Obchodní společnost a její název

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva Obchodní společnost a její název Bakalářská práce Autor: Nikola Hollá Právní administrativa v podnikatelské sféře Vedoucí práce: Mgr. René Šifta Praha 2016

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Moravskom Svätom Jáne dne 18. června 2016 Nikola Hollá

Anotace Cílem bakalářské práce je popsat název a obchodní firmu podle původní právní úpravy a podle nové právní úpravy platné od 1.1.2014, porovnat jejich změny a vyhodnotit prospěch z nové právní úpravy. První část práce je věnována definici základních pojmů, které souvisí se zadaným tématem a budou se v práci vícekrát vyskytovat. Dále je popsán jednotliví vývoj právní úpravy obchodní firmy z historického hlediska až do konce roku 2013. Ve třetí kapitole je popsána tvorba obchodního firmy, principy a zásady při tvorbě obchodní firmy a stručně definováno doménové jméno. Ochrana obchodní firmy je vymezena ve čtvrté kapitole a porovnává ochranu podle původních úprav s dnešní úpravou ochrany obchodní firmy, i s pohledu nekalé soutěže, doplněné judikaturou. V závěrečných kapitolách je popsán současný stav právní úpravy obchodní firmy a porovnání změn původní úpravy s novou právní úpravou. Klíčová slova: obchodní firma, název právnických osob, ochrana obchodní firmy, zásady obchodní firmy, nekalá soutěž Annotation The aim of the thesis is to describe the name and the trade company under the original legislation and the new legislation in force since January 1, 2014, to compare their changes and evaluate the benefits of the new legislation. The first part deals with the definition of basic concepts related to the assigned topic that will repeatedly occur within the work. There is also described individual development of the legislation of a trade company, principles and rules for establishment of a trade company and there is a domain name briefly defined. Protection of a trade company is defined in the fourth chapter and it compares protection according to the original legislation with today's legislation of protection of a trading company as well as with the view on the unfair competition, completed by practice of the courts. In the final chapters there is described the current state of legislation of a trade company and comparison of changes of the original legislation with the new legislation. Keywords: trade company, name of legal entities, trade company protection, principles of a trade company, unfair competition

Obsah Úvod 5 1. Základní pojmy 7 1.1 Obchodní společnost 7 1.2 Obchodní firma - název 9 1.3 Obchodní závod 9 1.4 Podnikatel, podnikaní 10 1.5 Veřejný rejstřík 11 2. Vývoj právní úpravy obchodní firmy 12 2.1 Historický vývoj právní úpravy obchodní firmy 12 2.2 Obchodní firma podle původní právní úpravy 15 3. Tvorba obchodního jména a zásady 17 4. Ochrana obchodní firmy 23 4. 1 Ochrana obchodní firmy dle původní právní úpravy 23 4.1.1 Absolutní ochrana 23 4.1.3 Relativní ochrana 24 4.2 Ochrana jména podle nové právní úpravy 25 4.3 Ochrana obchodního jména na Slovensku 30 5. Současná úprava obchodní firmy 32 6. Významné změny v nové právní úpravě 39 Závěr 43 Použitá literatura 45 Internetové zdroje 45 Legislativa a judikatura 46 Seznam použitých zkratek 47 4

Úvod Tématem mojí bakalářské práce je Obchodní společnost a její název, její právní úprava podle původní úpravy a porovnání s novou právní úpravou, která je platná od 1. 1. 2014. Toto téma jsem si vybrala, protože si myslím, že by se měla věnovat pozornost obchodním společnostem, které mají význam v našem každodenním životě. Se společnostmi se potkáváme při zprostředkování tovarů a služeb. Obchodní firma je nositelem informace o podnikatelovi, o kvalitě a bezpečnosti jeho tovarů a služeb a taky o jeho bezúhonnosti a schopnosti včas plnit své závazky vůči svým obchodním partnerům nebo spotřebitelům. Čím déle společnost na trhu existuje, tím dřív se prokáže kvalita a poptávka po jejích výrobcích na trhu a tím je taky pro zbylé potenciální zákazníky důvěryhodnou společností. Zaručí to lepší reputaci společnosti, co zlepšuje postavení na trhu. V dnešní době, kdy firmu můžeme založit úplně jednoduše a může si jí založit prakticky kdokoliv je proto důležité věnovat se právní úpravě obchodní firmy a hlavně ochraně obchodních firem jakož i spotřebitelů. Nová právní úprava nám podává úplně nový systém v tvoření a ochraně obchodní firmy. Tuto bakalářskou práci jsem rozdělila do 7 kapitol, ve kterých chci stručně vysvětlit právní úpravu obchodní firmy a názvu právnické osoby, její historii, postupnou tvorbu a způsoby ochrany, dále představím znění nové právní úpravy a důležité změny, které nastali zrušením dosavadního obchodního zákoníku a přesunuli se do úpravy občanského zákoníku. Na začátku se věnuji všeobecním pojmům jako je obchodní společnost, obchodní firma a název, vymezení pojmů podnikatel, podnikání a obchodní závod, veřejný rejstřík právnických a fyzických osob (obchodní rejstřík), co jsou pojmy, které se budou vyskytovat taky v mé bakalářské práci. V druhé kapitole se věnuji historickému vývoji právní úpravy od dob Rakousko-Uherska, přes povojnové období, socializmus až po obchodní zákoník, který byl zrušený novou právní úpravou. 5

Další kapitolu věnuji tvorbě obchodní firmy, jejím zásadám a principům při její tvorbě a taky požadavkům nové právní úpravy, doplnila jsem tam taky doménové jméno, protože si myslím, že to taky patří k obchodní firmě. Čtvrtá kapitola je o ochraně firmy jak jí charakterizovala původní právní úprava, v další částí vycházím z nové právní úpravy i z pohledu nekale soutěžního jednání, zmíním některé ze skutkových podstat, které se týkají ochrany obchodní firmy, jako například konkrétní jednání ze soudnictví a taky stručně popíšu jaká je úprava ochrany obchodní firmy momentálně v Slovenské republice. Pátá kapitola je o současné úpravě obchodní firmy a názvu právnických osob, která je platná od začátku roku 2014, kde podrobněji rozepíšu jednotlivé úpravy týkající se obchodní firmy a názvu právnické osoby, jak ji chápe nový občanský zákoník č. 89/2012 Sb., na závěr kapitoly dám nějaký příklad právního jednání z judikatury. V závěrečné šesté kapitole, pomocí metody komparace, porovnám předcházející a novou právní úpravy a podotknu důležité změny, které nastali v nové právní úpravě obchodní firmy a názvu právnické osoby. 6

1. Základní pojmy 1.1 Obchodní společnost Obchodní společnosti jsou v České legislativě upraveny v zákoně č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech, které se sloučili pod společný název obchodní korporace. Obchodní společnosti se dělí na osobní společnosti, do kterých řadíme veřejnou obchodní společnost a komanditní společnost, a na kapitálové společnosti, kam patří společnost s ručením omezeným a akciová společnost, dále jsou tu evropská společnost a evropské hospodářské zájmové sdružení, které se řadí ustanovením tohoto zákona v takovém rozsahu, jak to připouštějí použitelné předpisy Evropské unie. Založení společnosti Osobní společnost se může založit buďto za účelem podnikatelským nebo správy vlastního majetku. Právní jednání, které se týká založení, vzniku ale i změny, zrušení nebo zániku společnosti si vyžadují písemní formu s úředně ověřenými podpisy. Společnost se zakládá společenskou smlouvou. Při kapitálové společnosti se vyžaduje forma veřejné listiny. Kapitálovou společnost může založit i jediný zakladatel, v tomto případe je společnost založená zakladatelskou listinou ve formě veřejné listiny. 1 Společnost právnické osoby vzniká zápisem do veřejného rejstříku. Veřejná obchodní společnost Společnost založena minimálně dvěma osobami, které se zúčastňují na jejím podnikání a správě majetku a ručí společně a nerozdílně. Pokud je společníkem právnická osoba, musí pověřit zmocněnce, kterým může být jenom fyzická osoba, na výkon prav a povinnosti společnosti. Společnost se zakládá společenskou smlouvou, která obsahuje vzájemné právní poměry společníků, firmu společnosti, předmět podnikání nebo údaj, že byla založena na účely zprávy vlastního majetku a jménem a bydlištěm společníků. 2 Komanditní společnost 7

Je společnost, ve které vystupují dva druhy ručitelů. Prvním je komanditista, tento společník ručí za dluhy společnosti omezeně a druhým je komplementář, ten ručí za společnost neomezeně. Podíly komanditisty jsou určeny podle výšky jeho vkladu. Vkladová povinnost 1 8 zákona č. 90/2012 Sb. 2 95 zákona č. 90/2012 Sb. komanditisty musí být splněná ve výši a způsobem, který je určený ve společenské smlouvě. Společenská smlouva obsahuje určení kdo je ve společnosti komplementář a kdo komanditista a výši vkladu každého komanditisty. 3 Společnost s ručením omezeným V této společnosti ručí společníci za dluhy společně a nerozdílně a to do výše nesplněné vkladové povinnosti, podle stavu zapsaného v OR v době, kdy byli od věřitele vyzváni k plnění. Podíl společníka se určuje podle poměru jeho vkladu na podíl připadající k výši základního kapitálu (pokud společenská smlouva neurčí jinak). Minimální výše vkladu je 1 Kč. Společenská smlouva obsahuje firmu společnosti, předmět podnikání, určení společníku, určení druhů podílů každého společníka, výši vkladu, výši základního kapitálu, počet konatelů a způsob jejích jednání za společnost. Společnost může vést seznam společníků, do kterého se zapisuje jméno a bydliště nebo sídlo společníků, označení jejích podílu a tomu odpovídající výše vkladů, dále počet hlasu, který náleží k jejich danému podílu a den zápisu do seznamu společníků. 4 Akciová společnost Je to společnost, jejíž základní kapitál je rozdělen na určitý podíl akcí. Společnost zachází se všemi akcionáři za stejných podmínek stejně. Základní kapitál je vyjádřený v českých korunách a jeho výše je minimálně 2 000 000 Kč, nebo 80 000 Eur, v případě, že společnost vede účetnictví v eurech, podle zvláštního zákona. V akciové společnosti se vyžaduje k založení přijetí stanov. Zakladatelem je ten, kdo přijal stanovy a podílí se na úpisu akcí. Stanovy obsahují firmu a předmět podnikání, výši základního kapitálu, počet akcí, jejich jmenovitou hodnotu, při různých druzích akcí se uvádí jejich název a popis prav, počet hlasů připadajících na akci a způsob hlasování na valné hromadě, dále určení počtu členů představenstva nebo dozorčí rady. 5 Zrušení a zánik společnosti 8

Obchodní společnost může zrušit soud na návrh státního zastupitelství nebo na návrh toho, kdo má na tom právní zájem. Mohou nařídit i likvidaci společnosti, pokud na tom vidí závažný veřejný zájem a tuto likvidaci mohou nařídit v případě, že společnost ztratila všechny 3 118 zákona č. 90/2012 Sb. 4 132 a následující, zákona č. 90/2012 Sb. 5 243 a následující, zákona č. 90/2012 Sb, podnikatelské oprávnění (neplatí, pokud byla založena za účelem správy vlastního majetku), pokud není schopna vykonávat svou činnost v době delší než jeden rok, nebo když pro nepřekonatelné spory mezi společníky nemůže vykonávat svou činnost, a taky v případě, že provozuje činnost bez fyzické osoby, kterou mohou podle jiného právního předpisu provádět jenom fyzické osoby. Likvidátor předloží nejvyššímu orgánu obchodní korporace konečnou zprávu o průběhu likvidace, účetní závěrku a návrh na využití likvidačního zůstatku. Uvedené dokumenty uchovává likvidátor na dobu 10 let od zániku společnosti. Obchodní společnost právnické osoby zaniká dnem výmazu z veřejného rejstříku. 1.2 Obchodní firma název Slovo firma vychází z latinského fimáre, co znamená potvrdit, upevnit. V současnosti nový občanský zákoník č. 89/2012 Sb., vymezuje obchodní firmu v 423 jako: Obchodní firma je jméno, pod kterým je podnikatel zapsán do obchodního rejstříku." Z čehož vyplývá, že obchodní firma je vázána na zápis podnikatele do obchodního rejstříku. Obchodní firma je věcí nehmotnou, movitou podle 489 odst. 2 NOZ, je součástí i obchodního závodu podnikatele. Ustanovení o názvu právnické osoby se dají aplikovat v určitých mezích i na obchodní firmu právnické osoby. Obchodní firma je definována jako jméno, a jménem právnické osoby je název. Název právnické osoby musí obsahovat označení její právní formy. Název se zapisuje do veřejného rejstříku, ve kterém je právnická osoba evidována. Název je jedním z určujících znaků pro právnickou osobu, který musí mít od jeho vzniku až po zánik právnické osoby. 1.3 Obchodní závod 9

Obchodní závod nahradil dosavadní pojem podnik, hlavně z toho důvodu, že pojem podnik často nabýval pocit, že se jedná o osobu podnikatele, v Evropské unii se také tento pojem používá k vymezení prostoru. Obchodní závod ( 502) je definován jako organizovaný soubor jmění, jsou to všechny věci, které náleží té samé osobě a pokládají se za celek, který tvoří samostatnou hromadnou věc ( 501), toto jmění obsahuje jako aktiva tak i pasiva. Je to soubor věcí, který vytvořil podnikatel z vlastní vůle a má sloužit k provozování jeho činnosti. Při převodu obchodního závodu získává nabyvatel vlastnické právo k celku a nemusí se provádět po jednotlivých částech. Je na vůli podnikatele, zda část závodu oddělí tak, aby v hospodářském styku vystupovala jako pobočka. Pobočka je část závodu, vykazující funkční a hospodářskou samostatnost. Pokud se pobočka zapíše do obchodního rejstříku, jde o odštěpný závod. Vedoucím odštěpného závodu je osoba oprávněná podnikatelem na zastupování ve všech záležitostech, které se týkají daného odštěpného závodu. 1.4 Podnikatel, podnikaní Osoba se podnikatelem stává od okamžiku zápisu do obchodního rejstříku. Podnikatel má k podnikání živnostenské nebo jiné oprávnění (podle jiného zákona). Živnostenský zákon upravuje oprávnění k živnostenskému podnikání. Podnikatel, který podniká na základě živnostenského oprávnění, se prokazuje výpisem ze živnostenského rejstříku. Kromě živnostenského podnikání může osoba podnikat na základě jiného oprávnění, které určuje jiný zákon. Mezi tyto činnosti patří například využívání výsledků duševní tvořivé činnosti, chráněné zvláštními zákony, provádění archeologických výzkumů, restaurování kulturních památek, činnosti bank, atd. Z ustanovení 420 NOZ vyplývá, že je třeba kumulativně splnit několik základních znaků, jako jsou samostatnost, soustavnost, výkon výrobkové činnosti na vlastní účet a odpovědnost, a dosažení zisku. Samostatnost při výkonu výrobkové činnosti podnikatele znamená, že jsou prováděny podle své vlastní úvahy. Podnikatel sám rozhoduje o tom, co bude jeho předmětem podnikání tedy jaké výrobky nebo služby bude poskytovat a za jakou cenu. Sám rozhoduje také o tom, zda bude vyrábět sám nebo bude mít zaměstnance, které bude organizovat. Ale podmínka samostatnosti neznamená, že nemůže být ve výkonu výrobkové činnosti ovlivňován ze strany 10

různých vazeb, ať už formálních nebo neformálních nebo omezován (např. právními předpisy). Soustavnost neznamená, že výkon podnikatelské činnosti musí být ze strany podnikatele prováděn nepřetržitě nebo trvale. Podmínku podnikatele splňuje ten podnikatel, který má záměr vykonávat svou podnikatelskou činnost trvale, nepřetržitě ale i nepravidelně, například když podnikateli okolnosti nedovolí vykonávat svou činnost soustavně i když by chtěl, stále je považován za podnikatele. Na druhou stranu osoba, která chtěla svou výrobkovou činnost provozovat zcela náhodně a výjimečně, nemůže být považována za podnikatele, protože se to nedá považovat za soustavnou činnost. Výkon výrobkové činnosti na vlastní účet a odpovědnost znamená, že podnikáním nemůže být činnost podnikatele, který jedná na cizí účet a odpovědnost. Nevylučuje však to, aby byla podnikatelská činnost založena pro účely jednání na cizí účet, například komisionář, který jedná na účet komitenta, splňuje podmínky pro podnikatelskou činnost. Dosahování zisků musí být záměrem podnikatele, není však podmínkou skutečně dosahovat zisk. Osoba není zbavena podnikatelského postavení, pokud je dlouhodobě ve ztrátě. 1.5 Veřejný rejstřík Veřejný rejstřík upravuje zákon č. 304/2013 Sb., Zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. Do tohoto rejstříku spadá i úprava obchodního rejstříku. Obchodním rejstříkem je seznam, do kterého se zapisují všechny důležité údaje týkající se podnikatelských subjektů, je to veřejně přístupný seznam a je zveřejněn také na internetu. Do veřejného rejstříku se zapisují údaje jako: - Jméno a příjmení, adresa místa pobytu nebo sídlo zapsané osoby - Předmět činnosti nebo podnikání - Právní forma právnické osoby, - Den vzniku a zániku právnické osoby - Datum narození fyzické osoby, rodné číslo a adresa místa pobytu - Identifikační číslo osoby, které přiděluje rejstříkový soud zapsané osobě - Název statutárního orgánu, počet členů statutárního orgánu, jméno a sídlo místa pobytu a další 11

12

2. Vývoj právní úpravy obchodní firmy 2.1 Historický vývoj právní úpravy obchodní firmy Prvním právním předpisem, který můžeme považovat za základ pro dnešní obchodní právní úpravu platnou na území České republiky, je Rakouský Obecní zákoník obchodní č. 1/1863 ř. z. (zkratka OZO), který nabyl účinnosti od 1. července 1863. OZO 6 je rozdělen na 60 paragrafů a čtyři knihy. V první knize titulu třetím je podrobně věnováno právním úpravám obchodní firmy do článku 15 po článek 27. Obchodní firma je v článku 15 definována takto: Firma kupcova jest jméno, pod kterýmž obchod provozuje a podpis svůj dává. Už v té době se obchodní firmou rozumělo jméno, pod kterým obchodník provozuje své obchody. Obchodní firma se závazně musela zapisovat do obchodního rejstříku u příslušného soudu v místě, kde se nacházel její obchodní závod, jak stanoví článek 19 OZO, který přesně uvádí: Každý kupec povinen jest, aby firmu svou u toho soudu obchodního, v jehož okrese závod jeho obchodní se nachází, k vůli zapsání do registru obchodních opověděl; i má ji spolu s osobním svým podpisem před soudem obchodním napsati anebo napsání její ve spůsobě věrou opatřené podati. Je vhodné zmínit se o tom, jak OZO definuje pojem "kupec". V článku 4 OZO se uvádí: Za kupce dle tohoto zákonníka pokládán budiž ten, kdo na živnost provozuje obchody. Další článek 5 zase dodává: Daná o kupcích ustanovení platí rovněž o společnostech obchodních, jmenovitě též o společnostech akciových, které provozují obchody. Táž ustanovení platí také o veřejných bankách, co se dotýče obchodu, jejž provozují, bez ujmy nařízením pro ně vydaným. Z tohoto plyne, že povinnost k zápisu do obchodního rejstříku měli jako kupci (tedy v překladu do dnešní terminologie fyzická osoba - podnikatel) tak i obchodní společnosti (právnické osoby). Výjimka z povinnosti zápisu do obchodního rejstříku byla uvedena v článku 10 OZO, který stanoví, že: Ustanovení, ježto zákonník tento o firmách, knihách obchodních a o prokuře v sobě zavírá, neplatí o hokynářích, vetešnících, obchodnících po domích a podobných obchodnících, menší živnosti provozujících, též o hospodských, obyčejných povoznících, obyčejných plavcích a osobách, kteří živnosti své neprovozují šíře nežli co řemeslníci. Zákonům zemským zůstaveno jest, třídy tyto, ač je-li toho třeba, zevrubněji vytknouti. Tehdejší firemní právo se tedy netýká "drobných" živnostníků. 6 Rakouský Obecní zákoník obchodní č. 1/1863 ř. z. dostupný z WWW: http://www.epravo.cz/vyhledavaniaspi/?id=85&section=1&idpara=1&parac=2 13

OZO obsahovalo přesná pravidla pro tvorbu firmy. Kupec, který provozoval činnost bez společníka nebo s tichým společníkem musel, podle tohoto zákoníku článku 16 za firmu vésti může jediné rodinné (občanské) své jméno buď s příjmením anebo bez příjmení. K firmě nemůže připojovati žádného přídavku, kterýmž by se svazek společenský naznačoval. Jiné naproti tomu přídavky, jimiž se zevrubněji naznačují osoby anebo živnosti, jsou dovoleny. Při tvorbě veřejných obchodních společností zákoník stanovil, že pokud nejsou v ní uvedeny jména všech společníků, ale obsahuje přídavek se jménem alespoň jednoho společníka, považuje se to za společnost. 7 U komanditní společnosti bylo určeno, že je společností když obsahuje jméno alespoň jednoho společníka, který ve společnosti ručí. 8 Zákoník předepisoval pouze osobní firmu při tvorbě komanditní společnosti a veřejné obchodní firmy. U akciové společnosti zase předepisoval věcné použití firmy, jak bylo stanoveno v 18 OZO: Firma společnosti akciové vůbec vzata býti má od toho, k čemu jest zřízena. Jména společníkův anebo jiných osob ve firmu brána nebuďte. Tento zákoník také zakotvil ve svých ustanoveních platné zásady obchodní firmy, které jsou dodnes platné a to zásadu pravdivosti firmy (čl. 16 OZO), zásadu nezaměnitelnosti a rozpoznatelnost (v čl. 2 OZO) a zásadu tzv. vázaného převodu firmy (čl. 23 OZO). Tento zákon platil v téměř nezměněné podobě do roku 1950, kdy byl zrušen občanským zákoníkem č. 141/1950 Sb. Občanský zákoník č. 141/1950 9 byl nazýván jako střední, protože nahradil Obecní zákoník obchodní a následně byl sám nahrazen novým Hospodářským zákoníkem z roku 1964. Byl nazýván také tzv. právnická dvouletka. Obsahoval úpravu ochrany jména fyzické osoby nebo názvu právnické osoby, obsažené v 22, který doslova říká: Je-li někdo zkrácen ve svých právech tím, že někdo jiný neprávem užívá jeho jména, příjmení, názvu nebo krycího jména, může se domáhat, aby od toho bylo upuštěno. Úpravu obchodního jména však neobsahovala z důvodů politicko-ideologických. Jedině v 19 se říká že, právnické osoby mají svůj vlastní název. Jejich právní poměry jsou upraveny právními předpisy nebo stanovami, které také určují, kdo jménem právnické osoby jedná. 7 čl.17 odst. 1 Rakouského obecného zákoníku obchodního č.1/1863 ř. z. 8 čl.17 odst. 2 Rakouského obecného zákoníku obchodního č.1/1863 ř. z. 9 Občanský zákoník č. 141/1950 Sb. (Československo, 1950), dostupný z WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/ob%c4%8dansk%c3%bd_z%c3%a1kon%c3%adk_%28%c4%8ceskoslovens ko,_1950%29 14

Jednajícími ustanoveními obsahujícími obchodní práva jsou 18-21, které upravují právnické osoby a již dříve zmíněný 22 upravující ochranu jména. Zákon č. 109/1964 Sb., Hospodářský zákoník nepředstavoval oproti předchozí úpravě posun, jelikož stále chyběla úprava obchodní firmy. Za úpravu alespoň zlehka spojenou s obchodní firmou je možné považovat ustanovení 17, které stanovilo, že socialistické organizace v hospodářských vztazích vystupují svým jménem, a dále úprava názvu státních hospodářských organizací jako náležitostí zřizovací listiny v 43, které zároveň obsahovalo zásadu nezaměnitelnosti tohoto názvu a jeho povinný obsah vyjadřující konkrétní formu takové organizace. Až novela č. 103/1990 Sb. s účinností od 1. 5. 1990 vnesla do hospodářského zákoníku komplexnější úpravu obchodní firmy. Novela vložila do Hospodářského zákoníku 5 pojem "Obchodní název (firma)", který se vztahoval na firmy organizací. Vymezovala obchodní název, který se musel zřetelně lišit od jiných, svým obchodním názvem. Také obchodní název musel obsahovat, o jakou organizačně právní formu jde. Zákonodárce tu ale nedělal rozdíly mezi obchodní firmou a názvem, používal je jako synonyma. Zákoník obsahoval i ochranu obchodního názvu, který byl podle tohoto paragrafu časově neomezený, a když někdo nedovoleně užíval obchodní název, poškozený (tedy ten, jehož zájmy byly dotčeny) se mohl domáhat toho, aby od toho upustil a nahradil způsobenou škodu. Pokud byl obchodní název (firma) zapsán v rozporu s ustanoveními hospodářského zákoníku, mohl se ten, jehož zájmy byly dotčeny, domáhat vymazání takového zápisu. Ale tato novela neměla dlouhého trvání, protože již v roce 1991 vstoupil v platnost zákon č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník, který zrušil celý Hospodářský zákoník. 15

2.2 Obchodní firma podle původní právní úpravy Zákon č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník 10 upravoval postavení podnikatelů, obchodní závazkové vztahy, právní vztahy, jakož i jiné vztahy související s podnikáním. Pokud nebylo možné některé otázky řešit podle těchto ustanovení, řešili se podle předpisů práva občanského. Původně tento zákon vycházel z pojmu obchodní jméno a vymezoval jej jako název, pod kterým podnikatel činí právní úkony při své podnikatelské činnosti. Rozděloval obchodní jméno fyzické osoby a to tak, že obchodním jménem fyzické osoby je její jméno a příjmení a může obsahovat dodatek odlišující osobu podnikatele nebo druh podnikání. Zde nebylo podmíněno, aby obchodní jméno bylo zapsáno v obchodním nebo jiném rejstříku. Obchodní jméno obchodních společností a družstva bylo definováno jako název, pod kterým jsou zapsány v obchodním rejstříku. To platilo i u právnických osob, které se zapisují do obchodního rejstříku na základě zvláštního zákona. Ve třetím bodě definoval, že obchodním jménem právnické osoby, která se nezapisovala do obchodního rejstříku, byl její název, pod kterým byla zřízena. Tedy šlo o rozdělení právnických osob do tří skupin podle toho, zda se zapisovaly nebo nezapisovali do obchodního rejstříku a stanovily to, co je jejich obchodním jménem. Kromě toho byly pro fyzické osoby v zákoně výslovně stanoveny pouze dva druhy dodatků, osobní a věcný. Dále chyběla podstatná zásada zákazu klamavého charakteru obchodní firmy a k odlišení dvou právnických osob stačilo uvedení jiného sídla podnikání, tedy pokud tyto osoby nepodnikají v tomtéž nebo jiném zaměnitelném oboru. U fyzických osob postačilo k odlišení, když se uvedlo jiné místo podnikání. Ale když se prováděla firma děděním a podnikatelem byla fyzická osoba, bylo nutné k nástupnickému dodatku uvést jméno nástupce a totéž platilo, když se prováděl podnik na základě smlouvy, jestliže to smlouva upravovala a to zase jen s daným dodatkem nástupnictví v podnikání. 10 Doc. JUDr. Jan Dědič, JUDr. Ludvík Kopáč, Obchodní zákoník, PROSPEKTRUM PRAHA 1993 8-12 str. 35-36 16

Pokud bylo součástí obchodního jména právnické osoby jméno společníka nebo člena, který už ale přestal být jejím členem, mohla právnická osoba užívat dále jeho jméno, pouze pokud s tím dotyčná osoba souhlasila. Totéž platilo při smrti člena nebo společníka, tam se souhlas vyžadoval od dědice. Ten kdo byl dotčen na svých právech neoprávněným užíváním obchodního jména, může se proti neoprávněnému uživateli domáhat, aby se takového jednání zdržela, odstranil závadní stav. 11 A může požadovat přiměřenou náhradu, která může být i peněžní. Novela č. 370/2000 Sb. Obchodní firma byla novelizována zákonem č. 370/2000 Sb., který byl platný od 1. 1. 2001 a obsahoval výrazné změny v Díle III., který byl po novém nazvaný Obchodní firma (z původního Obchodního jména). Ustanovení 8 definuje Obchodní firmu jako název, pod kterým je podnikatel zapsán do obchodního rejstříku. Tedy už je přímo zakotveno, že musí být zapsán do obchodního rejstříku, přičemž podle původního znění pod tímto názvem pouze činil právní úkony vyplývající z jeho podnikatelské činnosti. A také byl doplněn druhým odstavcem, ze kterého vyplývá, že na podnikatelské subjekty nezapsané v OR se nevztahují ustanovení o firmě, ale právní úkony je povinen činit, a to u fyzických osob pod svým jménem a příjmením a u právnických osob pod svým názvem. Tedy na tyto subjekty se nevztahují 8-12 ObchZ, ale vztahují se na ně ustanovení obchodního zákoníku o nekalé soutěži 44 a další ObchZ a také 11 a 19 zákona č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník, který upravuje ochranu jména fyzické osoby a názvu právnické osoby. Také u 10 odst. 2 ObchZ sdružení osob bez právní subjektivity, jsou tyto osoby povinny splnit závazky vzniklé při tomto podnikání společně a nerozdílně avšak se nepovažují za firmu, tedy jsou chráněny pouze právem proti nekalé soutěži. 12 11 Doc. JUDr. Jan Dědič, JUDr. Ludvík Kopáč, Obchodní zákoník, PROSPEKTRUM PRAHA 1993 12 odst. 1 s.36 12 Novela č. 370/2000 k zákonu č. 513/1991 Sb. Obchodní zákoník http://zakony.centrum.cz/obchodni-zakonik 17

3. Tvorba obchodní firmy a zásady Obchodní firma se skládá z kmene firmy, který tvoří základní a podstatnou část firmy, podle ní se identifikuje podnikatel, a z dodatků, ty doplňují firemní kmen a napomáhají k lepší identifikaci podnikatele. Dodatky mohou být povinné (právní forma podnikání) nebo dobrovolné u fyzických osob (např. Jan Novák - zedník). 13 Při tvorbě obchodní firmy vycházíme s toho, že obchodní firma může být osobní, věcná nebo fantazijní. Osobní firmu tvoří, v první řadě fyzické osoby, podnikatelé, zapsáni do obchodního rejstříku. Do osobní firmy můžeme zařadit i některé právnické osoby pokud to povaha jejich obchodní firmy dovoluje, to znamená, že obchodní jméno musí obsahovat jména společníků, zakladatelů apod. (např. Kratochvíl a Švorc, spol. s r.o.). Firma s věcným charakterem je zase tvořena spíše pro právnické osoby a reflektuje podnikatelskou činnost, kterou se podnikatel zabývá. V obchodní firmě se dají různě kombinovat osobní, věcné a fantazijní prvky. 14 Občanský zákoník při tvorbě obchodní firmy ponechává podnikatelům svobodnou volbu, na rozdíl od původní úpravy neobsahuje žádné speciální pravidla pro postup při tvorbě firemního označení, je na podnikateli jakou obchodní firmu si zvolí pro své podnikání. Nicméně musí brát v úvahu zákonné náležitosti hlavně princip jeho pravdivosti, musí se rozlišit, zda jde o fyzickou nebo právnickou osobu, dále princip nezaměnitelnosti s firmou jiného podnikatele. Výchozím bodem při tvorbě obchodní firmy jsou základní ustanovení občanského zákoníku o názvu právnické osoby a jméně člověka. Ve všeobecné úpravě názvu právnické osoby se objevuje zásada výlučnosti a povinnosti odlišit právnickou osobu od jiné osoby a také musí název obsahovat právní formu podnikání. Nejzákladnější je název subjektů, který vyvíjejí nějakou činnost, nezáleží na tom, zda jde o výdělečnou činnost nebo nevýdělečnou činnost, kromě fyzické či právnické osoby může jít o družstvo, spolek nebo neziskovou organizaci. Z hlediska právních předpisů musí každý právní subjekt v úředním názvu deklarovat svou povahu. Požadavky na tvorbu názvu pro spolky, nadace a fondy jsou stanoveny v NOZ, kde je přesně uvedeno, jak má být správně formulován charakter občanských instituci. (viz níže) 13 Štenglová, I. Plíva, S. Tomsa, M. a kol. Obchodní zákoník, Komentář. 13.vydání. Praha: C. H. Beck 2010 s. 21 18

14 Lavický, P. a kol.: Občanský zákoník I. Obecná část( 1-654) komentář 1.vydání, Praha: C.H.Beck 2014, s.1618 Při společenstvech a družstvech se přesně stanoví, jak má být formulován charakter obchodní firmy. Společnost, ve které ručí alespoň jeden komplementář a alespoň jeden komanditista obsahuje ve firmě označení komanditní společnost, toto označení může být nahrazeno zkratkou "kom. spol." nebo "k. s.". Při veřejných obchodních společnostech může být označení ve firmě nahrazeno zkratkou "veř. obch. spol." nebo "v. o. s.", pokud firma obsahuje jméno alespoň jednoho ze společníků, postačí v označení zkratka "a spol.". Akciová společnost může být označována jako "akc. spol." nebo "a.s.". Společnost s ručením omezeným může být ve firmě nahrazena zkratkami "spol. s r.o." nebo "s.r.o.". Družstvo má ve svém označení firmy "družstvo", také se přidává povaha družstva, když jde o bytové nebo sociální družstvo použije se dané slovní spojení. 15 Při tvorbě firmy záleží na podnikateli či uvedené označení budou přímou součástí jeho firmy (např. Společnost s ručením omezeným Ptáček) nebo charakter firmy bude uváděn za názvem (Ptáček, s.r.o.). 16 Důležitou funkcí z důvodů usnadnění orientace na trhu a ochrany zájmů třetích osob je u obchodní firmy individualizace podnikatele. Z této funkce můžeme vyvodit, že schopnost rozpoznatelnosti je připadajícím znakem obchodní firmy. Firma by neměla poškozovat obecnou mravnost, porušovat právní předpisy. 17 Z ustanovení 425 NOZ vyplývá, že člověk se zapisuje do obchodního rejstříku pod obchodní firmou tvořenou zpravidla jeho jménem, ale je to jen pravidlo a ne povinnost (změna oproti původní úpravě obchodní firmy). Člověk - podnikatel si může z různých důvodů (například reklamních, propagačních) zvolit pro svou obchodní firmu také firmu jakou bude chtít. Podmínkou je však, že musí být z obchodní firmy zjevné, že se nejedná o obchodní firmu právnické osoby. Tedy zjevně postačí, když firma nebude obsahovat označení právní formy, která je povinna u právnických osob. 15 Bauer, Z. a kol. Jak vytvořit atraktivní obchodní název firmy, služby, produktu, značky : tvorba názvu/ obchodního jména krok za krokem. Vyd. 1. Praha : Zdenek Baure,2014 s.32 16 Tamtéž. 19

17 Patakyová, M. a kol. Obchodní zákoník. Komentář. 3.vydanie. Praha : C.H.Beck 2010, s. 29 Tvorba obchodní firmy je postavená na třech principech: a) princip přísné pravdy, b) princip volné tvorby, c) princip smíšené tvorby. 18 Principem přísné pravdy byla povinnost vytvořit firmu, ať už zapsanou nebo nezapsanou v obchodním rejstříku, podle skutečného jména a příjmení fyzické osoby. U fyzické osoby bylo důležité, aby byla firma tvořena pravým jménem a příjmením podnikatele (zrušeno od 1. 1. 2014), podle nového zákona může firma fyzické osoby obsahovat nadále i původní jméno ale změnu jména musí zveřejnit. 19 Dalším principem je volná tvorba, která je vázána k tvorbě kmene názvu právnické osoby. Při tvorbě názvu je ponechán prostor pro volnou tvorbu firmy, tedy je na rozhodnutí podnikatele jaký název si zvolí pro svou firmu. Důležité je však dávat pozor na zásadu nezaměnitelnosti a zákazu klamavého charakteru. Do principu smíšené tvorby se dá spojit, jako princip přísné pravdy, tak i princip volné tvorby. Tedy když tvoří právnická osoba název obchodní firmy, může postupovat podle zásady volné tvorby nebo principu přísné pravdy, pokud zákon přikazuje použít dodatek, který určuje právní formu podnikání. 20 Tyto principy jsou problematikou spíše právní terminologie, ale kromě principů je třeba dodržovat jisté zásady při tvorbě obchodní firmy, které vycházejí z NOZ 424 a také ze samotné teorie. 424 zákon č. 89/2012 Občanský zákoník: Obchodní firma nesmí být zaměnitelná s jinou obchodní firmou ani nesmí působit klamavě. Existují ovšem i další zásady jako zásada jednotnosti, jasnosti, výlučnosti, přiměřenosti, zachování dobrých mravů, legality, publicity, firemní příslušnosti nebo volnosti. 21 Zásada jednotnosti při této zásadě jde o to, že podnikatel nesmí mít více obchodních firem pro daný obchodní závod, jen jeden, který má evidován v obchodním rejstříku, jinak je to při fyzické osobě, která podniká, v případě, že má více živností, může mít 18 Lochmanová, L. Základy obchodního práva. Ostrava: KEY Publishing 2009 s. 28 19 Lochmanová, L. Základy obchodního práva. Ostrava: KEY Publishing 2009 s. 28 20 Tamtéž. 20

21 Lochmanová, L. Práva na označení obchodní jméno, ochranné známky, označení původu výrobků. 1. vydání. Praha : ORAC, 1997, str. 13 pro každou z nich jinou obchodní firmu, ale dále platí, že pro jednu firmu má jen jedno jméno. Zásada jasnosti představuje pro podnikatele povinnost vytvořit obchodní firmu tak, aby nezastiňovala skutečný stav a aby z ní byly zřejmé skutečnosti jako jméno a příjmení podnikatele, popřípadě sídlo podnikání atd. Je úzce spjata se zásadou pravdivosti, tedy jde o to, aby nebyli zavádění účastníci obchodního vztahu. Zásada výlučnosti, znamená, že obchodní firmu používá výlučně jen jeden subjekt, podnikatel, který se uvádí v obchodním rejstříku. Problematika této zásady spočívá v tom, zda může obchodní rejstřík zapsat firmu, která je zaměnitelná s již existující firmou. Obchodní rejstřík totiž neuvádí výlučnost obchodní firmy jako podmínku zápisu do obchodního rejstříku. Zásada přiměřenosti a zachovaní dobrých mravů firma musí být založena takovým způsobem, aby neobsahovala žádné vulgarismy, rasistické narážky, aby se nevyjadřovala hanlivě o náboženské, národnostní a etnické menšině. Tyto zásady se týkají především právnických osob, které vytvářejí kmen názvu principem volné tvorby. Mezi další zásady patří zásada legality, při níž obchodní firma musí být vytvořena v souladu s právními předpisy, nesmí být protiprávní. Zásada publicity se vztahuje k obchodnímu rejstříku, kde se musí zveřejňovat obchodní firma. 22 Jak jsem již v úvodu kapitoly zmínila, kromě kmene firmy je název doplněn dodatky, které se dělí na povinné, tedy obligatorní, a dobrovolné (fakultativní). Obligatorní mají význam především u fyzických osob podnikatelů v případě, že je třeba zamezit totožnost firmy se stejným místem podnikání. Na rozdíl od původní úpravy, jak jsem již na předchozí straně zmiňovala, už není povinné při změně jména téže osoby spojovat staré jméno s novým jménem podnikatele (např. žena podnikatelka, která v průběhu podnikání změní své jméno sňatkem), má se za to, že totožnost osoby zůstala nezměněna a tím pádem nejde o klamavou firmu, ale je podmínkou, že takovou změnu musí zveřejnit. 21

22 Lochmanová, L. Práva na označení obchodní jméno, ochranné známky, označení původu výrobků. 1. vydání. Praha : ORAC, 1997, str. 13 Fakultativní dodatky slouží k bližší identifikaci podnikatele, které mohou mít věcný charakter (řemeslo) nebo osobní, upřesňující osobní stav (starší, mladší, otec,..), akademický titul (Mgr., Ing.), také mohou obsahovat místo podnikání a fantazijní dodatky. 23 Ale také jako dodatek může být i internetová doména a webová stránka (např. Antonín Osička - www.krby-osicka.cz) nebo také vhodný slogan vystihující činnost závodu, avšak nesmí jít o klamavou reklamu nebo jiné nekalé jednání. 24 Další podmínky a limity při tvorbě názvu právnické osoby upravuje např. i ustanovení 150 NOZ, které stanovuje, že pouze právnická osoba zapsaná do veřejného rejstříku mající status "veřejně prospěšná" může uvést do svého názvu, že je veřejně prospěšná. Z 216 NOZ zase plyne, že spolek musí v názvu obsahovat slovo "spolek", "zapsaný spolek" nebo zkratka "z. s.". Pak 308 NOZ upřesňuje nadaci, u které se také k názvu právnické osoby přidává dodatek obsahující slovo "nadace" kromě tohoto slova se rovněž musí upřesnit co je účelem této nadace. Název nadačního fondu ( 394 NOZ) musí obsahovat "nadační fond", název ústavu zase "zapsán ústav", postačí i zkratka z. u. ( 404) a název společenství vlastníků jednotek obsahuje "společenství vlastníků". 25 V souvislosti s tvorbou obchodní firmy je možné doplnit i tvorbu doménového jména, které se v důsledku modernizace dnešního světa vyžaduje pro uplatnění firmy na trhu. Právní definice doménového jména sice v zákoně není zcela vymezena, ve všeobecném ustanovení občanského zákoníku můžeme najít jistou oporu, vzhledem k tomu, že je předmětem občansko-právních vztahů. Obchodní společnosti se dost často prezentují prostřednictvím webových stránek. Vychází to z potřeb trhu, podle mého názoru lidé už většinou vše hledají na internetu, a pokud nemá společnost internetovou stránku pro mnoho lidí (zákazníků) ani neexistuje. Proto je ve prospěch každého podnikatele zaregistrovat svou firmu i jako doménové jméno na webu. I takové doménové jméno má své povinné náležitosti a zásady při tvorbě. 23 Štenglová, I. Plíva, S. Tomsa, M. a kol. Obchodní zákoník, Komentář. 13. vydání. Praha: C. H. Beck 2010 s. 24 22

24 Bauer, Z. a kol. Jak vytvořit atraktivní obchodní název firmy, služby, produktu, značky: tvorba názvu/ obchodního jména krok za krokem. Vyd. 1. Praha: Zdenek Baure, 2014 s. 36 25 Lavický, P. a kol.: Občanský zákoník I. Obecná část ( 1-654) komentář 1. vydání, Praha: C. H. Beck 2014, s. 703 První část doménového jména vlevo před tečkou, se považuje za kmen doménového jména, a může se volit volně tak, aby například vystihovala naši firmu, nebo produkty, které prodáváme (služby, které poskytujeme) nebo tak, aby vyhovovala potřebám veřejnosti. Další část za tečkou je důležitá z hlediska určení národní domény, v Čechách se používá ".cz" (na Slovensku je to ".sk" a v Maďarsku ".hu", atd.) Předmětem konfliktů bývá často kmen doménového jména, musíme brát v úvahu, jestli už dané jméno není použito ve stanoveném seznamu. Když si tvoříme novou prezentaci, je vhodné si ověřit, zda není ve vztahu k doménovému jménu jiného podnikatele konfliktní. Vyhneme se tím případným sporům. Nejideálnější je při tvorbě obchodní firmy zaregistrovat i doménové jméno na webu, které se obsahově podobá na obchodní firmu, doporučuje se to z pohledu ochrany doménového jména. V případě sporu se usnadňuje dokazování splnění podmínek a postavení daného podnikatele pro úspěch ve sporu. Registrace doménového jména není podmíněna stejnými požadavky jako u registrace obchodní firmy, nezkoumá se při ní možná zaměnitelnost nebo klamavý charakter ve vztazích s jinou doménou, neposuzuje se ani možné nekalé soutěžní jednání. 26 23

26 72328. Doménové jméno, obchodní firma a ochranné známky v síti Internet, dostupné z WWW: http://www.epravo.cz/top/clanky/domenove-jmeno-obchodni-firma-a-ochranne-znamky-v-siti-internet- 72328.html čteno dne 23.4.2015 4. Ochrana obchodní firmy Ochrana obchodní firmy pro podnikatelské subjekty vyplývá ze zákona. Porušením práva k obchodní firmě se považuje narušení k její individuální funkci. Zásahem do práva k obchodní firmě kvalifikujeme použití prvků zajišťujících rozlišovací způsobilost firmy. Není přesně vymezena doba trvání ochrany obchodní firmy, ale má se za to, že trvá po celou existenci subjektu, který je nositelem firmy. 4.1 Ochrana obchodní firmy podle původní právní úpravy Ochrana firmy se dělila na absolutní a relativní. Absolutní ochrana byla stanovena v 12 zákona č. 51/1991 Sb., Obchodní zákoník (zkratka ObchZ) a chráněný byl ten podnikatel, který firmu začal právem používat jako první a byl chráněn proti tomu, kdo neoprávněně zasahuje do jeho práv k obchodní firmě. Relativní ochrana byla pak definována v rovině práva k ochraně proti nekalé soutěži v 44 ObchZ. 4.1.1 Absolutní ochrana Každému, kdo byl na svých právech dotčen neoprávněným užíváním firmy, byla poskytována ochrana proti zásahům do práva na označení obchodní firmy, podle již zmíněného 12 ObchZ. Tyto subjekty se pak mohly domáhat, aby se rušitel takových neoprávněných zásahů zdržel (tzv. zdržovací nárok) a odstranil (tzv. odstraňovací nárok) vadný stav, případně se mohli dožadovat vydání bezdůvodného obohacení a přiměřeného zadostiučinění, které bylo možné poskytnout i peněžně. Podle druhého odstavce 12 se podnikatelé mohli domáhat náhrady škody, která jim byla způsobena neoprávněným užíváním firmy. 27 Při zdržovacím nároku měla osoba, dotčená na svých právech, právo se u soudu domáhat, aby ten, kdo zasáhl do její práv nedovoleným způsobem, se takového jednání zdržel. Pokud byla daná firma zapsána, na základě pravomocného usnesení rejstříkového soudu do obchodního rejstříku, bylo těžké domáhat se zdržení se užívání firmy, soudní cestou. 28 24

27 Štenglová, I. Plíva, S. Tomsa, M. a kol. Obchodní zákoník, Komentář. 13.vydání, s. 32 28 Tamtéž s. 33 U odstraňovacího nároku se směřovalo vždy k odstranění protiprávního stavu. Osoba dotčená na svých právech (žalobce) se tak mohla v případě zásahu neoprávněného uživatele již zapsaného v obchodním rejstříku domáhat u soudu, aby soud uložil žalovanému povinnost změnit jeho firmu a podat návrh na zápis změny obchodní firmy do obchodního rejstříku. 29 Jak vyplývalo z výše uvedeného, pokud povolil rejstříkový soud zápis jedné obchodní firmy a tím zasahoval do práv na ochranu jiné obchodní firmy, bylo třeba řešit tuto situaci žalobou na změnu obchodní firmy neoprávněného rušitele. Kdyby se to řešilo jen návrhem na zákaz užívání obchodní firmy neoprávněného rušitele, byl by tento návrh zamítnut. Nárok na přiměřené zadostiučinění, tzv. satisfakci, odstraňuje nemajetkovou újmu, která vznikla s neoprávněného zásahu do práva k užívání firmy. Toto zadostiučinění může být např. zveřejnění omluvy, peněžní satisfakce, tisková oprava, Nárok na náhradu škody a vydání bezdůvodného obohacení se řídilo podle 451 zákona č. 40/1964 Sb. 30 4.1.2 Relativní ochrana Jak jsem již zmínila, relativní ochrana byla vymezena v rámci ochrany proti nekalé soutěži. V ní šlo k neoprávněnému užívání firmy hlavně v 47 (zákona č. 513/1991 ObchZ) vyvolání nebezpečí záměny. Podle tohoto paragrafu bylo vyvoláním nebezpečí záměny i využití firmy nebo názvu osoby užívaného po právu jiným soutěžitelem. Kromě soutěžitelů mohla výjimečně zasáhnout proti neoprávněnému použití cizí firmy, i například právnická osoba, která obhajovala zájmy soutěžitelů nebo spotřebitelů. V 53 ObchZ byly upraveny právní prostředky ochrany proti nekale-soutěžnímu jednání, které spočívaly ve vyvolání nebezpečí záměny protiprávním užitím firmy, a těmi prostředky byly zdržení se takového jednání, odstranění vadného stavu poskytnutím přiměřeného zadostiučinění, vydání bezdůvodného obohacení a poskytnutí náhrady škody. 31 Je to stejné jako i v případě absolutní ochrany, rozdíl spočíval jen v tom, že relativní ochrana se v rámci ustanovení o nekalé soutěži aplikovala na vztahy soutěžitelů případně na právnickou osobu, která zastupovala zájmy soutěžitelů nebo spotřebitelů. 29 Štenglová, I. Plíva, S. Tomsa,M. a kol. Obchodní zákoník, Komentář. 13.vydání s.33 25

30 Tamtéž 31 Obchodní zákoník č.513/19.. Sb. I některé další právní předpisy upravovaly veřejnoprávní sankce za nesprávné užití firmy. Mezi ně patřil například trestní zákoník, živnostenský zákon, zákon o kolektivním vyjednávání. 32 4.2 Ochrana firmy a názvu podle nové právní úpravy Podle nového občanského zákoníku upravuje základní prostředky na ochranu názvu ustanovení 135 NOZ. Ochrana názvu právnické osoby je platná egra omnes (vůči každému). Pokud někdo zasáhne do práva k názvu právnické osoby, náleží této právnické osobě práva stanovená v tomto ustanovení. 33 Speciální ochranu prostřednictvím principu priority poskytuje občanský zákoník obchodní firmě, v případě ochrany je třeba postupovat stejně jako v případě ochrany proti nekalé soutěži podle ustanovení 423 odst. 2 NOZ. Prostředky ochrany proti nekalé soutěži upravuje ustanovení 2988 NOZ, ze kterého vyplývá, že ten kdo byl dotčen na svém právu k obchodní firmě, může požadovat od rušitele, aby se toho zásahu zdržel, nebo aby odstranil závadný stav. Nezměněné proti původní právní úpravě zůstávají požadavky na rušitele, od kterého se poškozený může dožadovat přiměřeného zadostiučinění, náhrady škody a vydání bezdůvodného obohacení. I zde můžeme rozdělit ochranu na absolutní, na níž je postavena ochrana práva k obchodní firmě a ochranu relativní, která je postavena na ochraně proti nekalé soutěži vycházející z existence soutěžního vztahu. Není nezbytnou podmínkou existence soutěžního vztahu, aby osoba, jejíž právo bylo dotčeno, se dožadovala nápravy podle ustanovení 2988 NOZ. Nekalá soutěž ve vztahu k obchodní firmě a názvu Nekalá soutěž je obsažena v zákoně č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník, část čtvrtá, hlava třetí, díl druhý a oddíl druhý v ustanoveních 2976 an. Aby mohlo být nějaké jednání klasifikováno, jako nekalosoutěžní je třeba splnit několik podmínek. První podmínka je, že jednání podnikatelů musí být v rámci hospodářského styku. Pak je podmínkou, že musí být v rozporu s dobrými mravy soutěžitelů. Další podmínkou je, že jednání je způsobilé přivodit 26

32 Štenglová, I. Plíva, S. Tomsa,M. a kol. Obchodní zákoník, Komentář. 13.vydání s.33 33 Lavický, P. a kol.: Občanský zákoník I. Obecná část( 1-654) komentář 1.vydání, Praha: C.H.Beck 2014, s.712 újmu soutěžitelům nebo spotřebitelům ( 2976). Už ze samotného názvu "nekalá soutěž" plyne, že ochrana obchodní firmy vychází ze soutěžního vztahu, tedy osoby nacházející se v tomto vztahu musí být soutěžiteli. V rámci ochrany proti nekalé soutěži z hlediska obchodní firmy můžeme použít tyto skutkové podstaty: - klamlivá reklama, - klamlivé označení tovaru nebo služby, - vyvolání nebezpečí záměny, - parazitování na pověsti závodu, výrobku či služeb jiného soutěžitele. Při klamavé reklamě 2977 mohu hlavně podotknout odst. 2, který říká, že při posuzování, zda se jedná o klamavou soutěž, se přihlíží ke všem jejím výrazným znakům, také nás konkrétně zajímá v písmenu d) "totožnost" firmy. Za klamavou reklamu se považuje firma, která má ve svém názvu nadhodnocující skutečnost, ať už zaměřenou nad rozsah svého obchodního závodu, kvalitu nebo množství produkce i když ve skutečnosti to neodpovídá pravdě. Takové označení firmy by mohlo v hospodářské soutěži způsobit újmu soutěžitelům nebo spotřebitelům, kteří by byli nějakým způsobem dotčeni takovým označením. V rámci nekalosoutěžního jednání se dá v souvislosti s ochranou obchodní firmy použít i skutková podstata klamavého označení zboží a služeb 2987. Může se to stát v takovém případě, kdy se závod snaží označením svého zboží (služby) vyvolat u spotřebitele mylnou domněnku, že se jedná o zboží (službu) jiného soutěžitele, nebo že, zboží přímo obsahuje obchodní firmu jiného soutěžitele. Podstata ochrany před klamavým označením zboží nebo služby je ve dvou úrovních. V první je ochrana spotřebitele, který si zakoupí daný výrobek, který obsahuje klamavé označení, v té víře, že jde o výrobce zboží, kterého zná a je s ním spokojený. Ve druhé rovině je výrobce chráněn před únikem zisku, způsobeným tím, že spotřebitelé zakupují výrobky jiného podnikatele v domnění, že jde o jeho výrobek. Dalším skutkovou podstatou, kterou jde použít při ochraně obchodní firmy proti nekalé soutěži je vyvolání nebezpečí záměny. Je nejtypičtější skutkovou podstatou týkající se obchodní firmy a je vymezena v 2981. Dopustí se jí ten, kdo použije obchodní firmu nebo 27

název právnické osoby nebo zvláštního označení závodu, které má subjektivní oprávnění používat již jiný soutěžitel za předpokladu, že může vyvolat nebezpečí záměny nebo klamnou představu, že jde o téhož soutěžitele nebo, že se jedná o spojení s firmou, výkony jiného soutěžitele, nebo zbožím anebo zvláštním označením. Při této skutkové podstatě není vyžadováno zavinění, může se jednat o zcela neúmyslné a nevědomé nekalosoutěžní jednání. Poslední skutkovou podstatou pro ochranu obchodní firmy a názvu proti nekalé soutěži je parazitování na pověsti 2982, tato skutková podstata do jisté míry překrývá skutkovou podstatu vyvolávání nebezpečí záměny. Parazitováním na pověsti rozumíme zneužívání pověsti jiné obchodní firmy, rušitel se snaží přiživovat na výsledcích jiného soutěžitele, tím pádem nemá tak vysoké náklady a zvyšují se mu zisky. Přiklad ochrany obchodní firmy z judikatury: Rozhodnutí vrchního soudu v Olomouci ze dne 8.7.2014 s.z. 8 Cmo 172/2014 Soud zamítl návrh na zápis změny právní formy občanského sdružení NATUR ENERGY, o.s. na obecně prospěšnou společnost NATUR ENERGY, o.p.s. pro zaměnitelnost s obchodní firmou společnosti NATUR ENERGO s.r.o., odkazoval na 132 odst. 1 NOZ, a ani neprozkoumal předpoklady přechodu z občanského sdružení na obecně prospěšnou společnost. Navrhovatel změny právní formy podal proti tomuto odvolání, kde chtěl poukázat na to, že nedošlo k zániku a následnému vzniku nové právnické osoby ale jenom ke změně právní formy již existující právnické osoby, a proto v takovém případe se nemá posuzovat zaměnitelnost obchodní firmy. Taky upozornil na to, že při jakémkoli rozhodnutí soudu budou vedle sebe v obchodním rejstříku figurovat právnické osoby s podobným kmenem a to NATUR ENERGY a NATUR ENERGO. Odvolací soud uznal, že z předloženého spisu se navrhovatel domáhá změny právní formy občanského sdružení na obecně prospěšnou společnost. I když je právní forma součástí názvu právnické osoby ( 132 odst. 1 a 2 NOZ), nezkoumá se při řízení o zápisu změny právní formy zaměnitelnost jména právnické osoby, protože nedochází k změně kmene jména. Proto rozhodnutím v tomto návrhu nemůže dojít ke vzniku nebo odstranění zaměnitelnost jména. Tady soud poznamenal, že i v předchozí právní úpravě byl součástí firmy právnické osoby i dodatek označující právní formu, ale rozdílní dodatek nebil dostačující k odlišení firem ( 10 odst. 1 věta druhá ObchZ), tuto skutečnost jde aplikovat i při nové právní úpravě. Proto jestli je navrhována změna té části jména právnické osoby, která není dostačující k odlišení jmen, 28