Co je na programu... POND LÍ 9. KV TNA 9.00 22.00 Registrace a informace (lobby) 10.00 20.00 Tiskové st edisko (Velký sál podloubí pod galerií) 10.00 22.00 Videotéka (Velký sál) Ve videotéce jsou registrovaným návšt vník m festivalu k dispozici videokazety se záznamy televizních po ad z oblasti hudby a tance z celého sv ta, vzniklých v lo ském roce (po ad p ihlášených do sout že Zlaté Prahy i po ad mimosout žních) Letos m žete uvád t i programy shromážd né prost ednictvím Hudební vým nné burzy EBU (ur ené výhradn odborné ve ejnosti) * 10.00 12.00 Workshop «Velká práva» (ve spolupráci s IMZ) (Malý sál) Téma «Právní aspekty velkých práv historický vývoj a status quo» je pokra ováním a rozší ením diskusí o Ope e v médiích na ViennaTVAward 2004. B hem dopoledního setkání budou výzkumní pracovníci specialisté v oboru a právníci ilustrovat historický vývoj a právní status quo velkých práv. Pozvaní panelisté: Ruth Towse (UK), kulturní ekonomka JUDr. Ji í Srstka (CZ), generální editel agentury DILIA James M. Kendrick (US), právník Bernd Hellthaler (N mecko), editel spole nosti EuroArts 14.00 16.00 Workshop «Grand rights» (pokra ování) (Malý sál) Velká práva a jejich použití v každodenní praxi S pomocí názorných p íklad budou na tomto setkání u kulatého stolu zástupci nakladatelství Boosey&Hawks Music Publisher LTd., Musikverlage Hans Sikorski a n meckého Schott Music, producenti a distributo i, sdružení v IMZ, nap. Reiner Moritz z N mecka i zástupci T, a skladatelé hovo it o používání a dopadech velkých práv na ty, kte í mají podíl na hodnotovém et zci oboru. 14.00 18.00 «Evropské ko eny III» (uzav ené jednání EBU) (Kav í hory) 1
19.00 20.45 «Holocaust Hudební vzpomínka na Osv tim» (Malý sál) projekce mimo ádného televizního snímku, vzniklého na základ koprodukce významných televizních spole ností v etn eské televize * Cílem Hudební vým nné burzy EBU je propagace ší ení a vysílání televizních po ad zam ených na vážnou hudbu a tanec v Evropském vysílacím prostoru prost ednictvím vým ny mezi leny EBU. Jedná se o po ady s ukon enou prvotní komer ní životností, které si ovšem stále zasluhují pozornost ze strany rozhlasových a televizních spole ností. Se svou zásobou více než 40 po ad nabízí HVB slušný p ehled o stavu evropské hudební scény a produkce v uplynulém desetiletí. V hlasný Ruhrský festival organizovaný Gerardem Mortierem tu reprezentují již t i po ady. Tento první katalog HVB zachycuje výkony takových um lc, jakými jsou Mariss Jansons, Zoltán Kocsis, Ton Koopman, René Jacobs, Boris B lkin, Mstislav Rostropovi i Maria Joao Piresová. http://www.ebu.ch/en/television/collections/music exchange.php 2
Velká práva alfa a omega nové televizní produkce Po 9.5., 10.00-12.00, 14.00-16.00, Malý sál Hlavní festivalový program dnešního dne je v nován relativn nové, ale velmi horké tématice - tzv. Velkým práv m, která jako sou ást autorsko-právní sféry zcela zásadn a bezprost edn ovliv ují výrobu televizních hudebních po ad. Iniciátorem workshopu Velká práva je prezident Mezinárodního hudebního centra IMZ Henk van der Meulen. Požádali jsme jej tedy, aby nám objasnil, eho p esn se tato práva týkají a pro se jimi dnešní workshop tak intenzívn zabývá: Velká práva (Grand Rights) jsou ta práva, která má skladatel (nebo jeho nakladatel) k hudebn dramatickému dílu. Uplat ují se ve chvíli provedení díla. Pro televizní i filmové zpracování jsou pak d ležitá i další, tzv. synchroniza ní práva, týkající se spojení hudby s obrazem. Za využití všech t chto práv se pochopiteln platí poplatky. Nakladatelé (v zastoupení skladatel ) stanovují velmi vysoké sazby a vesm s nejsou ochotni diskutovat o jejich úprav. Problémem jsou tedy vysoké sazby autorských poplatk. To, co jste popsal, se týká vzniku p vodního televizního po adu. Jaká je ovšem situace v p ípad záznamu divadelního p edstavení? Situace je podobná. Je p irozen rozdíl mezi inohrou a operou. Poplatky za práva skladatel jsou vždy vyšší než sazby uplat ované u autor dramat. Jedná-li se o záznam divadelního p edstavení, je samoz ejm nutno zaplatit také interpret m. Problém p irozen není v existenci práv tv rc díla um lci mají samoz ejm nárok na to, aby dostali zaplaceno za svoji práci. Problém je v dnešním obchodn -právním stavu této sféry. Když nap íklad p ipravuji v Nizozemí (kde p sobím) p vodní televizní operní produkci, jsou poplatky za práva velmi vysoké. Když ovšem podobný program koupím od jiného producenta (nap íklad z britské BBC), nemám prakticky žádné výrobní náklady, ale poplatky za velká práva z stávají stejn vysoké, jako kdybychom po ad vyráb li sami. Když už p vodní producent jednou poplatek za velká práva uhradil, bylo by logické, abych za po ad, který od n ho koupím, platil tyto poplatky p irozen nižší. Pražský workshop navazuje na podobné jednání, které se konalo v lo ském roce ve Vídni u p íležitosti festivalu Vienna TV Award 2004. Jaký je vztah mezi Zlatou Prahou a víde ským festivalem? Sout ž ve Vídni byla v nována výhradn ope e v televizi. Proto jsme sledovali všechny lánky et zu, vedoucí od vzniku hudebního díla až k poslucha i divákovi. K d ležitým lánk m tohoto et zu pat í interpreti (dirigent, režisér, výtvarníci, p vci, sbor a orchestr, a další). Žijeme v dob, kdy je zvlášt pot ebné zachovat a rozvíjet operu jako svým zp sobem ohrožený druh. Proto je zapot ebí, aby všechny lánky produk ního et zu byly propojeny, aby do sebe zapadaly a byly vyvážené tak, aby mohly hladce fungovat. Poplatky za práva jsou jedním z lánk, u nichž mohou vznikat problémy. Dalším z problém mohou být ekn me neúm rné požadavky televizí, a stejn tak i interpreti mohou mít nerealistické finan ní nároky. S tím vším se musíme potýkat. 3
Pochopiteln ale máme nejen já, ale i všichni ostatní kolegové zájem, aby pro televizi vznikala nová, soudobá hudebn dramatická díla. Ale protože to, co fungovalo p ed asi deseti lety, už dnes p estalo platit, budeme v diskuzi o velkých právech pokra ovat, a televizní festival Zlatá Praha je pro to ideální p íležitostí. Otázku velkých práv si ovšem musí každý producent vyjednat sám neexistuje žádná organizace, která by se tím zabývala Ano, žádná taková organizace neexistuje - na rozdíl od tzv. malých práv, která se týkají výkonných um lc, za n ž je vyjednávají jejich profesionální sdružení. Práv na pražském workshopu bychom cht li dosáhnout toho, aby podobný úzus platil i u velkých práv. Producent m by to velmi usnadnilo práci bylo by pak možno nap íklad exaktn dohodnout tarify a sazby a v bec stanovit závazná pravidla hry. Tuto funkci by mohla bu p evzít existující profesní sdružení um lc, nebo m že vzniknout nová organizace. Jaký bezprost ední výsledek od pražského workshopu o ekáváte? Rádi bychom vytvo ili malý výbor lidí, kte í se problémy velkých práv zabývají jsou to zástupci nakladatelství, producenti a distributo i program, a samoz ejm skladatelé. Úkolem výboru by bylo zamyslet se nad sou asným stavem a navrhnout vytvo ení nového systému, který by dob e fungoval ve prosp ch všech zú astn ných. Doufám, že se to poda í. D kuji za rozhovor. Rozhovor p ipravil Jan Dehner 4
IMZ a EBU stálí partne i Zlaté Prahy Dv nejprestižn jší mezinárodní organizace, p sobící v oblasti výroby a ší ení televizních hudebních po ad, Mezinárodní hudebn informa ní centrum (IMZ) a Evropská vysílací unie (EBU) jsou ji n kolik let stálými partnery MTF Zlatá Praha a jejich vedoucí p edstavitelé se festivalu pravideln ú astní. V letošním ro níku je však jejich p ítomnost na Zlaté Praze zvláš výrazná, nebo jejich ve ejným i neve ejným akcím jsou v novány celé dva festivalové dny. IMZ IMZ (Internationales Musikinformationszentrum/ Mezinárodní hudebn informa ní centrum) se sídlem ve Vídni je celosv tovou neziskovou asociací hlavních mezinárodních producent a výrobc kulturních program se zvláštním zam ením na vážnou a soudobou hudbu, ale také na world music, jazz a tanec. leny asociace jsou p ední sv toví producenti, distributo i a vysílací spole nosti, které spojuje zájem o hudbu, tanec a drama. P vodním zám rem organizace byla propagace a ší ení hudby v bec, postupem asu však IMZ vyrostlo v mezinárodní organizaci, která svým len m zajiš uje prostor k setkávání s rozhodujícími osobnostmi oboru, s obchodními partnery, napomáhá p i vým n novinek na trhu a po ádáním pravidelných akcí, jako jsou mezinárodní projekce, seminá e, sout že a festivaly, podporuje rozvíjení obchodního mediálního prost edí. Základní p íležitostí pro prezentaci nejnov jší tvorby mezinárodním televizním provozovatel m, distributor m v oblasti televize a DVD a nezávislým producent m, kterou IMZ svým len m poskytuje, jsou každoro ní projekce. Jsou po ádány v koordinaci s hlavními mediálními veletrhy, jako nap íklad Avant Première p i MIDEM, a s Celosv tovými hudebními projekcemi, návazujícími na WOMEX. IMZ je též po adatelem festivalu Dance Screen, jedné z nejd ležit jších mezinárodních p ehlídek hudebních film a videofilm, a prestižní sout že Vienna TV Award o nejúsp šn jší ztvárn ní hudby na obrazovce. Jako poctu Vídni po ádá IMZ na prostranství p ed víde skou radnicí každoro n Hudební filmový festival pod širým nebem, nejúsp šn jší akci svého druhu na sv t. IMZ organizuje též adu seminá a dílen zam ených na ší ení, produkci a propagaci hudebních a tane ních program. Systematickou spoluprací s r znými mezinárodními partnery zajiš uje kvalitní informace o sou asném pohybu na trhu a nabízí možnosti jednání s administrátory. Asociace dále spravuje databázi celosv tových informací o audiovizuálních hudebních a tane ních programech, která je p ístupná pouze len m IMZ. 5
EBU v kostce European Broadcasting Union (Evropská unie vysílacích spole ností) je nejv tší profesionální asociací národních vysílacích spole ností na sv t. Má 72 aktivních len v 52 zemích v Evrop, severní Africe, a na St edním Východ a dalších 49 p idružených len v jiných ástech sv ta. Byla založena v únoru roku 1950 skupinou západoevropských rozhlasových a televizních vysílacích spole ností. V roce 1993 se spojila se svým východoevropským prot jškem OIRT. EBU, jejíž hlavní sídlo v Ženev, zastupuje své leny na území Evropy, sjednává vysílací práva pro d ležité sportovní události, spravuje sít Eurovision a Euroradio, p ipravuje programové vým ny, iniciuje a koordinuje koproduk ní projekty a zajiš uje opera ní komer ní technické, právní a strategické služby. EBU spravuje stálou sí Eurovision (až 50 digitálních kanál na satelitu Eutelsat). Spolupráce v oblasti televizního vysílání zahrnuje vzájemnou vým nu vzd lávacích program, dokument, animovaných seriál, sout ží mladých hudebník, tane ník a scénárist. Rozhlasová spolupráce obsahuje hudební žánry, zprávy, sport, programy pro mládež a produkci regionálních stanic. EBU každoro n odvysílá 2 500 koncert a operních p edstavení, rozhlasové odd lení koordinuje p enosy 440 sportovních turnaj a 120 klí ových zpráv a událostí. ízení kooperace v technické sfé e je jednou z hlavních aktivit EBU. Unie zaujímá elní místo ve výzkumu a rozvoji nových vysílacích médií a iniciovala vznik a vývoj mnoha nových rozhlasových a televizních systém. Právní odd lení zajiš uje asistenci a služby ve všech právních a regula ních otázkách lenských vysílacích spole ností zahrnujících oblasti autorských práv, regulace vysílání, koprodukcí, telekomunikací a ve ejných služeb. Ve svém pobo ném ú adu v Bruselu zastupuje EBU zájmy ve ejnoprávních vysílacích spole ností v evropských institucích. EBU také úzce spolupracuje se svými sesterskými asociacemi na jiných kontinentech. 6
Holocaust hudební vzpomínka na Osv tim Po 9.5., 19.00 hodin, Malý sál Nesmírn p sobivý, i když emocionáln ot ásající dokument televize BBC Holocaust režiséra Jamese Kenta je v nován památce t ch, kte í museli v Osv timi, tvá í v tvá jisté smrti, provozovat hudbu. Jeden z p eživších v z, jejichž vzpomínky, vedle hudby, tento dokument vypl ují, íká: Hudba je ze všech um ní nejvíce schopna vylí it hloubku lidského utrpení. A hudba tohoto dokumentu to dokazuje. Jak zní klavír Steinway v sálech smrti? M žeme se o tom p esv d it. Síla tohoto dokumentu spo ívá v tom, že p ivádí velké sv tové um lce sou asnosti do tohoto tragického místa a nechává je rozehrát jejich nástroje v plynových komorách, v místnostech ur ených odvšivování v z, na širých nádvo ích. Orchestr, který nacisté v Osv timi udržovali, ítal v nejsiln jší sestav až 120 hudebník. Ve filmu zazní v provedení Krakovské filharmonie i jiných soubor Mozartovo Requiem, Symphony of Sorrowful Songs Henryka Góreckého, složená na slova, jež do zdi cely vyryla osmnáctiletá dívka. Hr zn ú elovou betonovou architekturou se nesou Chopinovy Mazurky a Val íky v provedení Emanuela Axe. Chopinova hudba byla prý to poslední, co zn lo z varšavského rozhlasu, dokud ho nacisté neuml eli. V provedení Smith Quartet zazní i kompozice Steva Reicha, do níž jsou zamixovány hlasy t ch, kte í p ežili. N kte í ani po padesáti letech nedokáží smýt ur itý pocit viny. Když n co zazpívám, dostanu kousek chleba? vzpomíná stará žena. A bacha ka jí, tehdy malé hol i ce, ekla: Ano, když zazpíváš, dostaneš chleba. Jiný pam tník lí í, jak tahali mrtvé spoluv zn na hromadu, a nem li dost sil, tak je vlekli, za co se dalo, a k tomu zn l Schubert v Marsche militaire, jejž slýcháváme spíše k vonící ned lní káv. Olivier Messiaen napsal sv j Kvartet na konec asu ve v ze ském tábo e, kde m l díky extrémní podvýživ vize o konci sv ta. Zazní i p sobivý úryvek z opery Císa Atlantidy Viktora Ullmanna, eského skladatele, který pat il v dob záv re né nacistické agónie k nejrychleji popraveným ob tem. Nádvo ím Osv timi zní i housle. Nejprve v podání Ivy Bittové, jež p ednese sv j Gypsy Lament na slova vdovy, jíž nacisté vybili celou rodinu, a ve finále pak Maxima Vengerova, jenž pomalu krá í prostorami, kde bylo vyvražd no p es milión lidí, a hraje Bachovu Chaconne z Partity d moll. 7