Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Cvikovsko analytická část 1 OBSAH

Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Cvikovsko analytická část 1 OBSAH Obsah... 1 1. ÚVOD, ÚDAJE O ZADÁNÍ PROJEKTU, PODKLADY... 8 2. VYMEZENÍ A ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA HOSPODÁŘSKY SLABÉ OBLASTI CVIKOVSKO... 9 2.1 Vymezení hospodářsky slabé oblasti Cvikovsko... 9 2.2 Základní charakteristiky hospodářsky slabé oblasti Cvikovsko... 9 3. ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY HOSPODÁŘSKY SLABÉ OBLASTI CVIKOVSKO DLE JEDNOTLIVÝCH PILÍŘŮ... 11 PILÍŘ A EKONOMIKA... 11 3.1 A.1 HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ... 11 3.1.1 Počet a podíl registrovaných ekonomických subjektů podle odvětví... 11 3.1.2 Počet registrovaných ekonomických subjektů podle počtu zaměstnanců... 11 3.1.3 Podíl zaměstnanců v malých a středních podnicích k celkovému počtu zaměstnanců... 12 3.1.4 Výskyt deprimujících území tzv. brownfields... 12 3.1.5 Podíl zahraničních firem na celkovém počtu ekonomických subjektů... 12 3.1.6 Vývojové trendy... 12 3.1.7 Závěr a hodnocení kapitoly...13 3.2 A.2 VEŘEJNÁ EKONOMIKA... 14 3.2.1 Daňové příjmy v Kč... 14 3.2.2 Nedaňové příjmy v Kč... 15 3.2.3 Kapitálové příjmy v Kč... 15 3.2.4 Přijaté dotace v Kč... 16 3.2.5 Běžné výdaje v Kč... 17 3.2.6 Kapitálové výdaje v Kč... 18 3.2.7 Financování v Kč... 19 3.2.8 Úhrn aktiv/pasiv v Kč... 20 3.2.9 Obligatorní výdaje v Kč... 20 3.2.10 Zhodnocení a závěr... 21 3.3 A.3 DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA A DOPRAVNÍ SYSTÉMY... 23 3.3.1 Železniční doprava... 23 3.3.2 Silniční doprava... 23 3.3.3 Nehodové úseky... 24 3.3.4 Doprava letecká... 24 3.3.5 Cyklistická a pěší doprava... 25 3.3.6 Vertikální doprava... 25 3.3.7 Hraniční přechody... 26 3.3.8 Dopravní obslužnost - veřejná doprava osob... 26 3.3.9 Závěry a doporučení... 27 3.4 A.4 TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA... 29 3.4.1 Vodovod a kanalizace... 29 3.4.2 Energetika... 30 3.4.2.1 Elektrická energie... 30 3.4.2.2 Plynofikace, vytápění... 30 3.4.3 Obnovitelné zdroje energie... 31 3.4.4 Komunikační systémy... 31 3.4.5 Závěry... 32 3.5 A.5 CESTOVNÍ RUCH... 33 3.5.1 Popis současného stavu... 33

Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Cvikovsko analytická část 2 3.5.2 Indikátory pro hodnocení hospodářského rozvoje v oblasti cestovního ruchu HSO Cvikovsko... 33 3.5.2.1 Ubytovací zařízení... 33 3.5.2.2 Počet lůžek v ubytovacích zařízeních podle kategorií... 33 3.5.2.3 Počet lůžek v zařízeních volného cestovního ruchu... 34 3.5.2.4 Sdružení na podporu cestovního ruchu... 34 3.5.2.5 Turistická informační centra... 34 3.5.2.6 Incomingová cestovní kancelář... 34 3.5.3 Vyhodnocení dotazníkové akce starostů obcí... 34 PILÍŘ B - SPOLEČNOST... 36 3.6 B.1 OBYVATELSTVO... 36 3.7 B.2 ŠKOLSTVÍ A VZDĚLÁVÁNÍ... 38 3.7.1 Základní charakteristika hospodářsky slabé oblasti z pohledu školství a vzdělávání... 38 3.7.2 Indikátory pro školství a vzdělávání... 38 3.7.2.1 Počet školských a vzdělávacích zařízení podle typu zařízení... 39 3.7.2.2 Počet žáků v jednotlivých školských a vzdělávacích zařízeních a počet žáků na 1 pedagoga podle typu zařízení... 39 3.7.2.3 Počet a podíl obyvatel podle nejvyššího dosaženého vzdělání... 39 3.7.3 Závěr... 40 3.8 B.3 ZDRAVOTNICTVÍ... 41 3.8.1 Zdravotnická zařízení podle druhu zařízení... 41 3.8.1.1 Lůžková zdravotnická zařízení... 41 3.8.1.2 Ostatní zdravotnická zařízení... 41 3.8.1.3 Detašovaná pracoviště zdravotnických zařízení... 42 3.8.1.4 Rozložení zdravotnických zařízení a detašovaných pracovišť v HSO Cvikovsko... 42 3.8.2 Počet lékařů podle druhu zdravotnických zařízení... 42 3.8.3 Vzdálenost a časová dostupnost k nejbližší nemocnici... 43 3.9 B.4 SOCIÁLNÍ OBLAST... 45 3.10 B.5 KULTURA A PAMÁTKOVÁ PÉČE... 46 3.10.1 Kulturní a historické atraktivity regionálního významu... 46 3.10.2 Kulturní zařízení... 46 3.10.3 Pravidelné a nepravidelné kulturní akce...47 3.10.4 Památkové rezervace... 48 3.10.5 Památkové zóny... 48 3.11 B.6 SPORT A TĚLOVÝCHOVA... 49 3.11.1 Sportovní zařízení... 49 3.11.2 Pravidelné a nepravidelné sportovní akce... 50 3.12 B.7 BYDLENÍ A BYTOVÝ FOND...51 3.13 B.8 TRH PRÁCE A ZAMĚSTNANOST... 55 3.13.1 Počet a podíl ekonomicky aktivních obyvatel, mužů, žen podle odvětví... 55 3.13.2 Míra zaměstnanosti celková, mužů a žen, starších nad 55 let (%)... 55 3.13.3 Počet žadatelů o práci na úrovni obce... 55 3.13.4 Volná pracovní místa na úrovni okresu a počet žadatelů o práci na jedno pracovní místo 55 3.13.5 Míra nezaměstnanosti... 55 3.13.6 Dlouhodobá míra nezaměstnanosti... 56 3.13.7 Sezónní nezaměstnanost... 56 3.13.8 Počet pracovních příležitostí po obcích... 56 PILÍŘ C PROSTŘEDÍ... 57 3.14 C.1 ZÁKLADNÍ FYZICKO-GEOGRAFICKÉ CHARAKTERISTIKY ÚZEMÍ... 57 3.14.1 Geomorfologické charakteristiky hospodářsky slabé oblasti Cvikovsko... 57

Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Cvikovsko analytická část 3 3.14.2 Hydrografické charakteristiky hospodářsky slabé oblasti Cvikovsko... 57 3.14.3 Klimatické charakteristiky hospodářsky slabé oblasti Cvikovsko... 57 3.15 C.2 OVZDUŠÍ... 59 3.16 C.3 VODA... 59 3.17 C.4 STARÉ EKOLOGICKÉ ZÁTĚŽE... 60 3.18 C.5 PŘÍRODA A KRAJINA... 61 3.18.1 Zvláštní ochrana přírody... 61 3.18.2 Obecná ochrana přírody... 63 3.18.2.1 Krajinářské aspekty... 63 3.18.2.2 Územní systém ekologické stability... 65 3.18.2.3 Významné krajinné prvky (dle 3 ze zákona i registrované dle 6)... 65 3.18.2.4 Ochrana dřevin... 66 3.18.3 Závěry a doporučení... 66 3.19 C.6 SUROVINY A ODPADY... 68 3.19.1 Ložiska nerostných surovin... 68 3.19.2 Závěr k problematice surovin... 68 3.19.3 Produkce komunálního odpadu... 68 3.19.4 Množství separovaného sběru podle druhu odpadu... 69 3.19.5 Skládky komunálního odpadu... 70 3.20 C 7 ENVIROMETNÁLNÍ ŘÍZENÍ ÚZEMÍ, INFORMOVANOST, ENVIROMENTÁLNÍ VZDĚLÁNÍ, OSVĚTA...71 3.20.1 Subjekty se zaměřením na EVVO... 71 3.20.2 Akce se zaměřením na EVVO... 72 3.20.3 Střediska EVVO... 72 3.20.4 Závěr... 72 3.21 C.8 ZEMĚDĚLSTVÍ A LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ... 73 3.21.1 Zemědělský půdní fond a zemědělství... 73 3.21.2 Zemědělské pozemky intenzita a způsoby jejich využívání... 74 3.21.2.1 Území s méně příznivými podmínkami (LFA = Less favoured areas)... 74 3.21.2.2 Nevyužívané a ladem ležící pozemky... 75 3.21.2.3 Zemědělské hospodaření rostlinná výroba, hlavní pěstované plodiny... 77 3.21.2.4 Zemědělské hospodaření živočišná výroba, struktura... 77 3.21.2.5 Zemědělské hospodaření využívání zemědělských pozemků pro energetické účely... 78 3.21.2.6 Zemědělské hospodaření ekologické zemědělství... 78 3.21.3 Subjekty využívající pozemky ZPF a podnikající v oboru zemědělství... 79 3.21.4 Lesní pozemky (PUPFL) a lesní hospodářství, myslivost... 80 3.21.4.1 Struktura nezemědělských pozemků, lesnatost... 81 3.21.4.2 Subjekty využívající lesní pozemky (PUPFL) a podnikající v oboru lesního hospodářství a myslivosti... 81 3.21.5 Rybářství, rybníkářství... 82 3.21.6 Závěry a doporučení... 82 3.22 C.9 FINANCOVÁNÍ OCHRANY A TVORBY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ... 85 PILÍŘ D SPRÁVA VĚCÍ VEŘEJNÝCH... 86 3.23 D.1 MANAGEMENT UDRŽITELNÉHO ROZVOJE... 86 3.24 D.2 INDIKÁTORY UDRŽITELNÉHO ROZVOJE... 86 3.25 D.3 PARTICIPACE VEŘEJNOSTI NA ROZHODOVACÍCH PROCESECH V ÚZEMÍ... 86 3.26 D.4 MÍSTNÍ AGENDA 21... 86 3.27 D.5 ÚZEMNÍ PLÁNY A ROZVOJOVÉ DOKUMENTY... 87 3.27.1 Nadřazená ÚPD... 87 3.27.2 Územně plánovací podklady a dokumentace jednotlivých obcí... 87

Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Cvikovsko analytická část 4 3.27.3 Rozvojové programy... 88 3.27.3.1 Plány rozvoje vyšších celků... 88 3.27.3.2 Program obnovy venkova, strategie rozvoje jednotlivých obcí... 89 3.27.4 Závěry a doporučení... 89 3.28 D.6 PŮSOBNOST ORGÁNŮ STÁTNÍ SPRÁVY... 90 3.28.1 Příslušný pověřený obecní úřad... 90 3.28.2 Příslušný finanční úřad... 90 3.28.3 Příslušná matrika... 90 3.28.4 Příslušný pracovní úřad... 90 3.28.5 Příslušný stavební úřad... 91 3.28.6 Příslušné obvodní oddělení Policie ČR... 91 3.28.7 Působnost hasičů... 91 3.28.8 Působnost záchranné služby... 91 3.29 D.7 NEVLÁDNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE... 92 3.29.1 Nevládní neziskové organizace podle právní formy... 92 3.29.2 Nevládní neziskové organizace podle klasifikace činnosti... 93 3.29.3 Finanční příspěvky obcí nevládním neziskovým organizacím, které působí na jejich katastru... 93 4. GLOBÁLNÍ SWOT ANALÝZA... 95 4.1 Silné stránky... 95 4.2 Slabé stránky... 95 4.3 Příležitosti... 96 4.4 Hrozby... 96 5. PROSTOROVÉ A FUNKČNÍ VZTAHY HOSPODÁŘSKY SLABÉ OBLASTI CVIKOVSKO. 98 6. SPOLEČNÉ A ŠIRŠÍ PROBLÉMY HOSPODÁŘSKY SLABÉ OBLASTI CVIKOVSKO... 100 6.1 Nezaměstnanost... 100 6.2 Ekonomická restrukturalizace, útlum tradičních odvětví, brownfields... 100 6.3 Doprava... 100 6.4 Technická infrastruktura... 101 6.5 Vzdělanostní struktura... 101 7. LOKÁLNÍ A SPECIFICKÉ PROBLÉMY OBCÍ V HOSPODÁŘSKY SLABÉ OBLASTI CVIKOVSKO... 102 7.1 Doprava... 102 7.2 Zemědělství a lesnictví... 102 7.3 Ostatní specifické problémy... 103 PŘÍLOHA Č.1: STRUKTURA ANALYTICKÉ A NÁVRHOVÉ ČÁSTI VČETNĚ PŘEHLEDU INDIKÁTORŮ PRO JEDNOTLIVÉ KAPITOLY... 104 PŘÍLOHA Č.2: POUŽITÉ PODKLADY A LITERATURA... 111 PŘÍLOHA Č.3: DOTAZNÍK VYUŽITÝ PŘI SBĚRU DAT... 115 PŘÍLOHA Č.4: TABULKY A GRAFY... 120

Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Cvikovsko analytická část 5 Přehled použitých zkratek AČR ANNOLK AOPK BD BTPM CBA CZT ČD ČOV ČR ČSÚ DDM DP DPS EAO EIC ERDF ESF EU EVVO GIS HSO CHLÚ CHOPAV IDS KČT KES KEZ KN KOPK KPSE KSS LK k.ú. KÚLK LČR LFA LK LQ MČ MČOV Armáda České republiky Asociace neziskových organizací Libereckého kraje Agentura ochrany přírody a krajiny Bytový dům Bez tržní produkce mléka Cost Benefit Analysis (analýza nákladů a přínosů) Centrální zásobování teplem České dráhy Čistírna odpadních vod Česká republika Český statistický úřad Dům dětí a mládeže Dobývací prostor Dům s pečovatelskou službou Ekonomicky aktivní obyvatelé Ekologické informační centrum Evropský fond pro regionální rozvoj Evropský sociální fond Evropská unie Environmentální výchova, vzdělávání a osvěta Geografický informační systém Hospodářsky slabé oblasti Chráněné ložiskové území Chráněná oblast přirozené akumulace vod Integrovaný dopravní systém Klub českých turistů Koeficient ekologické stability Kontrola ekologického zemědělství Katastr nemovitostí Koncepce ochrany přírody a krajiny Libereckého kraje Krajský program snižování emisí Libereckého kraje Krajská správa silnic Libereckého kraje Katastrální území Krajský úřad Libereckého kraje Lesy České republiky (státní podnik) Less favoured areas = podle kritérií EU tzv. území s méně příznivými podmínkami Liberecký kraj Koeficient lokalizace Místní část Malá čistírna odpadních vod

Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Cvikovsko analytická část 6 MěÚ m.j. MK MMR MP MPSV MR MSP MŠ MŠMT MZE MŽP NN NNO NPR OA OKEČ ORP OS OSN COPNI OÚ PHM POH POV PP PPP PPŽP PR PRVKÚK PSP ČR PUPFL RD RP SCZT SFŽP SLDB SOŠ SROP SŠ SZP TIC Městský úřad Mimo jiné Místní komunikace Ministerstvo pro místní rozvoj Městská policie Ministerstvo práce a sociálních věcí Mikroregion Malé a střední podnikání Mateřská škola Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy Ministerstvo zemědělství Ministerstvo životního prostředí Nízké napětí Nevládní nezisková organizace Národní přírodní rezervace Osobní automobily Odvětvová klasifikace ekonomických činností Obec s rozšířenou působností Občanské sdružení Classification of the Purposes of Non-Profit Institutions (Odvětvová klasifikace nevýrobních činností) Obecní úřad Pohonné hmoty Plán odpadového hospodářství Program obnovy venkova Přírodní památka Public Private Partnership Program péče o životní prostředí Přírodní rezervace Program rozvoje vodovodů a kanalizací na území kraje Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky Pozemky určené k plnění funkcí lesa (v terminologii KN lesní pozemky ) Rodinný dům Regulační plán Systém centrálního zásobování teplem Státní fond životního prostředí Sčítání lidu, domů a bytů Střední odborná škola Společný regionální operační program Střední škola Společná zemědělská politika Turistické informační centrum

Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Cvikovsko analytická část 7 TJ Tělovýchovná jednota TKO Tuhý komunální odpad TTP Trvalé travní porosty luk a pastvin ÚP Úřad práce ÚPD Územně plánovací dokumentace ÚPN VÚC Územní plán velkého územního celku ÚPN VÚC LK Územní plán velkého územního celku Libereckého kraje ÚPO Územní plán obce ÚPP Územně plánovací podklad UR Udržitelný rozvoj US Urbanistická studie ÚSES Územní systém ekologické stability ÚZIS Ústav zdravotnických informací a statistiky VKP Významný krajinný prvek VLS Vojenské lesy a statky ČR (státní podnik) VN Vysoké napětí VPS Veřejně prospěšná stavba VŠ Vysoká škola VVN Velmi vysoké napětí VVP Vojenský výcvikový prostor ZCHÚ Zvláště chráněné území (dle zákona o ochraně přírody) ZO Zastupitelstvo obce ZPF Zemědělský půdní fond ZŠ Základní škola ZUŠ Základní umělecká škola ZZS Zdravotní záchranná služba ŽP Životní prostředí

Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Cvikovsko analytická část 8 1. ÚVOD, ÚDAJE O ZADÁNÍ PROJEKTU, PODKLADY Hospodářsky slabé oblasti Libereckého kraje byly vymezeny v rámci tvorby dlouhodobého dokumentu - Strategie rozvoje Libereckého kraje, která byla schválena usnesením Zastupitelstva Libereckého kraje č. 9/02/ZK, ze dne 22. ledna 2002. Hospodářsky slabé a ohrožené oblasti byly vymezeny na základě čtyř ukazatelů, které byly, v souvislosti s tvorbou Programu rozvoje kraje a novým vymezením hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje, rozšířeny o další dva ukazatele hodnotící kvalitu lidských zdrojů. Jedná se o: míra nezaměstnanosti (v %; k 31.12. 2002 a 30.6. 2003) intenzita podnikatelských aktivit (počet podnikatelských subjektů na 1000 obyvatel; k 1.3. 2001) daňová výtěžnost (daňové příjmy obcí na 1 obyvatele; k r. 2000) hustota zalidnění (počet obyvatel na km2; k 1.3. 2001) podíl ekonomicky aktivních obyvatel zaměstnaných ve službách (podíl na celkovém počtu ekonomicky aktivních obyvatel, v %; k 1.3. 2001) podíl obyvatelstva bez maturity (podíl na celkovém počtu obyvatel starších 15 let, v %; k 1.3. 2001) Novější údaje nebyly pro sledované údaje k dispozici. Při hodnocení míry nezaměstnanosti byly použity dva časové horizonty (31.12.2002 a 30.6.2003), z důvodu podchycení sezónních prací a nezaměstnaných absolventů škol. Po posouzení těchto ukazatelů a váhy jejich významu bylo vymezeno šest hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje Cvikovsko, Frýdlantsko, Hrádecko-Chrastavsko, Podralsko, Centrální Semilsko a Západní Českolipsko. Hospodářsky slabé oblasti Libereckého kraje byly schváleny v roce 2004 Radou Libereckého kraje usnesením č.370/04/rk a Zastupitelstvem Libereckého kraje usnesením č. 93/04/ZK. Cílem zpracování Programu rozvoje hospodářsky slabých oblastí je podrobně popsat jednotlivé hospodářsky slabé oblasti na základě statistických dat, definovat hlavní problémy těchto regionů na základě SWOT analýzy, stanovit opatření, aktivity a pilotní projekty vedoucí k odstranění hlavních problémů hospodářsky slabých oblastí. Samostatně bude zpracována cost-benefit analýza osmi vybraných pilotních projektů vyplývajících z Programu rozvoje hospodářsky slabých oblastí. Zadání pro program rozvoje hospodářsky slabých oblastí bylo sestaveno pracovníky Odboru hospodářského a regionálního rozvoje Krajského úřadu Libereckého kraje. V rámci zadání byla definována podrobná struktura analytické a návrhové části. Největší důraz kladen na definování čtyř hlavních pilířů pro základní charakteristiky HSO a na výběr indikátorů pro jednotlivé kapitoly v těchto pilířích. Struktura analytické a návrhové části včetně přehledu indikátorů pro jednotlivé kapitoly v definovaných pilířích je uvedena v příloze č.1. Pokladem pro zpracování Programu rozvoje hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje byly koncepční dokumenty Libereckého kraje tématicky zaměřené na jednotlivé kapitoly analytické a návrhové části. Přehled všech podkladových koncepčních dokumentů je uveden v příloze č.2. Zdrojem dat pro sestavení jednotlivých indikátorů a kapitol analytické části byla data získaná z ČSÚ, z jednotlivých odborů Krajského úřadu Libereckého kraje, z GIS, z územních plánů, z dotazníkového šetření provedeného během sběru dat pro analytickou část, vlastní zdroje dat zpracovatelů jednotlivých kapitol a z dalších institucí (ÚZIS, Katastrální úřad, městské a obecní úřady, )

Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Cvikovsko analytická část 9 2. VYMEZENÍ A ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA HOSPODÁŘSKY SLABÉ OBLASTI CVIKOVSKO 2.1 Vymezení hospodářsky slabé oblasti Cvikovsko Hospodářsky slabá oblast Cvikovsko byla vymezena společně s dalšími pěti oblastmi při zpracování Programu rozvoje Libereckého kraje 2004-2006, jak bylo popsáno v první kapitole. Celá hospodářsky slabá oblast Cvikovsko je tvořena 4 obcemi: Cvikov, Kunratice u Cvikova, Svojkov a Svor. Celá oblast leží na území okresu Česká Lípa a na území správního obvodu obce s rozšířenou působností, tzv. obce III.stupně, Nový Bor. Do území hospodářsky slabé oblasti Cvikovsko zasahují celkem 2 obvody pověřených obecních úřadů (Cvikov a Nový Bor). Správní rozdělení jednotlivých obcí v HSO Cvikovsko je uvedeno v tabulce č. Ta-1. Tabulka č. Ta-1: Správní rozdělení obcí v HSO Cvikovsko Obec HSO Cvikovsko Okres Správní obvod obce s rozšířenou působností Pověřený obecní úřad Cvikov Česká Lípa Nový Bor Cvikov Kunratice u Cvikova Česká Lípa Nový Bor Cvikov Svojkov Česká Lípa Nový Bor Nový Bor Svor Česká Lípa Nový Bor Cvikov 2.2 Základní charakteristiky hospodářsky slabé oblasti Cvikovsko Tabulka č. Ta-2: Základní charakteristiky HSO Cvikovsko Ukazatel HSO Cvikovsko Liberecký kraj Rozloha (km 2 ) 79,1 3 162,9 Počet obyvatel (k 31.12.2004) 5 746 427 563 Hustota zalidnění (počet obyvatel na 1 km 2 ) 73 135 Věková struktura obyvatel (v %, k 31.12.2004) Obyvatelstvo ve věku 0-14 16,8 15,7 Obyvatelstvo ve věku 15-59 67,0 67,2 Obyvatelstvo ve věku 60+ 16,2 17,1 Index stáří k 31.12.2004 0,97 1,09 Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním 3,2 7,04 (k 1.3.2001, v %) Podíl ekonomicky aktivních obyvatel na celkovém 50,4 48,8 počtu obyvatel (k 1.3.2001, v %) Míra nezaměstnanosti v červenci 2005 (v %, počítáno 9,3 8,5 jako podíl celkového počtu registrovaných nezaměstnaných ku ekonomicky aktivním obyvatelům) Podíl zemědělské půdy na celkové výměře (v %) 39,5 44,5 Délka silnic I.třídy v km na 1 km 2 (2003) 0,218 0,116 Délka silnic II.třídy v km na 1 km 2 (2003) 0,029 0,154 Délka silnic III.třídy v km na 1 km 2 (2003) 0,463 0,513 Domy úhrnem (k 1.3.2001) 1 499 84 883 Byty úhrnem (k 1.3.2001) 2 535 189 241

Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Cvikovsko analytická část 10 Území hospodářsky slabé oblasti Cvikovsko má celkovou rozlohu 79,1 km 2, což představuje 2,5 % rozlohy Libereckého kraje. K 31.12.2004 žilo na území obcí HSO Cvikovsko 5 746 obyvatel. V porovnání s celkovým počtem obyvatel Libereckého kraje je podíl obyvatel HSO Cvikovsko 1,3 %. Hustota zalidnění v HSO Cvikovsko je tedy asi poloviční než v celém Libereckém kraji. V oblasti neexistují velká sídla a značnou část území na severu oblasti zaujímají Lužické hory. V porovnání s Libereckým krajem má HSO Cvikovsko trochu příznivější věkovou strukturu obyvatelstva. Podíl obyvatel v předproduktivním věku je nepatrně vyšší než podíl obyvatel v poproduktivním věku, což potvrzuje i hodnota indexu stáří, která je nižší než 1. Dominantní vliv na hodnoty věkové struktury má obec Cvikov, kde žije více než tři čtvrtiny obyvatel HSO. Mezi obcemi existují ve věkové struktuře výrazné rozdíly (blíže viz kapitola 3.6 B.1). V Libereckém kraji je podíl obyvatel v předproduktivním věku nižší než ve věku poproduktivním, čemuž odpovídá i hodnota indexu stáří, která je vyšší než 1. Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním je v HSO Cvikovsko o více než polovinu nižší než v Libereckém kraji. Důvodem je výrazný podíl průmyslu, především sklářského, který vyžadoval spíše dělnické profese. Pro vysokoškolsky vzdělané obyvatele zde není dostatek pracovních příležitostí, kde by mohli uplatnit svou kvalifikaci. Tato situace rovněž podporuje trend odchodu mladých vysokoškoláků do míst s lepším pracovním uplatněním. Podíl ekonomicky aktivních obyvatel na celkovém počtu obyvatel je v HSO Cvikovsko o 1,6 procentního bodu vyšší než v Libereckém kraji. Míra nezaměstnanosti byla v červenci 2005 v obcích HSO Cvikovsko 9,3 %, což je pouze o 0,8 procentního bodu více než v celém kraji. Nezaměstnanost se v červenci 2005 pohybovala od 8,8 % ve Cvikově po 16,1 % v nejmenší obci Svojkov. Ve Svojkově a Svoru byla nezaměstnanost vyšší než 10 %. Celkově tedy nezaměstnanost v oblasti nevybočuje z krajského průměru. Podíl zemědělské půdy na celkové výměře obcí HSO Cvikovsko je srovnatelný s hodnotou za Liberecký kraj. Mezi jednotlivými obcemi existují velké rozdíly. Ve Svojkově je podíl zemědělské půdy 67 %, ve Svoru jen 15 %, ve Cvikově 42 %. Hustota dopravní sítě silnic I. třídy je vůči Libereckému kraji asi dvojnásobná. Oblastí prochází silnice I/13 Liberec- Děčín a I/9 Česká Lípa- Rumburk. Opačná situace je v případě silnic II. třídy, jejichž délka je vůči krajskému průměru pětkrát nižší. Hustota dopravní sítě silnic III. třídy je v HSO Cvikovsko srovnatelná s celým krajem. V HSO Cvikovsko je postaveno 1,8 % domů z celého Libereckého kraje. Výrazně vyšší podíl na domovním fondu než na obyvatelstvu je způsoben velkým podílem trvale neobydlených domů, které slouží pro rekreační účely. Podíl Cvikovska na celkovém počtu bytů je totožný s podílem na obyvatelstvu.

Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Cvikovsko analytická část 11 3. ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY HOSPODÁŘSKY SLABÉ OBLASTI CVIKOVSKO DLE JEDNOTLIVÝCH PILÍŘŮ PILÍŘ A EKONOMIKA 3.1 A.1 HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ 3.1.1 Počet a podíl registrovaných ekonomických subjektů podle odvětví Výchozím bodem metodiky tohoto indikátoru je kvantitativní vymezení odvětví pomocí výpočtu koeficientu lokalizace podle klasifikace odvětví OKEČ na základě zvoleného ukazatele (počet pracovníků a přidaná hodnota). Odvětvovou strukturu v regionu měříme pomocí koeficientu lokalizace (LQ), který udává, zda ve srovnání s českou odvětvovou strukturou je v regionu konkrétní odvětví zastoupeno více či méně. Je-li koeficient lokalizace větší než 1, pak dané odvětví zaměstnává větší podíl regionální pracovní síly než na úrovni národní. V praxi se pro posuzování významnosti existence potenciálního klastru uvažují hodnoty nad pásmem 0,85 1,15 (Webové stránky Agentury CzechInvestu (Průvodce klastrů online) www.czechinvest.org). Analýza podniků dle odvětví (OKEČ) probíhala dle následujících kroků: Provedením analýzy nejdůležitějších odvětví dle OKEČ v Libereckém kraji dle alfabetického kódu. Na základě toho bylo identifikováno, že nejdůležitějšími odvětvími v Libereckém kraji jsou těžba nerostů (která však spěje k útlumu), dále zpracovatelský průmysl a vzdělávání. Podrobnější analýze byla dále podrobena odvětví zpracovatelského průmyslu v Libereckém kraji, a to dle ukazatele počtu pracovníků v odvětví a přidané hodnoty vytvořené daným odvětvím. Druhým krokem bylo provedení analýzy odvětví v jednotlivých obcích, která byla podmíněna následujícími parametry: - existencí alespoň dvou podniků v obci s rozdílnými odvětví dle OKEČ, - vzhledem k využívání dat z databáze Ministerstva průmyslu a obchodu a ČSÚ musí mít firmy pro porovnání s ostatními regiony Libereckého kraje více jak 100 zaměstnanců a - jejich hlavní podnikatelská činnosti nesmí být v kategorii G (50-52) - obchod. Tyto podmínky splňovala pouze obec Cvikov a byla zde tedy provedena analýza lokalizačních koeficientů, viz tabulka č. Ta-A.1.1 v příloze č.6. U všech obcí Cvikovska byla dále provedena ve třetím kroku analýza hlavních ekonomických činností ve všech kategoriích u jednotlivých podniků pomocí porovnání četnosti jednotlivých OKEČ. Lze konstatovat, že odvětví, která je možné zahrnout pod služby, tedy obchod, pohostinství a služby samotné se na ekonomických činnostech Cvikovska podílí cca 45 %. Na základě Paretovy analýzy bylo pak zjištěno, že nejčastějšími odvětvími v těchto obcích jsou dle četnosti výskytu: A-zemědělství, DI průmysl skla, keramiky a porcelánu, F-stavebnictví, G- obchod, H-pohostinství a K-služby, ve zkoumané oblasti Cvikovska se jedná o 81% podíl uvedených odvětví. Konkrétně v těchto šesti odvětvích podniká shodně ve všech obcích s výrazným podílem zpracovatelského průmyslu, a to především průmyslu skla, keramiky a porcelánu, cca 80 % podnikatelů, viz příloha č. 6, tabulka č. Ta-A.1.2. 3.1.2 Počet registrovaných ekonomických subjektů podle počtu zaměstnanců Tento indikátor je uveden v tabulce č. Ta-A.1.3 v příloze č.6. Cvikovsko vykazuje největší počet drobných podniků. Celkový počet podniků je 1 129, nejvíce se jich nachází ve Cvikově - 853.

Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Cvikovsko analytická část 12 3.1.3 Podíl zaměstnanců v malých a středních podnicích k celkovému počtu zaměstnanců Analýza tohoto indikátoru je uvedena v tabulce č. Ta-A.1.4 v příloze č.6. Lze konstatovat, že v regionu Cvikovsko výrazně převažují podnikatelé v rozsahu drobného podnikání dle Zákona o podpoře podnikání č. 47/2002 Sb., v novel. znění, viz obr. A.1.1 v příloze č. 6. Výstražným faktorem v oblasti hospodářského rozvoje Cvikovska je velký výskyt firem v konkursu. Lze uvést následující příklady takových firem: Triangl Plast, s.r.o., Poly_Wood, s.r.o., Sekner, s.r.o., Grafostroj CZ a.s., Severka, a.s., Ekoplast s.r.o. Významnějšími firmami na Cvikovsku jsou např. firma AJETO spol. s r.o. Czech GlassGraft (cca 25 zaměstnanců) firma je zapojena do klastrové iniciativy Sklářského klastru. Dále pak Českomoravské sklo Crystalex, a. s., člen strategické skupiny Jablonex Group. Dalšími významnými zaměstnavateli ve Cvikově jsou firma INTEDOOR spol. s r.o. (výroba koupelnového nábytku, cca 60 zaměstnanců), Max Moser s.r.o. (výroba dřevěných obalů, cca 30 zaměstnanců), Morton Trade a.s. (strojírenská výroba, cca 70 zaměstnanců, BETYS-výroba oken a dveří (truhlárna, cca 15 zaměstnanců), INVA družstvo o.z. KALAK (strojírenská a zámečnická výroba, cca 40 zaměstnanců), FOREST a.s.významným přínosem je samozřejmě podpora malého a středního podnikání ze strany státu formou legislativního rámce či dotací pracovních míst pro absolventy. 3.1.4 Výskyt deprimujících území tzv. brownfields Z hlediska celého kraje se 52 % brownfields nachází v některé z hospodářsky slabých oblastí. V oblasti Cvikovska se nachází z hlediska počtu cca 2 % zjištěných brownfields v Libereckém kraji. V HSO Cvikovsko lze předpokládat, že si s objekty tohoto typu poradí trh realit, např. formou podpory klastrů a klastrových iniciativ (zlepšení podnikatelského prostředí regionu). I přesto by bylo vhodné případné investiční záměry s objekty typu brownfields při splnění určitých kritérií podpořit. Výskyt deprimujících území v regionu HSO je uveden v příloze č. 6, tabulce č. Ta-A.1.5. 3.1.5 Podíl zahraničních firem na celkovém počtu ekonomických subjektů Analýza zahraničních firem byla provedena na základě úvahy o velikosti podniků dle počtu zaměstnanců. Na základě provedené analýzy lze konstatovat, že v HSO Cvikovsko se z celkového počtu 1 129 firem evidovaných v Databázi Albertina (Praha, 2004) nachází pouze jedna firma se zahraniční účastí, a to World of Glass, spol. s r.o., IČ 250 08 447, se společníkem ze Spolkové republiky Německo. 3.1.6 Vývojové trendy V rámci stimulace rozvoje regionu by měla být jednou z hlavních priorit podpora seskupení odvětví, tzv. klastrů, která by měla být součástí strategií regionálního rozvoje kraje i celé České republiky. Klastry jsou přirozené systémy daného regionu, s rozdílnými aplikacemi konceptu podpory vyhovujícím rozmanitým situacím. V současné době (r. 2006) dochází k podpoře vzniku klastrů pro urychlení regionálního ekonomického růstu. Vznik klastru v tomto případě bývá iniciován vládní agenturou na základě analýzy odvětví v daném regionu. V takovém případě hovoříme o klastrových iniciativách. Jedná se o organizovaný výkon podporující růst a konkurenceschopnost klastrů v rámci regionu, rozvoj firem v klastru a státu. V příloze č. 6, tabulka č. Ta-A.1.6 je naznačena možnost zapojení podnikatelů z obce Cvikov do klastrových iniciativ. V Libereckém kraji se jedná především o odvětví sklářského a potenciálně strojírenského průmyslu. Další firmy by se mohly zapojit do klastru v rámci infrastruktury (měkké a tvrdé), či v oblasti poskytování služeb. Pasivita v oblasti přijímání opatření ke zlepšení situace místní ekonomiky by mohla vést k zániku stávajících a neexistenci nových ekonomických subjektů s příslušným dopadem na místní zaměstnanost a tedy i ekonomickou situaci zdejšího venkovského prostoru.

Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Cvikovsko analytická část 13 3.1.7 Závěr a hodnocení kapitoly Text kapitoly vychází především z analýzy statistických dat o ekonomických subjektech v HSO Cvikovsko, dále ze studie Vlivu průmyslových zón na Liberecký kraj zpracované v roce 2002 Katedrou podnikové ekonomiky Hospodářské fakulty TUL, tato byla aktualizována v roce 2004 společností ARR- Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. V textu byly rovněž využity výsledky analýzy brownfields neprůmyslových deprimujících zón Libereckého kraje (viz projekt Ministerstva pro místní rozvoj ČR, WB-13-04). Provedená analýza HSO Cvikovsko dle výše uvedených indikátorů ukázala, že daná oblast vykazuje nízký zájem zahraničních investorů o podnikání a nedostatečný počet stabilizovaných, zejména velkých, podnikatelských příležitostí. V celkovém počtu podnikatelských subjektů silně převažují (98,5 %) drobní podnikatelé, tj. s počtem do 10 zaměstnanců. Tento stav však nemusí být klasifikován, s ohledem na zaměření HSO směrem k průmyslu skla, keramiky a porcelánu, jako negativní. V celé oblasti silně chybí větší počet strategických investorů (ať už tuzemských nebo zahraničních). Lze však předpokládat, že se tento stav zahájenou klastrovou iniciativou v oblasti Sklářského klastru změní. V regionu Libereckého kraje existuje vysoká tradiční úroveň odborného středního a vysokého školství orientovaného na sklářské a bižuterní odvětví. Ekonomická situace podnikatelských subjektů v Libereckém kraji je při srovnání s celou Českou republikou na dobré úrovni, což je patrné i z vývoje zaměstnanosti pomocí koeficientu LQ. Zhruba tři čtvrtiny pracovníků odvětví zaměstnává šest největších společností v Libereckém kraji. Oproti tomu drobné a malé firmy, které jsou často závislé na těchto velkých firmách, se často nedokáží mezi sebou spojit, komunikovat a spolupracovat. Možností jak tuto situaci malých a středních firem vyřešit je již zmíněná iniciace založení sklářského klastru, podporující spolupráci malých a středních podniků, výzkumných a vzdělávacích institucí. Pozitivním faktorem je v HSO Cvikovsko existence silně proexportně orientovaného odvětví sklářského průmyslu s kvalifikovanou pracovní silou, tradice odvětví a zaměření na produkty s vyšší přidanou hodnotou. Obdobně jako u sklářského průmyslu, i strojírenská a zámečnická výroba je na Cvikovsku a obecně v západní části Libereckého kraje silně rozvinutým odvětvím s řadou úspěšných firem a se zázemím v podobě Střední průmyslové školy strojní v České Lípě a Technické univerzity v Liberci, tedy také s potenciálem pro klastrové a inovační iniciativy. Útlum a úpadek dříve dalšího tradičního odvětví textilního průmyslu (podnik Severka byl největším výrobcem dětských oděvů v České republice) je v posledních 2-3 letech vyrovnán rozvojem automobilového průmyslu v okolních větších průmyslových centrech, a na lokální úrovni rozvojem firem, orientovaných do netradičních odvětví (výroba nábytku a výrobků ze dřeva). Stabilizace těchto firem v oblasti a vytváření podmínek pro jejich eventuální další rozvoj bude v příštích letech významným faktorem pro stabilizaci a rozvoj místní ekonomiky. Pozitivně se v mikroekonomice Cvikova odráží i jeho poloha na silnici I/13, kdy se v posledních letech výrazně rozvinul sektor služeb pro automobilisty (autoservisy, pneuservis, autobazar, atd.). Určitou roli hraje i přetrvávající boom stavebnictví, které je schopno, zejména ve stavební sezóně, absorbovat drobné živnostníky a malé firmy, podnikající ve stavebnictví a vytváří také předpoklad pro odbyt stavebních hmot a materiálů (rozvoj obchodu s těmito komoditami ve Cvikově). Tento trend je vyvolán očekávanými změnami sazeb DPH na stavební práce, sílící ekonomikou a tedy vysokým zájmem obyvatelstva o stavební práce pro rozvoj bydlení a může se v horizontu 2-3 následujících let zastavit. Nemalý vliv na drobné podnikatele v sektoru stavebnictví má rekreační charakter Cvikovska s vysokým počtem rekreačních objektů, které jejich majitelé rekonstruují a zvelebují. Rozvoj cestovního ruchu a turistiky se tak odráží a bude dále odrážet i v odbytu těchto drobných firem a živnostníků. Existuje zde příležitost příchodu nových investorů do území na základě dobré dopravní dostupnosti a návaznosti na Německo. Slabinou je riziko recese celého odvětví sklářského průmyslu s významným dopadem na zaměstnanost.

Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Cvikovsko analytická část 14 3.2 A.2 VEŘEJNÁ EKONOMIKA Z historického hlediska základem společnosti je obec sdružující občany, kteří mají na jejím území bydliště. Obec je základní samosprávní celek, samostatný ekonomický subjekt, který vlastní majetek a hospodaří s ním, má vlastní finanční prostředky a sestavuje svůj vlastní rozpočet. S rostoucím požadavkem na zvyšování míry soběstačnosti municipálních rozpočtů je žádoucí, aby zdroje byly tvořeny příjmy, které jsou: dostatečně výnosné, aby se zvýšila ekonomická soběstačnost municipalit; předem plánovatelné, protože s nahodilými příjmy lze obtížně počítat, přestože v konečném důsledku zlepšují skutečné plnění municipálního rozpočtu; administrativně málo náročné, aby náklady na správu a výběr daní byly co možná minimální; závislé na aktivitě municipality, tedy takové, které může municipalita svou činností ovlivnit. Při výpočtu jednotlivých indikátorů se vycházelo z podkladů předaných Krajským úřadem Libereckého kraje (Odbor hospodářského a regionálního rozvoje, zpracované poradenskou firmou Res Perita Consulting). Poskytnutá data za roky 2000 2004 vyjadřovala skutečnost. Data za roky 2005 2008 vyjadřovala plánované hodnoty a z tohoto důvodu tato data nebyla při zpracování použita. Údaje za Liberecký kraj nebyly bohužel k dispozici. Jedno kritérium pro vymezení hospodářky slabé oblasti je daňová výtěžnost na jednoho obyvatele. Z toho důvodu byla mezi sledované indikátory zařazena i oblast veřejné ekonomiky. 3.2.1 Daňové příjmy v Kč Při výpočtu tohoto indikátoru se vycházelo z podkladů předaných krajským úřadem. K dispozici byla data po jednotlivých obcích zahrnutých do HSO Cvikovsko za období 2001 až 2004. Daňové příjmy po jednotlivých obcích jsou uvedeny v příloze č.6 v tabulce č. Ta-A.2.1 a jsou tvořeny z následujících položek: daně z příjmů, daně ze zboží a služeb, místní a správní poplatky, majetkové daně. Tabulka č. Ta-A.2.1: Daňové příjmy v jednotlivých letech po obcích v tis. Kč Obec 2001 2002 2003 2004 Cvikov 24 120 26 429 27 790 29 275 Kunratice u Cvikova 2 692 2 881 3 151 3 428 Svojkov 499 594 628 1 627 Svor 2 943 3 234 3 504 3 824 Celkem 30 254 33 138 35 073 38 154 Zdroj: Krajský úřad Liberec Res Perita Consulting Propočty: vlastní Z tabulky č. Ta A.2.1 vyplývá, že v oblasti Cvikovska dochází v jednotlivých letech k růstu daňových příjmů. V roce 2004 byly daňové příjmy téměř o 30 % vyšší než v roce 2001. V absolutní částce dosahuje nejvyššího příjmu obec Cvikov, která má nejvíce obyvatel v sledovaném HSO. Průměrná daňová výtěžnost za rok 2004 (uvedená v příloze č.6 v tabulce č. Ta-A.2.16) na jednoho obyvatele za HSO Cvikovsko činí 6 683,-- Kč. Nejvyšší daňovou výtěžnost na jednoho obyvatele vykazuje v roce 2004 obec Svojkov, a to ve výši 16 109,-- Kč. Ostatní tři obce v HSO Cvikovsko mají za rok 2004 skoro shodnou

Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Cvikovsko analytická část 15 daňovou výtěžnost na jednoho obyvatele. Potvrzuje se tak princip solidarity zákona o rozpočtovém určení daní, který určuje způsob jejich transferu územním samosprávným celkům a některým státním fondům. Z poskytnutých dat lze dále vyvodit, že největší podíl na daňových příjmech je tvořen daní z příjmů. Celkový růst daňových příjmů byl způsoben především nárůstem tohoto typu daní. Ostatní součásti daňových příjmů ve sledovaných letech nevykazovaly podstatných změn. Celkový přehled daňových příjmů za HSO Cvikovsko je uveden v tabulce č. Ta-A.2.5. 3.2.2 Nedaňové příjmy v Kč Nedaňové příjmy tvoří druhou velkou skupinu běžných příjmů municipálních rozpočtů. Nedaňové příjmy jsou tvořeny těmito položkami: příjmy z municipálního majetku (příjmy z pronájmu majetku apod.), příjmy z vlastní činnosti, uživatelské poplatky (poplatky ze psů, poplatky za užívání veřejného prostranství apod.), správní municipální poplatky za úkony, přijaté úroky, transfery od jiných subjektů (např. dary). Tabulka č. Ta-A.2.2: Nedaňové příjmy v jednotlivých letech po obcích v tis. Kč Obec 2001 2002 2003 2004 Cvikov 8 165 4 217 4 226 4 905 Kunratice u Cvikova 743 677 405 892 Svojkov 70 315 177 82 Svor 1 556 1 334 1 489 1 044 Celkem 10 534 6 543 6 297 6 923 Zdroj: Krajský úřad Liberec Res Perita Consulting Propočty: vlastní Z výše uvedené tabulky č. Ta-A.2.2 je zřejmé, že v roce 2001 byly tyto příjmy nejvyšší. V dalších letech došlo k jejich výraznému poklesu, jejich výše se v jednotlivých letech pohybovala na obdobné úrovni. Významný pokles nedaňových příjmů zaznamenala obec Cvikov, který byl především způsoben poklesem příjmů z vlastní činnosti. Celkový přehled nedaňových příjmů za HSO Cvikovsko je uveden v tabulce č. Ta - A.2.5. Přehled průměrných nedaňových příjmů na jednoho obyvatele za rok 2004 po jednotlivých obcích je zpracován v příloze č. 6 v tabulce č. Ta-A.2.16. V roce 2004 činily nedaňové příjmy na jednoho obyvatele za hospodářsky slabou oblast Cvikovsko 1 213,-- Kč. Nejvyšší nedaňový příjem na jednoho obyvatele (více než průměr za celou oblast) vykazuje obec Svor, velmi nízkého příjmu dosahuje obec Svojkov ve výši 812,-- Kč. 3.2.3 Kapitálové příjmy v Kč Další položku příjmů municipálních rozpočtů tvoří tzv. kapitálové příjmy. Tyto příjmy jsou tvořeny: z vlastních příjmů: a) z prodeje majetku b) z prodeje podílů emisí cenných papírů (dluhopisů).

Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Cvikovsko analytická část 16 Tabulka č. Ta-A.2.3: Kapitálové příjmy v jednotlivých letech po obcích v tis. Kč Obec 2001 2002 2003 2004 Cvikov 4 703 4 124 3 804 8 336 Kunratice u Cvikova 638 2 875 721 427 Svojkov 885 69 247 422 Svor 472 279 398 613 Celkem 6 698 7 347 5 170 9 798 Zdroj: Krajský úřad Liberec Res Perita Consulting Propočty: vlastní Přehled kapitálových příjmů je uveden v tabulce č. Ta-A.2.3, ze které vyplývá, že nejvyšší kapitálové příjmy v letech 2001 až 2004 vykazuje obec Cvikov. Rozdílné hodnoty mezi jednotlivými obcemi i v jednotlivých letech lze vysvětlit samotným charakterem těchto příjmů, které jsou z největší části tvořeny prodejem obecního majetku. Pokud obec prodá svůj majetek, v krátkém časovém horizontu si zvýší kapitálové příjmy, ale v dlouhodobém horizontu se bude muset bez těchto příjmů obejít, neboť tak ztrácí možnost budoucích příjmů z pronájmů. Průměrný kapitálový příjem na jednoho obyvatele za HSO Cvikovsko v roce 2004 činil 1 716,-- Kč (viz příloha č.6, tabulka č. Ta-A.2.16), vypovídací schopnost je však z důvodů výše uvedeného poněkud snížená. Nejvyššího průměrného kapitálového příjmu na jednoho obyvatele v roce 2004 dosahuje obec Svojkov. Pro zjištění trendů a rozdílů mezi jednotlivými obcemi by však bylo třeba delší časové řady údajů a podrobnějších informací o jednotlivých obcích.. 3.2.4 Přijaté dotace v Kč K dalším významným zdrojům, které municipality získávají jsou peněžní transfery dotace. Tyto dotace jsou: kapitálové (investičně účelové), poskytované na vymezené okruhy potřeb, a to na stavby zlepšující životní prostředí, stavby veřejné spotřeby školy nebo budovy pro sociální a zdravotní péči apod.; specifické účelové dotace (neinvestiční), např. k údržbě kulturních památek apod.; dotace ze stáních fondů jedná se o přísně účelové dotace; další druhy dotací. Tabulka č. Ta-A.2.4: Přijaté dotace v jednotlivých letech po obcích v tis. Kč Obec 2001 2002 2003 2004 Cvikov 62 136 83 850 82 613 123 710 Kunratice u Cvikova 336 164 1 630 1 714 Svojkov 756 1 380 347 59 Svor 120 200 2 247 2 405 Celkem 63 348 85 594 86 837 127 888 Zdroj: Krajský úřad Liberec Res Perita Consulting Propočty: vlastní Přehled o výši dotací v jednotlivých letech po jednotlivých obcích uvádí tabulka č. Ta-A.2.4. Velký podíl tvoří dotace většinou účelově vázané na jednotlivé akce, čímž lze také vysvětlit jejich značné výkyvy v čase i mezi jednotlivými obcemi. Celkově převažují neinvestiční dotace. Nejvyšší dotace získala v uplynulých letech nejlidnatější obec Cvikov, kde jejich výše se ve sledovaném období pravidelně zvyšovala (mimo roku 2003). Dotace na jednoho obyvatele činily v roce 2004 za hospodářsky slabou oblast Cvikovsko 22 401,- - Kč. Nejvyšší dotace na jednoho obyvatele (více než průměr za celou oblast) dosahuje obec Cvikov ve

Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Cvikovsko analytická část 17 výši 27 806,-- Kč. Nejnižší příjem dotací na jednoho obyvatele vykazuje obec Svojkov ve výši 584,-- Kč. Podrobněji viz příloha č.6., tabulka č. Ta-A.2.16. Tabulka č. Ta-A.2.5: Přehled celkových příjmů za HSO Cvikovsko v jednotlivých letech v tis. Kč Druh příjmů 2001 2002 2003 2004 Daňové příjmy 30 254 33 138 35 073 38 154 Nedaňové příjmy 10 534 6 543 6 297 6 923 Přijaté dotace 63 348 85 594 86 837 127 888 Běžné příjmy 104 136 125 275 128 207 172 965 Kapitálové příjmy 6 698 7 347 5 170 9 798 Příjmy celkem 110 834 132 622 133 377 182 763 Zdroj: Krajský úřad Liberec Res Perita Consulting Propočty: vlastní Tabulka č. Ta-A.2.6: Relativní (procentuální) vyjádření jednotlivých druhů příjmů v letech 2001 až 2004 za HSO Cvikovsko Druh příjmů 2001 2002 2003 2004 Daňové příjmy 27,3 25,0 26,3 20,9 Nedaňové příjmy 9,5 4,9 4,7 3,8 Přijaté dotace 57,2 64,5 65,1 70,0 Běžné příjmy 94,0 94,4 96,1 94,7 Kapitálové příjmy 6,0 5,6 3,9 5,3 Příjmy celkem 100 100 100 100 Zdroj: Krajský úřad Liberec Res Perita Consulting Propočty: vlastní Z výše uvedených tabulek č. Ta-A.2.5 a Ta-A.2.6 je patrné, že běžné a celkové příjmy obecních rozpočtů v letech 2001 až 2004 stále stoupaly (nárůst činil téměř 65 %). Tento vývojový trend byl významně ovlivněn výší poskytnutých dotací, které tvoří nejvýznamnější příjmovou položku a jejich podíl stoupá - v roce 2004 tvořily více než dvě třetiny rozpočtu. Tento vývoj je způsoben výší dotací v obci Cvikov (příloha č.6, tabulka č. Ta-A.2.15), kde v roce 2004 dotace tvořily téměř 75 % příjmů obce. Daňové příjmy tvoří celkově čtvrtinu příjmů, ale v obcích Kunratice u Cvikova a Svojkov tvoří více než padesát procent příjmů (příloha č. 6, tabulka č. Ta-2.15). Kapitálové příjmy tvoří doplňkovou část rozpočtu. 3.2.5 Běžné výdaje v Kč Běžné výdaje slouží k financování běžných potřeb v příslušném rozpočtovém roce a většinou tvoří objemově rozhodující skupinu výdajů municipálních rozpočtů. Přehled velikosti běžných výdajů je uveden v tabulce č. Ta-A.2.7. Tabulka č. Ta-A.2.7: Běžné výdaje v jednotlivých letech po obcích v tis. Kč Obec 2001 2002 2003 2004 Cvikov 91 437 114 137 110 602 155 654 Kunratice u Cvikova 2 846 3 058 4 644 6 367 Svojkov 1 055 915 1 231 1 118 Svor 3 288 4 196 6 438 6 858 Celkem 98 626 122 306 122 915 169 997

Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Cvikovsko analytická část 18 Zdroj: Krajský úřad Liberec Res Perita Consulting Propočty: vlastní Běžné výdaje v letech 2001 až 2004 zaznamenávaly růst po celé sledované období. Z údajů, které byly k dispozici, lze zjistit, že největší podíl na výdajích tvoří výdaje na materiál, energii a služby. Tato položka zaznamenává v jednotlivých letech vzestupný trend, který je s největší pravděpodobností způsoben růstem cen (především cen materiálů a služeb). Největší běžné výdaje vykazuje logicky populačně největší obec Cvikov (v roce 2004 výdaje ve výši 155 654 tis. Kč). Nejnižší výdaje vykazuje nejméně lidnatá obec Svojkov (v roce 2004 činily výdaje 1 118 tis. Kč. Průměrné běžné výdaje na jednoho obyvatele v hospodářsky slabé oblasti Cvikovsko za rok 2004 činily 29 777,-- Kč (viz příloha č.6, tabulka č. Ta-A.2.18). Největší průměrný výdaj na jednoho obyvatele (nad průměrem za celou oblast) vykazuje obec Kunratice u Cvikova, ve výši 38 171 Kč a nejnižší obec Svor (10 990,-- Kč.) 3.2.6 Kapitálové výdaje v Kč Kapitálové výdaje slouží k financování dlouhodobých, většinou investičních potřeb, které přesahují jedno rozpočtové období. Tyto výdaje jdou do všech oblastí veřejné ekonomiky na municipální úrovni. Souvisí s výdaji nejen na nové investice, ale i se splácením půjček. Ovšem při velkém podílu návratných půjček na financování investic může nastat vysoké úrokové zatížení, které může být v budoucnu významným břemenem a pohlcovat významnou část výdajů municipálních rozpočtů. Údaje o kapitálových výdajích po jednotlivých obcích v letech 2000 až 2004 jsou zpracovány v tabulce č. Ta-A.2.8. Tabulka č. Ta-A.2.8: Kapitálové výdaje v jednotlivých letech po jednotlivých obcích v tis. Kč Obec 2001 2002 2003 2004 Cvikov 3 915 6 999 2 013 14 169 Kunratice u Cvikova 1 102 3 520 267 110 Svojkov 1 198 3 058 4 83 Svor 557 427 424 320 Celkem 6 772 14 004 2 708 14 682 Zdroj: Krajský úřad Liberec Res Perita Consulting Propočty: vlastní Z poskytnutých dat lze určit, že kapitálové výdaje byly nejvíce používány na nákup majetku a podílů. Ostatní položky představují doplňkovou složku kapitálových výdajů. Velikost kapitálových výdajů je v jednotlivých obcích velmi rozdílná a od roku 2001 do roku 2004 dochází k velkým výkyvům, a to jak směrem nahoru, tak i dolů. V roce 2004 byly kapitálové výdaje o 7 910 tis. Kč nižší než v roce 2001. Mezi jednotlivými obcemi existují značné rozdíly v objemu těchto výdajů i ve vývoji jejich objemu v čase, což je způsobeno jejich vázáním na konkrétní investiční akce. Nejvyšší kapitálové výdaje vykazuje obec Cvikov, nejmenší pak opět obec Svojkov. Průměrný kapitálový výdaj v roce 2004 na jednoho obyvatele v oblasti Cvikovska činil 2 572,--Kč. Nejvyšší kapitálový výdaj na jednoho obyvatele (více než průměr za celou oblast) za rok 2004 vykazuje obec Cvikov ve výši 3 185,-- Kč, nejnižší pak obec Kunratice u Cvikova. Průměrné kapitálové výdaje na jednoho obyvatele za rok 2004 v Kč po jednotlivých obcích jsou uvedeny v příloze č.6 v tabulce č. Ta- A.2.18.

Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Cvikovsko analytická část 19 Tabulka č. Ta-A.2.9: Přehled celkových výdajů za HSO Cvikovsko v jednotlivých letech v tis. Kč Druh výdaje 2001 2002 2003 2004 Běžné výdaje 98 626 122 306 122 915 169 997 Kapitálové výdaje 6 772 14 004 2 708 14 682 Výdaje celkem 105 398 136 310 125 623 184 679 Zdroj: Krajský úřad Liberec Res Perita Consulting Propočty: vlastní Tabulka č. Ta-A.2.10: Relativní (%) vyjádření jednotlivých druhů výdajů v letech 2001 až 2004 za HSO Cvikovsko Druh výdaje 2001 2002 2003 2004 Běžné výdaje 93,6 89,7 97,8 92,0 Kapitálové výdaje 6,4 10,3 2,2 8,0 Výdaje celkem 100 100 100 100 Zdroj: Krajský úřad Liberec Res Perita Consulting Propočty: vlastní Z tabulky č. Ta-A.2.9 vyplývá, že běžné výdaje za HSO Cvikovsko v letech 2001 až 2004, s výjimkou roku 2003, stoupaly. Rozhodující vliv měl vývoj běžných výdajů, které zaznamenaly nárůst téměř o 75 % a tvořily stále okolo 90 % rozpočtu. Kapitálové výdaje tvoří doplňkovou složku výdajů, která je uvolňována na jednotlivé akce dle možností obecních rozpočtů. 3.2.7 Financování v Kč Tato položka představuje rozdíl mezi příjmy (daňovými, nedaňovými, kapitálovými a dotacemi) a výdaji (běžnými a kapitálovými). Hodnota této položky se vykazuje obráceným znaménkem, než jak je rozdíl skutečně vypočten. Pokud jsou příjmy vyšší než výdaje, vyjde hodnota rozdílu kladná a obec vykazuje přebytkový rozpočet, ovšem rozdíl je uveden se záporným znaménkem. Přehled financování v letech 2001 až 2004 a po jednotlivých obcích je uveden v tabulce č. Ta-A.2.11 Tabulka č. Ta-A.2.11: Financování v jednotlivých letech po jednotlivých obcích v tis. Kč Obec 2001 2002 2003 2004 Cvikov - 3 771 2 516-5 817 3 597 Kunratice u Cvikova - 462-19 - 997 16 Svojkov 42 1 616-164 - 991 Svor - 1 246-425 - 776-709 Celkem - 5 437 3 688-7 754 1 913 Zdroj: Krajský úřad Liberec Res Perita Consulting Propočty: vlastní Financování v jednotlivých letech za hospodářsky slabou oblast Cvikovsko lze charakterizovat, jako vývoj s proměnlivou tendencí, neboť se v jednotlivých letech střídaly přebytkové a schodkové rozpočty. Celkové financování HSO Cvikovsko v jednotlivých letech je ovlivněno především bilancí rozpočtu obce Cvikov. Jediná obec, který vykázala ve všech sledovaných letech přebytkový rozpočet je Svor. Dalším zaznamenaným rysem veřejného financování je vysoká závislost obecních rozpočtů na různých dotacích a tedy vliv státní dotační politiky na investice a rozvoj obcí. Je výrazný rozdíl mezi daňovými příjmy obcí a získanými dotacemi, zejména u Cvikova (v r. 2004 29,275 mil. Kč daňové

Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Cvikovsko analytická část 20 příjmy, 123,71 mil. Kč dotační příjmy). Malé obce, které neumí využívat dotace, pak závisí čistě na nízkých daňových příjmech. 3.2.8 Úhrn aktiv/pasiv v Kč Hodnota tohoto ukazatele je tvořena: stálými aktivy, peněžními fondy, cizími zdroji, bankovními úvěry a půjčkami, krátkodobými závazky celkem. Tabulka č. Ta-A.2.12: Úhrn aktiv /pasiv v jednotlivých letech po jednotlivých obcích v tis. Kč Obec 2001 2002 2003 2004 Cvikov 211 701 199 087 210 675 259 684 Kunratice u Cvikova 21 425 21 417 22 290 21 820 Svojkov 3 548 6 176 6 079 6 823 Svor 31 819 27 334 28 515 29 180 Celkem 268 493 254 014 267 559 317 507 Zdroj: Krajský úřad Liberec Res Perita Consulting Propočty: vlastní Tento indikátor zaznamenává postupný nárůst (výjimku tvoří rok 2002, kdy došlo k poklesu daného indikátoru, který byl především způsoben poklesem úhrnu aktiv/pasiv u obce Cvikov). Jednotlivé úhrny aktiv/pasiv v letech 2001 až 2004 po jednotlivých obcích jsou uvedeny v tabulce č. Ta-A.2.12. Z tabulky je patrné, že jednotlivé obce vykazují různě velké hodnoty tohoto indikátoru. Z údajů lze vyvodit poměrně těsnou závislost objemu aktiv a pasiv na počtu obyvatel v jednotlivých obcích. Pokud se blíže podíváme na složení položky úhrnu aktiv/pasiv, z podkladových materiálu zjistíme, že největší položku tvoří u všech obcí stálá aktiva, která jsou především tvořena nemovitostmi a pozemky. 3.2.9 Obligatorní výdaje v Kč Obligatorní výdaje představují povinné výdaje, které obce hradí, např. příplatky na dopravu, školství apod. Přehled obligatorních výdajů po jednotlivých obcích v letech 2001 až 2004 je uveden v tabulce č. Ta-A.2.13. Tabulka č. Ta-A.2.13 Obligatorní výdaje v jednotlivých letech po jednotlivých obcích v tis. Kč Obec 2001 2002 2003 2004 Cvikov 31 726 45 953 50 791 64 180 Kunratice u Cvikova 2 850 5 415 4 241 5 912 Svojkov 1 919 3 898 938 1 058 Svor 3 401 3 850 6 266 6 361 Celkem 39 896 59 116 62 236 77 511 Zdroj: Krajský úřad Liberec Res Perita Consulting Propočty: vlastní Velikost těchto výdajů závisí na počtu obyvatel jednotlivých obcí, na tom zda se v obci nachází mateřská škola nebo základní škola, jak obec přispívá na autobusovou dopravu apod. Obligatorní výdaje