V případě, že město chce některé byty ve svém majetku vymezit jako byty startovací pro mladé osoby, je nutné, aby to bylo předem stanoveno v transparentních pravidlech. Pokud nejsou byty předem jasně vymezeny jako byty startovací pro mladé a obec následně odmítne uzavřít nájemní smlouvu pro starší osobu, vzniká důvodné podezření na diskriminaci založenou na věku v rozporu s antidiskriminačním zákonem. V Brně dne 2. září 2013 Sp. zn.: 150/2012/DIS/JKV Zpráva o šetření ve věci neuzavření nájemní smlouvy k obecnímu bytu Na veřejného ochránce práv se obrátila zaměstnankyně občanského sdružení, která upozornila na situaci rodiny H. při jednání s městem D. ve věci uzavření nájemní smlouvy k obecnímu bytu, domnívá se, že jejich problémy jsou zapříčiněny příslušností k romské etnicitě. A - Předmět šetření Dne 20. června 2012 kontaktovala veřejného ochránce práv Mgr. B. B. z občanského sdružení K. s žádostí o konzultaci ve věci rodiny H., která je uživatelkou sociálních služeb poskytovaných tímto sdružením. Hlavní problém Mgr. B. spatřuje v situaci týkající se bydlení paní A. H., nar. 1938, (dále také stěžovatelka ). Rodina H. se v roce 2012 ocitla v obtížné životní situaci a musela opustit stávající ubytování. Pan H. se svou matkou A. H. získali ubytování v azylovém domě v D. Azylový dům byl ale vzhledem k věku a zdravotnímu stavu paní A. H. (imobilita a závislost na vozíku pro invalidy, který paní H. neumí ovládat, a proto je plně odkázána na svého syna) nevhodný. I proto Rada města D. nesouhlasila s jejím ubytováním v azylovém domě. Dostala nabídku bydlení v domově důchodců, což ale odmítla, protože domov důchodců se nachází 15 km od D. a paní H. měla obavy ze ztráty kontaktu s rodinou a následného zhoršení svého psychického i zdravotního stavu. Proto požádala o přednostní přidělení bytu v domě s pečovatelskou službou v D., ale její žádost nebyla odborem sociálních a zdravotních věcí města D. doporučena a rada města ji následně zamítla. Paní H. následně požádala o přidělení sociálního bytu, který byl bezbariérový, a proto i plně vyhovující jejím zdravotním potřebám. I tato žádost byla radou města zamítnuta s odůvodněním, že se jedná o tzv. startovací byty určené pro mladé rodiny s dětmi. Mgr. B. namítla, že ne ve všech případech nájemců sociálních bytů se jedná o mladé rodiny s dětmi. Problémy rodiny H. hodnotí jako diskriminaci založenou na etnicitě, neboť si nedokáže jiným způsobem vysvětlit zdlouhavost řešení bytové situace paní A. H.
V červnu 2012 paní H. opětovně požádala o byt v domě s pečovatelskou službou a dočasně bydlela se svou dcerou a dalšími sedmi osobami v nevyhovujících podmínkách. B - Skutková zjištění Protože vzniklo podezření na diskriminaci založenou na etnicitě, veřejný ochránce práv v dané věci zahájil šetření, v rámci něhož vyzval starostku města D. k vyjádření, z jakého důvodu Rada města D. neschválila uzavření nájemní smlouvy s paní A. H. k bytu v domě s pečovatelskou službou, resp. neuzavřela nájemní smlouvu k bezbariérovému obecnímu bytu, jaké podmínky či kritéria paní H.nesplnila. Starostka uvedla, že situace stěžovatelky a její rodiny je jí známa. Vysvětlila, že město D. disponuje dvěma domy s malometrážními byty pro seniory. Domy nemají status domů s pečovatelskou službou, ale běžně se tak označují. Přidělování těchto bytů se řídí pravidly, která se liší od pravidel pro přidělování ostatních městských bytů. Stěžovatelka dle slov starostky žádala o bydlení od roku 2005, ale opakovaně se nedostavila k prohlídkám bytů. Druhou žádost o byt podala dne 6. června 2011, když jí byla na konci roku zaslána výzva k prohlídce bytu, opět se nedostavila. Třetí žádost o byt v domě s pečovatelskou službou byla podána dne 12. dubna 2012. Dále si dne 30. května 2012 zažádala o mimořádné přidělení bytu, ale v té době byl k dispozici pouze byt v 1. patře bez výtahu, a proto nebylo radou města přidělení bytu doporučeno. Dne 25. června 2012 dále podala žádost o uzavření nájemní smlouvy k bytu v domě ve D. ulici. V tomto domě jsou občanům D. k dispozici sociální byty, jejichž přidělování nepodléhá zvláštním pravidlům. Posuzuje se pouze, zda se jedná o příjmově vymezené osoby dle nařízení vlády č. 146/2003 Sb., o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení ke krytí části nákladů spojených s výstavbou bytů pro příjmově vymezené osoby, ve znění pozdějších předpisů. Neuzavření nájemní smlouvy k sociálnímu bytu vysvětluje následovně: Protože je známo, že vícegenerační soužití způsobuje často problémy, snaží se rada města při přidělování bytů umisťovat seniory do tzv. DPS a sociální byty v D. ulici přidělovat mladým lidem, jako byty startovací. V srpnu 2012 si stěžovatelka podala žádost o byt velikosti 1+0 ve V. ulici. Protože je však dům určen k privatizaci, nájemní smlouvy k bytům jsou uzavírány s podmínkou následného odkoupení. Dle slov starostky sociální odbor projednával situaci se stěžovatelkou několikrát i za přítomnosti její rodiny. Stěžovatelka dle ní souhlasila s dočasným ubytováním v domově důchodců, ale její rodina byla proti, proto byla dočasně ubytována v azylovém domě, přestože nesplňovala podmínky cílové skupiny pro toto zařízení. Dne 28. srpna 2012 byl radou města uložen vedoucí Správy majetku města D. úkol vytipovat a připravit pro paní H. vhodný byt. Tento úkol byl dle slov starostky splněn a dne 25. září 2012 byl paní H. usnesením rady města přidělen byt o velikosti 1+1 v B. ulici. 2
Starostka města se vyjádřila, že hlavní problém spatřuje v laxním přístupu stěžovatelky a její rodiny. Přístup rodiny se nezměnil ani poté, co se do případu zapojila sociální pracovnice Občanského sdružení K. Zaměstnankyně občanského sdružení potvrdila (ve vyjádření ze dne 29. listopadu 2012), že byt byl stěžovatelce přidělen. Jednalo se však o byt v části města označované jako sociálně vyloučená lokalita. Stěžovatelka nájemní smlouvu k bytu neuzavřela, protože se jednalo o byt, který vůbec nepožadovala. V mezidobí stěžovatelka prodělala dva infarkty, a proto stále požadovala přednostní přidělení bytu v domě s pečovatelskou službou, případně bytu v blízkosti bydliště její dcery. Protože jí dlouhodobě nebylo vyhověno, odjela do zahraničí za svým synem. Koncem března 2013 se ze zahraničí vrátila, neboť jí byl přidělen obecní byt, který vyhovoval jejím potřebám. Po svém příjezdu byla téměř ihned hospitalizována v nemocnici, kde dne 5. dubna 2013 zemřela. C - Hodnocení věci zástupcem ochránce C.1 Uzavírání nájemních smluv k obecním bytům Pronajímáním obecních bytů obec uspokojuje potřebu bydlení svých občanů ve smyslu ustanovení 35 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů. Každá obec si stanoví vlastní kritéria pro výběr z uchazečů o pronájem bytů v jejich vlastnictví. Ačkoliv sjednávání nájemních smluv k obecním bytům spadá do samostatné působnosti obcí a jedná se o vztahy soukromoprávní, obec nevystupuje ve stejné pozici jako fyzické či právnické osoby soukromého práva. 1 Obec jako veřejnoprávní korporace na rozdíl od jiných právnických osob soukromého práva plní veřejné úkoly. Posláním obce je tak zajišťování veřejných úkolů, kterými je péče o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů a při plnění svých úkolů chrání též veřejný zájem. Z toho důvodu zákon stanoví obci při nakládání s majetkem určitá omezení. Při výběru nájemce obec nemůže postupovat svévolně, měla by se naopak snažit o co možná největší transparentnost a předvídatelnost vůči svým občanům. Při pronajímání obecního bydlení musí obec kromě jiného respektovat i zákaz diskriminace zakotvený v antidiskriminačním zákoně. C.2 Diskriminace v oblasti přístupu k bydlení Diskriminaci v oblasti přístupu ke zboží a službám včetně bydlení zapovídá ustanovení 1 odst. 1 písm. j) antidiskriminačního zákona. Diskriminací se přitom rozumí jednání či opomenutí, v důsledku něhož se s jednou osobou zachází méně příznivě, než se zachází nebo zacházelo nebo by se zacházelo s jinou osobou ve srovnatelné situaci. Zakázanými důvody rozlišování jsou kromě jiného rasa a etnický původ a věk. Antidiskriminační zákon dále zapovídá i nepřímou diskriminaci, jíž se rozumí jednání nebo opomenutí, kdy je na základě zdánlivě neutrálního ustanovení, kritéria nebo praxe osoba znevýhodněna oproti ostatním. Nepřímou diskriminací není, pokud by toto ustanovení, kritérium nebo praxe bylo 1 Viz Doporučení veřejného ochránce práv k naplňování práva na rovné zacházení s žadateli o pronájem obecního bytu, str. 10. Dostupné z: http://www.ochrance.cz/fileadmin/user_upload/diskriminace/doporuceni/obecni_byty.pdf. 3
objektivně odůvodněno legitimním cílem a prostředky k jeho dosažení byly přiměřené a nezbytné. U obce jako pronajímatele, který má specifické veřejnoprávní postavení, však bude otázka legitimního důvodu pro rozlišování posuzována vždy přísněji, než u osob soukromého práva. Stejně tomu bude i při posuzování přiměřenosti a nezbytnosti prostředků k dosažení legitimního cíle. C.3 Zhodnocení případu stěžovatelky V posuzovaném případě není sporu o tom, že obec jako pronajímatelka obecního bydlení se nachází v odlišném postavení ve srovnání s ostatními pronajímateli. Obec D. tak nerezignovala na svou povinnost starat se o potřeby svých občanů a dle slov starostky se o to snaží i při uzavírání nájemních smluv k obecním bytům. Existence formalizovaných zásad pro přidělování bytů v DPS D. a pravidel pro uzavírání nájemních smluv na byt ve vlastnictví města D. napovídá snaze o transparentnost při uzavírání nájemních smluv. Pokud jde o žádost stěžovatelky o mimořádné přidělení bytu v domě s pečovatelskou službou ze dne 30. května 2012, starostka uvedla, že byl k dispozici pouze byt v prvním patře bez výtahu. Protože takto lokalizovaný byt by byl pro stěžovatelku upoutanou na vozík pro invalidy obtížně dostupný, lze v nedoporučení přidělení bytu radou města shledat legitimní důvod. V případě přidělení by přinejmenším hrozilo, že se bude jednat pouze o dočasné, nikoliv trvalé řešení bytové situace stěžovatelky. Protože odůvodnění neuzavření nájemní smlouvy bylo založeno na rozumných objektivních kritériích, která nesouvisejí s žádným z diskriminačních důvodů, nevzniklo podezření na diskriminaci. Co se týče bytu v domě ve D. ulici, dle vyjádření starostky jsou v tomto domě k dispozici sociální byty, které jsou přidělovány pouze příjmově vymezeným osobám dle nařízení vlády č. 146/2003 Sb. Skutečnost, že se jedná především o startovací byty pro mladé osoby, není nikde formálně podchycena. Dle vyjádření starostky se rada města snaží při přidělování bytů umisťovat seniory do tzv. DPS a sociální byty v D. ulici přidělovat mladým lidem. Přitom není jasné, zda jsou tyto byty přidělovány výhradně mladým lidem, resp. mladým rodinám, či zda jsou takoví žadatelé pouze upřednostňováni a na základě jakých kritérií. V praxi rady města v tomto případě lze shledat prvky svévole, neboť rozhoduje na základě blíže nespecifikovaných netransparentních podmínek. Nadto se snaží o prostorovou segregaci seniorů, s nimiž uzavírá nájemní smlouvy k bytům v domě s pečovatelskou službou, ačkoliv se nejedná o zařízení sociálních služeb, od mladých osob, s nimiž uzavírá nájemní smlouvy k sociálním bytům ve D. ulici. Dle slov starostky je tato praxe odůvodněna tím, že je známo, že vícegenerační soužití způsobuje často problémy, aniž by tento argument jakkoli vysvětlila či specifikovala. Toto odůvodnění dle mého názoru nelze použít k legitimnímu ospravedlnění rozlišování, neboť z důvodu netransparentnosti poskytuje prostor pro svévolné rozhodování. Pokud by město chtělo část obecních bytů vymezit jako byty startovací, bylo by nutné takové byty předem specifikovat spolu s podmínkami, za nichž je možné nájemní smlouvy k nim uzavírat. Pokud má rada města možnost rozhodovat se dle svého uvážení bez objektivně stanovených pravidel o tom, s kým uzavře nebo neuzavře nájemní smlouvu, dává jí to prostor pro libovolné rozlišování z jakýchkoli důvodů včetně důvodů zakázaných. V systému, v němž uzavření či neuzavření nájemní smlouvy závisí na uvážení rady města, zda by soužití v jednom domě mohlo způsobit problémy, aniž by k tomu existovalo odůvodnění objektivními faktory, není naplněn požadavek na legitimní cíl. Snaha 4
o prostorovou segregaci různých skupin osob není legitimní, a proto ji nelze použít pro ospravedlnění rozlišování. V případě, že je segregování různých osob založeno přímo či nepřímo na některém ze zakázaných důvodů rozlišování, vzniká podezření na diskriminaci v tomto případě z důvodu věku. Ačkoliv vyvstaly i pochybnosti o rozlišování z důvodu etnicity, pro závěr o diskriminaci v tomto případě neexistují žádné důkazy. Žádosti o byt ve V. ulici nebylo vyhověno, protože se nachází v domě, který je určen k privatizaci. V tomto případě bylo neuzavření nájemní smlouvy odůvodněno legitimním cílem a z žádných okolností nevyplývá, že by mohlo být založeno na některém ze zakázaných diskriminačních důvodů. D - Závěry V případě, že město chce některé byty ve svém majetku vymezit jako byty startovací pro mladé osoby, je nutné, aby to bylo předem stanoveno v transparentních pravidlech. Pokud je na uvážení rady města zhodnocení, zda se žadatel o obecní bydlení hodí pro ubytování v konkrétním domě, dává to městu prostor pro svévolné a netransparentní rozhodování o uzavírání nájemních smluv k obecním bytům. Nejsou-li byty v domě ve vlastnictví obce předem jasně vymezeny jako byty startovací pro mladé osoby a následně obec odmítne uzavřít nájemní smlouvu se starší osobou, vzniká důvodné podezření na diskriminaci založenou na věku v rozporu s antidiskriminačním zákonem. Na základě předložených tvrzení nebylo možné shledat diskriminaci založenou na etnickém původu, neboť k takovému tvrzení neexistuje žádný důkaz. Jako problematickou však vnímám praxi uzavírání nájemních smluv k sociálním bytům pouze s mladými osobami a naopak bytům v domě s pečovatelskou službou, když není jasné, zda je pobyt v domě s pečovatelskou službou spojen s užíváním sociální služby. Pochybnosti tato praxe vzbuzuje také proto, že dům s pečovatelskou službou určený pro starší osoby není zcela bezbariérový, zatímco sociální byty přidělované jako byty startovací bezbariérové jsou. Obec tak dle mého názoru ne zcela přiléhavě reaguje na potřeby svých občanů. Zprávu o šetření zasílám starostce obce D. a zaměstnankyni Občanského sdružení K. Starostku žádám, aby učinila kroky ke zvýšení transparentnosti rozhodování o uzavírání nájemních smluv k bytům ve vlastnictví města. S ohledem na to, že stěžovatelka v mezidobí zemřela, nebude na zprávu o šetření následovat žádné další poskytování metodické pomoci. JUDr. Stanislav K ř e č e k v. r. zástupce veřejného ochránce práv 5
(zpráva je opatřena elektronickým podpisem) 6