VÝZKUM PRIORIT V OBLASTECH OBČANSKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ POHLED KNIHOVNÍKŮ A INFORMAČNÍCH PRACOVNÍKŮ. Analytická zpráva

Transkript

1 VÝZKUM PRIORIT V OBLASTECH OBČANSKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ POHLED KNIHOVNÍKŮ A INFORMAČNÍCH PRACOVNÍKŮ Analytická zpráva

2 Analytická zpráva byla vytvořena ve spolupráci Centra občanského vzdělávání Masarykovy univerzity a Svazu knihovníků a informačních pracovníků České republiky. Centrum občanského vzdělávání je analyticko-aplikační pracoviště Masarykovy univerzity, které vzniklo v roce 2010 s podporou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Je nadstranickým institutem, jehož smysl spočívá v dlouhodobé podpoře koncepčního rozvoje občanského vzdělávání v České republice. Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky je dobrovolnou profesní a stavovskou organizací knihovníků a informačních pracovníků, která má charakter občanského sdružení. Posláním svazu je usilovat o soustavné zvyšování úrovně knihovnické a informační práce a s tím spojené prestiže oboru a o to, aby ze strany státu, zřizovatelů knihoven a informačních institucí byly vytvářeny příznivé podmínky pro jejich rozvoj a činnost Centrum občanského vzdělávání, Masarykova univerzita Tomáš Protivínský, protivinsky@obcanskevzdelavani.cz Petr Čáp, cap@obcanskevzdelavani.cz

3 OBSAH Obsah... 3 Úvod Charakteristika výzkumného souboru Potenciál knihoven jako vzdělávacích center Předpokládaný zájem veřejnosti o témata Zájem pracovníků knihoven o profesní rozvoj Závěr

4 ÚVOD Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta definuje jako jeden z rozvojových cílů Podporovat úlohu veřejných knihoven jako přirozených center rozvoje občanských komunit a jejich kreativity. Aktivity knihoven mají mimo jiné směřovat k posílení aktivní účasti občanů na životě komunity a sloužit tak jako přirozená informační, kulturní, vzdělávací a komunitní centra. Koncepce tak zdůraznila edukační potenciál knihoven v rámci celoživotního rozvoje občanských znalosti, dovedností a postojů. 2 Centrum občanského vzdělávání a Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky připravily předkládanou analýzu, která mapuje vzdělávací priority v jednotlivých oblastech občanského vzdělávání pohledem zaměstnanců knihoven. Občanské vzdělávání představují výchovně-vzdělávací aktivity, které posilují občany v tom, aby se informovaně, odpovědně a aktivně podíleli na spravování věci veřejných a na rozvoji demokratické společnosti. Určitá obdoba takového vzdělávání je zavedena ve všech tradičních západních demokraciích a v České republice vedle vzdělávání profesního a zájmového tvoří třetí pilíř Strategie celoživotního učení (MŠMT 2007). Výzkum byl realizován na přelomu června a července 2012, kdy ve spolupráci se Svazem knihovníků a informačních pracovníků České republiky (SKIP) byl dotazník elektronicky rozeslán mezi členy. Předkládané výsledky by se měly stát podkladem dalších podpůrných aktivit v této oblasti Více o úloze knihoven a rozvoji občanské gramotnosti na: 4

5 1. CHARAKTERISTIKA VÝZKUMNÉHO SOUBORU Na dotazník rozeslaný svazem odpovědělo celkem 230 osob. Strukturu respondentů podle velikosti obce, kde je knihovna umístěna, shrnuje následující tabulka. Absolutní četnost Relativní četnost (v procentech) Do , , , , , , ,2 Nad ,3 Celkem ,0 Tabulka 1: Zastoupení pracovníků knihoven ve výzkumu podle velikosti obce, ve které se knihovna nachází. Pro vyšší názornost výsledků jsme knihovny rozdělili na základě velikosti obce do čtyř kategorií: do až až nad Zastoupení těchto čtyř kategorií mezi respondenty opět shrnuje tabulka. Absolutní četnost Relativní četnost (v procentech) Do ,2 Od do ,7 Od do ,8 Nad ,3 Celkem ,0 Tabulka 2: Zastoupení pracovníků knihoven ve výzkumu podle velikosti obce, ve které se knihovna nachází, rozděleno do čtyř kategorií pro další zpracování dat. 5

6 2. POTENCIÁL KNIHOVEN JAKO VZDĚLÁVACÍCH CENTER Graf 1: Rozdělení odpovědí na otázku, zdali knihovna má potenciál, aby se postupně stala informačním a vzdělávacím centrem v občanské gramotnosti pro veřejnost. Odpověď 1 byla označena Určitě ano, odpověď 7 Určitě ne. Pracovníci knihoven jsou přesvědčeni, že knihovny se mohou stát informačními a vzdělávacími centry pro oblast občanské gramotnosti. Následující tabulka 3 a graf 2 ukazují, jak se toto přesvědčení knihovníků o potenciálu knihoven liší v závislosti na velikosti obce. Ano Nevím Ne Do % 17% 26% Od do % 17% 13% Od do % 12% 4% Nad % 0% 16% Celkem 73% 14% 13% Tabulka 3: Podíl knihovníků přesvědčených o potenciálu knihovny jako vzdělávacího centra pro občanskou gramotnost. Původní odpovědi na sedmibodové škále byly překódovány ano, 4... nevím, ne. 6

7 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% Ne Nevím Ano 20% 10% 0% Do Od do Od do Nad Celkem Graf 2: Podíl knihovníků přesvědčených o potenciálu knihovny jako vzdělávacího centra pro občanskou gramotnost. Pracovníci ve větších městech přisuzují knihovnám vyšší potenciál v porovnání s pracovníky na vesnicích a malých městech. 7

8 3. PŘEDPOKLÁDANÝ ZÁJEM VEŘEJNOSTI O TÉMATA Pracovníci knihoven se vyjadřovali k jednotlivým uvedeným tématům občanského vzdělávání a hodnotili předpokládaný zájem veřejnosti o workshop či besedu na dané téma. Tabulka 4 shrnuje, jaký podíl knihovníků očekává vyšší zájem veřejnosti o jednotlivá témata. Téma Celkem Do Od do Od do Nad Zdravý životní styl 71% 59% 71% 75% 83% Osobní rozvoj 57% 43% 49% 77% 68% Aktivní stárnutí a 54% 37% 47% 74% 60% mezigenerační solidarita Prevence kriminality, 48% 31% 42% 57% 76% šikany, psychického násilí Vztah k regionu, lokálnímu 41% 31% 39% 53% 36% společenství Svět práce 40% 26% 40% 43% 48% Aktivní přístup k obhajobě 39% 18% 35% 53% 52% svých práv Vztah ke kulturnímu 38% 37% 31% 51% 40% dědictví Ochrana vlastního životního 31% 17% 28% 39% 44% prostředí Korupce 29% 6% 26% 38% 50% Aktivní občanství a participace občanů na veřejném dění 29% 31% 28% 32% 21% Média a informační 28% 23% 22% 34% 44% technologie Dobrovolnictví 19% 12% 14% 25% 40% Představení a kritická analýza aktuálních politických událostí a kauz 18% 9% 15% 23% 36% Svět bank a financí 18% 11% 14% 27% 29% Rozvoj všeobecného přehledu z hlediska občanských kompetencí 15% 14% 14% 20% 12% Politologické představení čelních politických osobnosti, politických stran a analýza jejich stanovisek 11% 9% 12% 13% 4% Lokální politika 8% 9% 5% 13% 16% Principy a možnosti soužití majority a minority v demokracii 8% 9% 9% 5% 12% Představení základních 8% 6% 7% 11% 8% demokratických hodnot Základy a rozdíly hlavních 5% 3% 6% 7% 4% 8

9 Téma Celkem Do politických konceptů, systémů a filozofií Od do Od do Nad Tabulka 4: Procenta znázorňují podíl knihovníků, kteří jsou přesvědčeni, že se dané téma setká s vyšším zájmem veřejnosti. (Knihovníci hodnotili předpokládaný zájem veřejnosti na pětibodové škále: 1 velký zájem až 5 nezájem, za vyšší zájem jsou považovány odpovědi 1 a 2.) Je patrné, že největší zájem knihovníci předpokládají o témata zdravý životní styl, osobní rozvoj, aktivní stárnutí a mezigenerační solidarita a prevence kriminality, šikany a psychického násilí. Výsledky byly poměrně konzistentní ve všech kategoriích podle velikosti obce. Na vesnicích a malých městech knihovníci očekávají obecně nižší zájem o všechna témata, na preferenci jednotlivých témat má velikost obce pouze malý vliv. Na vesnicích je očekáván vyšší zájem o téma vztah ke kulturnímu dědictví. U středně velkých měst je největší zájem očekáván o osobní rozvoj, ve velkých městech je vyšší zájem očekáván u prevence kriminality, šikany a psychického násilí. 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% Celkem Do Od do Od do Nad Graf 3: Podíl knihovníků, kteří očekávají vyšší zájem veřejnosti o nabízená témata. Je patrné, že ve středních a větších městech knihovníci očekávají vyšší zájem v porovnání s vesnicemi a malými městy. (Výška sloupce představuje průměr všech témat z tabulky 4.) Z grafu 3 vyplývá, že vyšší zájem o vzdělávání očekávají knihovníci ve větších a středních městech. Pracovníci knihoven měli zároveň možnost doplnit další témata, o která předpokládají vyšší zájem ze strany veřejnosti. Častěji zastoupena mezi odpověďmi byla následující témata: právní povědomí (daně, občanské soužití, dary a dědictví); finanční gramotnost; 9

10 psychologická témata duševní hygiena, zvládání stresu, nezaměstnanosti apod.; regionální témata současná i historická; zdravý životní styl, problematika zdraví a nemoci; tvořivé workshopy; cestovatelské besedy; informační technologie; besedy se známými osobnostmi. Jedna odpověď také poukazuje na skutečnost, že představa knihovníků o zájmu veřejnosti se může značně lišit od skutečného zájmu veřejnosti. Bylo by žádoucí doplnit výzkum mezi pracovníky knihoven odpovídajícím průzkumem mezi veřejností v obcích různé velikosti. Preferenci jednotlivých nabízených témat v grafické podobě shrnuje také graf 4. 10

11 Zdravý životní styl Osobní rozvoj Aktivní stárnutí a mezigenerační solidarita Prevence kriminality, šikany, psychického násilí Vztah k regionu, lokálnímu společenství Svět práce Aktivní přístup k obhajobě svých práv Vztah ke kulturnímu dědictví Ochrana vlastního životního prostředí Aktivní občanství a participace občanů na veřejném dění Korupce Média a informační technologie Dobrovolnictví Svět bank a financí Představení a kritická analýza aktuálních politických událostí a kauz Rozvoj všeobecného přehledu z hlediska občanských kompetencí Politologické představení čelních politických osobnosti, politických stran a analýza jejich Představení základních demokratických hodnot Principy a možnosti soužití majority a minority v demokracii Lokální politika Základy a rozdíly hlavních politických konceptů, systémů a filozofií 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% Graf 4: Podíl knihovníků, kteří očekávají vyšší zájem o dané téma. (Grafické znázornění sloupce Celkem z tabulky 4.) 11

12 4. ZÁJEM PRACOVNÍKŮ KNIHOVEN O PROFESNÍ ROZVOJ Vyšší zájem o vlastní profesní rozvoj vykazují pracovníci knihoven ve středních a větších městech, graf 5 ukazuje podíl pracovníků s vyšším zájmem o profesní vzdělávání v jednotlivých kategoriích podle velikosti obce. 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Celkem Do Od do Od do Nad Graf 5:Podíl knihovníků, kteří udávají vyšší zájem o profesní rozvoj v nabízených oblastech. Za vyšší zájem jsou považovány odpovědi 1 a 2 na pětibodové škále, kde hodnota 1 byla označena velký zájem a hodnota 5 jako nezájem. Zájem o jednotlivá témata shrnuje tabulka 5 a graf 6. Nejvyšší zájem je ve všech kategoriích o téma Jak otevírat knihovnu pro veřejnost a její aktivity, rozdíly v zájmu podle velikosti obce nejsou příliš velké. Zaměstnanci knihoven na vesnicích mají menší zájem o téma Příprava návrhu vzdělávacích programů a aktivit pro čtenáře a širokou veřejnost, naopak mají vyšší zájem o Knihovna jako informační a poradenské centrum pro řešení občanských problémů. Zaměstnanci knihoven z velkých měst mají zájem také o téma Metodika, jak zjišťovat vzdělávací potřeby rozvoje občanské gramotnosti u různých členů komunity. Téma Celkem Do Od do Od do Jak otevírat knihovnu pro 85% 74% 80% 95% 96% veřejnost a její aktivity. Příprava návrhu 72% 51% 69% 82% 92% vzdělávacích programů a aktivit pro čtenáře a širokou veřejnost. Jak může knihovna 72% 63% 69% 81% 80% propojovat místní skupiny. Jak zapojovat místní 71% 66% 67% 79% 76% Nad

13 Téma Celkem Do komunitu do chodu knihovny. Praktické znalosti participativních metod, jak více zapojovat občany do veřejného dění. Knihovna jako informační a poradenské centrum pro řešení občanských problémů. Metodika, jak zjišťovat vzdělávací potřeby rozvoje občanské gramotnosti u různých členů komunity. Pravidla a principy vedení veřejných debat. Jak vést debatu o aktuálních politických tématech a přitom se vyhnout politizaci, tj. jak zůstat nadstranický. Od do Od do % 60% 61% 70% 56% 60% 69% 58% 60% 54% 58% 43% 47% 77% 81% 51% 43% 48% 58% 62% 39% 34% 34% 47% 50% Nad Tabulka 5:Podíl knihovníků, kteří mají vyšší zájem se profesně vzdělávat v dané oblasti. Tabulka shrnuje celkové výsledky knihovníků a zároveň také výsledky v jednotlivých kategoriích podle velikosti obce, v níž se knihovna nachází. Zaměstnanci knihoven měli možnost uvést v otevřené otázce také další témata profesního rozvoje, o která by měli zájem. Častěji projevili zájem o následující témata: lektorské a komunikační dovednosti informační technologie finanční a právní gramotnost Graf 6 ilustruje zájem knihovníků o jednotlivá témata profesního rozvoje. 13

14 Jak otevírat knihovnu pro veřejnost a její aktivity. Jak může knihovna propojovat místní skupiny. Příprava návrhu vzdělávacích programů a aktivit pro čtenáře a širokou veřejnost. Jak zapojovat místní komunitu do chodu knihovny. Praktické znalosti participativních metod, jak více zapojovat občany do veřejného dění. Knihovna jako informační a poradenské centrum pro řešení občanských problémů. Metodika, jak zjišťovat vzdělávací potřeby rozvoje občanské gramotnosti u různých členů komunity. Pravidla a principy vedení veřejných debat. Jak vést debatu o aktuálních politických tématech a přitom se vyhnout politizaci, tj. jak zůstat 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% Graf 6: Zájem knihovníků o profesní rozvoj v jednotlivých oblastech. (Podíl knihovníků, kteří mají o dané téma vyšší zájem, tj. odpověděli 1 nebo 2 na pětibodové škále.) 14

15 5. ZÁVĚR Z výzkumu plyne několik doporučení jak pro přípravu samotných vzdělávacích programů, tak pro budoucí výzkumná témata. Bylo by žádoucí porovnat výsledky výzkumu se skutečným zájmem veřejnosti o jednotlivá témata občanského vzdělávání v jednotlivých obcích. Finančně a časově přijatelnou možností by bylo realizovat tento výzkum jako součást pravidelných omnibusových šetření společností, které se zabývají průzkumem trhu. Samotní zaměstnanci knihoven si jsou často vědomi, že jejich představa zájmu veřejnosti o předložená témata se nemusí shodovat se skutečností. Bylo by velice cenné porovnat představy pracovníků knihoven se skutečným zájmem, který veřejnost vykazuje. Doporučení pro přípravu vzdělávacích programů: Pozice knihovny se liší v závislosti na velikosti obce. Na vesnicích je knihovna často jedinou institucí, která může občanům nabízet poradenskou a osvětovou činnost. Zaměstnanci knihoven na vesnicích mají relativně vyšší zájem o téma Knihovna jako informační a poradenské centrum pro řešení občanských problémů v porovnání se zaměstnanci knihoven ve městech. Oproti tomu zejména ve středních a větších městech existují občanské poradny, knihovna se tak může profilovat více jako vzdělávací instituce. Tomu odpovídá vyšší zájem knihovníků z větších měst o metodologicky zaměřené kurzy: Příprava návrhu vzdělávacích programů a aktivit pro čtenáře a širokou veřejnost, Metodika, jak zjišťovat vzdělávací potřeby rozvoje občanské gramotnosti u různých členů komunity. V závislosti na velikosti obce se také mírně liší předpokládaný zájem veřejnosti o jednotlivá témata občanského vzdělávání. Zaměstnanci jsou přesvědčeni o potenciálu knihoven jako vzdělávacích center pro občanskou gramotnost. Zároveň považují za žádoucí svůj vlastní profesní rozvoj především v oblasti Jak otevírat knihovnu pro veřejnost a její aktivity. Aby knihovny skutečně mohly svůj potenciál využít, je nezbytné pracovníkům možnost takového profesního vzdělávání nabídnout. Z ryze občanských témat knihovníci očekávají zájem veřejnosti zejména o téma Aktivní občanství a participace občanů na veřejném dění. U některých dalších témat občanského vzdělávání se zaměstnanci obávají rizika politizace knihovny a její činnosti. Je vhodné nabízet občanská a politická témata spíše jako přirozenou součást ostatních témat, zároveň se důsledně vyhýbat politizaci a zůstávat nadstranický. 15