Údaje o ekonomické aktivitě obyvatelstva, míře zaměstnanosti či nezaměstnanosti jsou získávány z Výběrového šetření pracovních sil 1 (VŠPS).

tis. osob 2. Sociální vývoj Údaje o ekonomické aktivitě obyvatelstva, míře zaměstnanosti či nezaměstnanosti jsou získávány z Výběrového šetření pracovních sil 1 (VŠPS). Počet nezaměstnaných se snížil. Populaci starší 1 tvořilo v roce 21 necelých 4 tisíc osob. Meziročně došlo k poklesu o více než 4 obyvatel; poklesy počtu obyvatel nad 1 věku lze sledovat od roku 21. Podle výsledků Výběrového šetření pracovních sil bylo z populace starší 1 v Jihočeském kraji ekonomicky aktivních 8, % a ekonomicky neaktivních 41, %. V porovnání s minulým rokem se podíl zaměstnaných v kraji zvýšil o,6 procentního bodu, naopak podíl nezaměstnaných klesl o 1,1 procentního bodu. Podíl ekonomicky neaktivních se zvýšil o,6 procentního bodu. Při pohledu na dlouhodobější vývoj lze vypozorovat, že demografické změny ve věkové struktuře ve prospěch vyšších (resp. nejvyšších) věkových kategorií se promítají do rostoucího počtu ekonomicky neaktivních, především důchodců. Meziročně se zvýšil počet ekonomicky neaktivních ve věku 6 a více o 3,4 tisíce osob. To se promítlo ve snížení pracovní síly o 3,3 tis. osob. Graf 2.1 Obyvatelstvo starší 1 podle ekonomického postavení v Jihočeském kraji 3 v ech 21 až 21 v roce 21 3 2 2 1 1 zaměstnaní ekonomicky neaktivní nezaměstnaní 21 211 212 213 214 21 41,% 2,3% 6,2% zaměstnaní v NH nezaměstnaní ekonomicky neaktivní Míra ekonomické aktivity se snížila, u osob ve věku 6 a více se však zvyšovala. V důsledku snížení pracovní síly (o 1, %) poklesla i míra ekonomické aktivity 2 o,6 procentního bodu. Její hodnota v kraji dosáhla 8, %; celorepublikový průměr v roce 21 byl 9,4 %. V rámci celorepublikového srovnání nejvyšší míru ekonomické aktivity mělo Hl. město Praha (62, %) spolu se Středočeským krajem (61,1 %), nejnižší hodnota byla uvedena v kraji Ústeckém (7,1 %). Dlouhodobě dochází k nárůstu počtu obyvatel vyššího věku a současně klesá počet obyvatel v nižších věkových skupinách. Tento faktor má samozřejmě značný vliv i na strukturu obyvatelstva podle ekonomické aktivity. Nejvýraznějším dlouhodobým trendem je nárůst ekonomické aktivity u osob ve věku 6 a více vlivem prodlužování věku pro odchod do důchodu. 1 Výběrové šetření pracovních sil (VŠPS) je organizováno od roku 1993, řídí se definicemi a doporučeními Mezinárodní organizace práce (LO), respektuje obsahovou náplň celoevropského šetření Labour Force Survey a jeho data jsou mezinárodně srovnatelná. 2 Míra ekonomické aktivity vyjadřuje podíl osob zaměstnaných a takových nezaměstnaných, kteří aktivně hledají práci a jsou schopni k nástupu do práce okamžitě nebo nejpozději do 14 dnů, na celkovém počtu obyvatel. Tento ukazatel se počítá pouze za osoby patnáctié a starší. Základní tendence vývoje Jihočeského kraje - 21 1

tis. osob % Graf 2.2 Míra ekonomické aktivity v Jihočeském kraji a České republice 7 6 6 4 21 211 212 213 214 21 ČR celkem kraj celkem kraj muži kraj ženy V roce 211 došlo k přerušení těchto trendů; v nejmladších věkových skupinách se ekonomická aktivita meziročně zvýšila a poté po dobu dalších dvou klesala. Od roku 214 si udržuje téměř stejnou hodnotu. Ve skupině 6 a více míra ekonomické aktivity v roce 211 a 212 v kraji klesala, pravděpodobně vlivem předčasných odchodů do důchodu. Od roku 213 se pak ekonomická aktivita opět zvyšovala. V roce 21 došlo oproti minulému roku k jejímu nárůstu o 3, %. Mezi roky 212 až 213 došlo k mírnému snížení počtu nezaměstnaných ve všech věkových kategoriích, naopak v roce 214 byl v Jihočeském kraji zaznamenán nárůst. Rok 21 pak přinesl opětovné meziroční snížení. Nejvýraznější snížení bylo registrováno ve skupině 1 29 (pokles o 44,9 %). Při pohledu na věkovou strukturu ekonomicky neaktivních je zřejmý meziroční pokles počtu osob ve věku 4 9 (1, tisíce osob), naopak počet ekonomicky neaktivních ve věkové kategorii 6 a více vzrostl o 2, %. Graf 2.3 Obyvatelstvo Jihočeského kraje starší 1 podle ekonomické aktivity a věku 16 14 12 21 211 212 213 214 21 1 8 6 4 2 1 až 29 3 až 44 4 až 9 6 a více 1 až 29 3 až 44 4 a více 1 až 29 3 až 44 4 až 9 6 a více ekonomicky aktivní - zaměstnaní ekonomicky aktivní - nezaměstnaní ekonomicky neaktivní Mezi zaměstnanými se v roce 21 v kraji zvýšil podíl v primárním a sekundárním sektoru. Od roku 21 docházelo ke střídavému zvyšování a snižování podílu zaměstnaných ve všech sektorech národního hospodářství. V roce 21 byl v Jihočeském kraji zaznamenán v porovnání s minulým rokem vyšší podíl v primárním a sekundárním sektoru, naopak podíl v terciárním sektoru meziročně poklesl o 1, procentního bodu. Za posledních šest se snížil podíl osob v kategorii se základním vzděláním a bez vzdělání. Růst vzdělanosti se promítá i do rostoucího podílu osob s vyšším vzděláním. Vývoj zaměstnanosti z hlediska postavení v zaměstnání zaznamenává v posledních ech kolísající tendenci. Výraznou část pracujících tvořily z 82,7 % osoby v zaměstnaneckém postavení. Nejvyšší meziroční pokles v roce 21 se v kraji projevil ve skupině pracujících na vlastní účet (o 2,3 procentního bodu), naopak podíl zaměstnavatelů se zvýšil o 1,2 procentního bodu. 2 Základní tendence vývoje Jihočeského kraje - 21

% % % % Graf 2.4 Zaměstnaní v Jihočeském kraji podle sektorů, vzdělání a postavení v zaměstnání 1 podle sektorů 1 podle vzdělání 1 podle postavení v zaměstnání 9 8 7 6 4 služby 3 průmysl a stavebnictví 2 zem., lesnictví, rybářství 1 21 211 212 213 214 21 9 8 7 6 4 vysokoškolské 3 střední s maturitou střední bez maturity 2 základní a bez vzdělání 1 21 211 212 213 214 21 9 8 7 6 4 3 2 1 ostatní pracující na vlastní účet zaměstnavatelé zaměstnanci 21 211 212 213 214 21 Obecná míra nezaměstnanosti žen se přiblížila průměru ČR. Oproti minulému roku poklesla obecná míra nezaměstnanosti o 1,9 procentního bodu; meziroční snížení se týkalo i celé České republiky (pokles o 1,1 procentního bodu). Obdobnou situaci bylo možné sledovat u mužů i žen. Za posledních šest byla nejnižší hodnota obecné míry nezaměstnanosti v kraji zaznamenána právě v roce 21; její hodnota dosáhla hranice 4, %. Nezaměstnanost v kraji u mužů 3,2 %, u žen, % byly hluboko pod průměrem České republiky (v ČR obecná míra nezaměstnanosti, %, u mužů 4,2 %, u žen 6,1 %). Graf 2. Obecná míra nezaměstnanosti v Jihočeském kraji a České republice 1 8 6 4 2 Nezaměstnanost (z údajů MPSV): Počty uchazečů o zaměstnání se mezi roky 21 a 21 snížily o 23,6 %. K příznivé situaci na trhu práce přispěly sezónní práce. 21 211 212 213 214 21 ČR celkem kraj celkem kraj muži kraj ženy Obdobné trendy ve vývoji nezaměstnanosti, které dokládají výsledky VŠPS, potvrzují i údaje z Ministerstva práce a sociálních věcí. Počty uchazečů o zaměstnání se v ech 21 a 211 snížily, poté se začaly zvyšovat a koncem roku 213 dosáhly hodnoty 31 1 nezaměstnaných. Tendence meziročních nárůstů byla pozastavena v roce 214, kdy došlo k poklesu v porovnání s minulým rokem o 12,4 %. Jihočeské úřady práce pak v roce 21 evidovaly pouze 22 76 nezaměstnaných osob, což znamená meziroční snížení o 18,3 %. V dlouhodobějším pohledu lze ve vývoji počtu nezaměstnaných meziměsíčně sledovat sezónní charakter. Nejvíce uchazečů o zaměstnání je na jihočeských úřadech evidováno převážně v zimních měsících, naopak během ních měsíců se jejich počet snižuje, a to hlavně díky sezónním pracím, které jsou do jisté míry závislé na počasí. Charakter sezónních prací se promítá i do genderové struktury mezi nezaměstnanými. Od roku 21 je v zimních měsících více nezaměstnaných mužů než žen; v létě dochází k opačné situaci. Základní tendence vývoje Jihočeského kraje - 21 3

Nabídka volných pracovních míst se v Jihočeském kraji od roku 21 téměř zčtyřnásobila. Koncem roku 29 zaznamenal Jihočeský kraj nejnižší počet volných pracovních míst (1 16). Od roku 21 pak docházelo ke každoročnímu navyšování, které přerušil pokles v roce 213 (meziroční snížení o 4,6 %). Rok 214 přinesl zvýšení počtu volných pracovních míst. Jihočeské úřady práce nabízely k 31. 12. 21 téměř 6,9 tisíc volných pracovních míst, tj. o 89,1 % míst více než ve stejném období minulého roku. Nárůst volných pracovních příležitostí v kraji je zřejmý i z následujícího grafu. Snížení počtu uchazečů o zaměstnání a zvýšení počtu volných pracovních míst zapříčinilo, že se meziročně snížil i počet uchazečů na 1 volné pracovní místo. Zatímco v roce 214 připadalo na 1 volné místo 7,3 uchazečů, v roce 21 se jejich počet snížil na 3,1 uchazečů. Graf 2.6 Uchazeči o zaměstnání a volná pracovní místa v Jihočeském kraji 4 3 3 2 2 1 1 VV V V X X VV V V X X VV V V X X VV X Zdroj: MPSV V V X tis. osob V rámci mezikrajského srovnání měl Jihočeský kraj 3. nejnižší nezaměstnanost. X VV V V X 21 211 212 213 214 21 X VV V V X uchazeči celkem uchazeči muži uchazeči ženy volná pracovní místa Nezaměstnanost vyjádřená podílem nezaměstnaných osob na populaci 1 64 (roční průměr) se meziročně snížila ve všech krajích České republiky. Nejnižší míru nezaměstnanosti zaznamenalo v roce 21 Hlavní město Praha (4,6 %) spolu s krajem Plzeňským (4,9 %). Jihočeský kraj se s hodnotou,2 % umístil na 3. pozici. Nejvyšší podíl nezaměstnaných osob byl evidován v kraji Ústeckém (9,7 %) a Moravskoslezském (8,9 %). Ktg 2.1 Nezaměstnanost v okresech Jihočeského kraje v ech 21 až 21 (stav ke konci jednotlivých měsíců) 4 Základní tendence vývoje Jihočeského kraje - 21

Zdroj: MPSV % Roční průměrný podíl nezaměstnaných osob meziročně poklesl. V České republice se nezaměstnanost oproti minulému roku snížila o 1,1 procentního bodu. Meziroční absolutní úbytek Jihočeského kraje v podílu nezaměstnaných osob byl v roce 21 roven 1,3 procentního bodu. V horizontu posledních 6 se tak s hodnotou,2 % jednalo o nejnižší podíl nezaměstnaných osob. Jihočeský kraj dosáhl v roce 213 a 214 hranice 6,4 %. Vývoj podílu u mužů a žen byl téměř totožný. V roce 21 skončil podíl nezaměstnaných osob u mužů pod hranicí, %. Graf 2.7 Průměrný podíl nezaměstnaných osob v krajích a České republice 12 1 211 212 213 214 21 8 6 4 2 ČR PHA STC JHC PLK KVK ULK LBK HKK PAK VYS JHM OLK ZLK MSK Podíl nezaměstnaných osob k 31. 12. 21 byl v kraji nejnižší od roku 29. V kraji došlo k meziročnímu snížení počtu uchazečů o zaměstnání podle vzdělání, kvalifikace, věku i délky evidence. Podíl nezaměstnaných osob (počet dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 1 64 / počet obyvatel ve věku 1 64 ) k 31. 12. 21 v Jihočeském kraji dosáhl,1 %. V porovnání s minulým rokem došlo ke snížení o 1,1 procentního bodu. Krajský průměr převyšoval okres Český Krumlov, Strakonice a Tábor. Nejvyšší podíl nezaměstnaných osob byl zaznamenán v okrese Český Krumlov (7,4 %). Nejpříznivější situace byla v okrese České Budějovice, ve kterém z populace ve věku 1 64 bylo pouze 4, % nezaměstnaných. V rámci mezikrajského srovnání byl Jihočeský kraj na čtvrté pozici. Nejnižší podíl nezaměstnaných osob bylo možné sledovat v Hl. městě Praze (4,2 %), naopak nejvyšší podíl uvedl kraj Ústecký (8,9 %). Republikový průměr činil 6,2 %. Z hlediska vzdělanostní struktury převažovali mezi nezaměstnanými v kraji středoškoláci bez maturity. Ti se na celkovém počtu nezaměstnaných osob podíleli 44,3 %, naopak nejmenší zastoupení měli uchazeči s vyšším nebo vysokoškolským vzděláním 7,8 %. V meziročním srovnání byly zaznamenány poklesy u všech vzdělanostních kategorií. Meziroční úbytky se promítly i do věkové struktury. Největší snížení bylo patrné u osob ve věku 2 24 (29,4 %) a v kategorii do 19 (26,2 %), nejméně pak ubylo osob v kategorii a více (11, %). Podle kvalifikace zaujímali mezi uchazeči o zaměstnání vysoké procento manuálně kvalifikovaní (31,3 %) spolu s nemanuálně pracujícími s nižší kvalifikací (3,7 %). V návaznosti na snížení počtu uchazečů o zaměstnání a zvýšení počtu volných pracovních míst došlo k poklesu u všech kategorií. Mezi nezaměstnanými bylo nejvíce uchazečů, kteří byli na jihočeských úřadech práce v roce 21 evidováni kratší dobu než tři měsíce a to díky příznivější situaci na trhu práce. Vlivem zlepšení situace došlo ke snížení ve všech kategoriích uchazečů, nejvíce však v kategorii od 1 roku do 2 (pokles o téměř 43 %) a od 6 měsíců do 1 roku (-29,1 %). Nárok na podporu v nezaměstnanosti mělo 7 342 osob. S délkou evidence uchazečů o zaměstnání souvisí i nárok na podporu v nezaměstnanosti. V roce 21 mělo nárok na podporu 32, % uchazečů o zaměstnání. V porovnání s minulým rokem se tak jejich podíl zvýšil o,4 procentních bodů. Výše průměrné měsíční podpory činila v roce 21 v Jihočeském kraji 6 177 Kč, meziročně byla vyšší o 131 Kč. Základní tendence vývoje Jihočeského kraje - 21

tis. Kč Zdroj: MPSV tis. uchazečů tis. uchazečů tis. uchazečů tis. uchazečů Graf 2.8 Uchazeči o zaměstnání podle vzdělání, kvalifikace, věku a délky evidence v Jihočeském kraji (stav k 31. 12.) podle nejvyššího ukončeného vzdělání 3 vyšší a 3 vysokoškolské (vč. nástavbového) 2 střední s maturitou 2 1 1 21 211 212 213 214 21 střední bez maturity základní a bez vzdělání 3 3 2 2 1 1 podle kvalifikace 21 211 212 213 214 21 ostatní manuální - nekvalifikovaní manuální - kvalifikovaní nemanuální - s nižší kvalifikací nemanuální - vysoce kvalifikovaní 3 3 podle věku a více 3 3 podle délky evidence více než 2 roky 2 2 1 4 4 3 44 2 34 2 2 1 od 1 roku do 2 6 12 měsíců 1 2 24 1 3 6 měsíců 21 211 212 213 214 21 do 19 21 211 212 213 214 21 do 3 měsíců Čistý disponibilní důchod domácností na obyvatele vzrostl v roce 214 v Jihočeském kraji o 3,7 %. Čistý disponibilní důchod 3 se od roku 21, kdy poprvé v historii od začátku měření poklesl, zvyšoval. Pokles zaznamenal Jihočeský kraj i v roce 213 (o,8 %), poté opět vzrostl. V roce 214 hodnota ČDDD meziročně vzrostla ve všech krajích, v Jihočeském kraji dosáhla hranice téměř 4 %. V absolutním vyjádření se jednalo o přírůstek 4 17 mil. Kč. Pro mezikrajské srovnání je však vhodnější ukazatel objemu ČDDD na obyvatele. Podle zmiňovaného ukazatele se Jihočeský kraj zařadil s hodnotou 194 tis. Kč na 8. místo mezi ostatními kraji. Graf 2.9 Čistý disponibilní důchod domácností na obyvatele v krajích a České republice 2 2 212 213 214 1 1 ČR PHA STC JHC PLK KVK ULK LBK HKK PAK VYS JHM OLK ZLK MSK 3 Čistý disponibilní důchod domácností - ČDDD (makroekonomický agregát) je ve zjednodušeném vyjádření tvořen čistými mzdami a platy, sociálními dávkami a ostatními důchody, provozním přebytkem drobných podnikatelů a klasických domácností, snížený o běžné daně. 6 Základní tendence vývoje Jihočeského kraje - 21

Zdroj: MPSV tis. Kč Zdroj: MPSV tis. Kč Výběrové šetření mezd Oproti roku 214 vzrostly průměrné mzdy o 4,2 %. Mzdy mužů i žen meziročně vzrostly. V roce 21 dosáhla průměrná měsíční mzda v Jihočeském kraji 2 246 Kč. Oproti roku 214 vzrostla nominálně o 4,2 % (1 7 Kč). V mezikrajském srovnání to byla šestá nejnižší hodnota a ve srovnání se mzdou v celé České republice byla nižší o 2 6 Kč. Průměrné měsíční mzdy mužů i žen se v Jihočeském kraji od roku 213 každoročně zvyšují; medián mezd mužů i žen zaznamenal nepatrné zvýšení již o rok dříve (starší údaje nejsou srovnatelné). V roce 21 se u mužů mzdový průměr zvýšil o 4, % a medián mezd o,2 %; u žen došlo také k nárůstu mzda oproti minulému roku vzrostla o 3,3 %, medián pak o 4,4 %. Graf 2.1 Průměrná měsíční mzda v krajích v roce 21 4 4 3 3 2 2 1 1 muži ženy ČR muži ČR ženy PHA STC JHC PLK KVK ULK LBK HKK PAK VYS JHM OLK ZLK MSK Nejnižší průměrnou mzdu a mzdový medián zaznamenal Karlovarský kraj. Graf 2.11 Medián mezd v krajích v roce 21 3 3 2 Z hlediska mezikrajského srovnání bylo patrné, že nejvyšší průměrné mzdy byly v Hl. městě Praze. Praha překračovala v roce 21 s hodnotou 36 371 Kč průměrnou mzdu ČR o téměř 31 % a medián mezd ČR o 21 %. Druhou nejvyšší hodnotu měl Středočeský kraj (27 997 Kč), který překročil průměrnou mzdu ČR o,7 % a medián mezd ČR o 3,6 %. Další kraje již průměrné mzdy za celou Českou republiku nedosáhly; medián za ČR pak překročil kraj Plzeňský a Liberecký. Nejnižší průměrná mzda a mzdový medián byl zaznamenán v kraji Karlovarském (průměrná mzda 24 119 Kč; mzdový medián 21 747 Kč). muži ženy ČR muži ČR ženy 2 1 1 PHA STC JHC PLK KVK ULK LBK HKK PAK VYS JHM OLK ZLK MSK Jihočeský kraj měl sedmý nejvyšší medián mezd žen a až devátý nejvyšší medián mezd mužů. Jihočeský kraj se umístil v mezikrajském srovnání na deváté pozici podle průměrné mzdy celkem a průměrné mzdy mužů. Umístění podle průměrné mzdy žen bylo o jednu příčku lepší. Ve srovnání mediánů mezd kraj obsadil celkově sedmou pozici; v mediánu mezd mužů skončil na deváté příčce a v mediánu mezd žen se umístil lépe - na sedmém místě. Nejnižší mzdy jsou v Karlovarském kraji. Nejvariabilnější mzdy měli zaměstnanci Kraje Vysočina, ve kterém rozdíl mezi mediánem mužů a žen byl 68 Kč. Základní tendence vývoje Jihočeského kraje - 21 7

Kč tis. příjemců Kč tis. příjemců Hodnota vyplacených dávek státní sociální podpory opět meziročně mírně poklesla. Dávky státní sociální podpory tvoří další část příjmu obyvatel. zde dochází k dlouhodobě klesajícímu trendu přiznaných a celkové hodnotě vyplacených dávek. V roce 21 byl však v Jihočeském kraji zaznamenán meziroční pokles téměř o 4 %. V kraji byla průměrná hodnota vyplacených dávek na osobu rovna částce 3 229 Kč. Jihočeský kraj je tak s touto hodnotou v České republice hodnocen jako podprůměrný, a to o 9, %. Nejnižší dávku na obyvatele pobírali lidé v Plzeňském kraji, ve kterém tyto dávky klesly pod 3 tisíce Kč, naopak nejvyšší dávky sociální podpory přepočtené na obyvatele byly vypláceny v Ústeckém kraji téměř 4, tisíce Kč. Graf 2.12 Průměrná výše důchodu a počet příjemců důchodu v Jihočeském kraji 12 11 1 9 8 7 6 4 3 2 21 211 212 213 214 21 výše důchodu celkem výše důchodu ženy výše důchodu muži příjemci celkem příjemci ženy příjemci muži 2 18 16 14 12 1 8 6 4 2 Počet příjemců důchodu vzrostl vlivem rostoucího počtu starobních důchodců. V Jihočeském kraji pobíralo na konci roku 21 některý z důchodů necelých 177 tisíc osob. Z celkového počtu osob pobírajících důchod tvořily tři pětiny osoby pobírající starobní důchod sólo (6, %) a další pětinu osoby pobírající vdovský a vdovecký důchod v kombinaci se starobním důchodem (21,4 %). Graf 2.13 Průměrná výše starobního důchodu sólo a počet příjemců starobního důchodu sólo v Jihočeském kraji 13 12 11 1 9 8 7 6 4 3 2 1 21 211 212 213 214 21 výše důchodu celkem výše důchodu ženy výše důchodu muži příjemci celkem příjemci ženy příjemci muži 12 1 8 6 4 2 Počty příjemců starobního důchodu celkem a starobního důchodu sólo rostou. Počet příjemců starobního důchodu celkem (včetně souběhu s vdovským nebo vdoveckým) se za posledních šest zvýšil o 7, %, tj. téměř o 1 tisíc osob na 14 tis. osob. Meziročně docházelo v Jihočeském kraji od roku 21 k postupnému přibývání starobních důchodců. Nejvyšší meziroční nárůst byl zaznamenán v roce 211 (nárůst o 4,3 %). Struktura příjemců důchodů z hlediska pohlaví se v posledních ech nijak výrazně nemění. Mezi příjemci stále převažují ženy, které se na celkovém počtu příjemců starobních důchodů celkem v roce 21 podílely více než 61 %. Důvodem je jejich vyšší střední délka života. 8 Základní tendence vývoje Jihočeského kraje - 21

Mezi příjemci starobních důchodů sólo převažují ženy. Podíl příjemců předčasného starobního důchodu na počtu příjemců starobního důchodu celkem byl v kraji nadprůměrný. Na konci roku 21 pobíralo v kraji starobní důchod sólo (starobní důchod bez souběhu s vdovským a vdoveckým důchodem) 17 134 osob (6, % ze všech příjemců důchodu). Počet starobních důchodců se zvyšoval; v roce 21 meziroční nárůst o 2,1 tisíce osob. Z genderového pohledu převládaly mezi starobními důchodci opět ženy, jejichž podíl z celkového počtu tvořil 3,1 %. Průměrná výše starobního důchodu v Jihočeském kraji dosáhla částky 11 26 Kč. V porovnání s rokem 214 se tak navýšila o 2, %. Rostoucí trend průměrné výše důchodu lze sledovat u žen i u mužů. Přestože se situace na trhu práce v porovnání s minulým rokem výrazně zlepšila, i v roce 21 lidé dávali přednost odchodu do předčasného starobního důchodu. Meziročně se jejich počet zvýšil o 4, %. Z hlediska genderové struktury převažovaly ženy nad muži. Ženy důchodkyně se na celkovém počtu předčasných důchodů podílely 6,6 %. Podíl příjemců předčasného starobního důchodu na počtu příjemců starobního důchodu celkem se z 19,3 % v roce 21 zvýšil v roce 21 na 2,9 %. V porovnání s údajem za celou Českou republiku je podíl v kraji nadprůměrný. Nejvyšší podíl uvedl Kraj Vysočina, ve kterém hodnota překročila hranici 31 %, naopak nejnižší podíl byl zaznamenán dle očekávání v Hl. městě Praze (13,2 %). V rámci meziokresního srovnání byl nejvyšší podíl příjemců předčasného starobního důchodu v okrese Český Krumlov (32,7 %), nejnižší v okrese Prachatice (19,1 %). Ktg 2.2 Příjemci předčasného starobního důchodu v okresech v prosinci 21 Průměrný starobní důchod se zvyšuje. Výdaje na dávky nemocenského pojištění meziročně vzrostly. Průměrná výše důchodů má stále mírně rostoucí trend. Tato tendence platí jak pro průměrný důchod celkem, tak i pro starobní důchod. V Jihočeském kraji dosahoval v roce 21 podíl průměrného starobního důchodu sólo 49,6 % mzdového mediánu kraje, v porovnání s minulým rokem však došlo ke snížení o 1,1 procentního bodu. Zatímco se v ech 21 až 212 výdaje na dávky nemocenského pojištění v kraji snižovaly (pokles o 18,3 %), od roku 213 se meziročně zvyšují. V kraji v roce 21 došlo k meziročnímu nárůstu o 9,4 %, tj. navýšení o více než 11 milionů Kč. Opět se v porovnání s minulým rokem zvýšily dávky nemocenské, dávky na ošetřovné, ale i peněžitá pomoc v mateřství. Základní tendence vývoje Jihočeského kraje - 21 9

% den. stav práce nesch. (tis.) kalendářní den Zvýšil se počet nemocensky pojištěných osob i počet nově hlášených případů pracovní neschopnosti. Snížila se však průměrná délka trvání pracovní neschopnosti. V roce 21 byl v Jihočeském kraji průměrný počet nemocensky pojištěných osob 224,9 tisíc. Meziročně došlo k navýšení o 1 tisíc osob. Nově hlášených případů pracovní neschopnosti bylo 88,4 tisíc, což v porovnání s minulým rokem znamenalo zvýšení o 19,7 %. Počty nově hlášených případů pracovní neschopnosti vzrostly napříč celou Českou republikou. V Jihočeském kraji bylo v roce 21 hlášeno na 1 pojištěných 39,3 nově hlášených případů pracovní neschopnosti. V rámci mezikrajského srovnání je tato hodnota čtvrtá nejvyšší. Vyšší počet případů na 1 pojištěných měli pouze v krajích Plzeňském, Karlovarském a Libereckém. Průměrná délka trvání pracovní neschopnosti byla v Jihočeském kraji 44,3 kalendářních dnů. V přepočtu na nově hlášené případy pracovní neschopnosti se meziročně snížila její délka o 4,4 kalendářní dny. Tento pokles souvisel se zkrácením délky pracovní neschopnosti pro nemoc o 4,8 kalendářních dnů. V porovnání s Českou republikou byl v roce 21 Jihočeský kraj s délkou pracovní neschopnosti na jeden nově hlášený případ stále nadprůměrný (o 1,6 dne). Graf 2.14 Vybrané ukazatele pracovní neschopnosti v Jihočeském kraji 6 4 3 2 1 průměrné procento pracovní neschopnosti 11, 1, 1, 9, 9, 8, 8, 21 211 212 213 214 21 prům. procento prac. neschop. celkem z toho pro nemoc prům. denní stav práce neschopných celkem průměrná doba trvání 1 případu pracovní neschopnosti 7 6 4 3 2 1 21 211 212 213 214 21 celkem pro pracovní úraz pro nemoc pro ostatní úraz Počet žáků základních škol vzrostl, počet studentů vysokých škol se však v kraji meziročně snížil. V České republice pokračoval trend nárůstu počtu tříd a žáků v mateřských a základních školách, který kopíroval demografický vývoj. V Jihočeském kraji však v roce 21 došlo ke snížení počtu žáků na všech typech škol s výjimkou základních, ve kterých naopak žáci přibyli. V roce 21 chodilo do mateřských škol v kraji 23,4 tisíc dětí, tj. meziroční pokles o,3 %. Ve školním roce 21/216 navštěvovalo jihočeské základní školy v kraji 4,1 tisíc dětí, v meziročním srovnání přibylo na těchto školách 1,3 tisíc žáků. V porovnání s rokem 21 navštěvovalo střední školy v kraji v roce 21 o 16,9 % dětí méně, meziročně jich ubylo o 1,6 %. Pokles zaznamenal i počet studentů vyšších odborných škol (VOŠ). V roce 21 navštěvovalo VOŠ v kraji 1,7 tisíc studentů, v roce 21 jich bylo téměř o polovinu méně. Počet studentů vysokých škol s trvalým bydlištěm v Jihočeském kraji a studujících v kraji se zvyšoval do roku 211, respektive 212. V následujících ech se počet vysokoškoláků pravidelně snižoval (meziroční pokles studujících Jihočechů v roce 21 o 1,4 tisíce, studujících v Jihočeském kraji pokles o více než 1,1 tisíce studentů). Zvyšující se počty bylo možné sledovat od roku 21 u počtu absolventů jihočeských vysokých škol, kterou v roce 213 (o 1 %) a v roce 21 přerušil meziroční pokles (o 8 %). 1 Základní tendence vývoje Jihočeského kraje - 21

PHA STC JHC PLK KVK ULK LBK HKK PAK VYS JHM OLK ZLK MSK trestné činy (tis.) trestné činy na 1 obyv. osoby škoda (mil. Kč) tis. osob tis. osob Graf 2.1 Děti, žáci a studenti v Jihočeském kraji děti, žáci a studenti 6 4 3 2 1 2 2 1 1 studenti a absolventi vysokých škol 21 211 212 213 214 21 21 211 212 213 214 21 mateřských škol základních škol studující Jihočeši studující v Jč. kraji středních škol vyšších odborných škol absolventi jihoč. škol Kriminalita v Jihočeském kraji je nejnižší od roku 1991, V Jihočeském kraji bylo v roce 21 spácháno celkem 12 9 trestných činů, meziročně se počet těchto činů snížil o 14,2 %. K meziročnímu poklesu došlo nejen v kraji, ale i ve všech jeho okresech. Nejvyšší kriminalitu v kraji zaznamenali v okrese České Budějovice (přes tisíc trestných činů), naopak nejnižší údaj uvedl okres Prachatice (necelých 9 zjištěných skutků). V přepočtu na 1 obyvatel bylo v okrese České Budějovice zjištěno více než 26 trestných činů, což je nad průměrem za celou Českou republiku. Nejnižší kriminalitu v relativním vyjádření měl okres Tábor, ve kterém připadalo na 1 obyvatel necelých 14 trestných činů. Kriminalita v Jihočeském kraji tvořila,1 % z celkového počtu trestných činů v České republice a v rámci mezikrajského srovnání byla její hodnota sedmá nejvyšší. Nejvíce zjištěných trestných činů evidovalo Hlavní město Praha (64 9 činů), nejméně uvedl kraj Karlovarský ( 737 činů). Meziroční pokles zjištěných trestných činů lze sledovat ve všech krajích České republiky. Graf 2.16 Kriminalita v krajích a dopravní nehody v Jihočeském kraji kriminalita v krajích v roce 21 dopravní nehody v Jihočeském kraji od roku 21 7 6 4 3 2 1 zjištěné trestné činy objasněné trestné činy zjištěné trest. činy na 1 obyv. střed. stavu 4 4 3 3 2 2 1 3 2 2 1 1 usmrcení těžce zranění věcná škoda 3 3 2 2 1 1 1 21 211 212 213 214 21 od roku 21 se však zvyšuje dopravní nehodovost. Na jihočeských silnicích došlo v roce 21 k 3 916 dopravním nehodám. Usmrceno při nich bylo 62 osob, těžce zraněných bylo 194 a lehce zraněných 1 937. Věcná škoda přesáhla 27 milionů korun. Dopravní nehodovost se v kraji od roku 21 neustále zvyšovala. Zatímco meziročně se počet nehod zvýšil o 4,3 %, od roku 21 přibylo dopravních nehod o 3,1 %. V roce 21 došlo k meziročnímu nárůstu počtu nehod ve všech okresech kraje s výjimkou okresu České Budějovice (pokles o 6,1 %) a okresu Jindřichův Hradec (pokles o 7,6 %). V relativním vyjádření nehodovosti na 1 obyvatel obsadil Jihočeský kraj v rámci celorepublikového srovnání s hodnotou 6,1 pomyslnou třetí pozici. Nejvyšší nehodovost byla zaznamenána dle očekávání v Hl. městě Praze (17, dopravních nehod na 1 osob). Základní tendence vývoje Jihočeského kraje - 21 11