Drahé nové kamarádky, chtìla bych Vám moc podìkovat za Vaše dáreèky na rozlouèenou.

6 / 2006 ÈERVEN Co se dìlo v Centrech l Rùžové zpravodajství l Kvìtinový den Tøiadvacet dialogù o rakovinì l Co je to klinická studie Rekondice l Jak jsem se pro Mamma HELP stala manekýnkou

SLOVO DO DUŠE Letošní poèasí je alespoò pro mì trochu deprimující, proto stále sahám ke knihám. Pomáhají mi zdolat špatnou náladu. Další pøíbìhy pro potìchu duše, to je jedna z takových knih, pøipomíná mi naši práci a je opravdu jako by promlouvala z duše. Dva pøátelé Pøed mnoha lety žili v Èínì dva pøátelé. Jeden umìl hrát nádhernì na harfu. Druhý mìl úžasnì vyvinutou vzácnou schopnost naslouchat. Když první z nich hrál nebo zpíval o horách, ten druhý øíkal: Vidím ty hory, jako by byly tady pøede mnou. Když první hrál o potùèku, druhý povídal: Slyším vodu, jak zurèí mezi kameny. Ale jednoho dne ten, který naslouchal, onemocnìl a zemøel. První z pøátel uøezal harfì struny a už nikdy na ni nehrál. Opravdu existujeme jen tehdy, když nám nìkdo naslouchá? Nejvìtší dar, který mùžeme nìkomu dát, je skuteènì tomu druhému naslouchat. Jedna velmi citlivá dívka øekla svému uèiteli o problému, který ji moc trápil. Uèitel ji doporuèil, a si o nìm promluví s rodièi. Dívka to zkusila, ale pøestože rodièe vidìli její úzkost a zmatek, prohlásili její trápení za hloupost a zmìnili téma. Prý pøehání a tak dál. Nechtìli o tom diskutovat, jako by se problém vyøešil sám od sebe jen tím, že si ho nebudou všímat. Teprve, když se jejich dcera pokusila o sebevraždu, zaèali vyjadøovat údiv: Proè jsi nám neøekla, že máš nìjaký problém? A proè jste mì neposlouchali, když jsem vám to øíkala? Malá holèièka ve škole napsala: Když jsme veèer v posteli, otoèím se ke zdi a povídám si se sebou, protože já se poslouchám. Vybrala Marta Metelková Chtìla jsem k tomu pøíspìvku napsat nìjaký komentáø, ale nakonec mi nic nepøipadalo jako to pravé.spíš je to asi námìt k zamyšlení pro nás všechny, viïte? Jitka LISTÁRNA Nevím, zda je to náhoda, ale tentokrát mi pøišly hned dva dopisy z Hradce. Ten o Kvìtinovém dnu jsem postoupila kolegyni Jitce, ten delší, v nìmž Renata reaguje na mé povídání o bøeznové návštìvì v jejím mìstì si pøeètete hned tady. Potvrzuje, že èlovìk je v cizím mìstì daleko všímavìjší a objevuje vìci, které domácí pøehlédnou, pøesto nebo právì proto, že okolo nich dennì chodí. Bohužel ale vìtšinou nemáme èas, spìcháme po svých vyšlapaných cestièkách a jen málokdy se zastavíme a poøádnì se rozhlédneme. 2

Milá Rùženko, D obøe se èetly øádky o Tvé návštìvì u nás v Hradci. Trochu jsem se dmula pýchou, trochu se hanbila. Naše muzeum je skuteènì skvost secesní architektury a èasto tam zajdu na výstavu, na pøednášku i na øemeslné trhy o Velikonocích a Vánocích. Ale pøiznávám, že výstavu Krása železa jsem dosud nevidìla. Nemám k železu pøítulný vztah studí a nevoní. To kámen nebo døevo to je nìco jiného. Ale polepším se a na výstavu do srpna jistì zajdu. Hlavní dùvod mého psaní je ale jinde. Øekla jsem si totiž: Když Rùženka do Hradce, tak já do Prahy. A vydala jsem se s kamarádkou dobýt její poklady. Snad po 15 letech jsem zase jela vlakem. Žádná velká zmìna se nekonala. Vlak sice odstartoval vèas, ale o kultuøe cestování to nebylo ani náhodou. Nejhorší zážitek nádraží ve Vysoèanech a východ z nìj. Veèer bych tu neprošla sama ani za zlatým pokladem. Vizuální, èichový, dotykový dojem za 5. Ale sídlištì Prosek se spoustou zelenì a právì kvetoucích domácích i exotických stromù a keøù dojem trochu napravilo. V sobotu ráno jsme se vypravily na Knižní veletrh za Janou a knížkami. Na stánku Mamma HELP jsme zastihly Olinku, jak se mile usmívá na kolemjdoucí a s grácií nabízí výtvory našich zruèných vyšívaèek. Tak jsem se snažila také chvíli zapojit. Za necelé 2 hodiny, které jsem tam pobyla, se prodalo nìkolik záložek a 4 obrázky. To jsem mìla radost za všechny. Zajisté by si výšivku koupil i Václav Havel, právì podepisující svoji novou knihu Struènì, prosím, kdyby bylo víc èasu a fronta obtoèená kolem celého bloku stánkù se posunovala rychleji. Pak jsme zamíøily ztéci Vyšehrad. Nádherné poèasí, nádherná pøíroda, bohatá historie, usmìvaví turisté, co si pøát víc? A pøece! Zarmoutil nás sice slavný, ale neudržovaný høbitov. Hroby známých osobností špinavé, neopeèovávané, bez kvìtin, bez svíèek, se zbytky odkvetlé výzdoby snad i vánoèní. Tak to bylo smutné, ostudné a nedùstojné velikánù naší historie. A návštìvník nemá možnost koupit jedinou kytièku nebo svíèièku. Snad aby správce høbitova nemìl práci s odklízením? Ještì pár fotek a jde se dál. Kostel Na Slovanech, Na Skalce, Faustùv dùm, odpoèinek v parku na Karlovì námìstí. Nádherné poèasí a volný den vylákaly do parku maminky s dìtmi, dùchodce i turisty. Zkrátka pohoda. Za ty 3 dny jsme navštívily Strahovský klášter, poslechly si Loretánské zvonky, pobyly chvíli na Novém Svìtì, prošly snad všechny hradní i podhradní zahrady. Doporuèuji návštìvu až pokvetou rùže. Teï tam kromì nìkolika sakur bohužel nic nekvetlo, ale bylo tam pøíjemnì. Využily jsme Dne otevøených dveøí a prohlédly si novì rekonstruované prostory pro naše poslance a senátory ve Furstenberském a Èernínském paláci. Až pùjdete navštívit svého senátora, tøeba vás posadí na ten nádherný bílý, zlatem zdobený a brokátem polstrovaný divánek a sám usedne za dvoumetrový dubový stùl symbol moci a solidnosti. I pravil jeden návštìvník, že tak velkou nemá ani postel. Výtvarna jsme si užily na výstavách od stálých a tradièních, až po krátkodobé expozice moderního umìní. Nasávaly jsme atmosféru jarní Prahy v tichu rozkvetlých parkù, tlaèily se v proudu turistù od Hradu až k orloji na Staromìstské námìstí. Na 3

Karlovì mostì mne odkudsi z hlubin vìdomí napadly verše Svatopluka Èecha, o nichž jsem ani netušila, že si je pamatuji: Po tomto mostì plném slávy i smutku chodím rád. Koulely se tu lidské hlavy a teï tu hudbu slyším hrát. To tedy ano! Kapely i jednotlivci, housle, flétna, harmonika, zpìv. Rušno a veselo. A kdyby se lodì vyhýbaly pilíøùm, tak bychom se možná i svezly po Vltavì. Tak ahoj! Zase nìkdy v Praze, nebo v Hradci, pøípadnì v Brnì. Ale ze všeho nejdøív na Šumavì. Renata Koutná, MHC Hradec Králové P.S. Poznámka pro mlsné jazýèky: Zaznamenaly jsme cenové rozpìtí jednoho kopeèku zmrzliny od 9,- do 27,- Kè. Na Šumavì jsme se spolu sešly a náramnì si to užily. Ale o tom zase pøíštì. Podìkování od Kristy Rùžena Drahé nové kamarádky, chtìla bych Vám moc podìkovat za Vaše dáreèky na rozlouèenou. Pøi jejich rozbalování jsem zjistila, že mám slzy v oèích. Pak jsem pocítila velikou radost v srdci a nakonec velkou vdìènost, že jsem Vás poznala. Dìkuji Vám všem za Vaše pozornosti, budu si jich vážit a pøi jejich ukazování zámoøským kamarádkám budu na Vás vzpomínat. Pøipíjím nám podle Buška z Velhartic zvláštním èeským vínem na zdraví, radost ze života, klid duše a podìkování za všechny pøekážky, které nám život pøipravil. S láskou Vaše Krista Gottlieb, New York CO SE DÌLO V MAMMA HELP CENTRECH? Co se dìje ve sdružení Musím rozhodnì zaèít podìkováním všem odvážným mammahelpkám, které na mé zavolání neváhaly, sbalily bágly a pøijely pod Kle, èi dokonce nastoupily na Vltavì na rafty, a pøispìly tak ke zdaru Alianèní akce Dokážeš to taky 2006. Pøestože jsem vás vyzvala k doplnìní poèetního stavu ženstva dva dny pøed akcí, protože se jiné obávaly, že to nedokážou, a tak hrozil podstav zaplacených míst, propluly jsme spolu i touto peøejí naprosto bezpeènì a jak ohlasy dokazují, také v pohodì, navzdory ne vždy sluneènému poèasí. Kromì nás se tentokrát zúèastnilo jenom 11 dalších organizací, myslím, že jejich èlenky taky potvrdí, že zbyteènì zaváhaly všechny, co to vzdaly nebo se od poèátku prostì neodvažovaly Vzkaz pro všechny: Raf aèkám i sucho- 4

zemkám tøikrát sláva, a vyøiïte prosím ostatním, že to pøíštì s námi spoleènì jistì Dokážou taky! Ráda bych taky podìkovala všem, kdo pro nás mammahelpky v kvìtnu a zaèátkem èervna nachystali rùzná pøekvapení, èi nás nìkam pøizvali: agentura Pentacle consulting uspoøádala v pasáži Rokoko módní pøehlídku v náš prospìch (aktivnì nás reprezentovaly Jana Pomahaèová a Marta Hynková), STOB nám nabídl úèast na dnech zdraví v Lysé nad Labem (díky Ivì Uhrové byla naše osvìtová mise velmi úspìšná), øeditelce Knižního veletrhu Danì Kalinové jsem už dìkovala, nicménì pøíležitost nabídnout knižní záložky pøi této akci byla námi využita velmi zdaøile a ona nám ten prostor nabídla velmi ochotnì, (a díky patøí taky Marcele, Martì, Bronì, Ivì, Olince, Jindøe, Hance, Jarce, Renatì z Hradce a, Dáše s Martou z Pøerova, za to, že tak skvìle prodávaly), využili jsme také pozvání Masarykova onkologického ústavu k úèasti na Brnìnských onkologických dnech, jehož si nesmírnì ceníme, i proto, že tam máme prostor pøedstavit práci Mamma HELPu opravdu nejširší odborné veøejnosti (a onkologové i sestøièky nás berou vážnì, jako rovnocenné partnery a to nás samozøejmì tìší!), na radnici Prahy 3 jsme s Hankou zasedly ke kulatému stolu a spolu s dalšími zástupci neziskovek se snažili probrat s radními, co mùžeme do budoucna spoleènì vylepšit, vedení AVONU pozvalo operátorky na AVON lince proti rakovinì prsu na spoleèný obìd, doplnìný kvìtinami a dárky, vše mínìno jako podìkování za dva roky práce na telefonu 800 180 880, a na konci mìsíce nás èekala celostátní porada terapeutek z MH center, spojená se supervizí a zajímavými pøednáškami pøípravy se bravurnì zhostila Jana Zrnko ( a popíšeme vám to, vèetnì noèních ohòostrojù z festivalu na pøehradì, v pøíštím bulletinu). Uznáte jistì, že jsme se nenudily (a to jsem zcela jistì nìco opomnìla). Stále vyšíváme a budeme vyšívat jistì i v létì, pøipravujeme benefièní prodeje, protože se nám zaèínají scházet výšivky od spousty neznámých sympatizantek ( a pøibude jich jistì, až vyjde naše výzva k vyšívání v Harlekýnkách). A pracujeme na novém, zatím tajném projektu s názvem Nezùstávej sama (víc ještì prozradit nemohu, ale držím palce všem aktérùm a ani nedýchám, jak se to dílo zaèíná nadìjnì rodit a rozvíjet ) v záøí budeme hotovi a všechno odtajníme! Koncem kvìtna jsme se sešly v Praze s naší milou kamarádkou Kristou, která se vracela zpátky domù do New Yorku, a už se vzájemnì tìšíme, až pøijede pøíštì! Že je fenoménem ona sama vìdí všechny, které se s ní letos seznámily, její zkušenosti a pohled zvenku pøinášejí navíc spoustu inspirací, které nelze nevyužít. V Brnì je zas naší novou pøítelkyní Pauline, Holanïanka, která se stává stále vìtší oporou dìvèatùm v centru, kromì toho, že je prostì skvìlou kamarádkou a pøíjemnou, pohodovou osobou ( a už nám taky pomáhá s jednou dosud šuplíkovou záležitostí, na níž nebyl dosud èas a peníze tak uvidíme ). Dìvèata v Pøerovì taky chystají velkou akci, tentokrát osvìtovou, a rozhlížejí se zároveò po vìtších a pøíhodnìjších prostorách, aby uspokojila zájem mammahelpek o pøí- 5

padné odpolední scházení se na spoleèných babincích (prostì to nechtìjí dál jenom závidìt ostatním centrùm, a to je dobøe!). Všechna MH centra se letos opravdu velmi snaživì vrhla do víru Kvìtinového dne výsledky bohužel zatím neznáme, takže až to banky seètou, akci zhodnotíme. Už teï se ale v naší euforii vynoøují každoroèní kapky zklamání: spolupráce se školami není vskutku balzám na duši, což asi nikdy zmìnit nemùžeme, a souèty penìz v našich pokladnièkách opìt ne vždy odpovídají skuteènosti, což musí s bankami øešit jiní O tom taky pøíštì, snad se vysvìtlení najde? Už jen pøipomínám, že v èervenci a srpnu fungujeme v MH centrech pøes den zcela normálnì, jenom odpolední programy se nekonají zas až po prázdninách. Pøeju vám všem co nejhezèí léto! Jana, Máma Helpu Co se dìlo v Hradci V uplynulém mìsíci jsme se scházely pravidelnì každý ètvrtek odpoledne a spolupodílely se na velice pìkných programech. Moc zajímavé bylo vyprávìní studentky Pavly o jejím úèinkování v mezinárodní lední revue a cestování s atraktivním programem po exotickém Mexiku. A to ne pouze v turisty èasto navštìvovaných místech, ale i v krajích kam dosud žádný cizinec nezavítal. Jestlipak nìkterá z tìch míst nìkdy navštívíme? Další ètvrtek byl ve znamení kvìtin a kvìtinových aranžmá. Mezi nás totiž pøišli z floristické školy paní uèitelka, zástupce øeditele a tøi studentky. Tolik krásy a nápadù jsme nestaèily ani za ty témìø tøi hodiny vstøebat. Dìvèata nám pøedvedla svou šikovnost pøi vytváøení dekorací z kvìtin bìžnì dostupných, jako rùže, frézie, kopretiny, gerbery, ale i nových exotických druhù a z pomocného materiálu, který je tøeba i každému dosažitelný, ale nenapadne nás ho použít. Napø. vrbové proutky, peøíèka, škeblièky, skoøápky, kamínky, sláma drátky a perlièky. A tak jsme naèerpaly tolik nápadù, že jsme si je musely i zapsat. Na rozlouèenou jsme každá dostala rùži ozdobenou zlatými drátky s perlièkami. Usušená nám bude pøipomínat odpoledne plné krásy, vùní a nápadù. Dìvèatùm z floristické školy držíme palce a urèitì navštívíme Mistrovství ÈR ve floristice, které se bude konat v Jiráskových sadech 27. a 28. kvìtna. Minulý týden jsme se také zabývaly výtvarnièením. Od jedné velice šikovné lektorky jsme dostaly šáteèky v bílé a èervené barvì a ty jsme se potom uèily batikovat. Bílé barvením na modro a èervené odbarvováním. Nìkteré z nás si je zkoušely zkombinovat a velice hezky vypadají kombinace èervené, bílé, rùžové a modré. Užily jsme si pøitom také hodnì legrace a ani se nám nechtìlo rozcházet se. Renata 6

Kvìten v Brnì Srdeèný pozdrav z Brna všem mammahelpkám! Naše šéfka Zrníèko si odjela na poznávací zájezd do Francie. Nestihla podat zprávy do bulletinu, co jsme celý mìsíc dìlaly. A tak to padlo na mì a já se pokusím všechno pro vás zaznamenat. První kvìtnovou støedu jsme si vyslechly pøednášku doktorky Mazourové o speciální kosmetice z léèivého konopí. Pøedvedla nám celou øadu pøípravkù, nám již známých, i novou kolekci. Tato kosmetika je urèena i pro citlivou dìtskou pokožku. Já sama používám Laktis, tìlové pìstící mléko a velmi dobrou zkušenost mám s konopnou mentolkou, osvìdèila se mi po úrazu kolena. Každou støedu od pùl páté probíhá kurz asertivity s doktorem Tomášem Novákem. Je to kurz pro pokroèilé, tak si pøi tìchto hodinách s panem doktorem pøátelsky povídáme, øešíme osobní, rodinné problémy, radíme se s ním o všem možném a nìkdy se poøádnì nasmìjeme. Velice nároèný byl pro nás 10. kvìten, vyhlášený jako X. kvìtinový den. S prodejem kytièek nám pomáhali studenti ze støedních škol v Brnì, Slavkovì a Buèovicích. Za jejich spolupráci a podporu jim patøí vøelé podìkování. Prodalo se celkem 4160 kvìtinek. A velký podíl na úspìšném prodeji mají i naše mammahelpky Jana a Drahuška. Naší nerozluèné dvojici se podaøilo prodat rekordní poèet 1000 kvìtinek. Dìvèata moc a moc vám dìkuji. Odvedly jste kus poctivé práce a doufám, že pøíští rok vás budou následovat další ženy. Ve dnech 11. a 13. kvìtna se konaly již XXX. Brnìnské onkologické dny. Své zastoupení tam mìl Mamma HELP a taky Aliance a za naše centrum se zúèastnila Jana s Helenkou. Došlo tam také k setkání s dalšími organizacemi a z diskuse se zrodil otevøený dopis, který vyjadøuje nespokojenost se souèasnou zdravotní péèí a vyzývá vládu našeho státu ke zmìnì dosavadního systému zdravotnictví. Naše centrum vzápìtí zaslalo souhlas a k výzvì Aliance èeských organizací a žen s rakovinou prsu se pøipojujeme. Na støedu 17. kvìtna jsme se pilnì pøipravovaly. Pøednášku o kostních metastázách, jejich léèbì chirurgické, radioterapií a bisfosfonáty si pøišlo vyslechnout 19 zájemcù. Poutavì a hlavnì srozumitelnì na toto téma hovoøila doktorka Branèíková. Za firmu Roche, výrobce tìchto lékù, vystoupil doktor Šebek. O psychologických aspektech kvality života onkologického pacienta promluvila Mgr.Zuzana Spurná. Probìhla i velmi živá diskuse a všichni pøednášející velice ochotnì, srozumitelnì a citlivì odpovídali na naše dotazy. Všem úèastníkùm jsme nabídly malé obèerstvení ve stylu zdravé výživy. Poslední støedu v mìsíci jsme vìnovaly malování kamínkù. Na programu byla výroba koláží, ale naše lektorka a kamarádka Majka z Kyjova nemohla tento týden pøijet. Její koláže, které jsme od ní dostaly k vánocùm, se nám tak zalíbily, že bychom se rády tuto techniku nauèily. Pøíštì se urèitì sejdeme. Kamínky pro štìstí se nám podaøily, 7

obdarujeme jimi své blízké. A vìøím, že tato malá dílka pohladí každého po duši a vykouzlí úsmìv na rtech. Vždy sluníèko na kamínku se smìje jen pro nì. V dobì prázdnin žádný odpolední program neplánujeme. Naše centrum bude ale otevøené. Kdo bude mít chu a náladu, pøijïte se k nám kdykoliv podívat, nìco si vyrobit nebo jen na pokec. Vždy budete vítány. Závìrem chci všem ženám popøát mnoho krásných letních dnù, s chutí si je plnì užijte a v záøí se opìt sejdeme v plném poètu na našich støedeèních babincích. Vaše Zdena Odehnalová Co se dìlo v MHC Praha Jako každý rok je kvìten v MAMMA HELP CENTRU Praha velmi hektický, vždy je plno akcí navíc a my nevíme kam døív skoèit. Od 4. do 7.5. jsme prodávaly na knižním veletrhu záložky, které jste vyšily. Dìkuji za prodej Marcele, Ivì, Martì Z., Jindøe, Jarce, Olince a hlavnì Bronì, která pøijela až z Plznì. Podaøilo se nám vydìlat 7 800,- Kè., ale mnohem dùležitìjší bylo, že si náš leták o vyšívání vzalo mnoho vyšívaèek, které nám pøislíbily nìco samy vyšít. 10.5. støeda, Kvìtinový den dìkuji všem, které prodávaly, hlavnì tìm, které pøes svùj vìk se nebály a opravdu prodaly všechny kytièky. Bohužel se pøihlásilo zase ménì dvojic, každý rok váš zájem o prodávání bohužel klesá. Zdravotní škola, která nám již tøetí rok se sbírkou pomáhala, povìøila prodejem velmi neprùbojná dìvèata, která nám skoro polovinu kytièek vrátila, pøestože jsme jim s Janou vše o prodeji vysvìtlily a mìly jsme pocit, že jsme je pro tuto aktivitu nadchly... Byly však mezi nimi i dvojice, které se ještì vrátily pro další kytièky a za své spolužaèky je doprodaly. Pøístup budoucích sestøièek byl opravdu viditelnì rozdílný. Doufám ale, že pøíští rok se vás, mammahelpek, pøece jen odhodlá více. Dvacet procent z výtìžku pøipadá Mammahelpu a myslím si, že je prima peníze pøidat na pìkný rekondièní pobyt, nebo ne? 11.5 13.5. jsme se zúèastnily Brnìnských onkologických dnù. Jako každý rok jsme mìly svùj stánek a informovaly lékaøe onkology a zdravotní setry o naší práci v MH centrech. Zúèastnily jsme se i nìkterých odborných pøednášek. Velmi nás potìšilo, že velkou èást lékaøù už naše práce zajímá a dokonce projevili zájem o spolupráci. Za velkou pomoc dìkuji Idì, Martì H., Dáše Ch. z Prahy, Janì Z., Helèe P. z Brna, Renatì z Hradce a Martì M. z Pøerova. Od 23. do 28.5. se nás kolem tøiceti zúèastnilo Alianèní akce Dokážeš to taky!. Jely jsme na raftech z Vyššího Brodu až do Zlaté Koruny, další pøijely na setkání na Kleti, a všechny jsme byly spokojené. Tahle akce si zaslouží, abychom se k ní v pøíštím èísle podrobnìji vrátili. 8

Tradièní odpolední programy v MH centru poznamenalo zøejmì poèasí 4.5. na prezentaci firmy Cannabis Pharma derm pøišlo opravdu jen nìkolik zájemkyò, což je škoda šlo hlavnì o pøedstavení nových výrobkù ( a kdo známe ty starší, víme, jak hodnì pomáhají.) 11.5. se konala artedílna se Štìpánkou, vìnovaná ubrouskové technice na kachlích. Taky vás pøišlo pár, ale i tak se vyrobilo plno hezkých obrázkù. Oblíbenou poradnu MUDr. Horana o pochutinách navštívily 18.5. hlavnì stálé posluchaèky. Zato na kvìtnovém babinci si dìvèata užila mnoho legrace. Pøestože nás hodnì z Prahy odjelo, úèast byla veliká a babinec se moc vydaøil. Už se všichni tìšíme i na ten èervnový, poslední pøed prázdninami. Nudné Polabí? Napíšeš pár øádek o tom výletu? Proè ne, ostatnì Hance se špatnì odmítá. Dívky, co mám napsat o dnešním výšlapu? Že to bylo skvìlý! No, to je výborná rada. Procházka labskou krajinou mìla svùj zaèátek u pokladen Masarykova nádraží v sobotu v 8.20. Sešlo se nás 18, také jeden muž. Vláèek vyjel k Podìbradùm, pìknì se coural, stavìl u každé psí boudy. Nevadí, s nìkterými mamáèkami jsme se dlouho nepotkaly, probíraly se všechny novinky. Koneènì míjíme známé láznì, další stanicí je Libice, vystupujeme. Vítá nás sluníèkem, vyrážíme po žluté a za chvilku už stojíme u památníku dávného sídla Slavníkovcù. Z pamìti dolujeme dìjepisné znalosti ze základky a støední školy a èteme nápisy na panelech o vyvrácení tohoto mocného rodu. Nìkolik desítek metrù dál v polích stojí plastika sv.vojtìcha a jeho prùvodce Radima (byl to pøíbuzný, možná bratr, pozdìji se stal biskupem ve Hnìzdnì). Sousoší tu stojí teprve od roku 2000, ale jeden z poutníkù už má ulomený konec hole. Prohlížíme si odkryté základy kostela a vstupní brány do hradištì. Vítìzní Pøemyslovci se tu zabydleli a kraj pøivedli k (doèasnému) rozkvìtu. Vrátili jsme se na znaèenou cestu a vyrazili k Podìbradùm. Šli jsme podél Labe, kolem plno zelenì, rozkvetlé louky, keøe, stromy, les. Cesta byla víc než pohodlná, žádné stoupání, žádné hrboly. To dobøe znali kolaøi a jezdci na koleèkových bruslích, a tak jsme obèas museli být velmi bdìlí, chtìjíce si uchovat zdravé kosti. Bylo to nároèné, když jsme byli zabráni do hlubokomyslných rozhovorù. Slunce se smálo a my dorazili do Podìbrad, do restaurace Bílá rùže. Všichni se tøásli na obìd, chutnalo jim, jen mnì to jaksi nevyšlo. Objednané špagety ne a ne se dovaøit, tak jsem to vzdala. Vždy následoval útok na cukrárnu na námìstí. Pak jsme se rozdìlili. Nìkdo podlehl pùvabùm lázeòské kolonády a zùstal, devìt za atých se vydalo smìrem k Nymburku. Nebyli jsme zklamáni opìt øeka, louky, stromy, krása. Sice se už kupily mraky, vyhrožovaly a ukáply pár kapek, ale tím to skonèilo. Nohy šly samy a asi po dvou hodinách nás pøiblížily k nymburským hradbám. Unikátní mohutné zdi s vysokými vìžemi bylo vidìt už zdálky. My barbaøi jsme o tom nemìli ani tušení. Mìsto mìlo i významné vodní opevnìní kdo by to do toho obyèejného Nymburka øekl! Kdo øekl, že polabská krajina je fádní? 9

Celkem jsme ušli asi 17km, bylo tøeba se pochválit kávièkou nebo zmrzlinou. Ale to už byl nejvyšší èas dobìhnout na nádraží a stihnout rychlík v 17.20. Podaøilo se, zpáteèní cesta šla jako po másle a byly tu Vysoèany a Praha Hlavní nádraží, vystupovat! A to je celé. Snad se nám podaøí po nìjakém týdnu nad tìmito øádky znovu si vybavit všechnu tu krásu, radost a potìšení z jarní pøírody a spoleènì sdílené cesty. Alena Kvìtinové hlášení z MH center Jak jsme prodávaly v Praze Dne 10. kvìtna se uskuteènil již desátý roèník Kvìtinového dne poøádaný Ligou proti rakovinì Praha. Výtìžek z nìj bude využit pøedevším na prevenci onkologických onemocnìní. Letošní rok byl Ligou proti rakovinì vyhlášen rokem prevence rakoviny u žen, týkající se hlavnì rakoviny prsu a rakoviny dìložního hrdla. A dále 15. kvìten byl vyhlášen dnem proti rakovinì kùže melanomu. Liga proti rakovinì zvolila kvìt mìsíèku lékaøského za svùj symbol. Od starovìku byl mìsíèek lékaøský znám svým protinádorovým úèinkem a právì z toho dùvodu se stal symbolem kvìtinového dne. Letos byl tento krásný žlutý kvìt ozdoben èervenou stužkou. V tento zmínìný den jsme se sešly s Dášou Vítkovou v sedm hodin v prostorách metra stanice Želivského, kde již dvì jiné pilné Mammahelpky úspìšnì prodávaly žluté kytièky. Odjely jsme metrem do stanice Skalka a hned zaèaly nabízet a prodávat kvìtiny, zatímco jsme èekaly na autobus mìly jsme v plánu navštívit nìkteré instituce, kde jsme vloni byly úspìšné. Už pøed osmou jsme byly v Èechofratu, kde již byl náš pøíchod pøedem dohodnut s jednou tamìjší pracovnicí, která nás ochotnì provedla po kanceláøích a pøedem avizovala v každé kanceláøi dùvod naší návštìvy. Potom nás pøedala své kolegyni a ta s námi prošla další èást budovy.bylo to dost únavné, a tak jsme si rády odpoèinuly v kantýnì a posilnily se kávou. S nabytými silami jsme navštívily ještì Celní správu a firmu OSPAP. Když jsme opìt vyšly na èerstvý vzduch, uvažovaly jsme, zda ještì navštívíme nìjakou další organizaci nebo se vrátíme k metru a zkusíme, zda tam budeme mít úspìch. Jak jsme se domlouvaly co podnikneme, objevila se pøed námi vysoká budova, bylo patrné, že se tam prodávají auta. Pøedpokládaly jsme sice, že tam velký úspìch mít nebudeme, protože tam budou pravdìpodobnì zamìstnáni pøedevším muži, což se zakrátko potvrdilo, ale výsledek prodeje kvìtin nás mile pøekvapil. Se zbytkem kytièek jsme jely nazpìt k metru Skalka. Snad to byla vhodná doba, protože v tom èase lidé již chodili ze zamìstnání nebo naopak do zamìstnání, a tak nám šel prodej velice rychle. Po zbytku se jen zaprášilo. Již jsme nic nemìly a ještì od nás nìkolik lidí chtìlo kvìtiny koupit. Unavené, rozcuchané, ale spokojené jsme šly do banky v Anglické ulici odevzdat kasièku. Potom jsme už pospíchaly domù si odpoèinout a nechat si zdát sen o moøi žlutých kvìtù. Jana Kukalová 10

Kvìtinový den v Hradci Králové Kupte si od nás kytièku a pøispìjte na dobrou vìc! Dìkujeme a pøejeme Vám hezký den. Byl krásný sluneèný den a Hradec Králové køižovaly skupinky dobrovolníkù a prodávaly kytièky na podporu boje proti rakovinì. Brašnu pøes rameno, tašky s kytièkami mìsíèku zahradního v poètu 300 ks v ruce. S elánem a úsmìvem jsme s Jarkou vyrazily od nádraží do ulic mìsta. Konkurence byla velká, dvojice studentù od hradecké Ligy byly úplnì všude. Reakce lidí byly velice vstøícné. Nìkteøí se ani neptali, kolik se vybírá a dávali i víc než obligátních 20,- korun. Dùchodci sice mají hloubìji do kapsy, ale pøispívali ochotnì také. Nìkteøí lidé se nám svìøovali se svou osobní zkušeností s touto nemocí v rodinì. Tøi ženy v léèení s rakovinou prsu jsme pozvaly do našeho MH centra. Nejvíce kytièek si koupila pro své spolupracovníky Katka, naše bývalá koordinátorka. Nejvyšší pøíspìvek 1 000,- Kè nám vìnoval neznámý mladý muž. Také jsme se setkaly s názory lidí, kteøí nevìøí, že sbírka pomùže. My po zkušenosti z tohoto dne naopak vìøíme, že lidská solidarita má v životì své místo. Alena Chmelová Rekord z Brna Pøi prodeji kytièek X. roèníku Kvìtinového dne jsme v Brnì vytvoøily rekord. Jak to naše èlenky dokázaly? Ráno vyrazila jedna z našich dvojic už v 8.00 hodin a když se po dvou hodinách vracely bez jediné kytièky, teprve zaèaly potkávat první prodávající dvojice studentù. Když rozjaøenì došly do našeho centra, zjistily, že nám pomoc studentù z jedné školy,,vybouchla, protože z pùvodnì slíbených deseti pøišly jen ètyøi dvojice. Tím nám okamžitì naskoèilo 1200 kytièek, které nebude mít kdo nabízet. V Drahušce se probudil bojovný duch a rozhodla se, že to teda prodáme i samy! A hned si s Janou vzaly dalších 200 kytièek a vydaly se zpìt do terénu. Takhle se vracely a opìt vyrážely, s pøestávkou na kurz asertivity, celý den. S každým jejich návratem nám narùstal adrenalin. Nadšenì jsme je pokaždé už ve dveøích vítaly, že se zase tak rychle vrátily. Spoleènì jsme se smály a výskaly radostí. My, co jsme musely zùstat v Mamáèi a držet službu, jsme to pojaly jako práci v depu a když se naše závodnice vracely nabrat síly a kytièky, nakrmily jsme si je, napojily, odmìnily kávièkou a nìèím sladkým, aby ten prodejní maratón vydržely. A ty dvì úžasné mammahelpky pokaždé, když se vrátily, nevypadaly vùbec unavenì! Naopak! Èilé, jako ryby ve vodì! Na poslední štaci se vydala s Drahuškou Zdenka, která v centru slouží, a to už bylo 19 hodin! Vzaly si 400 kytek a rozhodly se, že se nevrátí, dokud to všechno neprodají. Možná ani nebudete chtít vìøit v kolik pøišly. Ve 23.15 prodávaly posled- 11

ní kytièky v tramvaji, když se vracely zpátky do Mamáèe. Dokonce prý prodávaly i v restauracích. A víte co je na tom všem pro mì nejvíc neuvìøitelné? Že k prodeji kytièek jsme pùvodnì (ve ètyøech) Drahušku pøemlouvaly a to nejmíò 20 minut. Nechtìla ani slyšet. Že je stará a nikdo si od ní nic nekoupí, že se na to hodí jen mladá a krásná dìvèata a podobnì. Nakonec se uvolila, že bude,,jen doprovázet Janu, která chtìla jít prodávat, ale nemìla s kým. A vidíte, tak je to chytlo! Na závìr musím dodat, že až na velice vzácné pøípady se dìvèata setkala jen se samými kladnými reakcemi. Byly nadšené z reakcí lidí, kteøí je sami vyhledávali a hlavnì v odpoledních hodinách, když se vraceli z práce, dìvèatùm dokonce dìkovali, že si kytièky mùžou koupit. Naše trio bylo taky ohromnì potìšené reakcí mladých lidí, kteøí byli opravdu velmi vstøícní a Kvìtinový den témìø všichni znali. Díky našim dìvèatùm se touto cestou podaøilo zdravé veøejnosti rozdat velké množství letáèkù o prevenci. A ještì jedna vìc nás pøekvapila, i když se s tím setkáváme prakticky dennì pøi své práci. Kolik lidí se nám svìøilo, že mají v rodinì, nebo ve svém okolí s touto nemocí nìjakou osobní zkušenost Tak abych vás už nenapínala: Drahuška, Jana a Zdenka spoleènì prodaly neuvìøitelných 1200 kytièek!!! Tak co? Pokusíte se pøíští rok náš rekord pøekonat? Dìvèata už teï plánují novou strategii, aby si své prvenství udržela. Rùžové zpravodajství S rùžovou výšivkou na prázdniny Èas prázdnin a dovolených se blíží a my máme pøed sebou spoustu volného èasu, plného pohody a letního rozjímání. A èím ještì více mùžete svou pohodu doplnit a duši pøitom potìšit? No pøece drobnou ruèní prací naší rùžovou výšivkou, kterou pohodlnì pøibalíte nìkam k moøi nebo na chatu. Ruch v našich MH CENTRECH pøes léto sice trochu utichne, ale vyzvednout si pøedlohy nebo nasbírat inspiraci mùžete pøijít kdykoliv. A na co se teï zamìøíme? x Pokraèujeme ve vyšívání drobných i vìtších kvìtinových motivù, které jsou doplnìny rùžovou mašlièkou nebo na kterých pøevládá rùžová barva symbol boje proti rakovinì prsu. Také je možno doplnit výšivku malou rùžovou mašlièkou v pravém dolním rohu (1). K rozmìru obrázku pøipoèítejte pøi støíhání kanavy z každé strany 5 cm na rámování. x Pokraèujeme také se záložkami do knížek, pomalu ale na nì mùžete zaèít vyšívat i drobné vánoèní a zimní motivy, které také mùžete doplnit nápi- (1) 12

sem PF 2007, bude o nì jistì zájem! Na záložky používáme pásky olemované kanavy, které se k tomuto úèelu dají zakoupit bìžnì v galanterii v rùzných šíøkách a barvách. Šíøku volíme vhodnì podle vybraného obrázku, délku zhruba okolo 20 cm. Asi 2 cm od obou koncù je zaèistíme jednou øadou køížkù a zbytek vytøepíme (2). Není to složité a vypadá to velmi pìknì. xxxxxx xxxxxx (2) x Dále vyrábíme jehelníèky. Postup je obdobný jako u záložky, lemované pásky jsou široké cca 8 cm a 20 cm dlouhé. Po pøeložení a sešití vznikne polštáøek, který plníme umìlou vatou a do rohu všíváme poutko z paspulky. Na jehelníèky volíme drobný kvìtinový motiv tak, aby byl po sešití vepøedu i vzadu, a oba smìøovaly smìrem k poutku. Mùžete i jen vyšívat a dokonèení práce, pokud si samy netroufáte, nechat na nás. x Další nápad z naší rùžové dílny budou pytlíèky na koøení. Vìøíme, že v dobì, kdy se objeví toto èíslo bulletinu ve vaší schránce, už budeme mít první vzory v centrech. Pøijïte si pro pøedlohy, budou pùvabné. Každým vyšitým kouskem udìláte radost nejen sobì a pøípadnému kupci, ale budou i pøínosem (a nejen finanèním) pro naše sdružení. Tìšíme se na Vás, a pokud to máte k nám daleko, mùžete výšivky poslat poštou do jednoho z center, adresy najdete na pøedposlední stranì našeho bulletinu. Takže pìkné poèasí, pohodu a hodnì krásných letních dnù Vám s heslem Køížkové výšivce zdar a rùžové zvláš pøejí rùžové poradkynì MH center Ida a Marcela z Prahy, Helena z Brna, Dáša z Pøerova a Jana z Hradce. Tøiadvacet dialogù o rakovinì Strastiplná cesta po dlouhém, úzkém mostì aneb jak pøekonat rakovinu Knížka Tøiadvacet dialogù byla napsána pro všechny, kdo onemocnìli zhoubným nádorem, a pro všechny, komu onemocnìl nìkdo blízký. Aby se lidé v této situaci umìli zorientovat, aby mohli sami posoudit svou pozici v nemoci, aby se mohli na základì pravdivých informací svobodnì rozhodnout. Je psána formou rozhovorù s pøítelem, jehož žena touto nemocí právì prochází. 13 SERIÁL

Èást V. Povídání o ozaøování èili radioterapii To jsem rád, že se zase vidíme, pøivítal jsem Janu a Libora, když pøišli za mnou do nemocnice, jak se daøí, Jano? No jde to, ale ještì poøád to není ono. Máš nìjaké potíže, bolesti? Bolesti ne, ale po pravdì mám obavy z ozaøování. Tak to tì musím uklidnit. Ozaøování nebolí, ozaøování nemùžeš cítit. To myslíš vážnì? pochybovala Jana. Úplnì vážnì. Záøení, které se využívá v medicínì, je stejné povahy jako svìtlo. Když zavøeš oèi, cítíš nìkde na tìle, že na tebe dopadá svìtlo? To ne, pøiznala, ale jak to chceš vysvìtlit? Jednoduše, pøedstav si, že pro všechny možné druhy vjemù máš nìjaké receptory, tedy drobné orgány v kùži, které jsou uzpùsobeny napø. pro dotyk, tlak, chlad, teplo. Napøíklad oko je schopné vnímat svìtlo a tmu a barvy tedy vlnové délky svìtla, ucho vnímá vlnové délky zvuku, speciální buòky v nose chemické látky ve vzduchu a speciální buòky na jazyku zase látky v potravì. Èlovìk ale nemá žádný receptor pro vnímání velmi krátkých vlnových délek elektromagnetického vlnìní tedy tøeba rentgenového záøení nebo záøení izotopu kobaltu. Cítíš, že je kolem tebe kosmické záøení? Nebo jsi nìkdy cítila, když ti dìlali rentgenový snímek plic nebo èehokoliv jiného? Ne, ale pod tím pøístrojem je pøece toho záøení mnohem více? To nezáleží na nìjakém množství, pro vnímání je dùležitá kvalita. To jsi mì potìšil, ale jak pak vysvìtlíš, že nìkoho ozaøování bolí? Ozaøování nebolí, bolet mùže reakce, kterou zpùsobí. Nevím, jestli je moje otázka na místì, nebo není-li hloupá, ale ty se mi nebudeš smát, a já se musím zeptat. Když budu ozaøovaná, nebudu radioaktivní? Budu moci chodit mezi lidi? Tahle pøedstava trápí hodnì pacientù. Sami jim aktivnì øíkáme, že nejsou radioaktivní, že mohou chodit na návštìvy k pøíbuzným, že babièky se mohou mazlit se svými vnouèaty. A jak zaruèíš, že mi záøení neublíží? Jano, všechno je vypoèítáno, promìøeno. Záøení se mìøí dozimetry. Mìøí se jimi energie, která se absorbuje ve hmotì. Právì dávka záøení, tedy energie, která se absorbuje v živé tkáni, má biologický vliv. Nejdøíve se vyvolají fyzikální zmìny v atomech, ty se pøemìní na chemické reakce, které poškodí životnì dùležité molekuly v buòkách nebo v bunìèných jádrech tak, že pøi dìlení buòky na mateøskou a dceøinou dojde k selhání a bunìèné dìlení je neúèinné. Buòka se stane sterilní nebo se zapoène dìj bunìèné programové smrti apoptózy. To nezní moc hezky, polekala se Jana, chceš øíci, že buòky, které budou ozáøeny odumøou? To mi vypadne kus kùže? Musím konstatovat, že tvé otázky jsou pøesné, a proto se mi docela dobøe odpoví- 14

dá. Záøení bude pùsobit jak na nádorové (pokud tam ještì nìjaké zbyly) tak na zdravé buòky. Dávka záøení se nedává najednou, ale postupnì po malých denních dávkách, tzv. frakcích. Po ozáøení se buòky zdravé opravují rychleji než buòky nádorové. A právì proto tento rozdíl je jakýmsi mostem z nemoci do zdraví. Poøád mi to není úplnì jasné, pøiznávala se Jana. Cítil jsem, že budu muset vysvìtlovat do vìtší hloubky. Pøedstav si, že jdeš po chodníku, který je vydláždìn ètvercovými dlaždicemi. A najednou zaèíná pršet. Na nìkterých dlaždicích jsou vidìt spadlé kapky, na nìkterých ne. Když bude pršet déle, bude více zasažených dlaždic. Se záøením je to podobné, jenže v mnohem menším mìøítku. Citlivé objemy v buòkách jsou takovými dlaždicemi a záøení vysílá zásahy. Nikdy nejsou (pøi denních dávkách, které užíváme) zasaženy všechny cíle nebo citlivé terèe v buòkách. Tak máme dvì skupiny bunìk, nádorové a zdravé, a v každé skupinì jsou buòky, které zrovna dnes nejsou zasaženy, buòky které jsou zasaženy, ale mimo citlivý terè, takže své poškození opraví a buòky, které jsou zasaženy dobøe a stanou se sterilní a buï odumøou, nebo zùstanou, ale už nejsou schopné se dìlit. A znovu opakuji, zdravé tkánì mají schopnost opravy mnohem lepší, než buòky nádorové, proto lze nádor postupným ozaøováním zlikvidovat. Snad tomu zaèínám rozumìt, snažila se Jana pochopit mùj výklad, problémem je, alespoò pro mì, jak se to všechno pozná. Jano, všechno je mnohokrát provìøeno. Existuje mnoho experimentálních prací a dále dlouhodobé klinické zkušenosti. Funguje to. Pravdou ale je, že všechny tyto jevy jsou založeny na pravdìpodobnosti. Nikdy nemáš jistotu, že všechny nádorové buòky jsou znièeny. Nikdy není jistota, že všechny nádorové buòky jsou dobøe zasaženy. Vzpomeò si na pøíklad s dlaždicemi. Takže se musím obávat toho, že se nádor s urèitou pravdìpodobností mùže znovu objevit? vyslovila to s obavou v hlase, takže jsem nevìdìl, jakým zpùsobem to mám potvrdit, abych ji neodradil. Má-li nádor urèitý poèet bunìk, napøíklad 4 miliardy, pak operace nádoru a operace uzlin odstraní naprostou vìtšinu tìchto bunìk, zvláštì když operatér mùže operovat tak, že s nádorem vyjme dostateèný objem okolní zdravé tkánì, tzv. bezpeènostní lem. To je tu zdravou tkáò, do níž mùže nádor infiltrovat mikroskopicky, což není pøi operaci vidìt pouhým okem. Skonèí-li léèba hned po chirurgickém výkonu, je napøíklad 50% pravdìpodobnost, že nádor již neporoste, že se znovu neobjeví. Pøidá-li se ozáøení operaèního pole a spádových lymfatických uzlin, kam se nádor mùže šíøit v první øadì, tak se pøidá k pravdìpodobnosti 50% dalších, øeknìme 30 %, že se nádor již neobjeví. Výsledkem je 80% pravdìpodobnost vyléèení. Pøidá-li se chemoterapie, pøidají se další procenta pravdìpodobnosti, a stejnì tak, užije-li se hormonální léèba. Pravdìpodobnost se zvyšuje, ale dùležité je vìdìt, že je to poøád jen pravdìpodobnost. Je vysoká, ale nikdy není 100%. Proto budeš muset chodit na pravidelné kontroly, aby se zachytila pøípadná recidiva již v poèáteèním stadiu aby léèba této recidivy mìla vysokou pravdìpodobnost úspìchu. Udìlala jsem si pár poznámek, ale už i tak tomu zaèínám rozumìt. Znamená to, 15

alespoò pro mì, absolvovat co nejvíce léèby, abych mìla vysokou pravdìpodobnost, že se vyléèím. Pøesnì, zhodnotil jsem Janiny závìry. Jana se na mnì dívala a už se zdálo, že tomu rozumí, když se ozval ještì Libor: Ty nám tedy nemùžeš dát záruky, že Jana už bude zdravá, když to všechno podstoupí. Záruky v medicínì nejsou. Nejde o pøístroje a souèástky. Mohu dát jedinou záruku. Totiž to že všechno udìláme správnì a peèlivì s maximálním nasazením. Myslím, že je to dobrá záruka a poctivá øeè. (seriál pøipravuje Ida, s laskavým souhlasem autora, èásteènì zkráceno a upraveno) Co je to klinická studie aneb Mám se stát pokusným králíkem? Tyto a další otázky si položí snad každý, komu je nabídnuta úèast v klinické studii (neboli literou zákona v klinickém hodnocení ). Pokusíme se pøiblížit, proè a jak se studie dìlají. Od myši ke èlovìku Vývoj nového léèiva je velice složitá a nákladná záležitost. Na poèátku jsou vìdci, kteøí zkoumají rùzné pøírodní nebo umìle pøipravené látky a na základì jejich složení se snaží odhadnout jak by mohly v organizmu úèinkovat (nebo se naopak snaží umìle vyrobit látku, která bude mít požadované úèinky). Vybrané látky se hodnotí v laboratoøi, nejprve in vitro, tedy ve zkumavce na kulturách bunìk, pozdìji in vivo, tedy na zvíøatech (na nìkolika rùzných druzích). Musí se stanovit nejen to, zda je látka úèinná, ale i to, jaké má nežádoucí úèinky. Hodnotí se, jak se látka v organismu chová, jak se vstøebává, vyluèuje z organismu nebo mìní na látky jiné. Hledá se vhodná forma léku, posuzuje se možnost jeho prùmyslové výroby. V tomto procesu jsou postupnì vyluèovány látky, které nemají požadované vlastnosti až nakonec z nìkolika tisíc zkoumaných zbude jediná, o které si vìdci øeknou: Tak to by mohl být dobrý nový lék. Zbývá ovšem malièkost prokázat, že to co platí u zvíøat platí i pro èlovìka, a to se ne vždy podaøí. Klinické hodnocení Lék je nyní podáván lidem v rámci klinických studií a než je schválen pro bìžné používání, prochází tøemi stádii klinického hodnocení. Fáze I Ve studiích fáze I je hodnocena bezpeènost léku. Lék je podáván zdravým dobrovolníkùm nebo (což je v pøípadì protinádorových lékù èastìjší) nemocným, pro které už není k dispozici žádná standardní léèba. První skupinì se zpravidla podává dávka nižší, než s jakou se poèítá pro léèbu. Pokud lék nemá nepøíznivé úèinky (nebo pokud 16

jsou tyto nežádoucí úèinky pøijatelné kriteria se pochopitelnì liší pøi hodnocení léku proti rýmì a pøi hodnocení léku proti rakovinì), je další skupinì podána dávka vyšší. Tak se postupuje až do dosažení plánované léèebné dávky nebo do projevù nepøijatelné toxicity (ta se oznaèuje jako dávku limitující toxicita DLT) a urèuje se maximální tolerovaná dávka (MTD), která se pak používá v dalších fázích hodnocení. Studie fáze I probíhají zpravidla v jednom centru poblíž ústavu, který lék vyvíjí (v ÈR jsou proto takové studie výjimeèné). Ve fázi I ovšem nejsou zkoušeny jen nové léky, ale i všechny nové kombinace lékù, protože jeden lék by mohl zvyšovat toxicitu léku jiného. Pøi zkoušení protinádorových lékù mùže být v této fázi lék (nebo kombinace) podáván nemocným s rùznými typy nádorù, u kterých se pøedpokládá jeho používání. Fáze II Ve fázi II a III je nutno hodnotit lék zvláš nejen u rùzných typù nádoru, ale i v rùzných stádiích léèby. Zpravidla se nejprve hodnotí úèinnost u pokroèilého onemocnìní, které již bylo døíve léèeno jiným zpùsobem (lékaøi to oznaèují jako léèba 2. a další linie), pokud lék uspìl, hodnotí se jeho úèinnost u pokroèilého onemocnìní, které dosud nebylo léèeno (léèba 1. linie) a pak mùže následovat hodnocení v adjuvantním podání (tedy po operaci, v dobì, kdy nejsou žádné známky onemocnìní). Lék se hodnotí nejprve samostatnì, pak v kombinacích s jinými protinádorovými léky. Ve fázi II je stanovena úèinnost léku, hledá se vhodná kombinace s jinými protinádorovými léky. Lék se podává skupinì pøesnì definovaných pacientù, zpravidla ve více nemocnicích centrech (multicentrická studie), mnohdy i v rùzných státech (mezinárodní studie). Lékem je léèeno nìkolik desítek (až stovek) nemocných. Zaøazování nemocných zpravidla trvá nìkolik mìsícù, dalších nìkolik mìsícù trvá léèba a následuje vyhodnocení celá studie pak trvá i nìkolik let. Pokud lék (kombinace) prokáže dobré vlastnosti, tedy je úèinný a bezpeèný, postupuje do dalšího kola do fáze III. Jen zcela výjimeènì je na základì výsledkù studie fáze II lék povolen (registrován) k bìžnému použití to jen tehdy, pokud skuteènì neexistuje žádná jiná léèba a výsledky studie jsou naprosto pøesvìdèivé. Fáze III Ve fázi III je nový lék (kombinace) porovnáván se standardní léèbou tedy s takovou léèbou, kterou by Vám lékaø doporuèil, pokud by neprovádìl klinické hodnocení nového léku. U nìkterých nádorù jsou možnosti léèby omezené a po jejich vyèerpání mùže být standardem nejlepší podpùrná léèba tedy léèba která není zamìøena na léèbu nádoru, ale pouze na zmíròování pøíznakù a udržení kvality života (u rakoviny prsu ale existuje øada možností léèby, takže porovnávání nového léku s podpùrnou léèbou prakticky nepøichází do úvahy). Nemocní jsou rozdìleni (randomizováni) do dvou (v nìkterých pøípadech i do více) skupin (ramen), jedna skupina je léèena novým lékem, druhá dostává standardní léèbu. Porovnávají se výhody, které léèba pøináší výhodou nové léèby mùže být nejen její vyšší úèinnost, ale pøi stejné úèinnosti i nižší toxicita, snadnìjší podání (tabletky proti injekcím) èi jiné výhody. Ve studiích fáze III 17

jsou léèeny stovky až tisíce nemocných (napøíklad ve ètyøech velkých nedávno zveøejnìných studiích, které hodnotily adjuvantní léèbu rakoviny prsu bylo léèeno celkem asi 13 000 pacientek). Pokud se podaøí prokázat výhodu nového léku, podává se žádost o registraci pøíslušným orgánùm (v EU je to Evropská léková komise [EMEA], která spolupracuje s naším Státním ústavem pro kontrolu léèiv [SÚKL], v USA Úøad pro léky a potraviny [FDA]). Dokumentace obsahuje tisíce stran (vèetnì podrobných údajù o každém nemocném léèeném ve studii), takže jak její pøíprava, tak následné hodnocení trvá øadu mìsícù. A teprve v okamžiku registrace se lék stává bìžnì dostupným a je možno jím léèit nemocné mimo studii. Celý proces od prvních výzkumù nové látky do registrace nového léku trvá kolem 10-15 let, ale výzkum tím nekonèí. Lék se zkouší u dalších typù nádorù, v kombinacích s dalšími novými léky. Fáze IV V nìkterých pøípadech se provádí takzvaná poregistraèní studie fáze IV. Lék je podáván v registrované indikaci a cílem studie je pøedevším lépe zhodnotit jeho bezpeènost. Pokraèování pøíštì povíme si o protokolu studie a jeho schvalování, o výhodách a rizicích úèasti ve studii, o tom co je to randomizace, CRF, monitor studie atd. MUDr. František Nový Brnìnské onkologické dny Letošní setkání bude již tøicáté, tudíž jubilejní. Když se nìjaká jednání konají každoroènì, pravidelnì a již po tøicáté, je už skoro jisté, že existuje dobrý dùvod jednat a že je ono jednání mínìno vážnì. Že úèastníci i organizátoøi jednání mají o svém zamìøení jasno, že cítí odpovìdnost za øešení problému, že v práci pokraèují a že se na nì lze spolehnout. Kontinuita, stabilita a cílevìdomost jsou hodnoty èím dál tím vzácnìjší. Zejména zdravotnictví si v posledních deseti, patnácti letech zvyklo odvíjet vize z televize, plánovat jen na pololetí, nechat se vláèet mediálním obrazem permanentní krize a odevzdávat se do rukou jednou vlažným ignorantùm, jindy zase aktivistùm s krátkým poloèasem rozpadu èi upovídaným krátkodechým radikálùm. Skuteèný rozum velí udržovat stabilitu a kontinuitu, netrávit život v kotrmelcích. Vážit si práce tìch pøed námi a nekomplikovat ji tìm, kteøí pøicházejí po nás. A v onkologii tím spíše, že zde poøád máme onen nevyøešený problém s rakovinou samotnou. Pøi koncipování Brnìnských onkologických dnù máme neustále na pamìti, že musíme respektovat všechny tøi rozmìry onkologie oborový, orgánový i biologický. A pak je zde ještì èerná skøíòka, jakýsi ètvrtý rozmìr onkologie, odvíjený v èase a to je organizace onkologické péèe i onkoprevence a komunikace s veøejností (z úvodního slov prof. MUDr. Rostislava Vyzuly, CSc. øeditele Masarykova onkologického ústavu a prof. MUDr. Jana Žaloudka, CSc., pøedsedy organizaèního výboru) 18

A opìt jsme byly u toho. Na Brnìnské onkologické dny jsme se tentokrát sjely v silné sestavì, z Brna, z Prahy, z Hradce i z Pøerova. Naším hlavním úkolem bylo seznamovat odbornou veøejnost s posláním obèanského sdružení Mamma Help, jeho sítí center a prezentovat práci laických terapeutek tìchto center. Velké množství propagaèních materiálù a brožur nám v tom velmi pomáhalo. Vždy je èím se za ty roky pochlubit. Pøedvádìly jsme také samovyšetøování na silikonovém modelu prsou, který pøi veøejných akcích na podporu prevence rakoviny prsu používáme. Sdružení onkologických pacientù jsou podle našich zkušeností pøesnì ty mezièlánky mezi odbornou a laickou veøejností, které mohou v duchu výše nastínìného ètvrtého rozmìru onkologie tedy napø. v onkoprevenci a v komunikaci s veøejností vydatnì pomoci. Rádi se do Brna vracíme. Cítíme totiž, že nás už odborníci berou Ida Bartošová Jak jsem se pro Mamma HELP stala manekýnou Ráda bych se s vámi podìlila o pro mì zcela mimoøádné zážitky z neobvyklé módní pøehlídky. Snad mùžu mluvit i za Martu Hynkovou, další mammahelpku, která tam byla spolu se mnou, a na kterou èekal stejný úkol stát se aspoò na chvíli manekýnkou. Stalo se to minulé úterý, když v prostorách pasáže ROKOKO na Václavském námìstí v Praze probíhala módní pøehlídka návrháøky paní Jelenové, a ta se rozhodla jeden ze svých modelù vìnovat právì Mamma HELPu. Nezbylo nám, než zapomenout na trému a svìøit se odbornicím, které už pracovaly na vizážích profesionálních manekýnek taky nás dvì krásnì uèesaly a nalíèily, a byly tak pohodové, že nám to umožnilo taky se trochu uvolnit. Ale ještì nás èekal nácvik chùze na molu, a opravdu to není tak snadné, jak to vypadá, to mi vìøte! Model, který jsem pøedvádìla, nesl název Divoká Afrika a byl to krásný kalhotový kostým doplnìný nádherným kloboukem. Byl ušitý z bílé džínoviny, kombinované s leopardím vzorem jestli se chcete podívat, fotku najdete na našich webkách, www.mammahelp.cz Marta oblékla krásné hedvábné šaty, mìly podobný název, Leopard. Snažily jsme se nezklamat poèetné publikum, kde stál mimo jiné i náš doktor Pecha no a povedlo se, všechno dobøe dopadlo, šly jsme bez zaškobrtnutí a potlesk si opravdu vychutnaly! Zlatým høebem pøehlídky a pro nás i tøešnièkou na dortu byla ovšem hereèka Ta ána Medvecká, tedy kostým, který pøedvádìla, a který byl následnì pro Mamma HELP vydražen za kolik myslíte? Za rovných 5 tisíc, které organizátorky akce pøedaly doktoru Pechovi, a které jsou urèeny na naše MH centra. Shodly jsme se s Martou, že se nám to obìma moc líbilo, že se veèer povedl, i když jsme nebyly samy, kdo mìl obavy a trému výsledek nás ale potìšil a nový zážitek taky.a tak už se tìším, až se naskytne další podobná pøíležitost jak se pobavit a pøitom ještì trochu pomoci, a doufám, že podobných akcí bude stále víc. Dík všem, kdo je pro nás vymýšlejí. Jana Pomahaèová 19

HORKÁ LINKA Burza rekondic! AMA MOST poøádá a zve vás na rekondièní pobyt v Chorvatsku v mìsteèku Tisno ve støední Dalmácii. Termín a cena: 13. 22. 9. 2006, za 5.990,- Kè na osobu. V cenì je zahrnuto: doprava luxusním autokarem (klima, video, obèerstvení v Kè, WC), 7 dní ubytování ve 2-3 lùžkových pokojích (vlastní WC, sprchu, lùžkoviny i povleèení), 7x polopenze (snídanì, veèeøe, chorvatská kuchynì s obsluhou), cestovní pojištìní (pojištìní CK proti úpadku), služby delegáta, úklid spoleèných prostor vèetnì závìreèného úklidu. V cenì není zahrnut pøíplatek za balkon 150,- Kè. Pro bližší informace nás zájemci mohou kontaktovat: 476172212, po-pá 8:00-15:00 hod., pro veøejnost: út èt 8:00-12:00 hod. Mimo kanceláø mùžete volat i na mobil 777 708 783, Krajèová. INNA Havíøov nabízí pìt volných míst na svém rekondièním pobytu v lázních Bohdaneè, a to v termínu 25. 8. 3. 9., za velmi pøíjemnou dotovanou cenu tu vám prozradí Anny Stráníková, stejnì jako další informace o pobytu. Volejte 604162900. Ozdravný a edukaèní pobyt pro ženy s lymfatickým otokem v Rožnovì pod Radhoštìm nabízí Aliance èeských organizací a žen s rakovinou prsu, o. p. s., a to v týdnu od 16. do 23. èervence. Na programu jsou manuální masáže i presoterapie, speciální cvièení, individuální poradna, jeden výlet a pøekvapení to celé za pouhých 2.000 korun, díky pøíspìvku firmy Avon. Pøihlášku najdete na www.breastcancer.cz, nebo si pro ni dojdìte do kteréhokoli MH centra. Mùžete samozøejmì využít i bezplatnou AVON linku proti rakovinì prsu, 800 180 880. Poèítejte s tím, že je tøeba pøinést potvrzení lékaøe a být schopna program absolvovat. Víkendový kurz pro ženy s lymfedémem poøádá po prázdninách Centrum Portus Teplice a to v termínu 15. 17. 9. Je urèen zejména pacientkám s novì vzniklým lymfedémem a taky jejich partnerùm. a pøinese jim komplexní informace o lymfedému, léèení, režimu, dietì, bandážování. Souèástí programu je i pøístrojová lymfodrenáž, nácvik manuální lymfodrenáže, a správného dýchání, 3x cvièení ve skupinì zamìøené na ovlivnìní lymfedému, vhodná rozcvièka, autolymfodrenáž pomocí soft míèku. Partnerùm mùže pøinést lepší pochopení situace nemocné, nácvik bandážování a drenáže. Lektoøi: MUDr. M. Wald, PhDr. Nestrstová, H. Váchová, I. Švábová (FN Motol) Cena: 800 Kè obsahuje poplatek za ubytování a stravování.pøihlášky a informace na adrese Centrum Portus, Baarova 5, 41500 Teplice, tel. 417534073, 604916943, www.portus.avicena.cz, e-mail: portus@tiscali.cz A ještì je tu LYMFO-CVIÈENÍ v Centru preventivní medicíny, Londýnská 59, Praha 2. Termíny: 20