METAL 5-55 Hradec nad Moravicí ŽÁUPEVNÉ VLASTNOSTI VYBRANÝCH SUPERSLITIN NA BÁZI Ni HIGH TEMPERATURE PROPERTIES OF SELECTED Ni BASE SUPERALLOYS Jan Hakl Tomáš Vlasák SVÚM as, Areál VÚ Běchovice, 19 11 Praha 9, ČR, <hightempmat@svumcz> Abstrakt Cílem příspěvku je uvést základní informace o creepových vlastnostech litých superslitin IN 713 LC, IN 738 LC a IN 79 5A, které odpovídají úrovni tuzemského technologického prostředí i úrovni současných požadavků konstruktérů Jedná se o typické materiály pro lopatky a další žárové části plynových turbin a turbodmychadel, vyráběné přesným litím metodou vytavitelného modelu Slitina IN 713 LC je pro naše konstruktéry známá a dosti široce aplikována v různých tuzemských konstrukcích Proto je vybrána jako referenční materiál pro charakterizování dalších dvou slitin Abstract Aim of the contribution is to present significant information on creep properties of cast superalloys IN 713 LC, IN 738 LC and IN 79 5A They fully correspond to level of domestic technological environment as well as of current requirements of designers Mentioned alloys are typical materials for blades and other hot parts of gas turbines and turbosuperchargers produced by investment casting process Alloy IN 713 LC is already known to our designers and it is used in domestic structures Therefore it is chosen as a reference material for characterisation of other two alloys 1 ÚVOD Pojem superslitiny se koncem 5 let minulého století vžil pro označení komplexně legovaných materiálů na bázi Fe, Ni nebo Co, užívaných zejména pro výrobu nejvíce namáhaných žárových částí plynových turbin a turbodmychadel Základními požadavky kladenými na tyto materiály jsou - odolnost proti komplexním mechanizmům poškozování vlivem mechanického namáhání za vysokých teplot, - odolnost proti korozním účinkům pracovního média, - vyhovující technologické vlastnosti Superslitiny se vzhledem k svému strategickému významu, zejména v letectví, staly nejprozkoumanější skupinou kovových materiálů Výsledkem vývoje je dnes k dispozici (jistě i z komerčních a patentových důvodů) rozsáhlé množství těchto materiálů a mnoho nových technologií [1] Relativně často používané superslitiny, včetně příkladů aplikací předními světovými výrobci, jsou shrnuty v práci [] Výrobci leteckých a stacionárních turbin a turbodmychadel u nás (zejména MOTORLET nyní WALTER as, Praha, PBS Brno, PBS Velká Bíteš as) používali hlavně materiály z bývalého SSSR a z POLDI Kladno Pro zpracování těchto materiálů byly osvojeny adekvátní technologie (vakuová metalurgie, přesné lití metodou vytavitelného modelu včetně odlévání lopatek s dutinami pro chlazení, zjemňování krystalizace přesných odlitků, izotermální pájení, svařování elektronovým paprskem, svařování frikční apod)
METAL 5-55 Hradec nad Moravicí Závažný problém nastal po politických a ekonomických změnách, ke kterým došlo koncem století V důsledku přerušení výroby v POLDI Kladno a zpřetrhání vazeb na tradiční dodavatele speciálních materiálů z Ruska bylo nutno hledat náhradní řešení V tomto kontextu je cílem našeho příspěvku uvedení základních informací o žárupevných vlastnostech vybraných litých superslitin západní provenience, které odpovídají současnému tuzemskému technologickému prostředí i úrovni požadavků konstruktérů, předpokládaných v nejbližší budoucnosti Jedná se o typické lopatkové materiály IN 713 LC, IN 738 LC a IN 79 5A, jejichž časté použití v konstrukcích uvádí přehled v [] Slitina IN 713 LC je u nás nejznámější a je již užívána v tuzemských konstrukcích (různé části turbodmychadel a plynových turbin)tuto slitinu budeme používat jako materiál referenční pro charakterizování dvou dalších materiálů Některé materiálové charakteristiky uvedených slitin, zejména základní mechanické vlastnosti a jejich teplotní závislosti, byly presentovány na předchozí konferenci METAL [3] Na tuto práci náš příspěvek volně navazuje OBECNÉ CHARAKTERISTIKY HODNOCENÝCH SLITIN Ve všech případech se jedná o komplexně legované precipitačně vytvrditelné slitiny na bázi Ni, pro něž je typickou technologií vakuové přesné lití metodou vytavitelného modelu Nominální chemické složení a některé fyzikální vlastnosti diskutovaných slitin jsou uvedeny v tab I a II Tab I Nominální chemické složení diskutovaných slitin (hm%, Ni základ) Tab I Nominal chemical composition of appointed alloys (wt%, Ni base) Slitina C Cr Co Mo W Nb Ta Ti Al Zr B IN 713 C,1 1,5 -, -, -,8,1,,1 IN 713 LC,5 1, -,5 -, -, 5,9,, IN 738,17 1, 8,5 1,7,,9 1,7 3, 3,,, IN 738 LC, 1, 8,5 1,75,,85 1,75 3, 3,,5, IN 79,1 1, 9, 1,9 3,8-3,9,5 3,1,, IN 79 5A,8 1,5 9, 1,9,17 -,17 3,97 3,37,3,15 Tab II Tab II Slitina Některé fyzikální vlastnosti Some physical properties Solidu Likvidu IN 713 C 1 188 7,91 IN 713 LC 188 131 8,1 IN 738 13 1315 8,11 IN 79 135 13 8,5 Měrná hmotnost [gcm -3 ] Slitina IN 713 LC je nízkouhlíkovou modifikací IN 713 C (LC low carbon)patří mezi prvé lité slitiny tzvi generace, kde byla při výrobě aplikována vakuová metalurgie Snížení obsahu C působí posun solidu a likvidu k vyšším teplotám a zlepšení některých materiálových charakteristik (zejména plasticity) Slitina se běžně používá v litém stavu a z hlediska precipitace topologicky těsně uspořádaných fází během provozní expozice je považována za strukturně stabilní Ekvivalent této slitiny se u nás dříve vyráběl pod označením LVN- Slitina IN 738 a její modifikace IN 738 LC patří ve srovnání s IN 713 LC mezi vývojově vyšší materiály tzv II generace Žárupevnost častěji užívané verze IN 738 LC je srovnatelná s IN 713 LC, ale díky vyššímu obsahu Cr a dalších legůr je odolnější proti vysokoteplotní korozi Vzhledem ke komplexnějšímu legování (viz tab I) je dražší a technologicky náročnější V případě nevhodné kombinace obsahů legujících prvků u ní existuje nebezpečí tvorby nežádoucí fáze σ během provozní expozice Precipitaci této fáze lze zabránit
METAL 5-55 Hradec nad Moravicí optimalizací chemického složení pomocí metody PHACOMP Slitina se používá ve stavu tepelně zpracovaném, nejčastěji postupem 11 C/h/vzd + 85 C/h/vzd Z hodnocených slitin je IN 79 vývojově nejmladší a má nejvyšší žárupevnost při srovnatelné žáruvzdornosti s IN 738 LC, ale je i nejdražší Patří též mezi lité slitiny II generace Vyrábí se v několika modifikacích, mírně se lišících chemickým složením Naše pozornost se bude týkat IN 79 5A, která se zřejmě užívá nejčastěji Modifikace označené 5B a 5C obsahují oproti základnímu složení (viz tab I) navíc ještě,5 resp,9 % Hf a jsou dražší než varianta 5A Stejně jako v případě IN 738 LC je nutno chemické složení optimalizovat metodou PHACOMP za účelem prevence vzniku fáze σ Optimálních vlastností slitiny IN 79 5A se dosahuje dvoustupňovým tepelným zpracováním, shodným s dříve uvedeným procesem pro IN 738 LC, nebo třístupňovým postupem 11 C/h/vzd + 85 C/h/vzd + 7 C/1h/vzd Při výrobě odlitků slévárna garantuje v prvé řadě chemické složení (a v případě IN 738LC a IN 79 5A dokládá i střední hodnotu elektronových vakancí µnv jako kritérium optima složení z hlediska sigmatizace) Kromě výsledků kontrol tvaru, rozměrů, vnitřní a povrchové jakosti odlitků, navíc kvalitu slitiny obvykle deklaruje výsledkem krátkodobé zkoušky pevnosti při tečení Podle zkušeností akreditované zkušebny SVUM, která tyto testy běžně provádí pro řadu zákazníků, jsou různé příklady přejímacích podmínek pro diskutované materiály uvedeny v tab III Tab III Tab III Slitina Podmínky atestačních creepových zkoušek a minimální požadované vlastnosti Conditions of creep attest and minimal required properties Minimální požadavky Teplota [ C] Napětí [MPa] Doba do lomu [h] Tažnost [%] Kontrakce [%] 98 15 3 - IN 713 LC 7 53 5-87 353 9 3,5-7 55 - - IN 738 LC 93 3 - - 98 15 35 5 IN 79 5A 95 3 1 5 5 3 EXPERIMENTY Všechny hodnocené tavby byly odlity standardní technologií ve slévárnách přesného lití buď v PBS Velká Bíteš as nebo PCS as Praha Při výrobě odlitků byly použity mateřské tavby, dodané ze zahraničních hutí, specializovaných na niklové žárupevné slitiny Ve všech případech měly tavby vyhovující chemické složení V případě slitin IN 738 LC a IN 79 5A byly zjištěny přípustné hodnoty elektronových vakancí µnv V případě těchto slitin byl materiál odlitků podroben standardnímu tepelnému zpracování Veškeré podrobnosti technologického rázu jsou uvedeny v [,5] Creepové experimenty byly prováděny na vzduchu při stálém zatížení v laboratoři SVUM as, která je akreditována podle EN ISO/IEC 17 5 31 Metodiky hodnocení experimentů Pro hodnocení závislosti mezi dobou do lomu, teplotou a napětím byl zvolen vztah podle [] ve tvaru log σ = A1 + A PLM + A 3 PLM, (1) kde PLM = T (log t r + A ), T je teplota, t r je doba do lomu, σ je napětí, A 1 - A jsou materiálové konstanty
METAL 5-55 Hradec nad Moravicí K vyhodnocení deformačních charakteristik byly v prvé fázi vyhodnoceny jednotlivé creepové křivky pomocí modelu [7] ε g c [ g( π() t )] ε m = ε 1 ε K N 1+ exp ( ()) ( π ) π t = π 1+ exp( ) π = t t r σ ε = E E ( T) 3 ( T) = E + E exp 1 E T M (d) kde ε c je celková plastická deformace, t je čas, ε je počáteční deformace, σ je napětí, T je teplota, K, M, N, ε m, E 1-3 jsou materiálové konstanty Příklady některých creepových křivek vyhodnocených uvedeným postupem jsou na obr1 Z takto zpracovaných dat pak byly vyjádřeny teplotní a napěťové závislosti meze tečení a rychlosti tečení K vyhodnocení meze tečení byl použit regresní model formálně shodný s (1) log σ = B 1 + B PLM + B3 PLM, (3) kde = T (log t B ), PLM 1 + T je teplota, σ je napětí, t 1 je doba do dosažení B 1 - B jsou materiálové 1% plastické deformace, konstanty Pro vyhodnocení rychlosti tečení byl použit model podle [7] ve tvaru 1 1 1 1 log ε& = C1 + C log + C3 log sinh( C σ T ) + C log log sinh C σ T T C5 T C5 kde ε& je minimální rychlost tečení (%/h), σ je napětí (MPa), T je teplota (K), C 1 -C jsou materiálové konstanty [ ] [ ( )] () (a) (b) (c) () 1 8 VP7-75 C/53MPa VP8-75 C/3MPa 7 VP-8 C/MPa VP85-8 C/38MPa 8 VP75-75 C/MPa 5 3 VP1-8 C/3MPa VP-8 C/9MPa 1 5 15 5 3 5 15 5 3 35 75 C 8 C
METAL 5-55 Hradec nad Moravicí 7 VP5-9 C/MPa 5 3 1 VP3-85 C/9MPa VP8-85 C/7MPa VP-85 C/MPa VP5-85 C/MPa 9 8 7 5 3 1 VP-9 C/1MPa VP53-9 C/13MPa VP7-9 C/1MPa 5 15 5 3 5 85 C 9 C 1 8 VP8-95 C/135MPa 7 VP9- C/9MPa 8 VP87-95 C/1MPa VP5-95 C/9MPa 5 3 VP7- C/5MPa 1 5 15 5 8 1 Obr 1 Fig 1 95 C C Creepové křivky slitiny IN 738LC Creep curves of IN 738 LC alloy 3 Vyhodnocení creepových charakteristik 31 IN 713 LC K vyhodnocení bylo k dispozici 38 testů z jedné tavby Testy byly provedeny v rozsahu napětí 9-8 MPa, teplot 73-95 C a dob do lomu 38,75-3,5 h Sumární doba provedených experimentů byly 3 38,5h Podrobné údaje o experimentech podává práce [5] Výsledky vyhodnocení jsou patrné z obr Materiálové konstanty ze vztahu (1) A,375E+ R mt/h R mt/h A 1,783E- R mt [MPa] R mt/h A 3-5,938E-9 A 1,878E+1 R mt [MPa], T [K], t r [h] 75 77 79 8 83 85 87 89 9 93 95 a) Mez pevnosti při tečení R mt
METAL 5-55 Hradec nad Moravicí Materiálové konstanty ze vztahu (3) B,9798E+ R 1%T/ h B 1,3811E- R 1%/T [MPa] R 1%T/ h R 1%T/ h B 3 -,9771E-9 B,75E+1 R 1%/T [MPa], T [K], t p1% [h] 75 77 79 8 83 85 87 89 9 93 95 Materiálové konstanty ze vztahu () C C C 3 C C 5 C -,818E+1-1,3353E+1 -,159E+ -3,7559E+ 1,878E+3,11E- ε [%h -1 ], σ [MPa], T [K] Obr Fig b) Mez tečení R 1%/T c) Rychlost tečení ε Creepové charakteristiky slitiny IN 713 LC Creep properties of IN 713 LC alloy 3 IN 738 LC Tyto charakteristiky byly stanoveny na základě vyhodnocení 81 testů materiálu ze čtyř taveb Testy byly provedeny v rozsahu napětí 5-53 MPa, teplot 75- C a dob do lomu 8,5-58 h Sumární doba provedených experimentů byly 83 88h Podrobné údaje o experimentech podává práce [5] Výsledky zpracování experimentálních dat jsou zřejmé z obr3 Min rychlost tečení [%/h],1,1,1 Teplota 85 C Teplota 9 C Teplota 8 C Teplota 95 C Teplota 75 C Teplota 73 C,1 1 1 3 3 Napětí [MPa] Materiálové konstanty ze vztahu (1) A 5,8819E-1 R mt/h R mt/h A,7971E- R mt [MPa] R mt/h A 3-8,19139E-9 A 1,97578E+1 R mt [MPa], T [K], t r [h] 75 77 79 8 83 85 87 89 9 93 95 a) Mez pevnosti při tečení R mt
METAL 5-55 Hradec nad Moravicí Materiálové konstanty ze vztahu (3) B 5,315E+ R 1%T/ h B -8,97959E-5 R 1%/T [MPa] R 1%T/ h R 1%T/ h B 3-9,3555E- B,39E+1 R 1%/T [MPa], T [K], t p1% [h] 75 77 79 8 83 85 87 89 9 93 95 Materiálové konstanty ze vztahu () C 1,375E+3 C 7,5597E+ C 3 1,57E+ C,9798E+ C 5,73183E+1 C 1,98159E- ε [%h -1 ], σ [MPa], T [K] Obr 3 Fig 3 b) Mez tečení R 1%/T c) Rychlost tečení ε Creepové charakteristiky slitiny IN 738 LC Creep properties of IN 738 LC alloy Min rychlost tečení [%/h],1,1,1 Teplota 8 C Teplota 85 C Teplota 85,5 C Teplota 9 C Teplota 95 C,1 5 15 5 3 35 Napětí [MPa] 33 IN 79 5A Tyto charakteristiky byly stanoveny na základě vyhodnocení 5 testů materiálu z jedné tavby Testy byly provedeny v rozsahu napětí 8-5 MPa, teplot 75-975 C a dob do lomu 3-95,5 h Sumární doba provedených experimentů byla 81 718,7 h Podrobné údaje o experimentech podává práce [5] Výsledky vyhodnocení jsou shrnuty v obr Materiálové konstanty ze vztahu (1) A -,3E-1 R mt/h R mt/h A A 3 3,77391E- -1,933E-8 R mt [MPa] R mt/h A 1,939E+1 R mt [MPa], T [K], t r [h] a) Mez pevnosti při tečení R mt 75 77 79 8 83 85 87 89 9 93 95
METAL 5-55 Hradec nad Moravicí Materiálové konstanty ze vztahu (3) B -,817E-1 B B 3,9583E- -,71E-9 R 1%/T [MPa] R 1%T/ h R 1%T/ h R 1%T/ h B,1558E+1 R 1%/T [MPa], T [K], t p1% [h] Materiálové konstanty ze vztahu () C -,839E+1 C -1,13E+1 C 3 -,751E-1 C -1,9397E+ C 5 1,3185E+3 C 8,531977E-5 ε [%h -1 ], σ [MPa], T [K] Obr Fig b) Mez tečení R 1%/T c) Rychlost tečení ε Creepové charakteristiky slitiny IN 79 5A Creep properties of IN 79 5A alloy Teplota 75 C,1 Teplota 8 C Teplota 85 C Teplota 9 C Teplota 95 C,1 3 5 Napětí [MPa] 33 Srovnání creepových vlastností hodnocených slitin Pro vzájemné porovnání žárupevných vlastností zkoumaných slitin byl použit model (1), přičemž koeficient A byl pro všechny slitiny zvolen jednotný A = Na obr5 jsou graficky znázorněna závislost meze pevnosti při tečení na Larson-Millerově parametru (LMP) Obdobné srovnání je uvedeno na obr, kde je znázorněna závislost meze tečení 1% Pro zvolené hodnoty LMP jsou zde pro názornost vyhodnocena příslušná napětí, 75 C h 85 C h IN 79 5A Minrychlost tečení [%/h] 75 77 79 8 83 85 87 89 9 93 95,1,1,1 75 C h IN 79 5A 85 C h Napětí [MPa] 5MPa 73MPa 57MPa IN 713 LC IN 738 LC IN 79 5A 3MPa 187MPa 18MPa IN 713 LC IN 738 LC 3 5 7 8 9 3 LMP=T(logt r+), (T[ C], t r[h]) Obr 5 Grafické porovnání meze pevnosti při tečení slitin IN 713 LC, IN 738 LC a IN 79 5A Fig5 Graphical comparison of creep strength of alloys IN 713 LC, IN 738 LC a IN 79 5A Napětí (MPa) IN 713 LC IN 738 LC IN 79 5A 8MPa 13MPa 358MPa IN 713 LC IN 738 LC 19MPa 17MPa 153MPa 3 5 7 8 9 LMP =T(log(t 1%)+), (T[K], t 1%[h]) Obr Grafické porovnání meze tečení 1% slitin IN 713 LC, IN 738 LC a IN 79 5A Fig Graphical comparison of limit creep strength of alloys IN 713 LC, IN 738 LC a IN 79 5A
METAL 5-55 Hradec nad Moravicí odpovídající zvoleným teplotám creepové expozice a dobám do lomu (obr5), respektive dobám k dosažení 1% trvalé deformace (obr) Z obou uvedených obrázků je patrné, že zatímco z hlediska únosnosti není velký rozdíl mezi IN 713 LC a IN 738 LC, jednoznačně nejvyšší hodnoty však vykazuje slitina IN 79 5A 18 88 875 Doba do lomu (h) 1 1 1 8 18MPa 5MPa 87 8 85 8 85 83 18MPa/h 18MPa/9h 85 8 8 83 IN 713 LC IN 738 LC IN 79 5A Obr 7 Porovnání slitin IN 713 LC, IN 738 LC a IN 79 5A při teplotě 85 C a uvedeném napětí Fig 7 Comparison of alloys IN 713 LC, IN 738 LC a IN 79 5A at temperature 85 C and given stress 8 IN 713 LC IN 738 LC IN 79 5A Obr 8 Porovnání slitin IN 713 LC, IN 738 LC a IN 79 5A při zvoleném napětí a době do lomu z hlediska teplotního Fig 8 Comparison of alloys IN 713 LC, IN 738 LC a IN 79 5A at selected stress and time to rupture in relation to temperature Jiné vyhodnocení, provedené opět na základě vyčíslení vztahu (1), je graficky znázorněné na obr7 a srovnává slitiny z hlediska životnosti Pro zvolené teploty a napětí jsou vyneseny odpovídající doby do lomu Je zřejmé, že aplikace IN 79 5A přináší ve srovnání s IN 713 LC a IN 738 LC zhruba trojnásobné zvýšení životnosti Obdobnou interpretaci vztahu (1) podává obr8, kde je pro zvolená napětí a doby do lomu určena mezní teplota aplikace DISKUSE Slitina IN 713LC je historicky nejstarší Má však celou řadu předností, díky nimž zůstává z hlediska kvantity patrně nejčastěji vyráběnou a používanou litou Ni slitinou Má poměrně jednoduché legování a není náchylná k sigmatizaci, má krátký interval tuhnutí (viz tab II) a odlitky lze používat v litém stavu IN 713 LC je slitinou technologicky nenáročnou, její žárupevnost je na dobré úrovni a dosahování požadovaných vlastností při atestačních creepových zkouškách většinou nedělá problémy (viz kupř [8]) Při srovnatelné žárupevnosti s IN 713 LC je předností IN 738 LC zvýšená odolnost proti vysokoteplotní korozi, zejména v sirném prostředí [9,] Toho je dosaženo komplexnějším legováním, čímž se však zvyšuje měrná hmotnost (viz tab II) i cena slitiny (oproti IN 713 LC je zhruba o polovinu dražší) IN 738 LC je náchylná k sigmatizaci během provozu, a proto je nutno složení optimalizovat Teplotní interval tuhnutí je ve srovnání s IN 713 LC zhruba dva a půl krát širší, což je nutno zohlednit při volbě nálitkování odlitků pro zamezení mikroporezity K dosažení požadovaných užitných vlastností slitiny je nutné tepelné zpracování Též slitina IN 79 5A patří mezi materiály s vysokou odolností proti vysokoteplotní korozi v sirném prostředí Její hlavní předností je, že ze všech hodnocených slitin má největší žárupevnost Z tab II je zřejmé, že má však i největší měrnou hmotnost a stejný interval tuhnutí jako IN 738 LC Má stejný postup tepelného zpracování a je náchylná k sigmatizaci Nevýhodou slitiny IN 79 5A je, že oproti IN 713 LC je zhruba trojnásobně dražší
METAL 5-55 Hradec nad Moravicí 5 ZÁVĚR Hlavní aplikací slitin IN 713LC, IN 738 LC a IN 79 5A jsou přesně lité žárové části plynových turbin a turbodmychadel Důležitými materiálovými podklady pro konstrukční návrh těchto částí jsou creepové charakteristiky V příspěvku jsou uvedeny pevnosti při tečení, 1% meze tečení a rychlosti tečení všech uvedených slitin a dále některé technologické aspekty, které mohou pomoci při volbě optimálního materiálového řešení LITERATURA [1] SHAFRIK,R-SPRAGUE,R: Gas Turbine Materials Advanced Materials and Processes,1 (), No3,pp33-3, 1(),No, pp 7-3, 1 (), No5, pp 9-33 [] WAHL,JB-HARRIS,K: Superalloys in Industrial Gas Turbines an Overview Proc 9 th World Conference on Investment Casting Paper No 1, San Francisco, California, Oct 13-1,199 [3] PODHORNÁ,B-KUDRMAN,J-HRBÁČEK,K: Tepelné zpracování, mechanické vlastnosti a strukturní stabilita perspektivních litých niklových superslitin Sborník 13 Mezinárodní konference METAL, referát č 7, sborník v elektronické formě, Ed TANGER sro Ostrava [] HAKL,J-VLASÁK,T: Vyhodnocení výsledků creepových zkoušek slitin IN 713 LC, IN 738 LC a IN 79 5A Výzkumná zpráva SVUM a s, č 31 53/, Praha, [5] HAKL,J-VLASÁK,T: Materiálové charakteristiky superslitin IN 713 LC, IN 738 LC, IN 79 5A, ŽSW Výzkumná zpráva SVUM as č 31 53/7, Praha, [] SEIFERT,W-MELZER,B: Rechnerische Auswertung von Zeitstandversuchen am Beispiel des Stahles 13CrMo- 15Vortragsveranstaltung Langzeitverhalten warmfester Stähle und Hochtemperaturwerkstoffe, Düsseldorf, 11199 [7] BÍNA, V-HAKL, J: Relation between creep strength and strength for specific creep strain at temperatures up to 1 C, Mat Sci Eng A3-3 (1997), pp 583-58 [8] HAKL,J-VLASÁK,T-KOVAŘÍKP: Zkouška pevnosti při tečení jako kritérium jakosti odlitků pro vysokoteplotní aplikace Slévárenství, LII (),č11-1, s1- [9] Nickel-base, Vacuum-cast, High-temperature ALLOY IN-738 Technical Data International Nickel, London, September 198 [] PECH,R-HAKL,J-KUDRMAN,J: Vývoj niklových slitin pro nejnáročnější použití u leteckých turbinových motorů Výzk zpráva SVUM Z 89- SVUM Praha, 1989 Poděkování Práce vznikla za finanční podpory MPO a MŠMT v rámci projektů FD-K/7 a VZ 57971