Madridská deklarace 8. červenec 1997 1/ My, hlavy států a předsedů vlád členských zemí Severoatlantické aliance, jsme se shromáždili v Madridu, abychom s blížícím se nástupem 21. století dali podobu novému NATO. Podstatného pokroku bylo dosaženo ve vnitřním uzpůsobování Aliance. Jako významný krok v evolučním procesu otevírání aliance jsme vyzvali tři země k zahájení rozhovorů o přistoupení. Podstatně jsme posílili naše vztahy s partnery cestou nové Euroatlantické rady partnerství (EAPC) a prohloubením Partnerství pro mír. Podepsání Ustavujícího aktu Nato-Rusko 27. května a Charta, kterou podepíšeme zítra s Ukrajinou, podává svědectví o naší oddanosti ideji nerozdělené Evropy. Prohlubujeme rovněž náš středomořský dialog. Naším cílem je posílení míru a stability v euroatlantické oblasti. Objevuje se nová Evropa, Evropa větší integrace a spolupráce. Rozvíjí se celková evropská bezpečnostní architektura, k čemuž přispíváme spolu s jinými evropskými organizacemi. Naše Aliance bude nadále hybnou silou v tomto procesu. 2/ Přibližujeme se k uskutečnění naší vize spravedlivého a trvalého mírového uspořádání pro Evropu jako celek, založeného na lidských právech, svobodě a demokracii. V očekávání 50. výročí vzniku Severoatlantické smlouvy znovu potvrzujeme svou oddanost silnému, dynamickému partnerství mezi evropskými a severoamerickými spojenci, jež bylo a nadále bude pevným základem Aliance a svobodné a prosperující Evropy. Životnosti transatlantického svazku prospěje rozvíjení opravdového, vyváženého partnerství, v němž Evropa přebírá větší odpovědnost. V tomto duchu vytváříme v rámci NATO evropskou bezpečnostní a obrannou identitu. Aliance a Evropská unie sdílejí společné strategické zájmy. Vítáme dohody dosažené na Evropské radě v Amsterodamu. NATO zůstane základním fórem pro konzultace mezi svými členy a místem pro ujednávání postupů vztahujících se k bezpečnostním a obranným závazkům podle Washingtonské smlouvy. 3/ Zatímco udržujeme svou základní funkci kolektivní obrany, uzpůsobili jsme své politické i vojenské struktury, abychom zvýšili svou schopnost čelit novým výzvám regionálních krizí a řešení konfliktů. Pokračující příspěvek NATO k míru v Bosně a Hercegovině a bezprecedentní rozsah zdejší spolupráce s dalšími zeměmi a mezinárodními organizacemi je výrazem kolektivního přístupu, který je klíčem k budování naší společné bezpečnosti. Rozvíjí se nové NATO: nové NATO pro novou a nerozdělenou Evropu. 4/ Bezpečnost členů NATO je nerozlučně spjata s bezpečností celé Evropy. Zlepšování podmínek bezpečnosti a stability pro ty národy v euroatlantickém prostoru, kde mír je křehký a v současné době převládá nestabilita, je nadále významným zájmem Aliance. Konsolidace demokratických a svobodných společností na celém kontinentu, v souladu s principy OBSE, se tudíž týká Aliance zcela bezprostředně a podstatně. Politikou NATO je rozvíjet svými aktivitami přesahujícími rámec Aliance, včetně Euroatlantické rady partnerství, účinnou spolupráci se svobodnými národy, které sdílejí hodnoty Aliance, včetně členů Evropské unie i uchazečů v EU. 5/ Na našem posledním zasedání v Bruselu jsme prohlásili, že očekáváme a přivítáme přistoupení nových členů jako součást evolučního procesu, majíce na zřeteli politický a bezpečnostní vývoj v celé Evropě. O připojení k Alianci dosud požádalo dvanáct zemí. Vítáme aspirace a úsilí těchto států. Nastal čas zahájit novou fázi tohoto procesu. Studie o rozšiřování NATO, jež mimo jiné doložila, že vojenská efektivnost NATO při rozšíření
Aliance by měla být zachována, výsledky zintenzívněného dialogu se zainteresovanými partnery, jakož i analýzy relevantních faktorů spojených s přijímáním nových členů poskytly základ pro hodnocení stavu připravenosti dvanácti zemí aspirujících na členství v Alianci. 6/ Dnes zveme Českou republiku, Maďarsko a Polsko, aby s NATO zahájily rozhovory o přistoupení. Naším cílem je podepsat protokol o přistoupení během zasedání ministerské Rady NATO v prosinci 1997 a zajistit včasné dokončení ratifikačního procesu tak, aby členství vstoupilo v platnost k 50. výročí Washingtonské smlouvy v dubnu 1999. V období před přistoupením zapojí Aliance pozvané země v největší možné míře a kde to bude vhodné do aktivit Aliance, aby zajistila jejich co nejlepší připravenost k přijetí odpovědností a závazků spojených s členstvím v rozšířené Alianci. Ukládáme Radě ve stálé funkci, aby připravovala pro tento účel patřičná opatření. 7/ Přijímání nových členů bude znamenat nároky na zdroje Aliance. Bude zapotřebí, aby Aliance poskytla zdroje, které tento proces bude nutně vyžadovat. Ukládáme Radě ve stálé funkci, aby dovedla k brzkému dokončení konkrétní analýzu zdrojových požadavků pro nadcházející rozšiřování, navazující na pokračující práci o vojenských aspektech. Jsme přesvědčeni, že vzhledem k bezpečnostnímu prostředí v dnešní Evropě budou náklady Aliance spojené s integrací nových členů zvládnutelné a že zdroje potřebné k pokrytí těchto nákladů budou zajištěny. 8/ Znovu potvrzujeme, že NATO zůstává otevřené novým členům podle článku 10 Severoatlantické smlouvy. Aliance bude nadále vítat nové členy, připravené podporovat principy Smlouvy a přispívat k bezpečnosti euroatlantické oblasti. Aliance předpokládá, že v nadcházejících letech budou přizvány další státy ochotné a schopné přijmout odpovědnost a závazky plynoucí z členství, pokud NATO shledá, že začlenění těchto států by posloužilo celkovým politickým a strategickým zájmům a že jejich začlenění by zvýšilo celkovou evropskou bezpečnost a stabilitu. Ve smyslu naplňování podstaty tohoto závazku bude NATO udržovat aktivní vztahy s těmi státy, které vyjádřily zájem o členství v NATO, i s těmi, které budou možná o členství usilovat v budoucnu. Ty státy, které již dříve projevily zájem o členství v NATO, avšak dnes nebyly přizvány k zahájení rozhovorů o přistoupení, budou nadále brány v úvahu pro budoucí členství. Kritéria uvedená v naší Studii o rozšiřování NATO z roku 1955 budou nadále uplatňována vůči budoucím uchazečům bez ohledu na jejich zeměpisnou polohu. Žádná evropská demokratická země, jejíž přijetí by splňovalo cíle Smlouvy, nebude vyloučena ze zřetele. Kromě toho by další kroky v nadcházejícím procesu rozšiřování Aliance měly v zájmu zvýšení celkové bezpečnosti a stability v Evropě vyvažovat bezpečností zájmy všech spojenců. V zájmu posílení tohoto procesu důrazně podporujeme aktivní účast uchazečských zemí v Euroatlantické radě partnerství a Partnerství pro mír, což dále prohloubí jejich politické i vojenské zapojení do práce Aliance. Hodláme rovněž pokračovat v zintenzívněném dialogu Aliance s těmi státy, které aspirují na členství v NATO či jinak projevují přání vést dialog s NATO o otázkách členství. Proto budou tyto zintenzívněné dialogy zahrnovat celý okruh politických, vojenských, finančních a bezpečnostních otázek spojených s možným členstvím v NATO, aniž by se jimi předjímalo jakékoli konečné rozhodnutí NATO. Tyto dialogy budou zahrnovat setkání v rámci EAPC i periodická setkání se Severoatlantickou radou ve stálé funkci, s mezinárodním velením NATO i s jinými příslušnými orgány NATO. Ve shodě s naším závazkem otevřených dveří pro budoucí přijímání dalších členů do Aliance také ukládáme Radě NATO na úrovni ministrů zahraničí, aby tento proces stále sledovala a podávala nám zprávy. Tento proces posoudíme na našem příštím setkání v roce 1999. Pokud jde o uchazeče o členství, s velkým zájmem zaznamenáváme a bereme v úvahu pozitivní vývoj k demokracii a k vládě práva v
řadě zemí jihovýchodní Evropy, především v Rumunsku a Slovinsku. Aliance si uvědomuje potřebu vytváření větší stability, bezpečnosti a regionální spolupráce v zemích jihovýchodní Evropy a podpory jejich větší integrace do euroatlantického společenství. Současně jsme si vědomi pokroku, jakého na cestě ke stabilitě a spolupráci dosáhly pobaltské státy, které rovněž aspirují na členství. Z pohledu do budoucnosti Aliance bude postup tímto směrem důležitý pro náš celkový cíl, jímž je svobodná, prosperující a nerozdělená Evropa žijící v míru. 9/ Ustavení Euroatlantické rady partnerství v Sinatře vytváří novou dimenzi ve vztazích s našimi partnery. Těšíme se na zítřejší setkání s hlavami států a vlád pod záštitou EAPC. EAPC bude podstatným prvkem našeho úsilí o zvýšení bezpečnosti a stability v euroatlantické oblasti. Vycházející z úspěšných zkušeností se Severoatlantickou radou pro spolupráci (NACC) a s Partnerstvím pro mír zajistí EAPC rámec pro všechny aspekty naší široce založené spolupráce a pozvedne ji na kvalitativně novou úroveň. To prohloubí a zkoncentruje naše multilaterální politické a bezpečnostní diskuse, rozšíří záběr a náplň naší praktické spolupráce a zvýší transparentnost a důvěru v bezpečnostních záležitostech mezi všemi účastnickými státy EAPC. Rozšířená politická dimenze konzultací a spolupráce, jakou EAPC nabídne, umožní partnerům, budou-li si to přát, rozvíjet s Aliancí přímé politické vztahy individuálně či v menších skupinách. EAPC rozšíří rozsah konzultací a spolupráce v regionálních záležitostech a aktivitách. 10/ Partnerství pro mír (PfP) se stalo ohniskem našich snah o vytvoření nových modelů praktické spolupráce v bezpečnostní oblasti. Bez PfP bychom nebyli schopni tak účinně soustředit a nasadit realizační a stabilizační síly (IFOR a SFOR) v Bosně a Hercegovině za účasti tolika našich partnerů. Vítáme a podporujeme v Sinatře přijaté rozhodnutí o prohloubení Partnerství pro mír posílením prvku politických konzultací, zvýšením role partnerů v rozhodování a plánování PfP a zvýšením operativnosti PfP.Partneři se budou moci v budoucnu více zapojovat do programových záležitostí i do operací PfP. Na různých úrovních vojenských struktur Aliance budou vytvořeny partnerské štábní složky a proces plánování a analýz se více přiblíží standardům NATO. Na základě principů inkluzivity a sebeodlišení se partnerské země tak budou moci více přiblížit k Alianci. Vyzýváme všechny partnerské země, aby plně využily nových možností, jaké jim prohloubené PfP nabídne. S rozšířením okruhu příležitostí vyvstává také potřeba adekvátního politického i vojenského zastoupení u bruselského ústředí NATO. Vytvořili jsme proto pro partnery možnost zřizovat diplomatické mise u NATO podle Bruselské dohody, jež vstoupila v platnost 28. března 1997. Vyzýváme a povzbuzujeme partnery, aby využili této příležitosti. 11/ Ustavující akt o vzájemných vztazích, spolupráci a bezpečnosti mezi Severoatlantickou aliancí a Ruskou federací, podepsaný 27. května 1997 v Paříži, je historickým úspěchem. Otevírá novou éru v evropských bezpečnostních vztazích, éru spolupráce mezi NATO a Ruskem. Ustavující akt je vyjádřením našeho sdílného závazku budovat společně trvalý a všeobecný mír v euroatlantickém prostoru na principech demokracie a kooperativní bezpečnosti. Jeho ustanovení napomáhají základnímu cíli NATO zvýšit bezpečnost všech evropských států, který jsme potvrdili i našimi akcemi v Madridu. Ustavující akt poskytuje NATO i Rusku rámec, ve kterém hodláme vytvořit silné, stabilní a trvalé partnerství. Zavázali jsme se pracovat s Ruskem na plné realizaci všech bodů Ustavujícího aktu. Prostřednictvím nového fóra vytvořeného Ustavujícím aktem, Stálé společné rady NATO-Rusko, budou NATO a Rusko konzultovat, spolupracovat a podle potřeby také jednat, aby čelily bezpečnostním výzvám v Evropě. Aktivity rady budou založeny na principech vzájemnosti a transparentnosti. Spolupráce mezi vojsky Ruska a NATO v Bosně a Hercegovině a mezi štáby
SHAPE ukazuje, čeho můžeme dosáhnout, pracujeme-li společně. Na základě těchto zkušeností, včetně zkušeností z Partnerství pro mír, chceme rozvíjet důslednou spolupráci mezi NATO a Ruskem. Prostřednictvím Stálé společné rady, která začne brzy pracovat, budeme s Ruskem pravidelně konzultovat široký okruh témat a rozvíjet těsnější spolupráci včetně vojenské. 12/ Přikládáme velkou důležitost zítřejšímu podepsání Charty o zvláštním partnerství mezi NATO a Ukrajinou. Tato Charta pozvedne spolupráci mezi NATO a Ukrajinou na podstatně vyšší úroveň, otevře nové potencionální možnosti pro posílení našich vztahů a dále zvýší bezpečnost v regionu. Jsme přesvědčeni, že nezávislost, územní integrita a svrchovanost Ukrajiny jsou klíčovým faktorem pro zajištění stability v Evropě. Nadále podporujeme reformní proces na Ukrajině, která se rozvíjí jako demokratická země s tržní ekonomikou. Chceme navázat na dosavadní kroky v rozvíjení pevných a trvalých vztahů mezi NATO a Ukrajinou. Vítáme praktickou spolupráci s Aliancí, jejímž projevem se stala účast Ukrajiny v IFOR a SFOR, stejně jako nedávné otevření informační kanceláře NATO v Kyjevě jako významný příspěvek v tomto směru. Očekáváme brzkou a aktivní realizaci Charty. 13/ Velkou pozornost si zasluhuje středomořský region, jelikož bezpečnost v celé Evropě je těsně spjata s bezpečností a stabilitou ve Středomoří. Jsme potěšeni rozvojem středomořské iniciativy, která vznikla po našem posledním setkání v Bruselu. Dialog, který jsme navázali mezi NATO a řadou středomořských zemím, se příznivě a úspěšně rozvíjí, přispívá k utváření důvěry a spolupráce v oblasti a doplňuje jiné mezinárodní snahy. Podporujeme opatření, která dohodli ministři zahraničí NATO v Sinatře pro rozšiřování a prohlubování dialogu, a na základě jejich doporučení jsme dnes rozhodli zřídit pod patronací Severoatlantické rady nový výbor, Skupinu pro středomořskou spolupráci, která bude mít celkovou odpovědnost za středomořský dialog. 14/ Vítáme pokrok dosažený ve vnitřní adaptaci Aliance. Jejími základními cíli jsou: zachovat vojenskou efektivnost Aliance a její schopnost reagovat na nejrůznější nepředvídané eventuality, zachovat transatlatické sepětí a rozvíjet Evropskou bezpečnostní a obrannou identitu (ESDI) v rámci Aliance. Jsme si vědomi důležitosti úsilí o rozvoj nové velitelské struktury pro Alianci, o realizaci konceptu Kombinovaných společných úkolových sil (CJTF) a o vytvoření ESDI v NATO. Přikládáme velký význam rychlému a úspěšnému dovršení tohoto procesu. Co možná rychlá redukce a restrukturalizace vojenských sil Aliance jí zabezpečí veškeré potřebné schopnosti čelit budoucím výzvám. 15/ Vítáme podstatný pokrok dosažený v rozvíjení nové velitelské struktury, což umožní Alianci účinněji a pružněji realizovat v plném rozsahu svá poslání, napomůže prohloubení našich vztahů s partnery i přijímání nových členů, a také zajistí v rámci rozvíjení ESDI v NATO takovou strukturu evropského velení, jež bude s to připravovat, podporovat, řídit a vést operace pod patronací ZEU. Podotýkáme, že podstatné prvky nové velitelské struktury byly identifikovány a budou základem pro další práci. Musíme udržet dynamiku této práce. Uložili jsme proto na doporučení vojenského výboru Radě ve stálé funkci, aby pracovala na řešení otevřených otázek s cílem dosáhnout dohody o budoucí velitelské struktuře NATO do prosincového zasedání Rady ministrů. 16/ Vzhledem k těmto skutečnostem členové integrované vojenské struktury Aliance vřele vítají dnešní oznámení Španělska, že je připraveno plně se podílet na nové velitelské struktuře Aliance, jakmile o ní bude dosaženo dohody. Plná účast Španělska zvýší jeho celkový přínos
k bezpečnosti Aliance, pomůže rozvíjet Evropskou bezpečnostní a obranou identitu v NATO a posílí transatlantické sepětí. 17/ Jsme potěšeni pokrokem dosaženým v realizaci konceptu CJTF, včetně počátečního určení hlavních štábů, a očekáváme další postupné kroky. Tento koncept zvýší naši schopnost řídit a kontrolovat mnohonárodní a víceúčelové síly, vytvářené a nasazované podle okamžité potřeby, které budou schopné vést široký okruh vojenských operací. Kombinované společné úkolové síly také usnadní možnou účast nečlenů NATO na operacích, a tím, že umožní provádět operace pod vedením ZEU, přispějí k rozvoji ESDI v Alianci. 18/ Znovu potvrzujeme, jak jsme již prohlásili v naší Bruselské deklaraci z roku 1994, plnou podporu rozvíjení Evropské bezpečnostní a obranné identity poskytnutím materiálových prostředků a odborností NATO pro operace ZEU. V tomto smyslu tedy Aliance buduje ESDI, založenou na pevných vojenských principech, podporovanou příslušným vojenským plánováním a umožňující vytvářet vojensky koherentní a účinné síly, schopné operovat pod politickou kontrolou a strategickým řízením ZEU. Potvrzujeme rozhodnutí, která byla v tomto směru přijata na loňské ministerské schůzce v Berlíně a která slouží zájmům Aliance i ZEU. Rovněž schvalujeme značný pokrok, jakého bylo dosaženo při uskutečňování těchto rozhodnutí a při rozvíjení ESDI v Alianci. V této souvislosti potvrzujeme rozhodnutí týkající se mechanismů evropského velení v NATO pro přípravu, podporu, řízení a vedení operací pod patronací ZEU s využitím materiálových prostředků a odborností NATO (včetně dočasných kompetencí zástupce SACEUR pokrývajících jeho odpovědnost vůči ESDI, a to jak stálou, tak uplatňovanou během krizí a operací), mechanismů pro identifikaci prostředků a odborností NATO, jež mohou podpořit operace vedené ZEU, a mechanismů pro konzultace NATO-ZEU v souvislosti s takovými operacemi. Vítáme zahrnutí podpory vedení operací pod patronací ZEU do kontextu probíhajícího zavádění revidovaného obranného plánovacího postupu Aliance pro veškerá poslání Aliance. Vítáme také pokrok, jehož bylo dosaženo v práci týkající se plánování a budoucího provádění operací pod patronací ZEU a v rozvíjení nezbytných praktických mechanismů pro uvolňování, monitorování a navrácení materiálních prostředků NATO a pro výměnu informací mezi NATO a ZEU v rámci bezpečnostní dohody NATO-ZEU. S uspokojením konstatujeme, že vytváření ESDI v Alianci velmi přispěla nedávná dohoda v ZEU o účasti všech evropských spojenců, pokud budou vybráni, v operacích pod patronací ZEU s využitím materiálních prostředků a odborností NATO, jakož i při plánování a přípravě takových operací. Zaznamenáváme rovněž přání kanadské strany podílet se na takových operacích, pokud to budou vyžadovat její zájmy, a podle vývoje okolností. Ukládáme Radě ve stálé funkci, aby ve spolupráci se ZEU urychleně dokončila práci na formování ESDI v NATO. 19/ Strategická koncepce Aliance, kterou jsme schválili na našem zasedání v Římě v roce 1991, stanovuje základní cíle a úkoly Aliance. Uvědomujíce si, že strategické prostředí se od té doby změnilo, rozhodli jsme se strategickou koncepci přezkoumat a zajistit, aby byla v plném souladu s novou bezpečnostní situací a s aktuálními výzvami v Evropě. Jak bylo doporučeno našimi ministry zahraničí v Sinatře, rozhodli jsme se prověřit Radu ve stálé funkci, aby rozpracovala pravomoci k tomuto přezkoumání, a v případě potřeby jejich aktualizaci tak, aby mohly být schváleny na podzimním zasedání Rady ministrů. Tato práce potvrdí naši oddanost základní funkci Aliance, jíž je kolektivní obrana a nepostradatelné transatlantické sepětí. 20/ Znovu zdůrazňujeme své úsilí o plnou transparentnost mezi NATO a ZEU při řešení krizí včetně případných nezbytných společných konzultací o postupu v nečekaných situacích. V
tomto kontextu jsme rozhodnuti posílit institucionální spolupráci mezi oběma organizacemi. Vítáme skutečnost, že ZEU se nedávno rozhodla posílit svou schopnost plánovat a vést operace pro zvládnutí krizí a udržování míru (úkoly z Petersburgu), včetně vytváření předpokladů pro možné operace pod patronací ZEU s podporou materiálních prostředků a odborností NATO, a přijala pozvání Aliance, aby se podílela na obranném plánování na úrovni ministrů NATO. Budeme proto pokračovat v rozvíjení mechanismů a procedur potřebných k plánování, přípravě, vedení a provádění operací pod patronací ZEU s využitím materiálních prostředků a odborností NATO. 21/ Znovu potvrzujeme své odhodlání dále posilovat OBSE jako regionální organizaci podle kapitoly VIII Charty OSN a jako prvořadý nástroj pro předcházení konfliktům, zvyšování kooperativní bezpečnosti a upevňování demokracie a lidských práv. OBSE jako nejuniverzálnější celoevropská bezpečnostní organizace hraje podstatnou roli v zajišťování míru, stability a bezpečnosti v Evropě. Principy a závazky, jež OBSE přijala, poskytují základ pro budování komplexní a kooperativní evropské bezpečnostní architektury. Naším cílem je vytvořit v Evropě cestu co nejširší spolupráce mezi státy OBSE společný prostor bezpečnosti a stability bez dělících čar nebo sfér vlivu omezujícího svrchovanost jednotlivých států. Nadále podporujeme práci OBSE na společném a všezahrnujícím bezpečnostním modelu pro Evropu 21. století v souladu s rozhodnutími lisabonského summitu v roce 1996, včetně zvážení možnosti vypracovat Chartu evropské bezpečnosti. 22/ Vítáme úspěšné uspořádání voleb v Albánii jako první nezbytně potřebný krok skýtající základ pro zajištění větší stability, vytvoření demokratické vlády a zabezpečení práva a pořádku v zemi. V této souvislosti zdůrazňujeme důležitost pevného závazku všech politických sil pokračovat v procesu národního usmíření. Vítáme rovněž klíčovou roli Mnohonárodnostních ochranných sil pod vedením Itálie a s účastí některých spojenců a partnerů při pomoci vytvořit bezpečné prostředí pro opětovné nastolení míru a pořádku. Oceňujeme úsilí OBSE jako koordinátora mezinárodní pomoci v Albánii spolu s důležitým přispěním EU, ZEU i Rady Evropy. Sledujeme pozorně události v Albánii a zvažujeme opatření, jak cestou Partnerství pro mír pomoci, jakmile to situace dovolí, při obnově albánských ozbrojených sil jako důležité složky reformního procesu. Pokračující mezinárodní podpora bude mít zásadní význam pomoci k obnovení stability v Albánii. 23/ Nadále přikládáme velkou důležitost dalším opatřením pro nešíření zbraní, kontrolu výzbroje a odzbrojení. Vítáme pokrok, dosažený od bruselského summitu, jako integrální součást adaptace NATO, při intenzifikaci a rozšiřování politického a obranného úsilí Aliance zaměřeného na prevenci šíření zbraní a nebezpečí strategické jednoty a svobod akcí NATO proti rizikům vyvolávaným jadernými, biologickými a chemickými (NBC) zbraněmi a jejich nosiči. Tomuto úsilí přikládáme největší důležitost, vítáme podstatné výsledky, jichž Aliance dosáhla, a dáváme pokyny k pokračování v této práci. Vyzýváme všechny státy, které tak dosud neučinily, aby podepsaly a ratifikovaly konvenci o chemických zbraních. Jsouce přesvědčeni, že zvýšení vzájemné důvěry v této souvislosti podepře konvenci o biologických a toxických zbraních, opětovně potvrzujeme naše odhodlání dovršit co nejdříve jednání o právně závazném a účinném ověřovacím mechanismu. Naléhavě vyzýváme ruskou federaci k bezodkladné ratifikaci smlouvy SALT II, aby mohlo být zahájeno jednání o smlouvě SALT III. Podporujeme aktivní snahy o uzavření účinné, právně závazné mezinárodní dohody o celosvětovém zákazu používání, skladování, výroby a transferu nášlapných min. Zaznamenáváme pozitivní vývoj na konferenci o odzbrojení. Dále zaznamenáváme pokrok ottawského procesu s jeho cílem dosáhnout zákazu do konce roku.
24/ Nadále přikládáme nejvyšší důležitost Smlouvě o konvenčním odzbrojení v Evropě (CFE) a její integritě. V této souvislosti vítáme, že 15. května 1997 vstoupila v platnost doprovodná dohoda CFE, a zdůrazňujeme její důležitost pro regionální stabilitu. Sdílíme odhodlání všech třiceti zúčastněných států pokračovat v důsledné realizaci smlouvy CFE, jejích navazujících dokumentů a doprovodné dohody. Potvrzujeme naši připravenost pracovat spolu s ostatními účastnickými státy na co možná nejrychlejším dosažení upravené smlouvy CFE, která by vzala v úvahu změněné politické a vojenské okolnosti v Evropě a jež by nadále tvořila úhelný kámen a zajišťovala nezmenšenou bezpečnost pro všechny. NATO připravilo komplexní návrh na uzpůsobení smlouvy CFE na bázi revidované smluvní struktury národních a územních stropů. Spojenci již dali najevo záměr významně snížit své budoucí souhrnné národní stropy pro smluvní omezení výzbroje. S ostatními zúčastněnými státy hodláme pracovat na brzkém dokončení rámcové dohody o uzpůsobení CFE. 25/ Znovu potvrzujeme důležitost aliančních mechanismů pro konzultace o hrozbách širší povahy včetně těch, jež jsou spojeny s nezákonným obchodem se zbraněmi s teroristickými akty a dotýkající se bezpečnostních zájmů Aliance. Nadále odsuzujeme všechny akty mezinárodního terorismu. Ty jsou flagrantním porušováním lidské důstojnosti a práv a jsou hrozbou pro udržování normálních mezinárodních vztahů. V souladu s naším národním zákonodárstvím zdůrazňujeme potřebu co nejúčinnější možné spolupráce při odvracení a potírání této metly. 26/ Kroky, které jsme učinili dnes, a zítřejším setkání s našimi partnery pod záštitou EAPC nás přivádějí blíže k našemu cíli vybudování kooperativní bezpečnosti v Evropě. Zůstáváme oddáni svobodnému a nerozdělenému euroatlantickému společenství, v němž všichni mohou užívat míru a prosperity. NATO, obnovené ve struktuře i přístupech, posílené v záměrech a předsevzetích a s rozšířeným počtem členů, bude dále plnit svou roli při dosahování tohoto cíle a vyrovnávání se s bezpečnostními výzvami budoucnosti. 27/ Vyjadřujeme hlubokou vděčnost za laskavou pohostinnost, kterou nám poskytla španělská vláda. Sejdeme se znovu v dubnu 1999 u příležitosti 50. Výročí vzniku Severoatlantické smlouvy.