Nástroje ke zvýšení finanční dostupnosti bydlení u domácností potenciálně i akutně ohrožených finanční nedostupností bydlení - senioři



Podobné dokumenty
INSTITUT REGIONÁLNÍCH INFORMACÍ. Koordinační schůzka k projektu Kutná Hora,

ZVÝŠENÍ VARIABILITY BYTOVÉHO FONDU

Příloha č. 1: Vstupní soubor dat pro země EU 1. část

Bydlení v mezinárodním srovnání. vybrané údaje o bydlení ze zdrojů EUROSTAT, ČSÚ, publikace Housing Statistics in the European Union 2010

Bydlení pro mladou generaci výsledky průzkumu. Renata Zdařilová

5.8.1 Základní charakteristika bytového fondu a vývoj bydlení

*+, -+. / 0( & -.7,7 8 (((!# / (' 9., /,.: (; #< # #$ (((!# / "

MEZINÁRODNÍ POROVNÁNÍ

4. Pracující (zaměstnaní) senioři

z toho v rodinných domu v letech domech (%)

Mediánový věk populace [demo_pjanind] 41,1 40,8 41,0 40,6 40,4 40,3 40,2 40,0

ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU

Domy s pečovatelskou službou (DPS) v Přerově charakteristika bydlení a uživatelů

4. Mezinárodní srovnání výdajů na zdravotní péči

Ondřej Nývlt DEMOGRAFICKÁ DATA O (NE)ZAMĚSTNANOSTI POPULACE 50+ V ČR Workshop e-capacit8

3. Domácnosti a bydlení seniorů

Náklady práce v českých podnicích komparativní výhoda? (výstupy analýzy za léta )

Business index České spořitelny

STÁRNUTÍ OBYVATELSTVA A TRH PRÁCE, SPECIFIKA ODVĚTVOVÉ STRUKTURY V ČESKÉ REPUBLICE

Kontexty porodnosti v České republice a Praze

3. Domácnosti a bydlení seniorů

Zneužívání chudoby: čísla a fakta. Doc. Ing. Ilona Švihlíková, Ph.D.

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD

Postavení českého trhu práce v rámci EU

PŘÍLOHA SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

Graf 4.1: Procento podniků v Česku používajících antivirový program; prosinec 2003 prosinec 2004 leden 2006 leden % 77% podniky

STAVEBNICTVÍ BYTOVÁ VÝSTAVBA BYTOVÝ FOND

Informace ze zdravotnictví Libereckého kraje

program výzkumu MMR WD

Sociální bytová politika v Praze 2 zatím bez zákona o sociálním bydlení. Kateřina Jechová MČ Praha 2

PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY

E Veřejná správa. Regionální srovnání je dostupné také v jednotlivých krajských ročenkách na webových stránkách ČSÚ.

Potenciální finanční nedostupnost nájemního bydlení z regionálního pohledu

4. Riziko chudoby nebo sociálního vyloučení, rok 2014

Ceník přepravce BALIKSERVIS Doba přepravy

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Na padesátém 81, Praha 10

Postavení českého trhu práce v rámci EU

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje

Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny?

Graf C1 Jednotlivci starší 16 let používající počítač. v milionech v procentech 67% 70% 59% 5,9 6,2 6,5 5,3

Rozvojový plán Duhy o.p.s

Údaje o rozšíření používání ICT v závislosti na pohlaví sledovaných jednotlivců najdete v publikaci: Zaostřeno na ženy a muže 2013.

SOUČASNÁ DEMOGRAFICKÁ SITUACE ČESKÉ REPUBLIKY VE

Informace ze zdravotnictví Libereckého kraje

Jaké jsou důvody ČMKOS k požadavku na vyšší nárůst mezd a platů pro rok 2016?

E-government z pohledu statistiky

Mzdy v ČR. pohled ČNB. Vojtěch Benda. člen bankovní rady ČNB , Praha

Tisková konference, Český statistický úřad, 14. února 2012, Praha

4. Osoby bydlící v zařízeních

Rozdělení populace v ČR podle věku a pohlaví (v %)

Aktivita A1004: Vnitroregionální rozdíly ve vybraných čtyřech krajích návrhy postupu

Hrubý domácí produkt v členských zemích EU, výdaje na zdravotnictví v zemích EU a zdroje jejich financování

5. Důchody a sociální služby

Základní pohled na budoucí vývo. j počtu osob dle. Zastoupení osob ve starším věku a jejich participace na trhu práce i ve srovnání s EU27

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje

Informace ze zdravotnictví Ústeckého kraje

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje

z toho Obydlené byty celkem

Analýza bytové výstavby v roce 2014

CO ŘÍKAJÍ STATISTIKY O IT ODBORNÍCÍCH V ČR

F Vzdělávání a digitální dovednosti

Informace ze zdravotnictví Pardubického kraje

Bydlení seniorů podporující setrvání v obci a v komunitě ve středoevropském kontextu Martina Mikeszová

Tab. B1 Domácnosti v ČR s pevnou telefonní linkou

Zdravotnictví. ve světě, v ČR, v regionu resort Plzeňského kraje Skupina ZHPK

Informace ze zdravotnictví Libereckého kraje


Kapitola 7. Sociální služby pro seniory

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD

Vymezení klasifikace hlavních skupin domácností ohrožených finanční nedostupností bydlení z důvodu hospodářské krize

Korupce pohledem ekonoma

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje

Aktuální údaje ze zdravotnictví

G Zdravotnictví. Více informací k tomuto tématu naleznete na:

Hodnotící tabulka jednotného trhu

Aktivita A09101: Klasifikace hlavních skupin domácností ohrožených krizí

Informace ze zdravotnictví Královéhradeckého kraje

Informace ze zdravotnictví Královéhradeckého kraje

Počítače a internet v českých domácnostech

POROVNÁNÍ SPRÁVNÍCH OBVODŮ

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje

2010 Dostupný z

Nabídka zastavitelných ploch pro bydlení v územních plánech obcí vliv na disparity ve fyzické dostupnosti bydlení. RNDr.

Vývoj demografické struktury obyvatelstva v zemích EU. Tomáš Fiala Jitka Langhamrová Katedra demografie Fakulta informatiky a statistiky VŠE Praha

Řešení problematiky ubytoven v krátkodobém a dlouhodobém horizontu

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje

Bytová politika města Plzně. Domov jako taneční sál pro

AKTIVITA A Prognózy potřeby bytů a nové bytové výstavby v současných podmínkách ekonomické recese na úrovni ČR a jednotlivých krajů

Výsledky zmapování regionálních disparit ve finanční dostupnosti bydlení

Celkové výdaje na zdravotnictví a osobu v paritě kupní síly (údaje v ) v roce 2002.

STATISTIKY CESTOVNÍHO RUCHU JIŽNÍ ČECHY 2007

SPOTŘEBNÍ DAŇ V EU. Michaela Boučková, Tereza Máchová

1. Míra ekonomické aktivity

Informace ze zdravotnictví kraje Vysočina

Uplatnění mladých lidí na trhu práce po ukončení svého studia, Ondřej Nývlt prezentace IPN KREDO.

3. Sociální péče v Libereckém kraji zaměřená na seniory

Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje

Pracovní doba v České Republice je v rámci EU jedna z nejdelších Dostupný z

Dětská úrazovost v České republice, stav, vývoj a prevence. Doc. MUDr. Veronika Benešová, CSc.

Transkript:

Nástroje ke zvýšení finanční dostupnosti bydlení u domácností potenciálně i akutně ohrožených finanční nedostupností bydlení - senioři

Cíl vytvořit finančně dostupné sociální bydlení pro seniory ve stávajících vlastnických i obecních bytových domech nebo RD a to ve fázi užívání. nástroj je zaměřen na snížení ceny bydlení seniorů - nájemného

Vývoj počtu obyvatel a seniorůčr Koordinační schůzka k projektu Hradec nad Moravicí, 10. 11. 9. 2009 vývoj počtu seniorů (obyvatel 65+) v posledních letech je patrný z následující tabulky, současný nárůst je stále ještě velmi mírný. Věková skupina 0-14 15-64 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 1 621 862 1 589 766 1 554 475 1 526 946 1 501 331 1 479 514 1 476 923 1 480 007 7 170 017 7 195 541 7 233 788 7 259 001 7 293 357 7 325 238 7 391 373 7 431 383 65 + 1 414 557 1 417 962 1 423 192 1 434 630 1 456 391 1 482 437 1 512 834 1 556 152 Průměrný věk 39,0 39,3 39,5 39,8 40,0 40,2 40,3 40,5 Index stáří (65+/0-14 v %) 87,2 89,2 91,6 94,0 97,0 100,2 102,4 105,1

Růst počtu seniorů v dlouhodobém výhledu přibližuje nejnovější projekce ČSÚ (pracující i s údaji o migraci), z údajů je patrný jak výrazný absolutní tak i relativní růst této věkové skupiny po r.2010, Obyvatel k 1.1. rok celkem abs. 65+ 65+ podíl v % 2008 *) 10381130 1 512 834 14,6 2009 *) 10467542 1 556 152 14,9 2010 10503408 1 598 680 15,2 2020 10797484 2 166 389 20,1 2030 10908419 2 516 957 23,1 2040 10873660 2 913 984 26,8 2050 10842320 3 375 527 31,1 2065 10689713 3 439 252 32,2

Ukazatele pro hodnocení přiměřenosti rozsahu bydlení seniorů Závazné a ani doporučené normy, ukazatele pro hodnocení přiměřenosti rozsahu bydlení seniorů v současnosti chybí. Dříve byly součástí např. Zásad a pravidel územního plánování, (VÚVA, URBION, 1983) : domovy důchodců - 4 místa/1000 obyvatel domovy s pečovatelskou službou - 2 byt. jednotky - což je asi 3-4 místa/1000 obyvatel domovy penziony - 0.8 místa /1000 obyvatel léčebny dlouhodobě nemocných - 1.5 lůžka/ 1000 obyvatel Celkem tedy bylo uvažováno s kapacitou asi 10 míst ve sociálně zdravotních zařízeních na 1000 obyvatel. Doporučené celkové kapacity se v současnosti obvykle pohybují mezi 4-5% z celkového počtu osob nad 65 let, Kapacita sociálního systému ubytování pro seniory: cca 42 tis. míst v domovech důchodců-domovech pro seniory (jejich kapacita je 2,75% z celkového počtu osob starších 65 let), počet míst dlouhodobě roste 8 tis. míst v léčebnách pro dlouhodobě nemocné a v hospicích (součást zdravotního systému) 11,5 tis. míst v domovech-penzionech pro důchodce 31 tis. bytových jednotek v domech s pečovatelskou službou (cca 35 tis. míst), Celkem cca 96 tis. míst, počet seniorů nad 65 let je v současnosti cca 1,5 mil.

Nová bytová výstavba a podíl bytů v domech s pečovatelskou službou (zdroj: ČSÚ) Rok Koordinační schůzka k projektu Hradec nad Moravicí, 10. 11. 9. 2009 Dokončené byty celkem V DPS Podíl bytů DPS v % 1998 22 183 811 3,66 1999 23 734 651 2,74 2000 25 207 687 2,73 2001 24 758 708 2,86 2002 27 291 1 725 6,32 2003 27 127 1 729 6,37 2004 32 268 1 638 5,08 2005 32 863 1 047 3,19 2006 30 190 760 2,52 2007 41 649 530 1,27 2008 38 380 345 0,90

Podíl seniorů žijících v domácnostech jednotlivců podle věku a pohlaví Osoby ve věku 65 a více let Osoby ve věku 80 a více let Země muži % ženy % celkem % muži % ženy % celkem % Česká republika 18,3 44,1 34,1 29,0 52,7 45,7 Dánsko 26,4 55,1 43,1 39,5 72,5 61,5 Estonsko 19,6 43,4 35,6 26,0 45,3 40,9 Finsko 21,6 47,3 37,4 30,7 57,1 49,9 Francie 16,5 40,4 30,7... Irsko 20,6 31,7 26,9 25,5 36,7 32,8 Itálie 13,6 36,0 26,8 22,1 48,4 39,7 Kypr 10,9 29,0 20,9 20,4 35,0 28,8 Lichtenštejnsko 15,7 40,2 30,5 19,0 46,4 37,5 Litva 14,3 37,9 29,8 19,8 39,8 34,3 Lotyšsko 12,7 28,5 23,4 15,7 26,5 24,0

Podíl seniorů žijících v domácnostech jednotlivců podle věku a pohlavípokračování tabulky Země Osoby ve věku 65 a více let Osoby ve věku 80 a více let muži % ženy % celkem % muži % ženy % celkem % Nizozemsko 17,7 43,9 33,1 27,3 54,7 46,3 Norsko 24,4 49,3 39,0 33,6 63,5 53,5 Polsko 13,8 33,7 26,1 20,9 40,8 34,9 Portugalsko 10,1 25,3 19,0 15,9 29,3 24,6 Rakousko 15,9 42,7 32,5 23,6 52,3 44,4 Rumunsko 12,5 31,5 23,6 23,2 40,9 34,8 Řecko 9,1 24,9 17,8 14,5 29,6 23,4 Slovensko...... Slovinsko 11,4 33,5 25,3 16,4 38,1 32,3 Švýcarsko 16,7 41,7 31,6 23,6 48,9 40,6 Velká Británie 21,9 43,6 34,5 32,0 55,6 47,9

PŘÍKLADY FINANČNÍCH NÁKLADŮ NA SOCIÁLNÍ SLUŽBY V JIHOMORAVSKÉM KRAJI z uvedené tabulky vyplývá, že náklady na 1 lůžko se pohybují mezi 14 tis až 21 tis Kč/měsíc, z toho součet příspěvků zřizovatele a MPSV se pohybuje v rozmezí zhruba od 5,5 tis. Kč do 8,5 tis.kč za měsíc. Při průměru 6 tis./ lůžko je to 72 tis. Kč za jedno lůžko za rok. Za 10 let 720 tis. Kč. Domov pro seniory Věstonická Brno % Domov pro seniory Foltýnova Brno Domov pro seniory Letovice % DPS Tišnov soběstační Domov pro seniory Hodonín % Průměrné náklady na lůžko 19 467,82 100% 13 242,60 18 690 100 % neuvádí 21 102,- 100 % Pokrytí z příspěvků zřizovatele 5 210,40 26,76% 6 742,18 1 744 11,49 bez příspěvků 1 181,6 5,6 % MPSV 3 208,4 16,48 % 616,58 3 700 24,37 bez příspěvků 6910,25,- 32,75 % ZP 54,28 0,28% neuvádí 1,04 neuvádí 1474,- 6,99% Pokrytí z úhrad klientů 6 821,00 35,04% 5 783,84 6079 40,04 3 600,- 6509,35,- 30,85% Pokrytí z příspěvků na péči 3 998,45 20,53% neuvádí 3297 21,71 Péči si senioři hradí ze svých příspěvků, dle skutečně provedených služeb a nemusejí je odevzdat 4 589, 21,75% Pokrytí z ostatních výnosů 175,16 0,90% neuvádí 243,45 1,31 zisky z pronájmu obchodních prostor 434,66 2,06%

Kartogram 1 - Podíl trvale obydlených bytů užívaných 1 osobou z celkového počtu trvale obydlených bytů V moderní společnosti stále roste podíl jednočlenných bytových domácností, který je v Jihomoravském kraji stále mírně pod průměrem ČR. Podíl jednočlenných domácností roste se stářím populace a městským charakterem sídel. Například v Brně bylo v SLDB zaznamenáno 28% bytů užívaných pouze 1 osobou. INTUT REGIONÁLNÍCH INFORMACÍ

Kartogram 2 - Podíl trvale obydlených bytů užívaných 1 osobou v rodinných domech z celkového počtu trvale obydlených bytů v rodinných domech Kartogram 2 zpřesňuje údaje uváděné v kartogramu 1. V rodinných domech je nižší zastoupení obydlených bytů s 1 osobou, avšak např. v případě města Brna jde stále o poměrně vysoký podíl bytů. Je otázkou nakolik je možno uvedený stav spojovat s rezervami ve využití bytů, nepružností systému bydlení a nakolik je odrazem dlouhodobě rostoucí úrovně bydlení, zejména u starších domácností.

Kartogram 3 - Podíl trvale obydlených bytů užívaných 1 osobou a s více než 3 pokoji z celkového počtu trvale obydlených bytů s 1 osobou Potenciální rezervy bydlení jsou především v menších obcích se zástavbou rodinnými domy. Hodnocení využitelnosti těchto bytů je problematické, pomineme-li mnohdy neatraktivní uzemní lokalizaci, pak je problémem stáří a nedostatek finančních prostředků. Změna preferencí dotací nikoliv na novou bytovou výstavbu ale spíše na nájemní bydlení, které je naopak nadměrně plošně regulováno, by přispěla ke zvýšení využití bytového fondu.

ZANEDBANOST BYTOVÉHO FONDU IRI terénní průzkum - Vybrané ekonomické charakteristiky bydlení z r. 2003 v závorce počet měst zanedbanost bytového fondu je problém zanedbanost bytového fondu je částečný problém zanedbanost bytového fondu není problém odhad průměrné zanedbanosti v tis. Kč/byt vývoj zanedbanosti % obcí kde se zvyšuje Brno (1) 100% - - 356 shodná velká města (8) 63% 38% 0% 203 38% střední města (12) 50% 50% 0% 208 33% malá města (13) 38% 31% 31% 117 23% celkem (34) 50% 38% 12% 173 29% neodpovědělo obcí 0 0 0 6 1 Pouze u 4 malých měst bylo deklarováno, že zanedbanost bytového fondu nepředstavuje problém. S velikostí měst roste vnímání zanedbanosti bytového fondu. Uváděný odhad za JMK 173 tis.kč/byt by vahou města Brna by překročil 300 tis/byt.

Důvody pro sociální bydlení: Neustálý celkový nárůst počtu senioru Velký počet seniorů žijících osaměle v jednom bytě Velký počet seniorů žijících osaměle v nadměrném bytě 3 pokoje a více Velký počet seniorů žijících osaměle v RD Snaha udržet seniory co nejdéle ve stávajícím prostředí Nedostatek sociálního bydlení Současný trend dotací směřuje k podporování samostatného a chráněného bydlení obecního i vlastnického Neutěšený stavební stav bytového fondu Nove schválené dotace - jednání Vlády ČR schválilo Ministerstvu pro místní rozvoj nařízení vlády umožňující poskytování dotací na výstavbu sociálních nájemních bytů. O dotace budou moci nyní žádat nejen města a obce, ale jakékoli jiné fyzické nebo právnické osoby. Tedy i soukromí investoři. Dotace se budou poskytovat z rozpočtu Státního fondu rozvoje bydlení.

Průměrná hodnota vybraných ukazatelů bytové výstavby (rok 2008, zdroj: ČSÚ) Plocha 1 bytu Hodnota Hodnota 1 m2 plochy obytná užitkov á 1 budovy 1 bytu obytné užitkové Hodnota 1 m3 obestavěného prostoru v m2 v tis. Kč v Kč Celkem 76,0 107,0 4 127,1 2 411,7 31 725,0 22 534,0 x v tom: rodinné domy 96,3 138,8 3 199,1 3 088,0 32 058,0 22 244,0 4 221,0 bytové domy 54,0 71,2 38 516,5 1 889,3 34 995,0 26 518,0 4 820,0 nástavby, přístavby, vestavby k rodinným domům 707 102,6 1 315,4 1 223,9 17 315,0 11 925,0 x nástavby, přístavby, vestavby k bytovým domům 52,4 71,6 4 754,4 1 513,0 28 862,0 21 121,0 x nové domy s pečovatelskou službou a domovy-penzióny 26,8 37,2 39 731,4 2 072,9 77 232,0 55 698,0 7 352,0 nové byty,získané stavebními úpravami stávajících nebytových prostor 51,2 69,3 4 046,2 1 088,8 21 254,0 15 717,0 x Počet bytů v nebytových budovách 58,9 83,4 x 1 412,1 23 963,2 16 938,5 x

PŘÍKLADY NOVÝCH NÁSTROJŮ podporované bydlení seniorů včr Sektor typ bydlení Způsob sociální pomoci Distorze Motivace Společenský přínos Odhad finančních nákladů v Kč V nájmu v zanedbaném vlastnickém domě Majitel dostane dotace s tím, že byt opraví a bude souhlasit s jeho využitím pro účely podporovaného bydlení Oprava bude probíhat. v obydleném bytě Je nutno zajistit pomoc pečovatelské služby. Staří lidé se nemusí stěhovat, mají nízký nájem, byt je zrenovován. Sociální funkce může být časově omezená. Regenerace zanedbaného bytového fondu, obnova center měst, pracovní příležitosti 1mil. Kč na průměrný dvoupokojový byt, 2mil. Kč na průměrný třípokojový a větší byt V nájemním bytě zanedbaném a nadměrném, i byt v osobním vlastnictví Byt se rozdělí na dvě bytové jednotky, nebo na více samostatných pokojů se společným soc. zařízením, případně na bezbariérový Oprava bude probíhat. v obydleném bytě Je nutno zajistit pomoc pečovatelské služby. Vyloučí se osamělost, lepší začlenění do společnosti. Velká variabilita takto zrekonstruovaného bytu. Zlepší se hospodaření s bytovým fondem, uvolní se byty. Velké byty řadu let nebyly disponibilní.. 1,2 mil. Nelze vytvořit byt s registrovaným nájmem V RD v zanedbaném stavebním stavu s jednou starší osobou Majitel dostane dotace a dům opraví., ale stáří je problém. Může v jednom domě vzniknout i několik ubytovacích jednotek, které majitel bude pronajímat. Problémem může být stáří, které už neumožňuje majiteli takový úkol zvládnout. Může ho však zastoupit rodina, případně obec. Může vzniknout bydlení pro více seniorů, vyloučí se osamělost seniora. Motivace pro rodinu, větší soudržnost rodin. Regenerace zanedbaného bytového fondu, obnova venkova,dočasné pracovní příležitosti v obci,brigády. Kupní cena od 300 tis. do 2 mil. Kč Cena rekonstrukce se nedá určit. Záleží na velikosti a stavu domu. V dražších RD by neměla být nezbytná oprava Cena také záleží na velikosti domu.

Příklady nákladů na rekonstrukci bytů a výši nájemného v případě bydlení hotelového typu by se nájemné mohlo dostat i pod současně požadovanou cenu 43 Kč/m2. Roční rozdíl mezi tržním nájemným a nájemným usměrńovaným je cca 90 000,-Kč za byt a rok. Při dotaci 1,8 mil. by konzumace dotace trvala cca 20 let bez započtení míry inflace a vlivu hospodářské krize. Po uplynutí této doby by pominuly důvody pro usměrňování nájemného. Za předpokladu nájemného za třípokojový byt cca 100m2 celkové plochy středně zanedbaný, 1. kat. Nájemné jednotlivých bytů po rozdělení rekonstrukcí Nájemné na jednu osobu, při společném soužití tří osob v jednom rekonstruovaném bytě hotelový typ Hrubé náklady na rekonstrukci bytu při jeho rozdělení při 18 000Kč/m2 Náklady na úpravy pro společné soužití hotelový typ Usměrńované 7400,- Kč Usměrńované 3700,- Kč 2466,-Kč Odhad 1 800 000,- Kč Odhad 900 000,-Kč Tržní 15 000,- Kč Tržní 7 500,-Kč 5000,- Kč Odhad 1 800000,- Kč Odhad 900 000,-Kč

Závěr Rekonstruovat velké byty dělením na menší zajišťuje soukromí, možnost zůstat v ve svém prostředí a je také ekonomicky výhodné a architektonicky zajímavé. Dotace na rekonstrukce vlastnických nebo obecních bytů pro sociální účely garantují snížené nájemné na 10 let, pak by musely být opět nájemníci dotováni pomocí příspěvků. Soužití několika osob v jednom bytě, se ukazuje finančně nejvýhodnější s těchto důvodů: Nejjednodušší stavební úpravy Nejnižší náklady na rekonstrukci Velká variabilita bytu může zpětně sloužit pro dobře situované velké rodiny. Problémy k řešení : Zájem o takový druh bydlení ze strany budoucích uživatelů (soužití v bytech hotelového typu), o rozdělených samostatných bytech není pochyb Jak se vypořádat s narůstajícím počtem žen v důchodovém věku a jejich relativně nižších důchodů Podmínka: Existence pečovatelské služby ( nejlépe terénní PS) v dané lokalitě Dostupnost lékařské služby z hlediska - existence služby v dané lokalit Dopravní dostupnost

DĚKUJI ZA POZORNOST