Klasifikace plazmid. Charakteristikaplazmid dsdna kružnicová nebo lineární, velikost: kb

Podobné dokumenty
Plazmidy podstatná složka genomu bakterií

Bakteriální transpozony

BAKTERIÁLNÍ GENETIKA. Lekce 12 kurzu GENETIKA Doc. RNDr. Jindřich Bříza, CSc.

BAKTERIÁLNÍ TRANSPOZONY (mobilní elementy)

Mendelova genetika v příkladech. Transgenoze rostlin. Ing. Petra VESELÁ, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie LDF MENDELU Brno

Klonování gen a genové inženýrství

Genetika bakterií. KBI/MIKP Mgr. Zbyněk Houdek

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Molekulární biotechnologie č.12. Využití poznatků molekulární biotechnologie. Transgenní rostliny.

Globální pohled na průběh replikace dsdna

Kyselina hyaluronová. Kyselina hyaluronová. Streptococcus equi subsp. produkovaná kyselina hyaluronová a. Autor prezentace: Mgr.

Klonování DNA a fyzikální mapování genomu

Zemědělská botanika. Vít Joza

Metody molekulární biologie

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

2. Z následujících tvrzení, týkajících se prokaryotické buňky, vyberte správné:

MUTAGENEZE INDUKOVANÁ TRANSPOZONY (TRANSPOZONOVÁ MUTAGENEZE)

Příprava vektoru IZOLACE PLASMIDU ALKALICKÁ LYZE, KOLONKOVÁ IZOLACE DNA GELOVÁ ELEKTROFORÉZA RESTRIKČNÍ ŠTĚPENÍ. E. coli. lyze buňky.

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

BIOKATALYZÁTORY I. ENZYMY

Konjugace. Přenos DNA zprostředkovaný konjugativními plazmidy. Donor recipient transkonjugant

MIKROBIOLOGIE V BIOTECHNOLOGII

ZÁKLADY BAKTERIÁLNÍ GENETIKY

Molekulární základy dědičnosti. Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA

RESTRIKCE A MODIFIKACE FÁGOVÉ DNA

Struktura chromatinu. Co je to chromatin?

Buněčný cyklus. Replikace DNA a dělení buňky

19.b - Metabolismus nukleových kyselin a proteosyntéza

MIKROBIOLOGIE V BIOTECHNOLOGII

Rich Jorgensen a kolegové vložili gen produkující pigment do petunií (použili silný promotor)

Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ

Exprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie DNA RNA proteinu transkripce DNA mrna translace proteosyntéza

Nové přístupy v modifikaci funkce genů: CRISPR/Cas9 systém

Interakce proteinu p53 s genomovou DNA v kontextu chromatinu glioblastoma buněk

REKOMBINACE Přestavby DNA

SACHARIDY. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: Ročník: devátý

Transpozony - mobilní genetické elementy

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Kelacyl 100 mg/ml injekční roztok pro skot a prasata 100 ml

Molekulárn. rní. biologie Struktura DNA a RNA

Izolace nukleových kyselin

Terapeutické klonování, náhrada tkání a orgánů

Tématické okruhy pro státní záv rečné zkoušky

Molekulární procesy po fertilizacinormální či abnormální po ART?

BÍLKOVINY. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: Ročník: devátý

Spermatogeneze saranče stěhovavé (Locusta migratoria)

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Seminář izolačních technologií

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Imunita včel. Fyzikální bariéry

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/

DUM č. 3 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka modern

Implementace laboratorní medicíny do systému vzdělávání na Univerzitě Palackého v Olomouci. reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Psi: Snížení mortality a klinických příznaků parvovirózy (enterické formy) psů od 1 měsíce věku.

DUM č. 11 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika

Struktura a funkce biomakromolekul

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka modern

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Struktura a organizace genomů

Využití DNA markerů ve studiu fylogeneze rostlin

Nanotransportéry pro teranostické aplikace

Exprese rekombinantních proteinů

Rezistence patogenů vůči antimikrobialním látkám. Martin Hruška Jan Dlouhý

P1 AA BB CC DD ee ff gg hh x P2 aa bb cc dd EE FF GG HH Aa Bb Cc Dd Ee Ff Gg Hh

Zvyšování konkurenceschopnosti studentů oboru botanika a učitelství biologie CZ.1.07/2.2.00/ B.Mieslerová (KB PřF UP v Olomouci)

Pulzní gelová elektroforéza Při konvenční gelové elektroforéze je rozdělení molekul je podmíněno rychlejším průchodem menších molekul pórovitou

MOBILNÍ GENETICKÉ ELEMENTY. Lekce 13 kurzu GENETIKA Doc. RNDr. Jindřich Bříza, CSc.

Virus Epsteina a Barrové

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka modern

Základní pojmy obecné genetiky, kvalitativní a kvantitativní znaky, vztahy mezi geny

Zajištění exprese klonovaných genů a její optimalizace

TEST: GENETIKA, MOLEKULÁRNÍ BIOLOGIE

OBRANNÁ REAKCE ROSTLIN, SLEDOVÁNÍ OBRANNÉ REAKCE RÉVY

Zvyšování konkurenceschopnosti studentů oboru botanika a učitelství biologie CZ.1.07/2.2.00/

Genomika. Obor genetiky, který se snaží. stanovit úplnou genetickou informaci. organismu a interpretovat ji v. termínech životních pochodů.

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Sylabus témat ke zkoušce z lékařské biologie a genetiky. Struktura, reprodukce a rekombinace virů (DNA viry, RNA viry), význam v medicíně

Izolace RNA. doc. RNDr. Jan Vondráček, PhD..

Základy genetiky prokaryotické buňky

MOLEKULÁRNÍ BIOLOGIE PROKARYOT podzim 2016 KONJUGACE. Ivana Mašlaňová.

Molekulární diagnostika

Zajištění exprese klonovaných genů a její optimalizace

NUKLEOVÉ KYSELINY. Základ života

Některé vlastnosti DNA důležité pro analýzu

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Translace, techniky práce s DNA

Vazebné interakce protein s DNA

Molekulární genetika II zimní semestr 4. výukový týden ( )

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Zajištění exprese klonovaných genů a její optimalizace

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Mgr. Veronika Peňásová Laboratoř molekulární diagnostiky, OLG FN Brno Klinika dětské onkologie, FN Brno

Stavba prokaryotické buňky

Detekce Leidenské mutace

4. Genové inženýrství ve farmaceutické biotechnologii

Genové knihovny a analýza genomu

BUŇEČNÝ CYKLUS A JEHO KONTROLA

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ

Transkript:

Charakteristikaplazmid dsdna kružnicová nebo lineární, velikost: 1-1000 kb Základní typyplazmid : kryptické - funkce neznámá epizomální - reverzibilní intergace do chromozomu hostitele konjugativní - schopné p enosu konjugací mobilizovatelné p enositelné za p ítomnosti konjugativního plazmidu P íkladyplazmid : * F-plazmidy (fertilitní faktor, konjugativní) -zodpov dné za konjugaci, p íp. mobilizaci jiných plazmid * R-plazmidy (R-faktory) -zodpov dné za rezistenci k antibiotik m, ada z nich konjugativní * kolicinogenní (Col-plazmidy) - tvorba protein s antibiotikovým charakterem (Enterobacteriaceae) * Ti-plazmidy (tumory indukující) - tvorba nádor u dvoud ložných rostlin (Agrobacterium tumefaciens) * plazmidy odbourávající organické slou eniny (Pseudomonas) * plazmidy podílející se na fixaci vzdušného dusíku (Rhizobium). * Plazmidy používané jako vektory pro p enos DNA (pbr322, puc) Klasifikace plazmid - podle druhu, v n mž se vyskytují - podle vlastností, které kódují - podle inkompatibility - na základ molekulárních charakteristik -restrik ní mapy, sekvence, informa ní obsah D kaz p ítomnosti plazmidu v bakteriální bu ce a jeho velikosti - izolace DNA a elektroforéza v agarózovém gelu - centrifuga ní metody (satelitní pruhy v sacharozovém nebo CsCl gradientu) - elektronová mikroskopie D kaz protein kódovaných plazmidem - Systém využívající minibu ky - systém využívající maxibu ky - systém translace in vitro Odstra ování plazmid z bun k -p sobením interkala ních barviv (akridinoranž, etidiumbromid, akriflavin) -p sobením antibiotik (novobiocin, rifampicin, mitomycin C) -p sobením povrchov aktivních látek (SDS) - další metody: zvýšená teplota, regenerace protoplast, využití inkompatibility aj.

Klasifikace plazmid podle po tu kopií: - s nízkým po tem (1-2/chromozom) -se st edním po tem (~15) - s vysokým po tem (nad 20) Stanovení etnosti replikace plazmid centrifugací v gradientu CsCl Plazmid, který se nereplikoval Plazmid, který se replikoval 1x A) ultracentrifugací v gradientu CsCl-EB B) gelovou elektroforézou v agaróze 0,3 generace 0,5 generace 1,0 generace 15N 14N/15N 14N Plazmid, který se replikoval dvakrát nebo vícekrát Lokalizace ori na plazmidové molekule Št pení RE REPLIKACE PLAZMID - za íná ve specifickém míst vytvo ením volné 3 OH skupiny malé plazmidy: místn specifická topoizomeráza kódovaná plazmidem (Rep protein) vytvá í jedno et zcový zlom velké plazmidy: v míst ori je po vazb inicia ních faktor syntetizována primer-rna plazmidy typu ColE1 nevyžadují pro tvorbu primer-rna protein kódovaný plazmidem

Regulace replikace plazmidu ColE1 Regulation of primer (rep) RNA one inhibition Moderator (Rom) Interakce RNAI s RNAII p i iniciaci replikace ColE1 Regulace replikace plazmidu ColE1

Interakce RNAI, RNAII a proteinu Rom p i iniciaci replikace ColE1 plazmidu Po átek replikace plazmidu F obsahuje následující elementy: 1.217 bp sekvenci obsahující oris, 46 bp dlouhou AT bohatou sekvenci (zahrnutá do iniciace replikace), dva obklopující DnaA-boxy (místa vazby DnaA proteinu), a 4 sekvence o délce 19 bp (iterony), které tvo í lokus incb. 2.gen repe (neboli copa), kódující 29 kda protein; mutace v tomto genu ovliv ují po et kopií plazmidu. 3.P t dalších 19 bp iteron, které tvo í lokus incc (neboli copb). Mutace v tomto lokusu ovliv ují po et kopií. Pro zahájení replikace v oris jsou nezbytné jen dv první oblasti. Protein RepE se váže na iterony v oblasti incb-oris a spole n s proteiny hostitele tvo í replika ní komplex. Kontrola regulace iniciace replikace plazmidu F zprost edkovaná iterony Mechanismy zajiš ující stabilní udržení plazmid v bu kách (segrega ní stabilita plazmid ) aktivace L-iterony Rep - protein R-iterony delece - vyšší po et adice - nižší po et kopií represe u vícekopiových plazmid (>20) typu ColE1 je p ítomen nekódující úsek cer (380 bp), který je cílem p sobení místn specifické rekombinázy (kódovaná xerc a xerd na chromozomu) - u v tších plazmid jsou rekombinázy kódovány plazmidovými geny Rep-protein se váže nejd íve na R-iterony (k iniciaci replikace proto nedochází), po zvýšení koncentrace též na L-iterony, R6K což pak vede k zahájení replikace - tím se zdvojnásobí po et R- iteron a poklesne koncentrace Rep-proteinu a další iniciace replikace neprobíhají u nízkokopiových plazmid jsou p ítomny aktivní mechanismy rozd lování: 1. aktivní segregace: partitioning (lokud inc + proteiny Par(Sob)) 2. postsegrega ní usmrcování bun k, které ztratily plazmid (interakce stabilního toxinu s nestabilním antitoxinem)

Systém pro rozd lování multimerních plazmidových forem Zajišt ní po tu kopií systémem cer a xer P ímá opakování resolváza Geny pro stabilizaci F-plazmidu Sop = stability of plasmid Postsegrega ní zabíjení bezplazmidových bun k p sobením systému hok/sok u plazmidu R1 hok = host killing (toxin); sok = suppression of killing (antitoxin) par stabilní Proteiny hostitele nestabilní sopa kóduje protein, který reguluje expresi genu sopb. Protein SopB se váže spole n s proteiny hostitele na lokus sopc, který obsahuje dvanáct 43 bp tandemových opakování a je zakotven ve vnit ní membrán bu ky Kolaps membránového potenciálu

Postsegrega ní usmrcování bezplazmidových bun k p sobením proteinových systém Složky proteinových systém pro udržení plazmidu v bu ce Negativní regulace v nadbytku Degradace antitoxinu proteázami Proteiny pro replikaci chromozomu bu ky RM-systémy typu II nesené na plazmidu (EcoRI) Struktura R-plazmid

Hlavní funk ní oblasti F-plazmidu Bakteriocinogenní plazmidy (p íklad: kolicinogenní plazmidy) Bakteriociny - proteiny interagující s citlivými bakteriemi a inhibující jednu nebo více základních funkcí (replikace, transkripce, translace, energetický metabolismus) - vážou se na specifické receptory v bun né st n citlivých bun k -bu ka produkující bakteriocin je v i n mu imunní -na nár stu citlivých bun k vytvá ejí zóny inhibice: lakuny Koliciny (E. coli, enterobakterie) a) pravé koliciny b) defektní fágové ástice (geny kódující lytický enzym a bi íkové proteiny) Col-plazmidy - typ 1: malé, mnohokopiové, nekonjugativní - typ 2: velké, nízkokopiové, konjugativní

Charakteristika Ti-plazmid Hostitel: Agrobacterium tumefaciens Agrobacterium rubi Agrobacterium rhizogenes (Ri-plazmidy) Ti zp sobuje kr kové nádory (crown galls) Ri zp sobuje vlasaté ko eny (hairy roots) Velikost plazmidu: 150-200 kb Geny na plazmidu: T-DNA (15-45 kb) syntéza opin a fytohormon Geny pro virulenci Geny pro katabolismus opin Ori Geny pro konjugaci Struktura nopalinového Ti-plazmidu ptic58 Tum = geny zodpov dné za tvorbu nádoru Nos = syntéza nopalinu Noc = katabolismus nopalinu Typy Ti-plazmid (/podle typu opinu) nopalinový oktopinový agropinový sukcinamopinový Typy Ri-plazmid manopinový agropinový

Pr b h p enosu Ti-plazmidu do rostlinné bu ky