UES: Softwarová optimalizace v oblasti výroby elektřiny a tepla



Podobné dokumenty
Zkušenosti v kogenerační výrobě tepla a elektřiny s provozováním optimalizace Ing. Břetislav Čunek Teplárna Otrokovice, a.s.

Pokročilé aplikace pro energetiku

Co udělaly (a musí udělat) teplárny pro splnění limitů? Co přinesla ekologizace?

1/62 Zdroje tepla pro CZT

Teplárenské cykly ZVYŠOVÁNÍ ÚČINNOSTI. Pavel Žitek

VYHLÁŠKA ze dne 5. prosince 2012 o stanovení minimální účinnosti užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie

Z e l e n á e n e r g i e

Matematické modely v procesním inženýrství

POČÍTAČOVÉ ŘÍZENÍ TECHNOLOGICKÝCH PROCESŮ

POČÍTAČOVÉ ŘÍZENÍ TECHNOLOGICKÝCH PROCESŮ

ENERGETIKA TŘINEC, a.s. Horní Lomná

R E A L I Z U J E M E V A Š E P Ř E D S T A V Y

PROSUN KOGENERAČNÍ JEDNOTKY ESS. alternative energy systems s.r.o.

Město Příbram rekonstrukce kulturního domu

Spolek pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla člen COGEN Europe. Firemní profil

ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE. Spalování paliv - Kotle Ing. Jan Andreovský Ph.D.

Částka 128. VYHLÁŠKA ze dne 16. listopadu 2010 o stanovení minimální účinnosti užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie

POČÍTAČOVÉ ŘÍZENÍ TECHNOLOGICKÝCH PROCESŮ

DamasPower. 3. dubna Michal Hejl

Zapojení špičkových kotlů. Obecné doporučení Typy turbín pro parní teplárny. Schémata tepláren s protitlakými turbínami

NOVÁ ENERGETICKÁ ŘEŠENÍ JAKO NEDÍLNÁ SOUČÁST CHYTRÝCH MĚST

DODAVATELSKÝ PROGRAM

ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE. Spalování paliv - Kotle Ing. Jan Andreovský Ph.D.

Teplárna Otrokovice a.s.

ení Ing. Miroslav Mareš EGP - EGP

Nový fluidní kotel NK14

Srovnání využití energetických zdrojů v hospodářství ČR. Ing. Vladimír Štěpán. ENA s.r.o. Listopad 2012

C-Energy Bohemia s.r.o.

Pardubický kraj EPC projekty. Ing. Milan Vich, energetický manažer Pk

XXVIII. SEMINÁŘ ENERGETIKŮ. Rizikové faktory dalšího rozvoje teplárenství. Ing. Josef Karafiát, CSc., ORTEP, s.r.o.

Referenční práce JOBI ENERGO - projekty REFERENČNÍ PRÁCE. JOBI ENERGO s.r.o. Projektové dokumentace investičních akcí. Strana 1

Žádosti o podporu v rámci prioritních os 2 a 3 jsou přijímány od 1. března 2010 do 30. dubna 2010.

Pr P eze e n ze t n ace a ce fir i my Verze 08/2009

ENERGETICKÁ AGENTURA VYSOČINY. Zbyněk Bouda

Přehled některých akcí realizovaných v létech

Aktuality z oblasti využívání pevné biomasy. Ing. Richard Horký, TTS Group

Teplárna Otrokovice a.s.

Návrh strategie Plzeňské teplárenské pro období od roku 2017

ArcelorMittal Ostrava a.s. Teplárna Integrované povolení čj. MSK 83215/2006 ze dne , ve znění pozdějších změn

1. Dělení a provoz výroben elektrické energie (elektráren)

i) parní stroj s rekuperací tepla, j) organický Rankinův cyklus, nebo k) kombinace technologií a zařízení uvedených v písmenech

Kombinovaná výroba elektřiny a tepla - kogenerace

Finanční podpora státu u opatření na snižování emisí v segmentu velké energetiky na území Moravskoslezského kraje

Problematika řízení automatických kotlů na biomasu se zaměřením na kotle malého výkonu pro domácnosti

Aktivity Moravskoslezského energetického centra v oblasti energetických úspor

výrobní faktory peněžní vyjádření Výnosy Klasifikace vstupů ekonomické analýzy Roční produkce Diagramy odběru

Energetické využití a technologie spalování uhelného multiprachu v soustavách CZT a průmyslových energetikách

DOKUMENTACE PRO STAVEBNÍ ŘÍZENÍ DSŘ. stavby: Vypracoval: Vedoucí útvaru: Datum: Celk. počet A4:

PŘEDSTAVENÍ VÝROBY ELEKTŘINY

Krajský úřad Moravskoslezský kraj Odbor životního prostředí a zemědělství 28. října Ostrava

Prediktivní regulace pro energetiku

Růst provozních nákladů a cen vstupů v letech PREMMI portál o hospodaření energií

Pavel Tomek. Alexander C. Hanf

lní vývoj v biomasy Ing. Jan Koloničný, Ph.D. Luhačovice

Směrnice o průmyslových emisích a teplárenství

DNY TEPLÁRENSTVÍ A ENERGETIKY Funkce, výhody a nevýhody CZT. Ing. Josef Karafiát, CSc., ORTEP, s.r.o.

Kombinovaná výroba elektřiny a tepla v roce 2008

6. OPATŘENÍ KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ

Liberalizácia energetiky v Slovenskej republike

PROSUN PLYNOVÉ KONDENZAČNÍ KOTELNY. alternative energy systems s.r.o.

DÁLKOVÉ VYTÁPĚNÍ =DISTRICT HEATING, = SZT SYSTÉM ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM = CZT CENTRALIZOVANÉ ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM

Budoucnost české energetiky II

Tepelné zdroje soustav CZT. Plynová turbína. Zásobovaní z tepláren s velkými spalovacími (plynovými) turbínami

Role domácích nerostných surovin pro sektor energetiky a průmyslu. 10. prosince 2012 Praha

ArcelorMittal Frýdek-Místek a.s. Teplárna Integrované povolení čj. MSK 83215/2006 ze dne , ve znění pozdějších změn

Naše nabídka zahrnuje kotle spalujících pevná, kapalná a plynná paliva, jakož i kotle na využití tepla z odpadních spalin.

Možnosti výroby elektřiny z biomasy

SMART GRID SYSTEM TECHNOLOGIE PRO ANALYTIKU A SPRÁVU ENERGETICKÝCH SÍTÍ. Představení společnosti Analyzátor sítě

OPŽP šance pro finance obcím

Proč Vaillant? Tradice, kvalita, inovace, technická podpora. Stacionární kondenzační kotle

Normování spotřeby paliv a energie v parních výrobnách

Aktuální stav, význam a strategie dalšího rozvoje teplárenství. Ing. Jiří Bis

ERÚ, 2011 Všechna práva vyhrazena

KONFERENCE - Energetické využití biomasy

OBNOVA ČEZ A PRAKTICKÁ APLIKACE NEJLEPŠÍCH DOSTUPNÝCH TECHNOLOGIÍ

UPRAVENÁ EMISNÍ BILANCE VYTÁPĚNÍ BYTŮ MALÝMI ZDROJI OD ROKU 2006

Biomasa & Energetika Praha

1/79 Teplárenské zdroje

Moderní kotelní zařízení

SC 2.5 SNÍŽENÍ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI V SEKTORU BYDLENÍ

Příprava a realizace projektu ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ BRNO. Václav Hnaníček, vedoucí projektu SAKO Brno, a.s.

O prestižní ocenění Projekt roku se utká 12 uchazečů

Jak to bude s plynovými spotřebiči?

EVECO Brno, s.r.o. ZAŘÍZENÍ PRO EKOLOGII A ENERGETIKU

Zkušenosti s provozem biomasových zdrojů v Třebíči

Univerzální středotlaké parní kotle KU

Dopad legislativy EU v oblasti ochrany ovzduší na možnosti využití hnědého uhlí v ČR

Projekt energobloku na biomasu s elektrickým výkonem 9,6 MW pro výtopnu Nové Vráto společnosti Teplárna České Budějovice je pro město nevýhodný.

Výběrová (hodnotící) kritéria pro projekty přijímané v rámci 4. výzvy pro prioritní osu 2 a 3 Operačního programu Životní prostředí

Program Čistá energie Praha 2018

REFERENČNÍ SEZNAM - PARNÍ TURBÍNY

DÁLKOVÉ VYTÁPĚNÍ (DISTRICT HEATING, CZT CENTRALIZOVAN ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM)

Perspektivy SMART technologií a jejich uplatnění v blízké budoucnosti. Michal Teršl, T-Systems Czech Republic a.s.

PROJEKT. Podpořený programem Podpora vědy a výzkumu v Moravskoslezském kraji ČÁST PROJEKTU č. 5

EKONOMICKÉ PŘIJATELNOSTI

FLUIDNÍ KOTLE. Fluidní kotel na biomasu(parní) parní výkon t/h tlak páry 1,4 10 MPa teplota páry C. Fluidní kotel

ŠKO-ENERGO Projekt udržitelného rozvoje při dodávkách energií pro ŠKODA AUTO. Ing. Miroslav Žďánský, MBA

Obsah. KVET _Mikrokogenerace. Technologie pro KVET. Vývoj pro zlepšení parametrů KVET. Využití KVET _ Mikrokogenerace

- technologická úroveň - snímače a akční členy (sběr dat-ovládání technologie)

Pokročilé technologie spalování tuhých paliv

Transkript:

UES: Softwarová optimalizace v oblasti výroby elektřiny a tepla Bystrá, Liptovský Ján, Slovensko, 18.-20.5.2004 Jáchym Vohryzek

Optimalizace a procesní řízení SW řešení: Pokročilé řízení/ Optimalizace Řídicí systém (DCS) Obchodní plánování Plánování výroby Optimalizace v reálném čase Nadstavbové pokročilé řízení Základní řídicí smyčky Polní instrumentace Provoz / Technologie Integrované řízení výrobních procesů UES Strana 2

(UES) Základní charakteristiky Komponentní softwarové aplikace Optimalizace procesu spalování řazení tepelných zdrojů řazení turbosoustrojí dodávky elektrické energie a podpůrných služeb Pokročilé řízení a optimalizace pro výrobu elektřiny výrobu procesní páry výrobu tepla Nejmodernější řešení pokročilého řízení vynikající odezva v přechodových stavech podpora otevřených DCS systémů třetích stran podpora standardních komunikačních protokolů Strana 3

Komponenty UES TLC ELA-T MPC ELA-B Tie Line Control přesné plnění plánovaných dodávek elektrické energie v reálném čase nástroj pro správu a komunikaci dodávkového plánu Economic Load Allocation for Turbines optimálně alokuje výrobu elektřiny na jednotlivá turbosoustrojí pracuje s kondenzačními, protitlakými turbinami i redukčními stanicemi Master Pressure Controller stabilizuje bilanci dodávky a odběru páry ze sběrny zabezpečuje dynamickou stabilitu parních sběren Economic Load Allocation for Boilers optimální alokace výroby páry mezi jednotlivé paralelní kotle maximalizace agregované tepelné účinnosti kotelny Advanced Combustion Control nejmodernější řešení pokročilého řízení spalovacího procesu optimalizace tepelné účinnosti jednotlivých kotlů redukce a stabilizace emisí v rámci stanovených limitů Pokročilé řízení řízení založené na na prediktivních vícerozměrových algoritmech Strana 4

UES pro elektrárenské provozy TLC řízení dodávky elektrické energie podle hodinových plánů výhoda na deregulovaném energetickém trhu optimální účinnost jednotlivých kotlů snížení emisí BLOK 1 BLOK 2 ELA-T optimální řazení jednotlivých energetických bloků BLOK 3 Strana 5

Aplikace UES pro vodní elektrárny Tie Line Control Tvorba plánu výroby Regulátor trhu centrální řízení dodávky MW e do rozvodné sítě. TLC Load Predictor Prediktor přítoků pro jednotlivé stupně kaskády Nelineární regresní model (srážky, neřízené přítoky, předpovědi ) Ekonomický alokátor pro virt. bloky optimální alokace výroby na jednotlivé elektrárny v kaskádě na základě hltnostních/cenových křivek jednotlivých elektráren ELA-V T ELA-T T T T Elektrárna v kaskádě Řízena na SP definovaný ELA-V Poskytuje ELA-V informace o aktuálních omezeních Popsána hltnostní/cenovou křivkou Turbina 1 Turbina 2 Turbina 3 Strana 6

UES pro průmyslovou energetiku a teplárenství stabilizace parních sběren během přechodových stavů vyrovnaná bilance vyráběné a spotřebované páry optimální alokace výroby páry na jednotlivé kotle vyšší účinnost a rychlejší reakce kotelny na změnu výkonu ELA-B MPC TLC ELA-T optimální využití páry vyšší využitelná kapacita výroby elektřiny Strana 7

Příklad použití UES Teplárna Otrokovice, Česká republika Nezávislý dodavatel kogenerační energie na Zlínsku Historie Vybudována na počátku 70. let v souvislosti s rozvojem gumárny Barum Privatizována na počátku 90. let, modernizace technologie technology 2. polovina 90. let digitální řídicí systém (), započaty projekty optimalizace řízení výroby od r. 2002 - TOT členem skupiny Appian Group Dodávky elektrické energie (~170 GWh/rok)* Jihomoravská energetika Barum Continental výroba pneumatik Dodávky tepla - procesní pára a topná pára/voda ( ~2 TJ/rok)* Barum Continental Fatra Napajedla chemická výroba Místní průmyslové podniky Teplo pro město a komerční budovy *) výsledky roku 2002, zdroj www.tot.cz Strana 8

Zkušenosti z TOT Technologie v TOT 3 práškové uhelné kotle 125 t/h kondenzační odběrová turbina 25 MW protitlaká odběrová turbina 25 MW redukční/chladicí stanice K3 MPC TG1 1.4 MPa 0.6 MPa 0.15 MPa Historie projektů optimalizace 1994-98 automatizace kotelny, změny strategie základního řízení v DCS 1999 optimalizace spalování v kotli K5 2000 rozšíření optimalizace na další jednotlivé kotle K3, K4 2001-02 Dokončení celkové optimalizace kotelny 2003 Pokročilé řízení dodávky elektrické energie ELA-B K4 K5 TG2 TLC Strana 9

Provozní výsledky UES stabilizace emisí CO Combustion Optimizer zklidňuje spalovací proces Stabilizace emisí CO je možná bez snížení účinnosti kotle 300 CO emission [mg/m 3 ] with a conventional controller Emise CO [mg/m 3 ] standardní regulace 200 100 0 0 500 1000 1500 2000 2500 3000 3500 4000 300 CO emission [mg/m 3 ] with the Combustion Controller Emise CO [mg/m 3 ] Combustion Optimizer 200 100 0 0 500 1000 1500 2000 2500 3000 3500 4000 time [sec] Strana 10

Provozní výsledky UES optimalizace spalování 1měsíční provozní data s (modré histogramy) porovnány s 1měsíčními provozními daty se standardním řízením spalování (červené histogramy) ] [% 10 9 8 7 6 5 4 3 Oxygen excess 1998 1999 trvalý provoz s nižším přebytkem vzduchu (- 31 %) ] [% 15 10 5 Emission NOx 1998 1999 snížení emisí NO x (- 15 %) 2 1 0 1 2 3 4 5 6 7 8 O2 [%] 0 0 100 200 300 400 500 600 NOx [mg/m 3 ] ] [% 90 80 70 60 50 40 Emission CO 1998 1999 garantované emise CO [%] 12 10 8 6 1998 1999 Efficiency zvýšení účinnosti (+ 1 %) 30 4 20 10 0 0 50 100 150 200 250 CO [mg/m 3 ] 2 0 86 86.5 87 87.5 88 88.5 89 89.5 η [%] Strana 11

Provozní výsledky UES TLC integrace plánování dodávek a pokročilého algoritmu řízení výroby elektrické energie A Nástroj pro plánování dodávek Plánovací databáze B Operátorská konzole TLC odsouhlasení a plnění dodávek podle plánu TLC C Výpočetní engine TLC v rámci UES, portfolia pro pokročilé řízení a optimalizaci Strana 12

Shrnutí UES, t.j. softwarová aplikace pokročilého řízení: rychle návratná alternativa k investičně náročným hardwarovým rekonstrukcím pro dosažení nižších emisí a zvýšení výrobních zisků může násobit efekt hardwarových rekonstrukcí, např. snížením provozních nákladů na denitrifikaci Hlavní přínosy zvýšení účinnosti kotlů + ekonomická alokace zátěže = snížení nákladů na palivo, optimalizace emisí (O 2, NO x a CO ve spalinách), limity teplotního namáhání jsou zohledněny v řídicích algoritmech = snížené opotřebení technologie, lepší dynamické vlastnosti a výkon použitím prediktivních řídicích algoritmů rychlejší a pružnější reakce na požadavky odběratelů v konkurenčním tržním prostředí Celkový pozitivní dopad dopad na na výrobní ukazatele oceňován technickým personálem, managementem i i vlastníky TOT TOT Strana 13

www.honeywell.com