Opravný list bakalářské práce Název práce: Řešitel: Vedoucí práce: Oponent: Analýza systému sběru využitelných složek komunálního odpadu vznikajícího na území města Brna Sandra Šťastná Bc. Ing. Zdeněk Konrád, Ph.D. Ing. Bohdan Stejskal, Ph.D. Připomínka vedoucího práce: žádám v rámci opravného listu přepracovat kapitolu 6 Metodika a 7 Výsledky a diskuse Oprava: 6 METODIKA 6.1 Získávání dat a informací Veškerá data, informace a celkový výzkum problematiky mé bakalářské práce spočíval ve třech složkách získávání teoretických znalostí z písemných textů, ať už v tištěné či elektronické podobě, získávání dalších znalostí s náhledem z praktického hlediska od právnických osob s hlavní činností v rámci odpadového hospodářství a pak také zjišťování povědomí o problematice odpadového hospodářství v mém bezprostředním okolí pomocí dotazníku. Co se týká studia teoretických znalostí pomocí písemných textů, tato metoda byla využita prakticky výhradně pro kapitolu legislativa, kde jsem čerpala pouze z uvedených zákonů, obecně závazných vyhlášek a výkladů zákonů. Kombinaci písemných textů a konzultací jsem pak využila u kapitol Komunální odpad a Systém sběru využitelných složek KO. Abych zde zaručila co nejvyšší kvalitu těchto informací, snažila jsem se o spolupráci s největšími a nejvlivnějšími společnostmi v Brně v tomto oboru. Za tímto účelem jsem navštívila a následně komunikovala se společnostmi SAKO Brno, a.s. a SITA CZ (Societe Industrielle De Transports Automobiles). Komunikace se společností SAKO Brno, a.s. probíhala především elektronickou formou. Mé dotazy na ně směřované se týkaly hlavně způsobu jejich organizace v systému sběru složek komunálního odpadu na území města Brna a následné nakládání s těmito složkami. SAKO však bylo natolik sdílné, že mi poskytlo i další informace o jednotlivých složkách komunálního odpadu, z nichž některé popisuji dále ve své bakalářské práci.
Ve společnosti SITA CZ jsem mimo jiné za účelem získání informací vykonávala bezplatnou praxi převážně administrativního ražení. Výměnou za moji výpomoc mi pak byl několikrát přidělen pracovník firmy, který mi ukázal nějaké místo související s mojí bakalářskou prací. Měla jsem tak možnost detailně shlédnout například nakládání s různými složkami komunálního odpadu na dotřiďovací lince polohované v Brno Líšeň a dokonce si i vyzkoušela ruční dotřiďování. Za neméně přínosnou považuji také návštěvu Centrální kompostárny Brno, která slouží ke zpracování biologicky rozložitelného odpadu z Brna i jeho okolí a nabízí všem obyvatelům, firmám i drobným živnostníkům možnost volně navážet vytříděný bioodpad a pomoci tak vracet organické látky do koloběhu látek v přírodě. Zde jsem měla možnost shlédnout zpracování dřevěných palet s hřebíky pomocí štěpkovače, který paletu rozštěpil na malé kousky, a zároveň byly za pomocí velkého magnetu odstraněny hřebíky, které pak mohly být prodány do kovozpracovatelských společností. 6.2 Volba metody Navázání spolupráce se společnostmi aktivními a vlivnými v odpadovém hospodářství však nebylo jediné, čemu jsem se v rámci své praktické části věnovala. Abych zjistila míru povědomí o systému sběru využitelných složek komunálního odpadu ve svém bezprostředním okolí, zvolila jsem formu polouzavřeného dotazníku směřovaného na náhodný vzorek obyvatel města Brna. Vzhledem k tomu, že jsem v rámci své práce chtěla oslovit co nejširší spektrum lidí, rozhodla jsem se nedávat limity oslovených lidí, co se rozřazení do určitých kategorií týče například věk či pohlaví. Tímto jsem byla schopná relativně efektivně zajistit, aby můj vzorek respondentů pokrýval různé typy domácností, od složení po výšku příjmu. Respondenty pro tento svůj rozšířený dotazník jsem oslovovala v okolí centra Brna ( Moravské náměstí, Náměstí Svobody, Konečného náměstí, Mendlovo náměstí ) v časovém rozmezí mezi 27. července 2013 až 4. srpna 2013. Výhodou této mé metody byla především její jednoduchost a konkrétnost, stejně tak jako nízké časové vytížení respondentů. Otázky byly formulovány jasně a srozumitelně s možnostmi odpovědí pokrývajících každou předvídatelnou situaci.
Nevýhodou však u této metody mohl být fakt, že respondenti mohli v některých otázkách odpovídat tak, aby vypadali, jak vypadat chtějí a jejich odpovědi tak nemusely být vždy plně pravdivé. Stejně tak u otázek na rozlišení jednotlivých barevných kontejnerů mohli někteří odpověď pouze hádat a mé výsledky tak nemusí zcela přesně odrážet stav jejich znalostí. I s touto nevýhodou však považuji metodu polouzavřeného dotazníku za velice efektivní. 6.3 Vyhodnocení dotazníku Způsobů, jakými lze vyhodnotit odpovědi respondentů v dotazníku, je hned několik. Já pro účely této práce zvolila výpočet pomocí programu Excel, zejména pro jeho jednoduchost a přehlednost. Jednotlivé výseče v grafu odpovídají odpovědím, které měli respondenti dotazníku na výběr. V každé této výseči je pak uvedeno konkrétní číslo, které značí, kolik respondentů zvolilo tuto odpověď. Abych však výsledky svého dotazníku mohla interpretovat co nejúčelněji, v komentářích výsledků jednotlivých dotazů jsem uvedla i procentuální poměr těchto odpovědí. Procentuální poměr jsem zaokrouhlila vždy na desetiny. Konkrétní výsledky budu formulovat ve své další kapitole Výsledky.
7 VÝSLEDKY A DISKUSE 7.1 Dotazník Jak jsem již uvedla v kapitole Metodika, v rámci své bakalářské práce jsem se zabývala i dotazováním náhodného vzorku lidí. Dotazy se týkaly hlavně třízení a sběru komunálního odpadu. Dotazování probíhalo čistě konverzační metodou, tedy že jsem se lidí ochotných účastnit se mého dotazníku ptala na níže uvedené otázky, pak jim navrhovala níže uvedené odpovědi a respondenti měli za úkol pouze se přiřadit do jedné z nabízených odpovědí. Tento dotazník se nachází v příloze č. 2. 7.2 Diskuse zjištěných skutečností V této kapitole bych ráda prezentovala reálné výsledky svého výzkumu; zaměřím se zde na účel jednotlivých otázek a jejich výsledek. Otázka č. 1 se zaměřovala na otázku striktně spjatou s mojí bakalářskou prací zda dotazovaný třídí odpad, nebo netřídí. 67 83 Ano 32 Ne Částečně Obr. č. 11: Třídíte odpad? Výsledek: z celkového počtu 182 respondentů pouze 67 třídilo odpad zcela, 83 z nich pak třídilo odpad alespoň částečně a 32 netřídilo odpad vůbec. Procentuálně vyjádřeno, 17,58 % dotazovaných netřídí odpad, zatímco zbylých 82,41 % odpad třídí, avšak pouze 36,81 % řádně a se vším všudy.
Otázka č. 2 se zaměřovala na lokalitu s účelem zjistit poměr vzorku z centra Brna a vzorku z okrajové části a tím zajistit potřebnou názorovou diverzitu. 79 103 V centru Brna Okrajová část Brna Obr. č. 12: Ve které části Brna žijete? Výsledek: z celkového počtu 182 respondentů mého výzkumného polouzavřeného dotazníku bylo 103 životně situovaných v okrajové části Brna a 79 v jeho centru. Procentuální poměr je zde 56,59 % vůči 43,40 %. Otázka č. 3 měla za úkol podrobněji zjistit, jaké složky odpadu respondenti třídí. Tuto otázku bylo samozřejmě možno zodpovědět více než jednou odpovědí. Můj výzkumný dotazník v tomto odhalil, že nejvíce lidi třídí plast (107 ze 150 třídících, tedy 71,33 %), dále pak sklo (65,33 %) a papír (rovných 54 %). Ostatní složky v tomto zabírají pouze velice marginální část textil 22 %, bioodpad 9,33 % a jiné 6 %. 33 14 9 107 81 98 Papír Sklo Plast Textil Bioodpad Jiné Obr. č. 13: Jaké složky odpadu třídíte?
Otázka č. 4 pak zkoumala, jakým způsobem respondenti preferují svůj odpad třídit, když už třídí. I tato otázka umožňovala více odpovědí. 13 54 8 136 Barevné kontejnery Podzemní kontejnery Sběrné dvory Velkoobjemové kontejnery Obr. č. 14: Kterou možnost třídění odpadu preferujete? Výsledek: Drtivá většina třídících respondentů vyvíjela při třízení KO aktivitu skrz barevné kontejnery; celkem 136 ze 150 (tedy celých 90,66 %). 36% respondentů preferuje využít možností sběrných dvorů, 8,66 % podzemních kontejnerů a pouze 5,33 % velkoobjemových kontejnerů. Otázka č. 5 se na sběrné dvory zaměřovala blíže, za účelem zjištění jejich efektivity. Zajímalo mě, jak často této možnosti lidé využívají. 76 11 33 Ano, často 62 Ano, občas Výjmečně Nikdy Obr. č. 15: Využíváte systém sběrných dvorů? Výsledek: respondenti, kteří někdy využili možnost složení KO ve sběrném dvoře, využívají nadále této možnosti spíše výjimečně (50,66 % dotazovaných). Za občasný horizont považují při využívání sběrných dvorů 41,33 % respondentů a 7,33 % z nich za častý. 33 dotazovaných jen potvrdilo svoji odpověď z předchozích otázek, když uvedlo, že této možnosti nevyužívají vůbec; jejich procentuální vyjádření je zde 22 %.
Otázka č. 6 měla za úkol ověřit, který ze zdrojů informací o sběru a třídění KO je v Brně nejvlivnější. 41 26 19 17 65 14 Internet Televize Tiskoviny Obecní zpravodaj Od přátel / příbuzných Jiné Obr. č. 16: Kde získáváte informace o sběru a třídění odpadu? Výsledek: Zcela pochopitelně drtivá většina respondentů získává informace o sběru a třídění KO na internetu (z celých 182 dotazovaných takto odpovědělo 65 dotazovaných, tedy 35,71 %). Druhou nejvlivnější složkou zde byla rodina a známí, zabírající 22,52 %. Za zmínku také stojí část shromažďující informace z obecních zpravodajů (14,28 %). Marginální část respondentů pak získávala informace z jiných zdrojů (10,43 %), z tiskovin (9,34 %) a z televize (7,69 %).
Otázka č. 7 se zaobírala zjištěním, zda respondenti považují stávající možnosti sběru a třídění KO za dostatečné. 17 68 97 Ano Ne Částečně Obr. č. 17: Považujete stávající možnosti ve sběru a třídění odpadu ve Vaší blízkosti za dostatečné? Výsledek: 53,29 % dotazovaných považuje moznosti sběru a třízení KO v okolí za dostatečné. Pouhých 9,34 % z nich pak za alespoň částečně dostatečné a za nedostatečné považuje tyto možnosti ve svém okolí hned 37,36 % respondentů. Otázka č. 8 byla pak jednoduchým testem, jak zjistit základní informovanost odpovídajících. Zde jsem se zaměřila na druh KO odkládaného do žlutého kontejneru. 3 24 8 Papír Sklo 147 Plast Textil Obr. č. 18: Víte, který odpad se třídí do žlutého kontejneru? Výsledek: 80,76 % dotazovaných zcela správně určilo, že do žlutého kontejneru se odkládá plast. Většina z těch, kteří tuto otázku nezodpověděli správně, si barvu zaměnila
s kontejnerem pro papír (13,18 %), 4,39 % pak s kontejnerem pro sklo a 1,64 % s kontejnerem pro textil. Otázka č. 9 pokračovala v podobném duchu, tentokrát s dotazem na modrý kontejner. 4 2 176 Papír Sklo Plast Obr. č. 19: Víte, který odpad se třídí do modrého kontejneru? Výsledek: 96,70 % respondentů správně určilo, že tento kontejner je určen na odkládání KO z papíru. 2,19 % mylně předpokládalo, že se jedná o nádobu vhodnou pro sklo a 1,09 % předpokládalo, že se jedná o nádobu na plast. Otázka č. 10 zjišťovala o povědomí odpadu odkládaného do zeleného kontejneru. 2 5 11 164 Papír Sklo Plast Textil Obr. č. 20: Víte, který odpad se třídí do zeleného kontejneru? Výsledek: 90,1 % z dotazovaných vědělo, že se jedná o kontejner na sklo. 6,04 % se domnívalo, že se jedná o kontejner pro odkládání papíru, 2,74 % o odkládání textilu a 1,09 % o kontejner na plast.
Otázka č. 11 zjišťovala povědomí tázaných o méně rozšířeném způsobu nakládání s KO o podzemních kontejnerech. 73 109 Ano Ne Obr. č. 21: Víte, co jsou podzemní kontejnery? Výsledek: výsledek zde potvrdil, že tento způsob není ještě stále zcela zarytý v povědomí občanů Brna, neb o jejích existenci vědělo (dle mého názoru pouze) 59,89 % respondentů, zatímco 40,1 % ne. Otázka č. 12 se zaměřovala na povědomí respondentů o tom, co se s vytříděným odpadem děje dále. 92 59 37 Ano Ne Částečně Obr. č. 22: Víte, co se s vytříděným odpadem děje dále? Výsledek: 32,41 % respondentů uvedla, že ví, co se dále s odpadem děje. 50,54 % o této problematice věděla alespoň částečně a celých 20,32 % o této části recyklačního procesu nevědělo prakticky nic.
Otázkou č. 13 jsem se dotkla dle mého názoru nejdůležitější části tohoto tématu: zda se dotazovaní cítí být k aktivnímu třídění odpadu motivováni státem. 13 169 Ano Ne Obr. č. 23: Motivuje Vás nějakým způsobem stát k třídění odpadu? Jak jsem předpokládala, tento pocit v sobě našel jen zlomek dotazovaných, zabírající 7,14 procentních bodů. Drtivých 92,85 % respondentů tuto motivaci od státu nemá. Otázka č. 14 měla za úkol rozdělit respondenty na muže a ženy. 107 75 Muž Žena Obr. č. 24: Jste muž nebo žena? Výsledek: můj dotazník zodpovědělo více mužů než žen, v procentuálním poměru 58,79 % ku 41,20 %.
Otázka č. 15 pak dále diverzifikovala respondenty, tentokrát dle jejich věku. 29 28 14 44 Do 15 let 16-26 let 27-45 let 67 46-65 let Starší Obr. č. 25: Do jaké věkové skupiny patříte? Výsledek: zjistila jsem, že nejpočetnější věková skupina zodpovídající můj dotazník se pohybovala mezi 27 a 45 lety věku, celých 36,81 %. Další významnou skupinou pak byli respondenti ve věku 16 až 26, kterých bylo 24,17 %. Za méně početné skupiny se pak ukázaly věkově 46 až 65 (15,93 %), starší než 65 (15,38 %) a mladší než 15 (7,69 %). 7.2.1 Komentář k dotazníku S výsledky dotazníku jsem poměrně spokojená, neb jsem zjistila, že lidé v mém bezprostředním okolí nejsou, co se sběru a třídění jednotlivých složek komunálního odpadu týče, úplně bez informací a znalostí. Rozhodně bych uvítala intervenci státu směřující vůči školství, aby se v rámci výuky škola věnovala i tomuto vážnému tématu. Na základě znalostí načerpaných psaním této práce předpokládám, že větší povědomí o odpadním hospodářství a o dopadu nekvalitního třízení (či o jeho absenci) by značně zvýšilo morální motivaci všech občanů k větší aktivitě, co se třídění KO týče. Za klíčovou zde považuji motivaci legislativní (viz otázka č. 13), ke které se ještě vyjádřím v diskusi.