Úvod... 3. Metodika... 3



Podobné dokumenty
Strategický plán města Nové Město nad Metují do roku 2020 Analytická část Průzkum neziskového sektoru. Obsah

Průzkum neziskového sektoru

Strategický plán rozvoje města Rokytnice nad Jizerou

PRŮZKUM NEZISKOVÉHO SEKTORU

PRŮZKUM NEZISKOVÉHO SEKTORU MČ Praha 21. Podklad pro Strategický plán rozvoje MČ

Vyhodnocení dotazníkového šetření k činnosti Posázaví o. p. s.

VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ OBEC NEDVĚZÍ

Spolupráce s NNO. Obsah: Setkání s NNO na ORP Analýza NNO Aktualizace strategie rozvoje NNO Krajská Konference NNO

Výsledky dotazníkového šetření

pracovní skupina Veřejná správa občanská společnost a rozvoj území

ŽÁDOST NESTÁTNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE O STÁTNÍ DOTACI NA ROK 1

Zpráva o vedení a řízení nestátních neziskových organizací v České republice 2015

Ing. Aleš Calábek, MBA GHC regio s.r.o.

Priority zaměstnavatelů v Olomouckém a Zlínském kraji: omezení byrokracie a zajištění kvalitní dopravní infrastruktury

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Příloha k usnesení vlády ze dne 19. června 2013 č ČÁST PRVNÍ Změna

Strategický plán města Police nad Metují Strategická část tabulkový přehled

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

METODY FUNDRAISINGU V ČESKÉ REPUBLICE LÉTO 2008 Deborah Edward, Ph.D., LBJ School of Public Affairs Předběžné výsledky

Projektový námět Budování absorpční kapacity Plzeňského kraje

Komunitní plánování - věc veřejná

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

Příloha č. 1 Programu rozvoje obce Horní Radechová na období Prioritní osa 1 (PO 1): Infrastruktura a životní prostředí Oblast Opatření Typy

Komunitní plánování rozvoje v Bučovicích

MAS Havlíčkův kraj, o. p. s.

VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ. Věk respondentů (%)

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA

SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM

Anketa Co Vám chybí v obci Březnice?

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

Komunitn ı pl anov an ı na ˇ Sluknovsku

Zpráva s výstupy z veřejného setkání v rámci KPSS v MČ Praha 10 dne 2. června 2008 s cílem připravit SWOT analýzu pro oblast sociálních služeb

ZJIŠTĚNÍ A ANALÝZA AKTUÁLNÍCH VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB PEDAGOGŮ ANGLIČTINÁŘŮ V OBLASTI JAZYKOVÉHO VZDĚLÁVÁNÍ

MONITORING DOTAČNÍCH ZDROJŮ. Srpen 2014

Střední školy a internetový marketing. Studie občanského sdružení Než zazvoní

Projektový námět Budování absorpční kapacity Plzeňského kraje

ANALÝZA FINANČNÍCH ZDROJŮ POSKYTOVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

Vyhodnocení dotazníkového průzkumu

Strategie komunitně vedeného místního rozvoje pro území MAS 21 na období Příloha č. 36 Analýza rizik

Příloha č. 34 Popis postupu zapojení komunity do vypracování strategie

Aktuální stav OP VVV

PŘÍLOHY DOKUMENTU ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2013

Školství MAS Region HANÁ

Financování NNO z veřejných rozpočtů

A. VYSOKÁ ŠKOLA Otázka č. 13: Spolupracuje Vaše fakulta s podniky technického zaměření při zabezpečování praktické stránky studia?

ZPRÁVA Z DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ REALIZOVANÉHO PRO ÚČELY ZPRACOVÁNÍ INTEGROVANÉ STRATEGIE ÚZEMÍ MAS DOLNOBŘEŽANSKO

1 Úvod. 2 Struktura respondentů

PŘÍLOHY DOKUMENTU ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2012

Komunitní plánování věc veřejná

Včasná pomoc dětem. Analýza STEM pro NROS. Krizová pomoc: kvantitativní výzkumná sonda mezi NNO poskytujícími službu telefonické krizové pomoci.

MAS Lednicko-valtický areál, z.s. partner rozvoje Břeclavska

VÝSLEDKY ANKETY PRO ÚČELY STRATEGICKÉHO PLÁNOVÁNÍ NA ROKY

Výsledky průzkumu Mapování rozvojových potřeb sociálních podniků a subjektů zaměstnávajících osoby znevýhodněné na trhu práce

Chcete pomoci dítěti? Pomozte rodině! aneb služby pro rodiny v ČR

Komunitní služby v kontextu transformace péče o ohrožené děti. PhDr. Miloslav Macela

PŘEDSTAVENÍ VÝSLEDKŮ ANALÝZY INDIVIDUÁLNÍHO DÁRCOVSTVÍ V NNO

Analýza zdrojů systému sociálních služeb

PLÁN ROZVOJE SPORTU MĚSTYSE DRNHOLEC

3. Setkání zástupců neformálního a zájmového vzdělávání

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE OBCE LIBOUCHEC NA OBDOBÍ veřejné projednání

Vážení spoluobčané, Termín pro odevzdání vyplněného dotazníku je do Děkujeme Vám za spolupráci a projevený zájem.

Dotazníkové šetření B- souhrnný výsledek za ORP

zpracování Strategického plánu rozvoje města Šternberka

Strategický plán rozvoje města Jindřichův Hradec

MAS Střední Haná, o.p.s. Ing. Jarmila Matoušková

Základní charakteristika respondentů

NÁSTROJE PODPORUJÍCÍ STRATEGICKÉ ŘÍZENÍ V OBCÍCH

PLÁN ROZVOJE SPORTU OBCE ÚSTÍ

Popis postupu zapojení komunity do vypracování Strategie komunitně vedeného místního rozvoje Místní akční skupiny Hlubocko Lišovsko o.p.s.

PŘÍLOHY DOKUMENTU ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2014

Věc: Rozdělení státního rozpočtu 2010 v oblasti sportu výdajový okruh: Tělovýchova včetně programu

Představení. Unie nestátních neziskových organizací Olomouckého kraje

Analýza dotazníkového šetření pro širokou veřejnost

Prioritní osa 1 (PO 1): Infrastruktura a životní prostředí Oblast Opatření Typy aktivit Role města

Zpráva o výsledcích řízených rozhovorů s rozhodovateli o Evropském systému přenosu kreditů v odborném vzdělávání (ECVET)

Vyhodnocení dotazníkového šetření v obci Osíčko

Komunikační strategie popis zapojení dotčené veřejnosti MAP ORP Kraslice

Představení metodiky přípravy veřejných strategií

Statut Rady pro Evropské strukturální a investiční fondy

PŘÍLOHY DOKUMENTU ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2015

VÝZKUM PRIORIT V OBLASTECH OBČANSKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ POHLED KNIHOVNÍKŮ A INFORMAČNÍCH PRACOVNÍKŮ. Analytická zpráva

1. V jakých oblastech výborně či velmi dobře spolupracujete se sousedními (případně blízkými) obcemi?

V devíti otázkách byly mapovány vztahy pověřence pro ochranu osobních údajů se správcem, tedy

PŘÍLOHA Č. 3 - POPIS POSTUPU A ZAPOJENÍ KOMUNITY DO VYPRACOVÁNÍ STRATEGIE

ANALÝZA POTŘEB MĚST A OBCÍ ČR A BUDOUCNOST ČESKÝCH SAMOSPRÁV. Dotace na tento projekt byla poskytnuta ze zdrojů Ministerstva pro místní rozvoj

Úvodní informace. Závěrečná konference Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Pobeskydí. Úvodní informace. Úvodní informace.

I. Fáze analýzy vzdělávacích potřeb úředníků ÚSC

DEN SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PRAHY Historie a současnost komunitního plánování sociálních služeb Prahy 17

"...neděláme si právo na zastupování všech, chceme dělat věci, z nichž mohou mít užitek všichni..."

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y

Plánování a financování sociálních služeb v Královéhradeckém kraji

KOMUNIKAČNÍ STRATEGIE

MIKROEKONOMIKA. Ekonomika neziskových organizací

Spokojenost občanů s místním společenstvím

Průzkum vedení a řízení nestátních neziskových organizací v Plzeňském kraji 2013

Příloha č. 1 Mezinárodní klasifikace neziskových organizací ICNPO. Kultura a umění Sport Rekreační činnosti 2

Vyhodnocení dotazníku Provozovatelé služeb a atraktivit v cestovním ruchu

Rozvojový dokument - výsledky

Centra společných služeb POSILOVÁNÍ ADMINISTRATIVNÍ KAPACITY OBCÍ NA BÁZI MEZIOBECNÍ SPOLUPRÁCE

ZÁKLADNÍ LISTINA KOMUNITNÍHO PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB, SLUŽEB NAVAZUJÍCÍCH A PRORODINNÝCH AKTIVIT V MOSTĚ

Transkript:

STRATEGICKÝ PLÁN MĚSTA TÝNIŠTĚ NAD ORLICÍ 2008-2020 Příloha č. 3 PRŮZKUM NEZISKOVÉHO SEKTORU

Obsah Úvod... 3 Metodika... 3 Vyhodnocení jednotlivých otázek... 4 Vznik NNO, dobrovolní členové... 4 Oblast působení... 4 Územní působnost... 5 Rozdělení NNO dle působení na věkové kategorie... 6 Informovanost o činnosti... 7 Zahraniční spolupráce NNO... 8 Materiálně technická vybavenost organizací NNO... 9 Financování činnosti NNO... 9 Koncepce rozvoje činnosti NNO a aktuální projektový záměr NNO... 11 Žádost o finance z Evropské unie (EU)... 11 Úspěšnost při získávání financí z různých dotací a grantů... 12 Priority rozvoje NNO... 13 Priority rozvoje města... 13 Překážky v rozvoji organizace... 14 Překážky v rozvoji města... 14 Přispění NNO v rozvoji města... 15 Role při tvorbě Strategie rozvoje města... 16 Závěr... 17 Seznam tabulek a grafů... 18 Seznam tabulek... 18 Seznam grafů... 18 2

Úvod Pro tvorbu strategického plánu města Týniště n/o. je nezbytné získat názory, podněty a připomínky všech aktérů, subjektů a zájmových skupin působících ve městě. Na základě těchto důležitých pokladů je možné tvořit strategický plán města, který odpovídá reálným požadavkům a potřebám pro komplexní rozvoj města. Proto pro objektivní posouzení stavu a podmínek pro působení neziskového sektoru ve městě bylo realizováno dotazníkové šetření. Dotazníkové šetření nevládních neziskových organizací (NNO) v Týništi nad Orlicí bylo realizováno v průběhu června 2007. Celkem bylo osloveno 27 subjektů NNO. Zodpovězeno bylo 21 dotazníků. Cíl dotazníkového šetření Výstupy z tohoto dotazníkového šetření nevládního neziskového sektoru mají usnadnit místní samosprávě rozhodování o zkvalitnění a hledání optimálních podmínek pro působení neziskového sektoru ve městě. Výstupy tohoto dotazníkového šetření mají tedy pomoci nasměrovat a zkoordinovat rozvojové aktivity a vytvořit žádoucí podmínky pro působení všech subjektů neziskového sektoru. Cílem dotazníkové šetření tak bylo zjistit autentický pohled na aktuální situaci neziskového sektoru, další názory, podněty a návrhy přímo od subjektů nestátních neziskových organizací (NNO). Metodika Oslovení respondentů Organizace NNO byly vybrány a osloveny městem Týniště nad Orlicí. Na tomto základě bylo osloveno celkem 27 subjektů NNO. Zodpovězeno bylo 21 otazníků. Subjekty NNO byly osloveny osobně nebo poštou. Návratnost dotazníků Z celkového počtu 27 oslovených neziskových organizací bylo zodpovězeno 21 dotazníků, což je 77,7%. Dle zkušeností s podobnými dotazníkovými šetřeními je tato návratnost více než úspěšná. Při hodnocení návratnosti dotazníků je také nezbytné vzít v úvahu několik faktorů podmínek - ovlivňujících realizaci dotazníkového šetření. Pro získání úplných, věcných a otevřených odpovědí byla všem osloveným subjektům NNO garantována anonymita. Struktura dotazníku Pro potřeby šetření byl vypracován strukturovaný dotazník, který se skládá ze dvou částí. První část je úvodní vztahující se k typu a organizaci činností NNO. Druhá část se více zaměřuje na vlastní působení NNO, na konkrétní činnosti a s tím spojené financování, deklarované priority rozvoje NNO, role NNO a priority rozvoje města včetně problematických oblastí v rozvoji města z pohledu organizací NNO. Respondenti také měli možnost ke každé otázce sdělit další případné názory a podněty. Tato možnost byla některými NNO využita. 3

Vyhodnocení jednotlivých otázek Vznik NNO, dobrovolní členové Nevládní neziskové organizace v Týništi nad Orlicí lze podle vzniku rozdělit do čtyř kategorií. Po roce 2000 vzniklo 6 NNO, což je o 1 NNO více než v ostatních kategoriích. V 90.letech 20. století vzniklo 5 organizací, stejný počet organizací udává dobu vzniku po r. 1945 do r. 1989 a od začátku 20.století (do r. 1945). Nejstarší NNO vznikla v roce 1911. Tato NNO působí v oblasti volného času. Nejmladší organizace NNO vznikla v roce 2006. Tato NNO působí v oblasti kultura, volný čas a ochrana práv, obhajoba zájmů, politika. Převažují neziskové organizace bez placených zaměstnanců (18 NNO). 3 NNO uvádí určitý počet placených zaměstnanců. Z toho 1 NNO uvádí 3 placené zaměstnance, 1 NNO uvádí 4 placené zaměstnance (z toho 2 na 1/3 úvazku) a 1 NNO uvádí 2,87 stálých zaměstnanců a 12 zaměstnanců externích. Otázku nezodpověděla 1 NNO. Všechny NNO mají určitý počet dobrovolných členů, tento počet dobrovolníků se v jednotlivých organizacích liší. Z 21 NNO uvádí 12 subjektů NNO počet dobrovolných členů do 50. Nad 50 dobrovolných členů do 100 mají celkem 3 NNO (počet dobrovolných členů 65, 76, 52) a nad 100 dobrovolníků mají 4 NNO (uvádějí počty 108, 125, 295, 192). Dvě NNO uvádějí počty 407 a 940. Oblast působení Neziskové organizace v Týništi jsou různého charakteru, s rozmanitými oblastmi působení. NNO měly možnost vybrat své odpovědi z 16ti předdefinovaných oblastí (včetně oblasti jiné činnosti, kam se mohly zařadit ty NNO, které u nabídnutých 15ti oblastí nenašly svoji oblast působení). Většina organizací uvedla, že působí ve více oblastí zároveň. Podíl zastoupení jednotlivých oblastí působení je činěn z celkového počtu 56x vybraných/zaškrtnutých oblastí od 21 NNO (tedy většina NNO se zabývá více činnostmi zároveň). Nejvíce je zastoupena oblast volný čas (30,4 %), sport (17,9 %), následuje kultura (14,3%) a s větším odstupem následuje ochrana životního prostředí (8,9%). Žádná NNO neuvádí působení v oblasti komunitní rozvoj a bydlení, náboženství a církve, hospodářská a profesní sdružení, odbory a činnost v kategorii jiné činnosti. Nejméně je zastoupena oblast památky a mezinárodní aktivity. Pouze jednou činností se zabývá 19% NNO (4 NNO). Z toho 2 NNO uvádějí za jedinou svoji činnost volný čas, další jedinou činností NNO jsou památky (1 NNO) a sport (1 NNO). Zastoupení oblastí působení všech NNO je uvedeno níže v grafu. 4

Graf 1 Zastoupení jednotlivých oblastí působnosti organizací NNO v % 35,0 30,0 30,4 25,0 20,0 17,9 15,0 14,3 10,0 7,1 7,1 8,9 5,0 1,8 3,6 3,6 3,6 1,8 0,0 Kultura Volný čas Zdraví Ochrana život.prostř. Ochr. práv, obhaj.zájmů, pol. Mezin. aktivity Hospodářs.a profes.sdružení Sport Památky Vzd.a výzkum Soc.služby Komun.rozvoj a bydl. Filantropie a dobrovol. Náboženství a církve Odbory Jiné činnosti Územní působnost Územní působnost NNO je převážně v rámci jedné obce (42,9% NNO) a méně organizací působí v několika obcích (19%). 1 Působnost v celém mikroregionu a působnost mezinárodní uvádí 1 subjekt NNO (4,8%). Není zastoupena působnost nadregionální. Viz níže graf. 1 Za obce jsou dle zákona o obcích č.128/2000 Sb. považována i města. 5

Graf 2 Subjekty NNO dle územní působnosti v % mezinárodní celorepubliková nadregionální krajská okresní celý mikroregion v několika obcích v rámci 1obce 0,0 5,0 10,0 15,0 20,0 25,0 30,0 35,0 40,0 45,0 Rozdělení NNO dle působení na věkové kategorie Nevládní neziskové organizace v Týništi nad Orlicí se ve své činnosti zaměřují nejen na práci s dětmi a mládeží, ale také na střední generaci a starší občany. Celkově je ze všech věkových kategorií nejvíce zastoupena věková kategorie děti a mládež do 18 let (33,3% všech vybraných možností/zaškrtnutých odpovědí). Nejméně je zastoupena věková kategorie starší generace (8,3% všech vybraných možností/zaškrtnutých odpovědí). Ze všech 21 NNO uvádí 8 NNO (33,3% NNO) působnost pouze na jednu věkovou kategorii a to na děti a mládež do 18 let (1 NNO), na převážně na mladé lidi (18-35) let (2 NNO), na převážně na střední generaci (36-60) let (1 NNO), na převážně na starší generaci (lidé důchodového věku) (2 NNO) a 2 NNO na dospělé, nelze rozhodnout, která věková kategorie převažuje. Ostatní NNO působí na více věkových kategorií zároveň. NNO měly možnost vybrat svoji odpověď z celkem 5ti předefinovaných věkových kategorií (viz níže v tabulce a grafu). Celkově bylo vybráno 36 možností (zaškrtnutých odpovědí) a byly vygenerovány kromě výše uvedené možnosti působení na jednu věkovou kategorii tyto další kombinace odpovědí. Zároveň na věkové kategorie děti a mládež do 18 let a převážně na mladé lidi (18-35 let) působí 3 NNO (14,3% všech NNO). Shodně na věkové kategorie děti a mládež do 18 let, převážně na mladé lidi (18-35 let) a na převážně na střední generaci (36-60) let zaměřuje svoji činnost celkem 6 NNO (28,6% všech NNO). Převážně převážně na mladé lidi (18-35 let) a na převážně na střední generaci (36-60) let působí 1 NNO (4,7% všech NNO), na převážně na střední generaci (36-60) let a na převážně starší generaci (lidé důchodového věku) uvádí působnost 1 NNO. Výběr dle předdefinovaných věkových kategorií je uveden níže v tabulce a grafu. 6

Tab. 1 Podíl zastoupení věkových kategorií v činnosti NNO na celkovém počtu všech vybraných možností/zaškrtnutých odpovědí týkajících se zaměření na věkové kategorie počet vybraných možností/zaškrtnutých odpovědí podíl vybraných možností/zaškrtnutých odpovědí na práci s dětmi a mládeží do 18 let převážně na mladé lidi (18-35 let) převážně na střední generaci (36-60let) převážně na starší generaci na dospělé, nelze rozhodnout, kt.věk.kateg.převažuje celkem 12 8 5 3 8 36 33,3 22,2 13,9 8,3 22,2 100,00 Graf 3 Podíl zastoupení věkových kategorií v činnosti NNO na celkovém počtu všech vybraných možností/zaškrtnutých odpovědí týkajících se zaměření na věkové kategorie 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 22,2 8,3 13,9 22,2 30% 20% 10% 33,3 0% na dospělé, nelze rozhodnout, kt.věk.kateg.převažuje převážně na starší generaci převážně na střední generaci (36-60let) převážně na mladé lidi (18-35 let) na práci s dětmi a mládeží do 18 let Informovanost o činnosti Informovanost o činnosti své organizace mezi veřejností hodnotí většina NNO pozitivně. Velká část NNO (42,9% NNO) uvádí, že je velmi dobře informována široká veřejnost a existuje jisté povědomí u široké veřejnosti u 38,1% NNO. O činnosti NNO ví jen poměrně malá skupina lidí v případě 14,3% NNO (3 NNO) a o činnosti NNO vědí prakticky jen vlastní členové v případě 4,8% NNO (1 NNO). 7

Zahraniční spolupráce NNO Na otázku, zda má NNO navázanou zahraniční spolupráci odpověděla většina NNO záporně (50%). Na otázku neodpověděly 3 subjekty NNO. 1 NNO vybrala možnosti/zaškrtla 2 odpovědi zároveň (že navazuje zahraniční spolupráci vždy na konkrétní akce a zároveň, že v současné době nemá navázanou zahraniční spolupráci, ale v budoucnu má zájem o navázání zahraniční spolupráce myšleno spolupráci dlouhodobou). Jedná se o NNO z oblasti působení kultura, volný čas, mezinárodní aktivity a sport. Bylo tak získáno 22 odpovědí, ze kterých jsou činěny podíly v grafu níže. Zahraniční spolupráci navázanou s jedním subjektem má 4,5% NNO (1 NNO). Jedná se o NNO z oblasti působení kultura a volný čas. Ze strany NNO je zaznamenán velký zájem o navázání zahraniční spolupráce. Celkem 5 NNO uvádí (22,7%), že nemá navázanou zahraniční spolupráci, ale mají zároveň zájem o navázání této spolupráce. Jedná se o subjekty NNO, které působí v různých oblastech v oblasti kultura, volný čas, mezinárodní aktivity a sport (1 NNO), další NNO z oblasti sportu, třetí NNO z oblasti volný čas, vzdělávání a výzkum, zdraví, filantropie a dobrovolnictví a sport, čtvrtá NNO v oblasti volného času a sportu a poslední pátá NNO v oblasti volného času. Přesný výběr z předdefinovaných kategorií možných odpovědí je uveden níže v grafu. Graf 4 Subjekty NNO dle realizovaného typu zahraniční spolupráce 13,6 22,7 50,0 9,1 4,5 0 0 10 20 30 40 50 60 nezodpovězeno nemáme, ale v budoucnu máme zájem o navázání zahr.spol. nemáme ani jsme neměli navázanou zahr.spol. zahr.spol.navazujeme vždy na konkrétní akce zahr.spol.máme navázanou s 1subjektem zahr.spol.máme navázanou s několika subjekty 8

Materiálně technická vybavenost organizací NNO Materiálně technické vybavení je ve více jak polovině organizací NNO nedostačující, organizace však funguje. NNO vybíraly svoji odpověď z předefinovaných tří možností odpovědí, které jsou uvedeny níže v grafu. Poměrně velká část NNO uvádí, že mají dostatečné vybavení pro působení organizace. Nedostatek vybavení bránící plnému chodu organizace neuvedla žádní organizace NNO. 1 NNO na otázku neodpověděla (4,8% NNO). Graf 5 NNO dle materiálně technického vybavení v % 60,0 52,4 50,0 42,9 40,0 30,0 20,0 10,0 4,8 0,0 0,0 Ano, dostatečné vybavení pro působení org. Ne, nedostatek vybavení, org.funguje Ne, nedostatek vybavení bránící plnému chodu org. Nezodpovězeno Financování činnosti NNO Pro neziskové organizace v Týništi je typické vícezdrojové financování. Většina NNO uvádí, že svoji činnost financuje z více zdrojů zároveň. Jeden zdroj financování své činnosti uvádí 19 % NNO (4 NNO). Z těchto NNO představuje jeden zdroj financování chodu organizace zdroj ze členských příspěvků (2 NNO) a zdroje z vlastní činnosti (2 NNO). NNO uvádějící pouze jeden zdroj financování z vlastní činnosti působí v oblasti kultura, volný čas (1 NNO) a druhá NNO v oblasti volný čas a ochrana životního prostředí. Organizace s jedním zdrojem financování z členských příspěvků působí v oblasti volného času a sportu a druhá NNO v oblasti kultura, volný čas, vzdělávání a výzkum a ochrana životního prostředí. Ostatní NNO uvádějí financování z více zdrojů. Převládá zdroj financování ze členských přípěvků (29,2% vybraných možností/zaškrtnutých odpovědí), následuje financování z vlastní činnosti (20% vybraných možností/zaškrtnutých odpovědí) a od obce (16,9% vybraných možností/zaškrtnutých odpovědí). 9

Nejméně jsou NNO financovány z kategorie výběru odpovědí ostatní zdroje (3,1% vybraných možností/zaškrtnutých odpovědí). Jako zdroje financování nejsou vůbec uvedeny fondy EU a nadace české i zahraniční. Viz níže počet a podíl kategorií výběru odpovědí v tabulce a grafu Tab. 2 Podíl zastoupení zdrojů financování činnosti NNO na celkovém počtu všech vybraných možností/zaškrtnutých odpovědí týkajících se zdrojů financování počet vybraných možností/zaškrtnutých odpovědí podíl vybraných možností/zaškrtnutých odpovědí členské příspěvky 19 29,2 z vlastní činnosti 13 20,0 od obce 11 16,9 od kraje 4 6,2 ministerstva a státní fondy 4 6,2 fondy EU 0 0,0 nadace čes. i zahr. 0 0,0 firem.dárci,sponzoring 7 10,8 drobní dárci (fyz.o., sbírky) 5 7,7 ostatní zdroje 2 3,1 celkem vybraných možností/zaškrtnutých odpovědí 65 100,0 Graf 6 Struktura financování neziskových organizací 0,0 0,0 29,2 20,0 16,9 6,2 6,2 10,8 7,7 3,1 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% členské příspěvky od obce ministerstva a státní fondy firem.dárci,sponzoring drobní dárci (fyz.o., sbírky) z vlastní činnosti od kraje fondy EU nadace čes. i zahr. ostatní zdroje 10

Koncepce rozvoje činnosti NNO a aktuální projektový záměr NNO Koncepci rozvoje činnosti organizace má zpracovanou necelá třetina NNO (28,6% NNO), převládají NNO bez zpracované rozvojové strategie své činnosti (61,9% NNO). Na otázku neodpověděly 2 NNO (9,5% NNO). Většina NNO nemá zpracovaný ani aktuální projektový záměr (66,6% NNO). Otázku nezodpověděly opět 2 NNO (9,5% NNO). Aktuální projektové záměry NNO (23,8 NNO) jsou dále ve 4 případech NNO (19% NNO) konkrétněji přiblíženy. Jedná se o tyto konkrétní projektové záměry (z důvodu dodržení anonymity, jež byla subjektům NNO garantována, nebudou uváděny konkrétní názvy organizací): Vybudování studny pro odběr vody Vybudování multifunkčního hřiště v obci pro děti a mládež Zajištění materiálně technického vybavení společenské místnosti obecního domu Sportovní aktivity a kulturně vzdělávací akce pro děti a mládež A obecněji uvedeno: Podpůrné granty z oblasti volného času z Královéhradeckého kraje a z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Žádost o finance z Evropské unie (EU) Co se týče využití možností financování z EU lze konstatovat, že velká část NNO se k tomu faktu staví negativně. Do kategorie nepředpokládáme, že bychom někdy žádali o finance z EU se zařadilo 33,3% NNO. Ještě větší část subjektů NNO uvádějí, že nemají dostatek informací o možnostech financování, žádost o finance z EU však nevylučují (42,9% NNO). Kategorii žádali a uspěli a žádali a neuspěli nezaškrtla žádná z NNO organizací. Zatím o finance z EU nežádalo, ale chce žádat v brzké době 4,8% NNO (1 NNO). Jedná se o NNO z oblasti působení kultura, volný čas a ochrana práv, obhajoba zájmů, politika. Kategorie výběru odpovědí včetně počtu a podílu NNO jsou uvedeny níže v tabulce a v grafu. Tab. 3 Podíl organizací dle jejich možného využití financování z EU počet NNO podíl NNO Žádali a uspěli 0 0,0 Žádali a neuspěli 0 0,0 Nežádali, budeme žádat v brzké době 1 4,8 Nežádali, budeme žádat ve vzdálené budoucnosti 2 9,5 Nemáme dostatek info.o možnostech financování, nevylučujeme 9 42,9 Nepředpokládáme, že bychom někdy žádali 7 33,3 Jiné 0 0,0 Nezodpovězeno 2 9,5 Celkem 21 100,0 11

Graf 7 Podíl organizací dle využití možností financování z EU v % 0,0 0,0 Žádali a uspěli 0,0 9,5 4,8 9,5 Nežádali, budeme žádat v brzké době Žádali a neuspěli 33,3 Nežádali, budeme žádat ve vzdálené budoucnosti 42,9 Nemáme dostatek info.o možnostech financování, nevylučujeme Nepředpokládáme, že bychom někdy žádali Jiné Úspěšnost při získávání financí z různých dotací a grantů Na otázku týkající se úspěšnosti či neúspěšnosti v získávání dotací z různých zdrojů (na kterou měly dle zadání odpovídat ty organizace, které žádaly o finanční prostředky v minulosti vícekrát) odpovědělo celkem 4 NNO (19% NNO). Přičemž byly předdefinovány tyto kategorie výběru odpovědí: velmi vysoká úspěšnost (úspěšnost vyšší než 70%), vysoká úspěšnost (úspěšnost vyšší než 50%), střední úspěšnost (úspěšnost cca 50%), nízká úspěšnost (úspěšnost 20-50%), velmi nízká úspěšnost (úspěšnost 0-20%). Polovina z těchto 4 NNO, které na otázku odpověděly a tedy s největší pravděpodobností žádaly o dotace z různých grantů v minulosti vícekrát, odpověděla na tuto otázku nepříznivě a to, že úspěšnost je velmi nízká (úspěšnost 0-20%). Střední úspěšnost označila 1 NNO a velmi vysokou úspěšnost má také 1 NNO. Nevládní neziskové organizace s velmi nízkou úspěšností působí v oblastech sportu (1 NNO) a v oblasti volného času a sportu (1 NNO). Na otázku důvodů malé úspěšnosti odpovídaly i ty NNO, které neodpověděly na otázku úspěšnosti či neúspěšnosti v získávání dotací. Lze z tohoto faktu usuzovat, že odpovídaly i ty NNO, které žádaly o dotaci v minulosti jednou (a nikoliv vícekrát jak je uvedeno v dotazníku jakožto podmínka pro zodpovězení otázky úspěšnosti či neúspěšnosti). NNO vybraly ze 4 předefinovaných kategorií odpovědí-důvodů neúspěšnosti-tyto důvody střední či nízké úspěšnosti: naše organizace podává poměrně kvalitní projekty, ale ve většině případů existuje velký převis poptávky, konkurence je velmi silná (1 NNO), neexistují programy financující naši činnost (4 NNO) a nedostatečné kapacity na zpracování kvalitních projektů (1 NNO). Nebyla vybrána kategorie odpovědi naše organizace podává kvalitní projekty, ale jiné organizace dostávají přednost kvůli nerovným podmínkám a lobby. 12

Priority rozvoje NNO Lze konstatovat, že většina NNO má priority rozvoje pro svoji organizaci. Dle zadání měly NNO uvést maximálně 5 priorit. Většina NNO této možnosti využila a uvedla celou škálu svých priorit, které souvisejí s charakterem a typem NNO a oblastí, ve které působí. Uvedené priority rozvoje jsou specifické pro každou danou organizaci NNO a nelze je zjednodušeně generalizovat. Společným rysem všech NNO je však potřeba finanční stability a více finančních prostředků pro své rozvojové záměry a plány. Priority rozvoje města Při výběru prioritních oblastí rozvoje města vycházely NNO z 6ti kategorií (7.kategorie jiné ) oblastí rozvoje, které byly městem Týniště nad Orlicí s ohledem na současný stav priorit ve městě předdefinovány. Tyto kategorie výběru odpovědí předefinovaných oblastí rozvoje jsou uvedeny níže v tabulce a grafu NNO měly z těchto 6ti kategorií oblastí rozvoje vybrat dle svého uvážení maximálně 3 oblasti rozvoje a přiřadit jim významnost/důležitost (1-nejméně důležité, 2-střední důležitost, 3- nejdůležitější). Pro NNO je za nejdůležitější prioritu rozvoje města považována oblast vytváření pracovních příležitostí. Za další prioritní oblasti pro rozvoj města považují NNO bytovou výstavbu a rozvoj sociálních služeb. Subjekty NNO vůbec nepovažují za důležité řešit romskou problematiku. Za nejméně důležité považují NNO paradoxně oblast rozvoje NNO. Celkem 3 NNO uvedly přiřadily priority pro rozvoj města do kategorie jiné. Z těchto 3 NNO považuje 1 NO za prioritní téma modernizaci současného stavu inženýrských sítí (technický vybavenost - rozvod plynu, kanalizace), druhá NNO vidí důležitost v rozvoji obchodní sítě a poslední z těchto tří NNO zdůrazňuje rovnoměrnější rozmístění restauračních zařízení (v turisticky lákavých místech u vody) včetně dalších zařízení podporujících sportovní a rekreační vyžití (půjčovny sportovních zařízení, tábořiště, kiosky apod.). Výsledné hodnocení dle metody váženého průměru je uvedeno níže v tabulce a v grafu. Tab. 4 Výsledky hodnocení výběru prioritních oblastí rozvoje města dle váženého průměru prioritní oblast výsledná hodnota váženého průměru vytváření pracovních příležitostí 2,6 bytová výstavba 2,4 sociální služby 2 sport a kultura 1,9 rozvoj NNO 1,5 řešení romské otázky 0 13

Graf 8 Prioritní oblasti rozvoje města dle váženého průměru 3 2,7 2,4 2,1 1,8 1,5 1,2 0,9 0,6 0,3 0 vytváření pracov.příležitostí bytová výstavba soc.služby sport a kultura rozvoj NNO řešení romské otázky Překážky v rozvoji organizace Neziskové organizace v Týništi nad Orlicí měly dle zadání dotazníku uvést maximálně 5 překážek pro rozvoj své organizace. Uvedené překážky jsou specifické pro danou NNO a korespondují s charakterem, typem a oblastí působení dané NNO. Uváděné překážky jsou tedy typu: stárnutí členské základny, nedostatek nástupců, špatný demografický vývoj (nedostatek dětí a mládeže), nadměrná byrokracie, nevyhovující prostory, nezájem spoluobčanů, nezájem a nespolupráce Městského úřadu a zastupitelů, nezájem mladé a střední generace lidí o dobrovolnou činnost a pomoc v sociální oblasti apod. Přesto lze vymezit jednu společnou překážku pro všechny NNO. Jedná se o nedostatek financí. Nedostatek financí pro rozvoj své organizace vidí jako překážku téměř všechny odpovídají NNO. Nedostatek financí je ostatně obsažen i v jiných typech odpovědí, které s financemi úzce souvisejí (nevhodné prostory, nedostatečné vybavení apod.). Překážky v rozvoji města Město Týniště nad Orlicí nadefinovalo dle současného stavu problémových oblastí ve městě celkem 3 kategorie-oblasti možných překážek pro rozvoj města včetně kategorie jiné, kdy NNO mohly uvést jinou překážku pro rozvoj města, pokud jim předdefinovaný výběr nevyhovoval. NNO měly dle zadání otázky v dotazníku vybrat z předdefinovaných kategoriíoblastí možných překážek jednu překážku/problémovou oblast. Celkem 2 NNO však vybraly více překážek než jednu (každá NNO vybrala 2 překážky a to nedostatek pracovních příležitostí a nedostatek míst pro výstavbu rodinných domů). Tyto odpovědi jsou též započítány a podíl vybraných odpovědí je činěn z celkového počtu vybraných možností/zaškrtnutých či uvedených odpovědí. Celkem 2 NNO na tuto otázku vůbec neodpověděly. Dle výše uvedeného bylo tedy získáno celkem 23 odpovědí možností/ zaškrtnutých či uvedených odpovědí. 14

Jako největší problém/překážku vidí NNO nedostatek pracovních příležitostí (69,6% z 23 uvedených odpovědí). Další důležitou překážkou pro rozvoj města, jež je zastoupena z 8,7%, je nedostatek míst pro výstavbu rodinných domů. Kategorii jiné využily 2 NNO, které uvedly tyto překážky: 1)nezájem vedení města o chod a podporu organizace, jejíž pomoc může potřebovat každý občan, 2) stav některých lokalit na revíru ORLICE 3 - oddalování uvažovaného projektu bagrování řeky. Za nejmenší překážku je považována nízká možnost získání prostředků z EU (4,3% z 23ti uvedených odpovědí). NNO, které uvedly překážky do kategorie jiné působí v oblasti kultury, volného času, zdraví, sociální služby, ochrana práv, obhajoba zájmů, politika a druhá NNO v oblasti volný čas, ochrana životního prostředí a sport. Graf 9 Překážky v rozvoji města dle odpovědí NNO v % 8,7 8,7 8,7 4,3 69,6 0,0 10,0 20,0 30,0 40,0 50,0 60,0 70,0 80,0 nezodpovězeno jiné nedostat. míst pro výstav. rodinných domů nízká možnost získání prostředků z EU nedostatek prac.přílež. Přispění NNO v rozvoji města Odpovědi NNO týkající se jejich možného přispění v rozvoji města souvisejí s charakterem a typem NNO a jsou kompatibilní s činností působení dané NNO. Na otázku jak a čím by mohla Vaše organizace přispět k rozvoji města lze odpovědi rozdělit do několika kategorií dle působnosti dané NNO. NNO by mohly přispět v rozvoji města: podporou kvalitního trávení volného času podporou sportu poskytnutím prostor pro sportovní a kulturní vyžití prezentací a propagací města v rámci pořádání kulturních a sportovních akcí pořádáním kulturních a vzdělávacích akcí podporou zkvalitňování životního prostředí podporou bezpečnosti silničního provozu v městě Na tuto otázku neodpovědělo 6 NNO (28,6% všech NNO). 15

Role při tvorbě strategie rozvoje města Ze strany NNO je zaznamenán velký zájem o proces tvorby strategického plánu města. Na otázku jakou roli chcete mít při tvorbě strategie rozvoje odpověděla většina NNO, že chtějí být pravidelně informováni o probíhajícím procesu tvorby (65,2% všech odpovědí). Příznivě vyznívají odpovědi týkající se samotné aktivity a účasti na projednáváních ze strany NNO. Kategorie odpovědi chceme aktivně vznášet návrhy a být účastni na projednáváních je zastoupena z 21,7% všech odpovědí (5 NNO). Žádná organizace neodpověděla na otázku negativně. Kategorie odpovědi je nám to jedno, příliš se o to nezajímáme není vůbec zastoupena. Kategorie odpovědi jiné je zastoupena z 8,7% (2 NNO). V rámci této kategorie 2 NNO uvedly, že chtějí mít následující roli při tvorbě strategie rozvoje města: chceme mít roli aktivního aktéra podporujícího bezpečnost silničního provozu v městě, což může být do strategického plánu zahrnuto rádi bychom byli pravidelně informováni o všech akcích a všech novinkách týkajících se rozvoje životního prostředí, zvláště na našem revíru Orlice 3. Z předdefinovaného výběru odpovědí byla téměř všemi NNO vybrána/zaškrtnuta jedna varianta odpovědi vyjma 6 NNO, které vybraly/zaškrtly 2 varianty zároveň. Na otázku neodpověděly 4 NNO. Takto bylo získáno celkem 23 odpovědí, ze kterých jsou činěny podíly viz níže tabulka a graf. Tab. 5 Role NNO při tvorbě Strategie rozvoje města Chceme aktivně vznášet návrhy a být účastni na projednáváních Chceme aktivně vznášet návrhy Chceme být pravidelně informováni o probíhajícím procesu tvorby Je nám to jedno, příliš se o to nezajímáme celkem odpovědí Jiné počet zaškrtnutých odpovědí 5 1 15 0 2 23 podíl zaškrtnutých odpovědí 21,7 4,3 65,2 0,0 8,7 100,0 Graf 10 Role NNO při tvorbě Strategie rozvoje města 70,0 65,2 60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 21,7 4,3 8,7 0,0 Chceme aktivně vznášet návrhy a být účastni na projednáváních Chceme aktivně vznášet návrhy Chceme být pravidelně informováni o probíhajícím procesu tvorby Je nám to jedno, příliš se o to nezajímáme Jiné 16

Závěr Nevládní neziskové organizace v Týništi nad Orlicí, jejichž územní působnost je převážně v rámci jedné obce, jsou různého charakteru, s různými činnostmi ve svém zaměření. Většina organizací se zabývá více činnostmi zároveň, převládající oblastí působení je volný čas, následuje hojně zastoupena oblast sportu a kultury. V působnosti NNO dle věkových kategorií převažuje kategorie působnosti na práci s dětmi a mládeží do 18 let. Většina NNO nemá navázanou zahraniční spolupráci. Materiálně technické vybavení nemá dostatečné více jak polovina NNO. Pro NNO v Týništi nad Orlicí je typické financování z různých zdrojů. Většina NNO je financována z několika typů zdrojů zároveň. Převládá financování z členských příspěvků, z vlastní činnosti a od obce. Společným problémem NNO je nedostatek finančních prostředků na realizaci rozvojových plánů či na plný chod organizace. Převládají NNO, které nemají zpracovanou rozvojovou strategii své organizace a většina NNO také nemá zpracovaný aktuální projektový záměr. Co se týče využití možnosti žádat o finance z EU je problémem velké části NNO nedostatek informací o možnostech financování z EU, jinak by nevylučovaly využít možnosti žádat o finance. Třetina NNO nepředpokládá, že by někdy o finance z EU žádaly. Na otázku úspěšnosti při získávání finančních prostředků z různých dotací a grantů odpovědělo velmi málo organizací NNO (19% všech NNO). Z těchto NNO, jež otázku zodpověděly, odpověděla polovina NNO nepříznivě, že jejich úspěšnost při získávání financí z různých dotací a grantů je velmi nízká. Priority rozvoje své organizace a překážky v rozvoji jsou specifické pro každou NNO. Souvisejí s činností, s charakterem a typem dané organizace. Společným rysem všech NNO je však potřeba finanční stability, jež byla uváděna v prioritách rozvoje i jako překážka v rozvoji při nedostatku financí. Podpora vytváření pracovních příležitostí a bytová výstavba patří z pohledu NNO mezi nejdůležitější priority pro rozvoj města. Další velmi podporovanou prioritní oblastí jsou sociální služby. Jako převažující překážku v rozvoji města vidí NNO nedostatek pracovních příležitostí. NNO považují své vlastní působení, své činnosti zároveň jako užitečné přispění v rozvoji města. Pozitivní skutečností je velký zájem ze strany NNO o proces tvorby strategického plánu města, kdy více jak polovina NNO chce být informována o probíhajícím procesu tvorby a téměř čtvrtina NNO chce aktivně vznášet návrhy a být účastna na projednáváních. 17

Seznam tabulek a grafů Seznam tabulek Tab. 1 Podíl zastoupení věkových kategorií v činnosti NNO na celkovém počtu všech vybraných možností/zaškrtnutých odpovědí týkajících se zaměření na věkové kategorie... 7 Tab. 2 Podíl zastoupení zdrojů financování činnosti NNO na celkovém počtu všech vybraných možností/zaškrtnutých odpovědí týkajících se zdrojů financování... 10 Tab. 3 Podíl organizací dle jejich možného využití financování z EU... 11 Tab. 4 Výsledky hodnocení výběru prioritních oblastí rozvoje města dle váženého průměru... 13 Tab. 5 Role NNO při tvorbě Strategie rozvoje města... 16 Seznam grafů Graf 1 Zastoupení jednotlivých oblastí působnosti organizací NNO v %... 5 Graf 2 Subjekty NNO dle územní působnosti v %... 6 Graf 3 Podíl zastoupení věkových kategorií v činnosti NNO na celkovém počtu všech vybraných možností/zaškrtnutých odpovědí týkajících se zaměření na věkové kategorie... 7 Graf 4 Subjekty NNO dle realizovaného typu zahraniční spolupráce... 8 Graf 5 NNO dle materiálně technického vybavení v %... 9 Graf 6 Struktura financování neziskových organizací... 10 Graf 7 Podíl organizací dle využití možností financování z EU v %... 12 Graf 8 Prioritní oblasti rozvoje města dle váženého průměru... 14 Graf 9 Překážky v rozvoji města dle odpovědí NNO v %... 15 Graf 10 Role NNO při tvorbě Strategie rozvoje města... 16 18