v jedné vrstvě XPS, se doporučuje splnit kombinováním jiné tepelné izolace pod hlavní hydroizolací s XPS nad hlavní hydroizolací. XPS musí být v inverzní střeše zabudován tak, aby vrstvy nad tepelněizolační vrstvou nezpůsobily kondenzaci vlhkosti v polystyrenu (zdrojem vodní páry je voda proniklá na hlavní hydroizolaci). XPS není určen do střech s klasickým pořadím vrstev, kde asfaltová hydroizolace je přímo spojena s tepelněizolační vrstvou z XPS. 2.5.4.1 Příklady výrobků Tab. 14 Extrudovaný polystyren název výrobku charakteristika použití STYRODUR 3035 CS desky s polodrážkou, inverzní střechy, obvodové izolace a podlahy s hladkým povrchem STYRODUR 4000 CS desky s polodrážkou, inverzní střechy, terasy, pojížděné plochy, obklady s hladkým povrchem STYRODUR 5000 CS desky s polodrážkou, inverzní střechy, terasy, pojížděné plochy, obklady s hladkým povrchem 2.5.4.2 Technologie Desky se pokládají na sraz a vazbu. 36

Vrstvy střech 2.5.5 Desky z polyisokyanurátu (PIR) Tepelněizolační desky jsou vytvořeny z tvrdé polyisokyanurátové pěny s převážně uzavřenou strukturou. PIR je vypěněn mezi povrchové úpravy (viz Tab. 15). Povrchová úprava se nepovažuje za provizorní hydroizolaci chránící desky proti povětrnosti během skladování a během aplikace do skladby střechy. POZOR: Desky musí být vždy připevněny k podkladu. Kotvení desek a kotvení hydroizolační vrstvy se řeší samostatně nebo je třeba vypracovat přesný kotevní plán, aby bylo možné započítat kotvy hydroizolace i jako kotvy tepelné izolace. 2.5.5.1 Příklady výrobků Tab. 15 Desky z PIR pro tepelněizolační vrstvy jednopláštových plochých střech s klasickým pořadím vrstev s mechanicky kotvenou hydroizolací název výrobku Kingspan Thermaroof TR26 LPC/FM 2 400 x 1 200 mm Kingspan Thermaroof TR27 LPC/FM 1 200 x 600 mm Kingspan Thermaroof TR27 LPC/FM 2 400 x 1 200 mm charakteristika desky po obou stranách opatřeny sendvičovou fólií (papírová vložka s oboustranným hliníkovým potahem) spojenou s PIR jádrem během vypěňování, k podkladu se mechanicky kotví (6 kotev na desku) desky na obou stranách opatřeny skleněnou rohoží spojenou s PIR jádrem během vypěňování, oba povrchy desek jsou dodatečně perforovány, lepí se rozehřátým asfaltem nebo mechanicky kotví (4 kotvy na desku). nebo se lepí a kotví zároveň desky na obou stranách opatřeny skleněnou rohoží spojenou s PIR jádrem během vypěňování, oba povrchy desek jsou dodatečně perforovány, k podkladu se mechanicky kotví (6 kotev na desku) 2.5.5.2 Technologie Desky se kladou v jedné nebo dvou vrstvách na sraz a na vazbu. V případě pokládky desek ve dvou vrstvách se styčné spáry desek prostřídají. Místa, kde není tepelněizolační vrstva souvislá (okolí prostupů, okraje střechy apod.), se vyplní nízkoexpanzní PUR pěnou. PIR je třeba chránit proti UV záření. Při přejímání položené tepelné izolace se kontroluje zejména: tloušťka a typ materiálu (výrobku), těsnost spár, kvalita připevnění, dodržení hustoty kotvení, stabilita desek, souvislost podepření. 37

Vrstvy střech 2.6 Pojistná hydroizolační vrstva, provizorní hydroizolační vrstva, pomocná hydroizolační vrstva, parotěsnicí vrstva, vzduchotěsnicí vrstva, vrstva pro ochranu tepelné izolace Pojistná hydroizolační vrstva zvyšuje hydroizolační spolehlivost střešní skladby. Vrstva, která má plnit pojistněhydroizolační funkci, musí být ve sklonu a odvodněná. Její sklon musí v každém místě střechy zajistit spolehlivé odvodnění po dotvarování a průhybech nosných konstrukcí a nosné vrstvy. Ve střechách s pojistnou hydroizolační vrstvou pod tepelnou izolací se navrhuje tepelněizolační vrstva z materiálů, jejichž funkční vlastnosti nejsou dlouhodobým působením vody zásadně ovlivněny. Pojistněhydroizolační vrstva může být odvodněna okapem, odpadním potrubím vyústěným volně do exteriéru (na fasádě) nebo odpadním potrubím zaústěným do vnitřní kanalizace. Napojení pojistné hydroizolace na kanalizaci doporučujeme provést tak, aby se zabránilo riziku průniku vzduté vody do skladby střechy. Doporučuje se řešit odvodnění pojistné hydroizolace tak, plnilo funkci signalizace výskytu vody na pojistné hydroizolaci (t.j. poruchy hlavní hydroizolace). V případě napojení na kanalizaci je možné signalizaci zabezpečit průhlednou částí potrubí, v případě vyústění např. na fasádu je signalizace zabezpečena viditelným úkapem vody z ústí potrubí nebo z okapu. Na Obr. 2 až Obr. 4 jsou příklady signálního odvodnění pojistněhydroizolační vrstvy. Na Obr. 2 je uveden příklad signalizačního odvodnění pojistněhydroizolační vrstvy potrubím vyústěným na fasádě. Protože ale hlavní hydroizolace je odvodněna do vnitřního svodu, je tvarování sklonů pojistněhydroizolační vrstvy odlišné od sklonů hlavní hydroizolační vrstvy. Na Obr. 3 je uveden příklad napojení pojistněhydroizolační vrstvy na kanalizaci se zajištěním signalizační funkce průhlednou trubicí. Na Obr. 4 je uveden příklad využití signální funkce průhledné akumulační nádoby. Velikost nádoby určí projektant na základě rozměrů odvodňované plochy střechy a četnosti kontrol nádoby. 38

Vrstvy střech Obr. 2 - Signální odvodnění pojistné hydroizolace skrze atiku Obr. 3 - Princip signalizačního potrubí Obr. 4 - Princip signalizační akumulační nádoby Pojistná hydroizolační vrstva se po dobu výstavby obvykle využívá jako provizorní hydroizolace. 39

Vrstvy střech Provizorní hydroizolační vrstva chrání existující konstrukce a vnitřní prostředí objektu během výstavby vůči atmosférickým srážkám. Musí být navržena tak, aby po dobu její využití odolávala klimatickému namáhání a namáhání od provozu. S přihlédnutím na uvedené je nutné navrhnout její složení, případě způsob opravy a vhodnou ochranu. Provizorní hydroizolační vrstva musí být navržena tak, aby byla po dobu její využití spolehlivě odvodněna. Zpravidla se klade na nosnou vrstvu ve sklonu nebo na sklonovou vrstvu. Způsob jejího vytažení na přilehlé konstrukce a detaily je nutno provést tak, aby byla zabezpečena požadovaná hydroizolační funkce po dobu její plánovaného využití. V případě, že provizorní hydroizolační vrstva není v průběhu stavby poškozena nebo byla v potřebné míře opravena a zároveň má odpovídající vlastnosti a materiálové parametry, může ve skladbě střechy plnit i funkci pojistné hydroizolace, popř. také parotěsnící vrstvy. Pomocná hydroizolační vrstva chrání vrstvy střechy před technologickou vodou z mokrých procesů; neodvodňuje se. Používá se především tam, kde by mohlo přítomností mokrých procesů dojít k nežádoucímu ovlivnění vlastností vrstev (např. tepelné izolace z minerálních vláken). Při návrhu skladby střechy je třeba zohlednit vliv uvedených vrstev na vlhkostní režim skladby. Parotěsnicí vrstva omezuje prostup vodní páry z interieru do konstrukce střechy. Parotěsnicí vrstva se obvykle navrhuje zároveň s cílem potlačit i transport vodní páry prouděním vnitřního vzduchu do konstrukce střechy. Parotěsnicí vrstva se z hlediska tepelnětechnických parametrů vrstev skladby střechy umísťuje co nejblíže k interiéru. Parotěsnicí a vzduchotěsnicí vrstvy musí být vzduchotěsně napojeny na související konstrukce. Způsob a konstrukční řešení napojení musí zajistit parotěsnící, resp. vzduchotěsnící účinek vrstvy v kritických místech detailů. Vzduchotěsnicí vrstva zamezuje proudění vzduchu střešní skladbou, zabraňuje výměně vzduchu mezi vnějším a vnitřním prostředím (tlak vznikající v důsledku rozdílu teplot odpovídá řádově 50 Pa), případně brání pronikání vzduchu do střešní konstrukce z vnitřního, případně z vnějšího prostředí. Vrstva pro ochranu tepelné izolace brání pronikání proudícího vnějšího vzduchu do tepelněizolační vrstvy zabudované v kontaktu s větranou vzduchovou vrstvou (ve víceplášťových střechách). Zároveň brání zanášení tepelněizolační vrstvy prachem. K uvedeným jevům dochází v důsledku proudění vzduchu tepelnou izolací. Použití vrstvy je nezbytné především u 40

Vrstvy střech víceplášťových větraných střech s tepelněizolační vrstvou z minerálních vláken. 41

Vrstvy střech Tab. 16 Zajištění funkcí pojistné hydroizolační vrstvy, provizorní hydroizolační vrstvy, pomocné hydroizolační vrstvy, parotěsnicí vrstvy, vzduchotěsnicí vrstvy a vrstvy pro ochranu tepelné izolace v různých typech střech funkce jednoplášťové střechy s klasickým pořadím vrstev pojistná hydroizolační odvodněný hydroizolační povlak pod tepelněizolační vrstvou ve sklonu odvodněný hydroizolační povlak ve sklonu ve spodním nebo některém z vnitřních plášťů provizorní hydroizolační odvodněný hydroizolační povlak ve sklonu (v hotové skladbě pod tepelněizolační vrstvou, popř. pod parotěsnicí vrstvou), spojitá nosná vrstva odvodněný hydroizolační povlak ve sklonu (v hotové skladbě pod hlavní hydroizolací), popř. hlavní hydroizolace, spojitá nosná vrstva, odvodněný hydroizolační povlak ve sklonu ve spodním nebo některém z vnitřních plášťů pomocná hydroizolační obvykle povlak krátkodobě odolný proti vodě nebo fólie lehkého typu bez dalších materiálově technických požadavků - - parotěsnicí souvislá vrstva pod tepelněizolační vrstvou hlavní hydroizolace souvislá vrstva pod tepelněizolační vrstvou vzduchotěsnicí souvislá vrstva pod tepelněizolační vrstvou, spojitá nosná vrstva, hlavní hydroizolace, spojitá tepelněizolační vrstva (např. dvě vrstvy desek, spodní vrstva slepena páskou) hlavní hydroizolace, spojitá nosná vrstva, souvislá vrstva pod tepelněizolační vrstvou, spojitá nosná vrstva spodního pláště - difuzně propustná fólie lehkého typu ochrana tepelné izolace před pronikáním vzduchu a před prachem inverzní střechy několikaplášťové střechy Souvislá vrstva = spojitý hydroizolační povlak nebo vrstva z fólií lehkého typu ve spojích slepená, difúzní vlastnosti se volí dle funkce vrstvy. 42

Vrstvy střech 2.6.1 Konstrukční a materiálové řešení Nejběžněji se pro pojistné a provizorní hydroizolační vrstvy, vzduchotěsnicí a parotěsnicí vrstvy používají povlaky z jednoho asfaltového pásu. Používají se pásy natavitelné nebo samolepicí z oxidovaného nebo modifikovaného asfaltu, obvykle s vložkou ze skleněné rohože, skleněné tkaniny nebo polyesterové rohože. Pro parotěsnicí vrstvy se také používají asfaltové pásy s vložkou z kovové fólie, u těch je třeba počítat s obtížnou opracovatelností v detailech (doporučuje se je použít jen v ploše a v detailech kombinovat s jiným vhodným pásem). Natavitelné pásy se obvykle používají na betonové podklady (s bodovým natavením), dřevěné podklady (s kotvením), samolepicí pásy se používají na podklad z trapézového plechu. V případě kotvení tepelné izolace přes povlak z asfaltových pásů (parotěsnicí vrstva nebo parotěsnicí a pojistná hydroizolační vrstva) doporučujeme použít pro povlak pásy z SBS modifikovaného asfaltového pásu. Ten se kolem procházející kotvy stáhne a perforace má pak minimální vliv na funkci parotěsnicí vrstvy. Pro parotěsnicí vrstvy se omezeně používají také fólie lehkého typu*. Při návrhu skladby je u nich třeba zohlednit velké riziko poškození vrstvy montáží a větrem při montáži následujících vrstev a nižší trvanlivosti slepovaných spojů. Vzhledem k malému sklonu, způsobu provedení spojů plastové fólie (nejsou těsné proti tlakové vodě) a především z důvodů snadného mechanického poškození nelze vrstvu z plastové fólie lehkého typu v plochých střechách považovat za pojistnou hydroizolaci. Parotěsnicí vrstvy z fólií lehkého typu nelze počítat mezi účinně vzduchotěsnicí vrstvy. Vrstva pro ochranu tepelné izolace se obvykle realizuje z fólií lehkého typu s sd < 0,3 m. Tyto fólie musí být určeny pro přímý kontakt s materiály přilehlých vrstev. Fólie lehkého typu se nedoporučuje používat v mechanicky kotvených skladbách střech. Poznámka: * Fólie lehkého typu je tenká plastová nesvařitelná fólie, která se vyrábí na bázi PP, PES, PO a PE určená pro parotěsnicí a vzduchotěsnicí vrstvy. Pruhy fólie se obvykle spojují lepicími páskami nebo tmely. Hmotnost fólie je obvykle menší než 200 g/m2. 43

Vrstvy střech 2.6.2 Příklady výrobků 2.6.2.1 Oxidované asfaltové pásy natavitelné pás typu ALS 40 s hliníkovou vložkou (např. DEKBIT Al S40) pás typu V60 S35 s vložkou ze skleněné rohože (např. DEKBIT V60 S35) pás typu G200 S40 s vložkou ze skleněné tkaniny (např. DEKGLASS G200 S40) 2.6.2.2 SBS modifikované asfaltové pásy natavitelné GLASTEK 40 MINERAL pás s vložkou ze skleněné tkaniny ELASTEK 40 MINERAL pás s vložkou z polyesterové rohože ROOFTEK AL MINERAL pás s vložkou z hliníkové fólie kašírované skleněnými vlákny (60 g/m2) 2.6.2.3 SBS modifikované asfaltové pásy samolepicí GLASTEK 30 STICKER samolepicí hydroizolační pás s nosnou vložkou ze skleněné rohože BOERNER DACO KSD pás s hliníkovou vložkou a s polyesterovou rohoží na povrchu 2.6.2.4 PE fólie DEKSEPAR (včetně oboustranně lepicí butylkaučukové pásky) DEKFOL N* (včetně oboustranně lepicí spojovací pásky DEKFOL SP 1 a těsnicí pásky DEKFOL TP 15) * Vyztužené PE fólie se nepoužívají do mechanicky kotvených skladeb střech. 2.6.3 Technologie 2.6.3.1 Hydroizolační povlaky z natavitelných asfaltových pásů Podrobné technologické postupy pro realizaci pojistné, příp. provizorní hydroizolace a parotěsnicí vrstvy z asfaltových pásů jsou uvedeny v příručce Asfaltové pásy DEKTRADE montážní návod. 2.6.3.2 Souvislé vrstvy z fólií lehkého typu 2.6.3.2.1 Příprava podkladu obecně Podklad musí být bez ostrých nerovností a výstupků. Z povrchu musí být 44

Vrstvy střech odstraněny volné úlomky a nečistoty. Zároveň je vhodné se vyvarovat nepravidelných nerovností a detailů, jejichž opracování fólií a páskou může být nespolehlivé. 2.6.3.2.2 Dřevěný podklad Pokud je dřevo chráněno impregnací proti dřevokazným organismům, musí být impregnační prostředek dostatečně zaschlý. 2.6.3.2.3 Silikátové podklady Betony nebo potěry musí být hladké, soudržné, suché, nesmí sprašovat. Pevnost betonu by měla odpovídat minimálně třídě B10 (C8) dle ČSN 73 1205. Pevnost cementové malty pro potěr by měla odpovídat označení MC (MCP) 10 podle ČSN 72 2430-1, 3. Nerovný povrch betonu se doporučuje upravit ochrannou vrstvou podle kapitoly 2.4, jinak hrozí perforace prošlapáním při realizaci. 2.6.3.2.4 Trapézové plechy Trapézové plechy musí být suché a odmaštěné. 2.6.3.2.5 Pokládání fólie Technologie pokládání fólií se řídí předpisy výrobce. Fólie se pokládají s překrytím, které je obvykle na výrobku vyznačeno (obvykle 100 mm). Mezi sebou a s podkladem se spojují oboustranně lepicí páskou, kterou výrobci k fóliím běžně dodávají. K dřevěným prvkům je možno je připevňovat sponami či nekorodujícími hřebíky s plochou hlavou. Jednotlivé pásy je nutno neprodyšně napojit na přiléhající stavební konstrukce či na prostupující stavební prvky. Fólie je vhodné před prováděním dalších vrstev chránit ochrannou vrstvou. 2.7 Sklonová vrstva 2.7.1 Konstrukční a materiálové řešení Sklonová (spádová) vrstva slouží k vytvoření sklonu především hlavní a pojistné hydroizolace směrem k odvodňovacím prvkům. ČSN 73 1901 Navrhování střech Základní ustanovení stanovuje minimální doporučený sklon povlakových hydroizolací střech (hlavních i pojistných) na 1. Při návrhu sklonu je nutné brát v úvahu průhyb a dotvarování konstrukce. Požadovaný sklon hydroizolační nebo pojistné hydroizolační vrstvy se zajistí sklonem nosné vrstvy nebo sklonovou vrstvou. Sklon nosné vrstvy lze zajistit nosnou konstrukcí střechy (vazníky, krokve, u druhého pláště např. vyzděné klíny na prvním plášti apod.). Sklonovou vrstvou může být každá vrstva ve 45

Vrstvy střech skladbě střechy, která má proměnlivou tloušťku. Funkci sklonové vrstvy může tedy plnit i vhodně tvarovaná tepelněizolační vrstva. Parametry sklonové vrstvy a jejího povrchu se řídí především požadavky pokládky vrstev následujících. U mechanicky kotvených skladeb střech je nutné použít materiál s únosností a soudržností podle použitých kotevních prvků. Sklonová vrstva se vytváří následujícími způsoby: 2.7.1.1 Násypy V minulosti se sklonová vrstva vytvářela nejčastěji z násypů. Násypy obvykle zároveň plnily funkci tepelněizolační vrstvy. Velkým problémem používání násypů bylo riziko zabudování vody obsažené v materiálu do střechy. Používaly se především: škvára, štěrk, písek, keramzit. 2.7.1.2 Monolitické konstrukce Mezi tradiční materiály sklonových vrstev patří betonové mazaniny a různé lehčené silikátové vrstvy (polystyrenbeton, cementová pěna, betony z lehkého kameniva apod.). Při použití monolitických sklonových vrstev je třeba počítat s rizikem zabudované vody a technologické přestávky nutné k vyzrání provedené vrstvy. Minimální tloušťka betonové mazaniny by měla být cca 50 mm. Vrstva by měla být vyztužená sítí (nejlépe při obou površích). Monolitickou spádovou vrstvu je nutné rozdělit dilatačními spárami. Rastr spár se navrhuje podle tabulky F.1 v ČSN 73 1901 nebo na základě výpočtu. Velikost dilatační spáry je nutné navrhnout s ohledem na předpokládané délkové změny vrstvy. Dilatační spáry musí procházet celou tloušťkou vrstvy. Doporučuje se jejich vyplnění poddajným materiálem. 2.7.1.3 Tepelná izolace ve spádu Sloučení funkcí tepelněizolační vrstvy a sklonové vrstvy do jedné vrstvy zkracuje a zjednodušuje proces výstavby. Při takovém řešení ale nelze využít parotěsnicí vrstvu pro funkci pojistněizolační. Pro vytvoření sklonu tepelněizolační vrstvou jsou vhodné všechny materiály, které výrobce může dodávat v podobě spádových desek (klínů). Jako spádové se nejčastěji používají desky z EPS, desky POLYDEK a střešní desky z minerálních vláken. Pro výjimečné případy lze řezat do spádu i PIR a pěnové sklo. Při posuzování tepelných parametrů střešní skladby se spádová tepelněizolační vrstva započítává podle ČSN EN ISO 6946. V běžných případech lze uvažovat s průměrnou tloušťkou tepelné izolace (objem tepelněizolační vrstvy 46

Vrstvy střech rozložený na plochu střechy). Zároveň se doporučuje provést posouzení teplotního faktoru konstrukce v částech střechy s nejmenší tloušťkou tepelné izolace (okolí vtoků). U střech nad prostorami různých subjektů je třeba zkontrolovat rovnoměrnost rozdělení tepelných ztrát střechou připadajících na jednotlivé subjekty a případně upravit tvar povrchu střechy a rozmístění vtoků. Spádové dílce se vyrábějí na zakázku pro konkrétní střechu. Proto se předem vytváří kladečský plán sklonové tepelněizolační vrstvy. 2.7.2 Technologie 2.7.2.1 Spádová betonová mazanina Čerstvý beton je nutné ošetřovat a chránit dle zásad ČSN P 73 2403, ČSN EN 206. 2.7.2.2 Tepelná izolace ve spádu Podrobné technologické postupy pro realizaci sklonové a tepelněizolační vrstvy z XPS s nakašírovaným asfaltovým pásem jsou uvedeny v příručce POLYDEK montážní návod. 2.8 Nosná vrstva Nosná vrstva musí být navržena a posouzena na požadovanou únosnost a deformaci. Materiál a konstrukční řešení nosné vrstvy ovlivňuje volbu připevňovacích kotevních prostředků, podrobnosti jsou uvedeny v kapitole 3. 47

Stabilizace vrstev 3 Stabilizace vrstev 3.1 Zatížení větrem Stabilizace vrstev ve skladbách plochých střech slouží především k zabezpečení vrstev proti sání větru. Proto je třeba při jeho návrhu provést výpočet zatížení větrem. Výpočet zatížení větrem definuje norma ČSN P ENV 1991-2-4 a norma ČSN EN 1991-1-4. Dle této normy jsou střechy při zatížení větrem děleny do několika oblastí, ve kterých namáhání větrem dosahuje odlišných hodnot. Ploché střechy rozdělujeme obvykle na tři oblasti. Oblasti ploché střechy: Oblast rohová - je vymezena v části pruhu šířky e/10, v délce ¼ e od rohů objektu (e viz Obr. 5). Tato oblast je vystavena největšímu silovému namáhání; Oblast okrajová - oblast vymezuje pomyslný pruh šírky e/10 (e viz Obr. 5) po obvodu střechy po odečtení oblasti rohové; Oblast plochy - je vymezena okrajovou a rohovou oblastí. Je to zbylá část plochy střechy ohraničená vnitřní hranou okrajové a rohové oblasti. Na Obr. 5 uvádíme základní rozdělení střešní plochy pro konkrétní směr větru a postup výpočtu oblastí pro všechny směry větru. V případech složitějších a členitějších střešních ploch se stanovení jejich oblastí a výpočet zatížení od silových účinků větru provádí individuálně se zohledněním zásad uvedených v ČSN EN 1991-1-4 popř. ČSN P ENV 19912-4. 48

Stabilizace vrstev Obr. 5 - Základní rozdělení střešní plochy Příklad výpočtu oblastí ploché střechy dle ČSN P ENV 1991-2-4: Půdorysné rozměry objektu 20x12 m, výška objektu 8 m b půdorysný rozměr budovy kolmý na směr větru (pro budovy obdélníkového půdorysu se výpočet provádí pro působení větru ve dvou směrech) h výška budovy Výpočet velikosti oblastí pro vítr ve směru kolmém na: delší půdorysný rozměr kratší půdorysný rozměr e = menší z hodnot b nebo 2h b = 20 m, 2h = 16 m e = 16 m b = 12 m, 2h = 16 m e = 12 m e/4 = 4 m e/10 = 1,6 m e/4 = 3 m e/10 = 1,2 m 49

Stabilizace vrstev 3.2 Empirický návrh Pokud střešní plášť není členitý, je umístěn na budově vysoké do 20 m a budova je v místě, které není vystaveno extrémním větrným podmínkám (mimo hory, pobřeží moře apod.) a výpočtová únosnost kotev je alespoň 400 N, lze stabilizaci navrhnout na základě empirických požadavků, které udávají dimenze příslušného typu stabilizace na jednotlivých částech ploché střechy. Tyto požadavky vycházejí z předpisů VDD (německé sdružení pro asfaltové střešní a izolační pásy) nebo z technických materiálů výrobců a jsou uvedeny v tabulkách na konci kapitol zabývajících se jednotlivými spojovacími materiály. 3.3 Způsoby stabilizace Na plochých střechách se obvykle používají následující způsoby stabilizace vrstev: Kotvení všech nebo některých vrstev (tepelně izolační) střešní skladby k nosným konstrukcím (případně k vhodným konstrukcím, které jsou s nosnými konstrukcemi pevně spojeny či jsou samy o sobě dostatečně hmotné např. spádové betony); Lepení jednotlivých vrstev mezi sebou; Stabilizace vrstev proti sání větru hmotností vrchní stabilizační vrstvy. 3.4 Kotvení Kotevní prvek musí splňovat požadavek na dostatečnou odolnost proti všem agresivním a korozivním vlivům prostředí a materiálů se kterými má být trvale v styku a musí odolávat dynamickým účinkům a statickému zatížení v celém kotevním systému ploché střechy. Kotevní prvky nesmí poškozovat hydroizolaci ani ostatní materiály skladby střechy. Návrh kotevních prvků se provádí na základě vypočteného zatížení (viz kapitola 2.1.1 a výpočtové únosnosti kotevního prvku. 3.4.1 Únosnost kotevních prvků Požadujeme, aby výpočtová únosnost kotevního prvku byla nejméně 400 N. Ve výpočtové hodnotě je nutné zahrnout bezpečnostní součinitel hodnotou 3. Během výtažných zkoušek na staveništi tudíž musí být dosaženo průměrné výtažné síly nejméně 1200 N. Zároveň doporučujeme, aby jednotlivé výtažné síly byly větší než 1000 N. V případě, že kotevní prvek tyto požadavky nesplňuje, měl by být navržen a ověřen jiný typ kotevního prvku nebo jiný způsob stabilizace. Požadovaných hodnot je zpravidla dosahováno při použití certifikovaných 50

Stabilizace vrstev kotev vhodných pro daný podklad, viz kapitola 3.4.2 a 3.4.6. Pozn 1.: Výtažná síla je síla, při které dojde k porušení prvku nebo k jeho vytržení z podkladu. Pozn 2.: Při posuzování únosnosti je nutné v případě mechanicky kotvených hydroizolací také posoudit riziko vytržení hydroizolace v místě kotvy a jejího odlupu. 3.4.2 Materiál a tloušťka vrstvy, do které se kotví (nosná vrstva) Sortiment kotevních prvků bývá vždy rozčleněn podle materiálů a tloušťky nosných vrstev (beton, tenkostěnný beton, lehčený beton, dřevo, ocelový plech, hliníkový plech apod.): Ocelový trapézový plech kotvy navrhujeme s ohledem na tloušťku plechu (obvyklé tl. od 0,63 do 1,5 mm). U tloušťky plechu menší než 0,63 mm je třeba provést výtažné zkoušky. Správná délka šroubu je určena tloušťkou upevňované skladby plus 20 mm. Šroub musí vždy pod plechem vyčnívat, aby byla využita funkce jeho závitu. Kotvení se provádí mimo úžlabí trapézového plechu; Hliníkový trapézový plech před kotvením do hliníkového plechu je nutné vždy provést výtažné zkoušky. Z praxe vyplývá, že plech tl. menší než 1 mm zpravidla není vhodný k upevnění střešním šroubem. V tomto případě je nutné užít speciální nýty. Pokud výtažné zkoušky potvrdí dostatečnou únosnost, je třeba použít střešní šroub z nerezové oceli, abychom zabránili galvanické korozi; Dřevěné podkladové materiály délka vrutu musí být zvolena tak, aby hrot vyčníval 10-30 mm (dle druhu šroubu) na spodní straně dřevěného materiálu. Tloušťka dřevěného podkladu by měla být nejméně 22 mm. U dřevotřískových desek se doporučuje provést výtažné zkoušky pro určení vhodnosti použití; Betonové podklady obecně platí, že u těchto podkladů je třeba vždy provést výtažné zkoušky. Typ kotevních prvků volíme s ohledem na druh podkladu. Nižší únosnost mohou vykazovat vrstvy z tenkých betonových mazanin, tenkostěnné betonové konstrukce apod. 3.4.3 Dimenze kotevního prvku Při volbě délky kotvicího šroubu nebo rozpěrného prvku je třeba počítat s tloušťkou kotveného souvrství tzv. svěrnou délkou a připočítat minimální délku zakotvení prvku v materiálu nosné vrstvy (tuto délku definují výrobci pro jednotlivé typy kotevních prvků a příslušné materiály). V případě velké tloušťky kotveného souvrství nabízí výrobci tzv. teleskopické podložky. Jejich použití eliminuje potřebu příliš dlouhých (drahých) šroubů a částečně eliminuje tepelný most kotvou. 51

Stabilizace vrstev 3.4.4 Korozní zatížení Kotevní prvky jsou ve střešní skladbě dlouhodobě korozně zatíženy (i ve funkční střešní skladbě se často v průběhu roku objevuje vlhkost vznikající kondenzací). Velikost tohoto zatížení závisí i na materiálech kotvených vrstev a jejich složení. Proto je třeba pro kotvení střešních skladeb používat prvky dostatečně odolné proti korozi. POZNÁMKA Stupeň korozní odolnosti kotevních prvků ukazuje parametr počet cyklů Kesternicha (periodické zatěžování agresivní atmosférou s oxidy síry za teploty 40 C). Minimálním požadavkem pro kotvicí prvky konstrukcí plochých střech je 12 Kesternichových cyklů (podle UEAtc1) a DIN 50018 [8]) Galvanické pozinkování v tloušťce 5 10 μm má odolnost 1-2 cykly Kesternicha. Proto renomovaní výrobci používají speciální technologie povrchové úpravy (např. CLIMADUR firmy EJOT), které zvyšují protikorozní odolnost nad požadovanou hodnotu 12 cyklů. Kotevní prvky mohou být vyrobeny i z vhodných nekorodujících materiálů. 1) UEAtc UNION EUROPÉENNE POUR L AGRÉMENT TECHNIQUE DANS LA CONSTRUCTION (Evropské sdružení pro shodu ve stavebnictví). 3.4.5 Parametry materiálu horní vrstvy kotveného souvrství Materiál horní vrstvy spolu se správně zvolenou podložkou musí přenést zatížení větrem z plochy do kotevního prvku. Materiály horních vrstev musí mít odpovídající mechanické vlastnosti (např. povlakové izolace odpovídající nosnou vložku atd.). Důležitá je i volba odpovídající podložky, která svojí velikostí a tvarem je určená pro materiál horní kotvené vrstvy. Ideální je, zvláště pro více namáhané skladby, používat vyzkoušenou a změřenou kombinaci všech prvků (podložka, materiál horní vrstvy kotveného souvrství, kotva, nosná vrstva). Toto komplexní měření je poměrně náročné a jednotliví výrobci izolačních materiálů a výrobci kotev si jej nechávají provést u specializovaných zkušeben, kde se zkouší podle předpisů UEAtc. Dále se také v případě jednovrstvých systémů zohledňuje pevnost spoje v odlupu. Tato pevnost je zpravidla limitující pro množství kotevních prvků ve spoji. Pro fólie ALKORPLAN lze uvažovat pro únosnost kotvy 0,4 kn/kotvu maximálně 7 kotev/1 bm spoje, pro pás ELASTEK 50 SOLO 8 kotev/ 1 bm spoje. V případě, že potřebný počet kotev je vyšší, je nutné předepsat použití užší role (v případě fólií ALKORPLAN) nebo kotvit hydroizolaci i v ploše. 52

Stabilizace vrstev Tab. 17 Příklad systému kotvené střešní skladby, s únosností ověřenou laboratorními zkouškami: Systém ALKORPLAN Trapézový plech tl. 0,75 mm Desky z minerálních vláken tl.100 mm Alkorplan 35 176 tl.1,2 mm Kotevní šroub s podložkou Nosná vrstva Tepelně izolační vrstva Hydroizolační vrstva Kotevní prvek Síla, kterou přenese celý systém na jeden kotvicí prvek 570 [N] 3.4.6 Příklady výrobků pro kotvení Tab. 18 Výrobky pro kotvení (příklady) Výrobce EJOT použití Zatloukací hmoždinka FDD 50x. Kotevní prvky do betonu Šroub TKR-4,8x.. Kotevní prvky do dřeva a do plechu Podložka HTV 82/40 TK Podložky Teleskopická podložka HTK-50x. Podložky 3.4.7 Empirický návrh počtu kotev Tab. 19 Empirický návrh počtu kotev (výpočtová únosnost kotvy v nosné vrstvě alespoň 400 N) Výška objektu do 8 m od 8 m do 20 m Vnitřní plocha 3 ks/m2 3 ks/m2 Definice oblasti plochy, okraje a rohu viz Obr.6. 53 Okraj 4 ks/m2 6 ks/m2 Roh 6 ks/m2 9 ks/m2

Stabilizace vrstev 3.5 Lepení POZOR! Lepit má smysl pouze na vrstvy, které jsou dostatečně stabilizovány proti sání větru. Pro lepení jednotlivých vrstev střešních skladeb se používají stavební lepidla několika typů viz Tab. 20. Tab. 20 Základní rozdělení stavebních lepidel a příklady konkrétních výrobků Označení A B C Typ lepidla Příklad výrobku polyuretanová lepidla PUK asfaltová lepidla za studena (agresivní vůči MOAT, (ATN, ATS) polystyrenu) asfalt za horka AOSI Výrobce Börner Paramo Paramo Použití jednotlivých lepidel je dáno kombinací materiálů vrstev, které mají být slepeny. Soustředili jsme se na nejčastější kombinaci, tj. na přilepení tepelně izolační vrstvy na podklad. Tab. 21 ukazuje typy lepidel vhodných pro spojení jednotlivých vrstev. Tabulka vychází z technických informací jednotlivých výrobců a z našich současných zkušeností (praktických i experimentálních). Tab. 21 Typy lepidel vhodných pro spojení jednotlivých vrstev Asfaltový pás Folie PVC-P Podklad Silikátové (materiál, na který se podklady lepí) Trapézové plechy Dřevěné bednění Lepené materiály Minerální desky Polystyren Pěnové sklo A,B,C A,C C Na PVC fólie nelze lepit A,B,C A,C C A,B,C A,C B,C Na dřevěné bednění se nelepí Tučným větším písmenem je vyznačena varianta, která je z hlediska technologického a cenového pro dané materiály dle našich zkušeností nejvýhodnější. 3.5.1 Příklady výrobků a způsob jejich aplikace 3.5.1.1 Polyuretanová lepidla PUK PUK lepidlo na střešní tepelné izolace (žlutohnědé lepidlo v červených plechovkách s bílým popisem) Vhodné podklady: ocelové profilované plechy. navětrané asfaltové podklady nebo asfaltové povrchy s posypem pískem nebo břidlicí. silikátové podklady. 54

Stabilizace vrstev Podklad pro použití lepidla PUK musí být dostatečně rovný pro dosažení kontaktu vypěněného lepidla naneseného na podkladu s deskami tepelné izolace. Při větších nerovnostech podkladu lepidlo vypění do těchto nerovností a nedojde ke spolehlivému slepení vrstev. Lepidlo doporučujeme zpracovávat při teplotách vyšších než +5 C. Tab. 22 - Spotřeba lepidla Lepený materiál polystyren minerální desky Vnitřní plocha 120 g/m2 (3-4 pruhy po 30 g/bm) 160 g/m2 (3-4 pruhy po 40 g/bm) Okraj 180 g/m2 (6 pruhů po 30 g/bm) 240 g/m2 (6 pruhů po 40 g/bm) Roh 240 g/m2 (8 pruhů po 30 g/bm) 320 g/m2 (8 pruhů po 40 g/bm) Oblast plochy, okraje a rohu viz Obr. 6. PUK lepidlo střešních asfaltových pásů (zelené lepidlo v bílých plechovkách s červeným popisem). Vhodné podklady: ocelové profilované plechy, zvětralé asfaltové podklady nebo asfaltové povrchy s posypem pískem nebo břidlicí, silikátové podklady. Podklad pro použití lepidla PUK musí být dostatečně rovný pro dosažení kontaktu vypěněného lepidla naneseného na podkladu s asfaltovými pásy. Při větších nerovnostech podkladu lepidlo vypění do těchto nerovností a nedojde ke spolehlivému slepení vrstev. Lepidlo doporučujeme zpracovávat při teplotách vyšších než +5 C. Spotřeba lepidla je uvedena v Tab. 23 Tab. 23 Spotřeba lepidla Výška objektu do 8 m od 8 m do 20 m Vnitřní plocha 120 g/m2 (3-4 pruhy po 30 g/bm) 120 g/m2 (3-4 pruhy po 30 g/bm) Okraj 150 g/m2 (5 pruhů po 30 g/bm) 180 g/m2 (6 pruhů po 30 g/bm) Roh 180 g/m2 (6 pruhů po 30 g/bm) 240 g/m2 (8 pruhů po 30 g/bm) Oblast plochy, okraje a rohu viz Obr. 6. 3.5.1.2 Asfaltové lepidlo MOAT (modifikovaný asfaltový tmel) MOAT je zahuštěný vysoce modifikovaný asfaltový lak s organickým rozpouštědlem (proto není vhodný pro lepení polystyrenu). Použitelné podklady z materiálového hlediska: asfaltové podklady silikátové podklady ocelové profilované plechy 55

Stabilizace vrstev Podklad pro použití lepidla MOAT musí být dostatečně rovný (doporučujeme nerovnosti maximálně 10 mm na m), soudržný a bezprašný (u silikátových konstrukcí lze bezprašnost zajistit penetrací asfaltovým lakem např. DEKprimer). Lepidlo doporučujeme zpracovávat při teplotách vyšších než +5 C. Tab. 24 Spotřeba lepidla Stav Vnitřní plocha Rovné podklady 300 g/m2 Nerovnosti do 800 g/m2 10 mm na m Okraj 300 g/m2 Roh 400 g/m2 800 g/m2 1000 g/m2 Oblast plochy, okraje a rohu viz Obr. 6. 3.5.1.3 Asfalty AOSI (asfalt oxidovaný stavebně izolační) za horka Pro lepení izolačních materiálů lze používat přímo oxidované asfalty stavebně izolační např. AOSI 85/25. Tyto asfalty se zpracovávají při teplotě 130 170 C (pro FOAMGLAS 200 220 C). Tento způsob lepení klade nejmenší nároky na dodržení technologie (nerovnost podkladu, povětrnostní podmínky, spotřeba atd.). Jedná se i o poměrně ekonomicky výhodný způsob lepení. U tepelné izolace z pěnového skla je tento způsob lepení nutný (uzavření povrchové struktury pěnového skla). Podklady pro lepení AOSI musí být penetrovány asfaltovým lakem DEKprimer. Tab. 25 Spotřeba AOSI 85/25 Výška objektu Vnitřní plocha do 8 m 20 % plochy od 8 m do 20 m 20 % plochy Okraj 20 % plochy 20 % plochy Roh 30 % plochy 40 % plochy Uvedené hodnoty se týkají plochy horkého asfaltu ve spojení s polystyrenem, nikoli plochy asfaltu nalitého na podklad. Asfalt by měl být rovnoměrně rozprostřen v ploše desky. Oblast plochy, okraje a rohu viz Obr. 6. Průměrná spotřeba AOSI za předpokladu prakticky rovného podkladu je cca 2 kg/m2. 3.6 Stabilizace vrstev proti sání větru stabilizační vrstvou Sklon střechy by neměl být větší než 10%, aby nedocházelo k sesuvům kameniva. Stabilizační vrstvy nesmí obsahovat výrazný podíl jemných částic, aby nedocházelo k zanášení odvodňovacích prvků (nutno použít prané kamenivo). Stabilizační vrstvy se od podkladních vrstev oddělují geotextilií s plošnou 56

Stabilizace vrstev hmotností min. 300 g/m2. Stabilizace násypy nebo provozními vrstvami přitěžuje střešní plášť a u rekonstrukcí dochází ke zvýšení stálého zatížení střešní konstrukce. Proto je v těchto případech nutné statické posouzení nosné konstrukce střechy. Stabilizace střešních skladeb se běžně realizuje následujícími způsoby: násyp z těženého kameniva frakce 8 16 min. tl. 40 mm, násyp z těženého kameniva frakce 16 32 min. tl. 50 mm, násyp z těženého kameniva frakce 16 32 a 32 64 min. tl. 100 mm, násyp z drceného kameniva frakce 8 16 (16 32) min. tl. 30 (40) mm rozprostřené na pískový podsyp o zrnění do 2 mm v tloušťce nejméně 20 mm, dlažba na podložkách - doporučují se dlaždice 300 x 300 mm až 500 x 500 mm tl. 50 mm, dlažba do pískového nebo štěrkového lože, betonové a keramické desky, násyp zeminy u střech s vegetační vrstvou. Pro určení dimenze stabilizační vrstvy lze vycházet z následujících tabulek. Tab. 26 Empirické hodnoty zatížení Výška do 8 m do 20 m Vnitřní plocha [N/m2] 450 750 Okraj [N/m2] 1300 2100 Roh [N/m2] 2250 3600 Oblast plochy, okraje a rohu viz Obr. 5. Pro konkrétní výrobky a materiály vychází následující hodnoty: Tab. 27 Střecha do výšky 8m Způsob stabilizace Dlažba 400x400x57 (2300 kg/m3) Kamenivo frakce 16-32 (sypná hmotnost 1300 kg/m3) Kamenivo frakce 16-32 (sypná hmotnost 1500 kg/m3) Vnitřní plocha Okraj Roh 1 vrstva 1 vrstva 2 vrstvy* 55 mm 120 mm** Kamenivo nahradit dlažbou 50 mm 100 mm** Kamenivo nahradit dlažbou 57

Stabilizace vrstev Tab. 28 Střecha do výšky 20m Způsob stabilizace Dlažba 400x400x57 (2300 kg/m3) Kamenivo frakce 16-32 (sypná hmotnost 1300 kg/m3) Kamenivo frakce 16-32 (sypná hmotnost 1500 kg/m3) Vnitřní plocha Okraj Roh 1 vrstva 2 vrstvy* 3 vrstvy* 65 mm 185 mm** Kamenivo nahradit dlažbou 65-60 mm 160 mm** Kamenivo nahradit dlažbou Oblast plochy, okraje a rohu viz Obr. 5. * Vrstvy dlaždic musí být vhodným způsobem spojeny. ** Je potřeba zvýšit odolnost stabilizační vrstvy vůči vodorovnému posuvu materiálu větrem, například použitím větší frakce kameniva nebo pokládáním dlažby místo kameniva. 58

Skladby střech 4 Skladby střech Při návrhu skladby a konstrukčních detailů střechy je třeba zohlednit všechny požadavky uvedené v kapitole 1. V tabulce 29 jsou uvedeny příklady nejpoužívanějších skladeb střech a jejich základní tepelnětechnické parametry (tloušťka tepelné izolace potřebná pro dosažení požadované hodnoty UN, údaje o vnitřním prostředí interieru a vnějším prostředí, pro která je skladba použitelná). Pro přehlednost je vnitřní prostředí interiérů vyjádřeno podle níže uvedené stupnice, kde prvních 5 stupňů odpovídá vlhkostním třídám dle ČSN EN ISO 13788. Šestý a sedmý stupeň jsou vytvořeny pro typy interiérů, které dle našeho názoru nelze zatřídit do vlhkostních tříd. 1. vlhkostní třída 1 suché sklady, např. papíru, nábytku, textilu, elektroniky 2. vlhkostní třída 2 kanceláře 3. vlhkostní třída 3 obytné budovy s malým obsazením, výroba elektroniky, nábytku, strojírenská výroba, obchody 4. vlhkostní třída 4 obytné budovy s velkým obsazením, sportovní haly, kuchyně, jídelny 5. vlhkostní třída 5 budovy s velmi vysokou vlhkostí, pivovary, bazénové haly 6. provozy s extrémní vlhkostí papírny, prádelny, kuchyně, neklimatizované bazénové haly, provozy s otevřenou vodní plochou o teplotě vyšší než teplota vzduchu 7. provozy s obráceným nebo proměnným difúzním tokem zimní stadiony, víceúčelové haly s ledovou plochou, vodárny, elektrárny, čističky odpadních vod Přiřazení daných skladeb do druhů prostředí, jako i příklady materiálového řešení a potřebné tloušťky tepelné izolace jsme provedli na základě výpočtů dle ČSN 73 0540, ČSN EN ISO 13788 a dalších souvisejících předpisů a na základě dlouhodobých zkušeností. O použití skladeb z tabulky 29 do požárně nebezpečného prostoru nebo pro střechy se stanovenými požadavky na požární odolnost rozhodují přesné typy materiálů, jejich tloušťky, objemové hmotnosti atd. Použití musí být podloženo zkouškami dle požadavků uvedených v kapitole 1. Ověřené skladby střech s materiály firmy DEK pro konkrétní případy je třeba konzultovat s technikem Atelieru DEK. 59

Skladby střech Poznámky ke skladbám plochých střech v Tab. 29 : 1) Hydroizolační bezpečnost skladby střechy je závislá pouze na bezpečnosti hlavní hydroizolační vrstvy. 2) Pokud není nosná konstrukce vzduchotěsnicí (želbet. deska s netěsnými prostupy, trapézový plech nebo prefabrikované železobetonové dílce), je nutné vytvořit vzduchotěsnicí vrstvu u vnitřního povrchu skladby tedy např. položit na nosnou konstrukci vrstvu z asfaltového pásu. Vzduchotěsnicí vrstva může plnit funkci pojistné hydroizolace. 3) Skladba s pojistnou hydroizolační vrstvou má vyšší hydroizolační bezpečnost ve srovnání se skladbami bez pojistné hydroizolační vrstvy. Vrstva asfaltového pásu ve skladbě střechy pod hlavní hydroizolační vrstvou je pojistnou hydroizolační vrstvou a zvyšuje hydroizolační bezpečnost v případě, že je ve spádu a je napojena na odvodňovací prvky. 4) Skladbu je možno řešit tak, že první asfaltový pás v hydroizolační vrstvě plní funkci provizorní hydroizolace v průběhu provádění stavby. Před dokončením stavby se tento pás vyspraví a nataví se druhý asfaltový pás ELASTEK 40 (50) SPECIAL MINERAL, nebo se přes separační vrstvu FILTEK položí hydroizolační fólie z PVC-P ALKORPLAN. Po pokládce hydroizolační fólie může provizorní hydroizolace plnit funkci pojistné hydroizolace. 5) Ve skladbách střech s fóliovou hlavní hydroizolační vrstvou zakrytou obtížně rozebíratelnými vrstvami se doporučuje navrhovat hydroizolační vrstvu z dvojitého vakuově kontrolovatelného systému z fólií z PVC-P. Tento systém podstatně zvyšuje hydroizolační bezpečnost oproti hydroizolaci z jedné fólie. Zjednodušuje lokalizaci případné poruchy. V případě zabudování pod hmotné spojité vrstvy (cca 250 kg/m2) umožňuje i dodatečnou sanaci bez nutnosti demontáže vrstev. 6) Tvoří-li parozábranu a pojistnou hydroizolační vrstvu asfaltový pás s kovovou nosnou vložkou, je nutné detaily této vrstvy (prostupy, napojení na okolní konstrukce) provádět z asfaltového pásu bez kovové vrstvy (s nosnou vložkou ze skleněné tkaniny, polyesterové rohože nebo s kombinovanou nosnou vložkou), a to z důvodu spolehlivé opracovatelnosti. 7) Provizorní hydroizolace se doporučuje provádět na pevný podklad. Omezí se tak riziko proražení hydroizolace v průběhu výstavby. Provizorní hydroizolaci doporučujeme provádět z modifikovaných asfaltových pásů s vložkou ze skleněné tkaniny. 60

Skladby střech 8) Tloušťku tepelné izolace ve dvouplášťových střechách se doporučuje navrhovat na doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla dle ČSN 730540-2. Navíc se doporučuje provádět vzduchové vrstvy přístupné tak, aby bylo možno provádět kontrolu stavu tepelné izolace i celé konstrukce a v budoucnu provést její doplnění. 9) V případě inverzních střech dochází v důsledku pronikání srážkové vody pod tepelnou izolaci ke snížení jejího tepelně izolačního účinku. Aby nedocházelo k významnému snížení povrchových teplot konstrukce je vhodné, aby vrstvy pod hydroizolací vykazovaly tepelný odpor minimálně 0,75 m2k/w. Vliv pronikání srážkové vody na součinitel prostupu tepla lze zohlednit pomocí korekce vypočtené podle ČSN EN ISO 6946. V závislosti na druhu podkladní konstrukce, s vyšší tepelně izolační schopností podkladních vrstev, se izoterma teploty rosného bodu pro dané prostředí a difuzní odpor vrstev přesouvá z extrudovaného polystyrenu pod hydroizolační vrstvu. 10) Požadovaná (doporučená) hodnota UN [W/K.m2] byla stanovena dle ČSN 73 0540-2 Změna 1 (2005) pro budovy s převažující návrhovou vnitřní teplotou θim = 20 C a pro všechny venkovní teploty. 11) Tloušťka tepelné izolace odpovídá požadavku (doporučení) na velikost UN dle ČSN 73 0540-2 Změna 1 (2005), viz. sloupec Součinitel prostupu tepla UN [W/K.m2] tabulky 3. 12) Pokud se předpokládá riziko nedostatečné údržby a odstraňování náletové zeleně, je nutné nahradit vrchní asfaltový pás pásem ELASTEK 50 GARDEN odolným proti prorůstání kořenů. 13) Při tepelně technickém výpočtu je nutno započítat vrstvy nad extrudovaným polystyrenem. 14) Z důvodů vysokého difuzního odporu vrstev nad hydroizolací (profilované fólie aj. a zároveň zamrznutí vody v nasákavé vrstvě) doporučujeme používat parozábrany z asfaltových pásů s hliníkovou vložkou (viz pozn.6). 15) Pro nižší vlhkostní třídy než jsou pro jednotlivé skladby uvedeny platí podmínka exteriéru do 1200 m n.m. 61

4.1 Nepochůzné střechy Tab. 29 Jednoplášťové střechy Skladba 62 Poznámky: 1) Skladba s hydroizolací ze 2 asfaltových pásů mechanicky kotvených nebo natavených, nebo 1 mechanicky kotveného pásu, podkladní vrstva spádována Součinitel prostupu tepla UN [W/K.m-2] požadovaný (doporučený) viz pozn. 10 bez požadavku Potřebná tloušťka tepelné izolace [mm] pro splnění požadavku (doporučení) viz pozn. 11 - Typ prostředí Příklady materiálového řešení ze sortimentu DEKTRADE Platí pro teploty interiéru 18-24 C viz pozn. 15 Interiér: vlhkostní třída 1 bez požadavků na součinitel prostupu tepla nevytápěné prostory Skladba 1: - ELASTEK 40 (50) SPECIAL DEKOR resp. ELASTEK 40 COMBI - GLASTEK 40 SPECIAL MINERAL - V13 (v případě podkladu z dřevěného bednění) - nosná konstrukce Exteriér: do 1200 m n. m. Skladba 2: - ELASTEK 50 SOLO - V13 (v případě podkladu z dřevěného bednění) - nosná konstrukce Skladby střech... bez tepelné izolace Charakteristika

Pokračování Tab. 29 Jednoplášťové střechy... bez tepelné izolace Poznámky: 1) skladba s mechanicky kotvenou nebo přitíženou folií z PVC-P, podkladní vrstva spádována bez požadavku - Skladba 3: Interiér: vlhkostní třída 1 bez požadavků na součinitel prostupu tepla nevytápěné prostory Exteriér: do 1200 m n. m. - ALKORPLAN 35176 - FILTEK 300 - nosná konstrukce Skladba 4: - násyp nebo dlažba - FILTEK 300 - ALKORPLAN 35177 - FILTEK 300 - nosná konstrukce Skladby střech 63

Pokračování Tab. 29 Jednoplášťové střechy... s tepelnou izolací a bez parotěsnicí a pojistně izolační vrstvy Skladba s mechanicky kotvenou nebo přitíženou folií z PVC-P na tepelné izolaci z EPS 0,24 (0,16) 160 (250) (průměrná tloušťka) Interiér: vlhkostní třída 3 Exteriér: do 400 m n. m. Skladba 5: - ALKORPLAN 35176 - FILTEK 300 (v případě tep. izolace z EPS) - EPS 100 S Stabil - nosná konstrukce monolitická Skladba 6: Poznámky: 1), 2) - násyp nebo dlažba - FILTEK 300 - ALKORPLAN 35177 - FILTEK 300 (v případě tep. izolace z EPS) - EPS 100S Stabil - nosná konstrukce monolitická 0,24 (0,16) 110 (160) Interiér: vlhkostní třída 3 Exteriér: do 400 m n. m. Skladba 7: - ALKORPLAN 35176 -desky THERMAROOF Kingspan TR26/27 - nosná konstrukce monolitická Skladby střech 64 Skladba s mechanicky kotvenou folií z PVC-P na tepelné izolaci z PIR desek

Pokračování Tab. 29 Jednoplášťové střechy... s tepelnou izolací a parotěsnicí vrstvou Skladba s hydroizolací ze 2 asfaltových pásů mechanicky kotvených nebo natavených, tepelná izolace z EPS, parotěsnicí vrstva z asfaltového pásu s nosnou vložkou ze skleněné tkaniny nebo skleněné rohože 0,24 (0,16) 160 (250) Interiér: vlhkostní třída 3 Exteriér: do 800 m n. m. Interiér: vlhkostní třída 4 65 Tloušťka tepelné izolace z PIR desek, event. EPS a tepelné izolace z minerálních vláken závisí na konkrétních požadavcích požární odolnosti a požadavcích pro aplikaci do požárně nebezpečných prostorů. Interiér: vlhkostní třída 3 Skladba 10: - ELASTEK 40 FIRESTOP - POLYDEK EPS 100 G200 S40 nebo TOP - minerální vlákna - GLASTEK 40 SPECIAL MINERAL - nosná konstrukce z trapézových plechů Exteriér: do 800 m n. m. Interiér: vlhkostní třída 4 Exteriér: do 200 m n. m. - ELASTEK 40 (50) SPECIAL DEKOR resp. ELASTEK 40 COMBI - POLYDEK EPS 100 G200 S40 nebo TOP - GLASTEK 30 STICKER - nosná konstrukce z trapézových plechů Skladby střech Skladba 9 : Poznámky: 2), 3), 6), 7) 0,24 (0,16) - ELASTEK 40 (50) SPECIAL DEKOR resp. ELASTEK 40 COMBI - POLYDEK EPS 100 G200 S40 nebo TOP - GLASTEK 40 SPECIAL MINERAL resp. DEKGLASS G200 S40 - V13 (v případě podkladu z dřevěného bednění) - nosná konstrukce monolitická nebo dřevěné bednění Exteriér: do 200 m n. m. (řez napříč spádu) Skladba s požární odolností a do požárně nebezpečných prostorů. Pozn.: podrobnou specifikaci skladby pro konkrétní požadavky požární odolnosti a pro aplikaci do požárně nebezpečných prostorů Vám ochotně poskytnou technici Atelieru DEK. Skladba 8

Pokračování Tab. 29 Jednoplášťové střechy... s tepelnou izolací a parotěsnicí vrstvou Skladba s hydroizolací z 1 mechanicky kotveného pásu, tepelná izolace z EPS, parotěsnicí vrstva z asfaltového pásu s nosnou vložkou ze skleněné tkaniny nebo skleněné rohože 0,24 (0,16) 160 (250) Interiér: vlhkostní třída 3 Exteriér: do 800 m n. m. Interiér: vlhkostní třída 4 Skladba 11 - ELASTEK 50 SOLO - POLYDEK EPS 100 V13 - GLASTEK 40 SPECIAL MINERAL resp. DEKGLASS G200 S40 - V13 (v případě podkladu z dřevěného bednění) -nosná konstrukce monolitická nebo dřevěné bednění Skladba 12 : 66 Poznámky: 2), 3), 6), 7) Skladba s hydroizolací z 1 mechanicky kotveného pásu, tepelná izolace z PIR desek, parotěsnicí vrstva z asfaltového pásu s nosnou vložkou ze skleněné tkaniny nebo skleněné rohože 0,24 (0,16) 110 (160) - ELASTEK 50 SOLO - POLYDEK EPS 100 V13 TOP - GLASTEK 30 STICKER - nosná konstrukce z trapézových plechů Interiér: vlhkostní třída 3 Skladba 13: Exteriér: do 800 m n. m. Interiér: vlhkostní třída 4 -ELASTEK 50 SOLO - desky THERMAROOF Kingspan TR27 - GLASTEK 40 SPECIAL MINERAL resp. DEKGLASS G200 S40 - V13 (v případě podkladu z dřevěného bednění) - nosná konstrukce monolitická nebo dřevěné bednění Skladba 14 : Exteriér: do 400 m n. m. - ELASTEK 50 SOLO - desky THERMAROOF Kingspan TR27 - GLASTEK 30 STICKER - nosná konstrukce z trapézových plechů Skladby střech (řez napříč spádu) Exteriér: do 400 m n. m.

Pokračování Tab. 29 Jednoplášťové střechy... s tepelnou izolací a parotěsnicí vrstvou Skladba s hydroizolací ze 2 asfaltových pásů mechanicky kotvených nebo natavených, tepelná izolace z EPS, PIR, parotěsnicí vrstva z asfaltového pásu s nosnou vložkou z hliníkové folie 0,24 (0,16) 160 (250) Interiér: vlhkostní třída 4 Exteriér: do 900 m n. m. Skladba 15 - ELASTEK 40 (50) SPECIAL DEKOR resp. ELASTEK 40 COMBI - POLYDEK EPS 100 G200 S40 nebo TOP -ROOFTEK AL MINERAL/ DACO KSD -nosná konstrukce monolitická/ z trapézových plechů Skladba 16: 110 (160) 67 Poznámky: 2), 3), 6), 7) Skladby střech (řez napříč spádu) - ELASTEK 40 (50) SPECIAL DEKOR resp. ELASTEK 40 COMBI - GLASTEK 40 SPECIAL MINERAL kotven k podkladu - desky THERMAROOF Kingspan TR27 - ROOFTEK AL MINERAL/ DACO KSD - nosná konstrukce monolitická/ z trapézových plechů

Pokračování Tab. 29 Jednoplášťové střechy... s tepelnou izolací a parotěsnicí vrstvou 68 Poznámky: 2), 3), 6), 7) 0,24 (0,16) 160 (250) Interiér: vlhkostní třída 4 Exteriér: do 900 m n. m. 110 (160) Skladba 17: -ELASTEK 40 (50) SPECIAL DEKOR resp. ELASTEK 40 COMBI - POLYDEK EPS 100 G200 S40 nebo TOP - ROOFTEK AL MINERAL - V13 - OSB desky Skladba 18: - ELASTEK 40 (50) SPECIAL DEKOR resp. ELASTEK 40 COMBI -GLASTEK 40 SPECIAL MINERAL kotven k podkladu - desky THERMAROOF Kingspan TR27 - ROOFTEK AL MINERAL - V13 - OSB desky Skladby střech (řez napříč spádu) Skladba s hydroizolací ze 2 asfaltových pásů mechanicky kotvených nebo natavených, nebo 1 mechanicky kotveného pásu, tepelná izolace z EPS,PIR, parotěsnicí vrstva z asfaltového pásu s nosnou vložkou z hliníkové folie

Pokračování Tab. 29 Jednoplášťové střechy... s tepelnou izolací a parotěsnicí vrstvou Skladba s hydroizolací z 1 mechanicky kotveného pásu, tepelná izolace z EPS parotěsnicí vrstva z asfaltového pásu s nosnou vložkou z hliníkové folie 0,24 (0,16) 160 (250) Interiér: vlhkostní třída 4 Exteriér: do 800 m n. m Skladba 19 - ELASTEK 50 SOLO - POLYDEK EPS 100 V13 - ROOFTEK AL MINERAL/ DACO KSD - nosná konstrukce monolitická / z trapézových plechů Interiér: vlhkostní třída 5 69 Poznámky: 2), 3), 6), 7) 110 (160) Exteriér: do 600 m n. m. Skladba 20: - ELASTEK 50 SOLO - desky THERMAROOF Kingspan TR26/27 - ROOFTEK AL MINERAL/ DACO KSD - nosná konstrukce monolitická / z trapézových plechů Skladby střech (řez napříč spádu) skladba s hydroizolací z 1 mechanicky kotveného pásu, tepelná izolace z PIR desek, parotěsnicí vrstva z asfaltového pásu s nosnou vložkou z hliníkové folie

Pokračování Tab. 29 Jednoplášťové střechy... s tepelnou izolací a parotěsnicí vrstvou Skladba s mechanicky kotvenou nebo přitíženou folií z PVC-P na tepelné izolaci z EPS, PIR,s parotěsnicí vrstvou z asfaltového pásu se skleněnou vložkou 0,24 (0,16) 160 (240) Interiér: vlhkostní třída 4 Exteriér: do 800 m n. m. 0,24 (0,16) 110 (160) Interiér: vlhkostní třída 5 Exteriér: do 800 m n. m. 70 Poznámky: 2), 3), 6), 7) Skladba s požární odolností. Pozn.: podrobnou specifikaci skladby pro konkrétní požadavky požární odolnosti Vám ochotně poskytnou technici Atelieru DEK. 0,24 (0,16) 110 (160) Interiér: vlhkostní třída 4 Exteriér: do 800 m n. m. Interiér: vlhkostní třída 5 Exteriér: do 800 m n. m. - ALKORPLAN 35176 - FILTEK 300 - EPS 100 S Stabil - GLASTEK 40 SPECIAL MINERAL resp. DEKGLASS G200 S40 - V13 (v případě podkladu z dřevěného bednění) - nosná konstrukce monolitická nebo dřevěné bednění Skladba 22: - ALKORPLAN 35176 -desky THERMAROOF Kingspan TR27 - GLASTEK 40 SPECIAL MINERAL resp. DEKGLASS G200 S40 - V13 (v případě podkladu z dřevěného bednění) - nosná konstrukce monolitická nebo dřevěné bednění Skladba 23: - ALKORPLAN 35176 - desky THERMAROOF Kingspan TR27 - GLASTEK 30 STICKER - nosná konstrukce z trapézových plechů Skladby střech (plech napříč spádu) Skladba 21:

Pokračování Tab. 29 Jednoplášťové střechy... s tepelnou izolací a parotěsnicí vrstvou Skladba s mechanicky kotvenou nebo přitíženou folií z PVC-P na tepelné izolaci z EPS, s parotěsnicí vrstvou z asfaltového pásu se skleněnou vložkou 0,24 (0,16) 160 (240) Interiér: vlhkostní třída 4 Exteriér: do 800 m n. m. Skladba 24 : - násyp - FILTEK 300 - ALKORPLAN 35177 - FILTEK 300 (v případě tep. izolace z EPS) - EPS 100 S Stabil - GLASTEK 40 SPECIAL MINERAL resp. DEKGLASS G200 S40 - nosná konstrukce Interiér: vlhkostní třída 5 (plech ve spádu) 71 Poznámky: 2), 3), 6), 7) Skladby střech Exteriér: do 800 m n. m.

Pokračování Tab. 29 Jednoplášťové střechy... s tepelnou izolací a parotěsnicí vrstvou Skladba s požární odolností a do požárně nebezpečných prostorů. Podrobnou specifikaci skladby pro konkrétní požadavky požární odolnosti a pro aplikaci do požárně nebezpečných prostorů poskytnou technici Atelieru DEK. 0,24 (0,16) 0,24 (0,16) Interiér: vlhkostní třída 4 Exteriér: do 900 m n. m. Interiér: vlhkostní třída 3 Exteriér: do 800 m n. m. 72 Interiér: vlhkostní třída 4 Exteriér: do 200 m n. m. Skladba 25 : - ELASTEK 40 FIRESTOP - GLASTEK 40 SPECIAL MINERAL kotven k podkladu - minerální vlákna -desky THERMAROOF Kingspan TR26/27 nebo EPS 100S Stabil -minerální vlákna - 2 desky -DACO KSD - nosná konstrukce z trapézových plechů Skladba 26 : - ELASTEK 40 FIRESTOP - GLASTEK 40 SPECIAL MINERAL kotven k podkladu - minerální vlákna - desky THERMAROOF Kingspan TR26/27 nebo EPS 100S Stabil - GLASTEK 40 SPECIAL MINERAL - minerální vlákna - 2 desky - nosná konstrukce z trapézových plechů Skladby střech Tloušťka tepelné izolace z PIR desek, event. EPS a tepelné izolace z minerálních vláken závisí na konkrétních požadavcích požární odolnosti a na požadavcích pro aplikaci do požárně nebezpečných prostorů.

Pokračování Tab. 29 Jednoplášťové střechy... s tepelnou izolací a parotěsnicí vrstvou (plech ve spádu) 73 0,24 (0,16) Skladba s mechanicky kotvenou nebo přitíženou folií z PVC-P na tepelné izolaci z PIR desek, s parotěsnicí vrstvou z asfaltového pásu s nosnou vložkou z hliníkové folie na deskách z min. vláken 0,24 (0,16) 160 (240) Interiér: vlhkostní třída 5 Exteriér: do 1200 m n. m. 110 (160) Interiér: vlhkostní třída 5 Exteriér: do 1200 m n. m. Skladba 27 - ALKORPLAN 35176 - FILTEK 300 (v případě tep. izolace z EPS) - EPS 100 S Stabil - ROOFTEK AL MINERAL/ DACO KSD - nosná konstrukce monolitická / z trapézových plechů + minerální vlákna - 2 desky Skladba 28: - ALKORPLAN 35176 -desky THERMAROOF Kingspan TR27 - ROOFTEK AL MINERAL/ DACO KSD - nosná konstrukce monolitická / z trapézových plechů + minerální vlákna - 2 desky Skladby střech Poznámky: 2), 3), 6), 7) Skladba s mechanicky kotvenou nebo přitíženou folií z PVC-P na tepelné izolaci z EPS, s parotěsnicí vrstvou z asfaltového pásu s nosnou vložkou z hliníkové folie na deskách z min. vláken