Paul Cézanne 1839 1906 Cesta k modernímu umění Mgr. Pavla Hrdinová Tišnov 2017
Základní životopisné údaje Cézanne měl humanitní vzdělání, při studiu se seznámil s Emilem Zolou otec bankéř jej nutil do studia práv, ale vášeň pro umění byla silnější nebyl přijat ke studiu na École des Beaux Arts (ale zásady této umělecké školy byly stejně v rozporu s jeho tvorbou Akademie prosazovala důležitost linie, barva sloužila jen k vybarvení plochy, převaha historických a mytologických témat ) snažil se proniknout na oficiální Salon (jediná možnost prezentace díla!), ale byl vždy odmítnut vystavoval poté s impresionisty, ale jeho díla se dočkala především výsměchu a kritiky
byl ostýchavý, bojácný, depresivní a hádavý. Mnohokrát řekl: Život je hrozný. Nic není jednoduché. měl syna s Hortense Fiquetovou, s níž se později i oženil, přesto se celý život bál žen. Nemohl pracovat se svlečenou modelkou. Akty maloval podle školních kreseb (prošel řadou uměleckých kurzů), inspiroval se starými mistry v Louvru finančně nezávislým se stal až v pozdním věku, po smrti otce stýkal se s impresionisty, velký vliv na jeho tvorbu měl Pissarro. S impresionisty ho spojuje práce v plenéru, ale pojetí malby je jiné nechce zachytit okamžik, ale trvalost
Vliv Camilla Pissarra r.1870 odchází Cézanne malovat do L Estaque u Marseille je okouzlen středomořskou krajinou maluje Krajinu (1870 1871) obrazům dominují ponuré barvy a výrazné kontrasty, obloha je hrozivá, pinie se ohýbají pod náporem větru začíná pracovat s Camillem Pissarrem, který mu radí, aby vynechal tmavé barvy a soustředil se na červenou, modrou, žlutou a jejich odvozeniny Cézanne využívá kontrastů světlé a tmavé, pečlivě pozoruje přírodu
Pissarro: nedrž se pravidel a principů, ale maluj, co vidíš a cítíš je důležité zachytit první dojmy. Musíš být smělý, i když hrozí nebezpečí, že něco pokazíš a naděláš chyby. Cézanne své obrazy neustále přemalovával a opravoval, nikdy nebyl spokojen vlivem Pissarra jsou jeho obrazy jasnější a zářivější, mizí plochy tmavé barvy kompozice je ale mnohem přísnější než u obrazů impresionistů styl malby uvolněné tahy štětcem a tečkování je impresionistům blízký Dům otce Lacroixe v Auvers 1873
Krajina, 1870 1871 olej na plátně, 54 x 65 cm
Dům otce Lacroise v Auvers, 1873 olej na plátně, 61 x 51 cm
Sedmdesátá léta, Provence v sedmdesátých letech maluje krajinu v Provenci nachází zde jasné světlo a silné kontrasty, ostré tvary, útesy, rozpukanou zem stále zelené olivovníky, borovice, cypřiše vyhovují jeho pomalému pracovnímu tempu, může na obraze pracovat celé měsíce, protože krajina se mění jen nepatrně r. 1876 maluje Moře v L Estaque, pečlivě strukturovaný obraz s výraznými barvami terakotové střešní tašky, zelené stromy, modré moře. tvary nejsou určeny světlem, ale sílou a odstínem barvy barva předměty divákovi přibližuje nebo vzdaluje
Moře v L Estaque 1876 olej na plátně, 42 x 59 cm
Harmonie přírody Cézanne se snaží vystihnout harmonii přírody cítí, že impresionistické obrazy jsou příliš prchavé, příliš zakořeněné v okamžiku chce zobrazit to, co je v přírodě neměnné a trvalé napsal: Musíte přemýšlet. Oko nestačí, musí se také myslet. často pracoval na obraze celé měsíce, pečlivě promýšlel kompozici na obraze Skály v L Estaque je omezená paleta barev (modrá, šedá, zelená, okrová), dramatický účinek mají pouze barevné odstíny jasným okrem jsou zachyceny skály osvícené sluncem, převisy ve stínu jsou tmavé, moře v pozadí monochromatické
Skály v L Estaque 1882 1885 olej na plátně, 73 x 91 cm
Perspektiva? Barvy! Cézanne nepoužíval tradiční lineární perspektivu, která vytváří iluzi trojrozměrné hloubky každý předmět zachycuje v té velikosti, ve které jej viděl barvám dává stejnou váhu a jas, nenaznačuje zdroj světla, maluje bez klasického pojetí světla a stínu Jak tedy vytváří prostor? využívá skutečnosti, že studené barvy (modrá, zelená) vypadají, jako by ustupovaly, zatímco teplé barvy (červená, oranžová, žlutá) z obrazu naopak vystupují prostor vyjadřuje pouze pomocí barev, pomocí barvy buduje objem
nechce vytvořit iluzi trojrozměrného světa, spíše novou realitu pomocí dvojrozměrného povrchu obrazu vyhýbá se i tzv. vyšší perspektivě, v níž jsou barvy a tvary předmětů vzdálenějších od diváka méně rozlišitelné Cézannovy barvy mají stejnou váhu a jas, např. v obraze Chateau de Médan z r. 1879 světlo je rovnoměrné, jakoby vychází z předmětů zachycených na obraze
Chateau de Médan 1879-1881 olej na plátně, 59 x 72 cm
Zátiší a Hráči při tvorbě svých zátiší vytváří Cézanne nový způsob zobrazování předmětů v prostoru na obraze Třešně a broskve je mísa třešní nápadně nakloněna dopředu, jako bychom ji viděli shora, totéž platí o zadní části stolu. Přední část stolu je ale namalována horizontálně, talíř s broskvemi a džbán jsou zobrazeny z nižšího úhlu pohledu rovněž obraz Nádoby, košík a ovoce nabízí pohledy ze dvou zorných úhlů horní část košíku je ukázána shora, boční část z čelního pohledu předměty jsou zachyceny tak, aby jejich velikost byla v celkové kompozici v poměru k jejich významu např. hruška na pravém okraji stolu je neúměrně velká její rozměr je důležitý pro rovnováhu v rámci obrazu
Třešně a broskve, 1883 1887 olej na plátně, 50 x 61 cm
Nádoby, košík a ovoce, 1888 1890 olej na plátně, 65 x 81 cm
Cézanne sestavoval zátiší v ateliéru, ovoce i předměty používal opakovaně často vidíme bílou zvlněnou látku, která dodává dílu dramatičnost tvary nádob jsou jednoduché, ovoce má většinou základní kulatý tvar hrušky, broskve, jablka místo obrysů a stínování používá jemné odstupňování barvy, každý předmět maluje v potřebné velikosti nechce vytvořit dokonalou iluzi, pozornost diváka mají zaujmout především barvy a tvary (nikoli předměty!) velmi zvažuje kompozici, klade ovoce tak, aby barvy kontrastovaly, aby zářila zelená proti červené, žlutá proti modré, barevné plochy musí být vzájemně vyrovnané
Zátiší, 1890-1894 olej na plátně, 66 x 82 cm
Košík jablek, 1890 1894 olej na plátně, 60 x 80 cm
V devadesátých letech maluje pět verzí Hráčů karet tváře mužů jsou vážné, ramena pokleslá na verzi se čtyřmi hráči je dominantní modrá a hnědá barva, oranžový odstín ve tvářích naznačuje kontrast vnitřního napětí a vnějšího klidu, barvy jsou vyvážené a komplementární (modrá x oranžová) ve verzi se dvěma hráči opět není cílem vytvořit scénu z každodenního života, ale zobrazit postavy v prostoru v dokonalé kompozici promyšlené jsou vztahy mezi barvami a formami kontury jsou nahrazeny barvou
Hráči karet, 1890 1892 olej na plátně, 65 x 81 cm
Hráči karet, 1890 1892 olej na plátně, 45 x 57 cm
Malíř a jeho hora Mont Sainte-Victoire aby mohl snadněji malovat v přírodě, najal si Cézane domek v blízkosti lomu Bibémus a dům v Chateau Noir, poblíž hory Sainte-Victoire vytvořil mnoho obrazů s okrově zbarveným kamenem lomu a skalnaté hory, která byla dominantou krajiny na obraze Lom v Bibémus je zachycena chaotická změť skal zalitých sluncem. Okrový vápenec s načervenalými odlesky místy odráží barvu nebe, zeleň stromů kontrastuje s teplou barvou kamene
Lom v Bibémus 1898 1900 olej na plátně, 65 x 81 cm
přestože by Cézannovy obrazy hory Mont Sainte-Victoire mohly na první pohled připomínat díla impresionistů, jeho cíl byl jiný na rozdíl od impresionistů se snažil dát věcem pevnost, trvalost, nadčasovost proto se stále znovu vracel k motivu hory, aby zachytil to stálé, podstatné hora vždy vystupuje jako dominantní motiv krajiny, jako vznešený, monumentální útvar pozdější vyobrazení tíhnou stále více k abstrakci obrazy jsou tvořeny především barvami (tvary jsou stále více zjednodušovány)
používal světlé a tmavé barvy, aby vytvořil plochy světla a stínu říká, že světlo musí být zobrazeno pomocí barev silné a jasné světlo zachycoval pomocí intenzivních barev v Provence silné slunce skutečně rozzařuje krajinu tak intenzivními barvami, že se zdá až nereálná věci vypadají, jako by měly vnitřní zář teplé tóny, které Cézanne používá k zachycení krajiny, kontrastují s chladnou modří hory, zdají se být blíže k divákovi, zatímco modré odstíny jako by ustupovaly dál u pozdějších obrazů se zdá, že se vytrácí trojrozměrnost krajiny
Mont Saint-Victoire, 1885 1895 olej na plátně, 73 x 92 cm
Mont Saint-Victoire, pohled od Lauves, 1902 1904, olej na plátně, 70 x 90 cm
Mont Saint-Victoire 1902 1904 olej na plátně, 70 x 90
Mont Sainte-Victoire, pohled od Lauves, 1904 1906 olej na plátně, 60 x 73 cm
Cézannovu práci oceňovali především jeho kolegové - Monet, Pissarro, Renoir on sám však stále pochyboval, jeho emoce kolísaly mezi euforií a depresí v roce 1895 měl v Paříži výstavu asi padesáti obrazů a o jeho obchodní záležitosti se začal starat syn Paul Cézanne sice nikdy z prodeje obrazů nezbohatl, ale obchodník Vollard se zavázal vykoupit všechna jeho díla po mnoha letech posměchu a kritiky konečně o jeho dílech napsali: je velkým fanatikem, bojujícím za pravdu, fanatikem vášnivým a naivním, prostým a jemným. Skončí v Louvru.
Koupající se pozdní léta v posledních letech života věnoval řadu kompozic motivu koupajících se v krajině postavy jsou napůl abstraktní, vyhýbá se individualizaci, jsou malovány jednoduše, nahrubo, nejsou elegantní, spíš hromotlucké, hranaté, tlusté nemaluje konkrétní ženy, ale archetypy cílem je dosažení umělecké harmonie mezi postavami a krajinou, harmonie mezi formou a barvou chybí jakékoliv smyslné či erotické motivy, soustřeďuje se na formu a kompozici obrazů téma velkého koupání je zpracováno několikrát, používá řadu dřívějších studií
nejklasičtějším dílem celé série je filadelfská verze Velkého koupání atmosféra je tvořena světlou, transparentní modří, její účinek zesiluje druhá hlavní barva komplementární ornažová modré barevné skvrny jsou vedeny převážně diagonálně, v řadě vrstev, modrá pokrývá většinu plátna kompozice je trojúhelníková, trojúhelník je tvořen kmeny stromů, postavami a břehem řeky (postava vlevo stojí ve stejném úhlu jako kmen stromu!) stromy tvoří ochranný oblouk nad ženami, břeh řeky a řeka propojují horizontální linie s liniemi vertikálními
Velké koupání, 1898 1905 olej na plátně, 208 x 249 cm
Cézanne se snažil v obrazech koupajících se vytvořit harmonickou jednotu člověka a přírody postavy zobrazil nepropracované, nenaznačil, co dělají, zbavil je jejich individuality, vytvořil z nich nadčasové či abstraktní bytosti, stvořené z uměleckých důvodů tím se rozchází se zvyklostmi devatenáctého století a hledá novou cestu k nové podobě umění, v němž převládnou kompozice, barva a forma nad zachycením reality
Cézannův způsob práce byl velmi pomalý, řadu děl nedokončil, protože s nimi nebyl spokojen ve stáří se zhoršovalo jeho zdraví, trpěl depresemi, nedůvěrou v lidi, jeho nálada kolísala mezi euforií a zoufalstvím, chybělo mu sebevědomí měsíc před svou smrtí tvrdil: pořád maluji podle přírody a připadá mi, že můj pokrok je velmi pomalý. svou práci však miloval jako málokdo a zemřel doslova se štětcem v ruce na podzim r. 1906 jej zastihla bouře při malování v plenéru, prochladl a jeho zdravotní stav se rychle horšil. O několik dní později zemřel na zápal plic.
Použitá literatura Becks Malornyová Ulrike: Cézanne. Taschen, 2004 Johnson Paul : Dějiny umění Nový pohled. Academia Praha, 2006 Prokop Vladimír : Kapitoly z dějin výtvarného umění. O. K. Soft, Karlovy Vary, 2008