Programy monitoringu výskytu a početnosti ptáků jako zdroj ekologických dat

Universita Karlova Přírodovědecká fakulta Programy monitoringu výskytu a početnosti ptáků jako zdroj ekologických dat Disertační práce Mgr. Jindra Mourková (roz. Fišerová) školitel: RNDr. Roman Fuchs, CSc. Praha, květen 2010

Prohlašuji, že jsem nepředložila práci ani její podstatnou část k získání jiného nebo stejného akademického titulu. Mgr. Jindra Mourková

OBSAH Vlastní podíl na publikacích v autorském kolektivu...1 Poděkování...2 Úvod...3 Literatura...11 Příspěvek 1: Mourková J., Fuchs R., Sedláček O., Janovský Z., Exnerová A., Škopek J. & Formánek J. (in prep.): Bird species richness in urban environment: increased habitat diversity or natural refuges? Příspěvek 2: Fišerová J., Musil P. & Šizling A.L. 2003:Labuť velká (Cygnus olor) - preference prostředí v hnízdním období na Třeboňsku, Sylvia 39: 107-118. Příspěvek 3: Mourková J. (subm.) Breeding ecology of the Mute Swan (Cygnus olor) in southern Bohemia (Czech Republic) in 1999-2001 - breeding biology, hatching success and survival rate of the young.acta Biologica Universitatis Daugavpiliensis. Příspěvek 4: Mourková J. 2008: Labuť velká (Cygnus olor) In Cepák J., Klvaňa P., Škopek J., Schröpfer L., Jelínek M., Hořák D., Formánek J. & Zárybnický J. (eds) 2008: Atlas migrace ptáků České republiky a Slovenska. Aventinum, Praha. Příspěvek 5: Bílý M., Mourková J., Bergmann P. 2008: Spatial distribution and habitat preferences of wintering waterfowl in central Bohemia. Acta zoologica Academiae Scientarium Hungaricae 54 (Suppl 1), 95-109. Příspěvek 6: Mourková J., Bergmann P. & Bílý M. 2009: Zimování slípky zelenonohé (Gallinula chloropus) a lysky černé (Fulica atra) ve středních Čechách (1995-2007) a v Praze (1970-2007), Sylvia 45: 121-136. Příspěvek 7: Mourková J., Bílý M., Bell C., Bergmann P., & Šizling A.L.(subm.): Factors affecting wintering abundance patterns of central European water birds in Prague, Bird Study. Příloha Cepák J., Mourková J., Storch D., Zárybnický J. (in prep.): Atlas hnízdního rozšíření ptáků Třeboňska

Vlastní podíl na publikacích v autorském kolektivu Mourková J., Fuchs R., Sedláček O., Janovský Z., Exnerová A., Škopek J. & Formánek J. (in prep.): Bird species richness in urban environments:increased habitat diversity or natural refuges? Na publikaci jsem se podílela sběrem a vyhodnocením údajů o prostředí, provedla jsem část analýz a významnou měrou jsem se podílela na psaní rukopisu. Rukopis v současnosti revidován spoluautory před submitací. Fišerová J., Musil P. & Šizling A.L. 2003: Labuť velká (Cygnus olor) - preference prostředí v hnízdním období na Třeboňsku, Sylvia 39: 107-118. V případě této publikace jsem sbírala naprostou většinu ornitologických dat, vyhodnotila menší část údajů o prostředí (analýza leteckých snímků), po konzultaci provedla analýzy a napsala rukopis, který byl oběma spoluautory v menší míře upravován. Bílý M., Mourková J., Bergmann P. 2008: Spatial distribution and habitat preferences of wintering waterfowl in central Bohemia. Acta zoologica Academiae Scientarium Hungaricae 54 (Suppl 1), 95-109. Na tomto příspěvku jsem se podílela sběrem dat (vlastní terénní práce i koordinování sčítání), vyhodnocením údajů o prostředí (údaje o krajině), data jsem analyzovala a významně jsem se podílela na psaní rukopisu. Mourková J., Bergmann P. & Bílý M. 2009: Zimování slípky zelenonohé (Gallinula chloropus) a lysky černé (Fulica atra) ve středních Čechách (1995-2007) a v Praze (1970-2007), Sylvia 45: 121-136. V případě této publikace jsem se pouze z menší části podílela na sběru dat (na sběru dat se v současnosti podílí ročně asi 50 spolupracovníků) - program jsem po 5 let (spolu)koordinovala, provedla jsem analýzy a sepsala rukopis, který byl oběma spoluautory doplňován a upravován. Mourková J., Bílý M., Bell C., Bergmann P. & Šizling A.L. (subm.): Air temperature impact on Prague wintering abundance pattern in central European water birds, Bird Study. Na základě starších publikovaných údajů jsem vytvořila databázi početnosti jednotlivých druhů v Praze (během 9 kontrol za zimu z průběhu 16 let). Na vlastním sběru dat jsem se podílela menší měrou (asi 1/9 zpracovaných údajů). Po konzultaci jsem analyzovala data a psala rukopis, který byl spoluautory průběžně komentován a upravován. Cepák J., Mourková J., Storch D. & Zárybnický J. (in prep.): Atlas hnízdního rozšíření ptáků na Třeboňsku. V rámci tohoto programu jsem se v letech 2002-2004 podílela na organizaci mapování ptáků i značnou měrou na vlastním sběru dat, sebrala jsem podrobná data o prostředí na jednotlivých mapovacích bodech, na základě prostředí na jednotlivých bodech jsem vyhodnotila hnízdní hustoty jednotlivých druhů v různých typech prostředí, připravila jsem podklady pro kvalitativní a kvantitativní kvadrátové mapy a napsala část druhových textů. 27.5. 2010 RNDr. Roman Fuchs, CSc. Mgr. Michal Bílý, Ph.D. Mgr. Arnošt L. Šizling, Ph.D. Mgr. Jaroslav Cepák, Ph.D.

PODĚKOVÁNÍ Nejprve bych ráda poděkovala všem ornitologům, jejichž mravenčí práce na velkých monitorovacích projektech přispěla získání rozsáhlých datových souborů, které jsem ve svých příspěvcích analyzovala. Ráda bych poděkovala všem ornitologům, kteří se v letech 1985-89 podíleli na mapování hnízdního rozšíření ptáků v Praze; všem, kteří se účastnili kvantitativního výzkumu v rámci mapování hnízdního rozšíření ptáků na Třeboňsku v letech 2001-2004 i dalším, kteří poskytli jednotlivé údaje; účastníkům Zimního sčítání vodních ptáků ve středních Čechách a těm, kteří se podíleli na sčítání ptáků v Praze od 70.let. a neposlední řadě všem kroužkovatelům, jejichž údaje o labuti velké jsem vyhodnotila. Dále bych chtěla poděkovat všem spoluautorům za věnovaný čas, nápady a zkušenosti předané během společné práce. Davidu Storchovi děkuju za přizvání k práci na hnízdním mapování ptáků na Třeboňsku a za bližší seznámení s makroekologickým směrem uvažování v ekologii. Jardovi Cepákovi za zázemí během terénních prací na Třeboňsku, za seznamování s krajinou i způsoby výzkumu různých druhů. Pavlovi Bergmannovi za léta spolupráce při koordinování zimního sčítání vodních ptáků ve středních Čechách. Michalu Bílému za podnětné nápady a psychickou podporu. Zvláštní dík patří Arnoštu Šizlingovi za kritické otázky, které mi bez ustání kladl, konzultace použitých statistických metod a za rady k psaní prvních publikací. Ondrovi Sedláčkovi děkuju za výbornou spolupráci a cenné připomínky při práci na rukopisu. Svému školiteli Romanu Fuchsovi děkuju za nečekanou trpělivost, se kterou mě vedl, za konstruktivní, byť někdy poněkud hlasitý, dialog nad analýzami i rukopisem a za všechno, co mě za jediný rok naučil nebo přiměl se naučit. V neposlední řadě pak za to, jak mě povzbuzoval k intenzivní práci a zároveň měl pochopení ve chvílích, kdy se to příliš nedařilo. Největší dík patří mé rodině. Rodičům, že mě přivedli k zájmu o přírodu a otevřeli mi tak svět, který mě nepřestává fascinovat, za to, že podporovali analytický a kritický způsob uvažování a naučili mně systematické práci. Honzovi za veškerou podporu během společných dlouhých let studia, za to, že vždycky stál vedle mě a povzbuzoval mě, když se mi zrovna nedostávalo sil. Jiříkovi a Honzíkovi za toleranci mé občasné psychické nepřítomnosti, když jsem zrovna při malování nebo na hřišti přemýšlela nad výsledky analýz. Ale především za to, že jsou, že se ptají, že mi neustále připomínají, že na jednoduché a nejzákladnější otázky vůbec nemusí být jednoduchá odpověď, že mi umožňují znovu objevovat věci obyčejné a zřejmé a že mi přinášejí spoustu radosti. Oběma babičkám a dědečkům bych chtěla poděkovat za obětavé hlídání obou zvídavých a nezbedných mláďat, bez kterého by dokončení této práce nebylo možné. 2

ÚVOD V České republice je dlouhá tradice programů monitoringu ptáků na národní úrovni: atlasy hnízdního rozšíření (Šťastný et al. 1987, 1996, 2006), atlas zimního rozšíření (Bejček et al. 1995), mezinárodní sčítání vodních ptáků (např. Pellantová 1995, 1996, 1997, 1998, Musilová et al. 2003, Musilová & Musil 2004, 2006, Musilová et al. 2008, 2009a), JPSP - jednotný program sčítání ptáků (Janda & Šťastný 1984, Flousek et al. 1994, Šťastný et al. 2004, Reif et al. 2006, 2007), CES - Constant Effort Site (Škopek & Cepák 2004, Cepák & Škopek 2005). Vedle těchto celostátních akcí probíhá i řada programů na regionální úrovni (např. Andreska 1990, Pykal et al. 1990, Martiško 1994, 1997, Flousek & Gramsz 1999, Bergmann 2002, Hromádko et al. 2005, Kunstmüler & Kodet 2005, Bílý et al. 2008, Bürger et al. 2009). Obdobných souhrnných publikací primárních dat z kontinentálních, národních i regionálních programů existuje v Evropě celá řada: např. přehled síťových atlasů různých taxonomických skupin v různých měřítkách přináší Blackburn & Gaston (2002), evropské souhrny distribuce, početnosti a trendů početnosti zimujících ptáků (např. Delany et al. 1999, Gillisen et al. 2002), dlouhodobé záznamy početnosti a údaje o trendech z programu jednotného sčítání (např. Šťastný et al. 2004, Reif et al. 2008a,b). Primárním cílem všech těchto programů je dlouhodobý monitoring výskytu a početnosti jednotlivých druhů ptáků. Tyto dlouhodobé systematické monitorovací programy mívají aplikace převážně v ochraně přírody (např. Heath et al. 2000, Kirby et al. 2008). Některé výzkumy se zabývají zpětnovazebně využíváním chráněných území ptačími populacemi. Například studie o distribuci a circadiálních přesunech zimujících vodních ptáků v rezervacích a jejich okolí (Guillemain et al. 2002b, Jackson et al. 2004, Williams et al. 2008). Lemoine et al. (2007) a Reif et al. (2008c) sledují vliv změn využívání krajiny a změn klimatu na složení avifauny. Další práce se zabývají možným využitím ptáků jako bioindikátorů (Šťastný et al. 2004, Gregory et al. 2005, Martínez Fernández et al. 2005). Kromě využití v ochraně přírody jsou například síťové atlasy (ale i jiné systematicky sbírané datové soubory) významným zdrojem aut- a syn- ekologických dat. Na materiálu regionálních atlasů bylo provedeno několik analýz faktorů prostředí ovlivňujících diversitu a složení ptačích společenstev (Böhning-Gaese 1997, Koleff & Gaston 2002, Evans et al. 2007, Santos et al. 2008). Rozložení početností ptačích druhů ve společenstvu 3

(interspecific abundancy-ocupancy) na základě regionálního síťového atlasu studovali Holt & Gaston (2003) a Gaston & Blackburn (2003). Především národní atlasy byly vícekrát využity pro testování makroekologických paradigmat např. species-area relationship (Lennon et al. 2001, Šizling & Storch 2004), species-area- energy relationship (Lennon et al. 2000, Evans & Gaston 2005, Storch et al. 2005, Evans et al. 2008) a rozložení početností druhů ve společenstvech (Storch & Šizling 2002, Storch et al. 2003). Kontinentální atlasy byly použity ke sledování mechanismů ovlivňujících druhové bohatství různých taxonomických skupin ve velkých měřítkách (Araújo 2003, Koleff et al. 2003, Diniz-Filho &Bini 2005). V České republice jsou významnou skupinou prací v rámci regionálního monitoringu hnízdní atlasy. Dosud byla zmapována dvě města Praha (Fuchs et al. 2002) a Pardubice (Vránová et al. 2007), ale i další oblasti, např. velkoplošná chráněná území (Pykal et al. 1990, Martiško 1994, 1997, Flousek & Gramsz 1999, Hromádko et al. 2005, Kunstmüler & Kodet 2005, Bürger et al. 2009). Část regionálních atlasů prezentuje údaje z celostátního mapování pro určitou oblast s použitím velkých kvadrátů (národní sítě) 10x6 geografických minut (cca 12x11,1 km) doplněné o starší faunistická data z regionu (Pykal et al. 1990, Martiško 1994, 1997, Kunstmüler & Kodet 2005, Bürger et al. 2009). Ostatní atlasy z území ČR používají jemnější kvadrátovou síť 1/16 velkého kvadrátu (Flousek & Gramsz 1999, Hromádko et al. 2005), nebo atlasy měst ještě jemnější síť 1/64 z velkého kvadrátu (Fuchs et al. 2002, Vránová et al. 2007). Podrobné regionální atlasy v různé míře shrnují faunistické údaje z daného regionu a údaje o početnosti na některých lokalitách, či hnízdních hustotách v různých biotopech. Údaje o odhadovaném počtu párů v jednotlivých čtvercích uvádí pouze Flousek & Gramsz (1999) a Fuchs et. al. (2002). Je až s podivem, že ač je například městských kvadrátových atlasů zpracováno v Evropě již poměrně velké množství (Montier 1977, Witt 1984, Degen & Otto 1988, Dinetti & Ascarni 1990, Iankov 1992, Dinetti 1994, Luniak et al. 2001, Fuchs et al. 2002, Witt et al. 2005, Wichmann et al. 2009), žádný z nich nebyl ještě podrobně analyzován. Jednou z hlavních překážek dalších analýz regionálních atlasů je zřejmě absence relevantních údajů o prostředí (Donald & Fuller 1998). Také využití dalších evropských regionálních atlasů je poměrně vzácné. Podrobnou analýzu kvadrátového atlasu okolí Lake Constance přináší Böhning-Gaese (1997), která se zabývala významem složení habitatů a habitatové diversity v různých měřítkách (velikost kvadrátu 2x2 a 4x4, 6x6 km). Zjistila, že význam jednotlivých složek prostředí (lesy, zástavba, vodní plochy) se liší podle zvoleného měřítka, zatímco diversita prostředí byla významným prediktorem druhové diversity ve 4

všech studovaných měřítkách.santos et al. 2008 zase na datech ze španělského regionálního síťového atlasu sledují, vliv složení prostředí na diversitu ptáků v chráněných územích a mimo ně. Další práce se zabývají druhovým bohatstvím a hustotou lidského osídlení. Např. Turner et al. (2004) analyzuje počet druhů v kvadrátech (ca 1x1 km) z velkých měst ve vztahu k počtu lidí žijících v daném kvadrátu z ochranářského úhlu pohledu: jak velká část lidské populace se běžně setkává s velmi omezeným spektrem druhů urbánní fauny a flory a jaký to má vliv na vztah lidí k přírodě. Evans et al. (2007) se zabývá počtem druhů ptáků zjištěných při hnízdním mapování ve Velké Británii (kvadráty 10x10 km) ve vztahu k hustotě lidské populace. Zjišťuje, že počet druhů s rostoucí lidskou populací ve čtverci skutečně roste (nejedná se o metodický artefakt), pouze ve čtvercích s velmi silným osídlením opět klesá. Také Araújo (2003) popisuje pozitivní korelaci mezi hustotou lidské populace a druhovou diversitou (cévnatých rostlin, ptáků, savců a plazů) v měřítku sítě 50x50 km. Dochází k závěru, že oba parametry nejsou spojeny kauzálním vztahem, ale jsou zřejmě silně podmíněny "úživností" prostředí. V případě počtu druhů hnízdících ptáků byla zjištěná pozitivní korelace slabá. Ve svém prvním příspěvku Mourková J., Fuchs R., Sedláček O., Janovský Z., Exnerová A., Škopek J. & Formánek J.: Bird species richness in urban environments: increased habitat diversity or natural refuges? se pokouším využít data z Atlasu hnízdního rozšíření ptáků Prahy (Fuchs et al. 2002), založeného na mapování v letech 1985-89. Informace o prostředí jsem čerpala z dodatečně získaných leteckých snímků jednotlivých kvadrátů (z 90. let). Cílem této studie bylo zjistit, zda hlavním faktorem ovlivňujícím druhové bohatství ptáků ve městě je rozloha refugií přirozených habitatů, nebo diversita prostředí. V práci jsme zároveň analyzovali tři metody popisu prostředí lišící se počtem rozlišovaných jednotek a použitým rozlišením. První možností popisu je sledování výskytu základních prvků (habitat elements) tvořících urbánní prostředí (budovy, tvrdé plochy, stromy a keře, trávníky, voda). Tento způsob popisu se hojně využívá ve studiích avifauny zelených ploch (nejčastěji parků) jako refugií ptáků v urbanní krajině (Gavareski 1976, Jokimäki 1999, Fernández-Juricic 2000, 2001, Watson et al. 2005, Husté et al. 2006, Chamberlain et al. 2007, Palmer et al. 2008). Druhou možností popisu krajiny je rozlišení čtyř základních typů ploch (zástavba, les, pole, voda) tzv. hrubé typy (rough habitat types). Třetí možností je podrobné rozlišení různých typů ploch v krajině tzv. jemné habitaty (fine habitat types) např. bloková zástavba, panelová zástavba, vilové čtvrti a vesnice, zahrady a sady, park, les, louka, pole, atd. Hrubé typy 5

(někdy v kombinaci s několika jemnými typy) jsou nejčastěji využívány při studiu ptačích společenstev podél urbánního gradientu (Blair 1996, Hostetler & Knowles-Yanez 2003, Blair & Johnson 2008, Ortega-Álvarez & MacGregor-Fors 2009) a při analýzách regionálních atlasů (Böhning-Gaese 1997, Miller et al.1997, Titeux et al. 2004, Santos et al. 2008). Naší snahou bylo porovnat predikční hodnotu těchto tří způsobů popisu prostředí a najít ten nejvhodnější pro námi užívané měřítko síťového atlasu (ca 1x1 km). Jak již bylo zmíněno výše, probíhají na regionální úrovni kromě atlasových studií i další výzkumy zaměřené většinou na monitoring jednotlivých druhů nebo skupin ptáků. Významnou skupinou, na kterou se dlouhodobě soustředí pozornost ornitologů, jsou vodní ptáci (např. Nummi & Pöysä 1993, Elmberg et al. 1997, Almaraz & Amat 2004, Gardarsson 2006, Broyer 2009). Značnou roli zde hraje především fakt, že vodní a mokřadní ptáci jsou na území Evropy výrazně ohroženi degradací a ztrátou biotopů (Kirby et al. 2008). Některé výzkumy např. limitace populací hnízdními možnostmi a míra hnízdní predace v různých typech biotopů mají přímé aplikace v ochraně jednotlivých druhů (Pöysä & Pöysä 2002, Horn et al. 2005, Albrecht et al. 2006, Padyšáková et al. 2008). Další studie se zabývají efektivitou ochrany a sledují vliv zřízení a managementu rezervací na populace vodních ptáků (např. Giles 1994, Haig et al. 1998, Santoul et al. 2004a, Seymour et al. 2004, O`Neal et al. 2008, Williams et al. 2008). V České republice např. probíhá od roku 1988 Sčítání vodních ptáků metodou dvou kontrol (např. Musil 1993, 1997, 1998, 2000, 2001, Musil & Fuchs 1994), vedle kterého proběhlo sledování hnízdní biologie jednotlivých druhů vodních ptáků (např. Musil 1993, Martincová 1999, Minuthová & Musil 1999, Vodolánová 1999, Martincová et al. 2000, Městková 2003). Ve dvou oblastech v jižních a na rozhraní jižních a středních Čech jsem se zabývala sledováním hnízdní biologie labutě velké s přesahy do populační ekologie tohoto druhu. Labuť velká je z hlediska populační biologie zajímavý druh, neboť prodělala v druhé polovině 20. století po celé Evropě výraznou areálovou expanzi spojenou s dramatickými změnami početnosti (review Wieloch 1991, Hora 1994, Fišerová 2002). V podmínkách České republiky byl navíc tento druh detailně studován v době dosažení svého početního maxima (Hora 1984, 1985, 1987, 1990), což umožňuje podrobné srovnání reprodukčních parametrů v 80. letech 20. století s údaji z přelomu tisíciletí, kdy je celková početnost kolísající až stabilizovaná (Hora 1995, 1996, Svobodová & Rešl 2000, Fišerová 2002, Svobodová & Rešl 2002). Má práce vyústila ve dva příspěvky, z nichž jeden se zabývá 6

preferencí lokalit hnízdící (teritoriální) a nehnízdící (neteritoriální) složkou populace Fišerová J., Musil P. & Šizling A.L. 2003:Labuť velká (Cygnus olor) - preference prostředí v hnízdním období na Třeboňsku, Sylvia 39: 107-118. a druhý porovnává reprodukční parametry v letech 1999-2001 s údaji z 80.let a specifikuje pravděpodobný mechanismus stabilizace populace tohoto druhu Mourková J. (subm.) Breeding ecology of the Mute Swan (Cygnus olor) in southern Bohemia (Czech Republic) in 1999-2001 - breeding biology, hatching success and survival rate of the young. Acta Biologica Universitatis Daugavpiliensis. Další významnou skupinou prací zaměřených na regionální monitoring je zimní sčítání na významných zimovištích vodních ptáků. Mezinárodní sčítání vodních ptáků probíhá v Evropě od roku 1967 (Gillisen et al. 2002), přičemž rozsah sčítání se postupně zvětšuje co do počtu zúčastněných zemí, tak i do počtu sledovaných lokalit. Souhrnné zprávy o početnosti a rozmístění jednotlivých druhů v západním Palearktu jsou publikovány po několika letech (např. Delany et al. 1999, Gillisen et al. 2002). V České republice má tento program velmi dlouhou tradici, probíhá již od 60. let (Musilová et al. 2003). Publikovány dosud byly zprávy z jednotlivých let (z novějších např. Pellantová 1995, 1996, 1997, 1998, Musilová et al. 2003, Musilová & Musil 2004, 2006, Musilová et al. 2008, 2009a) a analýzy trendů početnosti pravidelně zimujících druhů (Musilová et al. 2009b). Ačkoli mezinárodní sčítání vodních ptáků probíhá v mnoha zemích, většinou jsou publikovány pouze souhrnné zprávy o početnosti jednotlivých druhů na určitém území (např. Collier et al. 2005, Niggeler & Keller 2007, Slabeyová et al. 2008), některé práce se zabývají dlouhodobými trendy početnosti vybraných druhů (Kershaw & Cranswick 2003, Michev & Profirov 2003). Analýzy využívání prostředí v zimním období jsou většinou založeny na podrobnějších údajích z průběhu zimní sezóny a týkají se jednoho nebo několika druhů např.: potápka malá (Santoul & Mastrorillo 2004a), kormorán velký (Kirby et al. 1995, Santoul et al. 2004b), polák velký, chocholačka (Marsden 2000, Werner et al. 2005, Schmieder et al. 2006), zrzohlávka rudozobá (Werner et al. 2005, Schmieder et al. 2006), kachna divoká, lžičák pestrý, čírka obecná, ostralka štíhlá, hvízdák euroasijský, kopřivka obecná (Guillemain et al. 2002a,b), lyska černá (Santoul & Mastrorillo 2004b, Werner et al. 2005, Schmieder et al. 2006). Velmi komplexní analýzu faktorů ovlivňujících výskyt zimujících vodních ptáků v částečně urbanizované oblasti ústí řeky Tagus v Portugalsku přináší Rosa et al. (2003). Výsledky jsou bohužel se střední Evropou těžko srovnatelné vzhledem k velmi odlišnému složení společenstva. 7

Mezinárodní sčítání vodních ptáků na většině západního Palearktu a jihozápadní Asie probíhá pouze v lednovém termínu (Gillisen et al. 2002), tedy zachycuje rozmístění vodních ptáků pouze "na vrcholu zimy". V rámci mezinárodního sčítání vodních ptáků v České republice je mimo jiné dlouhodobě sledováno důležité zimoviště vodních ptáků na Vltavě v Praze. Zde byla již v 70. letech snaha o pravidelnější sledování vnitrosezonní dynamiky. Po určitém úpadku intenzity sčítání v 80. letech bylo pravidelné sčítání na Vltavě v Praze v rozsahu devět kontrol za zimu (každých deset dní od začátku prosince dokonce února) obnoveno od sezóny 1991/92. Opakované sledování v průběhu sezóny bylo postupně plošně rozšiřováno, od roku 1995/96 na tři kontroly (prosinec, leden, únor) na středočeských úsecích Vltavy a Labe a od roku 2003/04 na další řeky a vybrané stojaté vody v intenzitě 5 kontrol za zimu (v měsíčních intervalech listopad-březen). V rámci Zimního sčítání vodních ptáků ve středních Čechách lze tedy do určité míry sledovat kromě mezisezónních změn také vnitrosezónní dynamiku jednotlivých druhů a zároveň lze určit maximum zimujících jedinců v daném roce i v případě, že toto nenastává v lednovém termínu mezinárodního sčítání. Na údajích z prvních dvou sezón rozšířeného Zimního sčítání vodních ptáků ve středních Čechách (2003/04 a 2004/05) je založen příspěvek Bílý M., Mourková J., Bergmann P. 2008: Spatial distribution and habitat preferences of wintering waterfowl in central Bohemia. Acta zoologica Academiae Scientarium Hungaricae 54 (Suppl 1), 95-109., který popisuje sezónní dynamiku, výběr prostředí a konkrétních lokalit jednotlivými druhy ve dvou klimaticky velmi odlišných zimách. Hodnoceny byly středočeské úseky Vltavy a Labe, Berounky a Litavky (celkem 270 km toku) a vybrané stojaté vody (31 lokalit). Říční úseky byly charakterizovány složením okolní krajiny, průtokem, spádem a chemickým složením vody; stojaté vody složením okolní krajiny a nadmořskou výškou. Souhrnem údajů o dvou vybraných druzích se zabývá příspěvek Mourková J., Bergmann P. & Bílý M. 2009: Zimování slípky zelenonohé (Gallinula chloropus) a lysky černé (Fulica atra) ve středních Čechách (1995-2007) a v Praze (1970-2007), Sylvia 45: 121-136. Práce porovnává mezisezónní změny početnosti na urbánním zimovišti na Vltavě v Praze s dalšími údaji ze středních Čech a hodnotí vliv teploty na mezisezónní změny početnosti, okrajově se zabývá i vnitrosezonní dynamikou těchto druhů v Praze. Údaje o výskytu a početnosti všech zimujících druhů v Praze za 16 let sledování (9 kontrol za zimu) představují poměrně ojedinělou kompletní datovou řadu. Nejzajímavější otázkou u těchto dat je, co ovlivňuje výskyt a početnost jednotlivých druhů, zda podmínky lokální nebo vzdálené (např. na hnízdištích a tahových cestách). Řada studií se zabývá vlivem 8

klimatických změn (NAO, nebo teplota - Ridgill & Fox 1990, Crick 2004, Slabeyová 2008, Musilová et al. 2009b), či dalších faktorů na mezisezónní změny početnosti a distribuce jednotlivých druhů, mechanismy ovlivňující vnitrosezónní dynamiku však zůstávají většinou opomíjeny. V naší studii Mourková J., Bílý M., Bell C., Bergmann P., & Šizling A.L.: Air temperature impact on Prague wintering abundance pattern in central European water birds, Bird Study. se zabýváme vlivem faktorů prostředí na vnitrosezónní dynamiku (standardizované změny početnosti vztažené k maximálnímu počtu dosaženému v dané zimě). Tento způsob nám umožňuje ptát se po ultimátních příčinách změn početnosti. Ostatní studie sledují efekty různých faktorů (potravy, teploty apod.) na početnost zimujících jedinců (Suter & van Eerden 1992, Werner et al. 2005, Schmieder et al. 2006), nebo na mezisezónní kolísání početnosti (Musilová et al. 2009b). Protože změny početnosti odrážejí nejenom změny distribuce, ale zároveň je počet jedinců ovlivněn např. úspěšností v předchozí hnízdní sezóně, mohou být některé ultimátní příčiny v těchto studiích zastřeny. Předpokládáme, že vnitrosezónní dynamika je z části druhově a lokálně specifická, určená pozicí sledovaného zimoviště v rámci zimního areálu a tahových cest jednotlivých druhů, a z další části ovlivněna teplotním průběhem zimy v různých částech areálu i podmínkami na konkrétním zimovišti. V našem příspěvku jsme se pokusili o analýzu vlivu teploty ve střední Evropě (Praha), oblastech s oceánským klimatem (Gdaňsk) a oblastech s kontinentálním klimatem (Moskva) a říčním průtokem na pražském zimovišti na vnitrosezónní dynamiku jednotlivých druhů na Vltavě v Praze. Specifickým typem dat o výskytu, (početnosti) a pohybech ptáků jsou údaje získané na základě kroužkování. Individuální značení ptáků má v Evropě dlouhou tradici. Kroužkování bylo poprvé použito v Dánsku v roce 1890 a během následujících desetiletí se tato metoda rozšířila do všech evropských zemí. V Čechách se s kroužkováním začalo v roce 1914. Za dlouhá léta přineslo kroužkování mnoho důležitých údajů o ptačí biologii, kromě prvních zpráv o návratu na hnízdiště a zástřelech během tahu přineslo u většiny druhů informaci o poloze zimovišť, v menší míře také o tahových cestách jednotlivých druhů. Kromě studia migračního chování, umožňuje individuální značení také sledování délky života a příčin úhynu, studium věrnosti hnízdišti (fidelita), vzdálenosti hnízdiště od rodiště (filopatrie) či míru imigrace a emigrace do určité populace (Klápště & Klvaňa 2008). V poslední době přibývá studií, které analyzují změny v tahovém chování zejména délce a směru tahu během několika desetiletí (Wieloch & Remisiewicz 2001, Fiedler et al. 2004, Visser et al. 2009). 9

Labuť velká je druhem, jehož údaje z kroužkování a zpětných hlášení jsou neobvykle rozsáhlé (v ČR je druhem s nejvyšším počtem zpětných hlášení), což lze přičíst dlouhověkosti labutí, velikosti kroužku a možnostem odečítání bez odchytu jedince. Zatímco hlášení o úhynech zasílá často i veřejnost a údaje o výskytu na zimovištích sbírají mnozí ornitologové (často i nekroužkovatelé), jsou údaje z hnízdišť většinou omezeny na několik specializovaných pracovních skupin. V České republice byla velká část jedinců označena Ing. J. Jahelkou a M. Jelínkem a jejich pracovními skupinami. Takové programy odchytu celých rodinek prováděné na poměrně velkém území po mnoho let jsou nedocenitelnou studnicí údajů umožňující sledovat stabilitu párů, hnízdní úspěšnost v jednotlivých letech i v průběhu života a do jisté míry i historii jednotlivých rodinek (Coleman et al. 1991, Jahelka 1998, Coleman et al. 2001). Individuální značení také umožňuje sledovat přesuny jedinců v závislosti na změnách prostředí na lokalitách (např. Ryley & Bowler 1994). Dostupnost a kvalita potravy na jednotlivých lokalitách přímo ovlivňuje průběh pelichání (de Leeuw & Beekman 1991, van Dijk & van Eerden 1991), přežívání během zimy a kondici na začátku hnízdní sezóny (Beekman 1991, Perins 1991). Spolu se salinitou vody a možnostmi úkrytu pro mláďata může výrazně ovlivňovat také přežívání mláďat (např. Andersen-Harild 1981, Esseling & Beekman 1991, Ventolini 2008). Hlavním souhrnným typem publikací údajů získaných kroužkováním jsou migrační atlasy, které již vyšly v několika evropských zemích (např. Velká Británie a Irsko - Wernham et al. 2002, Česká a Slovenská republika - Cepák et al. 2008). V rámci Atlasu migrace ptáků České a Slovenské republiky jsem zpracovala kapitolu Labuť velká Cygnus olor. Tento příspěvek se podobně jako ostatní kapitoly atlasu zabývá především vzdáleností přesunů, rozmístěním jednotlivých vzdálenějších nálezů na evropském kontinentě, sezónním rozložením mortality a jejími příčinami. Na rozdíl od jiných druhů je věnována větší pozornost údajům o pohybech jednotlivých jedinců, soudržnosti rodinek a věrnosti hnízdišti a rodišti. Obdobně jako pražský atlas by měl být vyhodnocen i dosud nepublikovaný Atlas hnízdního rozšíření ptáků na Třeboňsku. Podnětem k podrobnému mapování hnízdního rozšíření ptáků Třeboňska bylo mapování hnízdního rozšíření ptáků v ČR v letech 2001-2003. Přičemž na Třeboňsku mapování probíhalo v letech 2001-2004 v menších kvadrátech než národní mapování tak, aby byla lépe zachycena proměnlivost daná mozaikovitostí daného území. Základní jednotkou byly kvadráty cca 2,9x2,8 km stejně 10

jako v dalších regionálních atlasech (Flousek & Gramsz 1999, Hromádko et al. 2005). Oproti jiným obdobným atlasům, byl v tomto případě kladen důraz na systematický sběr kvantitativních dat (Cepák 2001, Cepák & Fišerová 2002). V každém z 85 kvadrátu bylo rozmístěno 10 bodů tak, aby to odpovídalo relativnímu zastoupení daného prostředí ve čtverci a na každém z nich proběhlo celkem 8 kontrol modifikovanou bodovou metodou (v okruhu 150 m, 5 minut - Bibby et al. 2000), zároveň s údaji o výskytu a početnosti ptáků byla shromážděna data o složení prostředí na jednotlivých bodech. Do vlastního atlasu byly zahrnuty i veškeré další dostupné údaje získané v daném období během specializovaných kontrol i náhodně autory atlasu i mnoha dalšími ornitology. V současnosti je hotová část obecných textů a v druhové části mapy prokázanosti hnízdění, charakteristiky výskytu, odhady celkové početnosti, údaje o hnízdní hustotě v různém prostředí a historické záznamy o výskytu a početnosti druhů. Ukázka z připravovaného atlasu Třeboňska je v příloze. LITERATURA Albrecht T, Hořák D, Kreisinger J, Weidinger K., Klvaňa P. & Michot T.C. 2006: Factors determining pochard nest predation along a wetland gradient. Journal of Wildlife Management 70 (3): 784-791. Almaraz P. & Amat J.A. 2004: Multi-annual spatial and numeric dynamics of the whiteheaded duck Oxyura leucocephala in southern Europe: seasonality, density dependence and climatic variability. Journal of Animal Ecology 72: 1013-1023. Andersen-Harild P. 1981: Population dynamics of Cygnus olor in Denmark. Proc. 2nd International Swan Symposium, Sapporo, IWRB, Slimbridge: 176-190. Andreska J. 1990: Přezimování ptactva v jižních Čechách v letech 1977-1982. Informační zpravodaj Správy CHKO Třeboňsko: 2-52. Araújo M.B. 2003: The coincidence of people and biodoversity in Europe. Global Ecology & Biogeography 12: 5-15. Beekman J.H. 1991: Laying date and clutch size in relation to body weight in the Mute Swan Swan Cygnus olor. 3rd International Swan Symposium, Oxford, IWRB, Slimbridge. Wildfowl (suppl. 1): 279-287. Bejček V., Šťastný K. & Hudec K. 1995: Atlas zimního rozšíření ptáků v České republice 1982-1985. H&H, Praha. Bergmann P. 2002: Změny v zimování vodních ptáků na Vltavě v Praze v poslední čtvrtině 20.století. Sylvia 38: 61-74. Bibby C. J., Burgess N. D., Hill D. A. & Mustoe S. H. 2000: Bird census techniques. 2nd edn., London. Bílý M., Mourková J. & Bergmann P. 2008: Spatial distribution and habitat preferences of wintering waterfowl in central Bohemia. Acta zoologica Academiae Scientarium Hungaricae 54 (Suppl 1), 95-109. Blackburn T.M & Gaston K.J. 2002: Scale in macroecology. Global Ecology & Biogeography 11, 185 189. 11

Blair R.B. 1996: Land use and avian species diversity along an urban gradient. Ecological Applications 6, 506-519. Blair R.B. & Johnson E.M. 2008: Suburban habitats and their role for birds in the urbanrural habitat network: points of local invasion and extinction. Landscape Ecology 23, 1157-1169. Böhning-Gaese K. 1997: Determinants of avian specie richness at different spatial scales. Journal of Biogeography 24, 49-60. Broyer J. 2009: Compared distribution within a disturbed fishpond ecosystem of breeding ducks and bird species indicators of habitat quality. Journal of Ornithology 150:761 768. Bürger P., Kloubec B. & Pykal J. 2009: Atlas ptáků Šumavy a Novohradských hor. Karmášek, České Budějovice. Cepák J. 2001: Mapování hnízdního rozšíření ptáků na Třeboňsku 2001-2004. Zprávy ČSO 53: 29. Cepák J. & Fišerová 2002: Druhý rok Mapování hnízdního rozšíření ptáků na Třeboňsku. Zprávy ČSO 55: 26. Cepák, J., Klvaňa, P., Škopek, J., Schröpfer, L., Jelínek, M., Hořák, D., Formánek, J. & Zárybnický, J. (eds) 2008. Atlas migrace ptáků České republiky a Slovenska. Aventinum, Praha. Cepák J. & Škopek J. 2005: Projekt CES v České republice 2004. Zprávy ČSO 60: 62. Coleman A.E., Coleman J.T., Coleman P.A. & Minton C.D.T. 2001: A 39 years Study of a Mute Swan Cygnus olor poopulation in the English Midlands. Ardea 89 (1): 123-1333. Coleman A.E., Minton C.D.T. & Coleman J.T. 1991. Factors affecting the number of pairs and breeding success of Mute Swans Cygnus olor in an area of South Staffordshire, England, between 1961 and 1985. 3rd International Swan Symposium, Oxford, IWRB, Slimbridge. Wildfowl (suppl. 1): 103-109. Collier M., Banks A., Austin G., Girling T., Hearn R. & Musgrove A. 2005: The Wetland Bird Survey 2003/04: Wildfowl and Wader Counts. BTO/WWT/RSPB/JNCC, Thetford. Crick H.Q.P. 2004: The impact of climate change on birds. Ibis 146 (Suppl.1): 48 56. Degen D. & Otto W. 1988: Atlas der Brutvögel von Berlin, Naturschutzarbeit in Berlin and Brandeburg, Beiheft 8. Delany S., Reyes C., Hubert E., Pihl S., Rees E., Haanstra L. & van Strien A. 1999: Results of the International Waterbird Census in the Western Palearctic and Southwest Asia, 1995 and 1996. Wetlands International Publication No. 54, Wetlands International, Wageningen, The Netherlands. van Dijk K. & van Eerden M.R. 1991: Biometrics and timing of primary moult of nonbreeding Mute Swans Cygnus olor at Lake IJsselmeer, the Nethrelands. 3rd International Swan Symposium, Oxford, IWRB, Slimbridge. Wildfowl (suppl. 1): 296-303. Dinetti M. 1994: Atlante degli uccelli nidificanti a Livorno, Cooperativa A.R.D.E.A., Livorno. Dinetti M. & Ascarni P. 1990: Atlante degli uccelli nidificanti nel commune di Firenze, Assessorato all Ambiente Commune di Firenze, Firenze. Diniz-Filho J.A.F. & Bini L.M. 2005: Modelling geographical patterns in species richness using eigenvector-based spatial filters. Global Ecology and Biogeography 14, 177 185. Donald P.F. & Fuller R.J. 1998: Ornithological atlas data: a review of uses and limitations. Bird Study 45, 129-145. Elmberg J. Pöysä H. Sjöberg K. & Nummi P. 1997: Interspecifc interactions and coexistence in dabbling ducks: observations and an experiment. Oecologia 111: 129-136. Esselink H. & Beekman J.H. 1991: Between year variation and causes of mortality in the non-breeding population of the Mute Swan Cygnus olor in the Nethrelands, with special 12

reference to hunting. 3rd International Swan Symposium, Oxford, IWRB, Slimbridge. Wildfowl (suppl. 1): 110-119. Evans K.L. & Gaston K.J. 2005: People, energy and avian species richness. Global Ecology and Biogeography 14: 187 196. Evans K.L., Greenwood J.J.D. & Gaston K.J. 2007: The positive correlation between avian species richness and human population density in Britain is not attributed to sampling bias. Global Ecology and Biogeography 16, 300-304. Evans K.L., Newson S.E., Storch D, Greenwood J.J.D. & Gaston K.J. 2008: Spatial scale, abundance and the species energy relationship in British birds. Journal of Animal Ecology 77: 395 405. Fernández-Juricic E. 2000: Bird community composition patterns in urban parks of Madrid: The role of age, size and isolation. Ecological Research 15, 373-383. Fernández-Juricic E. 2001: Avian spatial segregation at edges and interiors of urban parks in Madrid, Spain. Biodiversity and Conservation 10, 1303-1316. Flousek J. & Gramsz B. 1999: Atlas hnízdního rozšíření ptáků Krkonoš (1991-1994). Správa KrNaP, Vrchlabí. Flousek J., Šťastný K. & Bejček V. 1994: Jednotný program sčítání ptáků v České republice 1981-1990. Zprávy ČSO 39: 9-23. Fiedler W., Bairlein F. & Köppen U. 2004: Using large-scale data from ringed birds for the investigation of effects of climate change on migrating birds:pitfalls and prospects. Adv.Ecol.Res. 35: 49-67. Fišerová J. 2002: Labuť velká (Cygnus olor) - sledování populace v jižních a středních Čechách. Diplomová práce, Universita Karlova, Přírodovědecká fakulta, katedra zoologie. Fuchs R., Škopek J., Formánek J. & Exnerová A. 2002: Atlas hnízdního rozšíření ptáků Prahy, Consult, Praha. Gardarsson A. 2006: Temporal processes and duck populations: examples from Mývatn. Hydrobiologia 567: 89-100. Gaston K.J. & Blackburn T.M. 2003: Dispersal and the interspecific abundanceoccupancy relationship in British birds. Global Ecology & Biogeography 12: 373 379. Gavareski C.A. 1976: Relation of park size and vegetation to urban bird populations in Seattle, Washington. The Condor 78, 357-382. Giles N. 1994: Tufted Duck (Aythya fuligula) habitat use and brood survival increases after fish removal from gravel-pit lakes. Hydrobiologia 280: 387-392. Gilissen N., Haanstra L., Delany S., Boere G. & Hagemeijer W. 2002: Numbers and distribution of wintering waterbirds in the Western Palearctic and Southwest Asia in 1997, 1998 and 1999. Results from the International Waterbird Census. Wetlands International Global Series No. 11, Wetlands International, Wageningen, The Netherlands. Gregory R.D., van Strien A., Voříšek P., Gmelig-Meyling A.W., Noble D.G., Foppen R.P.B. & Gibbons D.W. 2005: Developing indicators for European birds. Philosophical Transactions of The Royal Society of London B 360: 269-288. Guillemain M., Fritz H. & Duncan P. 2002a: Foraging strategies of granivorous dabbling ducks wintering in protected areas of the French Atlantic coast. Biodiversity and Conservation, 11 (10): 1721-1732. Guillemain M., Fritz H. & Duncan P. 2002b: The importance of protected areas as nocturnal feeding grounds for dabbling ducks wintering in western France. Biological Conservation 103: 183 198. Haig S.M., Mehlman D.W. & Oring L.W. 1998: Avian movements and wetland connectivity in landscape conservation. Conservation Biology 12 (4): 749-758. Heath M.F., Evans M.I., Hoccom D.G., Payne A.J. & Peet N.B. (eds.) 2000: Important Bird Areas in Europe. BirdLife International, Cambridge. 13

Holt A.R. & Gaston K.J. 2003: Interspecific abundance occupancy relationships of British mammals and birds: is it possible to explain the residual variation? Global Ecology & Biogeography 12: 37 46. Hora J. 1984: Výzkum labutě velké (Cygnus olor). Sb. Vodní ptactvo a jeho prostředí v ČSSR, Brno: 21-24. Hora J. 1985: Bestandssituation des Höckerschwans, Cygnus olor, in der ČSSR. Beitr.z.Vogelk. 31 (1/3): 93-103. Hora J. 1987: Vznik a vývoj populace labutě velké (Cygnus olor) v ČSR. Vodní Ptáci: 95-111. Hora J. 1990: Základní informace o populaci labutĕ velké Cygnus olor (Gm.) v Jihočeském kraji. Ptáci v kulturni krajině. Sborník přednášek, České Budĕjovice 1989: 87-102. Hora J. 1994: Labuť velká (Cygnus olor) in Hudec K. (Ed.). Fauna ČR a SR. Ptáci 1. Academia, Praha. Hora J. 1995: Lednové sčítání labutí v číslech. Ptačí svět 2 (4): 5. Hora J. 1996: Výsledky lednového sčítání labutí 1996. Ptačí svět 3 (2): 2. Horn D.J., Phillips M.L., Koford R.R., Clark W.R., Sovada M.A. & Greenwood R.J. 2005: Landscape composition, patch size, and distance to edges: Interactions affecting duck reproductive success. Ecological Applications 15 (4): 1367-1376. Hostetler M. & Knowles-Yanez M. 2003: Land use, scale and bird distributions in the Phoenix metropolitan area. Landscape and Urban Planning 62, 55-68. Hromádko M., Čihák K., Hromádková V. & Porkert J. 2005: Ptáci Orlických hor. OS Libri, Dobré. Husté A., Selmi S. & Boulinier T. 2006: Bird communities in suburban patches near Paris: Determinants of local richness in a highly fragmented landscape. Écoscience 13, 249-257. Chamberlain D.E., Gough S., Vaughan H., Vickery J.A. & Appleton G.F. 2007: Determinats of bird species richness in public green spaces. Bird Study 54, 87-97. Iankov P. 1992: Atlas of breeding birds of Sophia, Bird Census News 5, 1-40. Jackson S.F., Kershaw M. & Gaston K.J. 2004: Size matters: the value of small populations for wintering waterbirds. Animal Conservation 7: 229 239. Janda J. & Šťastný K. 1984: Jednotný program sčítání ptáků. Zprávy ČSO 26: 25-33. Jahelka J. 1998: Výsledky kroužkování labutě velké (Cygnus olor) v jižních Čechách. Sylvia 34 (1): 85-92. Jokimäki J. 1999: Occurrence of breeding bird species in urban parks: Effects of park structure and broad-scale variables. Urban Ecosystems 3, 21-34. Kershaw M. & Cranswick P.A. 2003: Numbers of wintering waterbirds in Great Britain, 1994/1995 1998/1999: I. Wildfowl and selected waterbirds. Biological Conservation 111: 91 104. Kirby J.S., Gilburn A.S. et al. & Sellers R.M. 1995: Status, distribution and habitat use by Cormorants Phalacrocorax carbo wintering in Britain. Ardea 83(1): 93-102. Kirby J.S., Stattersfield A.J., Butchart S.H.M., Evans M.I., Grimmett R.F.A., Jones V.R., O'Sullivan J., Tucker G.M. & Newton I 2008: Key conservation issues for migratory land- and waterbird species on the world's major flyways. Bird Conservation International 18 (suppl): S49-S73. Klápště & Klvaňa 2008: Historie a organizace kroužkování ptáků v Evropě. In: Cepák, J., Klvaňa, P., Škopek, J., Schröpfer, L., Jelínek, M., Hořák, D., Formánek, J. & Zárybnický, J. (eds): Atlas migrace ptáků České republiky a Slovenska. Aventinum, Praha. Koleff P. & Gaston K.J. 2002: The relationships between local and regional species richness and spatial turnover. Global Ecology & Biogeography 11: 363 375. 14

Koleff P., Lennon J.J. & Gaston K.J. 2003: Are there latitudinal gradients in species turnover? Global Ecology & Biogeography 12, 483 498. Kunstmüler I. & Kodet V. 2005: Ptáci Českomoravské vrchoviny. Historie a současnost hnízdního rozšíření v kraji Vysočina. ČSOP Jihlava a Muzeum Vysočiny Jihlava, Jihlava. de Leeuw J.J. & Beekman J.H. 1991: Growth and biometry of Mute Swan cygnets Cygnus olor in Groningen, The Nethrelands. 3rd International Swan Symposium, Oxford, IWRB, Slimbridge. Wildfowl (suppl. 1): 288-295. Lennon J.J., Greenwood J.J.D. & Turner J.R.G. 2000: Bird diversity and environmental gradients in Britain: a test of the species±energy hypothesis. Journal of Animal Ecology 69: 581-598. Lennon J.J., Koleff P., Greenwood J.J.D. & Gaston K.J. 2001: The geographical structure of British bird distributions:diversity, spatial turnover and scale. Journal of Animal Ecology 70: 966 979. Lemoine N., Bauer H.G., Peintinger M. & Böhning-Gaese K. 2007: Effects of climate and land-use change on species abundance in a central European bird community. Conservation Biology 21: 495-503. Luniak M., Kozłowski P., Nowicki W. & Plit J. 2001: Ptaki Warszawy 1962 2000. IGiPZ PAN, Warszawa. Marsden S.J. 2000: Impact of Disturbance on Waterfowl Wintering in a UK Dockland Redevelopment Area. Environmental Management 26 (2): 207 213. Martincová R. 1999: Skladba potravy a frekvence krmení mláďat kormorána velkého (Phalacrocorax carbo sinensis) na Třeboňsku. Sylvia 35 (1): 11-18. Martincová R., Musil P. & Cepák J. 2000: Kormorán velký (Phalacrocorax carbo sinensis). Sylvia 36 (1): 39-42. Martínez Fernández J., Esteve Selma M.A., Robledano Aymerich F., Pardo Sáez M.T. & Carreno Fructuoso M.F. 2005: Aquatic birds as bioindicator of trophic changes and ecosystem deterioration in the Mar Menor lagoon (SE Spain). Hydrobiologia 550: 221-235. Martiško J. (Ed.) 1994: Hnízdní rozšíření ptáků I. Moravské zemské muzeum a ČSOP ZO Palava, Brno. Martiško J. (Ed.) 1997: Hnízdní rozšíření ptáků II. Moravské zemské muzeum a ČSOP ZO Palava, Brno. Městková L. 2003: Preference prostředí a hnízdní biologie hohola severního (Bucephala clangula) na Třeboňsku. Diplomová práce, Universita Karlova, Přírodovědecká fakulta, katedra zoologie. Minuthová D. & Musil P. 1999: Změny početnosti rybáka obecného (Sterna hirundo) na Třeboňsku. Sylvia 35 (1): 37-46. Michev T. & Profirov L. 2003: Mid-winter numbers of waterbirds in Bulgaria (1977-2001). Pensoft, Sofia-Moscow. Miller J.N., Brooks R.P. & Croonquist M.J. 1997: Effect of landscape patterns on biotic communities. Landscape Ecology 12, 127-153. Montier D. 1977: Atlas of Breeding Birds of the London Area, B.T.Batsford, London. Musil P. 1993: Pět let Sčítání hnízdních populací vodních ptáků metodou dvou kontrol (1988-1992). Zprávy ČSO 36: 29-41. Musil P. 1997: Sčítání hnízdních populací vodních ptáků v roce 1996. Zprávy ČSO 45: 2-10. Musil P. 1998: Sčítání hnízdních populací vodních ptáků v roce 1997. Zprávy ČSO 46: 7-13. Musil P. 2000: Sčítání hnízdních populací vodních ptáků v roce 1998 a 1999. Zprávy ČSO 50: 6-9. 15

Musil P. 2001: Sčítání hnízdních populací vodních ptáků v roce 2000. Zprávy ČSO 52: 15. Musil P. & Fuchs R. 1994: Changes in abundance in waterbirds species in Southern Bohemia (Czech Republic) in last 10 years. Hydrobiologia 279/280: 511-519. Musilová Z. & Musil P. 2004: Mezinárodní sčítání vodních ptáků v České republice v lednu 2004. Zprávy ČSO 59: 33-37. Musilová Z. & Musil P. 2006: Current status of International Waterbird Census in the Czech Wintering duck in the Czech Republic. In G.C. Boere, C.A. Galbraith &D.A. Stroud (eds.), Waterbirds around the World, pp. 484 486. The Stationery Office, Edinburgh, UK. Musilová Z., Musil P., Haas M., Strnad M. & Skuhrová, M. 2009a: Mezinárodní sčítání vodních ptáků v České republice v lednu 2008 a 2009. Aythya 2: 1-9. Musilová Z., Musil P. & Neužilová Š. 2008: Mezinárodní sčítání vodních ptáků v České republice v lednu 2006 a 2007. Aythya 1: 5-13. Musilová Z., Musil P. & Pellantová J. 2003: Mezinárodní sčítání vodních ptáků v České republice v letech 1998-2003. Zprávy ČSO 57: 17-23. Musilová Z., Musil P., Poláková S. & Fuchs R. 2009b: Wintering ducks in the Czech Republic: changes in their population trends and distribution. Wildfowl Spec.Issue 2: 74-85. Niggeler E. & Keller V. 2007: Wintering waterbirds at the Ramsar site Stausee Niederried (canton of Berne, Switzerland) 1951/52 2005/06. Ornithol. Beob. 104: 279 300. Nummi P. & Pöysä H. 1993: Habitat associations of ducks during different phases of breeding season. Ecography 16 (4): 319-328. O'Neal B.J., Heske E.J. & Stafford J.D. 2008: Waterbird response to wetlands restored through the conservation reserve enhancement program. Journal of Wildlife Management 72 (3): 654-664. Ortega-Álvarez R. & MacGregor-Fors I. 2009: Living in the big city: Effect of urban land-use on bird community structure, diversity and composition. Landscape and Urban Planning 90, 189-195. Padyšáková E, Šálek M, Poledník L, Sedláček F. & Albrecht T 2009: Removal of American mink increases the success of simulated nests in linear habitat. Wildlife Research 36 (3): 225-230. Palmer G.C., Fitzsimons J.A., Antos M.J. & White J.G. 2008: Determinants of native avian richness in suburban remnant vegetation: Implications for conservation planning. Biological Conservation 141, 2329-2341. Pellantová J. 1995: Mezinárodní sčítání vodních ptáků na území České republiky v sezóně 1993/1994. Zprávy ČSO 40: 3-7. Pellantová J. 1996: Mezinárodní sčítání vodních ptáků na území České republiky v sezóně 1994/1995. Zprávy ČSO 42: 3-7. Pellantová J. 1997: Mezinárodní sčítání vodních ptáků na území České republiky v sezóně 1995/1996. Zprávy ČSO 44: 3-8. Pellantová J. 1998: Mezinárodní sčítání vodních ptáků na území České republiky v sezóně 1996/1997. Zprávy ČSO 46: 2-6. Perrins C.M. 1991. Survival rates of young Mute Swans Cygnus olor. 3rd International Swan Symposium, Oxford, IWRB, Slimbridge. Wildfowl (suppl. 1): 95-102. Pöysä H. & Pöysä S. 2002: Nest-site limitation and density dependence of reproductive output in the common goldeneye Bucephala clangula: implications for the management of cavity-nesting birds. Journal of Applied Ecology 39: 502 510. Pykal J., Janda J. Bürger P. 1990: Atlas hnízdního rozšíření ptáků v jižních Čechách. Informační zpravodaj Správy CHKO Třeboňsko. 2-52. Reif J., Voříšek P., Šťastný K. & Bejček V. 2006: Trendy početnosti ptáků v České republice v letech 1982-2005. Sylvia 42: 22-37. 16

Reif J., Voříšek P., Šťastný K., Bejček V. and Petr J. 2007: Population increase of forest birds in the Czech Republic between 1982 and 2003. Bird Study 54: 248-255. Reif J., Storch D., Voříšek P., Šťastný K. & Bejček V. 2008a: Bird-habitat associations predict population trends in central European forest and farmland birds. Biodiversity and Conservation 17: 3307-3319. Reif J., Voříšek P., Šťastný K., Bejček V. & Petr J. 2008b: Agricultural intensification and farmland birds: new insights from a central European country. Ibis 150: 569-605. Reif J., Voříšek P., Šťastný K., Koschová M. & Bejček V. 2008c: The impact of climate change on long-term population trends of birds in a central European country. Animal Conservation 11 (5): 412-421. Ridgill S.C. & Fox A.D. 1990: Cold Weather Movements of Waterfowl In Western Europe. IWRB Special Publication No.13, IWWRB, Slimbridge. Rosa S., Palmeirim J.M. & Moreira F. 2003: Factors Affecting Waterbird Abundance and Species Richness in an Increasingly Urbanized Area of the Tagus Estuary in Portugal. Waterbirds 26(2): 226-232. Ryley K. & Bowler J.M. 1994: A change of moulting site for Mute Swans Cygnus olor in Gloucestershire. Wildfowl 45: 15-21. Santos K.C., Pino J., Rodà F., Guirado M. & Ribas J., 2008: Beyong the reserves: The role of non-protected rural areas for avifauna conservation in the area of Barcelona (NE of Spain). Landscape and Urban Planning 84, 140-151. Santoul F., Figuerola J. & Green A.J. 2004a: Importance of gravel pits for the conservation of waterbirds in the Garonne river floodplain (southwest France). Biodiversity and Conservation 13 (6): 1231-1243. Santoul F.& Mastrorillo S. 2004a: Gravel pits as new wetlands for Little Grebe Tachybaptus ruficollis. Vie Milieu. 54(1): 31-36. Santoul F.& Mastrorillo S. 2004b:Winter microhabitat distribution of coot (Fulica atra L.1758) on gravel-pit wetlands in the Garonne river floodplain, Southwest France. Belg.J.Zool. 134(1): 5-8. Santoul F., Segura G. & Mastrorillo S. 2004b: Environmental determinants of Great Cormorant (Phalacrocorax carbo) distribution in small man-made waterbodies a case study of gravel pits in southwest France. Hydrobiologia 528: 179 186. Seymour A.S., Harris S. & White P.C.L. 2004: Potential effects of reserve size on incidental nest predation by red foxes Vulpes vulpes. Ecological Modelling 175: 101 114. Schmieder K., Werner S. & Bauer H.-G. 2006: Submersed macrophytes as a food source for wintering waterbirds at Lake Constance. Aquatic Botany 84: 245-250. Slabeyová K. 2008. Zimovanie a migrácia vodného vtáctva na Hornom Podunajsku: sezónne a povetrnostné vzťahy. Tichodroma 20:69-86. Slabeyová K, Ridzoň J., Darolová A.,Karaska D. & Topercer J. 2008: Správa zo zimného sčítania vodného vtáctva na Slovensku 2004/05. SOS/Birdlife Slovensko, Bratislava. Storch D., Evans K.L. & Gaston K.J. 2005: The species area energy relationship. Ecology Letters 8: 487 492. Storch D., Konvička M., Beneš J., Martínková J. & Kevin J. Gaston K.J. 2003: Distribution patterns in butterflies and birds of the Czech Republic: separating effects of habitat and geographical position. Biogeography 30, 1195 1205. Storch D. & Šizling A.L. 2002: Patterns of commonness and rarity in central European birds: reliability of the core-satellite hypothesis within a large scale. Ecography 25: 405 416. 17

Suter W. & van Eerden M.R. 1992. Simultaneous mass starvation of wintering diving ducks in Switzerland and the Netherlands: A wrong decision in the right strategy? Ardea 80: 229-242. Svobodová J. & Rešl D. 2000: Sčítání labutí v České republice (2000-2001). Zprávy ČSO 50: 59-60. Svobodová J. & Rešl D. 2002: Výsledky sčítání labutí velkých (Cygnus olor) v jižních Čechách v roce 2000 a jejich porovnání s výsledky z roku 1995. Sylvia 38: 97-102. Šizling A.L. & Storch D. 2004: Power-law species area relationships and self-similar species distributions within finite areas. Ecology Letters 7: 60 68. Škopek J. & Cepák J. 2004: Zahájení projektu CES v České republice. Zprávy ČSO 58: 47. Šťastný K., Bejček V. & Hudec K. 1996: Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 1985-1989. H&H, Praha. Šťastný K., Bejček V. & Hudec K. 2006: Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2001-2003. Aventinum, Praha. Šťastný K., Bejček V., Voříšek P. & Flousek J. 2004: Populační trendy ptáků lesní a zemědělské krajiny v České republice v letech 1982-2001 a jejich využití jako indikátorů. Sylvia 40: 27-48. Šťastný K., Randík A. & Hudec K. 1987: Atlas hnízdního rozšíření ptáků v ČSSR 1973/77. Academia, Praha. Titeux N., Dufrene M., Jacob J.P., Paquay M. & Defourny P. 2004: Multivariate analysis of a fine-scale breeding bird atlas using a geographical information system and partial canonical correspondence analysis: environmental and spatial effects. Journal of Biogeography 31, 1841-1856. Turner T. Nakamura T. & Dineti M. 2004: Global Urbanizattion and Separation of Humans from Nature. Bioscience 54 (6):585-590. Ventolini N. 2008: La Popolazione di Cigno Reale Nella Zona Costiera del Friuli Venezia Giulia. Università Degli Studi di Trieste. Disertační práce. Visser M.E., Perdeck A.C., Van Balen J.H. & Both C. 2009: Climate change leads to decreasing bird migration distances. Global Change Biol. 15: 1859-1865. Voldánová G. 1999: Ekologie potápky roháče (Podiceps cristatus) v podmínkách rybníků Třeboňské pánve. Diplomová práce, Universita Karlova, Přírodovědecká fakulta, katedra zoologie. Vránová S., Lemberk V. & Hampl R. 2007: Ptáci Pardubic. Východočeská pobočka ČSO, Pardubice. Watson J.E.M., Whittaker R.J. & Freudenberger D. 2005: Bird community responses to habitat fragmentation: how consistent are they across landscapes? Journal of Biogeography 32, 1353-1370. Werner S., Mörtl M., Bauer H.-G. & Rothhaupt K.-O. 2005: Strong impact of wintering waterbirds on zebra mussel (Dreissena polymorpha) populations at Lake Constance, Germany. Freshwater Biology 50: 1412-1426. Wernham C.V., Toms M.P., Marchant J.H., Clark J.A., Siriwardena G.M. & Baillie S.R. (eds) 2002: The Migration atlas: Movements of the Birds of Britain and Ireland. T&AD Poyser, London. Wieloch M. 1991: Population trends of the Mute Swan Cygnus olor in the Palearctic. In: SEARS J., BACON P. J. (eds): Proc. Third IWRB International Swan Symposium, Oxford 1989. Wildfowl Suppl. 1: 22-32. Wieloch M. & Remisiewicz M. 2001: Changes in wintering area of Polish population of Mute Swan (Cygnus olor). In Švažas S., W. Meisner, V. Serebryakov, A. Kozulin & G. 18

Grishanov (eds): Changes of wintering sites of waterfowl on central and eastern Europe. 94-103. Vilnius OMPO Vilnius and Lithuanian Institute of Ecology, Vilnius. Wichmann G., Dvorak M., Teufelbauer N. & Berg H.-M. (eds) 2009: Die Vogelwelt Wiens Atlas der Brutvögel. Verlag Naturhistorisches Museum Wien, Wien. Williams P., Whitfield M. & Biggs J. 2008: How can we make new ponds biodiverse? A case study monitored over 7 years. Hydrobiologia 597:137 148. Witt K 1984: Brutvogelatlas Berlin (West), Ornithologischen Bericht für Berlin (West) 9. Sonderheft. Witt K., Mitschke A. & Luniak M. 2005: A comparison of common breeding bird populations in Hamburg, Berlin and Warsaw. Acta Ornithologica 40, 139-146. 19

Příloha Cepák J., Mourková J., Storch D., Zárybnický J. (in prep.): Atlas hnízdního rozšíření ptáků Třeboňska

ÚVOD Třeboňsko je jednou z ornitologicky nejvýznamnějších lokalit. Systematické výzkumy zde probíhají již několik desetiletí, jak dokládá i založení ornitologické terénní stanice ČSO v NPR Velký a Malý Tisý v roce 1953. Z výsledků těchto výzkumů lze dnes čerpat mnohé zajímavé údaje (Hora et al. 2009). Dlouhou tradici mají především studie zaměřené na monitoring jednotlivých druhů vodních ptáků (např. Princ 1893, Černý 1952, Hanzák 1958, Mácha 1970, Ševčík 1985, Šťastný et al. 1987, Bejček et al. 1990, Exnerová et al. 1990, Janda & Macháček 1990, Kloubec & Švecová 1990, Hora 1990, Janda 1991, Šimek 1991, Cepák 1994, Musil & Cepák 1996). Sledování celých společenstev vodních ptáků v hnízdním období se věnuje od roku 1988 program "Sčítání vodních ptáků metodou dvou kontrol" (např. Musil 1993, 1997, 1998a, 2000, 2001, Musil & Fuchs 1994), na tyto práce pak navazoval intenzivní výzkum hnízdní biologie jednotlivých druhů (např. Musil 1993, Martincová 1999, Minuthová & Musil 1999, Voldánová 1999, Martincová et al. 2000, Městková 2003). Kromě vodních ptáků, byla věnována větší pozornost dravcům (Kaňka 1977, Ševčík 1987, 1995, Stejskalová & Musil 1998), sovám (Šťastný 1974, Hlásek 1981, Hlásek et al. 1982, Hlásek 1987, Kloubec 1987, 1988) a tetřevovitým (Podojil 1986, Rajchard & Šťastný 2000). Ptačí společenstva byla sledována jen výjimečně: ptáci rybničních hrází (Šťastný 1985, Zasadil 1994, 2001), ptáci dřevin v rozptýlené krajině (Janda 1990) a ptáci rákosin (Kloubec 1995). Oblast Třeboňska byla také pokryta Atlasem hnízdního rozšíření ptáků jižních Čech 1985-89 (Pykal et al. 1990), jehož cílem bylo publikovat údaje získané během celostátního mapování v jižních Čechách co nejdříve po ukončení akce. Pro každý druh jsou uvedeny mapy hnízdního rozšíření v kvadrátech národní sítě a krátký komentář k výskytu ve sledovaném území. V České republice je dlouhá tradice mapování rozšíření ptáků na národní úrovni, výsledky byly publikovány ve formě atlasů hnízdního rozšíření (Šťastný et al. 1987, 1996, 2006) a atlasu zimního rozšíření (Bejček et al. 1995). Pro některá velkoplošná chráněná území a dvě města byly již zpracovány regionální atlasy. Část regionálních atlasů prezentuje údaje z celostátního mapování pro určitou oblast s použitím velkých kvadrátů (národní sítě) 10x6 geografických minut (cca 12x11,1 km) doplněné o starší faunistická data z regionu (Andreska 1990, Pykal et al. 1990, Martiško 1994, 1997, Kunstmüler & Kodet 2005, Bürger et al. 2009). Ostatní atlasy z území ČR používají jemnější kvadrátovou síť 1/16 velkého kvadrátu (Flousek & Gramsz 1999, Hromádko et al. 2005), nebo atlasy měst ještě jemnější síť 1/64 z velkého kvadrátu (Fuchs et al. 2002, Vránová et al. 2007). Přímou inspirací pro zpracování atlasu hnízdního rozšíření ptáků Třeboňska byly dva regionální atlasy (Flousek & Gramsz 1999 a Fuchs et. al. 2002), přinášející mimo údajů o míře prokázanosti hnízdění také údaje o počtu hnízdících párů v jednotlivých kvadrátech. Podnětem k podrobnému mapování hnízdního rozšíření ptáků Třeboňska bylo mapování hnízdního rozšíření ptáků v ČR v letech 2001-2003 (Šťastný et al. 2006). Na Třeboňsku mapování probíhalo v letech 2001-2004, a to v menších kvadrátech než národní mapování, aby byla lépe zachycena proměnlivost daná mozaikovitostí studovaného území. Základní jednotkou byly kvadráty cca 2,9x2,8 km stejně jako v dalších regionálních atlasech (Flousek & Gramsz 1999, Hromádko et al. 2005). Oproti jiným obdobným atlasům byl v tomto případě kladen důraz na systematický sběr kvantitativních dat. Atlas hnízdního rozšíření ptáků na Třeboňsku má především přinést podrobnou informaci o složení avifauny a rozšíření jednotlivých druhů ptáků v této ornitologicky významné oblasti. Atlas klade důraz také na popis prostředí. Fotografickou dokumentací typických biotopů daného druhu se snaží přiblížit tuto terénní zkušenost i širší ornitologické 1

veřejnosti. V druhových textech jsou uvedeny příklady lokalit, kde lze druh snadno pozorovat, což může být vodítkem pro návštěvníky, kteří by se s tímto druhem chtěli setkat. Údaje z mapování (zejména systematicky sbíraná kvantitativní data) jsou zároveň podkladem pro studium mechanismů ovlivňujících distribuci ptačích druhů v krajině. Doufáme, že se toto mapování podaří v určitém časovém odstupu zopakovat. Při dodržení stejné metodiky (včetně zmapování prostředí na bodech) by vznikl velmi kvalitní podklad pro studium změn složení ptačích společenstev i početnosti jednotlivých druhů v návaznosti na změny ve využívání krajiny. foto Jindra Mourková 2

METODIKA Vymezení oblasti Sledované území zahrnovalo celou plochu CHKO Třeboňsko, celkem přibližně 700 km 2 (http://www.trebonsko.cz/charakteristika-oblasti-trebonska). Území se nachází v oblasti 48 48-49 11 severní šířky a 14 41-15 1 východní délky (www.mapy.cz). Místem s nejnižší nadmořskou výškou je Veselí nad Lužnicí (408 m n. m). Nejvyšší nadmořskou výšku má Spálený kopec (520 m n.m). Mapování probíhalo podle mezinárodní kvadrátové sítě - 10 minut zeměpisné délky x 6 minut zeměpisné šířky (přibližně 12 x 11 km). Zpracovány byly celé nebo části těchto kvadrátů: 6854, 6855, 6954, 6955, 7054, 7055, 7154, 7155 (Šťasný et al. 2006). Pro účely podrobného mapování v regionálním měřítku byly velké kvadráty sítě rozděleny na 16 malých (o rozměrech asi 2,9 x 2,8 km). Zpracovány byly ty kvadráty, které zasahují na území CHKO více než polovinou plochy. Celkem bylo mapování provedeno v 85 malých kvadrátech. Hodnocení prostředí Podrobné hodnocení prostředí na bodech, na nichž probíhal kvantitativní výzkum, bylo prováděno přímo v terénu. Na ploše, kde probíhalo mapování ptáků modifikovanou bodovou metodou (Bibby et al. 2000) - kruh o poloměru 150 m okolo bodu - bylo přímo v terénu odhadováno plošné zastoupeni jednotlivých typů prostředí ve 35 kategoriích (viz tab. 1). Zaznamenávána byla pokryvnost daného typu prostředí tedy např. nikoli listnatých stromů, ale plochy listnatého lesa. Celková pokryvnost prostředí v mnoha případech přesahuje 100 %, protože každé patro vegetace bylo hodnoceno zvlášť. Mapování prostředí na bodech probíhalo v červnu a srpnu 2002. Terénní sběr ornitologických dat Mapování hnízdního rozšíření probíhalo především v letech 2001-2004. U některých druhů, u kterých došlo k významnému posunu znalostí (např. jeřáb popelavý, luňák červený, včelojed lesní - vyznačeno v druhových textech), byly přidány i dostupné novější údaje (z let 2005-2007). Za hnízdní výskyt byly považovány záznamy z dubna až července, u časně hnízdících druhů i březnové údaje. Zahrnuty byly i specifické hnízdní projevy z dalších měsíců (např. u orla mořského tok v únoru, nebo krmení či vodění nevzletných mláďat v červenci). Za hnízdní záznamy naopak nebyly považovány záznamy pozdně protahujících druhů (velká hejna drozda cvrčaly v dubnu a průtah severských bahňáků v květnu). Specifické metody pro některé druhy Mapování hnízdního výskytu sov bylo prováděno v měsících březnu a dubnu v letech 2003-2004 ve večerních hodinách (od západu slunce do cca 23.00 hod.). Kvadráty byly procházeny po předem navržené trase po cestách a sovy byly provokovány nahrávkou teritoriálního hlasu kulíška nejmenšího a sýce rousného. Zaznamenávány byly všechny druhy sov. Lelek lesní byl sledován na potenciálních vhodných stanovištích, případně v oblastech, kde byly starší nebo neověřené záznamy tohoto druhu. Tento druh byl provokován nahrávkou hlasu v květnu a červnu, kdy lze předpokládat výrazné lovecké i teritoriální aktivity. Šplhavci byli kromě zaznamenávání nespecifickými metodami mapováni v rámci monitoringu SPA na potenciálně vhodných stanovištích (provokace nahrávkou) v březnukvětnu 2007. 3

Další zdroje údajů Další údaje o hnízdním výskytu, případně potvrzení hnízdění byly získány z odchytů za účelem kroužkování. Vyhodnocena byla všechna data z odchytů na území CHKO v letech 2001-2004. Celkem bylo takto získáno 600 záznamů. Mnozí ornitologové poskytli své systematické terénní záznamy i náhodně získané údaje. Byly využity údaje od těchto ornitologů a kroužkovatelů: T. Albrecht, V. Bartuška, M. Brejška, V. Bureš, P. Burger, O. Černý, P. Čtyroký, T. Dalík, K. Hofštetrová, D. Hořák, B. Chutný, S. Chvapil, O. Illich, J. Jahelka, O. Kankrlík, J. Klápště, P. Klvaňa, V. Kovář, M. Krestová, A. Kurz, P. Louda, R. Lučan, Z. Moudrý, P. Musil, Z. Musilová, J. Matouš, J. Motyčka, J. Mráz, R. Novák, V. Pavel, J. Procházka, P. Procházka, J. Rajchard, J. Reif, L. Stejskalová, M. Svobodová, J. Šebestián, J. Šimek, J. Škopek, L. Viktora, P. Volf, R. Voneš, F. Zicha a další. V atlasu jsou také využity záznamy z terénní knihy ornitologické stanice Velký Tisý. Kvantitativní průzkum Zjišťování početnosti bylo prováděno modifikovanou bodovou metodou (Bibby et al. 2000) v kruhu o poloměru 150 m po dobu 5 minut. V každém malém kvadrátu (2,9 x 2,8 km) bylo rozmístěno 10 bodů tak, aby prostředí v okolí bodu přibližně odpovídalo zastoupení různých druhů prostředí v daném kvadrátu. Body byly umísťovány převážně na cestách. Zaznamenáni byli všichni vidění či slyšení ptáci. Záznam teritoriálního chování (většinou zpěv) nebo krmení mláďat byl hodnocen jako záznam páru, záznam nezpívajícího jedince jako ½ páru. Kontroly probíhaly v ranních hodinách od východu slunce do cca 9-10 hodin (podle počasí a aktuální zpěvní aktivity). V letech 2001 a 2002 byly provedeny dvě kontroly - jedna v druhé polovině května a jedna v červnu. V roce 2003 byly provedeny 3 kontroly v dubnu, květnu a červnu. V roce 2004 proběhla 1 kontrola v dubnu. Celkem bylo zpracováno 55 560 záznamů z osmi kontrol na 850 bodech. Celkový počet druhových záznamů z kvantitativního mapování a dalších zdrojů přesáhl 57 500 záznamů. Odhad početnosti na území CHKO Metodika odhadu počtu párů ve čtvercích Ke stanovení početnosti v jednotlivých kvadrátech a následně na celém území CHKO byla použita jedna ze tří metod. U druhů teritoriálních s relativně malým teritoriem, v poměru k rozloze kvadrátů byl využit přepočet z údajů získaných bodovou metodou. U druhů velkých a nápadných (labuť velká, čáp bílý) byla využita metoda přímého vyhledávání hnízd. U dalších druhů byl použit odhad na základě terénní zkušenosti. Např. u vodních ptáků údaje z hladinových sčítání, která byla v průběhu mapování také zaznamenávána; u pěvců rákosin známé hustoty (Kloubec 1995) a odhad podle rozlohy rákosu v jednotlivých čtvercích; u sov, čápa černého, šplhavců apod. odhad na základě záznamu jedinců a předpokládané velikosti teritoria. Hojné druhy byly počítány podle počtu zjištěných párů a složení prostředí na bodech a v celých čtvercích. U druhů méně početných a vázaných na specifická stanoviště (např. slavík modráček, bramborníček hnědý) byl proveden kvalifikovaný odhad na základě dostupných záznamů a terénní zkušenosti. U některých druhů (např. lelek lesní, chřástal polní) byl počet stanoven přímo na základě počtu zjištěných párů resp. teritoriálních samců. Hustota v různých biotopech Při výpočtu hnízdních hustot v různých typech prostředí bylo přihlíženo ke specifickým nárokům některých druhů. Pro druhy lesní je rozdělováno mnohem více typů lesa, než pro druhy vyskytující se v různých dalších typech biotopů. Obdobně pro druhy otevřené krajiny, roztroušené zeleně a mokřadní je vytvořeno mnohem více kategorií těchto biotopů. 4

Údaje jsou srovnatelné vždy pouze pro určitou skupinu druhů s podobnými habitatovými nároky, protože kategorie použité pro různé druhy se liší. Následující přehled uvádí pro skupiny druhů definice různých typů prostředí v kruhu o poloměru 150 m okolo sčítacího bodu. Definice kategorií po skupinách druhů Skřivan polní, linduška luční pole tzn. rozloha pole v okolí bodu 70 % pastviny tzn. rozloha pastvin a jiných bylinných biotopů (např. ruderální veg.) v okolí bodu 70 % pole a pastviny (zároveň) tzn. rozloha oni jednoho z obou biotopů nedosahuje 70 % vlhké louky a pastviny nebo pole tzn. celková rozloha vlhké louky a ostřicové bažiny přesahuje 10 %. Konipas bílý, konipas horský ves bez rybníka tzn. domy nízké 5 %, rybník 0 % ves s rybníkem tzn. domy nízké 5 %, rybník 5 % rybník mimo zástavbu tzn. domy nízké < 5 %, rybník 5 % tok ve vsi tzn. domy nízké 5 %, tok 1 % tok mimo zástavbu tzn. domy nízké < 5 %, tok 1 % Linduška lesní les bez pasek a pastvin tzn. stromy celkem 70 %, otevřená krajina = 0 % les s pasekami paseky holé, travnaté, či s bylinami tzn. paseky holé, travnaté, či s bylinami 5 %, stromky na pasece = 0 % paseky se stromky tzn. stromky na pasece 5 %, paseky holé, travnaté, či s bylinami 5 % paseky se stromky i bylinami tzn. paseky s bylinami (příp. holé či travnaté) 5 %, stromky na pasece 5 % kraj lesa s pastvinou tzn. pastviny 15 %, paseky = 0 % s osamělými stromy, bez osamělých stromů Střízlík obecný, pěvuška modrá, červenka obecná zahrady tzn. výskyt ve vsi - zahrady a domy nízké celkem 30 %, les se nevyskytuje. U ostatních kategorií se zahrady nevyskytují. stromky na pasece tzn. stromky na pasece 60 %, podrost v lese < 5 % stromky pouze listnaté, pouze jehličnaté, smíšené les bez pasek s podrostem tzn. stromy celkem 70 %, paseky < 5 %, podrost 5 % podrost listnatý, jehličnatý, smíšený les bez pasek bez podrostu tzn. stromy celkem 70 %, paseky < 5 %, podrost < 5 % les s borovou tyčkovinou tzn. borová tyčkovina 30 %, stromy celkem 70 % les s potokem tzn. stromy celkem 70 %, tok 1 % les bez potoka tzn. stromy celkem 70 %, tok = 0 % 5

Rehek domácí, rehek zahradní zástavba bez zahrad tzn. domy nízké a vysoké celkem 5 %, zahrady 0 % zástavba se zahradami tzn. domy nízké a vysoké celkem 5 %, zahrady 5 % kraj lesa nebo listnáče v otevřené krajině tzn. listnaté stromy 5 %, otevřená krajina 30 %, domy nízké < 5 % listnatý nebo smíšený les tzn. listnaté stromy 10 %, otevřená krajina 0 %, domy nízké < 5 % borový les tzn. borovice vysoké 70 %, listnaté stromy 0 %, domy nízké < 5 %, les s pasekou tzn. paseka 10 %, domy nízké < 5 %, Kos černý, drozd kvíčala, drozd zpěvný, drozd brávník zahrady tzn. výskyt ve vsi - zahrady a domy nízké celkem 30 %, les se nevyskytuje. vrbičky na kraji lesa nebo v otevř. krajině tzn. vrbičky 10 %, otevřená krajina 30 %, domy < 5 % kraj lesa nebo listnáče v otevř. krajině tzn. listn. stromy 5 %, otevřená krajina 30 %, domy < 5 % les bez paseky tzn. stromy celkem 70 %, paseky < 5 % smíšený les bez podrostu tzn. listnaté i jehličnaté stromy se vyskytují zároveň a pokryvnost každého z obou typů dosahuje 10-70 %, paseky < 5 %, podrost < 5 % smíšený les s podrostem tzn. listnaté i jehličnaté stromy se vyskytují zároveň a pokryvnost každého z obou typů dosahuje 10-70 %, paseky < 5 %, podrost 5 % podrost listnatý, jehličnatý, smíšený jehličnatý les tzn. jehličnaté stromy pokrývají 70 % okolí bodu les s borovou tyčkovinou tzn. borová tyčkovina 30 %, stromy celkem 70 % stromky na pasece / les s pasekou tzn. stromky na pasece 60 %, podrost v lese < 5 % stromky pouze listnaté, pouze jehličnaté, smíšené cvrčilky, rákosníci, strnad rákosní otevřená krajina (nebo kraj lesa) bez rákosí a vrbiček tzn. rákosí, vrbičky, domy a zahrady = 0 % otevřená krajina (nebo kraj lesa) bez rákosí s vrbičkami tzn. rákosí, domy a zahrady = 0 %, vrbičky > 0 %, okolí rybníka v lese bez rákosí tzn. rákosí, domy a zahrady = 0 %, otevřená krajina = 0 % rákosí u rybníka v lese tzn. rákosí > 0 %, otevřená krajina = 0 % rákosí v otevřené krajině tzn. rákosí > 0 %, otevřená krajina > 0 % s vrbičkami, bez vrbiček pěnice zahrady v otevřené krajině tzn. zahrady 5 %, otevřená krajina > 0 % kraj lesa rozptýlenými keři a stromy v otevř. krajině tzn. otevřená krajina > 0 %, zahrady =0 %, osamělé stromy, keře ve volné krajině > 0 % kraj lesa bez rozptýlených keřů a stromů v otevř. krajině tzn. otevřená krajina > 0 %, zahrady, osamělé stromy, keře ve volné krajině = 0 % zahrady ve vsi, nebo u lesa tzn. zahrady 5 %, otevřená krajina= 0 % stromky na pasece / les s pasekou tzn. stromky na pasece 60 %, podrost v lese < 5 %, zahrady =0 % stromky pouze listnaté, pouze jehličnaté, smíšené les bez paseky tzn. stromy celkem 70 %, paseky < 5 %, zahrady =0 % 6

Budníček lesní les s vysokými listnáči tzn. stromy listnaté 1 % les bez paseky tzn. stromy listnaté 1 %, stromky na pasece < 5 % les s pasekou se stromky tzn. stromy listnaté 1 %, stromky na pasece 5 % stromky pouze listnaté, pouze jehličnaté, smíšené les bez vysokých listnáčů tzn. stromy listnaté = 0 % les bez paseky tzn. stromy listnaté = 0 %, stromky na pasece < 5 % les s pasekou se stromky tzn. stromy listnaté = 0 %, stromky na pasece 5 % Budníček menší, budníček větší zahrady tzn. výskyt ve vsi - zahrady a domy nízké celkem 30 %, les se nevyskytuje. vrbičky na kraji lesa nebo v otevř. krajině tzn. vrbičky 10 %, otevřená krajina 30 %, domy < 5 % kraj lesa nebo listnáče v otevř. krajině tzn. listn. stromy 5 %, otevřená krajina 30 %, domy < 5 %, vrbičky < 10 % les bez paseky tzn. stromy celkem 70 %, paseky < 5 % smíšený les bez podrostu tzn. listnaté i jehličnaté stromy se vyskytují zároveň a pokryvnost každého z obou typů dosahuje 10-70 %, paseky < 5 %, podrost < 5 % smíšený les s podrostem tzn. listnaté i jehličnaté stromy se vyskytují zároveň a pokryvnost každého z obou typů dosahuje 10-70 %, paseky < 5 %, podrost 5 % podrost listnatý, jehličnatý, smíšený jehličnatý les tzn. jehličnaté stromy pokrývají 70 % okolí bodu les s borovou tyčkovinou tzn. borová tyčkovina 30 %, stromy celkem 70 % les s listnatou tyčkovinou tzn. listnatá tyčkovina 30 %, stromy celkem 70 % stromky na pasece / les s pasekou tzn. stromky na pasece 60 %, podrost v lese < 5 % stromky pouze listnaté, pouze jehličnaté, smíšené Králíček obecný, králíček ohnivý borové lesy tzn. borovice vysoké nebo borovice řídké > 0 %, smrky vysoké, hustník = 0 % smrkové lesy tzn. smrky vysoké > 0 %, borovice vysoké, borovice řídké a hustník = 0 % lesy borovosmrkové tzn. borovice i smrk > 0 % a vyskytují se současně, hustník, bor. tyčkovina = 0 % les s hustníkem tzn. stromy celkem 70 %, hustník > 0 %, borová tyčkovina = 0 % les s borovou tyčkovinou tzn. stromy celkem 70 %, hustník = 0 %, borová tyčkovina > 0 % Lejsek šedý vesnice tzn. zahrady a domy nízké celkem 30 %, les se nevyskytuje listnatý les / kraj listnatého lesa tzn. domy nízké < 5 %, jehličnaté porosty, zahrady = 0 % smíšený les / kraj smíšeného lesa tzn. jehličnaté i listnaté porosty > 10 %, domy nízké < 5 %, zahrady = 0 % jehličnatý les tzn. jehličnaté porosty celkem 70 %, listnaté stromy, zahrady = 0 % Lejsek bělokrký doupné stromy na hrázi tzn. doupné stromy > 0 %, vodní plocha > 0 % doupné stromy v lese tzn. doupné stromy > 0 %, vodní plocha = 0 %, otevř. krajina = 0 % doupné stromy na kraji lesa nebo v otevř. krajině tzn. doupné stromy > 0 %, vodní plocha = 0 %, otevř. krajina > 0 % smíšený les bez doupných stromů - tzn. listnaté i jehličnaté stromy se vyskytují zároveň a pokryvnost každého z obou typů dosahuje 10-70 %, doupné stromy = 0 %. 7

Mlynařík dlouhoocasý, sýkory, brhlík lesní, šoupálci, žluva hajní, ťuhýk obecný, sojka obecná, špaček obecný zahrady tzn. zahrady 30 %, les se v okolí bodu nevyskytuje stromořadí a remízky tzn. výskyt osamělých stromů, listnaté stromy í < 10 %, otevřená krajina 70 %. hráze rybníků (s duby) tzn. rybník 5 %, listnaté stromy a doupné stromy 5 %; tato kategorie zahrnuje i listnatý les u rybníka. listnatý les tzn. listnaté stromy 70 % smíšený les tzn. listnaté i jehličnaté stromy se vyskytují zároveň a pokryvnost každého z obou typů dosahuje 10-70 % jehličnatý les tzn. jehličnaté stromy 70 % Straka obecná, kavka obecná, vrána obecná, krkavec velký vesnice a města tzn. domy nízké a domy vysoké pokrývají celkem > 5 % okolí bodu les tzn. otevřená krajina 5 %, vesnice a města se nevyskytují otevřená krajina, kraj lesa s osamělými stromy tzn. otevřená krajina 30 %, osamělé stromy 1 %, vesnice a města se nevyskytují. otevřená krajina, kraj lesa bez osamělých stromů tzn. otevřená krajina 30 %, osamělé stromy, vesnice a města se nevyskytují. Struktura textu v přehledu druhů Charakteristika výskytu: Obecná charakteristika výskytu na sledovaném území. Prostředí: Slovní popis prostředí, kde se druh vyskytuje, v případě hojných druhů prostředí které preferuje. U druhů, pro které je charakteristický výskyt pouze v části sledovaného území, výčet oblastí výskytu. Početnost: Celková početnost odhadovaná na základě údajů z mapování. Denzita: Tabulka uvádí zjištěné údaje hnízdních hustot jednotlivých druhů v počtu párů / 100 ha v různých typech prostředí. V tabulce je uveden průměr, medián, minimální a maximální hodnota a počet záznamů druhu v dané kategorii. Historické údaje: Starší odhady početnosti na Třeboňsku (využity zejména údaje z Musil et al. 1992, Cepák & Musil 2000). Trend početnosti: Starší údaje o trendu početnosti podle literatury (MUSIL et al. 1992), vlastní údaje o změnách početnosti. Zajímavá pozorování: Neobvyklá pozorování případně neobvyklé umístění hnízda. Uvedeno jen u některých druhů. Kde lze dobře pozorovat: Upozornění na lokalitu, na které lze druh dobře pozorovat. 8

Tab. 1: Složení prostředí na jednotlivých sčítacích bodech (příklad ze čtverce 6954AC a 6954BC). Pokryvnost každého typu prostředí v daném vegetačním patře byla zaokrouhlena na nejbližších 5 %, u hodnot nižších než 5 % byla zaznamenána pokryvnost 1 %. kvadrát BOD vodní tok vodní plocha rákosí ostřicová bažina louka vlhká pastviny pole osamělé stromy staré doupné stromy listnáče vysoké listnáče nízké (tyčkovina) borovice vysoké borovice řídké smrky vysoké smrky ve středním patře smrkový či borový hustník jehličnany na pasece listnáče na pasece paseka s bylinami paseka holá či travnatá jehličnany v podrostu listnáče v podrostu hustý bylinný podrost v lese hustý bylinný podrost venku keře ve volné krajině suché keře na náspech apod. vrbičky ruderální porosty zahrady a sady domy ve vsi vícepatrové domy a kostely staveniště s holými plochami pískovny, lomy, rašelina borová tyčkovina modříny vysoké 6954AC 1 50 20 20 10 10 10 5 1 5 15 6954AC 2 35 1 30 25 10 10 10 5 1 5 6954AC 3 80 15 15 15 15 5 10 5 6954AC 4 1 30 10 10 30 20 20 20 15 6954AC 5 1 25 10 15 20 25 20 20 5 10 5 6954AC 6 35 15 1 30 5 5 5 25 1 5 6954AC 7 10 15 5 35 5 10 20 15 20 1 5 6954AC 8 40 1 1 30 30 25 1 1 6954AC 9 20 5 65 5 1 5 6954AC 10 1 30 15 45 10 30 20 6954BC 1 10 15 60 10 10 5 15 6954BC 2 1 15 55 5 30 10 30 5 1 1 6954BC 3 1 55 1 5 30 10 5 10 10 1 6954BC 4 10 70 10 10 25 10 5 5 6954BC 5 10 15 30 5 5 10 30 10 6954BC 6 5 5 70 25 9

Příklady krajiny s popisem biotopů Rybník Hluboký Sax: "vodní plocha, staré doupné stromy, listnáče vysoké" (foto Jindra Mourková). Rybník Fišmistr: "vodní plocha, listnáče vysoké, rákosí, vrbičky" (foto Jindra Mourková). 10

Ruderál (v popředí), pole, osamělé stromy, v pozadí les (foto Jindra Mourková). Pastviny s osamělými stromy u Rapšachu (foto Jaroslav Cepák). 11

V popředí tzv. pole na trávu (kategorie "pole"), v pozadí vlhká louka, vrbičky a listnatý les u rybníka Černičného (foto Jindra Mourková). Stromořadí (kategorie "osamělé stromy"), v popředí "hustý bylinný podrost venku" (foto Jindra Mourková). 12

Březový les s málo vyvinutým podrostem kategorie (foto Jindra Mourková). Typický kulturní les na Třeboňsku: "borovice vysoké, listnáče a jehličnany v podrostu" (foto Jindra Mourková). 13

Smíšený les: "borovice řídké, listnáče ve středním patře, listnáče a jehličnany v podrostu" (foto Jindra Mourková). Smrkový hustník (foto Jindra Mourková). 14

Borová tyčkovina (foto Jindra Mourková). Smrky vysoké bez podrostu (foto Jindra Mourková). 15

Bukový les: "listnáče vysoké a listnáče v podrostu" (foto Jindra Mourková). Staré doupné stromy ve stromořadí ve smíšeném lese s podrostem (Nadějská soustava) (foto Jindra Mourková). 16

Zarůstající vypuštěný rybník: "vrbičky, listnáče nízké, hustý bylinný podrost v lese, vodní tok" (foto Jindra Mourková). Lužní les: "listnáče vysoké, vrbičky, listnáče v podrostu, hustý bylinný podrost" (foto Jindra Mourková). 17

Vlkovský přesyp: kategorie "pískovny, lomy rašelina", borovice vysoké, listnáče na pasece (foto Jindra Mourková). Paseka s pařezy: kategorie "paseka holá či travnatá", v pozadí smrkový hustník (foto Jindra Mourková). 18

Ves Lužnice kategorie "domy ve vsi" (foto Jindra Mourková). "Zahrady a sady" ve vsi Lužnice (foto Jindra Mourková). 19

Červenka obecná (Erithacus rubecula) Charakter výskytu: Celoplošně rozšířený hojný druh. Prostředí: Vyskytuje se především v lesních biotopech (typ prostředí paseka se stromky a les s podrostem) a v zahradách. Zvláštností výskytu tohoto druhu na Třeboňsku oproti většině dalších údajů z ČR (Šťastný et al. 2006) je hojný výskyt v lesích s jehličnatým podrostem, ve smrkových hustnících a v borové tyčkovitě, kde zároveň dosahuje velmi vysokých hnízdních hustot. Určitou roli možná hraje mezidruhová konkurence, protože nejvyšších hnízdních hustot dosahuje v prostředí, které na Třeboňsku osidluje velmi omezené spektrum druhů. Početnost: 6000-9000 párů. Denzita: počet párů / km 2 typ prostředí průměr medián minimum maximum N zahrady 17,1 14,2 7,1 42,5 89 stromky na pasece / les s pasekou 25,7 28,3 7,1 56,6 123 jen listnaté 22,7 28,3 7,1 28 10 jen jehličnaté 27,8 28,3 14,2 56,6 53 smíšené 24,3 28,3 14,2 42,5 60 les s podrostem (bez pasek) 20,4 14,2 7,1 70,7 141 listnatý 17,7 14,2 7,1 42,5 85 jehličnatý 32,7 28,3 14,2 70,7 13 smíšený 23,0 24,8 14,2 42,5 41 les bez podrostu bez pasek 19,2 14,2 7,1 42,5 32 les s borovou tyčkovinou 27,1 28,3 14,2 56,6 85 Historické údaje: nejsou k dispozici. Trend početnosti: Neznámý. Kde lze dobře pozorovat: Běžný druh, dobře akusticky zjistitelný a pozorovatelný ve všech lesních biotopech. Foto Jindra Mourková 20

Slavík obecný (Luscinia megarhynchos) Charakter výskytu: Vzácný, pouze lokálně hnízdící druh, zejména ve střední a severní části Třeboňska. Nejhojnější ve vrbovém podrostu listnatého lesa pod hrází Horusického rybníka, v intravilánu Veselí nad Lužnicí a v okolí Lomnice na d Lužnicí (NPR Velký a Malý Tisý). Prostředí: Vyskytuje se v křovinách v otevřené krajině či na okraji listnatého lesa s podrostem, zejména kolem rybníků či podél vodních toků. Početnost: 15-30 párů Denzita: počet párů / km 2 typ prostředí průměr medián minimum maximum N okraj pastviny / vlhké louky a listnatého lesa s podrostem 17,0 14,2 14,2 28,3 10 Historické údaje: V minulosti na Třeboňsku nehnízdil. Pravidelně se v hnízdní době objevuje až od konce 60. let 20. století. Z tohoto období (rok 1968) pocházejí první údaje o výskytu zpívajících samců v NPR Velký a Malý Tisý a z okolí Horusického rybníka (Hora et al. 2009). Trend početnosti: V posledních 20 letech se početnost slavíka obecného na Třeboňsku zvyšuje a druh se šíří i mimo jádrová území výskytu (viz Hora et al. 2009). Kde lze dobře pozorovat: Zpěv slavíků lze zaslechnout v okolí hráze Horusického rybníka a Velkého Tisého nebo v intravilánu Veselí nad Lužnicí. Foto Jindra Mourková 21

Slavík modráček (Luscinia svecica) Charakter výskytu: Druh lokálně hojný v litorálních porostech větších rybníků (Velký Tisý, Koclířov, Horusický, Bošilecký, Opatovický) a záplavovém území Nové Řeky (Novořecké močály). Jednotlivé páry se vyskytují i ve velmi malých rákosinách na menších rybnících. Prostředí: Typickým biotopem jsou litorální porosty rákosu, orobince či ostřic zarůstající jívovými keři. Početnost: 150 200 párů. Denzita: počet párů / km 2 typ prostředí průměr medián minimum maximum N rákosí u rybníka v lese 19,5 14,2 14,2 42,5 8 rákosí v otevřené krajině 14,2 14,2 14,2 14,2 20 rákosí s vrbičkami 16,3 14,2 14,2 42,5 27 rákosí bez vrbiček 15,4 14,2 14,2 28,3 11 Historické údaje: První zmínka o výskytu slavíka modráčka na Velkém Tisém je z 18.9.1953, kdy Hanzák (in litt.) píše o průtahu na více místech. První údaje z hnízdní doby pocházejí z 70. let 20. století. V roce 1970 byl 24.4. chycen na Malém Tisém samec, který byl 13.6.1972 kontrolován u Dívčic na Českobudějovicku. V roce 1976 byla odchycena nedaleko terénní stanice ČSO samice (v předchozím roce byl opakovaně pozorován samec u rybníka Švarcenberk PETR 1978). Další pozorování pocházejí z roku 1979 a 1980. Po několikaleté přestávce bez zaznamenaných pozorování bylo v roce 1984 doloženo první hnízdění pozorováním samice se čtyřmi vzletnými mláďaty na Velkém Tisém (Z. Veselovský). V roce 1989 již v rezervaci zpívalo nejméně 12 samců a při první z později opakovaných odchytových akcí modráčků v roce 1991 bylo zjištěno 22 samců a z nich 17 chyceno (B. Chutný). V současnosti (2009) lze populaci slavíka modráčka jen v NPR Velký a Malý Tisý odhadnout na 50 párů (Hora et al. 2009). Trend početnosti: Po prudkém vzestupu početnosti v 80. a počátkem 90. letech 20. století se početnost v NPR Velký a Malý Tisý stabilizovala; k opětovnému nárůstu pak došlo po roce 2005 (Hora et al. 2009). Kde lze dobře pozorovat: Ideálním místem pro pozorování slavíka modráčka je NPR Velký a Malý Tisý. Foto Jaroslav Cepák 22

Rehek domácí (Phoenicurus ochruros) Charakter výskytu: Celoplošně (s výjimkou lesního prostředí) rozšířený a hojný druh. Prostředí: Vyskytuje se především synantropně ve vesnicích a městech. Nejčastější je v zástavbě se zahradami, kde dosahuje také nejvyšších hnízdních hustot. Mimo intravilány je vázán na drobné stavby: seníky, domky na hrázích rybníků apod. V otevřené krajině zaznamenán při zpěvu nebo sběru potravy na solitérních stromech a alejích. Početnost: 2 000 4 000 Denzita: počet párů / km 2 typ prostředí průměr medián minimum maximum N zástavba bez zahrad 14,6 14,2 14,2 28,3 17 zástavba se zahradami 18,0 14,2 7,1 42,5 187 okraj lesa nebo listnáče v otevř. krajině 15,9 14,2 7,1 42,5 33 listnatý nebo smíšený les 15,6 14,2 14,2 28,3 11 Historické údaje: nejsou k dispozici. Trend početnosti: Neznámý. Kde lze dobře pozorovat: Jeden z nejhojnějších synantropních druhů, snadno pozorovatelný v jakémkoli lidském sídle. Foto Jaroslav Cepák 23

Rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus) Charakter výskytu: Široce rozšířený druh, vyskytující se po celém sledovaném území. Prostředí: Obsazuje široké spektrum biotopů od rozptýlené zeleně až po různé typy souvislého lesa. Běžný je ve vesnicích a městských parcích. Hojně se vyskytuje na rozhraní borového lesa a holých nebo bylinami porostlých pasek. V těchto případech k hnízdění vyžívá dutin po strakapoudovi velkém, často na okrajových stromech porostu. Početnost: 400-600 párů Denzita: počet párů / km 2 typ prostředí průměr medián minimum maximum N zástavba bez zahrad 15,9 14,2 14,2 28,3 8 zástavba se zahradami 14,5 14,2 7,1 28,3 56 okraj lesa nebo listnáče v otevř. krajině 13,7 14,2 7,1 14,2 16 listnatý nebo smíšený les 15,4 14,2 14,2 28,3 22 borový les 15,9 14,2 14,2 42,5 31 les s pasekou 18,1 14,2 14,2 42,5 18 Historické údaje: nejsou k dispozici. Trend početnosti: Neznámý. Kde lze dobře pozorovat: V zahradách a parcích v lidských sídlech nebo v řídkých borových lesích s většími pasekami (např. v okolí Suchdola nad Lužnicí a Chlumu u Třeboně). Foto Jaroslav Cepák 24

Bramborníček hnědý (Saxicola rubetra) Charakter výskytu: Nepočetný druh, hojnější pouze v mozaikovité, extenzivněji zemědělsky využívané krajině s pastvinami v jižní polovině území. Pravidelně se vyskytuje zejména v širším okolí Suchdola nad Lužnicí, Chlumu u Třeboně a Stráže nad Nežárkou. Prostředí: Vyskytuje se především na pastvinách a vlhkých loukách s roztroušenými keři. V intenzivně obhospodařované krajině bývá zjišťován převážně v ruderálních biotopech. Početnost: 100-150 párů Denzita: počet párů / km 2 typ prostředí průměr medián minimum maximum N zástavba se zahradami 10,6 7,1 14,2 2 pastviny a vlhké louky 26,5 28,3 14,2 56,6 8 Historické údaje: Cepák & Musil (2000) odhadli početnost na Třeboňsku v letech 1991-1994 na základě výsledků sčítání vodních a mokřadních ptáků metodou 2 kontrol na 40-60 párů (v tomto případě se však jednalo převážně o údaje z lokalit v severní části území). Trend početnosti: Musil (1998b) zjistil na základě výsledků sčítání metodou dvou kontrol v hnízdní době v letech 1988-1997 statisticky průkazný pokles početnosti bramborníčka hnědého ve vodních a mokřadních biotopech (okolí rybníků). Zejména v jižní části Třeboňska naopak došlo v posledních 20 letech k nárůstu početnosti v souvislosti s extenzifikací zemědělství a rozšiřováním pastvin. Kde lze dobře pozorovat: Pastviny v okolí Suchdola nad Lužnicí (Rapšach, Františkov, Bor, bývalá Nová Ves), okolí Chlumu u Třeboně (Lipovky, Lutová), pole a louky podél silnice mezi hájovnou Vršková a obcí Val. Foto Jindra Mourková 25

Bramborníček černohlavý (Saxicola torquata) Charakter výskytu: Vzácný druh s nepravidelným výskytem. Jediné hnízdění v letech 2001-2004 bylo potvrzeno v severní části území u obce Val. Přítomnost zpívajících samců či párů byla registrována na několik dalších lokalitách. Prostředí: Obývá vlhké louky a ruderální plochy s roztroušenými stromy a keři. V roce 2004 bylo nalezeno hnízdo se 6 mláďaty v porostu kopřiv podél meliorační strouhy, v roce 2008 pak hnízdo s 5 mláďaty v ruderálním porostu. Početnost: 0-2 páry. Historické údaje: Na Třeboňsku vždy vzácný druh. Před rokem 2000 (1998, 1999) bylo 2x prokázáno hnízdění v oblasti Chlumecké pahorkatiny. V denících terénní stanice ČSO na Velkém Tisém je z let 1953-2009 uvedeno na území rezervace pouze 6 pozorování 7 jedinců. Trend početnosti: V posledních 20 letech se frekvence pozorování a prokázaných hnízdění zvyšuje, výskyt však nadále zůstává nepravidelným. Foto Jindra Mourková 26

Bělořit šedý (Oenanthe oenanthe) Charakter výskytu: Vzácný, pravděpodobně pouze protahující druh. V polích severně od obce Dunajovice byl v roce 2002 opakovaně (duben a květen) pozorován pár a v květnu 2003 na stejném místě 1 ex. Prostředí: Kamenité návrší v otevřené zemědělské krajině. Početnost: 0-1 Historické údaje: O hnízdění na Třeboňsku v minulosti neexistují žádné údaje. V denících terénní stanice ČSO na Velkém Tisém je z let 1953-2009 uvedeno na území rezervace 7 pozorování 10 jedinců, výlučně v období jarního průtahu (duben-květen). Trend početnosti: Neznámý. 27

Kos černý (Turdus merula) Charakter výskytu: Celoplošně rozšířený hojný druh. Prostředí: Vyskytuje se ve všech typech keřových a stromových formací, nejhojnější v nižších porostech (typ prostředí vrbičky, paseky se stromky, listnatá tyčkovina, les s listnatým podrostem). Naopak se vyhýbá vyšším čistě jehličnatým lesům (smrkovým i borovým). Nejvyšší hustoty byly zjištěny v keřových vrbách na okrajích lesa a v otevřené krajině. Početnost: 8 000 10 000 Denzita: počet párů / km 2 typ prostředí průměr medián minimum maximum N zahrady 14,4 14,2 7,1 28,3 69 vrbičky na kraji lesa nebo v otevřené krajině 18,1 14,2 7,1 28,3 18 listnáče v otevřené krajině 14,2 14,2 7,1 28,3 57 les bez paseky 14,5 14,2 7,1 42,5 133 smíšený les bez podrostu 15,8 14,2 7,1 28,3 13 smíšený les s podrostem 14,4 14,2 7,1 42,5 110 jehličnatý les 15,9 14,2 7,1 28,3 4 les s borovou tyčkovinou 11,8 14,2 7,1 14,2 6 stromky na pasece / les s pasekou 15,5 14,2 14,2 28,3 188 jen listnaté 15,6 14,2 14,2 28,3 35 jen jehličnaté 15,8 28,3 14,2 42,5 55 smíšené 15,3 14,2 7,1 28,3 98 Historické údaje: Nejsou k dispozici. Trend početnosti: Neznámý. Kde lze dobře pozorovat: Hojný druh, dobře pozorovatelný ve všech typech prostředí. Foto Jindra Mourková 28

Drozd kvíčala (Turdus pilaris) Charakter výskytu: Celoplošně hojný druh, mimo souvislé lesní porosty. Prostředí: Mozaikovitá krajina s rozptýlenými stromy a keři. Hnízdí často na vysokých listnatých stromech v intravilánech a ve stromořadích na hrázích rybníků a v otevřené krajině. Osidluje i světlejší lesy např. řídké bory s dorůstajícím dubovým podrostem, vyhýbá se čistě jehličnatým lesům. Potravu sbírá často na pastvinách. Početnost: 1300 1600 párů Denzita: počet párů / km 2 typ prostředí průměr medián minimum maximum N zahrady 15,9 14,2 7,1 42,5 68 vrbičky na kraji lesa nebo v otevřené krajině 11,0 7,1 7,1 28,3 9 listnáče v otevřené krajině 14,3 14,2 7,1 35,4 43 les bez paseky 14,6 14,2 14,2 49,5 112 smíšený les bez podrostu 16,1 14,2 7,1 42,5 36 smíšený les s podrostem 13,8 14,2 7,1 49,5 71 jehličnatý les 15,6 14,2 7,1 35,4 5 stromky na pasece / les s pasekou 13,2 14,2 7,1 28,3 38 jen listnaté 12,6 14,2 7,1 21,2 14 jen jehličnaté 12,1 14,2 7,1 21,2 7 smíšené 14,2 14,2 7,1 28,3 17 Historické údaje: Nejsou k dispozici. Trend početnosti: Neznámý. Kde lze dobře pozorovat: V intravilánech většiny sídel lze dobře pozorovat ptáky sbírající potravu, zejména na čerstvě posekaných trávnících. Foto Jindra Mourková 29

Drozd zpěvný (Turdus philomelos) Charakter výskytu: Celoplošně rozšířený hojný druh. Prostředí: Vyskytuje se různých typech stromových a keřových formací v lidských sídlech, otevřené krajině i různých typech lesa. Nejhojnější je na smíšených pasekách (zarůstajících jehličnatými i listnatými stromky) a v borových lesích s duby a smrky ve středním patře a jehličnany v podrostu. Nejvyšších hustot dosahuje na pasekách s jehličnatými stromky. Početnost: 2000 4000 párů Denzita: počet párů / km 2 typ prostředí průměr medián minimum maximum N zahrady 14,5 14,2 7,1 28,3 36 vrbičky na kraji lesa nebo v otevřené krajině 15,0 14,2 7,1 28,3 27 listnáče v otevřené krajině 14,2 14,2 14,2 14,2 25 les bez paseky 15,4 14,2 7,1 42,5 186 smíšený les bez podrostu 15,1 14,2 7,1 28,3 44 smíšený les s podrostem 15,5 14,2 7,1 42,5 132 jehličnatý les 14,9 14,2 7,1 28,3 10 stromky na pasece / les s pasekou 16,1 14,2 7,1 28,3 244 jen listnaté 15,7 14,2 7,1 28,3 50 jen jehličnaté 16,8 14,2 14,2 28,3 74 smíšené 15,9 14,2 7,1 28,3 120 Historické údaje: Nejsou k dispozici. Trend početnosti: Neznámý. Kde lze dobře pozorovat: Hojný v lesních biotopech po celém území. Foto Jindra Mourková 30

Drozd brávník (Turdus viscivorus) Charakter výskytu: Celoplošně rozšířený hojný druh v lesních porostech. Prostředí: Hnízdí v různých typech lesních porostů, především ve vysokých jehličnatých lesích s podrostem, borových lesích s duby a smrky ve středním patře a na jehličnatých a smíšených pasekách. Na rozdíl od předchozích druhů téměř neobsazuje zahrady v lidských sídlech a dřeviny v otevřené krajině. Potravu často sbírá na pastvinách a loukách mimo les. Početnost: 1200 1400 Denzita: počet párů / km 2 typ prostředí průměr medián minimum maximum N zahrady 14,2 14,2 7,1 35,4 8 listnáče v otevřené krajině 15,1 14,2 7,1 35,4 7 les bez paseky 14,1 14,2 7,1 35,4 82 smíšený les bez podrostu 14,9 14,2 7,1 35,4 10 smíšený les s podrostem 14,3 14,2 7,1 28,3 62 jehličnatý les 12,0 14,2 7,1 14,2 10 stromky na pasece / les s pasekou 13,8 14,2 7,1 28,3 178 jen listnaté 13,2 14,2 7,1 28,3 30 jen jehličnaté 13,8 14,2 7,1 28,3 64 smíšené 14,1 14,2 7,1 28,3 84 Historické údaje: Nejsou k dispozici. Trend početnosti: Neznámý. Kde lze dobře pozorovat: Ptáci sbírající potravu jsou dobře pozorovatelní na čerstvě posekaných loukách v blízkosti lesa. Foto Jaroslav Cepák 31